19.2.2014 1 Nástroje rozvoje regionů a obcí Strategické plánování a tvorba koncepcí Ing. Jan Binek, Ph.D. Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 1.2 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie HOSPODAŘENÍ SMAJETKEM OBCÍ I. MAJETEK OBCÍ Část I tvoří teoretický vstup do problematiky majetku obcí. Vymezuje základní pojmy a zabývá se významem vlastnictví a majetku vobecné rovině. Tyto principy potom převádí do roviny majetku spravovaného veřejným sektorem a hledá majetková specifika vlastní především obcím. Pozornost je věnována historii obecního majetku a vlivům minulého vývoje na současnou situaci. S tím souvisí i analýza legislativy týkající se majetku obcí a hospodaření s ním. Nebylo opominuto zhodnocení odborné literatury a jiných informačních zdrojů a přístupů k majetku obcí. Na zmiňované oblasti navazuje stěžejní text zabývající se klasifikací příčinami tohoto členění a využitím jednotlivých rozdělení majetku. To úzce souvisí se způsoby získávání majetku, jeho využíváním a prodejem. Závěrečná kapitola této části se věnuje přístupům kinspirace a aplikace pro podmínky České republiky. 1. VÝCHODISKA A METODOLOGIE 1.1. Cíle práce Hlavním cílem práce je na základě analýzy historického vývoje a aktuálního stavu obecního majetku, s využitím zahraničních zkušeností a aplikace soudobé teorie, zhodnotit efektivnost hospodaření s majetkem obcí a vytvořit koncepční model správy municipálního majetku rozvíjející systémovou efektivnost hospodaření s respektující funkce a úkoly místní samosprávy a přihlížející kZa model v této práci považuji pravidlo, které z„koncepční model, který zachycuje vztahy mezi jednotlivými reálnými jevy“modelu je soubor ukazatelů hodnocení hospodaření spodklady pro efektivní nakládání smajetkem. Model rovněž obsahuje základní zásady pro majetkové hospodaření subjektů místní samosprávy. Efektivnost z hlediska majetkového hospodaření lze charakterizovat jako vytvoření účelné majetkové struktury vsouladu s potřebami obce a účinné využívání tohoto majetku ke splnění jejích úkolů. Při hodnocení majetkové efektivnosti můžeme rozlišit efektivnost systémovou a efektivnost provozní. Systémová efektivita se zabývá hodnocením optimální struktury majetku a způsoby hospodaření sjednotlivými skupinami, typy, ale i položkami majetkové struktury. Majetek chápe jako komplex vzájemně provázaných složek a usiluje o jejich soulad s funkcemi a úkoly obce. Provozní efektivita se zaměřuje na efektivní nakládání (provoz) s jednotlivými položkami majetku a aplikuje klasické nástroje hodnocení efektivnosti, tj. srovnání vstupů a výstupů, resp. provozních procesů. Pro práci je klíčová efektivnost Mulíček, O. Studium humánní geografie – metody, techniky a data, Materiály k předmětu Humánní geografie [on-line], s. 5, http://www.geogr.muni.cz/vyuka/Mulicek/HG.htm, staženo 10.6.2005 systémová, která je základem pro efektivnost provozní. Po formální stránce bude systémová efektivnost uskutečněna formulací majetkové politiky. Celkový cíl bude dosažen zejména naplněním těchto dílčích cílů: Dílčí cíl 1 : Identifikace členění majetku a aplikace různých členění vsystému hospodaření s majetkem. Návrh ukazatelů vypovídajících o kvalitě a rozsahu majetku obcí a zhodnocení vývoje a majetkové situace obcí vČR. Dílčí cíl 2 : Identifikace problémových oblastí majetkového hospodaření a naznačení možných přístupů křešení ve vztahu ksystémové efektivnosti Dílčí cíl 3 : Vytvoření koncepčního modelu hospodaření smajetkem obcí jako základu pro formulaci majetkové politiky obcí. K jednotlivým dílčím cílů se váží klíčové hypotézy, jejichž ověření umožní posoudit významnost a platnost jednotlivých hlavních prvků modelu majetkového hospodaření: Hypotéza 1 : Objem majetku obcí se neustále zvyšuje. Obce investují značené prostředky do obnovy a výstavby majetku. Hypotéza 2 : Hospodaření malých obcí smajetkem je systémově neefektivní, přístup obcí k majetku je nekoncepční. Hypotéza 3 : Neřešené metodické otázky hospodaření smajetkem (hodnota majetku, reprodukce majetku apod.) negativně působí na efektivnost majetkového hospodaření a na možnost objektivně hospodařit sobecním majetkem. Logický přístup vytvoření koncepčního modeluhospodaření smajetkem obcí je představen na obr. 1. Skládá se zřady prvků, které zahrnují vstupní informace a jejich formu, metodické postupy a oblasti založené na subjektivníchpodmínkách a rozhodnutích obcí. Logický rámec práce Rozvojový rámecPřístupy k majetku Hodnocení majetku Problémové Koncepční model Nakládání smajetkem Klasifikace majetku Vymezení majetku Majetek obce Metodické postupy Stav a vývoj Nástroje řízení Z těchto ukazatelů lze vytvořit souhrnný index majetkového hospodaření obcí a využít jej ke srovnání jednotlivých obcí a kformulaci dalších hypotéz. Kverifikaci tohoto přístupu je třeba dalšího dlouhodobého zkoumání a datových analýz svyužitím metody benchmarkingu. Zdrojové pokrytí majetku obcí Dominantní oblastí majetkového hospodaření je struktura majetku a způsoby nakládání sním. Přesto je však pro úplnost vhodné zmínit se i o zdrojovém krytí majetku obcí, o němž nám dává informace „pasivní“ strana rozvahy. V případě pasív je vhodné zhodnotit vývoj následujících položek: - Vlastní zdroje (126) - Majetkové fondy (131) - Finanční a peněžní fondy (138) - Cizí zdroje (159) - Bankovní úvěry a půjčky (196) 4. MAJETEK OBCÍ VLETECH 2001-2005 4.1 Stav a vývoj majetku obcí v ČR Hodnocení majetku obcí ČR probíhalo ve dvou liniích. První znich vycházela ze souhrnných dat o majetku obcí za celou ČR a za jednotlivé kraje a soustředila se na posouzení vývojových trendů obecně. Druhá linie se věnovala subtilnější analýze majetku obcí a na příkladu Jihomoravského kraje se snažila odhalit majetkové závislosti vzhledem kvelikosti a poloze obce. Majetek na 1 obec v ČR i podle krajů Vývoj majetku obcí v letech 2001-2005 0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 2001 2002 2003 2004 2005 Mld. Kč Benchmarking je Vstupní otázky Jaký je rozdíl mezi strategií a programem? Jak dlouho obvykle trvá zpracování rozvojové koncepce? Jak dlouho obvykle trvá zpracování územního plánů? Jak dlouho obvykle trvá zpracování komplexních pozemkových úprav? Co je to hodnocení SEA, ex-ante hodnocení? 2 Regionální rozvoj a praxe
25
Embed
0DMHWHNFKiSHMDNR Strategické plánování a tvorba koncepcí · Strategické plánování – definice, koncepční dokumenty, proces tvorby koncepcí, aktuální problémy 3Regionální
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
19.2.2014
1
Nástroje rozvoje regionů a obcí
Strategické plánování a tvorba koncepcí
Ing. Jan Binek, Ph.D.
Regionální rozvoj a praxe
Přednáška č. 1.2
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie
HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM OBCÍ
I. MAJETEK OBCÍ
Část I tvoří teoretický vstup do problematiky majetku obcí. Vymezuje základní pojmy a
zabývá se významem vlastnictví a majetku v obecné rovině. Tyto principy potom převádí do
roviny majetku spravovaného veřejným sektorem a hledá majetková specifika vlastní
především obcím.
Pozornost je věnována historii obecního majetku a vlivům minulého vývoje na současnou
situaci. S tím souvisí i analýza legislativy týkající se majetku obcí a hospodaření s ním.
Nebylo opominuto zhodnocení odborné literatury a jiných informačních zdrojů a přístupů
k majetku obcí.
Na zmiňované oblasti navazuje stěžejní text zabývající se klasifikací majetku, kritérii členění,
příčinami tohoto členění a využitím jednotlivých rozdělení majetku. To úzce souvisí se
způsoby získávání majetku, jeho využíváním a prodejem.
Závěrečná kapitola této části se věnuje přístupům k majetku v zahraničí a hledá vhodné
inspirace a aplikace pro podmínky České republiky.
1. VÝCHODISKA A METODOLOGIE
1.1. Cíle práce
Hlavním cílem práce je na základě analýzy historického vývoje a aktuálního stavu
obecního majetku, s využitím zahraničních zkušeností a aplikace soudobé teorie,
zhodnotit efektivnost hospodaření s majetkem obcí a vytvořit koncepční model správy
municipálního majetku rozvíjející systémovou efektivnost hospodaření s majetkem a
respektující funkce a úkoly místní samosprávy a přihlížející k místním specifikům.
Za model v této práci považuji pravidlo, které z určitých vstupů generuje výstupy. Půjde o
„koncepční model, který zachycuje vztahy mezi jednotlivými reálnými jevy“1. Součástí
modelu je soubor ukazatelů hodnocení hospodaření s majetkem obcí produkující praktické
podklady pro efektivní nakládání s majetkem. Model rovněž obsahuje základní zásady pro
majetkové hospodaření subjektů místní samosprávy.
Efektivnost z hlediska majetkového hospodaření lze charakterizovat jako vytvoření účelné
majetkové struktury v souladu s potřebami obce a účinné využívání tohoto majetku ke splnění
jejích úkolů. Při hodnocení majetkové efektivnosti můžeme rozlišit efektivnost systémovou a
efektivnost provozní. Systémová efektivita se zabývá hodnocením optimální struktury
majetku a způsoby hospodaření s jednotlivými skupinami, typy, ale i položkami majetkové
struktury. Majetek chápe jako komplex vzájemně provázaných složek a usiluje o jejich soulad
s funkcemi a úkoly obce. Provozní efektivita se zaměřuje na efektivní nakládání (provoz)
s jednotlivými položkami majetku a aplikuje klasické nástroje hodnocení efektivnosti, tj.
srovnání vstupů a výstupů, resp. provozních procesů. Pro práci je klíčová efektivnost
1 Mulíček, O. Studium humánní geografie – metody, techniky a data, Materiály k předmětu Humánní geografie
[on-line], s. 5, http://www.geogr.muni.cz/vyuka/Mulicek/HG.htm, staženo 10.6.2005
systémová, která je základem pro efektivnost provozní. Po formální stránce bude systémová
Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (poslední novelizace zákon 216/2007 Sb.)
+ Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality
Hodnocení metodou referenčních cílů
Fáze:
- Oznámení koncepce
- Zjišťovací řízení
- Vyhodnocení koncepce
- Veřejné projednání
- Stanovisko
Regionální rozvoj a praxe 31
Monitoring a evaluace – důležité součásti
strategického plánování (1)
Monitoring
Vytvoření systému sledování vývoje jevu a naplňování
zvolených ukazatelů (sběr dat)
Nutné průběžné provádění.
Náklady na získání informací nesmí převážit přínosy.
Monitoring vyžaduje:
Vazbu na cíle a měřitelné ukazatele.
Regionální rozvoj a praxe 32
19.2.2014
17
Monitoring a evaluace – důležité součásti
strategického plánování (2)
Evaluace
Vyhodnocení stavu, vývoje (ukazatelů).
Praktická zpětná vazby.
Evaluace vyžaduje:
Předchozí monitoring
Jasný účel hodnocení
Základním nedostatkem ad hoc konání
Evaluace bez odpovídající reakce a korekce jednání je
nesmyslná.
Regionální rozvoj a praxe 33
Reálný pohled na monitoring a evaluaci
Monitoring a evaluace jako nedoceněné součásti
procesu strategického plánování (formální přístup)
X
Evaluace ad hoc nebo na konci určitých procesů bez
odpovídajícího průmětu do faktického konání
(obtížnost prosazení potřebných změn)
Dva často se míjející procesy
Objektivní zachycení socioekonomické situace často fikcí
– problematická dostupnost dat, informací a různorodá
interpretace
Vliv politického rozhodování 34
Regionální rozvoj a praxe 34
19.2.2014
18
Zákonná úprava I
ZÁKON 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavci b) a c) vymezuje:
strategii regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje;
státní program regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů,
Jiná časová určení a definice v tomto zákoně nejsou. Zajímavé je, že strategie je zde uváděna jako střednědobý dokument, program stejně tak.
35 Regionální rozvoj a praxe
Koncepční dokumenty na státní úrovni
Komplexní koncepce:
Strategie regionálního rozvoje
Strategie hospodářského růstu
Strategie udržitelného rozvoje
Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování)
Za velmi obecnou koncepci lze považovat i např. programové prohlášení vlády
Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.:
Strategie rozvoje lidských zdrojů ČR
Strategie rozvoje terciárního vzdělávání
Státní informační a komunikační politika
Národní inovační strategie České republiky
A desítky dalších …
Různorodé dokumenty ostatních složek státní správy 36
Regionální rozvoj a praxe
19.2.2014
19
Programové dokumenty ČR k realizaci politiky
hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS)
v období 2007–2013
Politika HSS EU založena na programování
Projekty realizovány v návaznosti na problémy identifikované ve strategických dokumentech
Úroveň EU - Nejvyšším strategickým dokumentem Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) - definovány priority politiky HSS v období 2007-2013
Každý členský stát definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země.
Národní strategický referenční rámec (NSRR) – vzniká sladěním NRP a SOZS, vymezuje podobu realizace politiky HSS, popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS.
37 Regionální rozvoj a praxe
Příprava kohezní politiky pro období 2014–2020
Příprava stále pokračuje
Společný strategický rámec pro období 2014–2020
Nařízení kohezní politiky pro období 2014-2020
Rámcové pozice ČR k jednotlivým nařízením ke stažení
Dohoda o partnerství pro programové období 2014–
2020
Návrh operačních programů.
38 Regionální rozvoj a praxe
19.2.2014
20
Operační programy ČR 2007-2013
Operační programy (OP) - tematicky a regionálně vymezené dokumenty specifikující cíle NSRR
Tematické operační programy
Regionální operační programy
Operační programy Praha
Evropská územní spolupráce
Struktura OP
Úvod
Zdůvodnění potřebnosti programu
Popis strategie k odstranění problémů, definice cílů
Konkretizace zaměření operačního programu
Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků
Popis řízení operačního programu
Přílohy 39 Regionální rozvoj a praxe
Operační programy ČR 2014-2020
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
OP Výzkum, vývoj a vzdělávání
OP Zaměstnanost
OP Doprava
OP Životní prostředí
Integrovaný regionální operační program
OP Praha – pól růstu
OP Technická pomoc
Program rozvoje venkova 2014–2020
OP Rybářství
OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce)
40 Regionální rozvoj a praxe
19.2.2014
21
Koncepční dokumenty na krajské úrovni (podrobněji viz přednáška 2.2)
Komplexní koncepce:
Strategie rozvoje
Program rozvoje
Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané
na úrovni odborů)
Dílčí sektorové koncepce
Odborné studie - podkladové analýzy pro strategické
rozhodování
41 Regionální rozvoj a praxe
Zákonná úprava II
Programu rozvoje kraje se v zákoně 248/2000 týkají § 8, 9 a 10:
§ 8 – (1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu
(2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2.
§ 9 – Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména:
a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,
b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat, uvedení oblastí, na něž má být podpora zaměřena
c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, atd.
§ 10 – Financování PRK
Zákon 129/2000 Sb., o krajích se programem rozvoje kraje vůbec nezabývá, mimo to, že je zde uvedeno, že ho schvaluje zastupitelstvo.
42 Regionální rozvoj a praxe
19.2.2014
22
Územně plánovací dokumenty kraje
Pevná opora v zákoně: Od 1.1.2007 „Nový“ stavební zákon
č. 183/2006 Sb.
Zásady územního rozvoje kraje
Regulační plány
(Dříve územní plány vyšších územních celků)
Tyto dokumenty stanoví základní koncepci udržitelného
rozvoje území, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a
prostorového uspořádání“.
Vzhledem k jasně zakotveným procesům a závaznosti mají
větší usměrňovací sílu než strategické dokumenty.
Hlavním územně plánovacím dokumentem na národní úrovni
je Politika územního rozvoje ČR
43 Regionální rozvoj a praxe
Strategické dokumenty na obecní úrovni (podrobněji v přednášce 2.3)
Rozvojové strategie, programy, plány obcí –
komplexní charakter, různorodé pojetí a úroveň, existují
spíše ve větších obcích.
Strategické dokumenty svazků obcí – typické pro
menší obce, finanční dosažitelnost, podpora spolupráce,
nejrozšířenější druh koncepce na lokální úrovni.
Integrované plány rozvoje měst
Strategické plány Leader jako stěžejní dokument
místních akčních skupin (MAS).
44 Regionální rozvoj a praxe
19.2.2014
23
Strategické dokumenty svazků obcí
Nejčastěji „Strategie rozvoje ….“
Nalezení a vysvětlení příčin vývoje i současné situace
Poznání základních podmínek a předpokladů rozvoje v širších souvislostech
Vyjasnění si společných zájmů, vizí a cílů spolupracujících obcí
Základ pro spolupráci při řešení problémů, na něž síly jednotlivých obcí nestačí
Existující metodické materiálů k jejich zpracování:
Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Zpracoval Ústav územního rozvoje, Brno (dostupné na www.uur.cz)
Metodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2006. (Dostupné z http://brouk.kr-ustecky.cz/soubory/450018/metodika%5Flrs.pdf)
Perlín, R., Bičík, I.: Strategický plán mikroregionu metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Př.F UK, 2006. 45