Práce s textem RVP ZUV Management tvorby ŠVP

Post on 10-Jan-2016

41 Views

Category:

Documents

2 Downloads

Preview:

Click to see full reader

DESCRIPTION

Práce s textem RVP ZUV Management tvorby ŠVP. Malenovice 2009. Struktura ŠVP. 1. Identifikační údaje. název ŠVP (popř. motivační název): předkladatel: název školy adresa školy IČO jméno a příjmení ředitele kontakty zřizovatel: název adresa kontakty. 2. Popis školy. - PowerPoint PPT Presentation

Transcript

Práce s textem RVP ZUV

Management tvorby ŠVP

Malenovice 2009

• Struktura ŠVP

název ŠVP (popř. motivační název): předkladatel: název školy adresa školy IČO jméno a příjmení ředitele kontakty zřizovatel:

◦ název◦ adresa◦ kontakty

počet oborů, velikost historie, současnost charakteristika pedagogického sboru dlouhodobé projekty, regionální a

mezinárodní spolupráce vybavení školy a její podmínky

(společně uplatňované postupy na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků)

Název oboru (identický s názvem v RVP ZUV) Studijní zaměření v daném oboru (název

studijního zaměření případně charakteristika studijního zaměření – informace o tom, na základě jakých vzdělávacích obsahů toto zaměření vzniklo, z jakých vyučovacích předmětů se skládá apod.)

Učební plán Tabulace učebního plánu (příp. poznámky

k učebnímu plánu) –  uvedení názvů příslušných vyučovacích předmětů v daném studijním zaměření a hodinových dotací určených těmto předmětům

Učební osnovy vyučovacího/ích předmětu/ů Název vyučovacího předmětu popřípadě jeho

charakteristika (na základě jakých vzdělávacích oblastí, respektive vzdělávacích obsahů příp. modulů popsaných v RVP ZUV vyučovací předmět vznikl)

Vzdělávací obsah daného vyučovacího předmětu (rozpracované očekávané výstupy do jednotlivých ročníků, popřípadě delších časových celků s případným uvedením učiva, studijní literatury apod.)

zásady a způsob hodnocení žáků 

datum podpis ředitele razítko školy

Management tvorby ŠVP

• Co?• Kdy a jak?• S kým?• Co k tomu potřebujeme?

„Myšlení má sice budoucnost, ale o to má bezmyšlenkovitost větší tradici“.

1. Stanovit cíle a poslání2. Identifikovat problém3. Provést WBS

(work breakdown structure) - „rozpad produktů“

vize » poslání » cíle » plánování

• Vize – hlubší představa o budoucnosti

• Poslání - doplňuje vizi, kterou podrobněji charakterizuje

• Cíle - žádaný a očekávaný stav, kterého má být dosaženo (má obsah, rozsah a časové parametry) a řeší daný problém

1. Stanovit cíle a poslání

2. Identifikovat problém• Provést analýzu školy (využít např. VHŠ)

•Strenghts (silná místa)

•Weaknesses (slabá místa)

•Opportunities (příležitosti)

•Threats (hrozby)

• Využít metodu - 5 Whys

Učitelé neumí zařadit do výuky nové a moderní

výukové metody

Neznají tyto metody

Neumí je používat

Nepovažují je za důležité

Nic a nikdo je k používání nemotivuje

Nikdo je v této problematice

nevzdělává

3. Provést WBS „rozpad produktů“

• Prostudovat aktuální verzi dokumetu• Rozdat všem učitelům dokument RVP ZUV k

prostudování • Zadat termín prostudování• Zpracovat SWOT analýzu školy• Seznámit kolegy učitele s principy reformy • ………………………………• ………………………………• ………………………………

• Sestavit časovou osu jednotlivých činností

• Určit postupy a taktiky, jak dosáhnout stanovených cílů

• Personálně zajistit hlavního koordinátora (ředitel ZUŠ)

• Sestavit dílčí týmy• Vymezit odpovědnosti• Provést analýzu

zainteresovaných (zájmových) skupin

- na něž působí dopady vašich aktivit - kteří mohou jakkoli ovlivnit cíl a jednotlivé úkoly

• Alokovat zdrojeFinanční MateriálníLidské

Strategické plánování podle

„Ganttova schématu“

Henry Laurence Gantt (1861 – 1919)

Krizový management

Krize pochází z řeckého “krisis” – nesnáze, rozhodná chvíle, samo

rozhodnutí.

Tři fáze krize:

1.1. První fází je potenciální krize, ve které se První fází je potenciální krize, ve které se nachází převážná část všech školnachází převážná část všech škol

2.2. Ve druhé fázi latentní krize se začínají Ve druhé fázi latentní krize se začínají projevovat příznaky krizových jevů projevovat příznaky krizových jevů

3.3. Poslední fází je akutní krize, která vzniká Poslední fází je akutní krize, která vzniká neřešením předchozí fáze neřešením předchozí fáze

Nekvantifikovatelné symptomy krize (latentní krize):

• Zhoršování klimatu, výskyt mobbingu• Váznutí spolupráce mezi pracovníky• Zhoršující se vnitroškolní kultura, odchody a výpovědi

pracovníků• Odkládání řešení problémů, růst tolerance k

nedostatkům a pokles pracovní morálky• Protěžování některých jedinců, nerovné zacházení • Snížení zájmu o iniciativu pracovníků, ignorování jejich

návrhů na zlepšení práce a prosazování stereotypu• Zanedbávání prostředků stimulace pracovníků• Signály nespokojenosti zákazníků (rodiče, žáci)

Jak řešit konflikt?

• Včas určit místo a vhodný čas• Řešení konfliktu neodkládat• Neřešit více věcí najednou• Přesně pojmenovat spor• Usměrňovat diskuzi k jádru problému• Řídící diskuze musí udržovat odstup • Závěr musí být vzájemná dohoda

„Ledovec nevědomosti“ aneb princip „Sidney Jóšido“

Ze 100 % problémů, o kterých vědí řadoví pracovníci, jich mistři znají jen 74 %, vedoucí pracovníci na

středním článku řízení pak pouze 9 % a vrcholoví manažeři jen 4 %! (tzv. „provozní slepota“)

„Jsou-li lidé v situaci změny, stane se sedm věcí“ K. Blanchard

Bojí se, že budou muset dělat něco, na co nejsou zvyklí Myslí nejprve na to, čeho se musejí vzdát, a nikoliv na

to, co získajíCítí se osamělí, i když ostatní procházejí stejnou změnouBojí se, že nebudou mít sílu se vyrovnat s množstvím

chystaných změnKaždý z nich má míru strachu a obav na jiné úrovniObávají se, že nebude dostatek zdrojů na změnu Jakmile opadne váš tlak, ihned se vracejí k dřívějšímu

jednání !

„10 receptů jak zkazit tvorbu ŠVP“• Nedostatečná informovanost, uzavřená a špatná komunikace• Není zveřejněn podrobný harmonogram prací• Nejsou vytvořeny týmy a odpovědné osoby za termíny• Předpokládá se, že učitelé vše pochopí po prvním vysvětlení• Učitelé studují materiály dlouho, bez porad a konzultací• Text ŠVP tvoří uzavřená „skupinka oblíbenců“ • Neví se, kde najít informace, kde a u koho se poradit • Panuje organizační neschopnost, osobní antipatie, lokální

zájmy• Nejsou průběžně proškolováni učitelé• Nedaří se pochopit rozdíl mezi RVP ZUV a ŠVP!

„10 receptů jak úspěšně napsat ŠVP“• Důkladně nastudovat RVP ZUV a rozumět celkové koncepci i

jednotlivým větám• Seznámit učitele s RVP ZUV formou úvodního výkladu• Dát každému učiteli samostatný výtisk k prostudování (a zadat

termín!) • Na začátku společně provést analýzu (SWOT)• Sestavit raději více menších týmů, než jeden velký• Vždy v týmu určit odpovědnou osobu za splnění termínu • Zajistit učitelům informační zdroje (int.stránky VŮP, RVP ZUV,

Metodický portál RVP atd.)• Nezapomenout na rozdíl v činnosti školy „dnes“ a podle ŠVP

„zítra“• Věřit v úspěch, veřejně ho deklarovat, neztrácet s lidmi trpělivost

(málo kdo pochopil RVP ZUV po první přednášce) • Nebát se změn!

Klíčové kompetence RVP ZUV • Kompetence k umělecké komunikaci• Kompetence osobnostně sociální• Kompetence kulturní

•Kompetence k umělecké komunikaci

Žák:• disponuje vědomostmi a dovednostmi,

které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření,

• proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu.

•Kompetence osobnostně sociální

Žák:• prostřednictvím soustavné umělecké

činnosti disponuje pracovními návyky, které spoluutvářejí jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci,

• se účelně zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo.

•Kompetence kulturní

Žák:• je vnímavý k uměleckým a kulturním

hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence,

• aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím.

Výchovné a vzdělávací strategie Společně uplatňované postupy (metody a formy práce)

na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků

•musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní)•musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné)•musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné)•musejí být společně sdílené (odsouhlasené)

Kritéria pro tvorbu výchovných a vzdělávacích strategií:

Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím• Klíčová kompetence: např. „proniká do struktury

a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu“.

Co dělá žák, když ……………….?

Text: - např. „žák dokáže rozpoznat různé hudební styly a žánry“

Text: - „žák dokáže rozeznat různé hudební styly a žánry“

Co já, jako učitel udělám proto, aby..… ?

„ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “„ ve škole zřídíme a budeme využívat multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“„ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“

„ „ studijní plán v daném roce nastavím tak, aby při výběru repertoáru byly zařazeny různé styly a žánry “„ ve škole zřídíme multimediální knihovnu CD a DVD, seřazenou podle stylových období a žánrů“„ úpravy učiva (osnov) v předmětu, provádím vždy v souladu s aktuálním obsahem učiva v HN“

= VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení

na úrovni školy

??

Klíčová kompetence: např.„žák se zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si odpovědnost za společné dílo“

Co dělá žák, když …………………?

Texty - např. chodí včas na zkoušky…

Co já, jako učitel udělám proto, aby ……………… ?

Texty - společně s dětmi vypracuji psaná pravidla chování v orchestru a

dbám o jejich dodržování = VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE na úrovni oboru na úrovni oddělení

na úrovni školy

„Cesta k výchovným a vzdělávacím strategiím“

A nejtěžší kapitolu máte hotovou!

Děkuji za pozornostJiří Stárek

top related