Inovace studia molekulární a buněčné biologie

I ti d j dělá á í

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Investice do rozvoje vzdělávání

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

I ti d j dělá á í

Biologická klasifikace živočichů(BIKZ)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání

I ti d j dělá á í

5. Prvoústí II

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání

Radim Simerský

I ti d j dělá á í

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání

Měkkýši; Ekdysozoa; hlístice & strunovci

I ti d j dělá á í

Eubilateria - Prvoústí

eubilateria

Protostomia - prvoústí

Ecdysozoa

Lophotrochozoa

mechovci – Ectoprocta = Bryozoa

pásnice - Nemertea

sumýšovci - sipuncula

kroužkovci - Annelida

měkkýši - Mollusca

Brachiozoa

Platyzoa

Gnathifera – vířníci, vrtejši…

břichobrvky - Gastrotricha

ploštěnci - Platyhelminthes

Rhabditophora

Neophoraploštěnky - Neophora s.s.

Neodermatatasemnice - Cestoda

motolice - Trematoda

žábrohlísti - Monogenea

Deuterostomia - druhoústí

mnohostřevky

I ti d j dělá á í

• Zejména mořští, také sladkovodní, suchozemští• Po členovcích druhově nejbohatší kmen!

• Tělo dorzoventrálně zploštělé, obvykle rozlišené na hlavu, svalnatou nohu a útrobní vak s vnitřními orgány

• Noha opatřeny párovými zatahovacími svaly• Hřbetní pokožka vytváří tzv. plášť (palium) – tvoří plášťový

záhyb – zde ústí vylučovací a jsou umístěny dýchací orgány• Hřbetní strana těla chráněna vápenatými jehlicemi,

destičkami nebo schránkami – ektodermální původ

Měkkýši - Mollusca

Lophotrochozoa

mechovci

pásnice

sumýšovci

Brachiozoa

Platyzoa

kroužkovci

měkkýši

I ti d j dělá á í

• Buňky na okraji pláště mohou často vylučují ochrannoutřívrstevnou skořápku– Periostracum – vnější, tvořená směsí proteinů a chinonu

(konchin), barevná– Ostracum – střední, CaCO3 ve formě kalcitových sloupků– Hypostracum – vnitřní perleťová vrstva, CaCO3 ve formě

aragonitových destiček• T.S. plně vyvinutá, slinné žlázy v ústech, do žaludku ústí

vývod hepatopankreatu - slinivkojaterní žláza– Ústa mohou být vybavena radulou – chitinózní pružná

destička s příčnými řadami zubů – krouhání potravy, postupně dorůstá,unikátní znak– Hlavonožci – dvě zobákovité čelisti

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• V.S. obvykle párovitá metanefridia – obrvené nálevky odvádějící vodu a odpadní látky z perikardu

• C.S. většinou otevřená, hemolymfa se z otevřených cév vylévá do tělních dutin, omývá vnitřní orgány. Vyvinuto srdce rozdělené na komoru a předsíně, uzavřeno v perikardu. Hemocyanin – respirační protein obsahující atomy mědi.

• D.S. suchozemští pomocí prokrvené stěny plášťové dutiny -plíce, vodní párovými ktenidii – žábry s dvěma řadami hřebínků v plášťové dutině (jen měkkýši)

• N.S. tetraneurální – mozkový prstenec se čtyřmi páry hlavních ganglií uloženými kolem začátku T.S. a dva páry podélných nervových pásů propojené komisurami

• R.S. gonochoristé i hermafrodité; vývoj může být přímý, ale většina mořských měkkýšů má planktonní, převážně lecitotrofní, larvy.

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• „Obecný“ měkkýš1) radula2) ústa3) schránka4) žaludek + hepatopankreas5) pohlavní žlázy6) srdce7) „coelom“8) metanefridia9) plášť10) plášťová dutina11) řitní otvor12) žábry (ktenidie)13) noha14) mezodermální tkáň; hemocel15) pedální nervový provazec16) střevo17) útrobní nervový provazec18) mozkový prstenec

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• Velmi početná a anatomicky nesmírně rozmanitá skupina• Podobně jako u kroužkovců jsou fylogenetické vztahy v rámci skupiny

navzdory molekulárním analýzám značně nejasné• Rozdíly v tělním plánu způsobené rotací, ohýbáním nebo splýváním orgánů

či celých tělních oblastí

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• Sedm základních, anatomicky výrazně odlišných skupin

Měkkýši - Mollusca

měkkýši - Mollusca

červovci - Aplacophora

štítkonošci - Polyplacophora

přílipkovci - Tryblidia

plži - Gastropoda

hlavonožci - Cephalophoda

kelnatky - Scaphopoda

mlži - Bivalvia

I ti d j dělá á í

• červovci (Aplacophora)• Polyfyletičtí• Červovití, většinou ± 1cm• Beze schránky, tělo kryto pláštěm vyztuženým vápenatými

jehlicemi• Na mořském dně, živí se detritem, prvoky, příp. drobnými živočichy

• štítkonošci (Polyplacophora)• Ploché tělo (cm – dm) shora kryté osmi překrývajícími se

destičkami• Velký počet ktenidií – uloženy v rýhovité plášťové dutině na spodní

straně těla• Mořští, přisedle na skalách• Chiton olivaceus – Středozemní moře

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• přílipkovci (Tryblidia ≈ Monoplacophora)• Tělo kryto miskovitou schránkou, osm párů zatahovacích svalů• Plášťová dutina ve tvaru rýhy, až šest párů žaber• Gonochoristi• Fosilní nálezy z prvohor, znovuobjeveni 1952• Ve velkých hloubkách Tichého oceánu při pobřeží j. Ameriky

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• plži (Gastropoda)• Velmi široká, ekologicky úspěšná skupina, bohatý fosilní záznam• Charakteristická jedna hřbetní stočená schránka – ulita; původně plochá,

opatřená víčkem; někdy sekundárně zaniká• Útrobní vak asymetrický, stočený.• Noha dobře vyvinutá, svalnatá, přizpůsobená k pohybu• Od zbytku těla odlišená hlava s tykadly – olfaktorické

(čichové) orgány, oči – od jednoduchých miskovitých „očních skvrn“ (ocelli) až po váčkovité oči s čočkou

• V ústech radula; dravé druhy zvětšené zuby, někdy slinné žlázy přeměněny v jedové

• U hermafroditů často komplikované rozmnožovací orgány• Vývoj přímý nebo u mořských přes obrvenou planktonní larvu - veliger

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• plži (Gastropoda)• Tradiční dělení podle charakteru a umístění dýchacích orgánů,

pravděpodobně nejde o přirozené taxony

Měkkýši - Mollusca

plži - Gastropoda

předožábří – Prosobranchiata

zadožábří – Opisthobranchiata

plicnatí – Pulmonata

spodnoocí – Basommatophora

stopkoocí – Stylommatophora

I ti d j dělá á í

• plži (Gastropoda)• předožábří (Prosobranchiata)• Mořští i sladkovodní, vzácně suchozemští• Ktenidia jsou umístěna v přední části plášťové dutiny před srdeční síní• Většinou vyvinuto trvalé víčko – operculum – při zatažení nohy

uzavírá ulitu• Obvykle gonochoristi• ušeň mořská – Haliotis tuberculata

• Miskovitá asymetrická ulita, bez opercula• Otvory – smyslové výběžky• Evropská moře, běžný druh

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• ostranka jaderská – Bolinus brandaris• Běžný druh západního středomoří• Ve starověku z přížaberních žláz získáváno purpurové barvivo• Draví

• homolice – Conus sp.• Většinou tropická moře• Draví, přeměněné zuby raduly coby harpuny slouží k lovu• Slinná žláza přeměněna na jedovou – některé druhy nebezpečné i člověku

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• bahenka živorodá - Viviparus contectus– V ČR stojaté vody, v nivách řek– Živí se řasami a organickými zbytky– Vejcoživorodá

• zubovec dunajský – Theodoxus danubialis– Čisté vody jižní Evropy, u nás při soutoku Dyje a Moravy– cca 1cm

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• plži (Gastropoda)• zadožábří (Opistobranchiata)• Žábry v zadní části útrobního vaku, za srdcem, někdy zanikají, k dýchání

pak slouží výrůstky pokožky na hřbetě nebo v okolí řitního otvoru• Ulita redukovaná, nebo úplně chybí• hermafroditi• Většinou pestře zbarvení, často jedovatí• Teplá moře

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• plži (Gastropoda)• plicnatí (Pulmonata)• Dýchají plícemi – silně prokrvenou stěnou plášťové dutiny• Suchozemští, sekundárně sladkovodní, výjimečně mořští• Suchozemské druhy za nepříznivých podmínek uzavírají ulitu přechodnými

víčky – epifragmaty• Většinou fyto- nebo saprofágní

– spodnoocí (Basommatophora)– Sladkovodní, jeden pár nezatažitelných tykadel, na jejich bázi oči– plovatka bahenní – Lymnaea stagnalis– V ČR běžná ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách– okružák ploský – Planorbarius corneus– Běžný druh stojatých vod– Krevní barvivo - hemoglobin

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• mlži (Bivalvia)• Zplošťělé tělo, výrazně redukovaná hlava, bez raduly• Schránka rozdělena na dvě miskovité lastury, spojené periostrakem, v

oblasti dotyku vytvořen pružný vaz, přitahovací svaly• Tělo kryto pláštěm – štěrbiny pro inhalační a exhalační otvor a

vysunovatelnou nohu• Oba otvory, žábry a žaberní chodby porostlé řasinkovým epitelem –

proudící voda omývá žábry a přináší částečky potravy – na žábrách zachyceny, stmeleny slizem, řasinkami posouvány k noze a dále pak k ústnímu otvoru

• Střevo i metanfridia ústí do exhalačního otvoru• Okolo inhalačního otvoru osfrádia, někdy očka• V noze statocysta• Převážně gonochoristi

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• mlži (Bivalvia)• Podobně, jako u plžů, nejsou fylogenetické vztahy zcela jasné• nitkožábří (Pteriomorphia)• Dva páry žaber tvořeny dlouhými, do tvaru U zahnutými, vlákny• Okraje pláště se volně rozevírají• Pouze mořští• slávka jedlá – Mytilus edulis

– V koloniích na skalách příbojové zóny – přichycena tzv. byssovými vlákny –výměšky byssové žlázy v noze

– Baltské a Severní moře, evropské pobřeží Atlantiku

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• ústřice jedlá – Ostrea edulis– Asymetrické lastury – spodní miskovitou přirůstá

k podkladu– Noha není vytvořena– Evropská moře krom Baltu

• hřebenatka jakubská – Pecten jacobaeus– Na okrajích pláště smyslové papily a sekundární

očka– Noha redukovaná, pohyb rychlým zavíráním a

otevíráním lastury– Středozemní moře

• perlotvorka mořská – Pinctada margaritifera– Silná vnitřní perleťová vrstva, tvoří perly– Až 30cm– Tichý a Indický oceán, chov

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• mlži (Bivalvia)• listožábří (Eulamellibranchia)• „tradiční“ taxon, polyfyletický, dnes zástupci většinou děleni do skupin

Heterodonta a Paleoheterodonta• Žábry tvořené dvoulupenitými příčně spojenými vlákny – žaberní desky s

velkým vnitřním povrchem• Mořští a všichni sladkovodní• srdcovka jedlá – Cardium edule

– Písčité dno evropských moří

• střenka jedlá – Solen marginatus– Písčité dno evropských moří

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• škeble – Anodonta sp.– V ČR se běžně vyskytují škeble říční a škeble rybničná– Stojaté a mírně tekoucí vody– Tenkostěnné lastury bez zámku na horním okraji– Larva (glochidium) kryta schránkou, zoubky na okraji se přichycuje na

žábry ryb

• perlorodka říční – Margaritifera margaritifera– V ČR vzácná, náročná na kvalitu vody, horní, chladné toky

příhraničních řek– Masivní lastury se silnou perleťovou vrstvou

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• slávička mnohotvárná – Dreissena polymorpha– Sladké a brakické vody– K podkladu se přichycuje byssovými vlákny– Původně pontokaspický druh – povodí řek Ural, Volha, Dněpr– Invazní druh, celá Evropa, v Severní Americe zjištěny 1988 v oblasti Velkých

jezer, dnes široce rozšířená, obrovské škody

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

Měkkýši - Mollusca

měkkýši - Mollusca

červovci - Aplacophora

štítkonošci - Polyplacophora

přílipkovci - Tryblidia

plži - Gastropoda

hlavonožci - Cephalophoda

kelnatky - Scaphopoda

mlži - Bivalvia

I ti d j dělá á í

• kelnatky (Scaphopoda)• Jednodílná, válcovitá, na obou koncích otevřená schránka• Ze dna většinou vyčnívá jen zadní část – proudí voda do plášťové dutiny• Z předního otvoru vychlípitelný pohyblivý chobot s ústním otvorem a niťovitá

chapadla (kaptakuly) – zachycují zvířenou potravu• Smyslové orgány redukovány• Gonochoristi• Mořští

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• hlavonožci (Cephalopoda)• Přechod k aktivnímu dravému životu• Schránka zachována jen u evolučně původních druhů• Vznik hydrostatického orgánu, reaktivní pohyb – noha

změněna v pár srůstajících chlopní vytvářejících nálevku• Chapadla v okolí ústního otvoru přeměněna na ramena

sloužící k lovu kořisti• Ústa krom raduly vybavena zobákovitými čelistmi• Jednokomorové srdce se dvěma až čtyřmi předsíněmi (podle

počtu žaber)• C.S. může být zcela uzavřená, hemocyanin• Do plášťové dutiny může poblíž konečníku ústit inkoustová

(sepiová) žláza

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• hlavonožci (Cephalopoda)• V pokožce četné chromatofory – změna zbarvení – mimikry, komunikace

• N.S. výrazně koncentrovaná v mozkovém centru krytém chrupavčitou schránkou

• Vchlípené oči, u nejpokročilejších komorové, schopné akomodace, analogické k oku obratlovců

• Gonochoristi, přímý vývoj

Měkkýši - Mollusca

Vertebrata Cephalopoda

I ti d j dělá á í

• hlavonožci (Cephalopoda)• Pouze mořští

Měkkýši - Mollusca

hlavonožci - Cephalopoda

čtyřžábří - Nautiloidea

dvoužábří - Coleoidea

desetiramenatci - Decapodiformes

chobotnice - Octopodiformes

I ti d j dělá á í

• hlavonožci (Cephalopoda)• čtyřžábří (Nautiloidea)• Evolučně velmi stará skupina• Zachovalá schránka – spirálovitá ulita s přepážkami – komory vyplněny

plynem – hydrostatický orgán• Až 90 krátkých ramen bez přísavek• Jednoduché štěrbinové oko, nemají inkoustovou žlázu a chromatofory• Loděnka hlubinná – Nautilus pompilius

– Tichý a Indický oceán, až 700m

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• hlavonožci (Cephalopoda)• dvoužábří (Coleoidea)• desetiramenatci (Decapodiformes)• Deset ramen s přísavkami, jeden z párů bývá delší, přizpůsobený k lovu

kořisti• Okraj pláště vytváří vlnivý plovací lem• C.S. uzavřená• Redukovaná, v těle ukrytá schránka, může vytvářet pouze destičku –

sepiová kost• sepie obecná – Sepia officinalis

– Mělčiny evropských moří– U dna, potravou hlavně korýši– Plovací lem kolem celého útrobního vaku– cca 30 cm

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• dvoužábří (Coleoidea)• desetiramenatci (Decapodiformes)• oliheň obecná – Loligo vulgaris

– Po stranách těla trojúhlé ploutvičky– V hejnech, živí se rybami– Středozemní moře, Atlantik– cca 60 cm

• krakatice obrovská – Architeuthis dux– Dravec ve velkých hloubkách moří, kořist vorvaňů– Přísavky s ozubenými okraji– Délka až 10-20 metrů

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

• dvoužábří (Coleoidea)• Chobotnice (Octopodiformes)• Vakovité tělo beze schránky, velmi flexibilní• Osm ramen s přísavkami• Částečně otevřená cévní soustava, vytváří několik lakun• Chobotnice pobřežní – Octopus vulgaris

– Skalnatá pobřeží Středozemního moře a Atlantiku– Dravá – krabi, mlži– Jedová žláza produkující neurotoxin– Schopna měnit barvu– cca 1 m

Měkkýši - Mollusca

I ti d j dělá á í

eubilateria

Protostomia - prvoústí

Ecdysozoa

Lophotrochozoa

mechovci – Ectoprocta = Bryozoa

pásnice - Nemertea

sumýšovci - sipuncula

kroužkovci - Annelida

měkkýši - Mollusca

Brachiozoa

Platyzoa

Gnathifera – vířníci, vrtejši…

břichobrvky - Gastrotricha

ploštěnci - Platyhelminthes

Rhabditophora

Neophoraploštěnky - Neophora s.s.

Neodermatatasemnice - Cestoda

motolice - Trematoda

žábrohlísti - Monogenea

Deuterostomia - druhoústí

mnohostřevky

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

Ekdysozoa

• Skupina ustanovená na základě molekulárně-fylogenetických metod

• Spojuje členovce + blízké příbuzné (Panarthropoda) s většinou bývalých hlístů –dříve s kroužkovci ve skupině Articulata

ekdysozoa

chobotovci – Scalidophora

Nematoida

Panarthropoda

strunovci - Nematomorpha

hlístice - Nemata

drápkovci - Onychophora

želvušky - Tardigrada

členovci- Arthropoda

I ti d j dělá á í

Ekdysozoa

• Tělo kryto složitě stavěnou kutikulou – několik vrstev – vnější epikutikula, exokutikula, vnitřní endokutikula (obvykle chitinová)

• Kutikula minimálně jednou (strunovci) svlékána, obvykle několikrát během ontogeneze, řídí ekdysteroidní hormony

• Úplný zánik pohybových bičíků• Pohyb pomocí svalů upínajících se na kutikulu OH

OHH

OH

OH

OH

O

ekdyson

I ti d j dělá á í

Ekdysozoa

• Mozek tvoří prstenec kolem přední části trávící trubice• Ústní otvor na konci těla• Většina nemá célom, výjimkou jsou některé skupiny panarthropod (členovci)

– tělní dutina tvořená druhotně vzniklým mixocelem, plně ohraničená mimobuněčnou hmotou

• Pouze u Ekdysozoí se na membránových glykoproteinech N.S. vyskytuje specifický antigen, sloužící během ontogeneze k selektivní adhezi buněk a vzájemnému „rozpoznávání“ neuronů

• Tělo často viditelně segmentováno, v některých případech segmentace zřejmě druhotně zaniká (hlístice, strunovci)

I ti d j dělá á í

Ekdysozoa

• chobotovci (Scalidophora)• Tělo rozděleno na tři části – trup, krátký

„krk“ a vychlípitelný chobot – introvert• Introvert je primárním pohybovým orgánem,

na konci ústa, pokrytý přívěsky (skalidy) –duté, vyplněné pokožkovými a smyslovými buňkami

• Chitinová endokutikula• Mořští, bentičtí• Tři podskupiny – hlavatci (Priapula),

korzetky (Loricifera) a rypečky(Kinorhyncha)

ekdysozoa

chobotovci – Scalidophora

Nematoida

Panarthropoda

strunovci - Nematomorpha

hlístice - Nemata

drápkovci - Onychophora

želvušky - Tardigrada

členovci- Arthropoda

I ti d j dělá á í

Ekdysozoa

• Nematoida• Tělo dlouhé, tenké• Svaly podélně uspořádány do provazců oddělených hřbetními a břišními

pokožkovými pruhy – jimi procházejí i nervové pruhy• Kolagenní kutikula – pevná kutikula v kombinaci s podélným svalstvem

znemožňuje peristaltický pohyb – pohybují se vlněním• strunovci (Nematomorpha)• Protažené, tenké tělo• T.S. výrazně zjednodušená• Pro Ekdysozoa typické trojdílné uspořádání mozku

sekundárně zjednodušené• Mláďata parazitují na členovcích (sladkovodní – hmyz, mořští – rakovci), při

opuštění hostitele – jediné svlékání• Dospělci volně žijící, vodní

I ti d j dělá á í

• Nematoida• hlístice (Nematoda)• Velmi úspěšná a početná skupina (≈ měkkýši, strunatci)• Tělo válcovité, na koncích zúžené, kryto pevnou, elastickou, kolagenní

kutikulou – univerzální stavba pro jakékoliv prostředí• T.S. úplná, trubicovitá, v ústech kutikulární zoubky, lišty nebo bodec, hltan

svalnatý, savý• V.S. protonefridia, vyúsťují jedním otvorem na přídi• N.S. obhltanový prstenec, typická trojdílná stavba• Váčkovité chemoreceptory na přídi (amfidy) a na zádi (fazmidy), smyslové

papily – mechanoreceptory• Gonochoristi, pohlavní dimorfizmus, dospívají po několikerém svlékání• Při růstu jedince se zvětšuje velikost buněk – počet ± stálý – minimální

regenerační schopnosti

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

• Nematoida• hlístice (Nematoda)• nitkovci (Enoplea)• Většinou paraziti, fazmidy nejsou vyvinuty• svalovec stočený – Trichinella spiralis

– Dospělci parazitují v tenkém střevě šelem, prasat i člověka

– Živorodí, mladí jedinci pronikají do svalů hostitele, kde vytváří vápenité cysty – záněty, řezavá bolest, atrofie, ochrnutí

– Nakažení konzumací tepelně nedostatečně upraveného masa

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

• Nematoida• hlístice (Nematoda)• háďata (Chromadorea)• Volně žijící i parazitičtí• Fazmidy většinou vyvinuty• háďátka (Tylenchida)• háďátko obecné - Caenorhabditis elegans

– V půdě, saprofyt– První mnohobuněčný organismus s kompletně osekvenovaným genomem– Významný modelový organismus – z moderních studií vyplývá, že mnohé znaky

považované za původní, jsou ve skutečnosti výsledkem sekundárního zjednodušení – viz změny ve fylogenetickém umístění Nematoid

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

• Nematoida• hlístice (Nematoda)• škrkavice (Ascaridida)• Paraziti obratlovců• Silnostěnná vajíčka opouští tělo hostitele s trusem, přenos výkaly,

znečištěnou potravou, půdou, vodou• škrkavka dětská – Ascaris lumbricoides

– Nejběžnější parazit člověka, celosvětově rozšířena– Po pozření vajíček pronikají mladí jedinci z T.S. do cév a dále do plic, průdušek,

jsou vykašláváni, znovu spolknuti a definitivně se uchytí v tenkém střevě– Zažívací poruchy, záněty, ucpání střev– 10 – 30cm– V ČR vzácně

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

• hlístice (Nematoda)• škrkavice (Ascaridida)• roup dětský – Enterobius vermicularis

– Parazituje v tenkém a tlustém střevě člověka– Samičky kladou vajíčka v okolí análního otvoru – svědění, škrábání,

kontaminace okolí, často autoinfekce– Zažívací poruchy, celková slabost– Slabší nákazy bez výrazných projevů – v dětských kolektivech i u nás rel. hojně

rozšířený– 3 – 12mm

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

• Nematoida• hlístice (Nematoda)• Spirurida• Paraziti obratlovců, mezihostitelem hmyz nebo korýši• vlasovec mízní – Wuchereria bancrofti

– Napadá mízní systém člověka, způsobuje záněty, městnání, otoky– Kožní forma – elefantiáza – otoky, hypertrofie končetin, genitálií– Mezihostitelem a přenašečem různé druhy komárů– Tropy a subtropy– 4 – 10cm

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

• Nematoida• hlístice (Nematoda)• Spirurida• vlasovec medinský – Dracunculus medinensis

– Niťovité tělo, 20 – 100cm– Parazituje v podkožním vazivu člověka a jiných obratlovců– Pod kůží velké boule – v nich samičky – ve vodě vysunují přední část těla a

kladou živé juvenilní jedince – mezihostitelem buchanka – konečný hostitel vypije – paraziti krevními kapilárami do podkožního vaziva, kde dospívají

– Tropy a subtropy

Ekdysozoa

I ti d j dělá á í

ekdysozoa

chobotovci – Scalidophora

Nematoida

Panarthropoda

strunovci - Nematomorpha

hlístice - Nemata

drápkovci - Onychophora

želvušky - Tardigrada

členovci- Arthropoda

Ekdysozoa