ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ

Mgr. Jitka Moskvová

smrtí Caesara republika zachráněna nebyla

nastal boj mezi spiklenci a odpůrci v čele spiklenců stanul Caesarův

spolukonzul Marcus Antonius Caesarův adoptivní syn

Caesarovým vrahům byla senátem zaručena beztrestnost

Antonius se snažil o smířlivou politiku vůči senátu nedařilo se např. Cicero psal filipiky proti Antoniovi

došlo k bitvě u Mutiny Antonius utrpěl porážku

roku 43př.Kr. vznikl druhý triumvirát Octavianus (Caesarův adoptivní syn) se spojil s Antoniem a Markem Aemiliem Lepidem proti senátu byl legální

vydali zákon dával jim mimořádné pravomoci na 5 let, aby učinili pořádek

opět zavedli proskripce postiženým zabavili majetek a popravili je obětí se stal i senátor Cicero

Caesarovi vrazi uprchli na východ byli pronásledováni a roku 42př.Kr. poraženi v bitvě u Filippi

Brutus spáchal sebevraždumezi Octavianem a Antoniem

panovalo soustavné nepřátelstvíroku 40př.Kr. na schůzce v Brundisiu

si rozdělili sféry vlivu

Antonius měl spravovat východní části provincií

Octavianus si upevnil pozice v Itálii a západní části říše

Lepidus dostal do správy Afriku později byl Octavianem zbaven moci a zastával pouze funkci pontifika maxima

Antoniova politika na východě v Římě vzbuzovala silnou nevoli v nečinnosti dlel v Egyptě po boku Kleopatry

Antonius začal vystupovat jako orientální vládce a oženil se s Kleopatrou daroval Egyptu území, která patřila Římu

Octavianus vyhlásil Egyptu válkuroku 31př.Kr. svedli námořní bitvu u

Actia Antonius a Kleopatra prohráli a v Egyptě spáchali sebevraždu

rok poté byl Egypt připojen k Římu Octavianus se tak stal pánem celé

římské říše definitivní konec republiky

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ (27př.Kr.– 395 po Kr.)

Rané císařství = PRINCIPÁT JULSKO – CLAUDIJSKÁ DYNASTIE DYNASTIE FLAVIOVCŮ DYNASTIE „ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ“

Pozdní císařství = DOMINÁT

Octavianus se v roce 27př.Kr. vzdal  před zasedajícím senátem moci a oznámil úmysl vzdálit se do soukromí a vyhlásil obnovení republiky

byl však  přemluven, aby zůstal v čele státu převzal všechny důležité funkce

příjmení Augustus = vznešený dědičná součást titulatury všech dalších panovníků

roku 2př.Kr. se stal nositelem čestného titulu „Pater patriae“ = Otec vlasti

už za života ho uctívali jako boha

Octavianus prováděl různé reformy:zavedl kontroly příjmů z provincií vojenská reforma zavedl praetoriánskou gardu na

ochranu císaře zřídil oddíly vigilů fungovali v Římě

jako policie hasičské jednotky prefekt v Římě velel vojákům a

zastupoval císaře

v politice uplatňoval heslo „chléb a hry“

potlačil povstání v Hispánii dobyl zbytek poloostrova

úspěšně bojoval v Galii a Panonii nová provincie Panonia

evropskou severní hranici římské říše tvořil Dunaj

na našem území sídlili Markomani ti v čele s Marobudem vytvořili svaz germánských kmenů ve středních Čechách

Římané vypravili proti Marobudovi vojenskou výpravu vedenou Tiberiem a jeho bratrem Drusem  útoku na Markomany zabránilo silné povstání v Panonii

roku 9 po Kr. svedli Římané bitvu v Teutoburském lese mezi Rýnem a Labem  utrpěli katastrofální porážku

Hlavní roli zde hráli Cheruskové, spolu se svým náčelníkem, Arminiem, který po nějakou dobu působil v římské armádě. Publius Quinctilius Varus (velitel legií) Arminiovi důvěřoval a na cestě do zimního ležení se od něj nechal se svými muži zavést do lesa, kde byli jeho nic netušící tři legie zmasakrováni, vojevůdce spáchal sebevraždu a Germáni obětovali zajaté Římany bohům.

tato bitva vedla ke stanovení hranice na řeky Rýn a Dunaj

za Augustovi vlády se započalo s budováním limes Romanus systém pohraničních pevnůstek, příkopů a valů, které byly stavěny tam, kde nešlo využít přirozené překážky (např. řeky)

PRINCIPÁT spojení absolutní moci jednoho člověka se zachováním republikánských úřadů

princeps senatus = první v senátu; princeps inter pares = první mezi rovnými

Octavianus neměl syna nástupcem se stal Tiberius k moci se dostává julsko-claudijská dynastie

TIBERIUS (14 – 37) voják, šetřil zavedl daň z luxusu bál se o svůj život zákon o urážce

majestátuumírá opuštěn na ostrově Capri

CALIGULA (37 – 41) synovec Tiberia vedl okázalý a zhýralý život

trpěl duševní chorobou nechal vraždit lidi

byl zabit praetoriány dosadili na trůn Claudia

CLAUDIUS (41 – 54)strýc Caliguly, žil v ústraní a věnoval se

psaní historievýborný císař navázal na Augustovu

politikurozšířil území provincie Judea a

Britaniazavraždila ho jeho žena Agrippina

NERO (54 – 68)16-ti letý adoptivní syn Claudiůvprvních 5 let vládl dobře učitel Senecaroku 59 nechal vyvraždit celou svoji

rodinu stává se z něho tyranpo odhalení Pisonova povstání roku 65

byli donuceni k sebevraždě i Seneca a básník Petronius

postavili se proti němu i praetoriáni císař se pokusil o útěk a spáchal sebevraždu

NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN

FLAVIUS VESPASIANUS (69 – 79)první císař dynastie FLAVIOVCŮvelitel legií v Judeipodle římských dějepisců dobrý císařroku 70 vypuklo povstání židů v Judei

potlačeno synem Titem dobyl Jeruzalém a zbořil Šalamounův

chrámřadí se k šetrným císařům v Římě vzniklo Colosseum

v Římě vystavěl Titův oblouknespolupracoval se senátem podřídil

si ho jeho vraždou končí éra vlády Flaviovců

NERVA (96 – 98)zvolen senátemadoptoval svého nástupce a vzdal se

vlády následuje éra ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ

TRAJÁN (98 – 117) jeden z nejslavnějších císařů Říma

byl z Hispánie první císař, který nepocházel z Itálie

zřídil nové provincie za jeho vlády dosáhlo římské impérium největšího územního rozsahu

schopný vojevůdce a administrátor dokázal na důležité posty dosazovat schopné lidi

vystavěl v Římě Trajánův sloup, v jehož podstavci byl později pohřben

HADRIÁN (117 – 138)mírová politika neváhal opustit území, která byla velkou zátěží pro římskou pokladnuroku 132 – 135 došlo k povstání Židů

vedl je Bar Kochba byl zabit a židé už nesměli do Jeruzaléma židovským centrem se stala Galilea a došlo k rozptýlení Židů po světě DIASPORA

v Británii vznikl Hadrianův val proti keltským nájezdníkům ze severu

ANTONIUS PIUS (138 – 161)mírový císař vyhýbal se válkám na jihu Skotska byl postaven Antoniův val

MARCUS AURELIUS (161 – 180)nazýván filozofem na trůně jeho osobním lékařem byl sám slavný Galenostři Markomanské války nápis na

Trenčínské skálezemřel na mor v římském vojenském

táboře ve Vídni (Vindobonně)

COMODUS (180 – 192)tyran liboval si v násilí a zavedl

terorpovažoval se za vtěleného Hercula a žil i vystupoval s gladiátorybyl zavražděn NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN

SEPTIMUS SEVERUS (193 – 211)díky nedostatku římských rekrutů dochází k barbarizaci armády do vojska i politiky neřímané

ANTONIUS CARACALLA (211 – 217)roku 212 dal všem obyvatelům

římského impéria římské občanství byl dalším z tyranských a vraždících

císařůnedostatek otroků se projevoval

zejména v zemědělství a v řemesle byl zaveden KOLONÁT

Kolóni byli drobní rolníci, bezzemci a propuštěnci, kteří dostávali do nájmu půdu platili nájemné a museli odpracovat určitý počet hodin u majitele půdy

DIOCLETIANUS (284 – 305)schopný panovník DOMINÁT absolutní samovláda

dominus = pánúzemí rozdělil pro lepší správu na

částiŘím přestal být hlavním městem říšepronásledoval křesťanyz kolónů se postupně stávají nevolníci

CONSTANTINUS (305 – 337)na místě bývalé řecké osady

Byzantion založil nové hlavní město Konstantinopolis

roku 313 vydal Edikt milánský zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími

roku 325 svolal do Nikaie první koncil přijato základní církevní dogma a tzv. Nicejské vyznání víry

POSLEDNÍ STALETÍ ŘÍMSKÉ ŘÍŠE:roku 375 vpadli do Evropy Hunové

začalo stěhování národůroku 378 svedli Římané s Vizigóty

bitvu u Hadrianopole Římané prohráliroku 394 císař Theodosius definitivně

zlomil moc vyznavačů pohanstvív témže roce byly zrušeny olympijské

hryroku 395 Theodosius rozdělil současný

římský svět na Západořímskou říši a Východořímskou říši

roku 410 vyplenili Řím Vizigóti vládce Alarich

roku 451 vstoupili do Říma Hunové Attila “bič boží“ byl poražen v bitvě na Katalaunských polích vojevůdcem Flaviem Aëtiem

roku 455 prošli Římem Vandalové zanechali za sebou spoušť

roku 476 byl poslední západořímský císař Romulus Augustulus svržen germánským vůdcem Odoakarem tím zaniká Západořímská říše