ŮŽ A ZA Ž VÁÍ V Y V AĚ - copub.cz · Průběh kůrovcových těžeb 2014 - 2018 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 900 000 1 000 000 Januar Frebruar
Post on 25-Apr-2019
213 Views
Preview:
Transcript
DŮLEŽITOST LESA PRO ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚPřístupy Lesů ČR ke změnám klimatu
12. 12. 2018
Josef Svoboda
Podnik byl založen v roce 1992, zakládací listinou Ministerstva zemědělství.
Vlastník: 100 % stát ČR
Hlavní předmět činnosti: • přímá správa lesa a zabezpečení lesnických činností;
• správa movitého a nemovitého majetku ve vlastnictví státu;
• zabezpečení optimálního plnění všech funkcí lesa, atd.
Základní charakteristika:
• Správa porostní půdy na výměře: přes 1.2 mil. ha
(s Polskem a Rumunskem největší správce st. lesa v Evropě)
• Roční produkce dřeva (těžba): 7.5 - 8 mil. m³
• Obnova lesa: 14.000 ha/rok
• Péče o drobné vodní toky: 38.000 km
Profil Lesů České republiky, s. p.
12 krajských ředitelství (72 lesních závodů)
4 lesní závody
Více než 3 000 zaměstnanců
Odvody LČR do fondu zakladatele:
- v roce 2013 – 6 mld. Kč
- v roce 2014 – 6,5 mld. Kč
- v roce 2015 – 8,3 mld. Kč
- v roce 2016 – 5,4 mld. Kč
- v roce 2017 – 3,05 mld. Kč
Organizační struktura LČR
Jak je v Evropě vs. ˇv ČR vnímána klimatická změna?
Dochází skutečně ke změnám klimatu, vnímáme je jako hrozbu současné civilizace? „ANO“ – odborná veřejnost
„NEJEDNOZNAČNĚ“ laická veřejnost v EU.
„SPÍŠE NE“ veřejnost v ČR, hluboko pod veřejným míněním průměru EU.
(viz. výsledky dotazníkové akce napříč EU 28
v roce 2014).
Studie na dopady změn klimatu v ČR jsou různé
Prognózy vývoje příznivých x nepříznivých stanovišť pro SM
Smrková stanoviště
➢ Podíl ploch lesní půdy s příznivými podmínkami pro pěstování smrku může poklesnout ze současných 79% až ke 50 (40)% ??
Pro smrk nevhodná stanoviště
➢ Podíl ploch lesní půdy s klimatickými podmínkami nevhodnými a méně příznivými pro pěstování smrku se může zvýšit ze současných 21 % až na 50 (60)% ?
Prognózy změn vegetační stupňovitosti v ČR
Změny vegetační stupňovitosti jako indikátory vhodné druhové
dřevinné skladby souvisí se změnami klimatu. Existují vzájemně
se lišící prognózy, např.:
1990 2030
Zdroj: BUČEK Antonín, VLČKOVÁ Veronika
Podle této prognózy: předpoklad navýšení podílu 1 a 2 LVS –
dubového a bukodubového téměř na ½ území ČR do roku 2030
Prognóza posunu podmínek pro pěstování smrku v ČR
Zdroj: ŠANTRŮČKOVÁ Hana a VRBA Jaroslav
- Dopady změn klimatu a jejich rozsah a rychlost působení na les jsou však stále těžce
„předvídatelné“.
LČR vnímají klimatickou změnu v souvislostech a vážněMáme s ní vlastní zkušenost
Foto z letošního června na Lesní správě Bruntál✓ Velkoplošné holiny přecházejí do rozvolněných porostů✓ Odumírající smrk (nevratné barevné změny jehličí, defoliace a odumření)✓ Vitální modřín (svěží zelená barva)✓ Modřín je v této oblasti jako nepůvodní zakázaný, přesto velmi vitální
Průběh kůrovcových těžeb 2014 - 2018
0
100 000
200 000
300 000
400 000
500 000
600 000
700 000
800 000
900 000
1 000 000
Januar Frebruar März April Mai Juni Juli August September Oktober November Dezember
m3
Vývoj napadení kůrovcem / 2014-2018měsíční objem těžebin m3
2014 2015 2016 2017 2018
Konkrétní projevy změn klimatu pozorované u LČR
1. Smrk jako nejcitlivější dřevina klimatických změn usychá v oblastech s výrazným srážkovýmdeficitem.
2. Stoupla četnost výskytu hmyzích škůdců a hub (lýkožrout smrkový a severský, václavkasmrková, Chalara fraxinea, kloubnatka smrková).
3. Změna fenofáze některých stromů zejména BK (počátek rašení listů je až o 3 týdny dříve nežpřed 20 lety).
4. Zrychlil se vývoj škůdců (nejsou výjimkou 3 generace kůrovců/rok) a jejich aktivita.
5. Dynamika produkčních schopností jednotlivých druhů dřevin se mění. Nárůst je zřetelnější ulistnáčů než u jehličnanů a mění se konkurenční poměry mezi jednotlivými druhy.
6. Stoupl podíl nahodilých těžeb, se vznikem rozvolněných porostů až velkoplošných holin nad1 ha.
7. Změnila se biodiverzita v lesních porostech – některé druhy vypadávají jiné přicházejí.
8. Zvýšilo se riziko náchylnosti porostů, ale i jednotlivých stromů vůči větru a sněhu.
9. Změnilo se mikroklima uvnitř porostů, změnil se vodní režim v půdě a na jejím povrchu(dlouhá bezdešťová období ve vegetační době, prudké přívalové deště bez schopnostivsaku).
Co můžeme udělat ihned ?
✓ Změnit přístup k druhové skladbě lesů při obnově lesa
✓ Více pracovat s přirozenou obnovou
✓ Preferovat osvědčené podrostními způsoby hospodaření se snahou zvyšovat věkovou,druhovou a prostorovou diferenciaci porostů
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Zákonná povinnost Zastoupení listnáčů a jedle v celkové obnově (%)
Vývoj úhynu SM v posledních na SV Moravě
✓ První příznaky hynutí lesních porostů v důsledku sucha u LČR pozorovány v oblasti severomoravského regionu na přelomu roku 2000.
✓ Problém hynutí SM porostů se postupně během 15 let rozšířil ze 3 LS na 9 LS.✓ Na některých LS došlo ke zlepšení např. Jablunkov.
Bílé plochy – úmyslné těžbyČervené plochy – nahodilé těžby
OJ/rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Město Albrechtice
BruntálJanoviceVítkovOpavaOstrava
Frýdek-MístekJablunkovŠternberk
Legenda
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vývoj obnovy SM na SV Moravě
✓ Změna druhové skladby nově zakládaných porostů na pokalamitních plochách nastala postupně u všech jmenovaných LS.
✓ Smrk je záměrně nahrazován jinými druhy dřevin.✓ Smrk ve vyšším zastoupení na LS Janovice a Frýdek-Místek zejména v důsledku masivní
přirozené obnovy SM.
Bílé plochy – zalesnění jinými dřevinami než SMZelené plochy – zalesnění smrkem
OJ/rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016Město AlbrechticeBruntálJanoviceVítkovOpavaOstravaFrýdek-MístekJablunkovŠternberk
Legenda
5% 15% 25% 35% 45% 55% 65%
Možný scénář vývoje druhové dřevinné skladby u LČR
✓ Podíl SM v dřevinné skladbě u LČR prokazatelně klesá
✓ Podíl BK a DB u LČR stoupá
✓ LČR nezakládají žádné další monokultury SM ani jiných dalších dřevin (nově vzniklé porosty vykazují 25 – 45 %
příměs jiných dřevin)
✓ LČR navyšují podíl přirozené obnovy lesních dřevin (v roce 1993 – 8 %, v roce 2016 – 32 %)
✓ LČR pěstebními zásahy vytváří prostorově a výškově diferencované skupinovitě smíšené porosty
DG 1%MD 5 %
10 % 13,5 % 48 %
Nová strategie hospodaření LČR v lesních porostech
Dokument zahrnuje diferenciaci hospodaření v lesíchpodle jejich převažující funkce, stavu a přírodníchpodmínek!✓ Druhá edice 2015✓ Zpracováno lesnickými odborníky napříč lesnickým
sektorem v ČR✓ Diskutováno s ostatními vlastníky lesů (SVOL)✓ Posouzeno nezávislými odborníky v ČR (fakulty,
VÚLHM)
Diferenciace hospodaření s ohledem na klimatické změnyje obsažena ve všech kapitolách.
Hlavní kapitoly:1. Cíle trvale udržitelného hospodaření2. Výchova lesa3. Obnova lesa4. Zásady hospodaření podle cílových hospodářských
souborů
Zavedená pěstební opatření
Cíl podniku:
✓ Zachování lesa - zvyšování adaptačního potenciálu lesů
• Konkrétní opatření:
➢ Bezhlavě nevylučovat SM z obnovy, ale postupovat diferencovaně podle zkušeností s pěstovánímsmrku v jednotlivých PLO a LVS s využitím informací o genofondu místních ekotypů a populací (např. uvlhkostně příznivějších, podhorských PLO Předhoří Orlických hor, Sudetské mezihoří, Předhoří Šumavy aNovohradských hor, Hostýnsko-Vsetínské vrchy a Javorníky atd. lze o případném posunu LVSpolemizovat a to i v případě extrémních scénářů klimatické změny).
➢ I v současné době roste SM velmi dobře už od 4. LVS, na některých stanovištích počínaje 3. LVS. Velkouroli zde hraje vhodná expozice vůči světovým stranám a morfologie terénu.
➢ Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů ve prospěch stres tolerantních druhů.
➢ (DG, MD, DBz, teplomilné duby – šípák atd., HB, JV, BB, BR, LP, OR)
➢ Zvýšit genetickou rozmanitost obnovovaných dřevin – uznané porosty a „výběrové stromy“ přímo vlokalitách postižených suchem.
➢ Zakládání vhodných porostních směsí s větším uplatněním pomocných (přípravných) dřevin.
➢ Vyloučení intenzivních (schematických) výchovných zásahů.
➢ Preferovat násečný hospodářský způsob v podobě úzkých pruhů, kotlíků nebo obseků a podrostnízpůsob hospodaření, preferovat přirozenou obnovu.
➢ Cíleně pečovat o lesní okraje (využití keřů apod.).
Zaváděná pěstební opatření u LČR v kalamitních oblastech
Cíl podniku:
✓ Zpomalit, oddálit rozpad lesa
• Konkrétní opatření:
➢ V LHP vylišení samostatných hospodářských souborů a zkrácení obmýtí SM porostů.
➢ Cílovou druhovou skladbu postupně měnit ve prospěch stres tolerantních druhů vč. dřevinpomocných (BB, BR, OS, JR, OR)
➢ Zakládání vhodných porostních směsí z většího počtu dřevin k dosažení druhové pestrostivč. uplatněním pomocných (přípravných) dřevin.
➢ Na vybraných stanovištích podporovat přirozenou sukcesi stanovištně vhodnými dřevinami.
➢ Při výchovných zásazích maximálně podporovat všechny listnaté dřeviny, MZD včetněpomocných dřevin i břízy.
➢ V řadě případů výchovu lesa zcela vyloučit, neboť tradiční výchovné zásahy jen urychlujírozpad a destrukci smrkových porostů.
Správa vodních toků u LČR
➢ Ve správě státního podniku se aktuálně nachází téměř 38,5 tis. km vodních toků a přes 820
malých vodních nádrží.
➢ Správu vodních toků organizačně zajišťuje 7 správ toků s působností dle oblastí povodí.
Správa vodních toků u LČR
➢ LČR nespravují pouze drobné vodní toky v lesích a v lesnatých oblastech, ale v rámci ucelené péče
zajišťují i správu vodních toků protékající zemědělskou krajinou a obcemi.
➢ Společným znakem spravovaných vodních toků je jejich bystřinný charakter a malá (pramenná)
povodí. Často se jedná o toky s velkým podélným spádem, extrémní rozkolísaností průtoků a
výrazným splaveninovým režimem.
➢ Činnosti správy jsou zaměřeny na :
− preventivní opatření před povodněmi - výstavba a rekonstrukce objektů hrazení bystřin a
úprav vodních toků, údržba a oprava spravovaných vodních děl,
− opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody zvýšením retenční
kapacity krajiny - výstavba malých vodních nádrží, retenčních přehrážek, tůní, mokřadů,
revitalizace vodních toků a jejich pramenišť.
• Výstavba, rekonstrukce a opravy (včetně odbahňování) vodních nádrží – zvýšení retence vody v krajině,
• Výstavba suchých nádrží (optimálně i s prostorem stálého nadržení) – zpomalení rychlého odtoku vody z
krajiny,
• Obnova zaniklých či realizace nových drobných vodních prvků v krajině - tůně, slepá ramena,
• Revitalizace vodních toků a jejich niv, revitalizace pramenných částí povodí – zadržení vody a zpomalení
jejího odtoku, případně podpora samovolné renaturace vodních toků,
• Obnova území přirozené akumulace vod (lužních lesů, mokřadů, pramenišť, rašelinišť),
• Protierozní opatření – omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku
vody,
• Stabilizace koryt vodních toků – omezení eroze a zpomalení odtoku,
• Obnova přirozeného vodního režimu - revitalizace (optimalizace) lesnických melioračních sítí,
• Výsadba a obnova břehových a doprovodných porostů.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
•Provádění rekonstrukcí a oprav stávajících vodních nádrží (opatření spočívající v rekonstrukci a opravách
hrází, funkčních objektů, ve zvýšení retenční kapacity prostorů nádrží, a to včetně odstranění jejich
sedimentů).
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Rekonstrukce sdruženého objektu a odbahnění vodní nádrže Kralice na Třebíčsku, větší
víceúčelové VN mohou v období sucha přispívat k zajišťování minimálních zůstatkových průtoků ve
vodním toku.
•Provádění rekonstrukcí a oprav stávajících vodních nádrží (opatření spočívající v rekonstrukci a opravách
hrází, funkčních objektů, ve zvýšení retenční kapacity prostorů nádrží, a to včetně odstranění jejich
sedimentů).
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Odbahnění a rekonstrukce funkčních objektů vodní nádrže Sedlinka na Opavsku, obnova
celkového retenčního prostoru (odtěženo přes 35 tis. m3 sedimentu) a zajištění optimalizace jeho
využití k protipovodňové ochraně (rekonstrukce výpustného objektu a bezpečnostního přelivu),
vytvoření sedimentační před - zdrže (hrázka z lomového kamene).
•Obnova zaniklých či nefunkčních malých vodních nádržích v lesích, realizace zcela nových a provádění oprav
stávajících vodních nádrží.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Výstavba vodní nádrže Kapelunk.
•Obnova zaniklých či nefunkčních malých vodních nádržích v lesích, realizace zcela nových a provádění oprav
stávajících vodních nádrží.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Výstavba retenční nádrže Tvarůžek.
•Obnova zaniklých či nefunkčních malých vodních nádržích v lesích, realizace zcela nových a provádění oprav
stávajících vodních nádrží.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Obnova MVN Všesoky.
•Výstavba suchých nádrží (optimálně i s prostorem stálého nadržení) – zpomalení rychlého odtoku vody z
krajiny.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Suchá nádrž Čeložnice a suchá nádrž Horky jsou součástí komplexních protipovodňových a protierozních
opatření realizovaných v povodí Moštěnky. Součástí staveb je i výsadba doprovodných dřevinných
porostů. Alespoň minimální trvalé nadržení vody má zásadní vliv na biodiverzitu okolního území.
• Realizace nových či obnova zaniklých a nefunkčních vodních ploch.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Vybudování boční vodní nádrže v rámci revitalizace vodního toku na Broumovsku, obdobné drobné
vodní plochy nemají zásadní vliv na odtokovou bilanci, ale jsou podstatné pro uchování biodiverzity
krajiny, mohou být například i lokálním zdrojem požární vody.
•Navrácení vodních toků a jejich niv do přírodě blízkého stavu za účelem zpomalení rychlého odtoku vody
z krajiny (méně kapacitní, rozvolněná a členitá koryta) a zvýšení její retenční schopnosti (umožnění rozlivů,
zadržení vody a její pozvolné vsakování).
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Revitalizace Borušovského potoka a jeho nivy - vybudování nového mělkého rozvolněného koryta a
tůní na Svitavsku.
•Navrácení vodních toků a jejich niv do přírodě blízkého stavu za účelem zpomalení rychlého odtoku vody
z krajiny (méně kapacitní, rozvolněná a členitá koryta) a zvýšení její retenční schopnosti (umožnění rozlivů,
zadržení vody a její pozvolné vsakování).
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Revitalizace Zelenky - vybudování nového mělkého rozvolněného koryta a tůní v Orlických horách.
•Navrácení vodních toků a jejich niv do přírodě blízkého stavu za účelem zpomalení rychlého odtoku vody
z krajiny (méně kapacitní, rozvolněná a členitá koryta) a zvýšení její retenční schopnosti (umožnění rozlivů,
zadržení vody a její pozvolné vsakování).
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Revitalizace vodního toku a jeho nivy na Broumovsku - vybudování nového nízko-kapacitního,
členitého koryta a tůní – iniciace vzniku mokřadu.
•Revitalizace vodních toků a melioračních sítí – zadržení vody a zpomalení jejího odtoku, eliminace
negativních funkcí historicky provedeného odvodnění.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Revitalizace Zádolského potoka a jeho přítoku na území Přírodní
rezervace Králova zahrada. Obnova přírodě blízkého stavu -
přirozená mělká meandrující koryta byla v minulosti napřímena
(včetně „ohrázování“ přebytečným výkopkem) a zahloubena v rámci
provedených lesotechnických meliorací.
•Obnova území přirozené akumulace vod (lužních lesů, mokřadů, pramenišť, rašelinišť), využití území jako
poldrů, využití terénních depresí, slepých ramen a zemníků k zadržení a zasakování vody.
Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
Povodňování lužních lesů na Břeclavsku (LZ Židlochovice - Soutok). Údržba, doplňování – rozšiřování
a vylepšování zavodňovací sítě kanálů.
•Obnova zaniklých či realizace nových drobných vodních prvků v krajině (tůně, slepá ramena), využití, využití
terénních depresí a zemníků k zadržení a zasakování vody.
Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha
Vybudování nové tůně napájené z
Bečovského Potoka.
Boční tůň na Tiché říčce v Jizerských
horách.
• Revitalizace pramenných částí povodí – zadržení vody a zpomalení jejího odtoku.
Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha
Revitalizace přítoku Černého potoka v Jizerských horách – nahrazení původního dlážděného
opevnění balvanitou rovnaninou a zahrazení zaústěných odvodňovacích příkopů.
•Obnova území přirozené akumulace vod, revitalizace pramenných částí povodí – zadržení vody a zpomalení
jejího odtoku, zrušení odvodňovací sítě.
Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha
Revitalizace (zahrazením historického odvodnění) pramenné
oblasti Černého potoka v rašelinných partiích Jizerských hor –
zpomalení odtoku a iniciace postupného zazemnění příkopů.
•Protierozní opatření – omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku
vody.
Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha
Retenční objekty - přehrážky vybudované pro zadržení splavenin na Bohdašínském a Kamenickém
potoce, v období minimálních průtoků mohou retenční objekty zabezpečovat i prostor pro přežití
vodních a na vodu vázaných organismů. Zároveň přehrážky podporují - zvyšují zasakování vody.
•Protierozní opatření – omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku
vody.
Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha
Hrazení levostranných a
pravostranných přítoků
Kyjovky.
Vybudované objekty hrazení
bystřin a strží – průcezné
balvanité přehrážky slouží k
stabilizaci koryt a k zadržení
splavenin a plavenin nad
vodárenskou nádrží Koryčany.
•Stabilizace koryt vodních toků (bystřin) – omezení eroze a zpomalení odtoku.
Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha
Úprava Vojtovického potoka v Rychlebských
horách – retenční objekty, podélné opevnění a
příčné stabilizační objekty ze záhozového
lomového kamene provedené po povodni v roce
2010.
• Správa celkem – více jak 880 ks vodních nádrží
Ročně:
▪ probíhají rekonstrukce a opravy cca 35 – 40 VN,
▪ celkové náklady na přípravu a realizaci akcí VN více než 50 mil.
Kč,
▪ obnova vodní plochy ve výměře 20 ha
•Revitalizace
▪ ročně probíhá cca 10 akcí
▪ což zhruba představuje 3 km vodních toků ve výši 20 mil. Kč
Vodní nádrže a revitalizace vodních toků
• Grantová služba LČR ve spolupráci s OVH zadala v roce 2015 grant s názvem
• „Vyhodnocení stávajícího stavu povodí ve správě LS
Hanušovice, LS Loučná nad Desnou a LS Ruda nad
Moravou a návrh opatření ke zvýšení retenční schopnosti
území“Grant měl za úkol zanalyzování současného stavu krajiny zejména z pohledu retenční schopnosti a nastínění
možných řešení stabilizace a zlepšení stavu zadržování vody v krajině.
Vodní nádrže a revitalizace vodních toků
Pro účely výzkumné činnosti bylo vybráno rozsáhlé území o ploše
téměř 1300 km2 od Mohelnické brázdy až po vrcholy Hrubého
Jeseníku a Kralického sněžníku. Území je charakterizováno svou
různorodostí prakticky ve všech pohledech daných zejména
geologickou stavbou a geomorfologií. Oblast je poměrně hustě
osídlena a převážně intenzivně využívána člověkem od
zastavěných ploch přes zemědělství až lesnictví.
• Analytická část projektu měla za cíl zjistit o území maximální množství dat :
• Nejmarkantnější plošný pokryv zaujímá lesní půda 52 %, zemědělsky obhospodařované plochy 44 % a
zbytek tj. 4% (zástavba, infrastruktura a vodní plochy)
• Dominantními lesními vegetačními stupni (3-8) zájmového území jsou ty ve kterých má významný podíl buk
a smrk. Reálně smrk ztepilý zaujímá přibližně 70 % plochy lesa a buk lesní zhruba 16 % v převažujících
porostech nad 50 let.
•
• V ZPF jsou kultury zastoupeny z více jak ½ TTP, zornění je na více jak 30% plochy. Z historického pohledu (od
r. 1936) ZPF ustupuje výrazně PŮPFL (až o 30 %) a navíc stále dochází k přeměně orné půdy na TTP.
• Plošným odvodněním bylo v minulosti (60 - 70 léta) meliorováno cca 106 km2 tj. 8% (s ohledem na již
překonanou životnost nevýznamný vliv).
• Nejvýznamnějším říčním typem z celkových 1520 km jsou bystřiny a horské potoky
• Na území se nachází 524 stávajících vodních nádrží o objemu 3,7 mil m3. (Bez započtení zkreslujícího
údaje o objemu vody v přečerpávací VD Dlouhé stráně)
Vodní nádrže a revitalizace vodních toků
•Vodní bilance povodí
•Výchozím podkladem k posouzení retenčních schopností krajiny bylo sestavení hydrologické bilance povodí
(úhrn srážek, výpar, intercepce, vsak, evapotranspirace, odtok z povodí). Pro stanovení bylo použito více metod a
variant postupů výpočtu i možnosti sumarizace průtokových odečtů na páteřních tocích umožňující chybové srovnání s
výpočtovými metodami.
•Z vyhodnocených dat vyplývá, že z předmětných povodí odtéká celkem cca 500 mil. m3 vody
•Odtok z PUPFL 336 mil. m3 vody - stanovení na základě dlouholetých měření VÚLHM
• pro plochy: holina zabuřenělá / věk 10 – 49 let / 50 a více let
• pro porosty: jehličnaté smrkové / listnaté bukové
• modelová srážka: 200 mm
• Ze ZPF je pak 138 mil. m3 – Orná p. 108 mil. m3 / TTP 30 mil. m3 - dlouhodobá měření Mendelova
univerzita 51 bodových lokalit (data srážek, evapotranspirace, odtoky)
• Ostatní plochy 28 mil. m3 – stanoveno dopočtem se srovnání odtoku ze zastavěných ploch
Vodní nádrže a revitalizace vodních toků
•Návrhy opatření pro zvýšení retence vody v krajině je možné realizovat:
• Na PUPFL v objemu 1,185 mil. m3 – opatření lesnicko-pěstebního charakteru (modelový porost s cílovou
dřevinou skladbou)
- úprava dřevinné skladby
- pěstební opatření
- optimalizace LDS
• Na ZPF v objemu 1,245 mil. m3 – snížení ploch půdních bloků,
- změna osevních postupů a agrotechnických metod
- úprava skladby pěstovaných plodin
- zvýšení podílu TTP
- podpora protierozních opatření
• Vodohospodářská opatření v objemu 4,7 mil. m3 – obnova historických rybníků
- obnova retenčních prostor stávajících VN
- návrh nových malých vodních nádrží
Vodní nádrže a revitalizace vodních toků
• Vyhodnocení účinnosti opatření
•V případě realizace všech opatření a doporučení dojde k zadržení vody v objemu 7,07 mil. m3, tato hodnota
představuje pouze 1,4 % z celkového objemu odtoku (u PUPFLU je to 0,2 %), což lze hodnotit jako
zanedbatelný vliv na celkové zvýšení retence, navíc pouze s lokálním významem.
•Účinnost opatření je možné řádově navýšit při realizaci velkých VD (Hanušovice, Holštějn), což je téměř 301
mil. m3 což je téměř 60 % z celkové objemu. Tato varianta má však zatím velmi malou šanci na realizaci.
Vodní nádrže a revitalizace vodních toků
top related