93
6. Generace r. 1880
6. GENERACE R. 1880
6.1. Obecn charakteristika ajazykov otzka (Jannis Psycharis)
Nov atnsk kola oznauje skupinu piblin stejn starch spisovatel,
prozaik, bsnk adramatik, jejich dlo znamenalo zsadn obrat, by pedem
pipravovan, veck literatue, ale ikultue a spoleensk sfe. Kolem r.
1880 tito autoi odmtli atnsk romantismus, jeho sentimentalitu
aelegick charakter, msto pklonu kminulosti se orientuj nasouasnost,
naka-dodenn ivot, fantazii nahrazuj zkuenost apozorovnm skutenosti.
Inspiruj se modernmi evropskmi smry, ale souasn je intenzivn zajm
eck lidov tradice. Vsouvislosti sevrop-skm rozvojem etnografi e a
folkloristiky se od70. let 19. stolet tyto vdn disciplny rozvje-j
ivecku, jejich zakladatelem byl Nikolaos Politis ( , 18521921).
Lidov kultura je oceovna jako mezilnek, kter spojuje eckou
souasnost se starovkou minulost. Dotto doby autoi jako Solomos,
Valaoritis, Rangavis vyuvali lidovou pse jako inspiran zdroj, nyn
se vdci ispisovatel ble zajmaj ozpsob ivota navenkov, ojeho tradice
azvyk-losti, ale isociln prosted. Je logick, e se zjmem ovenkov
atmata kadodennho ivota se prosazuje idimotiki, nejdve vpoezii,
postupn tak vprze. V jazykov otzce je podstatn pnos Jannise
Psycharise, Emmanuila Roidise, Kostise Palamase aj.
Suritm zpodnm reaguj et spisovatel tak namodern evropsk literrn
proudy, bs-nci se hls kparnasismu asymbolismu, prozaici odmtaj
romantick nik dominulosti aza-naj tvoit dla realistick, ppadn
naturalistick.
Mlad spisovatel, kte odmtali romantismus aasto jej iparodovali,
se soustedili kolem li-terrnch asopis Estia (, 187695) aRambagas (,
187889). asopis Estia, kter byl konzervativnj vsouvislosti snovmi
evropskmi trendy, ale intenzivn podporoval zjem olidovou tradici,
vyhlaoval pravideln literrn soute, jejich kritria pak napomhala
formo-vat literrn tvorbu doby. Satirick asopis Rambagas byl naopak
naklonn novm smrm, tady publikuj zanajc autoi (Drosinis, Palamas) a
tady je tak poprv vydvna napokraovn Zolova Nana vpekladu doeti
ny.75
75 Vydvn bylo pro pohoren, kter romn u ten vyvolal,
zastaveno.
94
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
Nov generace ajazykov otzka: Jannis Psycharis
Vznamn msto vevvoji jazykov otzky zaujal Jannis Psycharis ( ,
18541929), spisovatel, lingvista, vd osobnost hnut za prosazen
dimotiki jako jazyka literatury, vdy, vzdlvn i jako ofi cilnho
jazyka sttu. Psycharis se narodil v Odsse, vtinu ivota proil vPai,
kde studoval apednel nauniverzit. Jako prvn se zaal zabvat novoeckm
jazykem navdeck rovni, pednel mimo jin novoeckou mluvnici, vnoval
se interpretaci pozdn byzantskch text viv etin.
Meznkem vevvoji jazykov otzky se stalo vydn jeho dla Moje cesta
(T , 1888) popisujc fi ktivn cestu zPae doKonstantinopole, naChios
adoAtn. Cestopis se stal ma-nifestem dimotikismu, Psycharis vnm
popisuje stav v soudobm ecku, kektermu se stav kriticky avniv
obhajuje dimotiki, vykld sv jazykov teorie, nikoli vak
systematicky, ale tak jak mu zapadaj dokompozice vyprvn.
Katharevusu jakoto uml jazyk odmt, povauje ji zanesystematickou
kombinaci prvk star anov etiny, jejm vsledkem je naprost anarchie.
Podle Psycharise je teba, aby se lingvist vydali navenkov
astudovali jazyk prostch lid. On sm to tak inil, stejn jako Korais,
kter ale narozdl odnj ptral poprvcch star etiny docho-vanch
vnovoetin. Psycharis poadoval, aby dimotiki byla pouvna ivprze,
nejen vpoezii (jak tomu vdob vydn jeho cestopisu u vpodstat bylo),
aaby zcela nahradila katharevusu. Jeho pohled najazykovou otzku se
vmnohm shoduje spohledem Solomosovm:
Novoeck jazyk je pirozenm pokraovnm star etiny, aby se vak stal
jazykem litera-tury, je nutno, aby byl dle kultivovn aaby znj byly
odstranny vrazn idiomatick odchylky.
Psycharis se opr ouen mladogramatick koly aFerdinanda de
Saussura, vychz zmlu-venho jazyka a synchronnho pstupu. Zmny v
jazyce jsou pirozen, jazykov vvoj nen nhodn, ale podlh uritm
pravidlm aje tedy mon jej zkoumat. Hlavn pinou zmn jsou pedevm
fonetick zkony, Psycharis se tedy zamuje nahlskov zmny jazyka. Sm
nevylu-oval ani vyuit staroeck slovn zsoby, kter by vak musela bt
pizpsobena novoeckmu fonetickmu imorfologickmu systmu.
Psycharis dovedl gramatick pravidla vvoje jazyka a dokrajnost,
slova katharevusy pi-zpsoboval hlskovm zmnm novoetiny (, , ) i jej
morfologii (), pomoc produktivnch novoeckch sufi x vytv neologismy
(). Skute-nost, e strvil vtinu ivota mimo hranice eckho sttu,
pispla kjeho dojist mry kontro-verznm nzorm, kter ne vdy
korespondovaly se skutenou situac vecku.
Boj zalidov jazyk Psycharis spojoval sbojem nroda zasvobodu,
spolitickm ivotem ecka asVelkou mylenkou. Aby se ekov stali modernm
nrodem, je podle nj teba rozit hranice sttu avytvoit vlastn
literaturu, upustit odslepho uctvn minulosti.
Reakce naknihu byly velmi bouliv. Jazykov otzka se dostala dosv
nejvyhrocenj fze. Pestoe se Psycharisova reforma jazyka vesv dsledn
form neujala (doveden gramatickch zkon dokrajnosti, podcenn vlivu
katharevusy namluven jazyk), jeho pnos byl zcela zsad-n, jednalo se
oprvn vdecky podloenou propagaci dimotikismu.
. . .
95
6. Generace r. 1880
. . . , , . , . . , .76
. ; . , . . , , . , . . , . , , , , , . , ; , , . .77
. , , . . , , , , , . , , .
76 PSYCHARIS (1988): 273 a 274.77 Ibidem 51 a 52.
96
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
, , . . , , . , , . , , . , . ; ; . , , , , . . , . . . padre
padre. libert liber t.78
. , , . . , ( , ), . , . , , , , , . , . , , , , , , (
Constans), , . ; . , , , , , , . , , , . , .79
78 bidem 146 a 147.79 Ibidem: 198 a 199.
97
6. Generace r. 1880
6.2. Nov atnsk kola poezie
Rok 1880 byl tedy meznkem vnovoeck literatue, byly vydny ti
bsnick sbrky, pro kte-r je charakteristick obrat odkatharevusy
kdimotiki, odelegickho ladn artorick poezie ktmatm pozitivn
nahlenho vednho ivota. Jedn se oprvn ofi ciln projev nastupujc
generace, kter odmt sentimentalitu romantismu apehnan
patriotismus.
Nov autoi zpotku psali jednoduch satirick vere, postupn se ale
pod vlivem parna-sismu a francouzsk literatury zdokonaluj.
Parnasismus jako literrn smr klade velk draz na formln dokonalost,
oproti emocionlnmu romantickmu postoji se jedn o poezii spe
popisnou. Nadruh stran zjem olidovou slovesnost vychz ze snahy
poznat koeny sv vlastn minulosti, kter nejsou hledny jako dv jen
vestarovku avbyzantskm obdob, ale dleitm pramenem se stvaj lidov
psn, pohdky alegendy.
Autorem jedn ze t sbrek roku 1880 byl Georgios Drosinis ( ,
18591951), kter publikoval prvn bsn vasopise Rambagas asm se stal
vydavatelem asopisu Es-tia, jeho prostednictvm podporoval eck
parnasisty. Jeho sbrka Pavuiny ( , 1880) zahrnuje krtk milostn bsn
smotivy zkadodennho ivota:
SONETTO
, .
: ,: , .
,
, .80
80 DROSINIS (1995): 68.
98
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
Vliv rozvjejc se folkloristiky a zvyujcho se zjmu autor o
lidovou poezii sledujeme uKostase Krystallise ( , 18681894), kter,
podobn jako A. Valaoritis, li-dovou pse napodobuje:
, , , , . , , , . , , , , , , . , , , , .81
Alexandros Pallis ( , 18511935) strvil vtinu ivota vzpadn
Evro-p, kde se ivil obchodovnm. Byl prkopnkem novch pedagogickch
metod vecku (draz na individualitu dtte) a autorem poezie pro dti
(Psniky pro dti, , 1889). Jako fi lolog se zabval klasickou
literaturou avznamn pispl kprosazen dimotikis-mu. Byl ptelem
Psycharisovm a jednm z jeho nejvrnjch zastnc. Dodimotiki peloil adu
antickch dl (Homra, Euripida, Sofokla, Th kydida) azpstupnil je tak
irm vrstvm, pekldal doiv etiny tak Shakespeara aKanta (prokzn
monost novoetiny). Jeho ivot-nm dlem byly peklady Homrovch epos
vpatnctislabinm jambu. Peklad Novho zkona dodimotiki vyvolal r.
1901 vAtnch krvav srky mezi zastnci katharevusy adimotikisty.
, ' .
! , .
81 S (1995): 333.
99
6. Generace r. 1880
, ' .
' ,' .82
Kekonci stolet se veck poezii prosazuje symbolismus, hnut, kter
m svj pvod veFran-cii akter reaguje napopisnost parnasismu
arealismu nepmm vyjdenm prostednictvm symbol, sugesce anznak. Bsnk
m roli proroka, zprostedkovatele vyho poznn, umn je toitm ped relnm
svtem utrpen abeznadje. Symbolismus navazuje naromantismus aklade
draz nabsnkovu obrazotvornost. Velk vznam je pikldn hudebnosti
vere, vkon-trastu kformln dokonalosti parnasistn poezie smuje
poezie symbolismu kvolnmu veri.
Mezi hlavn pedstavitele pechodu odparnasismu ksymbolismu pat
autoi Lorentzos Ma-vilis ( , 18601912), Konstantinos Chatzopulos (
, 18681920), Ioannis Gryparis ( , 18701942) aLambros Porfyras ( ,
18791932).
Bsnk, politik afi lolog Lorentzos Mavilis je velmi zajmavou
postavou eck literatury, po-chzel zIonskch ostrov apat mezi posledn
pedstavitele lyrick poezie sedmiostrovn koly. Studoval vAtnch
avNmecku fi lozofi i, zajmal ho pedevm Kant aSchopenhauer, dle se
za-bval sanskrtem aindickou fi lozofi (peloil st staroindickho
eposu Mahbhrata). Cel svj ivot bojoval aktivn zanezvislost ecka,
astnil se povstn naKrt, padl jako dobrovolnk Garibaldiho sboru.
Doeck literatury se zapsal svmi padesti sonety, kter pat kvrcholm
eck poezie, jejich dsledn propracovn, draz kladen naformu,
poukazuje jet navlivy par-nasismu. Ivjeho poezii se zeteln
projevuje vliv indick fi losofi e, budhismu aSchopenhauera.
K ,M , Maya .
, , T , ,
82 PALLIS (1910): 32. Bse je ze sbrky vyd. r. 1910 v Tbingenu.
Je dodren pravopis a pizvukovn prvnho vydn.
100
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
T T, T N ,
T T , .83
Mavilis byl tak vznamnm propagtorem dimotiki, veckm parlamentu
naadresu zastn-c katharevusy ekl: . , .
Sonety Posledn pohdka aSmrt napsali Lambros Porfyras aIoannis
Gryparis:
T
, .
, , .
, .
.84
, , , .
83 VILIS (1990): 66.84 KOKKINIS (1995): 519.
101
6. Generace r. 1880
, ,
,
.85
6.3. Kostis Palamas
Stejnm pedstavitelem nov generace avznamnm zastncem dimotikismu
byl Kostis Pa-lamas ( , 18591943), bsnk, prozaik, dramatik, literrn
kritik ahistorik, kter ovldal eckou literrn scnu a dosv smrti, tedy
zsadn ovlivoval jej vvoj nejmn pl stolet.
Vr. 1886 Palamas vydal svou prvn bsnickou sbrku Psn m vlasti (
), jedn se ovlasteneck bsn ovlivnn lidovou psn anovoeckou tradic,
nap. Valaoriti-sem, jazykem je dimotiki, objevuje se patnctislabin
jamb.
Pod vlivem parnasismu napsal Palamas dle dvanct sonet vydanch
pod nzvem Vlasti (, 1895, pozdji zaazeno dosbrky Nemnn ivot), draz
je kladen nabsnickou for-mu, stejn jako utyver, vekterch std jamb
sanapestem (Jamby aanapesty, , 1897).
, ... , .
, , .
85 Ibidem 130 a 131.
102
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
.
, , . ; , .
, , !86
Vroce 1897 se Palamas stal tajemnkem atnsk univerzity (byl jm a
dor. 1928), vtomto roce jeho tvorbu poznamenvaj dv udlosti: smrt
syna aostudn porka ecka vecko-tureck vlce.
sledujc ryvek je zbsn Hrob ( , 1898), ta vychz zist osobnch
proitk, jedi-nm tmatem je smutek nad ztrtou dtte. Obecn je pro
Palamasovu osobn poezii ( ) charakteristick pesimismus anostalgie.
Naopak vlasteneck afi lozofi ck bsn vyjaduj vru vbudoucnost ( , )
aodtto doby maj zacl povzbudit eck nrod.
, , .
.
, .
86 Ibidem 450.
103
6. Generace r. 1880
, .
.
,, , , .
, .
, , , , !87
Sbrka Nemnn ivot ( , 1904) uzavr prvn obdob Palamasovy tvorby
apedznamenv druh, kdy bsnk opout ist lyrickou poezii azan se vnovat
rozshlej-m skladbm, zejm je vliv symbolismu. Jdrem sbrky jsou ti
bsn: Datlovnk (), Sto hlas ( ) aHsiodos zAsker (). Datlovnk je
Palamasova nejlyritj b-se, je zbaven jakchkoli popisnch prvk,
pozdji byla velmi cenna. Naopak Hsiodos zAsker, rozshl epickolyrick
bse, zahajuje obdob skladeb-viz budoucnosti eckho nroda. Tyto
tendence vrchol Dvancti zpvy cikna aCsaovou fl tnou.
, , , , . , , , .
87 PALAMAS (2002): 39 a 40.
104
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
. , . . , 88
Palamas napsal Dvanct zpv cikna ( , 1907) i Csaovu fl tnu ( ,
1910) vobdob mezi dvma zsadnmi daty eck historie. Vroce 1897 ecko
prohrlo vlku sTureckem, dky diplomacii Zpadu prohra sice nemla
dopad nazemn rozsah sttu, ale ekonomick atak morln dsledky byly
katastrofln. ecko muselo platit velk vlen odkodnn, jeho fi nance
byly pod kontrolou evropskch mocnost, vtto dob tak do-chz kchudnut
venkovskho obyvatelstva astm spojen urbanizaci aintenzivn vln
emigrace, pedevm smrem doUSA. Poostud r. 1987, jak ekov sami prohru
oznaovali, pevldly veck spolenosti pocity zklamn, deziluze
afrustrace, situace sttu vypadala velmi neperspek-tivn, jeho
budoucnost se zdla nejist aVelk mylenka neuskuteniteln. Dalm
meznkem jsou pak balknsk vlky, kter naopak znamenaly velk vtzstv
ecka, pipojen Makedonie aste-n naplnn nadj nauskutenn Velk mylenky.
Jedn se tedy oobdob mezi velkm zklamnm a znovunabytou sebedvrou
eckho nroda. Palamas se na pelomu stolet jemu dostupnmi prostedky
snail povzbudit eky, vytvoit pozitivn vizi budoucnosti. Pestoe sm
brojil proti politick korupci apadku sttu, odmtal pijmout stav vc
avil vznovuoiven nroda.
Vedle politickho kontextu asymbolismu je dalm vznamnm aspektem
nsledujc Pala-masovy tvorby fi lozofi e Friedricha Nietzscheho,
kter od pelomu stolet intenzivn ovlivuje eck spisovatele. Vrozshl
skladb Dvanct zpv cikna se odr Nietzschova fi lozofi e nad-lovka,
pehodnocen vech hodnot aodmtnut model souasnho svta.
Palamas zasazuje dj skladby do15. stolet, vpedveer dobyt
Konstantinopole Turky.Hlavn postava, Cikn, je pedstavitelem vn
putujcho ahledajcho eckho nroda, pu-
tovn symbolizuje jeho cestu djinami. Tato symbolick postava pak
prochz vemi rovnmi odmtnut model t doby, tak jak je odmtl
Nietzsche: jsou jimi lska, nboenstv, vlast apede-vm starovk
minulost. Star housle, kter nachz, jej pot opt smiuj sivotem, dky
nim si odmtnut modly eck civilizace spolen snejvt chimrou t doby
Velkou mylenkou znovu vytv. Cikn tedy bo star svt abuduje nov pomoc
umn. Zvltn postaven umn vtto bsni vychz ztez symbolismu. Zasazen
dodoby ped pdem Byzantsk e umouje autoro-vi adu paralel aodkaz
nasoudob ecko, souasn mu dv prostor pro vyjden pesvden, e poobdob
padku nastane doba rozmachu zem auskutenn Velk mylenky. Tuto nadji
vyjaduje prorock e osmho zpvu.
Bse se skld zdvancti zpv, rz dla je rtorick, ver je rznorod, ale
pevld trochejsk metrum. Jazyk vyuv veker bohatstv addictv eckho
jazyka, vetn byzantsk slovn zsoby.
88 bidem 88 a 89.
105
6. Generace r. 1880
.
, . .
, . Swinburne ( K)
, , ,
!
, .
,
, , ,
, , ,
106
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
,
, , .
( , ,
, ).
.
[...]
, , !
,
,' .
, .
107
6. Generace r. 1880
, ,
, ,, ! ;89
.
. ( ). , , .
. Leconte de Lisle ( ).
, , , , , , , , , , . , , , , , ,
89 PALAMAS (1980): 329331 a 334.
108
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
, o , , , , ; , , : ! ! : ! !90
.
, , , , , . , . , , .
.
[...]
, , , ! , , , , , ,
90 Ibidem 335 a 336.
109
6. Generace r. 1880
, , ! , !91
Vr. 1910 vydal Palamas dal rozshlou bsnickou skladbu, nakter
pracoval pes dvacet let, Csaovu fl tnu. Dj zan tentokrt vpedveer
dobyt Konstantinopole vojsky csae Micha-ela Palaiologa. Vojci
objevuj hrob jeho dvnho pedchdce, csae Basileia II. Bulgaroktona,
avstech mrtvho panovnka nachzej fl tnu, kter zan vyprvt Basileiv
pbh ovtz-nch bitvch acest eckem doAtn, dochrmu Bohorodiky
naAkropoli. Tento pbh tvo hlavn djovou linii celho dla. Vposlednm
zpvu se vracme kvojskm oblhajcm Konstan-tinopol, pse je ukonce,
csaovy ostatky se mn vprach.
Stejn ideou Csaovy fl tny je kontinuita eck civilizace, nroda,
kultury ijazyka, dlo je vpodstat literrnm vyjdenm Velk mylenky,
jeho clem je podpoit sebedvru aambice ek vdob tzv. makedonsk otzky.
Proto si bsnk jako hlavn postavu vybr csae, kter porazil Bulhary
avznamn rozil hranice Byzantsk e. Palamas dkladn studoval prameny,
nakter odkazoval opt sohledem natuto koncepci, inspiruje se tradic
antickou, byzantskou, lidovou imodern eckou literaturou. Zbyzantsk
historiografi e erp nap. zMichaela Psella, Georgia Pachymera nebo
zkroniky Georgia Kedrena, vekter ocsai Basileiovi II. autor pe: .
[...] , , .92 Vtzn bitvy proti Bulharm ansledn pochod Basileia II.
ajeho vojsk doAtn, kde chce podkovat Bohorodice zasv spchy, jsou
centrln djovou lini skladby.
Klovm zpvem, vekterm se ten me seznmit se zpsobem, jakm Palamas
clen apro-mylen vyuval prameny, je zpv tvrt, vnm jsou popisovna
Basileiova vojska: popis sedmiost-rovnch vojk odkazuje naIliadu,
Akrit naepos Digenis Akritis alidov psn akritovskho cyklu, pi
popisu vojk zPeloponsu autor vychz zKroniky morejsk, Kran
zErotokrita apod.
Osm zpv je inspirovan ran kesanskou literaturou, byzantskmi
synaxarii aMarinovm ivotopisem Prokla, novoplatnskho fi lozofa 5.
stolet, kter se stv svdkem zruen pohan-skch kult anstupu kesanstv.
Pallas Athnu naAkropoli std Bohorodika.
Zatmco tvrt zpv podv obraz nrodnostnho synkretismu, osm zpv
zobrazuje synkre-tismus nboensk.
Autor vdle dle popisuje starovk pamtky apropojuje je se
souasnost, pohansk nbo-enstv skesanstvm, starovk Atny scentrem
Byzance, Konstantinopol. Mylence kontinuity odpovdaj igeografi ck
popisy jednotlivch kraj, ktermi csa nasv pouti doAtn prochz. Vtchto
lyrickch pasch Palamas oslavuje krsu eck krajiny.
Celkov ideologick zklad dla ovem vychz zkoncepce kontinuity eck
civilizace historika Konstantina Paparrigopulose ( , 18151891),
kter vDjinch eckho nroda ( , vychz vetech dlech odr. 1860 dor.
1876) jako prvn dl eck djiny nati fze: antickou, byzantskou
anovodob ou.93
Skladba je velmi pestr ipostrnce jazykov, autor erp zrznch fz
arovin etiny.
91 Ibidem 396398.92 DRENOS (1839): 475.93 Konstantinos
Paparrigopulos, , prvn vydn 1860 a 1876.
110
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
Verem je patnctislabin jamb smnoha inovacemi (pesahy, naruen
diereze).
Nsledujc ukzka je zprvnho zpvu. Uasl vojci Michaela Palaiologa
naslouchaj psni Basileiovy fl tny:
:
, , . . . : ; :, , ! , . , , , , . . . , . , , , . , , , , , . ,
, , , , , , , , . , , , .94
94 PALAMAS (1989): 53 a 54.
111
6. Generace r. 1880
Vosmm zpvu se Proklos dozvd, e bohyn Athna, kterou uctv, je
vyhnna jinou vld-kyn, osamlou abeze zbran, sdttem narukou
apohledem, kter si podmauje lidi ibostva:
, ,, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , . , . , , . , . .
, , , , ., . . , , .. . . ;. . . . . !
. , , , , . . . , , , ! ! ! , , ! . , . ! ;
112
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
, , , , , . . , , , , , . .
, ,, :
, , , . , . , , , , . , .95
Potchto dvou rozshlch skladbch se Palamas vrac kmenm lyrickm
formm, ato sbrka-mi Hoe moskho zlivu ( , 1912) aMsto asamota ( ,
1912), posledn sbrky tvo krtk tyver (Fimiovy noci, , 1935).
Nsledujc ukzka je ze sbrky Msto asamota:
, . , .96
Palamas ovem nebyl jen bsnkem, byl tak dramatikem, prozaikem,
pekladatelem apede-vm literrnm kritikem, jeho slovo mlo vhu cel
plstolet. Objevil Kalvose, ocenil Solomose, A. Valaoritise nebo
Krystallise, naopak nedokzal rozpoznat pevratnou hodnotu Kavafi
sova dla.
95 Ibidem 128 a 129.96 KOKKINIS (1995): 453.
113
6. Generace r. 1880
6.4. Ithografi e, realismus anaturalismus
Protiromantick tendence se tedy napelomu 70. a80. let 19. stolet
stupuj, vliv evropsk literatury arozvoj etnografi e postupn vytv
podmnky pro zaveden novho literrnho nru tzv. ithografi e (), co je
realistick prza, povdka nebo romn, kter se tematicky sousted
naproblematiku eckho venkova, pozdji imsta.
et autoi postupn pijmaj pravidla realismu aprza pelomu 19. a20.
stolet m zacl objektivn npodobu vnj spoleensk reality. Autoi se
sousted pedevm nazobrazen ma-lch tradinch spoleenstv v jejich
pirozenm prosted, ze kterho obvykle sami pochzej akter tedy velmi
dobe znaj.
Zejmna kekonci 19. stolet ithografi e zapad dormce snah
opovzbuzen nrodnho povdo-m ek, souvis soptimismem Velk mylenky
asnahou podat obraz tradinho eckho prosted. Spisovatel jako
etnografov poizuj podrobn zznamy oivot navesnici, kter se pak
stva-j podkladem pro jejich literrn dla. Zpotku se zjem autor
sousted pedevm napovdku zprosted venkova, srozvojem urbanizace se
napelomu stolet rozvj imstsk romn.
Vedle idealizujc tendence ithografi e se rozvj jej realistick
smr, nakter m vliv francouz-sk naturalismus.
Vroce 1880 vychz peklad Zolova romnu Nana, kter se spolen
spekladatelovm vo-dem zavrhujcm idealizaci skutenosti stv
manifestem eckho realismu. Seznmen s fran-couzskm naturalismem, a
to pesto, e ten je u za zenitem, napomh pekonat doznvajc ohlasy
romantismu aidealizujc fzi ithografi e, vyivovan zatm nenaplnnmi
idely Velk my-lenky. Nana byla pijata snadenm, stala se velmi
oblbenou etbou, pestoe literrnmi kruhy takto vele pijata
nebyla.
Opt zsadn vznam pro zaveden novho smru maj literrn soute,
tentokrt vyhlao-van asopisem Estia. Vr. 1883 N. Politis prosadil
vyhlen soute povdek natmata ze sta-rovku, stedovku isouasnosti,
podmnkou bylo, aby se tkala eckho prosted, aby obrtila pozornost
odciz tematiky keck a, jak bylo uvedeno, pozitivn tak ovlivnila
nrodn povahu apodpoila vlastenectv.
Zazakladatele eck povdky je povaovn Georgios Vizyinos ( ,
18491896). Vizyinos pochzel zTh rkie, kter byla dor. 1918 stle pod
tureckou nadvldou, dj vtiny
jeho povdek se odehrv prv tady. Jejich zpletka se obvykle
sousted kolem urit zhady, tajemstv, provinn, hchu z minulosti, kter
pronsleduje hrdiny. Vypovdajc jsou i nzvy nkterch povdek: Hch m
matky ( ) nebo Kdo byl vrahem mho bratra ( ). Nejedn se ovem
odetektivn zpletky, ale opsy-chologick pohled naotzku viny atrestu
hrdin.
Vizyinos psal przu vkatharevuse, vdialozch se objevuje dimotiki,
jako bsnk se ale piklo-nil kiv etin.
Pednm eckm prozaikem pelomu stolet byl Alexandros Papadiamandis
( , 18511911), autor nejmn dvou set povdek aprvn eck profesionln
spi-sovatel. Papadiamandis pochzel zostrova Skiathos, kde se vtina
jeho dl odehrv. Jeho otec byl knz asiln nboensky zaloen rodinn
prosted se pak odrazilo ivPapadiamandisov tvorb. Zpotku psal
historick romny, ale odkonce 80. let se vnoval vhradn povdkm,
114
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
kter vydval asopisecky. Jeho povdka, nebo sociln romn, jak jej
sm nazval, Vraedkyn (, 1903) je ovlivnna prosazujcm se
naturalismem, souasn se vak psychologickm propracovnm obrazu hlavn
hrdinky Frangojannu bl subjektivismu novho literrnho sm-ru
symbolismu. Frangojannu je vesnick ena, kter cel ivot tvrd pracuje,
aby uivila svou rodinu, svoje dti isvho manela, kter je nan zvisl.
Uvdomuje si tk dl dvek aen anad kolbkou sv vnuky dochz kzvru, e
jejich smrt je ulehenm pro jejich rodiny ipro n samotn. Nsleduje
ada vrad malch dvek, pronsledovn hrdinky etnky anakonec jej smrt
vmoskm zlivu, vechvli, kdy m kpoustevn, aby podala Boha oodputn.
Papadiaman-disovm stejnm tmatem je otzka viny atrestu, lidsk aBo
spravedlnosti, vztahu lovka a spolenosti. Papadiamandis zobrazuje
venkovskou spolenost jako autonomn, ale souasn nedokonal svt, kter
je vrukou Bo prozetelnosti. Otzka viny Frangojannu zstv autorem
nezodpovzena, autor ale nastoluje tak otzku role tradin eck
spolenosti apostaven eny. Stejn jako Vizyinos iPapadiamandis je
ovlivnn ruskou literaturou, pedevm Dostojevskm, kterho pekldal.
Jako jeden zmla prozaik tto generace psal dokonce ivota
vkatharevuse, nicmn jeho dla jsou jazykov rznorod. Zatmco lyrick
pase, pro kter bv velmi oceo-vn, jsou psny siln archaizujcm
jazykem, pase popisn ji umrnnou katharevusou avdia-lozch se
objevuje iv etina sdialektismy.
, , , , , . , , , , , . , . . , , , , , , . , , , , , . ' , , ,
. ! , , , , , , . , , , , ' ' , , . , . . , , , , , . ' ,
115
6. Generace r. 1880
, , ' , ' . , . ' ' , ' . , , , ( ). . , . ' ; ' ! ; . , , ! , ,
. , ; , ' ; , , , ; . ' !97
Vnsledujcm lnku se Jorgos Veludis zabv otzku, co vedlo
Papadiamantise knapsn Vraedkyn:
; , ; ;
[...] , . (1984/1991). ' : , , () - : ' [ - ] , , , . () - : , ,
, : [ !] , , , , [...]. , .... ' - : , '
97 PAPADIAMANTIS (1988): 4749.
116
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
, , , , , : -! , . , . (1938), , , 19 , , ' , : ... , ' [...].
.... , (1902): (1895) (1900) , ' , ' : , , , , ' , , ( ) ( ). , , ,
, , , , , , , - , , . , , - , : () - . , , - , , . , (): , , . , ,
: , , , , , . ; , ; ; ' , Flaubert . (1977): 19 Madame Bovary , :
!98
98 VELUDIS (2002).
117
6. Generace r. 1880
K pijet naturalismu v eck literatue pispl prozaik a dramatik
Grigorios Xenopulos ( , 18671951), a to jednak svmi teoretickm
lnky, ale tak romnem Nikolaos Sigalos ( , 1890), pro kter byl
autorovi vzorem krom Zoly tak Bal-zac ajeho romn Otec Goriot (Le
Pre Goriot, 1834), ato nejen tematikou, ale tak vypravskou
technikou (vyprav-pozorovatel podv podrobn popis scny, objektivn,
stm fotografi ckou pesnost). Dalm pelomovm dlem vtomto smru byl
romn ebrk (, 1895) Andre-ase Karkavitsase ( , 18651922), kter Sonia
Ilinskaya nazvala venkovskou anti-idylou. Dlo systematicky bo obraz
idylickho souit lovka aprody apedstavu venkov-skho obyvatelstva
jako strce nrodnch tradic amorlnch hodnot, autor vychz zpesvde-n, e
lidsk konn je zeno prodnmi silami, ani by on nan ml vliv, vyluuje
lohu vle nebo vchovy lovka navlastn osud. lovk je peduren prostedm
avrozenmi vlastnostmi.
Znaky naturalismu m ada dalch povdek aromn pelomu stolet azatku
stolet dvactho.
Dla autor, jakm byl Xenopulos, znamenaj pechod odvenkovsk
tematiky kproblematice msta ajeho socilnho prosted, tedy rozvoj
tzv. mstsk ithografi e ( ). Kped-nm mstskm romnm G. Xenopulose pat
Margarita Stefa ( ) atrilogie Bo-hat achud ( , 1919), Poctiv
anepoctiv ( , 1921), T (astn aneastn, 1924). Kokruhu autor, kte se
vtto dob vnuj mstskmu romnu, se ad iIoannis Kondylakis, kter stejn
jako Xenopulos nebo Karkavitsas pe nejdve vkatharevuse apostupn
pechz kdimotiki. Symbolismus donovoeck przy uvd Konstan-tinos
Chatzopulos, problematice nich vrstev zpohledu socialisty se vnoval
Kostas Th eotokis, zakladatel Socialistick strany naKerkye.
Vr. 1894 vasopise Estia vychz napokraovn romn Ioannise
Kondylakise ( , 18611920) Atnt bdnci ( ). Krom inspirace dlemV.
Huga je autor ovlivnn iZolovm romnem Nana, ato pedevm vzobrazen
ivota velko-mstsk chudiny apopisu atnskho podsvt, hlavn hrdinku
autor nazv atnskou Nanou.99
VBdncch Kondylakis ukazuje vekerou bdu Atn, nejen ivot chudiny,
ale nap. irozbujelou politickou korupci, pisluhovae politik, kte
maj neomezenou moc aohrouj atnsk obyvatele, zastrauj je, aby zskali
jejich hlasy. Policie je zkorumpovan, crkev se chov bezostyn, krade
zcharity, tisk pekrucuje realitu. Prvn st romnu je obalobou vech
druh moci vAtnch. Dva mlad hrdinov, kte pijdou zvenkova, jsou touto
spolenost znieni, kon vpsychiatrick l-ebn asebevradou. Zatmco prvn
st je pedevm outrpen mlad dvky zvenkova, druh st je vnovna novmu
motivu veck literatue: osudu oputnho dtte vevelkomst. Povelmi
komplikovanm pbhu, kdy se hrdina dostv dovzen aprochz mnoha dalmi
trapami, se nascn objevuj bohat ochrnce i rodie dtte. Vtto sti
romnu najdeme adu spolench motiv sromny Ch. Dickense, pedevm
sOliverem Twistem. IKondylakisv romn, kter je nej-dve obalobou
spolenosti, se vzvru mn vmelodram. Msty aspiruje nazaazen doerven
knihovny, m adu neuvitelnch zpletek, kter ale propojuje se skutenmi
problmy soudobch Atn. Vmnoha ohledech m Kondylakis ble kDickensovi
ne kHugovi nebo Zolovi. Dickens, vecku velmi oblben, mu je blzk tm,
e byl realista iromantik, ironick akritick, ale souasn spoleensky
citliv. Jejich spolenm clem je nejen kritizovat, ale tak pispt
knprav.
99 Kondylakis asopisecky vydval peklady Zolovch romn, u r. 1892
(ve stejnm roce jeho prvnho vydn v Pai) pekld a vydv Zolv Rozvrat
(La Dbcle).
118
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
ME . , !
: , , , ' . , , , , . , . , . , . , . , , , , ' . , , , . , , ,
, .' , , , , . , ' , . , , , . . ; ' ' ; ; . , , ' , . , ' , . , '
, . , , . , . ' , ; , . ' , ' ,
119
6. Generace r. 1880
. .100
Sociln tematika je stejn i v nsledujc ukzce z povdky Konstantina
Th eotokise ( , 18721923) est apenze ( , 1912), kter se ode-hrv
napedmst Kerkyry. utor se vnuje problematice tdnho rozdlen vdob
zsadnch spoleenskch zmn, jeho postoje ovem nejsou revolun ajeho dlo
nikdy nepechz kideo-logick propagand, autor vyjaduje pedevm soucit
sosudem nejnich vrstev, kritizuje upa-dajc aristokracii inov
nastupujc stedn tdu zbohatlk. Jednm ze stejnch tmat je tak otzka
postaven eny. Th eotokis jako jeden zprvnch eckch autor zobrazuje
hrdinku, kter se postav zavedenm spoleenskm normm akter je vzvru
schopna vzt osud dovlastnch rukou aprosadit svou nezvislost.
Jazykem dla je dimotiki smnostvm mstnch dialektism.
, . ; . . , , , , ' . . ' . . . , , . , : ' ! . , , : . . . ' ;
, ! . ; ;! ! ' . ! , . ' !! ', ' , ! ' , . ; : ' ;
100 DYLAKIS (1999): 152154.
120
ANTOLOGIE ECK LITERATURY 19. STOLET
' ! . '; !! .! ' ' . , , ' . ' . , ! ; ' : , ! ' . ! . !
.101
Vroce 1929 vychz esej Jorgose Th eotokase Svobodn duch ( ), kter
se stala manifestem nov nastupujc literrn generace 30. let. Zde
autor vsti vnovan prze odsuzuje ithografi i pro jej fotografi ckou
pesnost, napodobovn skutenosti, nedostatek tvrho pstu-pu. Vol
pozavren realismu a inspiraci modernistickou przou. Ve tictch
letech se tento krok ale podailo uskutenit jen nkterm autorm, jako
byl Kosmas Politis nebo prozaici tzv. solusk koly.
101 THEOTOKIS (1993): 102 a 103.