Top Banner
lJllEU ,4 \:L.,i t.}11i,\ r,1 1 r,|zt'l atyt.'],z'tí 1 trL11'l,1'/';'3 :' Llrx.I{t:,3 {,erunitk X nver t:e : 225 {3{:}:i 452 ,..t:l.l",}|"2 4.r{}'L',t,tt:{.1c.t:t:trl{tz}r1'Í{tll"ut::s.t:z E'i'r*Wtr*1'n{: ;* t}.i*',rcbz*:el ?2b #r}5 Í2?" w t {: {"ž rrL&íir7 1: Gi, ruať:" a " r:zr ,Jolba pohlaví ďtěte jezalrranotl" Genetické ambulance nestíhajívyšet it všechny pot ebné pacienty, ftá léka ka Šarka viltmova Kate ina Havlická resSaLtl:ztrka "rLT X3:HWq PRAHA Léka ka Šárkavilímová (5o) s genetikou kdysi začínala v Motole, nyrrí sedm let pracuje jako embryoložka a genetička na kli nice asistované reprodukce Prona- tal. ,,Každy znás si nese šest mu- tací genťr," upozor uje' Modelka Chrissy Teigen si P ed uměI m oplodněním vybrala po- htaví dítěte. Je to budoucnost oboru, nebo u ž za hr anou! Těžko íct, pro je to Za hranou. Nevím, kde bude svět nebo tato re- publika za padesát let, ale dnes u nás platí, že je selekce pohlaví na p ání léčeného páru nezákonná. Jezdí k nám pacienti nap íklad z Asie a tyto požadavky mají' Vždy jim zdrirazníme, že to není moŽné. A vy p i asistované reprodukci víte, jakého pohlaví dítě bude? P i normálním umělém oplodnění to nevÍme.Jen když děláme takzva- preimplantačnÍ vyšet ení em_ bryí. Pacientrim pohlaví embrya p edem nesdělujeme, nicméně ho mohou rozklíčovatz q sledkli vy- šet ení' P edáme jim ho ale po transferu embrya do dělohy' Pracujete v genetické "rno.rrur,_ ci. I(do k vám kromě párri se zá- jmem o umělé oplodnění chodi? I těhotné ženy, které počaly p iro- zeně a poslal je k nám jejichgyneko- log, protože mají v těhotenství něja' ky problém nebo jim je nad pětat i- cet let. MriŽeme jim doporučit t e_ ba odběr plodové vody' ktery je však vykoupeny určit1 rn rizikem ztráty těhotensM. To znamená, že ml Žé žena p i odběru plodové vody potratit? Ano. Riziko se pohybuje mezi Pril jedním procentem. odmítajÍ to ženy? Spousta žen. Ty,,z ulice", které otě- hotněly bez problému, ale majÍ ně- jaké podez ení na chromozomálnÍ odchylku u plodu, ho většinou ne- odmítnou. odmítnou ho však často ženy, které otěhotněly technikami asistované reprodukce. Když jim tr_ valo t eba pět let, neŽ ke kyženému těhotensM dospěly, je pro ně i pril procenta moc ve]ké riziko. Co si o tom myslíte? VŽdy jim íkám: ,,P edstavte si oba poly. Prijdete na odběr plodové vody, potratíte a pak se zjistí, že plod byl z chromozomálního hledis- ka v po ádku. Hrozné. Druh; p l je, Že neprijdete na odběr plodové vody, porodíte a narodí se vám mi- minko s Downovym syndromem." obojí je hrozné a žena si ta rizika musí srowat sama. Do čeho se v životě promÍtá gene- tika? se íct, že riplně do všeho. Do' konce se tvrdí, že ovliv uje i prri_ běh infekčního onemocnění. Sice ho vyvolá virus zvenku, ale když mu lvystavíte dva lidi, mriže u nich b t prriběh nemoci odlišn . Podob- je to i u naduŽívání návykoq ch Iátek' Lidé sice mohou mít v rodině negativní vzor, ale i genetickou dis_ pozici. Samoz ejmě vliv i pro' st edí. Co si myslíte o trendu rozsáh_ l; ch,genetick ch testri' kdY se tidé dozvědÍ témě i zprisob smr- ti? Jak se to vezme. Takové testy mo_ hou nap íklad odhalit dispozice k adě multifaktoriálně podmíně' nych chorob. Alejsou dvojsečné. Proč? Věda je daleko, ale interpretace množstvídat, která jsme vyšet e_ ním schopni získat, pokulhává. U dědičn ch nádorovych syndro- mťr, jako je t eba karcinom prsu, je p ínosné vyšet it nejbližší p íbuz_ né. Pokud mají patologické vlohy' ie témě jisté, že se u nich nemoc projeví. A to i velmi brzy. Akdyto není p ínosné? opakemjsou choroby, které se pro- jeví až v pozdním věku a není proti nim Žádná prevence. otázkaje, jest- li se pak člověk zbytečně nestresuje a na tu nemoc nečeká. Ale někte í pacienti o svych dispozicích nechtě_ vědět, chtějí jen zameziÍ p enosu na potomky. Což jde' pouŽijeme embrya, která dispozici nenesou. Jakje na tom dnešnígenetika? I(dyž zristanu u klinické genetiky, kapacita genetick] ch ambulancí podle mě nestačí. Nestíhajívyšet it všechny pacienty, kte í by vyšet e_ ni b t měli. Dalšíby měli p ijít d ív. I dnes se tak stává, že p ijde pár po několika nerispěšnych cyklech umělého oplodnění a aŽ my zjisti me, Že jeden z nich nese nějakou odchylku. Co dalšího se v oboru eší? Na konferencích, kde se propojuje reprodukční genetika s asistova- nou reprodukcí, se v současné době diskutuje o tom, Že by se páry s poruchami plodnosti měly vyšet_ ovat až na stovky geneticky podmi něn ch chorob. Jenže tak máte témě jistotu, Že nějakou patologii odhalíte' Každ z nás nese minimál- ně pět šest recesivních mutací. Ty se mohou projevit, když se potkají dva zdraví p enašečimutace těchto genri. Co vás na vašem povolání nejvíc baví? To, Že jsem embryoložka a zárove genetička, takže nepracuji stále jen v laborato i, ale jsem také v kontak_ tu s pacienty. Je to pro d ležité i proto, Žejsem léka ka' což v em- bryologic\ ch laborato ích není tak časté. Pracuií tam hlavně p íro_ dovědci, veteriná i, inžen Ťi... A kdyŽ si pacienti s vaší pomocí splnÍ vytouŽené p ání a dítě vám pak p i jdou ukázat, víte, Že vaše práce má smysl. Pohled do DNA Kdybychom páry testovali na stovky geneticky podmíněn ch chorob, je témě iistota' Že nějakou patologii odhalíme, genetička a embryoloŽka Šárka Vilímová. Foto: Mnhal Sula,?&ArRh
1

{: {ž X ,Jolba pohlaví ďtěte uŽ jezalrranotlzr,Jolba pohlaví ďtěte uŽ jezalrranotl" Genetické ambulance nestíhajívyšet it všechny pot ebné pacienty, ftá léka ka Šarka

May 10, 2018

Download

Documents

hoangkhanh
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: {: {ž X ,Jolba pohlaví ďtěte uŽ jezalrranotlzr,Jolba pohlaví ďtěte uŽ jezalrranotl" Genetické ambulance nestíhajívyšet it všechny pot ebné pacienty, ftá léka ka Šarka

lJllEU ,4 \:L.,i t.}11i,\ r,1 1 r,|zt'l atyt.'],z'tí 1 trL11'l,1'/';'3 :'

Llrx.I{t:,3 {,erunitkX nver t:e : 225 {3{:}:i 452

,..t:l.l",}|"2 4.r{}'L',t,tt:{.1c.t:t:trl{tz}r1'Í{tll"ut::s.t:z

E'i'r*Wtr*1'n{: ;* t}.i*',rcbz*:el ?2b #r}5 Í2?"

w t {: {"ž rrL&íir7 1: Gi, ruať:" a " r:zr

,Jolba pohlaví ďtěte uŽ jezalrranotl"Genetické ambulance nestíhajívyšet it všechny pot ebné pacienty, ftá léka ka Šarka viltmovaKate ina HavlickáresSaLtl:ztrka"rLT X3:HWq

PRAHA Léka ka Šárka vilímová(5o) s genetikou kdysi začínalav Motole, nyrrí už sedm let pracujejako embryoložka a genetička na klinice asistované reprodukce Prona-tal. ,,Každy znás si nese aŽ šest mu-tací genťr," upozor uje'

Modelka Chrissy Teigen si P eduměI m oplodněním vybrala po-htaví dítěte. Je to budoucnostoboru, nebo u ž za hr anou!Těžko íct, pro mě je to Za hranou.Nevím, kde bude svět nebo tato re-publika za padesát let, ale dnesu nás platí, že je selekce pohlaví nap ání léčeného páru nezákonná.Jezdí k nám pacienti nap íkladz Asie a tyto požadavky mají' Vždyjim zdrirazníme, že to není moŽné.

A vy p i asistované reprodukcivíte, jakého pohlaví dítě bude?P i normálním umělém oplodněníto nevÍme.Jen když děláme takzva-né preimplantačnÍ vyšet ení em_

bryí. Pacientrim pohlaví embryap edem nesdělujeme, nicméně homohou rozklíčovat z q sledkli vy-šet ení' P edáme jim ho ale aŽ potransferu embrya do dělohy'

Pracujete v genetické "rno.rrur,_ci. I(do k vám kromě párri se zá-

jmem o umělé oplodnění chodi?

I těhotné ženy, které počaly p iro-zeně a poslal je k nám jejichgyneko-log, protože mají v těhotenství něja'ky problém nebo jim je nad pětat i-

cet let. MriŽeme jim doporučit t e_

ba odběr plodové vody' ktery jevšak vykoupeny určit1 rn rizikemztráty těhotensM.

To znamená, že ml Žé žena p iodběru plodové vody potratit?Ano. Riziko se pohybuje mezi Prilaž jedním procentem.

odmítajÍ to ženy?Spousta žen. Ty,,z ulice", které otě-hotněly bez problému, ale majÍ ně-jaké podez ení na chromozomálnÍodchylku u plodu, ho většinou ne-odmítnou. odmítnou ho však častoženy, které otěhotněly technikamiasistované reprodukce. Když jim tr_valo t eba pět let, neŽ ke kyženémutěhotensM dospěly, je pro ně i prilprocenta moc ve]ké riziko.

Co si o tom myslíte?VŽdy jim íkám: ,,P edstavte si obapoly. Prijdete na odběr plodovévody, potratíte a pak se zjistí, žeplod byl z chromozomálního hledis-ka v po ádku. Hrozné. Druh; p lje, Že neprijdete na odběr plodovévody, porodíte a narodí se vám mi-minko s Downovym syndromem."obojí je hrozné a žena si ta rizikamusí srowat sama.

Do čeho se v životě promÍtá gene-tika?

Dá se íct, že riplně do všeho. Do'konce se tvrdí, že ovliv uje i prri_

běh infekčního onemocnění. Siceho vyvolá virus zvenku, ale kdyžmu lvystavíte dva lidi, mriže u nichb t prriběh nemoci odlišn . Podob-né je to i u naduŽívání návykoq chIátek' Lidé sice mohou mít v rodiněnegativní vzor, ale i genetickou dis_pozici. Samoz ejmě vliv má i pro'st edí.

Co si myslíte o trendu rozsáh_l; ch,genetick ch testri' kdY setidé dozvědÍ témě i zprisob smr-ti?Jak se to vezme. Takové testy mo_

hou nap íklad odhalit dispozicek adě multifaktoriálně podmíně'nych chorob. Alejsou dvojsečné.

Proč?Věda je daleko, ale interpretacemnožství dat, která jsme vyšet e_

ním schopni získat, pokulhává.U dědičn ch nádorovych syndro-mťr, jako je t eba karcinom prsu, jep ínosné vyšet it nejbližší p íbuz_né. Pokud mají patologické vlohy'ie témě jisté, že se u nich nemocprojeví. A to i velmi brzy.

Akdyto není p ínosné?opakemjsou choroby, které se pro-jeví až v pozdním věku a není protinim Žádná prevence. otázkaje, jest-

li se pak člověk zbytečně nestresujea na tu nemoc nečeká. Ale někte ípacienti o svych dispozicích nechtě_jí vědět, chtějí jen zameziÍ p enosu

na potomky. Což jde' pouŽijemeembrya, která dispozici nenesou.

Jakje na tom dnešní genetika?I(dyž zristanu u klinické genetiky,kapacita genetick] ch ambulancípodle mě nestačí. Nestíhají vyšet itvšechny pacienty, kte í by vyšet e_

ni b t měli. Další by měli p ijít d ív.I dnes se tak stává, že p ijde pár poněkolika nerispěšnych cyklechumělého oplodnění a aŽ my zjistime, Že jeden z nich nese nějakouodchylku.

Co dalšího se v oboru eší?Na konferencích, kde se propojujereprodukční genetika s asistova-nou reprodukcí, se v současnédobě diskutuje o tom, Že by se párys poruchami plodnosti měly vyšet_

ovat až na stovky geneticky podminěn ch chorob. Jenže tak mátetémě jistotu, Že nějakou patologiiodhalíte' Každ z nás nese minimál-ně pět šest recesivních mutací. Tyse mohou projevit, když se potkajídva zdraví p enašeči mutace těchtogenri.

Co vás na vašem povolání nejvícbaví?To, Že jsem embryoložka a zárovegenetička, takže nepracuji stále jenv laborato i, ale jsem také v kontak_tu s pacienty. Je to pro mě d ležitéi proto, Žejsem léka ka' což v em-bryologic\ ch laborato ích nenítak časté. Pracuií tam hlavně p íro_

dovědci, veteriná i, inžen Ťi... AkdyŽ si pacienti s vaší pomocí splnÍvytouŽené p ání a dítě vám pak p ijdou ukázat, víte, Že vaše práce másmysl.

Pohled do DNA Kdybychom páry testovali na stovky geneticky podmíněn ch chorob, je témě iistota' Že nějakou

patologii odhalíme, ká genetička a embryoloŽka Šárka Vilímová. Foto: Mnhal Sula,?&ArRh