III.
ZPRVA OVVOJI MALHO ASTEDNHO PODNIKN AJEHO PODPOE VROCE 2012
2013
ODDLEN POLITITKY MSP, FINANNCH NSTROJ AMALOOBCHODU
ODBOR INOVANHO PODNIKN AINVESTIC
SEKCE FOND EU
- 1 -
OBSAH
MANAERSK SHRNUT6
FAKTA ASLA7
Definice malho astednho podnikatele7
ivnostensk podnikn7
Vvoj potu malch astednch podnik vR8
Vvoj zamstnanosti vmalch a stednch podnicch8
Vvoj ekonomickch ukazatel malch a stednch podnik9
Vkony9
etn pidan hodnota9
Mzdy10
Investice10
Zahranin obchod11
Mal a stedn podniky podle jednotlivch sekc CZ NACE12
Prmysl12
Stavebnictv12
Obchod13
Sluby13
PODMNKY PRO PODNIKN14
Sniovn administrativn zte podnikatel14
Expertn skupina pro sniovn administrativn zte podnikatel14
Hodnocen dopad regulace15
Zmny legislativy souvisejc sivnostenskm podniknm pijat vroce 201215
Zkon ovznamn trn sle15
Podnikatelsk rada16
REALIZACE PODPOR PRO MAL A STEDN PODNIKY17
Programy podpor Ministerstva prmyslu a obchodu17
Operan program Podnikn a inovace (OPPI)17
Finann nstroje - eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s.20
Rmcov program technologick centra, centra strategickch slueb20
Programy podpory prmyslovho vzkumu a vvoje21
Program Inostart21
Program EFEKT 2012 na podporu spor energie a vyuit obnovitelnch zdroj energie21
Rozvoj tuzemskch technologicky orientovanch MSP na zahraninch trzch prostednictvm projektu Czech Accelerator.22
Projekt Seed fond22
Projekt CzechEkoSystem23
Programy podpory Ministerstva prce a socilnch vc24
Globln grant EDUCA25
Programy podpory Ministerstva zahraninch vc26
Programy podpor Ministerstva kolstv mldee a tlovchovy26
Program EUREKA26
KONTAKT II26
Spolen technologick iniciativy (JTI)27
Program EUROSTARS28
Program GESHER28
Program podpor Ministerstva pro mstn rozvoj28
Nrodn program podpory cestovnho ruchu28
Programy Evropsk zemn spoluprce, Cl 3, 2007 - 201329
Integrovan operan program (IOP)30
Programy podpory Ministerstva zemdlstv31
Program rozvoje venkova R31
Programy podpory Technologick agentury esk republiky33
Program ALFA33
Program BETA33
Program Centra kompetence34
Program OMEGA34
EXPORTN POLITIKA36
Podpora exportu36
Proexportn podpora malch astednch podnik37
Exportn vzdlvn38
Veletrhy avstavy38
Program DESIGN PRO EXPORT40
Individuln sluba Analza stavu designu ve firm40
Adres designr40
Zahranin akce projektu Design pro export40
Podpora exportu formou exportnho financovn apojitn se sttn podporou40
Zahranin rozvojov spoluprce (program Aid for Trade)41
Povolovac alicenn zen vzahraninm obchodu42
MAL A STEDN PODNIKY A EVROPSK UNIE43
KONCEPCE PODPORY MALCH A STEDNCH PODNIKATEL NAOBDOB LET 2014 - 202044
Veejn konzultace44
Rozvojov strategick st48
Shrnut51
Strategick rmec pro podporu v obdob 2014-202052
Kultivace podnikatelskho prosted, rozvoj poradenskch slueb a vzdlvn pro podnikn53
Rozvoj podnikn zaloenho na podpoe VaVaI, vetn inovan a podnikatelsk infrastruktury53
Podpora internacionalizace MSP53
Udriteln hospodaen s energi a rozvoj inovac venergetice53
Souhrn jednotlivch opaten54
ZAPOJEN MSP DO VEEJNCH ZAKZEK55
Przkum mezi podnikateli55
ANALZA PNOS PODPORY MSP PRO REGIONY Z OPPI58
Jihoesk kraj58
Jihomoravsk kraj58
Karlovarsk kraj59
Kraj Vysoina59
Krlovhradeck kraj59
Libereck kraj60
Moravskoslezsk kraj60
Olomouck kraj61
Pardubick kraj61
Plzesk kraj62
Stedoesk kraj62
steck kraj63
Zlnsk kraj63
Projekt CzechInfoTrend64
PPRAVA NA PT PROGRAMOVAC OBDOB 2014 - 202067
ANALZA PODNIKATELSK AKTIVITY69
Podnikatelsk aktivita70
Podnikatelsk charakteristiky obyvatel72
Podnikatelsk aspirace72
Doporuen73
INFORMACE - KONTAKTY74
Kontaktn informan msta pro podnikatele74
One-stop-shop pro export74
Export v kostce, Zelen linka pro export74
Enterprise Europe Network74
Informan msta pro podnikatele - Hospodsk komora R75
Pstup k uitenm informacm75
Seznam pouitch zkratek76
PLOHY77
1. Zmny legislativy souvisejc sivnostenskm podniknm pijat vroce 201277
2. Analza pnos podpory MSP pro regiony zOPPI - Pehledy79
MANAERSK SHRNUT
Podnikatelskou innost k31. 12. 2012 vR vykonvalo (dle S) celkem 1122 511 prvnickch afyzickch osob (s potem zamstnanc 0-249), fyzickch osob (s potem zamstnanc 0-249) bylo 851 178 aprvnickch osob (s potem zamstnanc 0-249) bylo 271 333. Oproti roku 2011 dolo uprvnickch a fyzickch osob k poklesu o 14 928 podnik.
Podl malch astednch podnik nacelkovm potu aktivnch podnikatelskch subjekt vroce 2012 byl 99,86 %. Podl pidan hodnoty malch astednch podnik vroce 2012 inil 53,81 %. Podl MSP nahrubm domcm produktu nen vsouasn dob S sestavovn ve velikostnm lenn, tud nen ve zprv uveden.
V esk republice bylo k 31. 12. 2012 evidovno celkem 3 225 372 ivnostenskch oprvnn, co pedstavuje oproti roku 2011 nrst o 79 359 ivnostenskch oprvnn, tj. o 2,52 %.
V rmci Operanho programu Podnikn a inovace bylo k 31. 12. 2012 rozhodnuto o podporch malm a stednm podnikatelm (bez pevod do vrovho a zrunho fondu) ve vi 50,67 mld. K. V dotanch programech bylo autorizovno k proplacen 26,24 mld. K.
V roce 2012 bylo v rmci program prmyslovho vzkumu a vvoje Ministerstva prmyslu a obchodu podpoeno 361 projekt pedloench malmi a stednmi podniky, kter byly podpoeny stkou 1,03mld. K.
Ministerstvo prce a socilnch vc vynaloilo v rmci aktivn politiky zamstnanosti 2,437 mld. K., ztoho cca 0,264 mld. K v rmci investinch pobdek (vetn rmcovho programu pro podporu technologickch center a center strategickch slueb) a 2,173 mld. K prostednictvm aktivn politiky zamstnanosti realizovan adem prce esk republiky. Z toho 1, 369 mld. K bylo financovno zEvropskho socilnho fondu.
Ministerstvo zahraninch vc v roce 2012 realizovalo 65 projekt na podporu ekonomick diplomacie v hodnot 4,792 mil. K. Tento program je primrn zamen na pomoc malm a stednm podnikm pi jejich vstupu na zahranin trhy. Ministerstvo zahraninch vc organizuje rovn podnikatelsk mise doprovzejc ministra zahrani nebo se podl na pprav mis doprovzejcch jin stavn initele nebo vysok sttn ednky.
Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy v roce 2012 v rmci programu EUREKA poskytlo malm astednm podnikm 112,5 mil. K a v rmci programu KONTAKT II poskytlo z elov podpory 3,321mil. K na een mezinrodnch projekt.
Ministerstvo pro mstn rozvoj v roce 2012 pidlilo prostednictvm Nrodnho programu podpory cestovnho ruchu dotace 35 projektm malch a stednch podnik v celkov vi 46,4 mil. K.
Ministerstvo zemdlstv realizovalo Program rozvoje venkova esk republiky, v rmci kterho v roce 2012 proplatilo 398 projektm malch a stednch podnik dotaci v celkov vi cca 1,6 mld. K.
Usnesenm vldy R . 923 dne 12. 12. 2012 byla pijata Koncepce podpory malch a stedn podnikatel na obdob let 2014-2020, kter pedstavuje zsadn strategick dokument pro oblast podnikn. Na zklad jednn spodnikatelskmi svazy, sdruenmi, odbornou veejnost a probhlou veejnou konzultac, kter se zastnila bezmla tiscovka respondent, bylo vytipovno cca 50 opaten na podporu MSP svelkm drazem na rozvoj inovanho podnikn a nstroj finannho inenrstv.
FAKTA ASLA
Definice malho astednho podnikatele
Definice drobnho, malho astednho podnikatele pouvan vEU vychz zplohy . 1 Nazen komise (ES) .800/2008 ze dne 6. 8. 2008, kterm se vsouladu slnky 87 a88 Smlouvy oES prohlauj urit kategorie podpory za sluiteln se spolenm trhem (obecn nazen oblokovch vjimkch). Mezi zkladn kritria proposouzen velikosti podnikatele pat poet zamstnanc, velikost ronho obratu abilann suma ron rozvahy (velikosti aktiv/majetku).
Za drobnho, malho astednho podnikatele se povauje podnikatel, kter zamstnv mn ne 250zamstnanc ajeho ron obrat/pjmy nepesahuje 50 milion EUR ajeho aktiva/majetek nepesahuj 43 milion EUR.
V rmci kategorie malch astednch podnikatel jsou mal podnikatel vymezeni jako podnikatel, kte zamstnvaj mn ne 50 osob ajejich ron obrat/pjmy nebo aktiva/majetek nepesahuj 10milion EUR.
V rmci kategorie malch astednch podnikatel jsou drobn podnikatel vymezeni jako podnikatel, kte zamstnvaj mn ne 10 osob ajejich ron obrat/pjmy nebo aktiva/majetek nepesahuj 2miliony EUR.
daje opotu zamstnanc, hodnot aktiv/majetku avi obratu/pjm zjiuj:
Podnikatel vedouc etnictv zdaj uvedench vetn zvrce sestaven apotvrzen podpisovm zznamem statutrnho orgnu etn jednotky, resp. podpisovm zznamem etn jednotky, zaetn obdob bezprostedn pedchzejc obdob, vnm je podna dost opodporu (dle jen posledn uzaven etn obdob).
Podnikatel vedouc daovou evidenci zdaj uvedench vpiznn kdani zpjm podanm zazdaovac obdob bezprostedn pedchzejc zdaovacmu obdob, vnm je podna dost opodporu. Drobn, mal astedn podnikatel, kter zahajuje podnikn, stanov hodnoty potu zamstnanc, ronho obratu/pjm aaktiv/majetku vlastnm kvalifikovanm odhadem, ato pro prvn etn obdob, ve kterm bude provozovna podnikatelsk innost po dobu alespo 12 po sob jdoucch kalendnch msc, resp. pro prvn zdaovac obdob, ve kterm bude provozovna podnikatelsk innost po cel zdaovac obdob.
Dalmi kritrii, kter jsou brny vpotaz pi vpotu potu zamstnanc afinannch hodnot, jsou druhy podnik. Jedn se pedevm oNezvisl podniky aPartnersk podniky. Podrobnou definici naleznete vlnku 3, plohy . 1 Nazen EK . 800/2008 (obecn nazen oblokovch vjimkch).
ivnostensk podnikn
V esk republice bylo k 31. 12. 2012 evidovno celkem 3 225 372 ivnostenskch oprvnn, co pedstavuje oproti roku 2011 nrst o 79 359 ivnostenskch oprvnn, tj. o 2,52 %.
ivnostensk oprvnn zskalo k 31. 12. 2012 celkem 2 318 690 podnikatel. Oproti roku 2011 secelkov poet podnikatel s ivnostenskm oprvnnm zvil o 25 449, tj. o 1,11 % (sla nejsou statisticky oitna o neaktivn podnikatele).
Poet ivnostenskch oprvnn na 1 000 obyvatel vydanch k 31. 12. 2012 inil 306,79 oprvnn, piem poet podnikatel na 1 000 obyvatel je 220,55. Na jednoho podnikatele tak pipad prmrn 1,39 ivnostenskho oprvnn.
Vvoj potu malch astednch podnik vR
Graf . 1: Vvoj aktivnch subjekt MSP vR vletech 2008 - 2012
Zdroj: S
Podle daj eskho statistickho adu vykazovalo podnikatelskou innost v esk republice k 31. 12. 2011 celkem 1 122 511 prvnickch a fyzickch osob (s potem zamstnanc 0-249). V tom bylo prvnickch osob 271 333 a fyzickch osob 851 178. Meziron se snil poet prvnickch a fyzickch osob o 14 928.
Podl malch astednch podnik (daj vychz zdefinice MSP uvan eskm statistickm adem) nacelkovm potu aktivnch podnikatelskch subjekt vroce 2011 byl 99,86 %.
Vvoj zamstnanosti vmalch a stednch podnicch
Graf . 2: Vvoj potu zamstnanc MSP vR vletech 2008 2012
Celkov poet zamstnanc malch a stednch podnik sevroce 2012 snil oproti roku 2011 o 34 tis. (o1,9%) nacelkovch 1786 tis. zamstnanc. Podl zamstnanc malch a stednch podnik na celkovm potu zamstnanc podnikatelsk sfry vR vroce 2012 inil 59,43 %.
Zdroj: S
Vvoj ekonomickch ukazatel malch a stednch podnik
Vkony
Graf . 3: Vvoj vkon MSP vR vletech 2008 2012
Vroce 2012 vytvoily mal a stedn podniky vkony ve vi 4075 345 mil. K., co je oproti roku 2011 snen o 76 037 mil. K. Podl malch a stednch podnik na celkovch vkonech vroce 2012 doshl 48,33 %, co jeoproti roku 2011 pokles o 1,33 %.
Zdroj: S
etn pidan hodnota
Graf . 4: Vvoj etn pidan hodnoty MSP vR vletech 2008 2012
Vroce 2012 vytvoily mal a stedn podniky celkem 1326 147 mil. K etn pidan hodnoty, oproti roku 2011 dolo ke snen o 18 434 mil. K. Podl pidan hodnoty malch astednch podnik na celku R tvoil 53,81 % (tj. snen o0,21 % oproti roku 2011).
Zdroj: S
Mzdy
Graf . 5: Vvoj mzdovch nklad MSP vR vletech 2008 2012
Vsektoru malch a stednch podnik doshly prmrn msn mzdy vroce 2012ve 21 587 K a meziron takdolo krstu prmrnch vdlk o 392 K, co jezven o 1,85 %. Prmrn mzdy vsektoru malch astednch podnik byly vroce 2012 ni o 11,9 % ne celosttn prmr podnikatelsk sfry, kter je podle propotu Ministerstva prmyslu a obchodu zdaj eskho statistickho adu vykazovn vevi 24 502 K (zde jenutn vzt vvahu vliv odvtvov diferenciace).
Zdroj: S
Investice
Graf . 6: Vvoj investinch nklad MSP vR vletech 2008 - 2012
Investice (hmotn a nehmotn, vetn pozemk) malch astednch podnik doshly vroce 2012 hodnotu 370 483 mil. K, co je o 9 729 mil. K mn ne vroce 2011. tj. o2,56 %.
Zdroj: S
Zahranin obchod
- 56 -
Graf . 7: Mal a stedn podniky (fyzick a prvnick osoby) 0-249 zamstnanc
Zdroj: S
Graf . 9: Prvnick osoby 0-49 zamstnanc
Zdroj: S
Graf . 8: Fyzick osoby
Zdroj: S
Graf . 10: Prvnick osoby 50-249 zamstnanc
Zdroj: S
V absolutn hodnot dosahuje vvoz malch a stednch podnik ve sledovanm obdob nepetrit nrst. Vroce 2012 dolo k mezironmu zven vvozu malch a stednch podnik o 98 747 mil. K, tj. o 6,56 %. Podl malch a stednch podnik na celkovm dovozu v roce 2012 byl 59,88 % a podl malch a stednch podnik nacelkovm vvozu byl53,51 %.
Mal a stedn podniky podle jednotlivch sekc CZ NACEPrmysl
Graf . 11: Vvoj etn pidan hodnoty MSP vprmyslu vR vletech 2008 - 2012
Poet ekonomicky aktivnch malch a stednch podnik vprmyslu se vroce 2012 snil oproti roku 2011 o1872 podnik na celkovch 182 605 aktivnch subjekt. V roce 2012 zamstnvaly tyto podniky vR 573 000 zamstnanc. etn pidan hodnota vytvoen vmalch a stednch podnicch vprmyslu se vroce 2012 zvila oproti roku 2011 o 8 284 mil. K, tj. o 2,09 %. Celkov mzdy (bez ostatnch osobnch nklad) vsektoru malch a stednch podnik vprmyslu vzrostly vroce 2012 oproti roku 2011 o 2 039 mil. K, tj. o 1,39 %. Investice celkem (hmotn a nehmotn, vetn pozemk) malch a stednch podnik vprmyslu vzrostly vroce 2012 oproti roku 2011 o 4 447 mil. K, tj.o4,21 %.
Zdroj: S
Stavebnictv
Graf . 12: Vvoj etn pidan hodnoty MSP ve stavebnictv vR vletech 2008 2012
Poet ekonomicky aktivnch malch a stednch podnik vestavebnictv vroce 2012 klesl oproti roku 2011 o1669 podnik, tj. o 0,95 %, na celkovch 174 511 subjekt. Poet zamstnanc vmalch a stednch podnicch ve stavebnictv vroce 2012 oproti roku 2011 klesl o 8 000, tj. o 4,02 %. Vkony malch a stednch podnik ve stavebnictv vroce 2012 klesly oproti roku 2011 o 63 133 mil. K, tj. o 11,44 %. etn pidan hodnota vytvoen vmalch a stednch podnicch ve stavebnictv vroce 2012 klesla oproti roku 2011 o15253mil. K tj. o 11,67 %. Mzdy (bez ostatnch osobnch nklad) vmalch a stednch podnicch vestavebnictv klesly vroce 2012 oproti roku 2011 o 1 678 mil. K, tj. o 3,52 %. Celkov investice (hmotn, nehmotn vetn pozemk) malch a stednch podnik vestavebnictv vroce 2012 klesly proti roku 2011 o2596 mil. K, tj.7,35%.
Zdroj: S
Obchod
Graf . 13: Vvoj etn pidan hodnoty MSP vobchod vR vletech 2008 2012
Poet ekonomicky aktivnch malch a stednch podnik vobchodu (CZ NACE, Sekce G) v roce 2012 klesl oproti roku 2011 o 2 490 podnik, tj. o 1,01 %, na celkovch 243581 subjekt. Poet zamstnanc v malch a stednch podnicch vobchodu klesl v roce 2012 oproti roku 2011 o6tis., tj. o 1,69 %. Vkony malch a stednch podnik vobchodu v roce 2012 klesly oproti roku 2011 o 2 219 mil. K, tj. o 0,38 %. etn pidan hodnota vytvoen v malch a stednch podnicch vobchodu v roce 2012 se oproti roku 2011 snila o 3 852 mil. K, tj. o 1,62 %. Mzdov nklady (bez ostatnch osobnch nklad) malch a stednch podnik v obchodu se v roce 2012 snily oproti roku 2011 o985 mil. K, tj. o 1,05 %. Celkov investice (hmotn, nehmotn vetn pozemk) malch astednch podnik vobchodu vzrostly v roce 2012 oproti roku 2011 o 1 461 mil. K, tj. o 3,08 %.
Zdroj: S
Sluby
Graf . 14: Vvoj etn pidan hodnoty MSP ve slubch vR vletech 2008 - 2012
Poet ekonomicky aktivnch malch a stednch podnik veslubch (CZ NACE, Sekce L-S) v roce 2012 klesl oproti roku 2011 o 3 290 podnik, tj. o 0,9 %, na celkovch 363 568 subjekt. Poet zamstnanc v malch a stednch podnicch veslubch vroce 2012 klesl oproti roku 2011 o 1 tis. tj. o0,29 %. Vkony malch a stednch podnik veslubch vroce 2012 klesly oproti roku 2011 o 21 694 mil. K, tj. o2,67 %. etn pidan hodnota vytvoen v malch astednch podnicch ve slubch v roce 2012 klesla oproti roku 2011 o 4 897 mil. K, tj.o 1,49 %. Mzdov nklady (bez ostatnch osobnch nklad) malch a stednch podnik veslubch vzrostly vroce 2012 oproti roku 2011 o 511 mil. K. Celkov investice (hmotn, nehmotn vetn pozemk) malch astednch podnik ve slubch klesly v roce 2012 oproti roku 2011 o 6 203 mil. K, tj. o 5,16 %.
Zdroj: S
PODMNKY PRO PODNIKN
Sniovn administrativn zte podnikatel
Sniovn administrativn zte podnikatel je prioritou vldy abylo uvedeno vprogramovm prohlen vldy ze dne 4. 8. 2010.
Vchozm bodem bylo usnesen vldy . 421 ze dne 13. 4. 2005, osniovn administrativn zte podnikatel.
V roce 2008 pijala esk republika usnesenm vldy . 446 ze dne 21. 4. 2008 Pln sniovn administrativn zte sclem snit administrativn zt podnikatel o20 % do konce roku 2010 (dle jen Pln).
Nsledn pak byl, usnesenm vldy . 308 ze dne 27. 4. 2010, zven pvodn cl na 25 % asouasn bylo jeho plnn posunuto do konce roku 2012.
Ministerstvo prmyslu aobchodu pipravilo na zklad usnesen vldy . 257 ze dne 11.4.2012 ve spoluprci sostatnmi ministerstvy aady sttn sprvy Zprvu oplnn Plnu sniovn administrativn zte podnikatel do 31. 12. 2012 (dle jen Zprva oplnn Plnu), kter obsahuje iZvrenou zprvu ostavu provedenho men apemen administrativn zte podnikatel (dle jen Zprva oprojektu Pemen). Realizace projektu Pemen byla schvlena vzvru roku 2010, kdy byl vld R pedloen postup, jakm bude provedeno men apemovn administrativn zte podnikatel (usnesen vldy . 861 ze dne 1. 12. 2010). Ob zprvy budou vld R pedloeny do 30. 6. 2013.
Z pipraven Zprvy oplnn Plnu vyplv, e zmny vprvnch pedpisech realizovan k31. 12. 2012 odpovdaj spoe pro podnikatele ve vi 17,2 mld. K ron, tj. snen o23,36 % zcelkov zte namen vroce 2005.
Projekt Pemen je dalm navazujcm pstupem ve sniovn administrativn zte podnikatel, vjeho rmci mla bt provedena identifikace infomanch povinnost po oblastech azjitn iritujcch povinnost vnmanch podnikateli.
Clem projektu Pemen nebylo uvdt administrativn zt podnikatel v% ujednotlivch resort, aleinforman povinnosti identifikovat ve 12-ti oblastech, ukterch byly pedpokldny nejzetelnj vsledky adosaen nejvtch spor pro podnikatele (nap. vstup do podnikn, obchodn prvo, vydvn povolen). Aktivity vproblematice administrativn zte podnikatel byly vce pibleny podnikatelm. Ti byli spolen sezstupci jednotlivch resort zapojeni do projektu.
Realizace projektu Pemen byla zahjena vroce 2011, kdy byly zjitny poty informanch povinnost vesledovanch oblastech. Rovn byl upodnikatel proveden vzkum asov nronosti administrativnch innost azjitny iritujc povinnosti. Prvn dl informace avstupy projektu Pemen byly soust Zprvy oplnn Plnu sniovn administrativn zte podnikatel do 31. 12. 2011. Sdaty zjitnmi vprbhu roku 2011 a2012 bylo dle pracovno. Vsouasn dob byly ukoneny prce dle harmonogramu avsledky projektu Pemen budou pedloeny vld R do 30. 6. 2013.
Expertn skupina pro sniovn administrativn zte podnikatel
V prbhu roku 2012 Ministerstvo prmyslu aobchodu pokraovalo ve spoluprci sExpertn skupinou prosniovn administrativn zte podnikatel, ve kter byli zstupci podnikatelskch svaz, sdruen aasociac, ve sbrn aeen dalch nmt na snen administrativn zte podnikatel aodstraovn neboalespo zmrovn pekek vpodnikn. asto se jednalo onvrhy zmn systmovch vtch zkonech, vyhlkch anazench, kter zsadnm zpsobem negativn ovlivovaly podmnky podnikn vesk republice. Za cca 2,5 roku existence ve uveden spoluprce Ministerstva prmyslu aobchodu aExpertn skupiny prosniovn administrativn zte podnikatel bylo pijato cca 140 nmt, znich se podailo vyeit ji ti destky nmt nap. zjednoduen dosti podnikatele odotaci na aktivn politiku zamstnanosti, snen administrativn zte pi zizovn malch istiek vod, zruen povinnosti vst evidenci odpad pro ivnostnky atd. pravou vprvnch pedpisech se podailo administrativn zt podnikatel snit nebo dokonce odstranit. Pro een jednotlivch tmat byl prostor vrmci meziresortnch pipomnkovch zen azrove probhala pm vyjednvn se zstupci vcn pslunch resort.
Hodnocen dopad regulace
Pi vytven podmnek pro podnikn chce R jt pedevm cestou kvalitnch prvnch pedpis. Proto jevnovna mimodn pozornost pedpokldanmu hospodskmu afinannmu dopadu navrhovan prvn pravy na podnikatelsk prosted. Jako efektivn nstroj ktomu slou hodnocen dopad regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), co je povinnost pedkladatele zhodnotit dopad budouc regulace, ato nov ji ve fzi plnovn.
Pi pprav prvnch pedpis se postupuje od 1. ledna 2012 vsouladu snovelizovanmi Obecnmi zsadami pro hodnocen dopad regulace (Usnesen vldy R ze dne 14. 12. 2011 . 922). Prostednictvm Opaten .28/2011 aOpaten . 7/2012 ministra prmyslu aobchodu dolo kaktualizaci osob (v rmci resortu) odpovdnch za schvalovn RIA, zveejovn zahjen prac na vyhodnocovn dopad regulace prostednictvm e-mailov adresy [email protected], definovn spoluprce snov vytvoenm Oddlenm prokoordinaci procesu hodnocen dopad regulace (RIA), kter je zalenno do Sekce LRV na adu vldy R, adefinovn spojitosti spilotnm projektem Jednotnch dat prvn innosti.
Pro zajitn efektivnho plnn procesnch postup hodnocen dopad regulace bylo realizovno prokolen zamstnanc Ministerstva prmyslu aobchodu pracujcch sagendou RIA. Zrove probhaj konzultace vdan oblasti sclem zkvalitnit vmaximln me vstupy Ministerstva prmyslu aobchodu.
Zmny legislativy souvisejc sivnostenskm podniknm pijat vroce 2012
Zmny legislativy souvisejc sivnostenskm podniknm, kter byly pijaty vroce 2012, jsou obsaeny vploze. 1.
Zkon ovznamn trn sle
V souladu sPlnem legislativnch prac vldy na rok 2011 apo dnm meziresortnm pipomnkovm zen byl vlistopadu 2011 pedloen do vldy materil Nvrh zkona, kterm se zruuje zkon . 395/2009 Sb., ovznamn trn sle pi prodeji zemdlskch apotravinskch produkt ajejm zneuit, amn zkon .143/2001 Sb., oochran hospodsk soute ao zmn nkterch zkon (zkon oochran hospodsk soute), azkon . 526/1990 Sb., ocench, ve znn pozdjch pedpis", jeho pedkladatelem byl resort Ministerstvo prmyslu aobchodu aspolupedkladatelem ad pro ochranu hospodsk soute (dle jen OHS).
Nvrh pedpokldal zaveden novho pojmu vznamn ekonomick postaven, kter by se blilo podmnkm vymezen stavu dominance koncipovanho vzkon oochran hospodsk soute stm, e by zasahovalo dovech oblast, kde dochz khospodsk souti. Dle bylo uvaovno ozaveden deklaratornho vtu skutkovch podstat, kde bylo definovno zneuit vznamnho ekonomickho postaven. Novelou zkona ocench mlo bt dosaeno definovat otzku nkupnch cen.
Legislativn rada vldy (dle jen LRV) jej dne 12. 1. 2012 projednala, stm, e nesouhlasila srozenm pedmtu pravy ina prmyslov vrobky asluby. Jednn proto peruila auloila nvrh zit. LRV souasn pedkladateli uloila projednat tento pepracovan nvrh ped jeho optovnm pedloenm kprojednn vLRV se zpravodajem LRV.
Nyn se LRV pedkld nov pepracovan nvrh, kter obsahuje pouze novelizaci zkona . 395/2009 Sb., ovznamn trn sle pi prodeji zemdlskch apotravinskch produkt ajejm zneuit. Spolupedkladatel (OHS) upravenho znn nvrhu novely zkona ovznamn trn sle vzal koncem roku 2012 vpotaz pipomnky vznesen kve uvedenm nvrhm na zmnu zkona ado dalho legislativnho procesu jepedkldna prava, kter se d nsledujcmi principy:
Novela zkona pot se zachovnm stvajcho zkona ovznamn trn sle anadle nen potno se zruenm tohoto zkona.
Pedmtem prvn pravy budou inyn pouze vztahy vznikajc mezi dodavateli aodbrateli potravinskch azemdlskch produkt.
Nvrh nepot spravou jinch prvnch pedpis tak, jak tomu bylo vpvodnm nvrhu.
Nvrh pot stm, e vznamnou trn slu me mt jak odbratel, tak dodavatel potravinskch azemdlskch vrobk.
Nvrh jasnji vymezuje pouvan pojmy aru 6 stvajcch ploh zkona.
Podnikatelsk rada
Vznamnou platformou spoluprce sttn sprvy se soukromm sektorem ase zstupci zamstnanc jePodnikatelsk rada poradn orgn Ministerstva prmyslu aobchodu meziresortnho charakteru voblasti podpory podnikatelskho prosted, kde jsou pravideln diskutovny aktuln otzky zoblasti podnikn. Nejvy orgn Podnikatelsk rady, jejm pedsedou je ministr prmyslu aobchodu, tvo plnum, kterm13zstupc sttn sprvy, 1 zstupce odborovch organizac a13 zstupc soukromho sektoru. Kaktulnm tmatm jsou na zasedn Podnikatelsk rady pravideln zvny idal subjekty veejnho asoukromho sektoru.
V prbhu roku 2012 se uskutenila dv zasedn Podnikatelsk rady, na kterch byla diskutovna nap.tmata: Stav ppravy Jednotnho inkasnho msta, Informace oprogramech pro vzkum avvoj naMinisterstvu prmyslu aobchodu vobdob 2013 2017, Zkladn registry veejn sprvy, Novela zkona odani zpidan hodnoty, Vyhodnocen sniovn administrativn zte podnikatel, Informace oinnosti skupiny pro bankovn poplatky, Informace onovele ivnostenskho zkona, Novela obchodnho zkonku, Nelegln prce, Sttn politika velektronickch komunikacch - Digitln esko adal.
REALIZACE PODPOR PRO MAL A STEDN PODNIKY
Programy podpor Ministerstva prmyslu a obchodu
Operan program Podnikn a inovace (OPPI)
Tento operan program je zkladnm programovm nstrojem Ministerstva prmyslu a obchodu pro erpn finannch prostedk ze strukturlnch fond EU v letech 2007 2013. OPPI vychz ze zkladnch princip Lisabonsk strategie (nsledn Strategie Evropa 2020), kter je primrn orientovna na dosaen vyho hospodskho rstu a zamstnanosti pi respektovn princip udritelnho rozvoje.
Hlavnm clem OPPI je podpora a zvyovn konkurenceschopnosti R (a jejch region) v oblasti prmyslu, podpora inovac, urychlen zavdn vsledk vzkumu a vvoje do vrobn sfry, a to zejmna stimulac poptvky po vsledcch vzkumu a vvoje, na komercializaci vsledk vzkumu a vvoje, na podporu podnikatelskho ducha a rst hospodstv zaloenho na znalostech pomoc kapacit pro zavdn novch technologi a inovovanch vrobk, vetn novch informanch a komunikanch technologi.
OPPI se skld ze 7 prioritnch os (6 prioritnch os urench pro podnikatelskou sfru + 1 prioritn osa OPTechnick pomoc), je se dle len na oblasti podpory a jednotliv programy. V souladu se zvolenou strategi je v rmci OPPI poskytovan podpora smovna do obor, kter jsou nebo maj potencil stt sekonkurenceschopnmi v evropskm a svtovm mtku. Tato konkurenceschopnost se opr pedevm ovyuit novch poznatk z oblasti vdy a vzkumu, realizaci inovanch opaten, kvalitn pracovn slu aofungujc s slueb pro podnikatele.
Z Evropskho fondu regionlnho rozvoje (ERDF) je pro OPPI v rmci programovacho obdob 2007 - 2013 vylenno vce ne 3,12 mld. EUR. Vetn 15% povinnho spolufinancovn z nrodnch zdroj in alokace naOPPI 3 671 400 782 EUR, co v pepotu in vce ne 90 miliard korun.
OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sfru v 6 prioritnch osch:
Prioritn osa 1: Vznik firem
Je tvoena 2 oblastmi podpory, kter se zamuj na vytven podmnek pro vznik novch firem sakcentem podpory na inovan orientovan firmy. Pozornost je vnovna problematice dostupnosti vhodnch finannch zdroj s clem usnadnit pstup zanajcch podnikatel ke kapitlu a rozit tm monosti pro financovn jejich podnikatelskch zmr a pedkldanch projekt. Pjemci podpory: vhradn MSP.
Prioritn osa 2: Rozvoj firem
Obsahuje 2 oblasti podpory. Prvn se zamuje na realizaci rozvojovch podnikatelskch projekt konkurenceschopnch malch a stednch podnik, kterm brn ni vlastn kapitlov vybavenost nebo omezen schopnost poskytnout zajitn vru v monosti zskat extern zdroje financovn prostednictvm bankovnch nstroj. Druh oblast podpory je zamena na zlepovn technick vybavenosti podnik nkupem modernch technologi, vetn informanch a komunikanch technologi (ICT) a na rozvoj vybranch strategickch slueb. Pjemci podpory: z pevn sti MSP.
Prioritn osa 3: Efektivn energie
Obsahuje l oblast podpory, jejm clem je stimulovat aktivitu podnikatel v oblasti sniovn energetick nronosti vroby a spoteby fosilnch primrnch energetickch zdroj a podpoit zanajc podnikatele v aktivitch vedoucch k vymu vyuvn obnovitelnch a druhotnch zdroj energie. Pjemci podpory: z vt sti MSP.
Prioritn osa 4: Inovace
Obsahuje 2 oblasti podpory, kter jsou zameny na podporu technickch a netechnickch inovac vpodnicch, vetn rozvjen jejich spoluprce s vzkumnmi a vvojovmi organizacemi a na podporu jejich vlastnch firemnch kapacit pro VaV a nvaznch aktivit, zejmna pak v sektoru MSP tak, abysezvila inovan aktivita podnik a poet podnik, kter provdj vlastn vzkum a vvoj. Pozornost je rovn zamena na aktivity spojen s ochranou prv prmyslovho vlastnictv. Pjemci podpory: z vt sti MSP.
Prioritn osa 5: Prosted pro podnikn a inovace
Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytven vhodnho prosted pro vznik a rozvoj inovanho podnikn. Je zamena na vytven potebn infrastruktury pro zanajc podnikatele v podob podnikatelskch inkubtor, na rozen a zkvalitnn spoluprce mezi podnikatelskou sfrou avzdlvacmi institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritn osa se rovn zamuje na tvorbu kvalitn infrastruktury pro vzdlvn a rozvoj lidskch zdroj. Pozornost je dle vnovna problematice zkvalitnn infrastruktury pro podnikn, hlavn formou vytven a rozvoje podnikatelskch nemovitost. Pjemci podpory: z vt sti MSP.
Prioritn osa 6: Sluby pro rozvoj podnikn
Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zamena na rozvoj a vyuit kvalitnch poradenskch a informanch slueb pro podnikatelsk subjekty, a to i v oblasti vyhledvn novch obchodnch pleitost aodborn ppravy na posilovn pozic eskho prmyslu v mezinrodnm obchodu. Poskytovan podpora usnaduje marketingov aktivity MSP na zahraninch trzch. Pjemci podpory: z pevn sti MSP.
V dotanch programech OPPI (tabulka . 1) bylo vhradn pro mal a stedn podniky od potku realizace vyerpno celkem 26 240,6 mil. K, co je z hlediska skupin pjemc podpory tm 80% objemu celkov proplacen stky dotac, z hlediska potu projekt jsou pak mal a stedn podniky zastoupeny 90%. Protoe prostedky sttnho rozpotu jsou doplnny prostedky ze strukturlnch fond v pomru 85/15, podl se sttn rozpoet na uvedenm erpn stkou 3 936,1 mil. K a strukturln fondy EU stkou 22 304,5 mil. K.
Tabulka . 1: Projekty MSP podle dotanch program kdatu 31. 12. 2012 dotace vK
Rozhodnuto MSP
Autorizovno MSP
Program
Poet projekt
Objem
Poet oP
Objem
Eko-energie - Dotace - Vzva II
223
2 459 664 000
279
1 479 191 062
Eko-energie - Dotace - Vzva III
249
1 499 951 000
119
496 512 920
Eko-energie - Vyuit obnovitelnch a druhotnch energetickch zdroj - Vzva I
55
1 262 053 000
76
1 084 042 845
Eko-energie - Zvyovn innosti pi vrob, penosu a spoteb energie - Vzva I
51
351 768 000
68
329 263 765
ICT a strategick sluby Vzva I
64
654 658 000
299
598 374 446
ICT a strategick sluby Vzva II
76
855 256 000
224
515 680 933
ICT a strategick sluby Vzva III
223
1 883 684 000
166
312 755 219
ICT v podnicch - Vzva I
204
472 134 000
271
394 329 752
ICT v podnicch - Vzva II
206
460 827 000
258
387 449 189
ICT v podnicch - Vzva III
891
1 947 144 000
361
484 838 321
Inovace - Inovan projekt - Vzva I
78
1 104 405 000
128
1 028 532 698
Inovace - Inovan projekt - Vzva II
102
1 416 700 000
152
1 226 975 734
Inovace - Inovan projekt - Vzva III
97
1 559 407 000
106
978 491 379
Inovace - Inovan projekt - Vzva IV
273
4 578 993 000
117
705 867 936
Inovace - Projekt na ochranu prv prmyslovho vlastnictv - Vzva I
102
24 754 000
79
4 898 588
Inovace - Projekt na ochranu prv prmyslovho vlastnictv - Vzva II
221
47 821 000
78
4 192 582
Klastry - Vzva I
17
573 512 000
73
374 381 466
Klastry - Vzva II
19
589 673 000
17
35 648 522
Marketing - Vzva I
491
292 631 000
493
191 782 447
Marketing - Vzva II
538
538 781 071
249
150 676 218
Nemovitosti - Vzva I
240
2 888 983 000
455
2 618 248 664
Nemovitosti - Vzva II
400
5 987 139 000
424
2 752 843 489
Poradenstv - Vzva I
550
165 728 000
194
48 465 293
Potencil - Vzva I
45
633 842 000
107
594 398 542
Potencil - Vzva II
95
1 352 154 000
189
1 112 144 231
Potencil - Vzva III
150
2 127 971 000
47
199 483 889
Prosperita - Vzva I (veejn podpora)
15
1 365 377 000
56
717 727 994
Prosperita - Vzva II (neveejn podpora)
1
39 117 000
5
34 971 547
Prosperita Vzva III (veejn podpora)
23
2 305 656 000
15
166 772 895
Prosperita Vzva IV (neveejn podpora)
7
847 545 000
6
31 964 025
ROZVOJ - Vzva I
266
2 049 489 000
311
1 847 648 205
Rozvoj - Vzva II
296
1 935 226 000
356
1 755 652 510
Rozvoj - Vzva III
460
3 173 668 000
467
2 198 946 798
kolic stediska - Vzva I
132
931 525 000
214
822 364 493
kolic stediska - Vzva II
286
2 213 230 000
150
495 937 489
Technologick platformy - Vzva I
11
52 677 000
47
45 906 831
Technologick platformy - Vzva II
5
23 555 000
25
13 243 728
Celkem
7 162
50 666 698 071
6 681
26 240 606 645
Zdroj: informan systm ISOP7-13
Finann nstroje - eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s.
V souvislosti s realizac vrovch a zrunch program byla v roce 2012 pevedena do vrovho fondu vesprv eskomoravsk zrun a rozvojov banky, a.s. (MZRB) stka 300 mil. K. Zrun program pro mal podnikatele vyuval prostedky uvolnn v souvislosti s ukonovnm zruk, splcenm vr poskytnutch azprostedk zskanch v rmci hospodaen MZRB. Celkov se jednalo o stku v pedchozch letech ve vi 287 mil. K.
V programu PROGRES (OPPI) bylo v roce 2011 uzaveno 91 smluv o vru ve vi 776 mil. K. V ppad tohoto vrovho programu bylo v roce 2012 financovno z prostedk finannho trhu prostednictvm MZRB aprostedk rozpotov kapitoly MPO 367 mil. K (z toho 55,1 mil. K ze sttnho rozpotu a 311,9 mil. K zestrukturlnch fond EU).
V nrodnch programech zruk bylo poskytnuto s vyuitm disponibilnch prostedk zrunho fondu 679 zruk v celkov vi 1458 mil. K k vrm ve vi 2 082 mil. K.
Realizace vrovch a zrunch program v roce 2012
Tabulka . 2: Program poet uzavench smluv objem podpor (mil. K)
program
poet uzavench smluv
objem podpor (mil. K)
vry*
PROGRES (OPPI)
91
776
zruky
ZRUKA (nrodn)
679
287
celkem
770
1 063
Zdroj: daje MZRB
* vry zahrnuj pspvek OPPI a podl MZRB z finannho trhu
Na zklad zvazku prodlouit dobu ruen MZRB formou dodatk ke smlouv o zruce prodlouila trvn zruky poskytnutch v pedchozch letech u 651 zruk ve vi 3 147 mil. K, co umonilo podnikatelm dle erpat vry na financovn provoznch poteb.
V rmci zrunch a vrovch program OPPI bylo v roce 2012 podpoeno 10 projekt soustednch hlavn na udriteln rozvoj, 40 projekt s pozitivnm dopadem na udriteln rozvoj. Z podpoench projekt byly 3soustedny hlavn na podporu rovnch pleitost, 22 projekt mlo pozitivn dopad na rovn pleitosti. Projekty podpoen v OPPI v pedchozch letech vytvoily v roce 2012 vce ne 900 novch pracovnch mst.
Rmcov program technologick centra, centra strategickch slueb
Investin podpory v oblasti technologickch center a center strategickch slueb se d Rmcovm programem pro podporu technologickch center a center strategickch slueb, kter byl v jeho poslednm znn, na zklad usnesen vldy R . 217 ze dne 12. 3. 2007, inn ode dne 18. 6. 2007 do dne 10. 7. 2008, kdy dolo kzastaven tohoto Programu. Po tomto datu nemohla Agentura pro podporu podnikn a investic CzechInvest pijmat nov dosti. Vyplcen podpory ve form dotac na ji schvlen projekty zastaveno nebylo a bude pokraovat i v nadchzejcch letech.
Clem programu je podpora investic do inovanch aktivit firem v oblasti high-tech vrobk, co pispv kezven jejich konkurenceschopnosti na svtovch trzch, a tak do oblasti informanch technologi podnikovch slueb, jako jsou centra zkaznick podpory, centra sdlench slueb vetn regionlnch sted nadnrodnch spolenost, centra pro vvoj softwaru, expertn a eitelsk centra proinforman a telekomunikan technologie a high-tech opravrensk centra.
Poskytovateli podpory jsou Ministerstvo prmyslu a obchodu, pokud jde o dotace na podnikatelskou innost, aMinisterstvo prce a socilnch vc v ppad dotac na kolen a rekvalifikaci. Z rozpotov kapitoly Ministerstva prmyslu a obchodu bylo prostednictvm Rmcovch program vyerpno v roce 2012 napodporu 23 projekt malch a stednch podnik 76,56 mil K. Formou dotac na kolen a rekvalifikaci bylo vrmci tohoto programu v roce 2012 vyerpno 5,54 mil. K z rozpotov kapitoly Ministerstva prce asocilnch vc na podporu 4 projekt malch a stednch podnik.
Programy podpory prmyslovho vzkumu a vvoje
V roce 2012 pokraovalo Ministerstvo prmyslu a obchodu v podpoe projekt prmyslovho vzkumu avvoje formou dotac ze sttnho rozpotu v rmci programu TIP (2009 2017). Jedn se o resortn program zajiujc vzkum a vvoj pro racionln prmyslovou vrobu budoucnosti, za elem poslen produkce v esk republice a nsledn i v Evropsk unii, k zajitn udritelnho rozvoje ve vech dimenzch, tj. ekonomick, sociln a environmentln, k zajitn plynul a trval tvorby poznatk vzkumu a vvoje pro prmyslovou vrobu a k zajitn jejich rychlho a efektivnho vyuvn.
Celkem bylo v roce 2012 v rmci program prmyslovho vzkumu a vvoje Ministerstva prmyslu a obchodu podporovno 361 projekt pedloench malmi a stednmi podniky. Tyto projekty byly podpoeny stkou 1302,5 mil. K. Celkov ve prostedk vyerpanch na podporu vech 710 projekt vzkumu a vvoje v roce 2012 doshla 3 011,8 mil. K.
Posledn veejn sout programu TIP byla vyhlena v roce 2011 se zahjenm projekt v roce 2012. Program TIP bude vzhledem k vyerpn prostedk ukonen v roce 2016.
Program Inostart
V rmci Programu vcarsko-esk spoluprce Ministerstvo prmyslu a obchodu vyhlsilo v z 2012 Program Inostart, kter je zamen na podporu innosti inovativnch start-up malch a stednch podnik. Program umouje zanajcm inovativnm podnikatelm (do 3 let existence firmy) zskat pstup k vrm, kter jim vzhledem k velk rizikovosti jejich projekt banky nejsou ochotny poskytovat. Podpora spov v poskytnut zruky k vrm podnikatel a do ve 60 % jistiny vru. Soust programu je i poradenstv spojen sestrategickm vedenm firmy a s realizac podnikatelskch zmr.
Z vru (rozmez od 0,5 mil K do 15 mil. K) je mon financovat nkup hmotnho a nehmotnho investinho a neinvestinho majetku, a pokryt provoznch nklad. Dotace na poradenstv bude poskytnuta a do ve 10% objemu pslunho vru, maximln 150 000,- K.
vry poskytuje esk spoitelna, a.s., poradenstv zajiuje poradensk spolenost GRANTIKA esk spoitelny, a.s. a zruky za samotn vry esk spoiteln poskytuje eskomoravsk rozvojov a zrun banka.
Na poskytovn zruk a poradenstv je pipraveno z finannch prostedk Programu vcarsko-esk spoluprce tm 200 milion korun, co umon poskytnut vr za 600 a 700 milion korun. Program jerealizovna v Moravskoslezskm a Olomouckm kraji, ke dni 4. 3. 2013 bylo evidovno 26 dost o vr.
Program EFEKT 2012 na podporu spor energie a vyuit obnovitelnch zdroj energie
Na zklad zkona . 406/2000 Sb., o hospodaen energi, byl vyhlen Sttn program na podporu spor energie a vyuit obnovitelnch zdroj energie. Posln Sttnho programu vyplv z jeho nzvu a je jm snaha iniciovat spory energie a vt vyuvn obnovitelnch a druhotnch zdroj energie. Administrac programu je poveno Ministerstvo prmyslu a obchodu.
Celkov bylo v roce 2012 z programu EFEKT podpoeno 61 projekt, kter uskutenilo 46 firem malch astednch podnikatel v celkov dotaci ve vi 7,7 mil. K, co pedstavuje 24,8 % celkovch vyplacench dotac v tomto programu.
V uvedench dajch je zahrnuta 1 investin dotace ve vi 0,5 mil. K a 60 neinvestinch dotac pro 15 fyzickch podnikajcch osob, kter obdrely dotaci ve vi 1,72 mil. K, pro 5 akciovch spolenost, kter zskaly dotace ve vi 0,53 mil. K a pro 25 spolenost s ruenm omezenm, kter dostaly v dotacch zprogramu EFEKT 5,05 mil. K.
Podpora malm a stednm podnikatelm v rmci Sttnho programu EFEKT 2012 byla lenna do nsledujcch oblast:
V aktivitch zamench na vstavbu zazen na spory energie a vyuit obnovitelnch zdroj energie byl podpoen 1 podnikatelsk projekt malch a stednch podnikatel. Celkov stka vyerpan natuto podporu byla ve vi 0,5 mil. K.
V aktivitch zamujcch se na podn vstav, semin, kurz a vydvn odbornch publikac apruek z oblasti spor energie a vyuit obnovitelnch zdroj energie bylo podpoeno celkem 22 podnikatelskch projekt malch a stednch podnikatel (z toho 5 fyzickch osob). Celkov stka vyerpan na tyto podpory byla ve vi 3,48 mil. K.
V aktivitch zamujcch se na poskytovn energetickho poradenstv v rmci provozovn Energetickch konzultanch a informanch stedisek bylo podpoeno celkem 34 podnikatelskch projekt malch a stednch podnikatel (z toho 9 fyzickch osob). Celkov stka vyerpan na tyto podpory byla 3,72mil. K.
Ekonomick pnosy programu EFEKT se daj obtn vyslit, protoe zahrnuje cca ze dvou tetin podporu projektm a aktivitm neinvestin povahy s nepmou sporou energie. Pozitivn dopady na energeticky etrn a efektivn chovn veejnosti, kter je vznamn podporovno energetickou osvtou a bezplatnm poradenstvm, vak nen zanedbateln.
Plnovan vhled pozitivnch dopad tohoto programu se bude odvjet od ve finannch prostedk, kter budou pro tento program uvolnny. Tak v roce 2013 in tato stka pouze 30 mil. K, co zcela jist nepokryje oekvan zjem adatel o dotaci.
Rozvoj tuzemskch technologicky orientovanch MSP na zahraninch trzch prostednictvm projektu Czech Accelerator.
Clem projektu je pomoc poradenskch slueb zamench pedevm na rozvoj manaerskch zkuenost aposlen marketingovch schopnost podpoit rozvoj inovativnch eskch malch a stednch firem navysplch zahraninch trzch. Soust poskytovanho poradenstv je podpora v procesu zskvn financovn formou business angels i rizikovho kapitlu, snadn pstup k potencilnm strategickm partnerm, pikovm poradcm i ast na networkingovch akc a seminch s investory. Projekt je uren malm a stednm eskm technologickm spolenostem, kter vlastn produkt v oblasti Life science, biotechnologi, medicnskch technologi, Cleantech, nanotechnologi, pesnho strojrenstv i ICT. V roce 2011 bylo v rmci projektu vyslno do Silicon Valley, USA a na vchodn pobe USA 6 spolenost. Od roku 2012 bude umonno v rmci projektu CzechAccelerator 2011 2014 nastartovat budoucnost podnikn nadjnch eskch firem ji v 5 destinacch: USA Silicon Valley, USA Boston, Izrael, Singapur a vcarsko. Podpora je poskytovna formou de minimis a projektu je realizovn v rmci Operanho programu Podnikn a inovace 2007 2013 (OPPI), programu podpory Poradentstv prioritn osy 6 Sluby pro rozvoj podnikn.
Projekt Seed fond
V roce 2012 dle pokraovala pprava projektu Seed fond jakoto dalho opaten ke zven konkurenceschopnosti esk ekonomiky. Jeho nosnm prvkem je vyuit rizikovho (venture) kapitlu kfinancovn vzniku a rozvoje malch a stednch podnik investicemi do vlastnho jmn. esk republika m pro tuto novou formu podpory k dispozici dodaten prostedky strukturlnch fond v objemu cca 53 mil. EUR. Takto vytvoen nov nstroj finannho inenrstv je zalenn do Operanho programu Podnikn a inovace, jeho administrtorem je Ministerstvo prmyslu a obchodu.
Hlavnm clem projektu je podpoit vznik novch firem, rozvoj zanajcch i expanzi rozvjejcch se MSP, kter jsou inovan a technologicky orientovan, realizuj vsledky vzkumu a vvoje a mohou pispt ke zven konkurenceschopnosti ekonomiky. Hlavn formou podpory budou kapitlov vstupy (investice) do vlastnho jmn spolenosti, za co investor zsk obchodn podl tto spolenosti. Investice budou v zvislosti na stdiu rozvoje firmy poskytovny jako tzv. seed (zroden), start-up (startovn) resp. venture (rozvojov) kapitl. Podle pravidel Evropsk komise je mono podpoit firmy v ran fzi podnikn a firmy ve fzi rozen.
elem fondu je pokryt urit trn mezery v dostupnosti finannch zdroj zejmna v ranch stdich podnikn, o jejich financovn nemaj soukrom fondy rizikovho kapitlu v R pli velk zjem. Podle pravidel Evropsk komise je vak nezbytn, aby se do financovn zanajcch inovanch firem formou kapitlovch vstup zapojili i soukrom investoi, kte podnikm pinesou nejen dodaten kapitl na jejich dal rozvoj, ale zejmna know-how a obchodn kontakty. Podl soukromho kapitlu mus u investic do firem vran fzi podnikn pedstavovat minimln 30 % z celkov investice a u investic do firem ve fzi rozen minimln 50 % z celkov investice. Fond bude proto usilovat o zapojen soukromch investor do financovn rozvoje firem formou kapitlovch vstup a stimulovat aktivity na tuzemskm trhu se soukromm venture kapitlem.
Institucionlnm nositelem projektu Seed fond je obchodn spolenost s nzvem esk rozvojov, uzaven investin fond, a.s. (RUIF), kter byla zaloena v listopadu 2012. V druh polovin r. 2012 byla podle novelizovanho zkona o veejnch zakzkch zahjena dv oteven zadvac zen na poskytovn slueb depozite a na poskytovn slueb sprvce pro RUIF. loha sprvce je pro fungovn fondu klov, protoe RUIF byl z dvodu transparentnosti a regulace zzen podle zkona 189/2004 Sb., o kolektivnm investovn, jako uzaven investin fond kvalifikovanch investor. kolem sprvce, co mus bt profesionln investin spolenost s pslunou licenc esk nrodn banky, bude zajiovn celho investinho procesu, tj.vyhledvn perspektivnch clovch spolenost, zapojen soukromch koinvestor, podpora rozvoje firem ansledn vstup (exit) ze spolenosti. Zatmco vbrov zen na depozite Seed fondu bylo uzaveno podpisem smlouvy, vbr sprvce fondu nen dosud pravomocn ukonen z dvodu odvoln jednoho znespnch uchaze k adu pro ochranu hospodsk soute. Zahjen innosti fondu a sputn vlastnho investinho procesu bude proto zviset na vsledku sprvnho zen.
Seed fond je pilotnm projektem, kter m v tomto programovm obdob mimo jin ovit monosti vyuit finannch nstroj z kategorie venture kapitlu pro podporu podnikn. Reflektuje aktuln trendy vposkytovn podpory podnikatelm od nenvratnch dotac k nvratnm (revolvingovm) finannm nstrojm. Vha tchto forem podpory se bude v ptch letech stle zvyovat.
Projekt CzechEkoSystem
Realiztorem tohoto projektu je Agentura pro podporu podnikn a investic - CzechInvest. Celkov rozpoet projektu je stanoven v maximln vi 205 384,17 tis. K.
Intern projekt CzechEkoSystem m za kol zvit pipravenost firem v potenm stdiu jejich vvoje prouplatnn startovnho financovn formou nap. rizikovho kapitlu.
Clem projektu je podpoit formou poradenskch slueb a kouinku zanajc podnikatelsk subjekty. Soust je i pprava subjekt pro mon kapitlov vstup zvlt pak pro tzv. zroden kapitl (seed capital). Tensesousteuje zejmna na pomoc s financovnm zanajcch inovativnch firem a finann podporu jejich dalho rozvoje. Vzhledem k podpoe infrastruktury pro prmyslov vzkum, technologick vvoj a inovace zamen zejmna na realizaci novch technologi a konkurenceschopnch vrobk a slueb, nap. prv podporou inovan infrastruktury pro nov vznikajc inovan firmy v podnikatelskch inkubtorech, je zcela logicky navazujc efektivn formou podpory inovanho podnikn prv vyuit monost uplatnn rizikovho kapitlu.
Projekt CzechEkoSystem zpstupuje malm a stednm podnikm (MSP) cel spektrum poradenskch slueb snzkou spoluast, tj. se spoluast 20 % na nkladech poradenskch slueb. Soust poskytovanch slueb je i poskytnut kouinku, kter je zeno odborn zdatnou osobou koue, jako to spnho podnikatele amanaera. Na tomto nkladu se MSP nepodl vbec. Podpora je poskytovna v reimu de minimis. Infrastrukturou na pomoc MSP s ppravou dosti o podporu jsou skauti, kte pedevm v rmci svho kraje vyhledvaj potenciln pjemce.
Rozsah a objem slueb je zvisl na rozvojovm plnu a potebch astnka dle schvlen dosti.
Celkov podpora v rmci projektu in min. 0,2 mil. K a max. 3 mil. K na jednoho astnka/projekt.
Pro zajitn efektivn realizace vekerch innost v rmci projektu a zajitn vysok odbornosti vybral realiztor formou vbrovho zen extern Dodavatele poradenstv, kou a skaut.
Realizace projektu CzechEkoSystem probh od 1. 11. 2011 do 30. 6. 2015.
I. vzva s alokac 60 mil. CZK (2,32 mil. EUR) byla vyhlena 11. ledna 2012 a dosti o podporu mohli adatel podvat v rozmez 1. 5. 2012 29. 6. 2012.
V I. vzv svou dost o podporu zaslalo celkem 46 adatel. Z celkovho potu 46 vak 4 dosti nesplovaly povinn podmnky a byli vyloueni pro monost nslednho hodnocen externmi hodnotiteli. Bhem realizace projektu CES byl zaznamenn velk zjem MSP i pes publicitu zajitnou ze zdroj mimo projekt, tj. vyuit synergie s aktivitami MPO, MMT a jednotlivch skaut. Vznamnm momentem podporujcm zjem o ast vprojektu se stala i pprava fondu rizikovho kapitlu (Seed fondu), co je povaovno MSP za provzanost vposkytnut poradenstv a pi rozjezdu podnikn a nsledn monosti zskat kapitl pro potebn investice. Kdatu 27. 2. 2013 byla zprovoznna webov strnka www.projekt-czechekosystem.cz.
Programy podpory Ministerstva prce a socilnch vc
Ministerstvo prce a socilnch vc poskytlo prostedky aktivn politiky zamstnanosti s nepmm vlivem napodporu podnikn (rovn prostednictvm adu prce esk republiky). V roce 2012 bylo na opaten vrmci aktivn politiky zamstnanosti, kter ovlivuje tak rozvoj podnikn, vyerpno:
264 mil. K v rmci investinch pobdek (vetn rmcovho programu pro podporu technologickch center a center strategickch slueb). Dky tto podpoe bylo v roce 2012 vytvoeno 1192 novch pracovnch mst a rekvalifikovno 827 zamstnanc.
2 173 mil. K v rmci aktivn politiky zamstnanosti realizovan adem prce R (rekvalifikace, veejn prospn prce, spoleensky eln pracovn msta, chrnn pracovn msta, pspvek nazpracovn, peklenovac pspvek, projekt Vzdlvejte se!, Vzdlvejte se pro rst!, regionln clen programy). Z toho 1 369 mil. K bylo financovno z Evropskho socilnho fondu. V souvislosti spodporou adu prce esk republiky bylo v roce 2012 vytvoeno 25 176 novch pracovnch mst.
Celkem bylo tedy v rmci aktivn politiky zamstnanosti vynaloeno 2 437 mil. K. Pnos aktivn politiky zamstnanosti spov jak v ekonomick a fiskln rovin (uchaze o zamstnn je vyazen z evidence adu prce R a vyplcen podpor v nezamstnanosti a socilnch dvek je nahrazeno povinnmi odvody zamstnance a zamstnavatele), tak v oblasti sociln (pomh s pracovnm uplatnnm obtnji zamstnatelnch osob a umouje udrovat pracovn nvyky nezamstnanch, psob motivan).
V roce 2013 bude ad prce esk republiky na podporovan pracovn msta umisovat zejmna uchazee ozamstnn veden v evidenci nepetrit dle ne 5 msc, uchazee o zamstnn, kterm je kvli jejich zdravotnmu stavu, vku (mlad do 30 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let) i pi o dt vnovna pi zprostedkovn prce zven pe.
K 31. 12. 2012 evidoval ad prce esk republiky celkem 545 311 uchaze o zamstnn. Ve srovnn sestejnm obdobm roku 2011 je celkov poet uchaze o zamstnn vy o 36 860. Mra registrovan nezamstnanosti k 31 12. 2012 inila 9,4 %
Graf . 15: Mra registrovan nezamstnanosti v krajch R k 31. 12. 2012
Zdroj: MPSV
Globln grant EDUCA
Globln grant EDUCA (GG EDUCA) je realizovn v rmci Operanho programu lidsk zdroje a zamstnanost (OP LZZ), kter je financovn z Evropskho socilnho fondu. Hlavnm clem podpory GG EDUCA jeprostednictvm zven kvalifikan rovn, profesnch dovednost a znalost zamstnanc a zamstnavatel pispt ke zven konkurenceschopnosti podnikatelskch subjekt ve vybranch ekonomickch oblastech. GG EDUCA je zamen pedevm na specifick vzdlvn (tj. kvalifikace, kter jsou nepenositeln, nebo penositeln pouze v omezenm rozsahu do dalch podnik a pracovnch obor). Mezi podporovan aktivity pat zejmna profesn a odborn vzdlvn zamstnanc a zamstnavatel, tvorba podnikovch vzdlvacch program pro zamstnance a pprava podnikovch lektor. Dle sem mohou spadat aktivity obecnho charakteru, jako jsou softskills, jazykov vzdlvn, IT dovednosti, komern dostupn etn a podnikov IS, apod. Nklady na tyto aktivity vak nemohou pekroit 20% rozpotu. Mezi zpsobil vdaje pat zejmna osobn nklady realizanho tmu, nkup zazen a vybaven, nkup slueb a pm podpora zamstnanc (mzdy, cestovn, stravn, ubytovn). Dotace me bt erpna bu v reimu de minimis nebo formou blokov vjimky, piem v rmci de minimis je nrokovat 100% zpsobilch vdaj a v rmci blokov vjimky jepodpora zvisl na velikosti podniku (25% - 45%).
V roce 2012 byla vyhlena 3. Vzva GG EDUCA. Celkem bylo pijato 386 projektovch dosti v celkov vi 1164,23 mil. K. Vechny projekty byly zhodnoceny po formln strnce a z hlediska pijatelnosti a 245 projekt bylo pedno externm hodnotitelm k vcnmu hodnocen. V roce 2013 bude dokoneno vcn hodnocen aprobhnou hodnotc komise, kter rozhodnou o pidlen dotace. V ppad, e nebudou veker prostedky alokovny, bude vyhlena 4. Vzva GG EDUCA.
V prbhu roku 2012 bylo v rmci 1. a 2. vzvy GG EDUCA (vzvy slo 39 a 60) pedno k proplacen celkem 506 dost o platbu v celkov vi 435,5 mil. K (MSP + velk podniky).
Tabulka . 2: Pehled podpory MSP zjednotlivch vzev vprogramu EDUCA do 31. 12. 2012 dotace vK
Vzva
Celkem
Pijato dost MSP
Rozhodnuto MSP
Autorizovno (dosti oplatbu) MSP
Poet
Objem
Poet
Objem
Poet
Objem
I. Vzva - vzva . 39
219
668 395 787,57
52
135 767 225,09
334
107 312 816,42
II. Vzva - vzva . 60
154
685 623 313,82
60
255 617 946,37
281
150 141 644,51
III. Vzva - vzva . 92
243
672 911 685,62
Zdroj: Agentura pro podporu podnikn a investic CzechInvest
Programy podpory Ministerstva zahraninch vc
Ministerstvo zahraninch vc poskytuje malm a stednm firmm podporu pi jejich pronikn na zahranin trhy. V rmci programu Podpora ekonomick diplomacie bylo v roce 2012 realizovno celkem 65 projekt, znich naprost vtina byla zamena prv na mal a stedn podniky. Clem projekt na podporu ekonomick diplomacie bylo dt monost firmm navzat nov obchodn vazby a usnadnit pstup nazahranin trhy. Oborov byly projekty cleny zejmna na nanotechnologie, environmentln technologie, dobvac a tebn techniku, IT, energetiku vetn jadern energetiky, potravinstv, sklstv, letectv, zdravotnictv, modern design, strojrenstv, dopravu a investin monosti.
Nejvce projekt bylo zameno na prezentaci firem a jejich vrobk (Indie, Mexiko, Rusko, Vietnam, USA, Malajsie, Indonsie, Bosna a Hercegovina, ecko, Hongkong, Itlie, Egypt, Argentina, Blorusko, Turecko, Chorvatsko), oblben byly i semine a business fra (Rumunsko, Rusko, USA, Srbsko, Mexiko, na, Polsko). Vrmci projekt ekonomick diplomacie byly rovn organizovny podnikatelsk mise (Ukrajina, Blorusko, Armnie, Etiopie, Kazachstn, Rusko) a zajitna esk ast na ad mezinrodnch vstav a veletrh (Brazlie, USA, Jihoafrick republika, Slovinsko, ecko, Rusko, Vietnam, Malajsie).
MZV rovn organizuje podnikatelsk mise doprovzejc ministra zahrani (nap. Filipny, Egypt) a dal pedstavitele MZV (nap. Etiopie, Armnie) nebo se podl na pprav mis doprovzejcch jin stavn initele (nap. Rusko, ern Hora, Srbsko, Indonsie, Bosna a Hercegovina).
Programy podpor Ministerstva kolstv mldee a tlovchovy
Program EUREKA
Program EUREKA je nstrojem evropsk strategie pro mezinrodn spoluprci v oblasti aplikovanho aprmyslovho vzkumu a inovanch aktivit.
Clem programu je podporovat rozvoj mezinrodn spoluprce mezi evropskmi prmyslovmi podniky, vzkumnmi stavy, vysokmi kolami a vytvet podmnky pro zvyovn konkurenceschopnosti evropskho prmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce 2012 bylo v rmci elov podpory v programu EUREKA, EUREKA CZ malm a stednm podnikm poskytnuto 112,5 mil. K. V roce 2013 bude pokraovat dofinancovn bcch projekt za program EUREKA CZ a malm a stednm podnikm bude poskytnuta podpora 88,4 mil. K. Souasn pokrauje financovn projekt v programu EUREKA CZ, kter navazuje na program EUREKA. Pjemcm u novch projekt bude vyplacena podpora ve vi 30,4 mil. K. Z dostupnch podklad ke dni uzvrky jsou za rok 2012 vykazovny trby ve vi 37,7 milion K, 7 novch pracovnch mst, 7 funknch vzork, 45 prototyp, 650 prodanch licenc a 24 novch technologi.
KONTAKT II
elem tohoto programu mezinrodn spoluprce ve vzkumu a vvoji je podpora mezinrodnch dvoustrannch projekt zkladnho a aplikovanho vzkumu se stty, kter nejsou leny Evropsk unie. Formlnm podkladem pro navzn spoluprce je pitom naplovn specifick mezivldn dohody ovdeckotechnick spoluprci nebo mezivldn dohody, kter zahrnuje mimo jin st o spoluprci v oblasti vzkumu a vvoje (nap. dohody o hospodsk, prmyslov a vdeckotechnick spoluprci, tzv. kulturn dohody aj.).
V souasnosti je v rmci programu KONTAKT II rozvjena spoluprce se stty: Spojen stty americk, Japonsko, Izrael, Indick republika, Korejsk republika, Rusk federace a nsk lidov republika, piem kadoron jsou v rmci veejn soute ve vzkumu, vvoji a inovacch k programu KONTAKT II pijmny nvrhy spolench vzkumnch projekt esko-americk, esko-japonsk a esko-rusk spoluprce, jedenkrt za 2 roky nvrhy projekt esko-nsk, esko-izraelsk, esko-indick a esko-korejsk spoluprce.
Uchazeem o elovou podporu v rmci programu KONTAKT II mohou bt veejn vysok koly, veejn vzkumn instituce a dal vzkumn subjekty, kter lze kvalifikovat jako vzkumn organizace podle lnku 2.2. psm. d) Rmce Spoleenstv pro sttn podporu vzkumu, vvoje a inovac (2006/C 323/01), pop. mal astedn podniky vymezen v sti 2.2. psm. a) Rmce Spoleenstv pro sttn podporu vzkumu, vvoje ainovac (2006/C 323/01), zejmna ve spoluprci s vzkumnou organizac.
Financovn spolench vzkumnch projekt v rmci programu KONTAKT II probh na principu, kdy kad zesmluvnch stran hrad pouze nklady vznikl na jej stran, tzn. Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy hrad nklady vznikl na stran esk sti eitelskho tmu spolenho vzkumnho projektu a naopak. Nen pitom podmnkou, aby ve podpory poskytnut eskmu eiteli spolenho vzkumnho projektu eskou stranou a ve podpory poskytnut zahraninmu eiteli spolenho vzkumnho projektu partnerskou stranou byly toton. Rovn struktura zpsobilch nklad projektu nemus bt na obou stranch identick.
Vbr spolench vzkumnch projekt, kter obdr v esk republice a partnerskm stt podporu zveejnch prostedk, provd na zklad vsledk odbornho hodnocen, uskutennho oddlen v kadm z partnerskch stt, mezinrodn smen komise sloen ze zstupc poskytovatel podpory. Schvlen nvrhy projekt jsou pot zveejnny jako vtzn nvrhy v rmci vyhlen vsledk veejn soute vevzkumu, vvoji a inovacch k programu KONTAKT II. V roce 2012 MMT v rmci programu KONTAKT II poskytlo malm a stednm podnikm z elov podpory 3,321 mil. K na een mezinrodnch projekt.
Spolen technologick iniciativy (JTI)
Spolen technologick iniciativy navazuj na innosti Evropskch technologickch platforem a implementuj dlouhodob strategick vzkumn agendy, tzv. Strategic Research Agendas, definovan klovmi astnky inovanho cyklu ve spoluprci s Evropskou komis. Za elem implementace tchto strategickch vzkumnch agend vznikly roku 2007 prvn Joint Technology Initiatives - Joint Undertakings pedstavujc nezvisl prvn subjekty zaloen v souladu s l. 187 Smlouvy o fungovn Evropsk unie a sdruujc orgny Evropsk komise, lensk stty, vzkumn organizace, podniky a dal subjekty spolupracujc ve vcn pslunch nadnrodnch asociacch. V souasn dob pokrvaj JTI tchto pt tematickch oblast: vestavn potaov systmy (ARTEMIS), farmaceutick vzkum a vvoj (IMI), letectv (CLEAN SKY), nanoelektroniku (ENIAC) a palivov lnky a vodk (FCH). U projekt spolench technologickch iniciativ je zkladnm pedpokladem vytvoen partnerstv mezi vzkumnmi organizacemi a prmyslovmi kapacitami bu malch a stednch nebo velkch podnik. Oekvanmi vsledky tchto projekt jsou nov a inovativn technologie, nov materily, inovativn vrobn procesy atd.
Na projektech spolupracuj eitel z mnoha zem, konsorcium je tvoeno i 20 a vce astnky. astnkm z R se da bt soust velmi spnch, vysoce hodnocench konsorci a jejich projekt. V roce 2012 bylo naprojekty JTI s ast eskch malch a stednch podnik v rmci institucionln podpory z rozpotov kapitoly MMT poskytnuto 17,3 mil. K. V roce 2013 nastanou dal zvazky na zklad novch vzev kpodvn nvrh projekt.
Program EUROSTARS
Tento program vychz z aplikace lnku 169 Evropsk smlouvy na podporu malch a stednch podnik. Vznikl na zklad mechanism EUREKY a 7. RP EU. esk republika byla jednou ze zakldajcch zem programu. Rok2012 byl rokem pokraujcch projekt druh, tet, pt, est a osm vzvy. Dolo ke smluvnmu zajitn projekt est a osm vzvy a tm k zahjen een projekt. Zrove dolo k administraci devt vzvy soekvnm vsledk z Bruselu. Z dostupnch podklad ke dni uzvrky jsou za rok 2012 vykazovny trby vevi 8,07 milion K, 3 nov pracovn msta, 1 funkn vzorek, 1 prodan licence a 2 nov technologie.
V rmci programu EUROSTARS byly v roce 2011 malm a stednm podnikm poskytnuty finann prostedky naeen projekt ve vi 41,54 mil. K. Pedpokldan ve podpory v roce 2012 in 23,63 mil. K na projekty ji bc a cca 10,000 mil. K na projekty, kter budou pijaty v rmci 6. vzvy. Z dvodu krtk doby innosti vtomto programu nelze jet hodnotit vsledky ukonench projekt. INSIDER je prvnm ukonenm projektem za asti eitelskch organizac z esk republiky, Izraele a Maarska, kter byl zaazen na zklad vsledk trnho uplatnn mezi spn projekty programu EUROSTARS.
Program GESHER
Program GESHER/MOST je uren na podporu asti eskch podnik zabvajcch se vzkumem a vvojem vespoluprci s partnerem ve Stt Izrael, v projektech aplikovanho vzkumu nebo experimentlnho vvoje. Clem programu je zajitn podpory na een vybranch projekt vzkumu a vvoje s clem podpoit mezinrodn spoluprci podnik obou smluvnch stran, tzn. esk republiky a Sttu Izrael. Program je zamen pedevm na podporu projekt v oblasti informanch a komunikanch technologi, udritelnch a istch technologi, biotechnologi a lkask techniky, Bio-Agro zemdlskch a potravinskch technologi astrojrenstv (nov materily, nanotechnologie, kybernetika a robotika). Program byl zahjen v prbhu roku 2010, proto prvn vsledky byly k dispozici a v roce 2012, resp. v lednu 2013. Od zahjen programu bylo pijato celkem 6 projekt ve 3 vzvch. Dva projekty byly pedasn ukoneny. V roce 2012 spn ukonil een projekt zabvajc se vvojem intraoperanho monitorovacho a navdcho systmu pro zubaskou implantan chirurgii a rovn byl ukonen projekt s nzvem Long Range Communication System via Aircraft. Veen tak pokrauj dva spn projekty z 3. vzvy programu. V roce 2010 byla v rmci programu GESHER/MOST poskytnuta institucionln podpora ve vi 1,935 mil. K, v roce 2011 bylo poskytnuto novm pjemcm celkem 4,189 mil. K a v roce 2012 obdreli nov pjemci celkem 3,296 mil. K. V prbhu roku 2013 bude vyhlena dal vzva, ve kter me bt uchazem poskytnuto a 20 mil. K.
Program podpor Ministerstva pro mstn rozvoj
Nrodn program podpory cestovnho ruchu
Nrodn program podpory cestovnho ruchu (NPPCR) je zamen na podporu domcho cestovnho ruchu vesk republice. V listopadu 2011 byl vyhlen podprogram Cestovn dostupn vem na rok 2012, kterkrom zalenn novch clovch skupin do aktivit cestovnho ruchu m pispt k zachovn zamstnanosti voblasti cestovnho ruchu, k tvorb novch produkt s clem snit seznnost v cestovnm ruchu, k vytvoen podmnek pro vznik novch pracovnch mst nebo udren stvajcch, k rozvoji domcho cestovnho ruchu, atd. elem podprogramu je podpoit podnikatelsk subjekty (prvnick nebo fyzick osoby) vetn malch astednch podnik, kter provozuj podnikatelskou innost v oblastech cestovnho ruchu.
Podprogram se zamil na tvorbu novch produkt domcho cestovnho ruchu ve vztahu k cestovnmu ruchu pro vechny, vetn marketingov podpory nov vytvoench produkt a zajitn podmnek pro realizaci tchto produkt. Podporovan aktivity v podprogramu:
Rekonstrukce/vybudovn odpovadel, center slueb pro turisty a hygienickho zzem pro p, cyklisty a handicapovan turisty podl pch tras, naunch stezek, cyklotras a zdrojovch tras prozven nvtvnosti vetn marketingu vytvoench produkt cestovnho ruchu.
Zpstupnn atraktivit cestovnho ruchu (mus se jednat o atraktivity nadregionlnho a regionlnho vznamu, ppadn atraktivity lec v blzkosti pch tras, naunch stezek, cyklotras a dlkovch mezinrodnch cyklotras). Projekty vztahujc se k doprav mus bt zamen na ochranu ivotnho prosted a podporu ekologicky etrnch forem cestovnho ruchu (rozvoj ekologicky etrn dopravy vmst atraktivity, doprava do msta atraktivity a doprava v rmci atraktivity) vetn marketingu vytvoench produkt cestovnho ruchu.
Zaveden /zlepen/ naviganch a informanch systm pro sluchov a zrakov postien astnky cestovnho ruchu a nvtvnky atraktivit cestovnho ruchu vetn marketingu vytvoench produkt cestovnho ruchu.
Na obdob 2010 2013 bylo pvodn pro NPPCR schvleno 430 mil. K. Z dvodu spor vdaj sttnho rozpotu jsou skuten vdaje na dotace sneny na cca 50 - 80 mil. K.
V roce 2012 byly pidleny dotace 35 akcm, jejich adatel se ad mezi MSP, ve vi 46,4 mil. K na podporu podnikatelsk innosti, kter umon zlepenm doprovodn infrastruktury cestovnho ruchu zpstupnn cestovnho ruchu i pro skupiny obyvatel, pro kter je ast na cestovnm ruchu obtn. Rozvojem aktivit cestovnho ruchu dojde i ke zlepen podnikatelsk innosti pjemc dotac a nsledn na to i k rozvoji podnikn v podpoench oblastech.
Konkrtn ekonomick pnosy pidlench podpor a poet novch nebo udren stvajcch mst je vdy mono vyhodnotit a v roce nsledujcm po ukonen akc tj. u programu, kter byl vyhlen pro rok 2012, v roce 2013. V roce 2014 bude zpracovna evaluace podprogramu, kter byl realizovn v roce 2012 a vyhodnocen bude pedloeno lenm vldy pro informaci v ervnu 2014.
Na rok 2013 je plnovna podpora podnikatelskm subjektm v NPPCR ve vi cca 50 mil. K, z nich pevn vtina bude pidlena MSP.
Programy Evropsk zemn spoluprce, Cl 3, 2007 - 2013
Programy peshranin spoluprce nejsou ureny k pm podpoe podnikatelskch subjekt. Lze podporovat subjekty, jako nap. hospodsk a obchodn komory, centra pro inovaci, vdu a technologie, vysok koly auniverzity, svazy, asociace a jin instituce zamen na rozvoj podnikn. Tato podpora je zejmna zaclena na posilnn peshraninch aktivit, napomh rozvoji veejnch investic do podnikatelsk infrastruktury apropojovn instituc a podnik, kter se podlej na vzkumu a vvoji atd.
V oblasti podpory pat k nejfrekventovanjm projektovm pjemcm krajsk hospodsk komory, nkter jejich projekty jsou vak i problmov.
Vzhledem k tomu, e na projektu participuj minimln 2 projektov partnei, z nich aspo jeden je zahranin, jsou uveden finann stky alokovan na schvlen projekty spolen a rozdlen na eskou a partnerskou zahranin st se neuvd.
Tabulka . 3: Uveden hodnoty plat k 31. 12. 2012.
Operan program peshranin spoluprce R Polsk republika
ERDF (tis )
Oblast opaten: Rozvoj podnikatelskho prosted
3414,4
Operan program peshranin spoluprce Slovensk republika R
Oblast opaten: Rozvoj podnikatelskho a inovanho prosted
5836,9
Operan program peshranin spoluprce Rakousko R
Oblast opaten: Infrastruktura a sluby spojen s podniknm a inovacemi
10050,3
Operan program peshranin spoluprce Svobodn stt Sasko R
Oblast opaten: Hosp. kooperace a rozvoj peshraninch hospodskch struktur
5362,4
Operan program peshranin spoluprce Svobodn stt Bavorsko R
Oblast opaten: Hospodsk spoluprce a rozvoj hospodskho prostoru
4708,3
Zdroj: MMR
Pozn.: Tabulka neposkytuje vet relevantnch projekt vetn pslun finann dotace z ERDF (Evropsk fond regionlnho rozvoje) u jednotlivch program, nbr se omezuje na celkovou finann sumu ERDF pro vechny projekty oblast opaten k rozvoji podnikatelskho a inovanho prosted v phraninch regionech. Tatooblast opaten se vyskytuje v rznch modifikacch u vech program. (Viz tabulka ne).
Integrovan operan program (IOP)
Na tento operan program pipad cca 6,1 % z alokace operanch program v obdob 2007 - 2013. Finann prostedky tohoto operanho programu jsou ureny k rozvoji veejn sprvy, cestovnho ruchu, informan spolenosti, k podpoe zamstnanosti, pe o zdrav obyvatel, ke zlepen bydlen a bezpenosti obyvatelstva. Rozhodujc st podpory IOP se tk veejnho sektoru (organizan sloky sttu, kraje, obce a jimi zizovan izakldan organizace).
Podpora malho a stednho podnikn je v tomto programu spe okrajov, v rozhodujc me se tk oblasti intervence 5.2 Zlepen prosted v problmovch sdlitch, konkrtn aktivity Regenerace bytovch dom (rekonstrukce a modernizace bytovch dom); realizace probh v 41 mstech o velikosti nad 20 tis. obyvatel na zklad zpracovanch a realizovanch Integrovanch pln rozvoje mst (IPRM).
Podpora se zatm tkala 126 projekt malch a stednch podnik (s vydanmi rozhodnutm) s objemem podpory (ERDF a sttn rozpoet) ve vi 382,6 mil. K a s erpnm prostedk (proplacen prostedky pjemcm MSP) v objemu 304,9 mil. K; z toho v roce 2012 byly pjemcm MSP proplaceny prostedky voblasti Regenerace bytovch dom ve vi 56,4 mil. K.
Projekt komplexn zajitn soustavy semin pro adatele a pjemce dotac z evropskch fond
Ministerstvo pro mstn rozvoj Nrodn orgn pro koordinaci (dle MMR-NOK) poskytuje podporu adatelm a pjemcm prostednictvm semin, kter se tkaj prezovch tmat zamench na ppravu aimplementaci projekt hrazench z prostedk strukturlnch fond EU a Fondu soudrnosti, atoprostednictvm projektu Komplexn zajitn soustavy semin pro adatele a pjemce dotac zevropskch fond (dle jen Semine).
Clem projektu je poskytnout komplexn a spolehliv informace a vzdlvat adatele a pjemce pomoci tak, abyspn zvldli ppravu a realizaci projekt podpoench z prostedk fond EU.
Pedmtem projektu je tedy zajistit semine po strnce obsahov, odborn, organizan, technick aadministrativn. Semine jsou pipravovny v zk spoluprci MMR-NOK, dodavatele a jednotlivch dcch orgn, kter projevily zjem se do projektu zapojit a vyuvat jeho slueb. Semin se mohou zastnit rzn adatel a pjemci, tzn. i zstupci z ad malch a stednch podnik. Aktuln informace o probhajcch azrealizovanch seminch je k dispozici na webovch strnkch www.strukturalni-fondy.cz (sekce Jaknafondy Semine). Zde se zjemci o semine mohou na jimi vybran semin pmo registrovat. ast na seminch je zdarma. Semine jsou realizovny ve vech krajch esk republiky.
Smlouva s dodavatelem byla uzavena 1. 12. 2011. Realizace prvnch semin byla zahjena 17. 1. 2012. Vprbhu roku 2012 bylo uspodno celkem 300 semin. Nejastjmi tmaty byla oblast veejnch zakzek (nap. novelizace zkona o veejnch zakzkch a nejastj chyby ve veejnch zakzkch), veejn podpory, projektovho a finannho zen a dal tmata, kter byla vytipovna MMR-NOK nebo dcmi orgny operanch program. Celkem se semin zastnilo tm 8 tis. astnk, z toho bylo (vzhledem k pokroil fzi implementace programovho obdob 2007-2013) cca 70 % pjemc.
Vzhledem k velkmu zjmu veejnosti a kladnmu hodnocen budou semine pokraovat i v prbhu prvnho tvrtlet roku 2013, na kter je aktuln naplnovno 43 semin. Aktivita bude pot dn ukonena avyhodnocena.
Programy podpory Ministerstva zemdlstv
Program rozvoje venkova R
Dne 17. 7. 2007 byl Vborem pro rozvoj venkova EK schvlen programov dokument pro erpn finannch prostedk z Evropskho zemdlskho fondu pro rozvoj venkova na obdob 2007-2013. Clem Programu rozvoje venkova (PRV) je pispt k rozvoji venkovskho prostoru esk republiky na bzi trvale udritelnho rozvoje, pispt ke zlepen stavu ivotnho prosted a snen negativnch vliv intenzivnho zemdlskho hospodaen. PRV dle umon vytvoit podmnky pro konkurenceschopnost esk republiky v zkladnch potravinskch komoditch. Podporuje tak roziovn a diverzifikaci ekonomickch aktivit ve venkovskm prostoru s clem rozvjet podnikn, vytvet nov pracovn msta, snit mru nezamstnanosti na venkov aposlit sounleitost obyvatel na venkov.
Schvlen: Rozhodnutm EK ze dne 17. 7. 2007 na obdob 2007 2013
Poet os: 4
Poet opaten: 25
Na realizaci PRV je z prostedk EAFRD alokovno na obdob 2007 2013 celkem 2 857,506 mil. EUR. Tato stka je doplnna prostedky ze sttnho rozpotu R ve vi 812,562 mil. EUR.
PRV se len na 4 zkladn osy:
Prvn osa m za cl zvit konkurenceschopnost eskho zemdlstv a lesnictv, zlepit kvalitu zemdlskch, potravinskch a lesnickch produkt a poslit pizpsobivost a rozvoj venkovskch oblast.
Druh osa podporuje zvyovn biodiverzity v krajin, ochranu prodnch zdroj, zachovn kvalitnho pirozenho vodnho reimu v krajin, sniovn emise sklenkovch plyn a zachovn funkce les.
Tet osa je orientovna na zlepen podmnek rstu a kvality ivota ve venkovskch oblastech (infrastruktury, kulturn a sociln vybavenosti) a zejmna na tvorbu pracovnch pleitost s drazem na diverzifikaci ekonomickch aktivit, podporu zakldn podnik, cestovn ruch a podporu vyuvn obnovitelnch zdroj energie.
tvrt osa je osa Leader, jejm clem je na principu partnerstv veejnho a soukromho sektoru (metoda Leader) pispt k poslen ekonomickho potencilu, zhodnocen prodnho a kulturnho ddictv venkova a zlepen kvality ivota na venkov.
Dleitou soust PRV je podpora malho a stednho podnikn, kter je realizovna prostednictvm projektovch opaten osy I a III:
Pidvn hodnoty zemdlskm a potravinskm produktm
Opaten je zameno na podporu vkonnosti a rozvoje zpracovatelskch podnik vetn zavdn inovativnch postup. Podpora je zamena na hmotn a nehmotn investice, kter se tkaj zpracovn, uvdn na trh, vvoje novch produkt, postup a technologi. adatelem je vrobce potravin nebo surovin uvedench vploze I Smlouvy o fungovn EU.
Diverzifikace innost nezemdlsk povahy
Opaten je zameno na vstavbu a modernizaci technologi a staveb sloucch k diverzifikaci innosti zemdlskch podnikatel smrem k nezemdlskm innostem vetn vstavby zazen pro vyuit obnovitelnch zdroj paliv a energie. adateli mohou bt zemdlt podnikatel.
III.1.2 Podpora zakldn podnik jejich rozvoje
Oblast podpory je drobn vroba, emesla a sluby pro hospodstv a obyvatelstvo. Dle je podpora zamena na vstavbu zazen pro zpracovn a vyuit obnovitelnch zdroj energie (bioplynov stanice, kotelny nabiomasu, peletrny, apod.). adateli mohou bt podnikatelsk subjekty nejmen velikosti - mikropodniky.
III.1.3 Podpora cestovnho ruchu
Podpora je urena na vybudovn ubytovacch zazen vetn stravovn, sportovnch zazen, pjoven sportovnch poteb a dal turistick infrastruktury v obcch do 2000 obyvatel. Pjemcem podpory me bt zemdlsk podnikatel a nezemdlsk podnikatel s krat ne dvouletou histori podnikn v oblasti cestovnho ruchu.
Podpora je poskytovna formou pmch nenvratnch dotac na podnikatelskou innost na zklad pedloen a schvlen projektu. dosti jsou pijmny ve vyhlaovanch kolech pjmu dost.
Zdroje finann podpory
Na podporu malho a stednho podnikn v roce 2012 byly prostednictvm Programu rozvoje venkova R naobdob 2007 2013 proplaceny finann prostedky v celkov vi 1,600 mld. K, z toho:
ze sttnho rozpotu ve vi 400 mil. K,
z Evropskho zemdlskho fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) ve vi 1 200 mil. K.
Tabulka . 4: Skuten proplaceno k31. 12. 2012
opaten
poet projekt
DOTACE
EU (K)
R (K)
celkem (K)
Pidvn hodnoty zemdlskm apotravinskm produktm
117
285 974 750
95 324 943
381 299 693
Diverzifikace innost nezemdlsk povahy
90
563 960 551
187 986 874
751 947 425
Podpora zakldn podnik ajejich rozvoje
122
164 306 492
54 768 869
219 075 361
Podpora cestovnho ruchu
69
185 618 738
61 872 934
247 491 672
Celkem
398
1 199 860 531
399 953 620
1 599 814 151
Zdroj: daje IS SZIF
Pnosem poskytnut podpory bude zejmna pspvek ke snen nezamstnanosti podporou tvorby novch pracovnch mst, zven hrub pidan hodnoty podpoench podnik prostednictvm investic do modernch technologi a zven produkce energie z obnovitelnch zdroj. Investice do infrastruktury cestovnho ruchu pispj ke zven potu turistickch nvtv, a tm k oiven ekonomiky venkovskch obc.
Tabulka . 5: pehled o dosaench a clovch hodnotch vybranch indiktor PRV k 31. 12. 2012.
Opaten
Indiktor
Dosaen hodnota k 31.12.2012
Clov hodnota (rok 2015)
I.1.3
Poet podpoench podnik
588
750
I.1.3
Celkov objem investic
195 mil. EUR
211 mil. EUR
III.1.1
Poet pjemc podpory
288
1064
III.1.1
Celkov objem investic
357 mil. EUR
296 mil. EUR
III.1.1
Poet projekt na bioplynov stanice
112
123
III.1.2
Poet podpoench mikropodnik
684
1084
III.1.2
Poet projekt na bioplynov stanice
19
46
III.1.3
Celkov objem investic
76 mil. EUR
145 mil. EUR
Zdroj: MZe
Vhled postupu pro dal obdob
V roce 2013 probhne v poad ji est kolo pjmu dost na opaten I.1.3 Pidvn hodnoty zemdlskm a potravinskm produktm a III.1.1 Diverzifikace innost nezemdlsk povahy s clem doerpat cel rozpotov zstatek opaten. Pjem dost na ostatn opaten se s ohledem na vyerpn rozpotu ji nepedpokld.
Programy podpory Technologick agentury esk republiky
Technologick agentura R (dle jen TA R) je organizan slokou sttu, kter byla zzena v roce 2009 zkonem . 130/2002 Sb. o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac.
V roce 2012 byla udlovna podpora ze 4 program zamench na aplikovan vzkum a vvoj, v pprav jsou 2 nov programy.
Program ALFA
Tento program je zaclen pedevm na podporu aplikovanho vzkumu a experimentlnho vvoje zejmna voblasti progresivnch technologi, materil a systm, energetickch zdroj a ochrany a tvorby ivotnho prosted a dle v oblasti udritelnho rozvoje dopravy. Celkov rozpoet programu je 7,5 mld. K.
Program je rozdlen do 3 podprogram odliujcch se tmatem zjmu:
Progresivn technologie, materily a systmy (40 % z celkovho objemu financ alokovanch na tento program).
Energetick zdroje a ochrana a tvorba ivotnho prosted (40 % z celkovho objemu financ alokovanch na tento program).
Udriteln rozvoj dopravy (20 % z celkovho objemu financ alokovanch na tento program).
Prvn veejn sout byla vyhlena v roce 2010 se zahjenm projekt v roce 2011, druh veejn sout byla vyhlena v roce 2011, vsledky soute byly oznmeny na zatku roku 2012, na podzim stejnho roku byla vyhlena 3. veejn sout. V 1. veejn souti tak bylo podpoeno 253 projekt, ve 2. veejn souti 249 projekt.
Mezi pjemce podpory v rmci programu ALFA pat z vt sti podniky (52,5 %), mal a stedn podniky pak tvo piblin 36 % pjemc dotace. Podl dotac vyplacench malm a stednm podnikm je pak o nco ni piblin 32 %. Dvodem je pedevm vy povolen mra podpory vzkumnch organizac v projektech. Zatmco vzkumn organizace mohou pi doloen inn spoluprce v uritch ppadech doshnout podpory a 100 %, u malch a stednch podnik je maximln povolen mra podpory 80 %, resp. 60 %. V roce 2012 bylo malm a stednm podnikm v programu ALFA formou podpory vyplaceno piblin 445 mil. K (z toho 290 mil. malm a 155 mil. stednm podnikm).
Program BETA
Jedn se o program veejnch zakzek ve vzkumu, experimentlnm vvoji a inovacch pro poteby sttn sprvy. Veejn zakzky jsou zadvny pro nsledujc orgny sttn sprvy:
esk bsk ad;
esk ad zemmick a katastrln;
Ministerstvo dopravy;
Ministerstvo prce a socilnch vc;
Ministerstvo prmyslu a obchodu;
Ministerstvo pro mstn rozvoj;
Ministerstvo vnitra;
Ministerstvo zahraninch vc;
Ministerstvo ivotnho prosted;
Sttn ad pro jadernou bezpenost;
a dal poskytovatele v oblasti realizace program vzkumu a vvoje.
Program BETA je v porovnn s ostatnmi programy TA R velmi specifick. Program nen, na rozdl od ostatnch program TA R, vyhlaovn pravideln, ale proces schvalovn jednotlivch vzkumnch poteb orgn sttn sprvy probh prbn. V roce 2012 bylo vyplaceno v rmci programu BETA 6,7 mil. K, z eho cca 1,75 mil. pipadlo malm a stednm podnikm (malm podnikm 1,4mil. K a stednm podnikm 323 tis. K).
Program Centra kompetence
Program Centra kompetence je zamen na podporu vzniku a innosti center vzkumu, vvoje a inovac vprogresivnch oborech s vysokm aplikanm potencilem a perspektivou pro znan pnos k rstu konkurenceschopnosti R. Vznikl centra by mla vytvoit podmnky pro rozvoj dlouhodob spoluprce vevzkumu, vvoji a inovacch mezi veejnm a soukromm sektorem. V nvaznosti na hlavn cl programu, kterm je zven konkurenceschopnosti R, program usiluje o stimulaci spoluprce podnik a vzkumnch organizac k vytvoen strategickch partnerstv, poslen interdisciplinarity vzkumu, vvoje a inovac a zven horizontln mobility vzkumnch pracovnk (zejmna zanajcch vzkumnk). Celkov rozpoet programu je6,297 mld. K. V rmci 1. veejn soute bylo podpoeno 22 projekt.
Hlavnmi pjemci podpory jsou podobn jako v programu ALFA podniky, kterm bylo v roce 2012 vyplaceno formou dotace piblin 230 mil. K, co pedstavovalo zhruba 58 % vech dotac rozdlench v programu Centra kompetence. Mal a stedn podniky pak obdrely vce ne 108 mil. K (mal 59 mil. K a stedn 49 mil. K), co pedstavovalo necelch 28 % z celkovho objemu dotac v programu. Podpoench projekt seastnilo 37 malch a 36 stednch podnik, co na celkovm potu 201 astnk pedstavovalo vce ne tetinov podl.
Program OMEGA
Program je zamen na podporu projekt aplikovanho vzkumu a experimentlnho vvoje, jejich vsledky maj vysok potencil pro uplatnn v ad oblast celospoleenskho ivota obyvatel esk republiky. Tematick zamen programu je v souladu s prioritami stanovenmi Nrodn politikou vzkumu, vvoje ainovac R na lta 2009 2015. Zskan poznatky pispj k definovn faktor a proces, kter uruj aovlivuj fungovn a rozvoj esk spolenosti, v kontextu probhajc evropsk integrace a svtov globalizace.
Mezi hlavn pjemce podpory pat ji z povahy programu zejmna vzkumn organizace. V porovnn svzkumem v technickch oborech se oblast spoleenskovdnho vzkumu se zabv mnohem mn firem apodnik. Tato skutenost se vrazn promtla i do struktury pjemc v programu OMEGA, kde vzkumn organizace pedstavovaly 53 z celkovho potu 63 astnk. Ze zbylch astnk bylo 8 malch podnik a1stedn podnik. Vzhledem k nzkm potm podnik je i nzk hrnn ve dotac poskytnutm malm astednm podnikm 5,52 mil. K (z toho 4,67 mil. K pro mal a 850 tis. K pro stedn podniky).
Tabulka . 6: Poet malch a stednch podnik v podpoench projektech TA R v roce 2012
ALFA
Centra kompetence
OMEGA
absolutn
podl [%]
absolutn
podl [%]
absolutn
podl [%]
Mal podniky
306
23,8
37
18,4
8
12,7
Stedn podniky
156
12,1
36
17,9
1
1,6
Zdroj: TAR
Graf . 16: Poet malch a stednch podnik vpodpoench projektech vroce 2012
Zdroj: TAR
Tabulka . 7: Ve podpory poskytnut malm a stednm podnikm vroce 2012 [tis. K]
ALFA
Centra kompetence
OMEGA
Celkov ve podpory
absolutn
podl [%]
absolutn
podl [%]
absolutn
podl [%]
absolutn
Mal podniky
290 149
21,1
58 894
15,0
4 671
10,3
353 714
Stedn podniky
154 717
11,3
49 286
12,6
848
1,9
204 851
Zdroj: TAR
Graf . 17: Ve podpory (dotace) poskytnut malm a stednm podnikm vroce 2012 (v tis. K)
Zdroj: TAR
EXPORTN POLITIKA
Podpora exportu
Prosazen pozitivnch zmn vesk ekonomice, zven jej konkurenceschopnosti apodpora vvozu produkt svysokou pidanou hodnotou pat vsouasnch podmnkch zpomalen rstu svtovho hospodstv keklovm prioritm ekonomick politiky vldy esk republiky. kolem sttu vtto sloit situaci jepodporovat esk podniky vboji ozakzky na globlnch trzch azajistit eskm vvozcm srovnateln podmnky pro konkurenn boj na mezinrodnm trhu. Globalizace adiverzifikace naich zahraninch ekonomickch vztah je tak pro dal rst eskho hospodstv aexportu klov. Stala se proto isoust nov Exportn strategie R pro obdob let 2012 2020, kter byla vytvoena ve spoluprci spodnikatelskou sfrou, vetn Asociace malch astednch podnik aivnostnk R, apijata vldou R 14. 3. 2012.
Nov Exportn strategie je zamena pedevm na mal astedn podniky, na zven jejich podlu na eskm exportu. Kdosaen vytenho zmru pin pro tento segment firem adu novch slueb. Vzjmu diverzifikace exportu byly vytvoeny expertn tmy azpracovny akn plny pro zem prioritnho exportnho zjmu definovan vExportn strategii. Pro vraznj informovanost eskch firem, zejmna pak malch astednch podnik, jsou na internetovm portlu www.businessinfo.cz kdispozici interaktivn profily vech dvancti prioritnch advaceti esti zjmovch zem, kter obsahuj podrobn informace opodmnkch obchodu apodnikn, akn plny pro jednotliv teritoria aon-line odkazy na dal informan zdroje.
Ve spoluprci sttn a podnikatelsk sfry byl na Ministerstvu prmyslu a obchodu vytvoen nov koordinan mechanismu, kter slou kefektivn pprav podnikatelskch mis vdoprovodu vldnch astavnch pedstavitel R. Na prioritn azjmov teritoria je zamen iprogram eskch oficilnch ast na veletrzch avstavch, nebo prv tam m velk vznam spolen expozice eskch firem zattn sttem.
Z dvodu zven kvality aefektivity podpory poskytovan eskm exportrm na zahraninch trzch pistoupilo Ministerstvo prmyslu a obchodu vsrpnu 2012 kvytvoen st zahraninho zastoupen ministerstva, jejm primrnm kolem je zajistit obchodn pleitosti pro esk firmy. Vdob svho vzniku zahrnovala zahranin s Ministerstva prmyslu a obchodu 38 kancel. Do ervna 2013 by mla dky optimalizaci, restrukturalizaci aefektivnmu vyuvn kapacit vrmci Ministerstva prmyslu a obchodu doshnout plnovanho stavu 70 kancel v56 zemch svta.
Od zatku roku 2013 poskytuje Ministerstvo prmyslu a obchodu tak nov sluby pro exportry, jejich portfolio zahrnuje 4 zkladn oblasti, ktermi jsou poradenstv, vzdlvn, informan sluby asluby zahranin st ministerstva. Hlavn zmna ve struktue nabzench slueb spov vtom, e sluby jsou placeny formou paul, na rozdl od pedchoz hodinov sazby, anov jsou rozdleny do 3 typ balk, ktermi jsou zkladn balek BASIC uren pro zanajc exportry, BUSINESS vhodn pro ji exportujc firmy, zahrnujc pm osloven zahraninch partner, organizovn obchodnch jednn akonzultace, abalek PLUS, kter nabz sluby individulnho adlouhodobho charakteru. Ceny zohleduj velikost firem atak reflektuj vznamnost teritori vsouladu sExportn strategi, tzn., e nejni ceny jsou stanoveny pro mal astedn podniky asluby vprioritnch zemch. Podstatn st slueb pro exportry je nabzena zdarma.
Dky naplovn cl Exportn strategie se et exporti mohou tak vdaleko vt me spolhat na asistenci esk exportn banky (dle jen EB) aExportn garann apojiovac spolenosti (dle jen EGAP). Pedbn vsledky obchodn innosti EB iEGAP za rok 2012 ukazuj, e iza problematickho vvoje svtov ekonomiky se dailo eskm exportrm dle se prosazovat na zahraninch trzch ae ob tyto spolenosti byly vybaveny dostatenmi zdroji kuspokojen poteb eskch vvozc, vetn malch astednch podnik.
Proexportn podpora malch astednch podnik
Dleitm nstrojem proexportn podpory malch astednch podnik jsou podnikatelsk mise doprovzejc vldn astavn initele R pi jejich zahraninch pracovnch cestch. Tyto mise jsou pro mal astedn podniky vppad vzdlenjch mimoevropskch teritori asto jedinou relnou pleitost kpmmu seznmen sesobchodnm ainvestinm prostedm amonostmi rozvoje podnikatelskch aktivit na tchto trzch. Stabiln soust pracovnho programu tchto nvtv jsou obchodn semine i fra, pi nich se pedstavitel malch astednch podnik osobn setkvaj se stvajcmi i potencionlnmi partnery kprojednn konkrtnch monost spoluprce. Tyto akce vrazn pispvaj kdojednn konkrtnch obchodnch ppad atak kzapojen malch astednch podnik jako subdodavatel do velkch projekt, kdy kontraktorem agenerlnm dodavatelem je jin esk podnik. Vroce 2012 navtvily doprovodn podnikatelsk mise organizovan podnikatelskmi reprezentacemi ve spoluprci sMinisterstvem prmyslu a obchodu 15 zem mimo EU (Turecko, Filipny, Vietnam, Indii, Albnii, Makedonii, Gruzii, Mongolsko, Irk, Kazachstn, Kolumbii, Ekvdor, podvakrte Ruskou federaci, dle Srbsko aBosnu aHercegovinu). Vce ne polovinu firem astncch sedoprovodnch podnikatelskch mis tvoili reprezentanti malch astednch podnik.
Mal astedn podniky rovn intenzivn vyuvaj incomingov mise doprovzejc zahranin sttn pedstavitele pi jejich nvtvch vR. Tak pi tchto pleitostech jsou pravideln podna podnikatelsk setkn, kter se t zjmu na podnikatelsk veejnosti. Vrmci incomingovch mis picestovaly vroce 2012 do R skupiny podnikatel nap. zAlrska, Banglade, Beninu, Bulharska, Kazachstnu, Gabonu, Irku, JAR, Libanonu, Slovinska, Vietnamu. Zstupci malch astednch podnik pedstavovali vce ne dv tetiny astnk podnikatelskch nebo technologickch fr akulatch stol.
Dal vhodnou pleitost pro zstupce tchto podnik krozen stvajcch aktivit na tetch trzch, resp. knavzn novch obchodnch kontakt jsou zasedn smench vbor akomis zzench na zklad mezivldnch dohod ohospodsk spoluprci, ppadn rezortnch dohod ospoluprci MPO spartnerskmi zahraninmi ministerstvy. Na tato zasedn MPO clen zve, vsouladu sdohodnutou jednac agendou, tak pedstavitele malch astednch podnik. Vroce 2012 probhla 23 jednn smench orgn za asti podnikatelsk sfry, vetn malch astednch podnik, nap. sAlbni, Alrskem, Bloruskem, Bosnou aHercegovinou, Bulharskem, Indi, JAR, Kazachstnem, Moldavskem, Mongolskem, Tureckem, USA, Vietnamem, Ukrajinou, Uzbekistnem atd.
Ministerstvo prmyslu a obchodu podporuje tak ast malch astednch firem vclench podnikat
