Perla byla velmi drahocenná, stejně jako dnes. Byla atributem bohyně lásky Venuše. ► Proč je právě perla spojována s Venuší? Při hledání odpovědi vám může napovědět obraz slavného renesančního malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše. ► Které země v Evropě byly kromě Itálie výhradně katolické a které byly naproti tomu protestantské? ► Které náboženství se v této době prosadilo v Českém království a proč? Podle mnohých vyjadřovala barokní díla i základní a hluboký protiklad doby – dočasné a nedokonalé lidské žití na tomto světě ve srovnání s věčným životem na nebesích. ► Vysvětlete, co bylo hlavním důvodem této životní nejistoty obyvatel Evropy v 2. polovině 17. století? A souvisí s tím nějak všeobecný nárůst religiozity, popřípadě jak? 11. Barokní kultura Na konci 16. století vstoupila evropská kultura do nové epochy, pro kterou se později vžil název baroko, zahrnuje celé 17. století a první polovinu 18. století. Původ slova baroko je nejasný. Mnozí uvádí, že pochází z portugalského slova barroco, jež znamená perlu nepravidelného tvaru (viz na obr. vpravo). Někteří historikové původ slova hledají v řeckém výrazu báros – přetížený, hojný, anebo vychází z italského slova barocco, což lze přeložit jako „křivé“, „nepravidelné“ a „dobrému vkusu odporující“. Poprvé se toto původně hanlivé označení „baroque“ jako název uznávaného uměleckého směru začalo používat až koncem 19. století. Kolébkou nového uměleckého směru, který se brzy rozšířil po celé Evropě i v Latinské Americe a ovládl nejen architekturu a výtvarné umění, ale i literaturu, divadlo a hudbu, byla Itálie. Baroko se stalo posledním opravdu světovým univerzálním uměleckým i životním stylem. Baroko cíleně působilo na smysly a city člověka jako žádný jiný umělecký směr před ním. Barokní stavby a umělecká díla byla především velkolepou podívanou, které se účastnily všechny smysly člověka. Nový umělecký sloh neměl jen reprezentovat moc i bohatství církve a šlechty, ale zároveň člověka povznést a uchvátit, baroko navozovalo iluzi otevřeného prostoru, který vede mimo tento svět, nutilo člověka k zamyšlení nad vlastním životem. Bylo původně spjato s katolickou vírou, ale díky schopnosti působit na lidské emoce, zachytit rozpor mezi smysly a rozumem, člověkem a Bohem, ovládlo nejen katolické země Evropy, ale proniklo i do zemí protestantských a nábožensky smíšených. Katolická církev formulovala již na tridentském koncilu pravidla a zásady, jak prostřednictvím umění působit na smyslovou stránku člověka. Výrazným prvkem barokní kultury katolických zemí se stal mariánský kult. Byly stanoveny zásady, jak má vypadat katolický kostel. Podle nového pojetí měl být chrám velkolepým divadlem, v němž se vedle architektury a výtvarného umění výrazně uplatnila i hudba. Velkolepé duchovní hudbě nejlépe vyhovoval zvuk varhan, varhanní nástroje se staly důležitou součástí barokního chrámu – na fotografii jsou zachyceny varhany v bazilice sv. Jakuba v Praze, které jsou se svými 4 manuály, 91 znějícími rejstříky (hlasy) a 8 277 píšťalami největší v Praze a druhé největší v České republice.
8
Embed
11. Barokní kultura - · PDF fileVidění sv. Terezie patří k nejvýznamnějším dílům barokního sochařství. Toto 3,5 metru...
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Perla byla velmi drahocenná,
stejně jako dnes. Byla
atributem bohyně lásky
Venuše.
► Proč je právě perla
spojována s Venuší?
Při hledání odpovědi vám může
napovědět obraz slavného
renesančního malíře Sandra
Botticelliho Zrození Venuše.
► Které země v Evropě byly
kromě Itálie výhradně
katolické a které byly naproti
tomu protestantské?
► Které náboženství se v této
době prosadilo v Českém
království a proč?
Podle mnohých vyjadřovala
barokní díla i základní a
hluboký protiklad doby –
dočasné a nedokonalé lidské
žití na tomto světě ve srovnání
s věčným životem na nebesích.
► Vysvětlete, co bylo hlavním
důvodem této životní nejistoty
obyvatel Evropy v 2. polovině
17. století? A souvisí s tím
nějak všeobecný nárůst
religiozity, popřípadě jak?
11. Barokní kultura
Na konci 16. století vstoupila evropská kultura do nové epochy,
pro kterou se později vžil název baroko, zahrnuje celé 17. století a
první polovinu 18. století.
Původ slova baroko je nejasný. Mnozí uvádí, že pochází z portugalského slova
barroco, jež znamená perlu nepravidelného tvaru (viz na obr. vpravo). Někteří
historikové původ slova hledají v řeckém výrazu báros – přetížený, hojný, anebo
vychází z italského slova barocco, což lze přeložit jako „křivé“, „nepravidelné“ a
„dobrému vkusu odporující“. Poprvé se toto původně hanlivé označení „baroque“
jako název uznávaného uměleckého směru začalo používat až koncem 19. století.
Kolébkou nového uměleckého směru, který se brzy rozšířil po celé
Evropě i v Latinské Americe a ovládl nejen architekturu a výtvarné
umění, ale i literaturu, divadlo a hudbu, byla Itálie. Baroko se stalo
posledním opravdu světovým univerzálním uměleckým i
životním stylem.
Baroko cíleně působilo na smysly a city člověka jako žádný jiný
umělecký směr před ním. Barokní stavby a umělecká díla byla
především velkolepou podívanou, které se účastnily všechny smysly
člověka. Nový umělecký sloh neměl jen reprezentovat moc i
bohatství církve a šlechty, ale zároveň člověka povznést a uchvátit,
baroko navozovalo iluzi otevřeného prostoru, který vede mimo tento
svět, nutilo člověka k zamyšlení nad vlastním životem. Bylo
původně spjato s katolickou vírou, ale díky schopnosti působit na
lidské emoce, zachytit rozpor mezi smysly a rozumem, člověkem a
Bohem, ovládlo nejen katolické země Evropy, ale proniklo i do
zemí protestantských a nábožensky smíšených.
Katolická církev formulovala již na tridentském koncilu pravidla a zásady, jak
prostřednictvím umění působit na smyslovou stránku člověka. Výrazným prvkem
barokní kultury katolických zemí se stal mariánský kult. Byly stanoveny zásady,
jak má vypadat katolický kostel. Podle nového pojetí měl být chrám velkolepým
divadlem, v němž se vedle architektury a výtvarného umění výrazně uplatnila i
hudba. Velkolepé duchovní hudbě nejlépe vyhovoval zvuk varhan, varhanní
nástroje se staly důležitou součástí barokního chrámu – na fotografii jsou
zachyceny varhany v bazilice sv. Jakuba v Praze, které jsou se svými 4
manuály, 91 znějícími rejstříky (hlasy) a 8 277 píšťalami největší v Praze a druhé
největší v České republice.
Vliv španělské kultury byl u
nás velmi významný. Důkazem
toho je i vosková soška
Pražského Jezulátka, uložená
v pražském malostranském
kostele Panny Marie Vítězné,
jehož kult se odtud rozšířil
zpětně po celém tehdejším
křesťanském světě. Důkazem
toho jsou i tyto dvě fotografie,
na prvním z nich je Pražské
Jezulátko oblečené do šatů
darovaných čínskými
karmelitkami, na druhém
obrázku je chrám Pražského
Jezulátka v indickém městě
Mysore.
► Zjistěte, jak se Pražské
Jezulátko dostalo do Prahy.
Proč jej dodnes katoličtí věřící
navštěvují?
Jedním z četných mott
v baroku bylo: „Omnia est
vanitas“ (Všechno je marnost).
► Jak se právě v tomto rčení
odráží barokní vidění světa a
vnímání života?
V protestantském prostředí se více sázelo na umění slovesné a hudební, samy
církevní stavby jsou velmi strohé a nezdobené, ale i tady hraje důležitou roli hra
se světlem a iluzí.
O co usiloval tridentský koncil?
Proč v protestantském kostele najdeme jen málo obrazů a soch?
Architektura a výtvarné umění Barokní architektura a výtvarné umění se od počátku se rozvíjí
dvěma směry. Tzv. uměřené baroko přímo navazuje na renesanci,
je typické pro rané italské baroko, které se později rozšířilo zejména
v protestantských zemích a v podobě tzv. klasicizujícího baroka ve
Francii za Ludvíka XIV. Druhý směr představuje tzv. baroko
dynamické, které se ve své vrcholné podobě rozšířilo z Itálie
především do Španělska a do katolických zemí střední Evropy,
včetně Čech a Moravy. Dynamickému baroku vládne neklid, napětí,
snaží se zachytit pohyb. V pohybu jsou nejen sochy a světci na
obrazech, ale prohýbají se a vlní i stěny.
V architektuře jednoduchou přímou linii nahradily rozevláté
křivky, pravý úhel vystřídal oblouk, čtverce a trojúhelníky kruh
nebo ovál.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na
Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou se stal
díky své jedinečné architektuře – tzv.
gotizujícímu baroku Jana Blažeje Santiniho –
roku 1994 jednou z českých památek na
Seznamu dědictví UNESCO.
Které typicky barokní prvky se na této
stavbě uplatnily?
Proč se stal sv. Jan Nepomucký
nejoblíbenějším českým barokním
světcem?
Architekti využívali kupolí i oken k rafinovanému přivádění světla do
chrámových prostorů s cílem osvětlit určitý prostor podobně jako na divadle.
Tomu záměrně napomáhají rozsáhlé fresky, které iluzivně rozšiřují prostor,
otvírají pohledy do oblačného nebe. Nechybějí ani příklady, kdy pro zvýšení
efektu z malované scény vystupují do prostoru trojrozměrné nohy a ruce osob,
část berly apod. Dojem ještě podtrhuje zlato a pestrobarevné – růžové, zelenavé,
nahnědlé – i šedé umělé mramory. Jde především o vnější dojem, a proto i
dřevěné oltáře a kazatelny dostávají nátěry, jako by byly z barevných mramorů,
podobně se na stěny malují celé iluzivní oltáře. Rovněž řada kleneb je ve
skutečnosti nepravých, bedněných z prken a navenek pokrytých omítkou, štukem
a malbami.
Vidění sv. Terezie patří
k nejvýznamnějším dílům
barokního sochařství. Toto 3,5
metru vysoké sousoší je
umístěno v římském chrámu
Panny Marie Vítězné.
Bernini se inspiroval popisem
vidění sv. Terezy, které
zachytila ve svém životopise.
Podle jejích slov ji zasáhly a
osvítily božské paprsky.
Bernini ve snaze zachytit tento
okamžik vede okénkem
skrytým za oltářem přímé
světlo dopadající na postavu
světice. Architektura tu
zastupuje osvětlovače, jejím
úkolem je ukázat na boží
zázrak.
Autor se snaží zachytit
dramaticky vypjatý okamžik –
K nejvýznamnějším barokním stavitelům i sochařům patřil Ital Gian
Lorenzo Bernini [džan lorenco bernýny] (žil v letech 1598–1680),
zároveň malíř i sochař, který v barokním duchu dokončil velkolepý
chrám sv. Petra v Římě. V jeho díle dosáhlo italské baroko svého
vrcholu, právě jeho práce výrazně ovlivnila architekturu i
dynamický sochařský styl střední Evropy.
Jedno z nejslavnějších náměstí na světě – Piazza S. Pietro, náměstí sv. Petra, ve
Vatikánu. Toto náměstí je výmluvnou ukázkou barokní architektury, geometrická
podoba náměstí založená na přesných matematických výpočtech vznikla v době
baroka v mnoha evropských městech, k nejznámějším patří Place Vendôme a
Plaza Mayor. Ve kterých evropských městech byste mohli tato náměstí
navštívit?
Na svatopetrském náměstí pracoval Gian Lorenzo Bernini v letech 1656–1667,
tvoří jej dvě propojená náměstí zarámovaná sloupovými podloubími, tzv.
kolonádami. Větší z náměstí má tvar oválu o rozloze 142 m2. Na horní římse
kolonády je umístěno 140 soch svatých. K západní straně velkého oválného
náměstí přiléhá menší náměstí ve tvaru lichoběžníku, které se rozprostírá přímo
před kostelem. Náměstí má kapacitu zhruba 400 000 lidí.
Zjistěte, k čemu bývá náměstí sv. Petra nejčastěji přirovnáváno, a posuďte
sami, zda s touto představou souhlasíte.
Podobu dynamického baroka za Alpami, zvláště ve střední Evropě
s významným ohniskem v Čechách, svou tvorbou výrazně ovlivnil
Iluzivní malby – z doby baroka (na první fotografii kopule kostela sv. Ignáce z Loyoly v Římě) a ze současnosti (Kurt
Wenner se začal zabývat „street artem“ v římských ulicích už v roce 1982 – jeho technika, pomocí níž dokáže vytvořit
iluzi horizontální roviny na vodorovné ploše, označovaná jako „3D street painting“ se stala světovým fenoménem).
Co je podle vás cílem iluzivní malby, proč nás přitahují i dnes?
Terezie má zavřené oči, mírně
pootevřená ústa, levá noha visí
jako bez života, je citově
rozrušená.
Anděl se něžně usmívá, lehce
bere mezi ukazováček a palec
látku rozevlátého Terezina
oděvu. Stejně jemně drží
v pravé ruce zlatý šíp, hořící
šíp, „oheň“, jak jej popsala
Tereza ve svém životopise.
► Popište podobným
způsobem dramatické napětí
Berniniho sousoší Pluto a
Proserpina.
Autor vycházel tentokrát
z řecké mytologie.
► Který příběh sousoší
zachycuje? Jak se jmenuje pes
sedící u Plutových nohou?
► Zjistěte, které nové hlavní
město ruské říše bylo v této
době založeno a které carské
sídlo tu vzniklo?
další italský architekt Francesco
Borromini [frančesko boromíny] (žil
v letech 1599–1667).
V případě kostela Sv. Karla u čtyř fontán
Borromini věnoval velkou pozornost
zvlněnému průčelí.
Vliv římského stavitelství se projevil výrazně i v protestantské
Anglii. Po velkém požáru Londýna v roce 1666 byla podle projektu
Christophera Wrena [kristofr ren] (žil v letech 1632–1723)
postavena monumentální katedrála sv. Pavla.
Na rozdíl od Říma, kde byla hlavním zadavatelem barokních
staveb církev, ve Francii převzal tuto úlohu král. Ve Francii se
barokní styl rozvinul ve své uměřené – klasicistní podobě zejména
v době vlády Ludvíka XIV., který dal ve 2. polovině 17. století
přestavět lovecký zámeček ve Versailles ve velkolepé panovnické
sídlo. Zámek ve Versailles se stal prototypem barokního zámku,
podle jehož vzoru vznikla celá řada panovnických a šlechtických
sídel v celé Evropě, včetně východní Evropy, kde za vlády Petra I.
Velikého vznikla celá řada výjimečných barokních staveb.
Katedrála sv. Pavla
v Londýně – tato stavba
byla ovlivněna zejména
tvorbou Berniniho.
Se kterou
monumentální
katolickou církevní
stavbou měla tato
katedrála
pravděpodobně
soupeřit?
Zjistěte, v jakém další
oboru kromě
stavitelství vynikl ještě
Christopher Wren.
Apollónova kašna v zámeckém parku ve Versailles [versaj] –
bůh Apollón řídí pevnou rukou čtyřspřeží slunečních ořů,
vynořujících se z vody a mířících směrem k zámku. Za nádrží se
rozprostírá vodní kanál, na kterém dvorská společnost mohla
pořádat zábavné projížďky na gondolách, nebo na
napodobeninách válečných lodí.
Z parku se v době vrcholného baroka stala divadelní kulisa, která
se využívala pro pořádání různých výstředních slavností.
S čím bychom mohli zábavu francouzské šlechty srovnat