www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.3 1 1. INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU, ZÁKLADNÍ METODY A JEJICH UŽITÍ 2 2. ROZHODOVÁNÍ O INVESTICÍCH 2 3. ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC: 3 4. HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC: 3 5. POSTUP HODNOCENÍ INVESTIC 5 6. METODY HODNOCENÍ INVESTIC (VÝNOSNOST, DOBY NÁVRATNOSTI, ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA, VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ %) 6 7. SROVNÁNÍ INVESTIČNÍCH VARIANT 7 8. ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ PODNIKU 7 9. VŠEOBECNÁ PRAVIDLA PRO FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ 8 10. DRUHY FINANCOVÁNÍ PODNIKU 8 11. ROZDĚLENÍ ZISKU PODNIKU, DIVIDENDOVÁ POLITIKA 10 12. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 10 13. DIVIDENDOVÁ POLITIKA 11 14. DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ OD IRČI - VSUVKA 11 15. DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ 12 16. DŮVODY PRO POUŽITÍ CIZÍHO KAPITÁLU 12 17. FINANČNÍ PÁKA: 12 18. DOPLNĚNÍ OD HEZINY Z PEKS KE ZPŮSOBŮM FINANCOVÁNÍ PODNIKU 14 19. ŘÍZENÍ CF 16 20. HODNOCENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI PODNIKU – FINANČNÍ ANALÝZA 16 21. UKAZATELÉ TRŽNÍ HODNOTY: 18 22. POSTUP FINANČNÍ ANALÝZY: 19
19
Embed
· = rozhodování o tom, „kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat“ = rozhodování o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti = tato rozhodnutí patří k nejdůležitějším
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.3
1
1. INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU, ZÁKLADNÍ METODY A JEJICH UŽITÍ 2 2. ROZHODOVÁNÍ O INVESTICÍCH 2 3. ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC: 3 4. HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC: 3 5. POSTUP HODNOCENÍ INVESTIC 5 6. METODY HODNOCENÍ INVESTIC (VÝNOSNOST, DOBY NÁVRATNOSTI, ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA, VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ %) 6 7. SROVNÁNÍ INVESTIČNÍCH VARIANT 7 8. ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ PODNIKU 7 9. VŠEOBECNÁ PRAVIDLA PRO FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ 8 10. DRUHY FINANCOVÁNÍ PODNIKU 8 11. ROZDĚLENÍ ZISKU PODNIKU, DIVIDENDOVÁ POLITIKA 10 12. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 10 13. DIVIDENDOVÁ POLITIKA 11 14. DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ OD IRČI - VSUVKA 11 15. DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ 12 16. DŮVODY PRO POUŽITÍ CIZÍHO KAPITÁLU 12 17. FINANČNÍ PÁKA: 12 18. DOPLNĚNÍ OD HEZINY Z PEKS KE ZPŮSOBŮM FINANCOVÁNÍ PODNIKU 14 19. ŘÍZENÍ CF 16 20. HODNOCENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI PODNIKU – FINANČNÍ ANALÝZA 16 21. UKAZATELÉ TRŽNÍ HODNOTY: 18 22. POSTUP FINANČNÍ ANALÝZY: 19
www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.3
2
1. Investiční rozhodování podniku, základní metody a jejich užití
Investování:
- vynakládání zdrojů za účelem získání užitku, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období
3 základní skupiny investic:
1. hmotné investice
- věcné, fyzické, kapitálové
- vytvářejí nebo rozšiřují výrobní kapacitu podniku
2. finanční investice
- nákup CP, obligací, akcií, půjčení peněž investičním aj. společnostem za účelem získání úroků, dividend nebo
zisku
3. nehmotné investice
- nákup know-how
- výdaje na výzkum, vzdělání, sociální rozvoj, …
Hlavní předmět činnosti výrobního podniku představují hmotné investice
- jsou to celkové výdaje vynaložené na výstavbu, modernizace, rekonstrukci nebo obnovu majetku podniku
(skutečná fyzická tvorba – pořízení budov, strojů, …)
- výstavba nových provozů, zavedení nových technologií, výměna zastaralého a opotřebovaného zařízení, …
z hlediska toho, zda investice rozšiřujeme nebo jen obnovuje výrobní kapacitu podniku, rozlišujeme:
- nezvyšuje se počet akcií a věřitelů a tím i kontrola nad managementem
- snižuje se riziko z vyšší zadluženosti
Nevýhody:
- menší tlak na efektivnost
- málo stabilní zdroj, poměrně drahý
Odpisy:
Odpisy jsou zvláštním druhem nákladů a od ostatních nákladů se liší tím, že náklady se
spotřebovávají a tvoří nové výnosy, ale odpisy se nespotřebovávají a netvoří nové výnosy.
Odpisy zůstávají v podniku a slouží jako rezerva, aby se za určitou dobu, až bude stroj odepsán, mohl
koupit nový.
Odpisy zahrnujeme do nákladů, abychom si snížili zisk před zdaněním a neobjevily se nám v čistém zisku.
Odpisy:
Nemůžeme spotřebovat
Tvoří rezervu pro nákup dalšího materiálu (zařízení)
Netvoří mi žádné nové výnosy
Nákladové úroky => se z cizího kapitálu u nás dávají do nákladů, ale není tomu ve všech zemí.
Daňový efekt (daňový štít) => snižuje základ před zdaněním – platíme menší daně tzn. úroky z cizího kapitálu
snižují daňové zatížení podniku, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého platíme daně.
Daňový efekt (štít) působí pouze tehdy, je-li podnik v zisku.
Na skutečnosti, že cizí kapitál je levnější než vlastní je založena Finanční páka. = cizí kapitál zvedá výnosnost
vlastního kapitálu.
- peněžní vývoj postupného opotřebení majetku za určité období
- hlavními zdroji při pořízení investičního majetku je vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál, pro pořízení
oběžného majetku i krátkodobý cizí kapitál
- při hospodaření podniku zbude zisk
- ten po zdanění je buď spotřebován majitelem (nebo vyplacen v dividendách), nebo se použije k dalšímu
financování podniku = samofinancování
- mnoho firem využívá k financování svého rozvoje dlouhodobý cizí kapitál, především podnikové obligace a
dlouhodobé bankovní úvěry
Dlouhodobý úvěr může podnik získat ve dvou podobách:
1. bankovní (finanční) úvěr, poskytovaný ve formě peněz komerčními bankami, ale také pojišťovacími
společnostmi a penzijními fondy
2. dodavatelský úvěr, poskytovaný v podobě dodávek některých druhů fixního majetku (zpravidla strojů,
zařízení) dodavatelem odběrateli.
- v bilancích českých podniků jsou v současnosti všechny návratné dlouhodobé zdroje financování zahrnovány
do dvou skupin:
1. dlouhodobé závazky ve formě emitovaných dluhopisů, dlouhodobě přijatých záloh, dlouhodobých směnek a
jiných dlouhodobých závazků
2. dlouhodobé bankovní úvěry.
PEK – BP – Otázka č.3
10
Termínované půjčky:
- charakteristické postupných umořováním během doby jejich splatnosti
- převládající pevnou úrokovou sazbou
- podílovou účastí termínované půjčky na celkových kapitálových výdajích
- záručními podmínkami, ochrannými ujednáními s věřiteli a podmínkami pro případ nesplnění závazků.
Hypoteční úvěr:
- úvěr, který podnik může obdržet proti zástavě nemovitého majetku
- je refinancován emisí hypotečních zástavních listů
- získávání hypotečních úvěrů je pro podnik obvykle složitější a zdlouhavější, než u jiných dlouhodobých úvěrů
11. Rozdělení zisku podniku, dividendová politika - jestliže podnik hospodaří úspěšně, vykazuje zisk, pak je třeba, aby vlastníci rozhodli, jak bude s tímto ziskem
naloženo
- právní podmínky rozdělování vymezuje Obchodní zákon a stanovy společnosti, o dalším rozdělování zisku
rozhoduje nejvyšší orgán společnosti - u akciové společnosti je to valná hromada
- ta také schvaluje, jaká část zisku se vrátí do podniku (reinvestice) a jaká bude určena k rozdělení (dividenda)
- otázkou zůstává, jakým způsobem rozhodnutí o dividendové politice ovlivňují hodnotu podniku, která by měla
být maximalizována
- své hospodaření sleduje podnik v účetnictví
- vztah mezi N a V je zachycen ve finančních výkazech, který je podnik povinen sestavovat ke konci roku
- pro svou potřebu si může podnik tento výkaz sestavit častěji
- výkaz má název Výkaz zisku a ztráty
Rozdíl mezi celkovými náklady a výnosy podniku za určité období představuje hospodářský výsledek
HV má formy:
ZISK (výnosy náklady)
ZTRÁTA (výnosy náklady)
Zisk podniku je jedním z nejdůležitějších měřítek úspěšnosti podnikání a jeho efektivnosti, výrazně ovlivňuje
tržní hodnotu firmy, která je v moderní finanční teorii chápána jako hl. cíl finanční řízení podniku.
Tržní hodnota a. s., závisí na tržní ceně akcie a počtu akcií.
Tržní cena akcie závisí přímo na očekávaném dividendovém výnosu, nepřímo na požadované
výnosnosti. Cena = tržní cena akcie x počet akcií
Čím vyšší zisk po zdanění, tím vyšší tržní cena akcie = tím vyšší tržní hodnota firmy.
Je-li zisk malý, pak je nižší tržní hodnota akcií = jiná firma může tuto a. s., koupit = snaha managementu o
maximální hodnotu akcií. Základem je maximalizace hodnoty pro vlastníka. Tento cíl v současné době nejlépe
vystihují ukazatelé EVA a MVA.
12. Hospodářský výsledek - rozdíl mezi výnosy a náklady
zisk – výnosy > náklady
1. zisk plní pro organizaci funkce
o kriteriální – měřítkem řady rozhodování o podniku (cena, výroba…)
o akumulační – hromadění, prostředek pro investování
o rozdělovací – zisk je základem pro rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát
o motivační – zisk je motorem veškerého podnikání
PEK – BP – Otázka č.3
11
2. zisk
o účetní - zjistíme ho z účetnictví z výkazu zisků a ztrát zachycován dle tří základních činností:
provozní zisk – dán rozdílem provozních výnosů a provozních nákladů
zisk z finančních operací
mimořádný zisk
o daňový - vypočte se úpravami účetního zisku, které vyplývají z daňových zákonů
o ekonomický
- vypočteme odečtením veškerých nákladů od výnosů
- je to základ pro podnikatelské rozhodnutí a je základní součástí nového ukazatele EVA
- hlavním zdrojem výnosů jsou tržby
- zisk roste s růstem výnosů a se snižováním nákladů
13. Dividendová politika - můžeme ji definovat jako určení způsobu, na základě kterého bude společnost zisk zadržovat nebo rozdělovat
na dividendy příp. používat k jiným účelům a následně tedy i stanovovat výši dividendy náležející na jednotlivé
druhy vydaných akcií
- hlavním úkolem je naplňovat základní cíl společnosti - maximalizaci tržní hodnoty podniku
Druhy dividendové politiky:
1. stabilní dividendová politika
2. pasivní reziduální dividendová politika (co zbyde po investicích a odvodech do fondů)
3. dividendová politika zaměřená na udržování stálé výše dividendového podílu (stejné procento z čistého
zisku)
Stabilní dividendová politika: je založena na čtyřech principech, podle kterých:
a) výše kmenové dividendy na akcii v b.o. nesmí být menší než kmenová dividenda na akcii v předchozím
roce
b) spol. sleduje jako svůj dlouhodobý cíl dosažení určité výše div. podílu, která by neměla být překročena
c) růst kmenové dividendy na akcii představuje signál o zlepšujících se perspektivách společnosti, princip
d) princip (a) je nadřazen principu (b) a princip (b) je nadřazen principu (c)
Pasivní reziduální: podstata spočívá v tom, že společnosti využívají svůj interní kapitál přednostně
k profinancování investičních příležitostí a pouze tehdy, jestliže společnost nemá možnost investovat do akcí
s rentabilitou vyšší než jsou náklady obětované příležitosti prům. akcionáře, bude ze zbývajícího interního
kapitálu vyplácet dividendu
Založená na udržování stálé výše dividendového podílu: společnosti budou zvyšovat či snižovat dividendu na
akcii v závislosti na vývoji čistého zisku na akcii
Faktory dividendové politiky: legislativa, finanční faktory (horní hranice, do nichž může být div. vyplacena –
výše PP), ostatní objektivní faktory (inflace a velikost společnosti), subjektivní faktory (preference jednotlivých
akcionářů)
Postoje k dividendové politice:
1. napravo je konzervativní skupina - věří, že zvýšení dividend zvýší hodnotu firmy
2. nalevo je skupina radikálů - věří, že zvýšení vede ke snížení hodnoty firmy
3. uprostřed jsou centristé, kteří věří, že na dividendové politice vůbec nezáleží
14. Dluhové financování od Irči - vsuvka Dluhové financování je nejběžnějším způsobem, jak může podnik financovat svůj rozvoj, pokud mu chybí
Příklad: Podnik A pracuje bez cizího kapitálu, podnik B používá 50% cizího kapitálu. Výnos obou podniků je
stejný, jejich zisk je 200 tis. Kč.
podnik kapitál vlast.K cizí K Zisk (EBIT) Úrok Z před D Daň 24% Čistý Z VVK
A 1000 1000 - 200 - 200 48 152 15,2%
B 1000 500 500 200 10% 150 36 114 22,8%
Z před D - zisk před zdaněním (EBT); VVK - výnosnost vlastního kapitálu (ROE)
Důvody omezující použití cizího kapitálu:
- cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu, při velkém rozsahu dluhu roste
nebezpečí bankrotu, to se zvlášť projevuje v období poklesu výroby
- každý další dluh je dražší a je obtížnější ho získat (větší riziko pro věřitele)
- vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům, další
emise akcií však snižuje pravomoci původních vlastníků, kteří z tohoto důvodu preferují větší zadluženost,
používá se tedy i forem financování jako je leasing, faktoring aj.
- poměr mezi vlastním a cizím kapitálem je u různých podniků odlišný
- v průmyslových podnicích převládá vlastní kap., u obchodních spol. je poměr 50:50, a u peněžních spol.
převládá cizí kap
- tento poměr závisí také na struktuře majetku (hodně investičního majetku - hodně VK), na subjektivním postoji
podnikatele, na úrokové míře bank, na výnosnosti podniku
Důvody pro použití CK:
1. podnikatel nemá dostatečný VK nutný k založení podniku
2. podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy ho potřebuje
3. použitím CK nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku
4. CK je levnější než vlastní a jeho použití tudíž zvyšuje rentabilitu podniku
Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem:
- se u různých podniků liší
- CK je hlavně v peněžních institucích (banky), v průmyslu hlavně vlastní
1. závisí to na odvětví, kterém podnik funguje
2. závisí na struktuře majetku = čímž vyšší je podíl dlouhodobého majetku tím je vyšší podíl vlastního nebo
dlouhodobého cizího kapitálu
3. na subjektivním postoji podnikatele (nerad se zadluží) nebo manažerů
4. na úrokové míře bank
5. na výkonnosti podniku
Při optimalizaci míry zadluženosti se vychází z :
1. CK je levnější než VK
2. s růstem zadluženosti roste i úroková míra, protože roste riziko pro banku a větší riziko vyžaduje vyšší
výnosnost
3. s růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy
4. substituce (náhrada) VK dluhem přináší zlevnění nákladů na CK až do určité míry zadluženosti, potom
náklady začnou růst
Zlaté pravidlo likvidity:
- krátkodobý CK kryje OM
- dlouhodobý CK kryje DM
- pokud bychom krátkodobým CK kryli DM, je to rizikové
- dlouhodobým CK krýt OM je nehospodárné ( je žádoucí udržovat optimální poměr vlastních a cizích zdrojů i
krátkodobých a dlouhodobých)
OM > KCK → čistý pracovní kapitál
- částka volných prostředků, která zůstane v podniku k dispozici po úhradě všech běžných závazků
- uspokojivá výše pracovního kapitálu je jedním ze základních znaků dobré finanční situace podniku
OM <KCK → nekrytý dluh
- pravidlo: dluh je účelné zvyšovat, dokud vyšší zadluženost zvyšuje majetek akcionářů, vlastníků
PEK – BP – Otázka č.3
14
18. Doplnění od Heziny z PEKS ke Způsobům financování podniku Způsoby financování podniku:
Podle původu kapitálu:
1. Vnitřní financování
- zdrojem kapitálu je podniková hosp. činnost, jejímž výsledkem je zisk, resp. odpisy a dlouhodobé rezervní
fondy popř. prostředky uvolněné rychlejším obratem kapitálu.
2. Vnější financování
- kapitálem, který přichází z vnějšku – mimo podnik - hl. zdroji jsou vklady a podíly zakladatelů vlastníků a
spoluvlastníků tzn. financování z vl. zdrojů. Patří sem i financování z cizích zdrojů – obligace, půjčky.
Nové formy vnějšího financování:
Leasing: - pronajímací společnosti pronajímají výrobní stroje…. A nájemci/ pronajímatelem může být přímý výrobce.
Operativní (provozní) leasing – po skončení doby nájmu zůstává předmět ve vlastnictví leasingové
společnosti.
Finanční - nájemní smlouva je nevypověditelná, riziko spočívá na nájemci, do jehož vlastnictví po
skončení nájmu předmět většinou za symbolickou cenu přechází.
Zpětný leasing – při kterém leasingová společnost nejprve koupí předmět leasingu od původního
majitele a následně mu jej pronajme
Faktoring:
– je odkup pohledávek faktorem, který nese riziko jejich nedobytnosti a stává se tak institucí financující podnik,
který své pohledávky odprodal
Zerobondy:
– půjčky s nulovým kupónem, futures – předkupní smlouvy, swaps – výměnné obchody na mezinárodních
trzích, Opce – právo nebo povinnost na koupi nebo prodej finančních titulů, např. akcií, půjček, valut
Podle pravidelnosti financování rozeznáváme:
Financování běžné (Krátkodobé) – spočívá v zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz
podniku (na nákup surovin, materiálu, paliva, energie, mzdy pracovníkům, placení nájemného,
přepravného, daní, splacení krátkodobých závazků, vyplácení dividend a úhradu jiných výdajů)
Financování mimořádné – financování při založení podniku, při rozšiřování podniku, při spojování
podniku, při sanaci podniku, při likvidaci podniku, potřeby financování pří živelných pohromách
Podle pořízení dlouhodobého majetku je hlavním zdrojem
Vlastní kapitál
Dlouhodobý cizí kapitál
PEK – BP – Otázka č.3
15
Pro pořízení OM k tomu přistupuje i krátkodobý cizí kapitál
Rozeznáváme 3 druhy financování podniku
Financování vlastním kapitálem
Financování cizím kapitálem
Samofinancování (financování ze svého zisku odpisů, popř. dalšími vnitřními zdroji)
Běžné (Krátkodobé) financování
Zjištění kapitálové potřeby pro financování OM a činností s tím spojených je dosti obtížné. Hovoříme o
financování a řízení pracovního kapitálu.
Řízení Pracovního kapitálu má základní 2 úkoly:
Určit potřebnou (optimální, přiměřenou) výši každé položky oběžný aktiv a jejich celkové sumy
Určit, jakým způsobem oběžný majetek financovat
Hrubý pracovní kapitál = OM
Čistý pracovní kapitál (ČPK) = OM – Krátkodobé závazky
Krátkodobé závazky = Celková Pasiva – vl. Kapitál – DCK
Podnik by měl mít tolik OM jak ve věcné tak peněžní formě, kolik hospodárný provoz podniku potřebuje. Má-li
jej méně, pak je investiční majetek podniku nevyužit, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku brzděn. Má-
li jej více, pak je jeho část nečinnosti což vyvolává zbytečné náklady, především úrokové náklady z vázaného
majetku.
Výše OM by měla být optimální.
Pro určení potřebné výše oběžných aktiv můžeme postupovat 2 způsoby:
Analyticky – podle jednotlivých položek aktiv, se určí u každé položky optimální výše, je
nejpropracovanější u zásob
Globálně – souhrnným výpočtem pomocí tzv. obratového cyklu peněz
Obratový cyklus peněz je doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobku, po
kterou jsou fondy podniku vázány v oběžných aktivech
Obratový cyklus peněz se skládá (OCP)
z doby obratu zásob
z doby obratu pohledávek – inkasa
z doby odkladu plateb
OCP = DOZ + DI – DOP
Obratový cyklus peněz:
- se tedy vypočte jako součet doby obratu zásob a doby inkasa a odečteme dobu odkladu plateb.
Je tedy zřejmé, že čím kratší je obratový cyklus peněz, tím méně pracovního kapitálu podnik potřebuje.
Obratový cyklus peněz lze zkrátit:
zkrácením doby obratu zásob
zkrácení doby inkasa
prodloužením doby odkladu plateb
PEK – BP – Otázka č.3
16
Z uvedeného vyplívá, že oběžná aktiva jsou financována jak dlouhodobými dluhy tak krátkodobými dluhy.
Čistý pracovní kapitál je financován pouze dlouhodobými dluhy
Čistý pracovní kapitál představuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy, tedy tu část, která je
financována dlouhodobými zdroji. Protože dlouhodobý kapitál není okamžitě splatný, je tato část OM
k dispozici vedení podniku pro jeho podnikatelskou aktivitu. Je však třeba aby tento pracovní kapitál byl
v likvidní formě (penězích, obchodovatelných CP).
Doba obratu zásob je průměrná doba od nákupu materiálu do jejich prodeje. Zahrnuje dodávkový a výrobní
cyklus a vypočte se podle vzorce:
19. Řízení CF Cílem podnikání je zhodnocení vloženého kapitálu, čemuž dochází k tvorbě zisku. Zisk je účetní veličinou
nikoliv skutečnými penězi. Skutečnými penězi je rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji, který
označujeme jako CF (peněžní tok). Finanční manažeři, kromě toho, že musí zajistit zhodnocení vloženého
kapitálu, to jež zhodnocení zisku, musí dále zajistit aby podnik měl v každém okamžiku dostatek peněz nebo-li
CF.
Sestavení plánu CF
přímou metodou
nepřímou metodou
20. Hodnocení finanční výkonnosti podniku – finanční analýza Jakékoliv finanční rozhodování v podniku musí být podloženo finanční analýzou. Na jejích výsledcích je
založeno řízení financí, řízení a financování oběžných aktiv a investic, cenová a dividendová politika podniku a
další.
Zdroje údajů pro finanční analýzu jsou :
interní finanční výkazy (rozvaha, VZZ, CF), výroční zprávy podniku, různá statistická šetření, údaje
manažerského účetnictví
externí údaje o jiných podnicích např. údaje ze statistické ročenky
Techniky používáme ve finanční analýze:
– kromě rozboru absolutních ukazatelů, je používán % rozbor, poměrové ukazatele, altmanův vzorec, vzorec DU
pont, MVA, MVA
Techniky procentního rozboru :
– spočívají v tom, že kromě absolutních hodnot rozvahy a výsledovky se počítá jejich procentní podíl na celku
(např. v rozvaze na sumě aktiv – na bilančním součtu, na výsledovce na celkových výnosech) a sleduje se jejich
vývoj v jednotlivých obdobích, zároveň se mohou porovnávat hodnoty s jinými konkurenčními podniky.
Poměrová analýza:
pracuje s poměrovými ukazateli, které představují podíl dvou absolutních ukazatelů.
PEK – BP – Otázka č.3
17
Hlavní představitelé skupin poměrových ukazatelů:
ukazatele finanční situace
ukazatele výnosnosti, ziskovosti
ukazatele likvidity
ukazatele zadluženosti
ukazatele tržní hodnoty
Ukazatele finanční situace:
K nim se obvykle řadí ukazatele likvidity a zadluženosti.
Ukazatele výnosnosti (Rentability):
Čistý výsledek podnikového snažení vykazují kombinovaný vliv likvidity aktivity a zadluženosti na čistý zisk
podniku.
PEK – BP – Otázka č.3
18
21. Ukazatelé tržní hodnoty: Tyto ukazatelé vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí
vývoj. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí a to likvitity podniku, využití aktiv, využití dluhů a
vynosnosti podniků.
1) Poměr ceny akcie k zisku na akcii =
2) Kurz akcie =
3) Čistý zisk na jednu akcii =
4) Dividenda na 1 akcii =
Pro měření výkonnosti podniků se v současné době začínají používat ukazatelé přidané hodnoty.
1) Tržní přidaná hodnota MVA = (PS – PP) * n
PS – tržní cena akcie
PP – nominální cena akcie
n – počet akcií
2) EVA – Ekonomická přidaná hodnota
EVA = NOPAT – C*WACC
NOPAT= EBIT (1-t)-C*WACC
NOPAT = čistý provozní zisk po zdanění
C – dlouhodobě investovaný kapitál
WACC – náklady na kapitál, vyjádřené diskontní mírou
EBIT = provozní zisk před zdaněním i před úroky
t- míra zdanění zisku
PEK – BP – Otázka č.3
19
22. Postup finanční analýzy: Obvykle začíná postup finanční analýzy rozborem absolutních ukazatelů (tržby, náklady) a jejich změn
(meziroční, časové řady). Následuje rozbor struktury (% vyjádření) tzv. mezipodnikové srovnání. Základem fin.
analýzy je rozbor poměrových ukazatelů.
Fin. pomocí poměrových ukazatelů:
1. Výpočet poměrových ukazatelů za sledovaný podnik