2. AMINOKYSELINY, PEPTIDY, BÍLKOVINY Aminokyseliny funkční skupiny: NH 2 COOH jednotky: aminokyseliny vázané peptidovou vazbou C O NH Peptidy 2-100 aminokyselin Bílkoviny (proteiny) > 100 aminokyselin Aminokyseliny ~ 700 aminokyselin volné látky stavební jednotky peptidů, bílkovin, jiných sloučenin struktura aminoskupina NH 2 volná, substituovaná karboxylová skupina COOH další funkční skupiny hydroxylová -OH sulfhydrylová (merkaptoskupina) -SH sulfidová -S-R guanidylová C NH 2 NH NH fenylová aj. klasifikace podle vzdálenosti aminoskupiny od karboxylové R CH NH 2 [CH 2 ] n COOH n 2-aminokyseliny α-aminokyseliny 0 3-aminokyseliny β-aminokyseliny 1 4-aminokyseliny γ-aminokyseliny 2 5-aminokyseliny δ-aminokyseliny 3 6-aminokyseliny ε-aminokyseliny 4 podle výskytu přítomné ve všech organismech (invariabilní) základní (kódované, proteinogenní) přítomné v některých organismech (variabilní) základní aminokyseliny 19 α-aminokyselin s primární aminoskupinou -NH 2 - COOH C H R NH 2 α COO C H R NH 3 + α
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
hydrofilní (podle iontové formy postranního řetězce v neutrálním prostředí ) neutrální (nemá elektrický náboj): většina kyselé (záporný náboj): Asp, Glu bazické (kladný náboj): Lys, Arg, His
podle významu ve výživě člověka
esenciální: Val, Leu, Ile, Thr, Met, Lys, Phe, Trp poloesenciální (semiesenciální): Arg, His neesenciální: ostatní
limitující aminokyseliny deriváty základních aminokyselin (proteinogenních)
vznik specifickou modifikací
3
L-cystin (CySSCy) COOH
CH CH2
NH2
S S C
NH2
CH2 H
COOH
4-hydroxy-L-prolin (Hyp)
N COOH
HO
H
34
5-hydroxy-L-lysin (Hyl)
H C CH2 CH2 CH CH2 NH2
OH
NH2
COOH
3-methyl-L-histidin
COOHCHNH2
CH2
NN
CH3 O-fosfo-L-serin
H C CH2 O PO3H2
COOH
NH2 další aminokyseliny (nebílkovinné) N-substituované α-aminokyseliny
(dehydroalanin) (dehydrobutyrin) klasifikace počet vázaných monomerů (aminokyselin) • oligopeptidy (2-10 aminokyselin) • polypeptidy (dříve makropeptidy, 11-100 aminokyselin)
typ řetězce • lineární • cyklické
8
druh vazeb • homodetní (pouze peptidové vazby) • heterodetní (peptidové i jiné vazby)
disulfidové -S-S- esterové (depsipeptidy) -CO-O-R vázané složky • homeomerní obsahující jen aminokyseliny • heteromerní (peptoidy) obsahující i jiné sloučeniny
nukleopeptidy fosfopeptidy lipopeptidy chromopeptidy glykopeptidy metalopeptidy výskyt
energie = < 14 : < 14 : <56 % struktura viz biochemie fyziologie a výživa minimální potřeba plnohodnotného proteinu 0,5-0,6 g.kg-1
doporučovaná dávka 1,0-1,2 g.kg-1 (nevyužity optimálně) ~ 2,4 g.kg-1 období růstu, kojící ženy, rekonvalescenti aj. výživová hodnota (nutriční, biologická) celkový příjem složení aminokyselin dostupnost peptidových vazeb trávicím enzymům další faktory dříve
• BV (Biological Value) g P vzniklé v organismu / 100 g P v potravě
• NPU (Net Protein Utilization) • PER (Protein Efficiency Ratio) aj. (zvířata) závisí na: absolutní obsah esenciálních aminokyselin
relativním poměru poměru k neesenciálním aminokyselinám travitelnosti dnes
aminokyselinové skóre AAS (Amino Acid Score) index esenciálních aminokyselin EAAI (Essential Amino Acid Index), přesnější údaje
si
i
AA 100(%) AAS =
Ai = obsah esenciální aminokyseliny v proteinu Asi = obsah téže aminokyseliny ve standardním (referenčním) proteinu standardní protein = fiktivní protein s optimálním složením esenciálních aminokyselin (AAS = 100%)
n
Sn
n
S2
2
S1
1
A100A. .
A100A.
A100AEAAI=
13
fyzikálně-chemické vlastnosti rozpustnost, hydratace a botnání disociace optická aktivita vznik gelů vznik emulzí stabilizace pěn denaturace
faktory fyzikální: změny teploty, tlaku, ultrazvuk, pronikavé elmag. záření faktory chemické: soli, změny pH (kyseliny, zásady), povrchově aktivní látky
reakce in vivo reakce post mortem • ATP anaerobní glykolýzou z glykogenu • mléčná kyselina → pokles pH z 6,8 na < 5,8 • inhibice glykolytických enzymů • Ca2+ / reakce aktinu s myosinem, není ATP → posmrtné ztuhnutí (rigor mortis)
vady masa • DFD (dry-firm-dark) a DCB (dry-cutting-beef)
tmavé, vysoká vaznost, nízká údržnost odstranění mléčné kyseliny při vykrvení, pH~ 6
• PSE (pale-soft-exudative) světlé, nízká vaznost, šedo-zelený povrch zvýšená glykolýza stimulovaná hormony, pH~ 5,6
změny při zpracování ~35° C asociace sarkoplasmatických bílkovin,
snížení vaznosti, zvýšení tuhosti ~45° C viditelné změny, zkrácení =denaturace myosinu ~50-55° C denaturace aktomyosinu ~55-65° C denaturace sarkoplasmatických bílkovin, asociované struktury a gel ~60-65° C změny konformace kolagenu (zkrácení 1/3-1/4) ~80° C oxidace SH-skupin ~90° C želatinace kolagenu (uvolnění
tropokolagenových vláken, sol želatiny) ~100 ° C eliminace NH3, H2S, další látky, aromatické látky, změna barvy mléko a mléčné výrobky obsah živin v mléce voda podle druhu mléka (původu) 63 - 88 %
hlavní složka κ- kaseinů kaseiny αS-, β-, κ-kaseiny agregace do submicel a micel, molekuly kaseinů → submicela → micela změny při skladování a zpracování tepelné zpracování
• shlukování tukových globulí v syrovém mléce, ~ makroglobulin
• bílkoviny syrovátky termolabilní, denaturují, kaseiny prakticky nedenaturují pasterace 72-74 °C (20-40 s): denaturuje asi 50-90 % bílkovin séra inaktivuje se většina enzymů > 75 °C: redukce disufidových vazeb eliminace H2S (β-laktoglobulin)
sulfidy, disulfidy vařivá příchuť (Met) degradace thiaminu vznik laktonů a methylketonů
sterilace 140 °C (4 s) denaturuje 100 % bílkovin reakce laktosy s proteiny syrovátky ztráty Lys (Maillardova reakce), vonné látky syrové a pasterované mléko ∼ 400 vonných látek (1-100 mg/kg)
16
srážení a proteolýza kaseinů mléko čerstvé: pH 6,5-6,75 srážení kaseinů: pH 4,6 (kontaminující, kulturní mikroby) tvrdé sýry
proteiny žloutku (emulze tuku ve vodě) 1/3 = bílkoviny, 2/3 = lipidy glyko-, lipo-, glykofosfo- a glykofosfolipoproteiny granule: lipovitellin a fosvitin plasma: lipovitellenin a livetin změny při skladování a zpracování
• částečná denaturace proteinů bílku při šlehání • denaturace teplem
57 °C: počátek
17
60-65 °C denaturuje většina bílkovin (ne ovomukoid) 65-70 °C většina bílkovin žloutku (ne fosvitin)
potraviny rostlinného původu hlavní zdroje: semena rostlin omezené zdroje: plody, listy, hlízy, bulvy aj. části rostlin (ovoce, zelenina, okopaniny) cereálie a pseudocereálie základní chemické složení obilovin proteiny obilovin a jejich složení proteiny pšenice mouka 7-13 (až 15) % bílkovin
alergické onemocnění celiakie (∼ 0,05 % dětí v Evropě) změny epithelových buněk střevní stěny, zhoršená absorpce živin prolaminové frakce pšenice, žita, ječmene, sekvence: Pro-Ser-Gln-Gln a Gln-Gln-Gln-Pro limity < 100 mg gliadinu/kg (sušiny)
proteiny žita • není gluten • pekařské vlastnosti: pentosany, některé proteiny (botnající v kyselém prostředí) • vznik kyselin činností mikroorganismů (S. cerevisiae, S. minor, L. plantarum, L. brevis)
proteiny luštěnin a olejnin • vysoký obsah globulinů, funkce při klíčení
obsah aminokyselin využití netradičních zdrojů bílkovin texturované rostlinné proteiny přípravky bohaté na bílkoviny
18
Reakce eliminační, isomerační, adiční, oxidační komplexní reakce vliv složení potravin, podmínek: teplota, pH, O2, další látky důsledky • snížení biologické hodnoty
rozklad esenciálních aminokyselin vznik nemetabolizovatelných produktů snížení travitelnosti vznik antinutričních a toxických látek
• vznik aromatických látek hlavně Cys, Met, Orn, Pro aminy, aldehydy, alkoholy, S-sloučeniny
eliminační reakce dekarboxylace (eliminace oxidu uhličitého)
H2H2 NR C- 2OCH2
HOOH CRNC
aromatické látky biologicky aktivní látky (biogenní aminy)
N
N
CH2 CH2 NH2
H
CH2 CH2 CH2 CH2 CH2
NH2 NH2
histamin (His) kadaverin (Lys)
eliminace amoniaku a vody vznik 2,5-dioxopiperazinů (cyklické dipeptidy)
N
N
R
O
O
R
H
H
2 H2O2
-R CH COOH
NH2
vznik alk-2-enových kyselin
HOH2 COH CRNH2
C- NH3
HOOH CH CR C
β-aminokyselina (Asp) alk-2-enová kyselina vznik γ-laktamů z γ-aminokyselin, γ-aminokyselina Glu, kreatin
NR OH
H2O-OHR CH
NH2
CO(CH2)2
N
N
HN OH
H3C
NHOOC OH
2-oxopyrrolidin-2-karboxylová kyselina kreatinin
19
eliminace funkčních skupin postranních řetězců • reakce v kyselém prostředí nebo termické reakce
o deamidace proteinů, hydrolýza • reakce v neutrálním prostředí nebo termické reakce
o vznik neobvyklých vazeb • reakce v alkalickém prostředí nebo termické reakce
o vznik neobvyklých vazeb, neobvyklých aminokyselinD-aminokyseliny (abiogenní) důsledky • snížení travitelnosti • snížení výživové hodnoty • vznik potenciálně toxických aminokyselin • vznik aromatických látek
kyselé prostředí výroba hydrolyzátů bílkovin • enzymy autolýza kvasničné autolyzáty, potravinářské hydrolyzáty, sójová omáčka • kyseliny potravinářské hydrolyzáty
neutrální prostředí vznik příčných vazeb a neobvyklých aminokyselin ε-aminoskupina Lys, karboxamidová skupina Asn, Gln
NH2
NH2
NH
NH+
NH32
NH2 C CH2
OC CH2
O
C
O
CH2 2NH2 C
O
CH2 2
alkalické prostředí ztráty Lys, Cys, Ser, Thr, Arg aj. 1,2-eliminace H-X (Ser, Thr, Cys, SySSCy) a hydrolýza
-X
karbanion
NH CH CO
CH XR
NH C CO
CHR X
-NH C CO
CHR
dehydroprotein
+
HO- - H2O,
H3O, - H2O
X = OH, SH, SR, SSR aj. Cys, Ser→2-aminoakrylová kyselina (dehydroalanin), Thr→2-aminokrotonová kyselina (dehydrobutyrin)
CH2 C COOH
NH2
CH C COOH
NH2
CH3
• adice funkčních skupin aminokyselin
intra- a intermolekulární příčné vazby
20
C
C
C
CH
CH
CH
R
R
R
NH2
HS
NH3
+
+
CH
CH
CH
CH
CH
CH NH2
R
R
R
NH
S
• hydrolýza zesítěného proteinu a vznik neobvyklých aminokyselin, lysinoalanin, lanthionin
SCH2
CH2
CH
CH
NH2
NH2
COOH
COOH
CH2
NH CH2 CH COOH
NH2
[CH2]3 CH
NH2
COOH
• isomerace a vznik D-aminokyselin, snížená využitelnost
-X
karbanion
NH CH CO
CH XR
NH C CO
CHR X
-
+
HO- - H2O,
H3O, - H2O
NH C CO
CHR
dehydroprotein adiční reakce reakce se sacharidy (aldehydy, ketony), Maillardova reakce
H2NR
COOHCH+
R1
C OR2
sacharid α-aminokyselina
-H2OCR1
R2
N CH COOHR
HO CR1
R2
NH CH COOHR
produkty
karbinolamin imin (Schiffova báze) • barevné látky, aromatické látky, biologicky aktivní látky
oxidační reakce oxidační deaminace a transaminace enzymové reakce
deaminasy nebo transminasy, hydrolasy
NH3-H2O, R CH COOH
NH- H2OO,R CH COOH
NH2 α-aminokyselina α-iminokyselina
21
dekarboxylasy alkoholdehydrogenasy R CH2 OH
2 HR CH O
- CO2
OHR CHO
CO
2-oxokyselina aldehyd alkohol • aldehydy: aróma ovoce a zeleniny • alkoholy: aróma alkoholických nápojů (alkoholy přiboudliny) Streckerova degradace (oxidační dekarboxylace) tvorba Streckerových aldehydů neenzymová reakce
vznik dalších produktů N- a S-heterocyklické sloučeniny další oxidace oxidované lipidy a fenoly, O2 (fotosenzibilizátory) cystein a cystin • oxidace Cys na sulfenovou, sulfinovou, sulfonovou (cysteovou) kyselinu (nevyužitelná)
COOH
C NH2
CH2 SO3H
H
• oxidace Cys na CySSCy
CHNH2
COOHR = CH2R S S RO
H2O2 R SH
• oxidace CySSCydisulfoxid tetraoxidtrioxid
dioxidmonooxid
O
disulfid
O
O
O O
R S S R
O
OO
OOO
O
OO
O O
O
R S S R R S S R
R S S RR S S RR S S R
OR S S R
22
• oxidace Met
sulfonsulfoxidsulfid
CH2 CH COOHNH2
R =CH2R S CH3
O
O
OR S CH3
O
OR S CH3
reakce se složkami potravin • reakce s polyfenoly
tmavá barva izolátů ze šrotů nevyužitelné produkty, snížená travitelnost
• reakce s oxidovanými lipidy nevyužitelné produkty, snížená travitelnost
23
zpět Základní chemické složení obilovin (%)
Obilovina Voda Proteiny Lipidy Škrob Minerální látky
skořápka bílek žloutek proteiny celkem 3,3 a) 10,6 16,6 tuky - 0,03 32,6 sacharidy - 0,9 1,0 minerální látky 95,1 b) 0,6 1,1 voda 1,6 87,9 48,7 % celkové hmotnosti 10,3 56,9 32,8 a) Komplex proteinů s mukopolysacharidy v poměru 50 :1. b) Uhličitan vápenatý s malým množstvím uhličitanu hořečnatého a fosfátů. zpět
zpět Složení proteinů bílku a žloutku slepičích vajec
Proteiny Podíl v % Obsah v g.kg-1
proteiny bílku celkem 100 106 ovalbumin 54 57 ovotransferrin (konalbumin) 12 13 ovomukoid 11 12 lysozym (globulin G1) 3,5 4 globulin G2 4 4 globulin G3 4 4 ovomucin 1,5 2 flavoprotein 0,8 1 ovoglykoprotein 0,5 < 1 ovomakroglobulin 0,5 < 1 ovoinhibitor 0,1 < 1 avidin 0,05 < 1 proteiny žloutku celkem 100 166 granule 50 83 lipovitellin (HDL a) ) 36 60 fosvitin 13 21 LDL b) 1 2 plasma 43 71 lipovitellenin (LDL b) ) 16 26 livetin 27 45 a) Lipoproteinové frakce vysoké hustoty (HDL, z angl. High Density Lipoprotein). b) Frakce nízké hustoty (LDL, z angl. Low Density Lipoprotein).
Obsah aminokyselin v slepičích vejcích (v g vztaženo na 16 g dusíku)
Aminokyselina Vejce
celá bílek žloutek
Ala 5,9 6,1 5,5 Arg 6,1 5,7 7,5 Asx 9,6 11,0 10,6 Cys 2,4 2,4 1,7 Glx 12,7 12,2 14,0 Gly 3,3 3,6 3,1 His 2,4 2,4 2,5 Ile 6,3 6,1 5,1 Leu 8,8 8,3 8,5 Lys 7,0 6,6 7,7 Met 3,4 4,0 2,6 Phe 5,7 6,0 4,2 Pro 4,2 3,6 4,3 Ser 7,6 7,3 9,0 Thr 5,1 4,8 5,5 Trp 1,6 1,4 1,9 Tyr 4,2 3,5 4,0 Val 6,8 4,8 7,2 Celkem EAA a) 51,3 47,9 48,4 Celkem AA a) 107,1 99,8 104,9 EAAI (%) c) 100 94 95 AAS (%) d) 100 71 74 Limitující AA žádná žádná žádná a) EAA = esenciální aminokyseliny. b) AA = aminokyseliny. c) EAAI = index esenciálních aminokyselin. d) AAS = aminokyselinové skóre. zpět
zpět Proteiny obilovin a jejich složení
Obilovina Albumin Globulin Gliadin Glutelin
pšenice leukosin 14,7 %
edestin 7,0 %
gliadin 32,6 %
glutenin 45,7 %
žito 44,4 %
10,2 %
sekalin 20,9 %
sekalinin 24,5 %
ječmen 12,1 %
8,4 %
hordein 25,0 %
hordenin 54,5 %
oves 20,2 %
avenalin 11,9 %
gliadin 14,0 %
avenin 53,9 %
rýže 10,8 %
9,7 %
oryzin 2,2 %
oryzenin 77,3 %
kukuřice 4,0 %
2,8 %
zein 47,9 %
zeanin 45,3 %
Obsah aminokyselin v cereáliích a pseudocereáliích (v g vztaženo na 16 g dusíku)
Obsah aminokyselin v potravinách živočišného původu (v g vztaženo na 16 g dusíku)
Aminokyselina Maso hovězí
Maso vepřové
Vnitřnosti vepřové
Maso skopové
Maso koňské Maso kuřecí Ryby
Ala 5,8 5,5 6,1 6,6 5,4 3,4 6,0 Arg 6,3 6,4 6,4 6,9 7,2 5,6 5,7 Asx 9,0 8,9 8,2 8,8 8,3 9,2 10,4 Cys 1,3 1,1 1,4 1,3 1,3 1,3 1,2 Glx 15,3 14,5 11,7 14,8 12,2 15,0 14,1 Gly 4,9 5,7 6,7 5,9 4,3 5,3 4,8 His 3,4 3,3 2,6 2,7 2,8 2,6 3,5 Ile 4,8 5,1 6,1 5,0 6,5 5,3 4,8 Leu 8,1 7,6 8,3 7,7 9,5 7,4 7,7 Lys 8,9 8,1 8,5 8,2 10,0 8,0 9,1 Met 2,7 2,7 2,5 2,5 2,8 2,5 2,9 Phe 4,4 4,2 4,8 4,0 3,8 4,0 3,9 Pro 3,8 4,6 5,3 4,7 4,0 4,1 3,7 Ser 4,0 4,2 4,7 4,2 4,2 3,9 4,3 Thr 4,6 4,9 4,5 4,7 3,9 4,0 4,6 Trp 1,1 1,4 1,3 1,3 1,0 1,0 0,6 Tyr 3,6 3,6 3,4 3,3 3,7 3,3 3,7 Val 5,0 5,2 6,0 5,1 5,0 5,1 6,1 Celkem EAA a) 44,5 43,8 46,8 42,9 47,2 41,9 45,0 Celkem AA b) 97,0 96,8 98,5 97,4 95,7 91,0 97,5 EAAI (%) c) 80 81 78 81 69 79 80 AAS (%) d) 69 69 71 67 63 64 70 Limitující AA Val Ser Ser Ser Trp Trp Trp a) EAA = esenciální aminokyseliny. b) AA = aminokyseliny. c) EAAI = index esenciálních aminokyselin. d) AAS = aminokyselinové skóre pro limitující aminokyselinu. zpět
zpět Obsah živin v mléce
Složka Obsah v % v mléce
kravském kozím ovčím lidskémproteiny celkem 3,2 3,2 4,6 0,9 a)
kaseiny 2,6 2,6 3,9 0,4 proteiny syrovátky 0,6 0,6 0,7 0,5 tuky 3,9 4,5 7,2 4,5 sacharidy 4,6 4,3 4,8 7,1 minerální látky 0,7 0,8 0,9 0,2 a) Během kojení roste obsah proteinů na 1,6 %. zpět
zpět Složení proteinů kravského mléka
Proteiny Podíl v %
Obsah v g.dm-3
kaseiny celkem 80 25,6 αS-kasein 42 13,4 β-kasein 25 8,0 γ-kasein 4 1,3 κ-kasein 9 2,9 proteiny syrovátky celkem 20 6,4 α-laktalbumin 4 1,3 sérový albumin 1 0,3 β-laktoglobulin 9 2,9 imunoglobuliny 2 0,6 polypeptidy (proteosy, peptony) 4 1,3 zpět
zpět Obsah aminokyselin v proteinech mléka (v g vztaženo na 16 g dusíku)
Aminokyselina Mléko e)
kravské kozí ovčí lidské Ala 3,5 2,7 3,2 3,9 Arg 3,3 1,3 2,9 3,9 Asx 7,7 7,6 7,0 8,5 Cys 0,8 1,6 1,4 1,3 Glx 22,2 18,3 22,1 15,2 Gly 2,0 1,4 1,9 2,5 His 2,7 3,6 2,5 2,5 Ile 4,7 5,2 4,6 4,1 Leu 9,5 9,2 9,3 8,8 Lys 7,8 5,2 7,2 6,8 Met 2,5 1,3 1,6 1,6 Phe 5,4 3,8 4,9 3,5 Pro 9,1 8,3 10,8 7,1 Ser 5,8 4,1 5,6 4,7 Thr 4,5 4,4 3,7 4,5 Trp 1,4 1,3 1,9 1,8 Tyr 4,8 3,2 5,0 3,3 Val 5,8 6,5 6,2 4,5 Celkem EAA a) 47,2 41,7 45,8 40,1 Celkem AA b) 103,5 89,0 101,8 88,5 EAAI (%) c) 100 99 60 69 AAS (%) d) 75 73 53 53 Limitující AA sirné Ile sirné Lys sirné Ile sirné Ilea) EAA = esenciální aminokyseliny, b) AA = aminokyseliny, c) EAAI = index esenciálních aminokyselin, d) AAS = aminokyselinové skóre pro limitující aminokyseliny. e) Mlezivo (kolostrum) má jiné zpět
zpět Přehled triviálních a systematických názvů základních aminokyselin a používaných zkratek
Triviální název Systematický název Třípísmenný symbol
Jednopísmennýsymbol
glycin aminooctová kyselina Gly G L-alanin L-2-aminopropionová kyselina Ala A L-valin L-2-amino-3-methylmáselná kyselina Val V L-leucin L-2-amino-4-methylvalerová kyselina Leu L L-isoleucin L-2-amino-3-methylvalerová kyselina Ile I L-serin L-2-amino-3-hydroxypropionová kyselina Ser S L-threonin L-2-amino-3-hydroxymáselná kyselina Thr T L-cystein L-2-amino-3-merkaptopropionová kyselina Cys C L-methionin L-2-amino-4-methylthiomáselná kyselina Met M L-asparagová kyselina a) L-aminojantarová kyselina Asp D L-glutamová kyselina b) L-2-aminoglutarová kyselina Glu E L-asparagin a) L-2-amino-4-karbamoylmáselná kyselina Asn N L-glutamin b) L-2-amino-5-karbamoylvalerová kyselina Gln Q L-lysin L-2,6-diaminohexanová kyselina Lys K L-arginin L-2-amino-5-guanidylvalerová kyselina Arg R L-histidin L-2-amino-3-(4-imidazolyl)propionová kyselina His H L-fenylalanin L-2-amino-3-fenylpropionová kyselina Phe F L-tyrosin L-2-amino-3-(4-hydroxyfenyl)propionová kyselina Tyr Y L-tryptofan L-2-amino-3-(3-indolyl)propionová kyselina Trp W L-prolin L-pyrrolidin-2-karboxylová kyselina Pro P a) Společným třípísmenným symbolem pro asparagovou kyselinu a asparagin je Asx, jednopísmenným symbolem je B. b) Podobně se pro glutamovou kyselinu nebo glutamin používají symboly Glx a Z. zpět