Skladba – příslovečné určení

Skladba – příslovečné určeníadverbiale

Anotace materiál tvoří 26 slidů, v nichž je zopakována a prohloubena

látka předchozích ročníků z oblasti syntaxe a toto procvičeno; seznámení vedlejší větou příslovečnou, některými jejími druhy a jejím využitím v praxi

cílová skupina: 7. ročník autor: Mgr. Tomáš Kozák očekáváný výstup: žák rozezná ve větě příslovečné určení a

vv-příslovečné, umí je zaměňovat a správně používat použitá literatura: učebnice SPN pro 7. ročník, Český jazyk –

Přehled učiva pro základní školu průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a

pracujeme se žáky na cvičeních

Základní pojmy: přimykání příslovečné určení

místa způsobu míry prostředku původce děje zřetele příčiny účinku podmínky přípustky účelu

vedlejší věty místní časové způsobové měrové zřetelové příčinné účelové podmínkové přípustkové

Příslovečné určení Příslovečné určení je větný člen, který rozvíjí sloveso

(ukvapeně jednat, přechází po místnosti), přídavné jméno (lidé žijící na venkově, velmi mírný pes), někdy také příslovce (dost často, hodně hlasitě).

Vyjadřuje okolnosti, za kterých děj probíhá, a různé vztahy (místo, čas, způsob, míru, prostředek, původce děje, zřetel, příčinu, účel, podmínku a přípustku.

Na příslovečné určení se ptáme řídícím výrazem a různými příslovci (někdy vedle pádových otázek):

Včera jsem se chvilku zdržela u kamarádky.

Kdy jsem se zdržela u kamarádky? Jak dlouho jsem se včera zdržela u kamarádky? Kde jsem se včera chvilku zdržela? příslovečné určení může být rozvito dalšími členy (v

okamžiku – v témž okamžiku) Příslovečná určení mohou být i v jiném tvaru nebo

vyjádřena jiným slovem: vynořil se na hladině = nad hladinou; jednou = kdysi, jednoho dne

Tvar příslovečného určení není řídícím členem určen; tento vztah označujeme termínem přimykání

Příslovečné určení místa a času Příslovečné určení místa označuje místní

okolnosti děje Ptáme se na ně otázkami: kde?, kam?,

odkud?, kudy? Příslovečné určení času označuje časové

okolnosti děje. Ptáme se na ně otázkami: kdy?, odkdy?,

dokdy?, jak dlouho?, jak často?, na jak dlouho?

Vyberte PUM a PUČMůj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme

stoupali po příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových

Varů na léčení. S potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé

povětrnostní podmínky letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro

krajně nepříznivé počasí byl fotbalový zápas odložen na pozdější

dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči jim zářily radostí. Doprava

byla přerušena pro poruchu v dodávce elektrického proudu. S

napětím jsme sledovali celou hru až do konce. Všichni si jej velice

oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý hrůzou.

Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.

Vyberte PUM a PUČMůj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme

stoupali po příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových

Varů na léčení. S potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé

povětrnostní podmínky letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro

krajně nepříznivé počasí byl fotbalový zápas odložen na pozdější

dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči jim zářily radostí. Doprava

byla přerušena pro poruchu v dodávce elektrického proudu. S

napětím jsme sledovali celou hru až do konce. Všichni si jej velice

oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý hrůzou.

Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.

PUČPUČPU

M

PUČ

PUČ

PUM

PUM

PUM

vv-příslovečné místní a časové vv-příslovečné místní bývají

uvozeny vztažnými příslovci

vv-příslovečné místní

Odbočil na lepší cestu.

Odbočil tam, kde byla lepší

cesta.

vv-příslovečné místní

Všude jsem

vzpomínal.

Kudy jsem

chodil, tudy jsem

vzpomínal.

vv-příslovečné místní

Běžela za hlasy.

Běžela tam,

odkud se

ozývaly hlasy.

vv-příslovečné místní

Šel nezná

mo kam.

Šel, kam ho

nohy nesly.

vv-příslovečné časové Vedlejší věty příslovečné časové bývají

uvozeny různými významově odstíněnými časovými spojkami.

Na vedlejší věty časové a místní často odkazujeme příslovci (To se stalo tehdy, když jsem byl ještě malý. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.) nebo zájmeny (Utíkal k tomu, kdo mu přislíbil pomoc.).

Tato příslovce a zájmena neurčujeme jako větné členy.

Určete druh vv.Vůbec nevím, kam zmizel.Když jsme se přiblížili k houští, najednou před námi vyrazil zajíc.Budu čekat, dokud se nevrátíš.Až ho uvidíš, pozdravuj ho ode mne.Kdykoliv se zamyslí, svraští čelo.Není známo, kdy odešel.Chtěla bych jet tam, kde to ještě neznám.Celí utrmácení jsme přišli zase tam, odkud jsme vyšli.Kdekoli se objevím, určitě se mi budou posmívat.

místní

místní

místní

časová

místní

časová

časová

časová podmětn

á

Vyznačené výrazy nahraď větami a urči je. Došli až na kraj lesa. … kde začínal les. Při narození měří mládě koaly pouhé 2 cm. Když se narodí,… Za bouřky jsme se schovali v seníku. Když byla bouřka,… Po hodině zadrnčel telefon. Když uběhla hodina,… Námořní přístavy bývaly často zakládány u ústí velkých řek. … tam, kde ústí velké řeky. Na místě starých chaloupek vyrostly nové rodinné domky. Tam, kde dřív stály staré chaloupky,… Za chvíli dojedeme do rodiště Aloise Jiráska. Za chvíli dojedeme tam, kde se narodil Alois Jirásek.

Příslovečné určení způsobu a míry Příslovečné určení způsobu označuje kvalitu

(vlastnost) slovesného děje (způsob jeho provedení. Může být vyjádřeno přímo (tvářil se vesele, odpověděl s rozhořčením) nebo přirovnáním (hezká jako obrázek, choval se jako chlap)

Ptáme se na ně otázkou: jak?, jakým způsobem? Příslovečné určení míry označuje množství, měřítko

nebo intenzitu (vlak se zpozdil o hodinu, měří metr, velmi mladý, docela dobře).

Ptáme se na ně otázkami: kolik?, jak mnoho?, o kolik?, do jaké míry?

Rozlište PUZ a PU míryProjednali to ve spěchu. Zatvářil se velmi rozhořčeně. To

se mi ani za mák nelíbí. Zčervenala jako růže. Hodně

jsem o tom přemýšlel. Na nedalekých lukách silně vonělo

seno. Pes, tiše vrčící, ostražitě pozoroval svého pána.

Jeho zaměstnavatel je s ním zcela spokojen. Černý hvozd

se před nimi chmurně tyčil. Mám ruce zmrzlé na kost.

Jsem dnes totálně vyčerpaný.

PUZ PUZ

PUZ

PUZ

míry míry míry

míry míry

míry

míry míry

míry

vv-příslovečné způsobové a měrové Na věty způsobové a měrové často

odkazujeme:příslovci (Udělej to tak, jak ti říkám.)zájmeny (Čím déle o tom přemýšlím, tím

méně si s tím vím rady.)číslovkami (Dostal tolik, kolik si zasloužil.)

Tyto odkazovací výrazy neurčujeme jako větné členy.

vv-příslovečné způsobové

Model jsem

sestrojil přesně podle

návodu.

Model jsem

sestrojil přesně tak,

jak to bylo v

návodu.

vv-příslovečné způsobové

Najednou beze stopy zmizel.

Najednou zmizel, jako by se po něm země

slehla.

vv-příslovečné způsobové

Do zatáček jel

obloukem.

Do zatáček jel tak, že

si vždycky nadjížděl obloukem

.

vv-příslovečné měrové

Loudal se pomalu

po chodníku.

Loudal se po

chodníku, jen co noha nohu mine.

vv-příslovečné měrové

Zlata mu dal král plnou náruč.

Zlata mu dal král,

kolik jen mohl

unést.

vv-příslovečné měrové

S přibývajícím věkem

je stále moudřejší.

Čím je starší, tím

je moudřejší.

vv-příslovečné měrové

Je stejně starý jako

Pavel.

Je stejně starý,

jako je Pavel.

Urči druhy vv a vysvětli význam rčení.Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Stál, jako by ho polili

studenou vodou. Jak si usteleš, tak si také lehneš. Mluvil,

jako když másla ukrajuje. Je hloupý, až to bučí. Bylo tam lidí,

že by jablko nepropadlo. Lže, jako když tiskne. Kouká, jako

by chtěl vypálit rybník. Mluví, jak mu zobák narost. Na

představení přišlo jenom tolik diváků, že bys je spočítal na

prstech jedné ruky. Vypadá, jako by se mu zhroutil celý svět.

způsobová

způsobová

způsobová

způsobová

způsobová

způsobová

způsobová

měrová

měrová

měrová

měrová