Toto není oficiální studijní materiál,

ale tahák

Svět je plochý

ČÁST I – JAK SE SVĚT STAL PLOCHÝM

1 – Zatímco jsem spal

Děj knihy začíná na golfovém hřišti ve městě Bengálúru v Indii, kam autor přijíţdí natočit reportáţ.

Svoji cestu do Indie srovnává s cestou Kryštofa Kolumba. Kolumbus plul do Indie a objevil Ameriku,

vyuţil manuální sílu Indiánů a ohlásil králi a královně, ţe svět je kulatý. Autor se opravdu do Indie

dostal, ale myslel, ţe mnozí lidé, které potkal, jsou Američané. Pochopil, ţe Indové Američanům práci

berou v rámci outsourcingu sluţeb a informačních technologií, oznámil své ţeně, ţe svět je plochý.

Autor natáčel rozhovor s výkonným ředitelem společnosti Infosys Technologies, která se zabývá

informačními technologiemi. Ve společnosti programují zaměstnanci software pro americké a

evropské společnosti. Američtí návrháři se domlouvají s indickými autory softwaru a jeho asijskými

výrobci prostřednictvím virtuálních technologií. Vznikla platforma, díky které je moţné intelektuální

práci a duševní kapitál dodávat z jakéhokoliv místa na světě. Práci je moţné rozloţit na části, ty dodat

kam je třeba, udělat co je ţádáno, a pak všechno poskládat dohromady. Ředitel vše shrnul slovy: „ …

hřiště se dnes vyrovnává.“ Co tím chtěl říct? Myslel tím, ţe země jako Indie má dnes rovnější šanci

ucházet se o kvalifikovanou práci zaloţenou na znalostech. Chtěl říct, ţe svět se rovná … ţe se Země

zplošťuje!

Globalizace měla tři velká období.

Globalizace 1.0 – trvala od roku 1492 aţ do roku 1800 – svět se zmenšil na střední velikost. Klíčovým

činitelem v této době byla hrubá síla, to kolik svalů, koňských sil, větru a výkonu parního stroje měla

země k dispozici. Docházelo ke scelování světa. Řešila otázky, jak funguje země v celosvětové

konkurenci, jak vyuţívá příleţitostí, jak spolupracuje s ostatními zeměmi. Hnací silou byly státy.

Globalizace 2.0 – trvala od roku 1800 aţ do roku 2000 – svět se zmenšil na velikost malou. Klíčovým

činitelem změny, tedy dynamickým prvkem celosvětové integrace byly nadnárodní společnosti, které

začaly hledat globální trhy a globální pracovní sílu. Došlo k průmyslové revoluci – vynález parního

stroje, rozšiřování ţeleznic, rozvoj telekomunikací (telegraf, telefon, počítač satelity, optické kabely,

webové stránky). Hnací silou byly firmy.

Globalizace 3.0 – po roce 2000. Svět se zmenšil, hřiště se vyrovnává. Hybnou silou je schopnost

jednotlivců globálně spolupracovat a soutěţit – „platforma plochého světa“, která je výsledkem

spojení osobního počítače, jeţ umoţnil jednotlivcům, aby si bez dalšího vytvářeli obsah

v digitalizované formě, s optickým kabelem a se softwarem, který zajišťuje jednotlivcům moţnost

spolupracovat na stejném digitalizovaném obsahu bez ohledu na vzdálenost.

V knize je popsáno, jakým způsobem a v jakých oblastech funguje outsourcing. Dochází k tomu, ţe

např. daňová přiznání Američanů, jsou zpracovávána v Indii – levná pracovní síla. Přiznání jsou

naskenována a uloţena v počítači, účetnímu v Indii se data objeví na monitoru a jsou následně

zpracována. Vše je moţné digitalizovat a outsourcovat tomu, kdo práci udělá buď nejlíp, nebo

nejlevněji.

Outsourcovat lze i sluţby – rezervace míst v restauraci nebo návštěvu kadeřníka, a to přes call centra

někde hodně daleko.

Outsourcing lze vyuţít i lékařství – v malých a středních nemocnicích USA radiologové outsourcují

posuzování skenů z počítačové tomografie lékařům v Indii a Austrálii. Děje se tak většinou v noci, kdy

v nemocnicích neslouţí dost radiologů, aby to zvládli sami.

Outsourcing lze vyuţít i ve zpravodajství, ţurnalistice – vyuţívá jej např. agentura Reuters – niţší

náklady na pracovní sílu – indičtí zaměstnanci jsou vysoce motivovaní a usilují o zvýšení odbornosti.

Práce se přesouvá tam, kde se dá udělat nejefektivněji, tj. např. z New Yorku do Bengalúru v Indii.

Hovoří vám monitor?

V této části přibliţuje autor práci v indických call centrech. Telefonní hovory do těchto center

přenášejí satelity a podmořské optické kabely. Kaţdé rozlehlé poschodí budov center je rozděleno do

shluků krychlových kójí. Mladí lidé tu pracují v malých týmech. V současné době odpovídá v Indii na

telefonní hovory z celého světa nebo vytáčí telefonní čísla a nabízí úvěrové karty, výhodné nákupy

mobilů, případně připomíná nezaplacené dluhy asi 245 000 lidí. V Americe patří práce call centrech

mezi málo placené a neatraktivní, ale kdyţ se přesune do Indie, stane se dobře placenou a prestiţní.

V call centrech vládne týmový duch a mladí lidé se nemohou dočkat, aţ se podělí o své záţitky

bizardních hovorů s Američany, kteří jsou přesvědčeni, ţe svými řečmi vytáčejí někoho za rohem.

V této části je popsáno, jakým způsobem probíhají konkurzy na místa v těchto centrech, jak jsou

zaměstnanci finančně odměňováni, ale také to, jak se učí mluvit americkou angličtinou, tak, aby

nebylo poznat, ţe telefonní hovory jsou vyřizovány z Indie.

Stáváme se svědky toho, čemu se říká „globalizace inovací“. Znamená to konec starého modelu, kdy

jedna americká a evropská firma s nadnárodní působností zvládá všechny části vývoje produktu

vlastními silami. Stále více firem outsourcují významnou část výzkumných a vývojových úkolů do

Indie, Ruska, Číny.

Je moţné mít i dálkového asistenta, kterému kdyţ odcházíte z práce, zadáte úkol a druhý den ráno ho

budete mít splněný. Díky časovému posunu mezi Amerikou a Indií pro vás můţe pracovat v době

vašeho spánku a ráno bude vše hotovo. Mít vlastního dálkového asistenta stojí od 1500 do 2000 dolarů

měsíčně. Asistenti se rekrutují z nadaných absolventů indických škol.

Autor knihy se vydal do Tokia, kde měl moţnost vyzpovídat někdejšího slavného japonského

konzultanta společnosti MCKinsey&Company, který si zaloţil vlastní společnost Ohmae&Asociates.

Společnost se zabývá outsourcováním jednodušších pracovních příleţitostí do Číny do call center a k

poskytovatelům sluţeb, hovořícím japonsky. Severovýchodní Čína a region Dalianu je pro Japonce

tím, čím je Bengálúr pro Ameriku a další anglicky mluvící země. Nabírat lidi je jednoduché, protoţe

asi třetina studentů v regionu se učí japonštinu. Firma vyvinula software umoţňující data přijímat a

dělit do sloţek, jeţ jsou podle konkrétních specializací rozesílány po Japonsku a po Číně, přepsány a

v tokijské centrále znovu poskládány dohromady.

Dále je v knize popisována návštěva autora v čínském Dalianu. Je to moderní město s širokými

bulváry, nádhernými plochami zeleně, univerzitami, technickými školami a s obrovskými

softwarovými centry. Město je pro japonský outsourcing zajímavé také tím, ţe je odtud blízko do

Japonska i do Koreje. Export softwarových produktů roste kaţdoročně o 50 %. Starosta Dalianu

k tomu říká: „ … na počátku naše mladé odborníky zaměstnávají cizinci a potom zakládáme vlastní

podniky.“

Dalším příkladem je nízkonákladová letecká společnost JetBlue, která outsourcují celý rezervační

systém ţenám v domácnosti v Utahu. Výkonný ředitel společnosti tento způsob zaměstnávání

pojmenoval „homesourcing“. Na rezervacích pracuje z domova 250 lidí, jsou o 30 % výkonnější a

vyřídí o 30 % víc objednávek , protoţe jsou spokojenější. Jsou i loajálnější a panuje mezi nimi menší

fluktuace. Do Indie firma outsourcovat nebude. Článek o JetBlue v Los Angeles Times z 9. Května

2005 připomíná, ţe v roce 1997 pracovalo z domova alespoň na část pracovního úvazku 11,6 milionů

zaměstnanců amerických firem. Dnes jejich počet stoupl na 23,5 milionů, tedy na 16 % veškeré

pracovní síly v USA. Outsourcing a homesourcing nejsou dvě konkurenční strategie, ale neúnavné

snahy amerických firem sniţovat náklady a zvyšovat efektivitu.

V armádě USA dochází ke zplošťování bojišť, konkrétně v Iráku. Díky moderním technologiím můţe

i řadový voják pracující u počítače rozhodovat o informacích, které shromaţďuje. Je jasné, ţe ţádný

poručík nezahájí bitvu, aniţ by se neporadil s nařízenými, dávno pryč jsou však dny, kdy celkovou

situaci znali jen velící důstojníci.

Flatburgery a hranolky

Outsourcing se uplatňuje i ve sluţbách v restauracích, které provozuje firma McDonaldś.

Čeká Vás tam milá a rychlá obsluha, která není v restauraci a nejspíš ani v Missouri. Je daleko

odtud, v call centru v Colorado Springs a se zákazníky i pracovníky restaurace se spojuje

virtuálně a zprostředkovává objednávky jídel. Výhodou jsou niţší náklady, vyšší rychlost a

menší počet chyb. Tento nápad je natolik zajímavý, ţe se ho firma McDonaldś rozhodla

ověřovat s vlastním softwarem i v dalších restauracích.

Americké děti a jejich rodiče se dnes obracejí na Indy s tím, aby je doučovali online. Tomuto

způsobu doučování se říká e-tutoring. Ke spojení ţáka a učitelem dochází prostřednictvím

internetu a sluchátek s mikrofonem. Učitel se domlouvá se ţákem, píšou si zprávy, na

problematická místa se upozorňují pomocí digitální tuţky. Díky skeneru si mohou posílat

stránky učebnic. Dnes uţ tisíce indických učitelů pomáhá americkým ţákům dohnat učivo.

Berou za to 15 aţ 20 dolarů za hodinu, coţ je zlomek platby za soukromé doučování ve

Spojených státech.

V souvislosti se zplošťování světa autor zmiňuje i způsob, jak je moţné pomocí

videokonference projednat mezinárodní smlouvy, aniţ by celý tým cestoval jedním nebo

druhým směrem. Digitální spojení eliminovalo spoustu únavných hodin a všichni kolem

„virtuálního stolu „ byli naprosto spokojeni.

Velmi netradičním nenákladným způsobem, prostřednictví Internetu, se dá provádět i

ţurnalistika. Příkladem jsou noviny s jedním redaktorem, InDcJournal. Tomuto redaktorovi

k pořízení rozhovoru stačí nahrávací zařízení MP3 a fotoaparát mobilního telefonu. Druhý

den se jiţ na internetové stránce objeví fotka, rozhovor a k tomu tři stovky komentářů.

Autor knihy je přesvědčen, ţe pokud bude zplošťování světa pokračovat, bude tato doba

jednou povaţována za období podstatných posunů nebo zlomových bodů, něco jako byl

okamţik Guttenbergova vynálezu knihtisku, vzestup národních států nebo průmyslová

revoluce. Velkou výzvou naší doby je tyto změny vstřebávat způsobem, který nás nezahltí a

zároveň neodsune na vedlejší kolej. Nebude to snadné, ale je to však náš nevyhnutelný a

nutný úkol. V této kapitole se autor s námi podělil o svůj objev, ţe svět je plochý. Další

kapitoly podrobně popisují, jak se to stalo.

2 – DESET SIL, KTERÉ ZPLOŠTILY SVĚT

Faktor zploštění č. 1 - 9.11.1989 - Nový věk tvořivosti: Den, kdy se zdi

zbortily a Wokna otevřela

Pádem berlínské zdi 9.11.1989 se uvolnily síly, které lidi z moci sovětského impéria vysvobodily,

rovnováha sil ve světě se vychýlila ve prospěch demokracie, konsensuálního a trţně orientovaného

způsobu vlády. Abychom pochopily význam pádu berlínské zdi, je nejlepší promluvit si s někým, kdo

není Němec ani Rus. V podobné situaci byla Indie v době, kdy skončila britská koloniální nadvláda.

K moci se dostal Nehrů, který neměl s řízením velké země zkušenosti, proto poslal tým ekonomů do

Moskvy. Převzal plánované hospodářství a zapomněl, ţe Indie má soukromý sektor (1949 – 1991).

Státní vlastnictví přivedlo málem zemi ke krachu. V roce 1991 byla regulace hospodářství zrušena a

hospodářský výsledek do tří let vzrostl o sedm procent.

Pádem berlínské zdi se uvolnila ohromná energie stamilionů lidí ze zemí jako je Indie, Brazílie, Čína a

bývalý Sovětský Svaz. Po 9. listopadu se svět stal lepším místem k ţivotu. Výsledkem tohoto procesu,

probíhajícího napříč společnostmi, byl zplošťující efekt, který posiloval ty dole a oslaboval ty nahoře.

Pád zdi umoţnil větší vyuţití vědomostí, ekonomické a technologické standardy se začaly prosazovat

mnohem rychleji. Otevřela se cesta k rozšíření Evropské unie a přijetí společné měny.

Příčin pádu „zdi“ bylo víc.

1) Vnitřní rozpory a neefektivnost systému v Sovětském svazu. Utrácení za bojové hlavice –

bankrot. Nevydařená reforma Michaila Gorbačova.

2) Informační revoluce, která začala v polovině osmdesátých let. Totalitní systémy nedokázaly

zabránit šíření informací (telefony, faxy, osobní počítače)

3) Rozvoj počítačů - po roce 1985 vznikla první verze operačního sytému Windows, v roce 1990

průlomová verze Windows 3.0, příchod osobních počítačů IBM s operačním systémem

Windows se zaslouţil o zrušení limitu objemu informací – milióny lidí si samy vytvořili obsah

v digitální podobě a mohli ho sdílet s lidmi na velké vzdálenosti

4) Modemy, optická vlákna, internet a workflow software umoţnili přenášet obsah okamţitě,

jednoduše a levně kamkoli na světě.

Neexistovaly ţádné překáţky globální výměny digitálních informací. Pád zdi slavili s lidmi

sovětského bloku i Američané a Evropané. Někteří věřili, ţe pád zdi způsobil Reagan, jiní mysleli, ţe

Steve Jobs a Bill Gates, v islámských zemích měli za to, ţe za všemi změnami stojí bin Ládin.

Faktor zploštění č. 2 - 9. 8. 1995 - Nový věk propojitelnosti: Když pavučina

ovinula svět a akcie Netscape se začaly veřejně obchodovat.

V polovině devadesátých let dosáhl osobní počítač s Windows hranic moţného rozvoje. Další fází byl

přechod od výpočetní platformy zaloţené na PC k platformě zaloţené na internetu. Průlomovými

aplikacemi byly e-mail (komerční portály AOL, Compuserve, MNS) a webové prohlíţeče. V první

fázi došlo k vytvoření celosvětové sítě (Word wide webu), díky kterému se mohly vydávat zprávy,

šířit data. Druhou fází bylo vytvoření prohlíţeče (Tim Berners-Lee) , 1991). Dalším velkým

průlomem bylo vytvoření celosvětové sítě Bernerse-Leea, kterou tvoří počítače a kabely. Vynálezci

internetu Vint Verf a Bob Khan vymysleli, jak ji vyuţít k posílání paketů (malých balíčků) informací.

První webovou stránku na světě vytvořil Bernerse-Leea a objevila se na síti 6. 8. 1991. Dále

zpopularizoval kódovací systém HTML, vymyslel schéma adres URL a připravil soubor pravidel,

který nazval http. První oblíbený komerční prohlíţeč a kulturu „brouzdání“ vytvořila firmy Netscape.

Tato firma se zaslouţila o to, ţe se internet zpřístupnil všem věkovým skupinám. Dále se na trhu

objevil operační systém Windows 95, který se stal nejrozšířenějším na světě. Pak došlo

k přeinstalování optických vláken, a proto se „z Bengalúru stalo předměstí Bostonu“. V knize je

popsáno, jak se rozvíjely jednotlivé firmy jako Netskap, Mosaic, Netscape Comunication. Vzniknul

webový prohlíţeč Mosaic, který umoţnil prohlíţení webových stránek komukoliv. Čím víc lidí mělo

prohlíţeč, tím víc jich stálo o propojení a podporovalo tvorbu obsahu, aplikací a nástrojů. První

komerční prohlíţeč firmy Netscape, který pracoval na IBM PC, Apple Macintoshi i na počítačích

s operačním systémem Unix, byl předveden v prosinci 1994. Firma Netscape chtěla zabránit, aby

Microsoft, se svou nadvládou na trhu mohl přesunout protokoly (FTP, http, HTML, SSL, SMTP, POP

aj.) z otevřených na patentované standardy, které zvládnou jen servery Microsoftu. To se podařilo.

Všichni si uvědomili, ţe je nutné, aby spolu internetové firmy vzájemně spolupracovaly a vytvořily

jednu vzájemně interoperabilní síť. Lidé ţádali, aby si tyto firmy konkurovaly aplikacemi, tedy tím, co

zákazníci mohou pouţívat, jakmile se na internetu octnou, nikoli tím, jak se na něj dostat. Lidé se

bleskově naučili nové technologie zvládat a za deset let jich bylo na internetu osm set milionů. Díky

různým finančním operacím a prodeji akcií nakonec firma Netscape padla za oběť zdrcujícímu tlaku

konkurenčního Microsoftu, který poskytoval prohlíţeč Internet Exploler zdarma, jako součást

operačního systému Windows.

Začala digitální revoluce. Digitalizovala se slova, hudba, data, filmy, soubory a obrázky. Kaţdý tato

data operativně získával a posílal prostřednictvím internetu. Investoři vsadili na digitalizaci, internet a

optické kabely. Optická vlákna fungují tak, ţe převádějí data nebo hlasy na světelné pulzy, které se

přenášejí optickými kabely. Přivedou je k přijímači, který je opět převede (z jedniček a nul) do

původního signálu. V roce 1996 vstoupil v platnost Zákon o telekomunikacích, který umoţnil firmám,

zajišťujícím místní i dálkové spojení, konkurenceschopnost.

Pokud uvedené shrneme: narovnávací fáze „Apple – PC – Windows“ se týkala komunikace

v rámci firmy. Pak přišla fáze „internet – e-mail – prohlížeč“, která zeměkouli zploštila. Šlo o to,

že ze svého počítače mohu komunikovat s kýmkoli, což je podstatou elektronické pošty, a že na

internetu můžu navštívit libovolnou webovou stránku, což je podstatou „surfování“. Stručně

řečeno, fáze „Apple – PC – Windows“ dala vzniknout fázi“prohlížeč – e-mail“. Obě dohromady

umožnily, aby víc lidí komunikovalo v míře dosud nepředstavitelné. V narovnávání světa

položila tato fáze jen základy pro další krok.

Faktor zploštění č. 3 – Software pro workflow

Tento faktor přišel po fázi „berlínská zeď – Windows – Netscape“. Pád berlínské zdi byl dějinnou

událostí, které si kaţdý všiml. Okolo vydání emise akcií Netscapu se strhlo velké pozdviţení. Ale

vzestup a integrace softwaru pro workflow (efektivní řízení a správu firemních procesů) byla tichou

revolucí, kterou mnoho lidí ani nezaznamenalo. Krystalizovala se v druhé polovině devadesátých let

minulého století a její vliv na svět nebyl menší neţ u prvních dvou faktorů zplošťování. Umoţnila více

lidem, na vícero místech připravovat data, z nichţ jejich podnikání vychází, umístit je na síti,

organizovat je a kdykoli se k nim dostávat; předtím se to však muselo zpracovávat osobně a ručně.

Pracovní procesy se díky tomu začaly plynule, a dříve nevídanou měrou, přesouvat nejen uvnitř firem,

ale i mezi nimi a mezi kontinenty. Velkým průlomem ve workflow bylo spojení osobního počítače a e-

mailu. Osobní počítače s operačním systémem umoţnily kdekomu v kanceláři pouhým pohybem prstů

po klávesnici vytvářet digitální obsah a zpracovávat ho. Pokud všichni pouţívali stejný hardware,

software a systém elektronické pošty, produktivita se zvýšila a digitální obsah se dal bez problémů

posílat z oddělení na oddělení. Standardizace metod, jimiţ se data pomocí osobního počítače

digitalizovala a přenášela po internetu, byla skutečně velkým průlomem. Bylo však třeba zajistit další

dvě věci. Za prvé jakési kouzelné potrubí, tedy přenosové protokoly a jazyky, které zajistí, ţe se kaţdý

e-mail a softwarová aplikace spojí s dalšími e-maily softwarovými aplikacemi uvnitř firmy, ale i

mimo ni, bez ohledu na to, jaký počítač nebo software pouţívají ostatní. Za druhé bylo třeba, aby si

programátoři pospíšili a vytvořili nové aplikace, které by umoţnily dostat z počítačů při práci

s digitalizovanými daty maximum a cestu našim vlastním produktům tak co nejvíc zkrátily. Za tímto

účelem byly vytvořeny protokoly – jazyk internetu a webu (HTML, HTTP, TCP/IP). Dalším

pokrokem byl vynález jazyků XML a SOAP. Stručně řečeno, v osmdesátých letech jsme začali

s tím, že lidé mohli používat osobní počítače a v digitální formě vytvářet obsah, který si vytiskli

na papír a pak si ho vyměňovali. Buď ho odnesli, nebo poslali poštou, posléze elektronickou. Pak

přišli lidé, kteří byli schopni vyrábět ve svých počítačích digitální obsah, přenášet ho po

internetu a díky standardizovaným protokolům spolupracovat s kýmkoli kdekoli. Dnes jsme

konečně dospěli ve workflow k bodu, kdy stroje komunikují prostřednictvím internetu s jinými

stroji a využívají k tomu standardizované protokoly, aniž se tím musejí zabývat lidé.

Standardy nad standardy

Po vytvoření programovacích jazyků mezi s sebou přestaly firmy soutěţit a soustředily se kvalitu

(přidanou hodnotu). Dnes uţ standardizovaným způsobem kódujeme nejen dokumenty a softwarové

aplikace, jako jsou textové dokumenty a webové stránky, které na jakémkoli počítači kaţdý přečte.

Standardizujeme také firemní procesy, které tyto dokumenty reprezentují (např. bankovnictví –

prostřednictvím PayPalu je moţné komukoli a kamkoli poslat peníze, hypotéky). S nárůstem

produktivity a spoluprací celého digitálního ekosystému, díky zlevňování a zrychlování, se mohou

zaměstnanci víc soustředit na vyšší úroveň přidané hodnoty, inovaci na míru nebo sluţby, které

odlišují jednu firmu od druhé.

Nejnovější űberstandard

Po platbách kreditními kartami a vyřizování hypoték přichází další revoluce, kterou umoţnil nový

programovací nástroj zvaný AJAX. AJAX poskytuje snadný přístup k pestřejším a sofistikovanějším

nástrojům podnikání zaloţeným na webu, umoţňuje přístup k těmto nástrojům a jejich pouţívání.

Všechna firemní data je moţné uchovat na webu, nikoli na svém počítači. Tyto sluţby pravděpodobně

nahradí většinu firemních softwarových programů, které je moţné si zakoupit, aktualizovat, stahovat a

integrovat s ostatními systémy. Workflow na této úrovni umoţňuje právě AJAX, díky němuţ lze do

webové stránky zabudovat sloţité integrované podnikatelské aplikace, jednoduchým prohlíţečem je

otevřít a snadno do nich vstoupit. Tímto způsobem je moţné zpracovávat na internetu texty, data a

podnikatelské záleţitosti, které by se normálně zpracovávaly na osobním počítači s konvenčním

softwarem.

Geneze: platforma plochého světa přichází

Padla zeď, otevřela se Wokna a nastoupily osobní počítače, což umožnilo, aby lidé začali masově

vytvářet vlastní obsah v digitalizované formě. Potom se rozšířil internet, zrodil se web a díky

prohlížečům a vláknové optice se lidé mohli propojovat a sdílet digitalizovaný obsah s dalšími

lidmi a za mnohem příznivější ceny. Objevily se standardizované přenosové cesty a protokoly,

které spojily všechny počítače a softwarové aplikace a povzbudily rozvoj standardizovaných

podnikatelských postupů pro určité typy obchodu nebo pracovních procesů. Všichni se mohli

spojit a bez problémů spolupracovat na dalším digitalizovaném obsahu. Tato základní platforma

pomohla šíření šesti dalších faktorů spolupráce. Nazýváme je „uploading“, „outsourcing“, „off-

shoring“, „supply-chaining“, „insourcing“ a „in-forming“.

Faktor zploštění č. 4 – Uploading

Využít síly společenství

Microsoft, IBM, Oracle i Netscap se snaţily postavit komerční webové servery. Najednou se v

internetovém prostředí objevila skupina počítačových nadšenců, která si říkala Apache. Ti vyvinuli

nový software, který nabízeli světu zdarma. Říká se tomu community developer software, protoţe ho

vyvíjí počítačová komunita a nikoliv specializovaná firma. Dále se objevují blogeři, kteří na webu

nabízejí vlastní zprávy. Další společenství vytváří Wikipedii (encyklopedie). Jiní poskytují vlastní

písničky, básně videa apod. – podcasting. Toto všechno jsou různé varianty uploading. Tato nově

objevená moc jednotlivců a společenství, často spočívá v bezplatném posílání, vysílání a rozesílání

vlastních produktů a nápadů neţ v pasivním downloadování (stahování) komerčních produktů,

podstatně mění tok kreativity, inovací, politické mobilizace a shromaţďování informací i jejich

rozšiřování. Uploading se bezpochyby stane v plochém světě nejrevolučnější formou spolupráce.

Společně vyvíjený software

Podstata hnutí community developer software, tedy společně vyvíjeného softwaru, známého také

jako hnutí „otevřeného zdrojového kódu“ (open source) vychází z názoru, ţe kdyţ firmy nebo

samostatné skupiny poskytnou zdrojový kód, tedy základní programovací instrukce, díky nimţ můţe

jakýkoliv software fungovat, svolují, aby kaţdý přispěl a software vylepšoval. A také, ţe miliony

dalších lidí si to smějí zdarma stáhnout a pouţívat. Tato společenství si lze představit jako skupiny

komunikující po internetu. Jsou sloţené z programátorů pracujících na volné noze, kteří spolupracují,

aby vytvořili software. Kaţdý přispívá a vylepšuje zdrojový kód. Tato společenství se dělí do dvou

názorových platforem.

1) První frakce – společenství intelektuální – tvrdí, ţe kdokoliv můţe pouţít zdrojový kód jako

základ komerčního produktu, pouze za podmínky, ţe přizná autorství skupiny, která jej

původně vyvinula. Software se tak přelévá do různých vylepšení, adaptací, implementací, jen

je nutné přiznat původní skupině autorskou prioritu.

2) Druhá platforma – hnutí za svobodný software – tvrdí, ţe kdyţ vytvoříte a šíříte produkt

odvozený od softwarového kódu vyvinutého v takovém společenství, musíte mu na oplátku

přispět vlastní inovací. To znamená, ţe vámi přidělená část musí být také zdarma.

Dále je v této části popisován vývoj webového serveru Apache, setkání s jeho průkopníkem Brianem

Behlendorfem. Ten například hovoří o tom, jak Amazon pouţívá pro webové stránky software

Apache. Kdyţ se webový prohlíţeč spojí s webovými stránkami, úplně první software, se kterým

komunikuje, je Apache. Prohlíţeč ho poţádá o webovou stránku Amazonu a Apache prohlíţeči pošle

jeho obsah. Behlendorf vytvořil s kolegy, vyznávajícími otevřený zdrojový kód, online továrnu na

software, kterou nikdo nevlastnil a nikdo neprohlíţel. Měly softwarový projekt, ale koordinace a řízení

vycházelo z chování kaţdého, kdo přišel a chtěl psát software – patch file (záplatový soubor).

Vzhledem ke své výkonnosti Apache umoţňuje, aby na jediném počítačovém serveru byly umístěny

tisíce webových prezentací (hudba, texty atd.) Společnost IBM s Apachem soupeřila, ale pak se

rozhodla, ţe s ním bude spolupracovat. Apache po IBM poţadoval, aby jim zprostředkovali spolupráci

se svými nejlepšími odborníky a ti, aby přispívali, jako všichni ostatní zadarmo. V roce 1998 firma

IBM oznámila plán včlenit Apache do svého nového webového produktu zvaného WebSphere. Dnes

je Apache jedním z nejúspěšnějších nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem a běţí na něm dvě třetiny

webových stránek.

Dalším svobodným softwarem je operační systém Linux (1991, student Helsinské univerzity Linus

Torvalds). Podle licence si můţe kaţdý stáhnout zdrojový kód a vylepšit ho – vţdy zadarmo. Linux

nabízí řadu variant operačního systému, jeţ lze uzpůsobit tak, aby mohl fungovat nejen ve stolních

počítačích.

Linux i Apache začínaly jako čisté formy společně vyvíjeného softwaru, rozšiřovaného

spolupracujícími a neorganizovanými společenstvími, z Apache se brzy vyvinul ve spolupráci s IBM

„smíšený model“.

Odpovědi vyvinuté společenstvím

Brien Behlendorf vsadil na zvýšenou poptávku po vyuţití výhod platformy nového plochého světa a

inovaci otevřených zdrojových kódů. V roce 2004 zaloţil firmu zvanou CollabNet podporující u

velkých firem právě vyuţívání otevřených zdrojů jako nástrojů softwarové inovace. Tyto stránky

mohou otvírat jen uţivatelé s heslem, a na nich se podívat na zdrojový kód a upozornit na chyby.

Mohou se účastnit diskuzí s inţenýry, manaţery a zákaznickým centrem. Autor upozorňuje, ţe

takováto spolupráce se dá uplatnit i v jiných odvětvích. Jako příklad uvádí americkou politiku, kdy

kaţdá strana, která vyuţije nových technologií a osvojí si je, získává převahu i politice. Andrew Rasiej

říká, ţe jeden zvolený úředník nedokáţe řešit problém osmi milionů, ale osm milionů spojených po síti

problémy jednoho města vyřešit dokáţe.

Blogy: uploading zpráv a komentářů

Další forma uploading, která vychází zdola a sama se organizuje, jsou blogy. Blogeři jsou svébytní

online komentátoři, kteří se často propojují podle ideologické spřízněnosti, vytvořili na bázi

otevřených zdrojů svého druhu zpravodajský sál. Blog je virtuální tribuna, na kterou můţete kaţdý den

kdokoli vstoupit a v podobě názorového sloupku, bulletinu nebo nezáţivného ţvanění vyprávět

k libovolnému tématu. Bloggery nikdo neřídí, jejich morální normy se v praxi hodně liší. Počet bloggů

denně narůstá asi o sedmdesát tisíc. Noviny, časopisy a zpravodajské stanice se boggerům otevírají a ti

se stávají spolutvůrci zpravodajství (zasílání komentářů, fotografií k různým událostem).

Je zde konstatováno, ţe příští generace uţ vyroste na síti, neboť uţ v současné době má asi dva

miliony dětí ve věku od 6 aţ 17 lety vlastní webové stránky.

Úspěšně se začíná prosazovat audio verze blogování, které se říká podcasting. Spočívá v tom, ţe si

jednotlivci vytvářejí vlastní audio a video soubory a zveřejňují je na internetových platformách. Tyto

podcasty si pak stahují uţivatelé nebo předplatitelé, kteří je poslouchají, případně se na ně dívají na

svých počítačích.

Wikipedia: společenství uploadující obsah

Wikipedia – internetová encyklopedie, do níţ přispívají její uţivatelé, říká se jí také „lidová“. Na

stránkách Wikipedie je ikona, prostřednictví které je moţné obsah textu doplnit nebo ho naopak

vymazat. Autor říká, ţe vytvářet encyklopedii v takovéto formě vypadá šíleně, ale ono se to

přirozeným způsobem hlídá samo. Na Wikipedii se měsíčně podívá asi 2,5 miliardy uţivatelů. Ani ve

Wikipedii se však všechno neuhlídá, je moţné ji i zneuţít k dezinformacím. Autor o Wikipedii říká, ţe

ji má rád. Pouţil ji i při psaní této knihy s vědomím, ţe to společenství nemá vţdycky pravdu a ţe síť

se vţdy sama neopraví, určitě ne stejnou rychlostí, jakou šíří chyby.

Jak daleko může uploadování zajít?

Uploading je uţ dnes významným faktorem zploštění zeměkoule. Šíří se stále víc, protoţe platforma

plochého světa, která to umoţňuje, se rozrůstá, a protoţe uploading vychází z velmi hluboké lidské

touhy kaţdého z nás, podílet se jako jednotlivec na událostech a nechat slyšet svůj hlas. Lidé

uploadující rádi, a proto má uploading ze všech deseti faktorů zplošťování světa největší potenciál

ničit a bourat. Tento jeho destruktivní rozměr bude tím hrozivější, čím víc a čím dřív si lidé začnou, ve

snaze zůstat ve hře, tuto schopnost procvičovat. Autor je přesvědčen, ţe aţ se nástroje individuální

spolupráce rozšíří a víc lidí s nimi bude mít vlastní zkušenost, všechny velké instituce a hierarchické

struktury poznají, co to znamená a všechny varuje.

Deset sil, které zploštily svět

Faktor zploštění č. 5 – Outsourcing, Y2K

Indie - 15. 8. 1947 nezávislost, Indie byla „druhým kupcem“ (levně nakupuje poté, co první

zbankrotuje) firem podnikajících v optických kabelech. Akcie ve skutečnosti nenakupovali,

ale těţili z nadměrné kapacity a pouţívali optické kabely skoro zadarmo.

Mnoţství přírodního bohatství nepostačuje počtu obyvatel, ale mají dobré vzdělání

v přírodních vědách, technice a medicíně. 1951 zaloţen první ze sedmi Indických

technologických institutů s velmi náročnými měřítky. Experty vyváţí do zahraničí - dobrá

věc. Ale politický systém fungoval špatně, prosovětské hospodářství a indické mozky

odcházejí do Ameriky, která z toho profituje.

Netscape, 1996 deregulace telef. sluţeb a zploštění světa - odborníci se připojují z Indie. Indie

nemohla pracovat s širokopásmovým připojením, ani propojit vlastní vzdělání s americkou

high-tech, zaplatili to američtí akcionáři – přeinvestování můţe přinést uţitek. Revoluce inf.

technologií (příchod General Electric (GE)) na přelomu 80. a 90. let – části čipů se

navrhovaly v Indii, klíčoví lidé v Americe i Indii byli Indové, ale pouţívali dost primitivní

komunikační sítě. Indie uzavřela trh zahraničním společnostem, indické společnosti zakládaly

vlastní továrny na výrobu počítačů a serverů. Mohou vyrábět pro sebe i pro GE. 1991 se

indická ekonomika otevírá, do telekomunikací vstupuje konkurence. Uvolnilo se satelitní

spojení pro příjem a odesílání zpráv a dat. HealthScribe indicko-americká společnost

outsourcovala přepis lékařské dokumentace. Řada firem si část procesů firemního provozu

nechává vypracovat v Indii.

Konec devadesátých let – počítačová krize Y2K (vnitřní hodiny při přechodu na rok 2000),

očekávala se celosvětová krize. Potřeba kontroly a úpravy mnoha počítačů – mnoţství nudné

práce, v Indii schopní odborníci za levnou cenu práce. Vztah Ameriky a Indie se stal

významným faktorem zploštění. Kombinace počítačů, internetu a optických kabelů nabízí

novou formu spolupráce, moţnost outsourcingu.

2000 e-commerce(e-obchod), velká dot.com (internetová horečka – domény .com) poptávka.

Indické firmy nabízí komplexní systémy vysoké kvality a získávají respekt. Po krachu

dot.com byznysu se vyuţívání podmořského kabelu znásobilo. Dot.com bublina byla

aspektem globalizace, kdyţ splaskla, nezpůsobila krach, spíše ji popohnala vpřed. Indické

firmy začaly vyvíjet vlastní produkty a transformovat se ze servisních firem ve výrobní a staly

se hlubší součástí outsourcovaných amerických podnikatelských procesů. Poţadavek na

komplexní fungování za nejniţší cenu. Indické firmy byly levné i ochotné se naučit. Indie

sklízela, co zasela usilovná práce, studium a moudrost starších, kteří technologické instituty

zaloţili. Y2K pozvedl Indii a celý svět na novou úroveň outsourcingu.

Faktor zploštění č. 6 – Offshoring, Běhat s gazelami, jíst se lvy

Čína - 11. 12. 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace, coţ znamenalo, ţe souhlasí

s dodrţováním stejných globálních pravidel jako většina zemí světa. Vstup pozvedl Peking a

celý svět na novou úroveň offshoringu. Více firem tam přesunuje výrobu a výsledek integrují

do svých globálních dodavatelských řetězců.

Outsourcing - vyvedení činnosti na třetí stranu – společnost deleguje vedlejší činnosti a práci

na jinou firmu, má vést k sníţení nákladů nebo zaměření se na důleţitější úkoly.

Offshoring - převedení výroby do zahraničí (celé továrny).

1977 otevřela Čína svou ekonomiku, nový trh, ale omezení vstupu na trh, proto vyuţívaly

levnou pracovní sílu, ale prodávaly v cizině. Čína byla uzavřená země, chráněná před

„zplošťujícími“ účinky, vstup do WTO otevřel zemi působení faktorů zplošťování. Čína má

obrovský a rychle se rozvíjející spotřebitelský trh, proto výborné místo pro offshoring.

Otevřela se světovému trhu a má vliv na zploštění země. Čím je pro offshoring atraktivnější,

tím víc se musí snaţit její soupeři. Nastává proces zplošťování, konkurence se vyrovnává a

země se perou, která z nich nabídne lepší podmínky (daňové úlevy, pobídky, subvence).

Zplošťující sílu Číny posiluje rozvoj domácího trhu a intenzivní domácí konkurence. Čína se

soustředí na zvyšování vzdělání v matematice, př. vědách i počítačové gramotnosti – pro

úspěch nezbytné stejně jako budování telekomunikací. Během 30 let se dostaneme od prodáno

v Číně přes vyrobeno a navrţeno k vysněno v Číně, od Číny, která se světem

nespolupracovala k Číně jako nízkonákladovému, vysoce kvalitnímu a výkonnému

spolupracovníku světových výrobců ve všem, pokud to nepřeruší politická nestabilita.

Japonské společnosti přesouvají do Číny část výroby a montáţe výrobků střední třídy. „Čína

plus jedna další“ – jednu výrobu v Číně, druhou v jiné asijské zemi – polit. nestabilita v Číně.

Čínský faktor zplošťování působí dělníkům jinde starosti, ale pro zákazníky je poţehnáním.

Nástup nové generace manaţerů, která nahradila staré. Vyznají se v globálních trzích a

v poţadavcích zákazníků a znají Čínu.

Pro americké dělníky je offshoring ztrátou? – sloţitější, kaţdý dolar investovaný do

offshorové firmy, přináší domovské zemi další exportní moţnosti. Spolupráce domácích

továren a offshore vede k růstu hospodářství, konkurenceschopnosti. Dostane-li se Čína přes

překáţku politických reforem, bude ještě rozsáhlejší platformou pro offshoring a další

variantou amerického typu volného trhu. Izolace Číny by způsobila ekonomický a

geopolitický chaos, který by poškodil globální ekonomiku.

Faktor zploštění č. 7 – Dodavatelské řetězce, Na suši do Arkansasu

Dodavatelský řetězec (supply-chaning) Wal-Mart (WM) – běţí stále dokola dodat, roztřídit,

zabalit, rozvést, nakoupit, vyrobit, znovu nakoupit, dodat, roztřídit,… vše v globálním

měřítku, nebylo by moţné bez zploštění světa, řetězce jsou důleţitým faktorem zploštění.

Něco vyrobit je snadné, napodobit dodavatelský řetězec je obtíţné. Musí inovovat a

přizpůsobovat změnám. Vyvinout dodavatelský řetězec v plochém světě znamená překonat

dvě výzvy – globální optimalizace (vytvořit fungující nízkonákladový systém dopravy) a

koordinace dodávek. Reakce firem – místo skladů plných zboţí mít informace (WM).

Zara – lepší mít zboţí nedostatek neţ být přezásobený, na poptávku ale reaguje rychlostí

blesku, hodně investuje do moderních informačních technologií.

Dell – strategie „odklad“ – odhad vývoje poptávky je stále obtíţnější, přidávají hodnoty ke

svým výrobkům na poslední moţnou chvíli. Na kaţdý počítač má zákazníka dřív, neţ ho

vyrobí, neskladuje je a k základním dílům přidává hodnotu na přání zákazníků.

V plochém světě se výrobky inovují rychleji, firmy si konkurují ostřeji a poptávka je méně

stabilní (móda). Zákazníci dodavatelské řetězce milují, zaměstnanci nejednoznačný aţ

nenávistný, sniţují náklady a někdy i mzdy a odbourávají poţitky.

WM je nejlépe fungujícím dodavatelským střediskem po celém světě, je to jeden z deseti

faktorů, které zploštily svět. Čím méně přírodních zdrojů jako země nebo firma máte, tím víc

na sobě musíte pracovat a zlepšovat se, jinak nepřeţijete – koeficient plochosti. WM se stal

jedničkou, protoţe byl v zavádění nových technologií chytřejší a rychlejší neţ konkurence.

Diskont začal nakupovat od výrobců, zaloţil distribuční centrum - spolupracoval s výrobci na

co nejniţších nákladech, budování dodavatelských řetězců od výrobců do distribučních center

a zdokonalování informačních systémů. Jako jeden z prvních zavedl pro evidenci prodeje a

zásob počítače a vyvinul počítačovou síť, spustil satelitní systém spojující prodejny

s centrálou, zavedl RFID radiofrekvenční identifikační mikročipy ke kaţdé paletě nebo bedně

(umoţňuje sledovat pohyb). Nedávno spustil poskytování bankovních a peněţních sluţeb. Ale

– začalo se mluvit o pracovních a lidských právech, o bezohledném chování. WM je mezi

ostatními firmami něco jako Čína, má tak velký vliv, ţe si můţe podřídit jakéhokoliv

dodavatele.

Vliv WM na zplošťování světa – Japonsko, přizpůsobení japonské mentalitě a navázaní

partnerství. Japonci se učili od WM diskontní způsob prodeje a naopak Japonci učili WM

prodávat ryby (suši).

Faktor zploštění č. 8 – Insourcing, Co ti chlapíci v legračních hnědých kraťasech dělají

doopravdy

UPS - těţkopádná UPS se proměnila v další důleţitou sílu zplošťující svět, nerozváţí jen

balíky, dělají i logistiku, synchronizuje pro velké i malé firmy globální dodavatelské řetězce.

UPS např. opravuje počítače pro Toshibu – sběrna, certifikace opravářů, zrychlení dodací

lhůty. UPS vstoupila do firem. Zaměstnanci UPS vyřídí objednávku, zboţí zabalí, nalepí

adresu a dodají. Je to insourcing – spolupráce, při níţ se hodnoty vytvářejí horizontálně. Malé

firmy nemohou mít komplexní dodavatelský řetězec, vzniklo insourcování. UPS dohlíţí na

veškerý dodavatelský pohyb dodávky i odběratelský proces, vybere od zákazníků i peníze –

obrovská míra důvěry a neopakovatelný faktor zploštění, vstupuje do procesu jako

důvěryhodný prostředník. Pomáhá malým, aby se chovali jako velcí a velkým, aby se chovali

jako malí. Umoţňuje sledovat reálný pohyb balíku a zajišťuje hladký chod dodavatelského

řetězce, dokáţe ho pruţně měnit a přizpůsobovat konkrétním podmínkám a situacím. Dříve

zásilky sledovalo call centrum, nyní bezdrátové technologie, čímţ sniţují náklady.

Insourcing se od dodavatelského řetězce liší tím, ţe ho přesahuje, je to logistika řízená třetí

stranou. UPS vytváří platformu, která umoţňuje, aby všichni své podnikání učinili globálním

a posílili efektivitu dodavatelského řetězce.

Faktor zploštění č. 9 – In-forming/Informace, Google, Yahoo!, MSM aneb Jak se hledá na síti

Google - Lidé kladou rozmanité dotazy ve spoustě jazyků, coţ dělá z vyhledávačů významné

faktory zploštění. Nikdy v historii nedokázalo tolik lidí samostatně zjistit tolik informací o

tolika věcech nebo lidech. Všichni mají v podstatě stejný přístup i stejnou šanci. S nástupem

Googlu, má kaţdý „neomezený přístup“ k informacím v knihovnách celého světa. Cílem je

zpřístupnit vědomosti z celého světa a ve všech jazycích. Neexistuje významnější faktor

zploštění neţ myšlenka zpřístupnit vědomosti nebo jejich část komukoliv, kdykoliv a

kdekoliv.

In-forming je schopnost vybudovat si a pouţívat vlastní osobní dodavatelský řetězec

informací, vědomostí a zábavy, znamená spolupracovat sám se sebou, sám se řídit, posilovat

své moţnosti, vyhledávat informace, vybírat zábavu, aniţ musím jít do knihovny nebo

pročítat programy. Je to individuální obdoba k uploadování, outsourcovaní, insourcování,

dodavatel. řetězci a offshoringu. In-forming je hledání informací.

Zdrojem informací nejsou jen texty, ale i obrázky, video, knihy, archiválie. Jsou to zeměpisné

informace, mapy, místní a osobní informace. Informace které máme v počítači. V podstatě

všechno co vidíme, slyšíme, čeho se dotýkáme, co píšeme, jsou informace a internet pokrývá

jen malou část.

Internetový vyhledávač umí sledovat, co hledáte, TiVo má informace co sledujete nebo

nahráváte, ukládáte a co v televizi znovu přehráváte. Budou nabízet pořady a reklamy šité na

míru a tím i mnohem účinnější neţ běţná reklama.

Google je také výnosný podnik, má vystavěný cílený model inzerce, který ukáţe reklamu, jen

kdyţ se vztahuje ke konkrétní věci a účtuje ji zadavateli podle toho, kolikrát na jeho inzerát

kliknul (rozdíl televizní reklama).

In-forming zahrnuje také vyhledávání přátel, spojenců a spolupracovníků, podporuje

vytváření globální komunity přesahující hranice států a kultur, coţ je další vysoce důleţitá

funkce při zplošťování světa.

Chovejte se slušně

Získávání informací vyvolává i obavy – kdokoli o nás můţe kdykoliv získat všechny

informace. V plochém světlení kam utéct, kam se schovat, je moţné nahlíţet pod stále menší

kameny, proto se raději drţte pravidel.

Faktor zploštění č. 10 – Steroidy, Digitální, mobilní, osobní a virtuální

Japonsko – dostanete se na síť kdykoliv a odkudkoliv (rychlovlaky, metro), lepší moţnosti

bezdrátového připojení neţ Amerika.

Steroidy – všechny nové technologie, které účinek ostatních faktorů zploštění znásobují a

prudce urychlují, umoţňují, aby probíhaly způsobem, který je digitální (veškerý analogový

obsah a procesy se digitalizují a dají se zpracovávat na počítači), mobilní (pomocí bezdrátové

technologie kdekoliv a kdykoliv), virtuální (vše probíhá velkou rychlostí) a osobní (bez cizí

pomoci, vlastním zařízením a tím se navzájem zesilují) a den za dnem svět víc zplošťují.

První steroidy – počítače – kapacity k řešení zadání, k uchovávání a k vstupu a výstupu dat.

Od prvních sálových počítačů kapacita narůstá, míra pokroku je významným steroidem

(zmenšování čipů a zvětšování kapacity a rychlosti). Druhý steroid – pokrok ve sdílení

souborů, peer to peer se všemi, kteří jsou online (Napster – sdílení hudby). Třetí steroid –

prudký rozvoj telefonování přes internet zdarma (technologie VoIP mění hlas na datové

pakety a zpět na hlas). Nebude podstatná vzdálenost a délka hovoru, ale hodnoty, které

dokáţete k hlasové komunikaci přidat, a zákazník zaplatí. Čtvrtý steroid – videokonference,

nová úroveň - spojení HP (počítače) a Dream Works (obraz a zvuk) – ušetření nákladů za

cestování. Pátý steroid – pokroky v počítačové grafice, inspirace z počítačových her. Vznik

vizuálních interaktivních aplikací ve zdravotnictví, vědě a byznysu. Šestý (moţná

nejdůleţitější) steroid – skupina steroidů týkající se nových bezdrátových technologií a

nástrojů, supersteroidy díky nimţ získali mobilitu – nejdříve mobilní telefony, později datová

komunikace, připojení k internetu. V současnosti problém nekompatibility různých

technologií, revoluce „mobilního já“ bude završena, aţ se budete moci plynule pohybovat

kdekoliv s libovolným zařízením. Do jaké míry steroidy všechny formy spolupráce znásobí a

posílí. Měly by otevřít uploading, posílí outsourcing, supply-chaining, insourcing a in-

forming, posilují schopnost firmy řídit workflow a další formy spolupráce se zákazníky.

Trojí sblížení

Globalizace 1.0 – letenky prodává prodejce, ţivý člověk; globalizace 2.0 – automat;

globalizace 3.0 – letenku si vyrobí (vytiskne) kaţdý sám na počítači přes internet.

Bizhub – multifunkční kancelářský stroj – tisk, kopírování, faxování, skenování (Konika

Minolta).

Letecká společnost Southwest Airlines nabízí vyrobit letenku doma, Konika zase všestranné

bizhuby díky jevu trojí sblíţení.

První sblíţení

10 faktorů zploštění uţ od 90. let, aby mohly působit, musely se nejdříve rozšířit, zapustit

kořeny a vzájemně pospojovat.

Letecká společnost musela zjistit, ţe zákazníci mají dost počítačů připojených k internetu, ţe

existuje dost zákazníků, kterým není z internetu úzko, a dost prostředků, aby se vyplatilo

vytvořit funkční systém umoţňující zákazníkům stáhnout si a vytisknout vše potřebné doma.

Pracovníci aerolinek spolupracují se zákazníky a zákazníci s nimi zcela novým způsobem.

Zhruba ve stejnou dobu se software a hardware pracovního toku sblíţily natolik, aby Konica

mohla nabídnout jediné zařízení, které dokáţe vše. To je první sblíţení. Simultánní zlepšování

komplementárního zboţí a sluţeb – mít papír bylo dobré, stejně jako mít tuţku. Kdyţ bylo

dost prvního, bylo dost i druhého, zlepšila se kvalita prvního i druhého. Vzápětí stoupla

produktivita. Pád berlínské zdi, Netscape, workflow, outsourcing, offshoring, opensourcing,

insourcing, supplychaining, in-forming a steroidy fungují stejně jako komplementární zboţí.

Bylo zapotřebí dostatek času, aby se sblíţili a začali spolupracovat, způsobem, který je

vzájemně posiluje. Okolo r 2000 se 10 faktorů sblíţilo v takovém rozsahu a takovou

intenzitou, ţe milióny lidí na celém světě mělo pocit, ţe vzniklo něco nového.

Druhé sblíţení

Zavedení nové technologie není samo o sobě dostatečným motivem ke zvýšení produktivity,

ale aţ kdyţ je kombinována s novými způsoby podnikání a to chce čas. Změny vyţadují nové

podnikatelské postupy a návyky, a nové horizontální manaţerské řízení. Stále víc lidí má k

nové platformě přístup a učí se ji vyuţívat a tím jsme se ocitli na počátku masivní celosvětové

proměny návyků. Tomuto druhému sblíţení říkám horizontalizace. S prvními počítači se

očekával prudký vzrůst produktivity, ale nedošlo okamţitě a přišlo zklamání a rozpaky.

Nestačilo jen nainstalovat novou techniku, ale měly se celé pracovní postupy a na to byl

potřeba určitý čas. Podobně u faktorů zploštění, nestačilo je jen sblíţit, ale musela nastoupit

nová generace. Sbliţování 10 faktorů zploštění mělo za následek konvergenci soustavy

obchodních postupů s cílem lépe vyuţít plochého světa. Jedno posiluje druhé a naopak. Přešlo

se od vertikálního řetězení pokynů k řetězci horizontálnímu. Horizontální spolupráce a řízení

vyţadují zcela odlišné pracovní postupy, které se liší od tradičního řízení shora dolů.

Horizontální myšlení se uplatňuje všude od podnikání přes vzdělávání aţ po plánování

v armádě (příklady firem HP, Soutwest Airlines, WPP – reklamní konsorcium, …). Bude

trvat, neţ bude hrací pole plně sladěno s novými pracovními postupy, je to stále trvající

proces, ale děje se to rychleji, neţ myslíte a globálně.

Třetí sblíţení

Tvorba hracího pole právě skončila, společnosti i jednotlivci se začali rychle přizpůsobovat a

získali moţnost připojit se a hrát si kaţdý s kaţdým. Dříve nikdy nesměli spolupracovat ani

konkurovat, protoţe ţili v uzavřených ekonomikách s vysoce hierarchizovanými politickými a

ekonomickými strukturami (Čína, Indie, Rusko, stř. a vých. Evropa, J Amerika a stř. Asie).

Změna po r. 1990 – svoboda a volný trh a hrací pole se zploštilo a rovnoprávnější a

vyrovnanější konkurence a spolupráce.

Z trojího sblíţení – hráčů, hracího pole a vývoje nových postupů – vycházejí nejdůleţitější

síly, které formují globální hospodářství a politiku počátku 21. století. Vzhledem k mnoţství

lidí vyuţívajících nové nástroje se nová epoch změn k lepšímu bude odehrávat na celé ploché

planetě. Rozsah světové komunity, jeţ se bude podílet na všech typech objevů a inovací, je

něco, s čím se svět dosud nesetkal.

Studená válka – tři hl. obch. bloky – S Amerika, záp. Evropa a Japonsko s vých. Asií –

regulovaná soutěţ, stály na stejné ideologické straně. Pak přišlo trojí sblíţení, pád berlínské

zdi a otevřel se globální nákupní areál a lidé vstoupili na zploštělé trţiště (z 2,5 aţ na 6

miliard lidí). Ale jen desetina pracovníků má dostatečné vzdělání a prostředky, aby mohli

smysluplně spolupracovat a soutěţit. Noví hráči (z Indie, Číny a býv. Sovětského svazu)

nepostupují zvolna, ale divokým úprkem (50 let brzděni a zpoţdění). Proto není třetí sblíţení

pomalé, ale rychlé. Více lidí nově spolupracuje a vítězí ti, kteří si osvojí nové pracovní

návyky a rychleji zvládnou nové pracovní procesy. Vyuţívají nejnovější výdobytky nové

techniky rychleji. Číňané vynechali dráty – před 10 lety neměli ţádný telefon a teď mají

mobilní.

Globalizaci sunou vpřed spíš jednotlivci, kteří pochopili plochý svět, neţ mezinárodní

organizace (Mezinár. měn. fond, G8, Světová banka, WTO,…). Globální hospodářství bude

méně formováno těţkopádným uvaţováním ministrů financí, ale spontánními výbuchy

energie lidí, jimţ se říká zippies. Dnešní Američané vyrostli v hippies z 60. let, v 80. letech se

proměnili v yuppies, nyní jsou tu zippies (silná skupina indické mládeţe dospěla v době, kdy

se země vzdala socialismu = děti liberalizace).

Mnoho Indů se snaţilo odjet do Ameriky studovat nebo pracovat (90. léta, problémy s vízy).

Díky trojímu sblíţení mohou vstoupit do soutěţe na nejvyšší úrovni, a přesto zůstat doma a

být i slušně placeni. Plochý svět dovoluje pustit se do inovace, aniţ je nutné emigrovat.

(indická firma Dhruva Interactive – poč. hry).

Jak se řekne „zippie“ čínsky?

Čínští studenti usilují o studijní nebo pracovní víza do Ameriky, vznikají internetové chaty

(2004) pro výměnu zkušeností, učí se strategii. Yale – 1985 počet zahraničních studentů 836,

2003 – 1775, roste počet čínských a ruských studentů. Z knihy jak dostat dítě na Harvard se

stal v Číně bestseller, r. 2003 3 mil. prodaných, následně tucet podobných příruček na jiné

univerzity. Ale budují si i své univerzity a usilují o nepřednější místo na světě, coţ se jí

postupně daří.

Loterie místa narození se dnes proměnila stejně jako vztah mezi geografií a talentem (B.

Gates). Jak se svět zploštil a kolik lidí se můţe odkudkoliv zapojit, začal talent vítězit nad

geografií.

Z Ruska s láskou

Boeing – vyuţívání ruských vědců a inţenýrů pro práci na nové generaci dopravních letadel.

1991 objednával jednotlivé pracovní úkoly, 1998 v Moskvě vývojová kancelář, brzy pro ně

bude pracovat přes tisíc ruských inţenýrů, kteří spolupracují s americkými kolegy. Boeing

získal 24hodinový pracovní den – 2 směny v Rusku a 1 v Americe. Pouţívají optické kabely,

nejmodernější komprese dat a sdílený software a videokonference. Outsorcování do Ruska je

dnes nezbytnost pro rovnocenné soupeření s konkurenty (evropskými vládami podporovaný

Airbus).

Jenţe ti, kdo jsou outsourcováni, sami outsourcují (ruští inţenýři k indickým inţenýrům).

Dříve japonskému subdodavateli poslali plány na křídla, dnes zadá japonským inţenýrům jen

základní parametry. Japonci jsou drazí, outsourcují části outsourcovaného křídla těm ruským

inţenýrům, kteří pracují pro Boeing na jiných částech letadla. Zároveň ruští inţenýři zakládají

vlastní firmy a Boeing uvaţuje o koupi podílu. Boeing vypisuje obrácené aukce, dodavatelé se

předhánějí směrem dolů.

Další trojí sblíţení

Jak sledujeme svět, je ovlivněno tím, čím jsme zatíţeni, a co očekáváme. Tolik lidí si trojího

sblíţení nevšimlo. Mlţnou clonu kolem vytvářely tři jiné záleţitosti, další trojí sblíţení.

První – protrţení nafouklé bubliny internetových společností (3/2001) chybně ztotoţňovaných

s globalizací. Byl omyl, ţe jejich pád znamená konec globalizace, naopak, zajistil ještě vyšší

zrychlení globalizace, protoţe společnosti nutil outsourcovat a přesouvat víc a víc funkcí do

ciziny. Stoupl počet dotazů v internetových vyhledávačích. Další dva mraky – 11. září 2009 a

invaze do Afgánistánu a Iráku, trojí sblíţení v mlze zaniklo. Propukl skandál Enron, později

v Tycu a WorldComu.

Proto lidé trojí sblíţení propásli, nestalo se to součástí veřejné debaty v Americe ani v Evropě.

V technicko-podnikatelském světě dochází ke změně, na kterou se bude vzpomínat jako na

dobu „kdy planetu zasáhl meteor a zahubil všechny dinosaury“. Špičkové globální firmy to

pochopily a dokázaly se rychle přizpůsobit.

V důsledku trojího sblíţení bourá nová platforma plochého světa zdi, stropy i podlahy, a to

všechno najednou. Propojení světa odstranilo zdi bránící spolupráci. Zplošťování bylo

nastartováno koncem 80. let, ale kritického rozměru, přímo se týkajícího tolika lidí a míst,

dosáhlo aţ trojím sblíţením. Ale teprve přichází doba, kdy technologie všechny aspekty

podnikání, ţivota a společnosti zcela promění.

Velké třídění

Přechod od vertikálního k horizontálnímu systému se netýká jen podnikání, po trojím sblíţení

(začalo 2000) nás čeká velké třídění.

Poprvé o zplošťujícím procesu psal Marx a Engels v Komunistickém manifestu (1848). Tehdy

se zplošťování světa odehrálo na jiné úrovni, ale pořád jde o součást stejného dějinného

trendu. Marx na něj upozornil v pracích věnovaných kapitalismu, totiţ neúprosnému růstu

technologií a kapitálu odstraňujícímu veškeré překáţky, hranice, brzdy a zábrany stojící

v cestě světovému obchodu.

Jedním z důsledků trojího sblíţení je, ţe čím víc jsou redukovány třecí plochy a překáţky, tím

víc ohroţují existenci národních států, jednotlivých kultur, hodnot, národní identity a

demokratických tradic, která chránila dělníky i jednotlivá společenství před nejrůznějšími

hrozbami. Co uchovat, co má zmizet? Zábran postupně ubývá, pro někoho vzpruha, úzkost,

absolutní osvobození nebo dezorientování. Jedna rychlá změna můţe společnost

destabilizovat, co tři? Uţ teď to vyvolává stres, staré hranice mizí, ale není jasné, co je

nahradí. Musíme se rozhodovat, komu dát důvěru.

Nové normy vytvoří síť (stoupenci otevřeného zdrojového kódu) – eBay, ale nelze se vţdy

spolehnout (Al-Káida), lze šířit pomluvy a lţi s téměř nemoţnou nápravou. Všichni budou

muset v nově vzniklých sítích spolupracovat, aby se vytvořily nové normy a hranice

umoţňující fungování v plochém světě. Bude to probíhat v rámci třídění.

Indie versus Indiana: kdo koho vykořisťuje

Spolupráce (indický dělník) nebo jen schopnost najímat v Indii levnou pracovní sílu

(Američan)? V plochém světě můţe hospodářské osvobození jednoho člověka znamenat

nezaměstnanost druhého.

2003 stát Indiana – výběrové řízení na zajištění modernizace státního počítačového systému,

který zpracovává ţádosti o podporu v nezaměstnanosti. Vyhrála odbočka indické společnosti,

firmy státu Indiana se neúčastnily, zakázka byla příliš velká. Indická poradenská společnost

vyhrála soutěţ na modernizaci řešení problémů nezaměstnanosti státu Indiana! Indiana

outsourcovala přesně ten odbor, který měl chránit její obyvatele před důsledky outsourcování!

Politický problém, soutěţ zrušena a kontrakt rozdělen na menší. Prospělo to domácím firmám,

ale ne státu. Kdo je vykořisťovatel a kdo vykořisťovaný? Americká odbočka indické

společnosti by ušetřila peníze z daní, které se dali pouţít jinde.

Ve vertikálním řízení bylo snadné rozlišit kdo je nahoře a kdo dole. Při zplošťování a

horizontálním vytváření hodnot je rozlišování protichůdných pozic velmi sloţité. Spor mezi

Indií a Indianou osvětluje potíţe, s kterými je nutno počítat dnes, kdy se rýsuje dělicí čára

mezi zájmy dvou komunit, které se nikdy nepředstavovaly, ţe by je vůbec něco spojovalo,

natoţ ţe by mohly spolupracovat.

Kde začínají a kde končí firmy a společnosti?

V plochém světě potřeba vyřešit vztahy mezi firmami a společnostmi na jedné straně a

komunitami, v nichţ působí, na druhé. Jaké hodnoty převládnou a čí zájmy bude respektovat a

prosazovat. Dříve země profitovala nebo závisela na úspěchu svých firem. Nyní jsou zájmy

společností ve stále menším souladu se zájmy národních států. Dříve General Motors –

Amerika, nyní Dell – Malajsie, Tchajwan, Čína, Irsko, Indie. HP má přes 150000

zaměstnanců ve více neţ 170 zemích. Je stále americká firma, kdyţ většina zaměstnanců a

zákazníků nejsou Američané. Komu jsou nadnárodní korporace loajální.

Nadnárodní společnosti první začali pročesávat planetu s cílem najít novou pracovní sílu a

nové trhy. Jejich zájmy vţdy přesahovaly zájmy národních států, liší se mnoţstvím rozdílů a

svou podstatou. Společnosti nikdy neměly tak neomezené moţnosti, s tak malými třecími

plochami, ţe mohou přemisťovat vývoj a výrobu podle toho, kde je levná a špičkové kvality.

Není jasné, co to bude znamenat pro dlouhodobé vztahy mezi společnostmi a zeměmi, kde

mají sídlo.

Managementu, akcionářům a investorům je jedno, odkud pochází zisk, kde jsou vytvářeny

pracovní příleţitosti. Chtějí podniky, které přeţijí. Politici podporují vytváření pracovních na

určitých místech, obyvatelé je chtějí poblíţ svých domovů. Identifikovat společnost podle

země původu je stále těţší.

Od „zavel a ovládej“ k „spolupracuj a propoj“

Díky zplošťování světa se hierarchické rozdíly nestírají jen tím, ţe mnohem víc lidí můţe

jednat, jako by zastávali významné postavení. Vyrovnávají se i tím, ţe vysoce postavení lidé

jsou schopni jednat jako obyčejní lidé, mohou si spoustu věcí zařídit sami. Šéf můţe dělat

svou i vaši práci – přechod z vertikálního světa do horizontálnějšího plochého světa.

Syndrom roztroušené identity

Napětí mezi identitou spotřebitele, zaměstnance, občana, daňového poplatníka a akcionáře

přináší v plochém světě stále ostřejší konflikty. V 19. st. konflikt mezi prací a kapitálem, nyní

mezi výrobcem a spotřebitelem a firma je prostředníkem. Spotřebitel se na ni obrací

s poţadavkem, firma se obrací na výrobce a vyřizuje mu poţadavky. Nikdo zaměstnancům

nezaručí dostatek pracovních míst, ani odbory. Dokáţe to jen spotřebitel.

Akcionář a zákazník WM chce, aby firma odstraňovala kaţdý zádrhel v dodavatelském

řetězci a v zaměstnaneckých dávkách, aby zisk byl nejvyšší. Zaměstnanec nesnáší omezené

dávky a nízké příjmy, občan ví, ţe systém zdr. péče nepokrývá všechny zaměstnance a účet

na pohotovosti zaplatí daň. poplatníci. Musíte se rozhodnout, v plochém světě důleţité

politické téma. Vezmete-li v úvahu všechny své identity, jakou míru plochosti dopřejete

korporacím. Kdyţ zploštíte dodavatelský řetězec, připravíte praktický ţivot o část toho, co ho

činí lidským.

Komu co patří?

Čím víc je svět plochý, tím víc je zapotřebí systém globálního dohledu, který by udrţel krok

se všemi novými legálními i ilegálními způsoby spolupráce. Čím víc objevů a vynálezů

vzniká díky spolupráci nejrůznějších společenství na bázi otevřených zdrojů, tím víc se tomu

musí zákony na ochranu duševního vlastnictví přizpůsobovat. Jinak ztratíme výhody plochého

světa a nebudeme chráněni před nevýhodami. Musíme dokázat chránit zájmy jednotlivců i

společností přicházejících s novými a uţitečnými vynálezy A zároveň chránit i zájmy

průkopnických komunit a kreativních ekosystémů, seskupení, která nejsou nikam začleněna a

přesto se podílejí na důleţitých inovacích.

Smrt obchodního cestujícího

Poskytování telefonních čísel počítačem je levnější i efektivnější, ale je neosobní. Obchodní

cestující ztrácí osobní kontakt se svými partnery, vše se prodává s nízkou marţí, všichni se

zajímají jen o cenu. Obchodní cestující stojí o to být oblíbení, coţ nejde v plochém světě,

protoţe je těţké navázat lidský vztah pomocí emailu. Proces zplošťování všechno co dává

chuť a strukturu nelítostně odkrajuje z podnikání i ţivota. Všechny emoce a tlaky, které se tu

střetávají, otevírají v americké politice prostor pro naprosté přeskupení všeho, zájmy

pracujících i korporací se promítnou do jiných stran neţ dnes.

V plochém světě narazíme v jednom houfu na spoustu sociálních liberálů, lidí pracujících ve

vyšších strukturách globálních sluţeb a typů z Wall Streetu, ve druhé na sociální

konzervativce, lidí z vyšších struktur tradičního průmyslu a odboráře. V plochém světě se

politika bude stále víc skládat z otázek po hodnotách, třecích plochách a s tím co je potřeba

uchovat a upevňovat a těch které se mají nechat zmizet. Státy, podniky, obchodní společnosti

a jednotlivci budou schopni rozumně odpovídat, jen kdyţ pochopí skutečnou podstatu a

charakter globálně platných, pro všechny stejných pravidel, i to jak moc se liší od pravidel

platných v době studené války

Amerika a plochý svět

AMERIKA A VOLNÝ OBCHOD

Má Ricardo pořád pravdu?

David Ricardo – anglický ekonom ţijící na přelomu 18. A 19. Stol. Do ekonomie volného trhu

vnesl zákon o komparativních výhodách. Díky tomuto zákonu je obchod dvou států specializovaný na

odlišné produkty pro oba výhodný a tím roste zisk všech zúčastněných. Díky zplošťování světa

dochází k přesunutí výroby do států s levnější pracovní silou, neznamená to, ţe jedna strana zvýší

nezaměstnanost. Některá místa zanikají, ale vznikají působením volného trhu na větším území nová.

Zvyšování vzdělání bude sniţovat nezaměstnanost a pracovní migraci. Otvíráním volného trhu a

zplošťováním světa dochází k vyrovnávání mezd zejména kvalifikovaných pracovníků. Vzdělaní lidé

přichází s novými nápady. Počet pracovních míst v továrnách můţe být limitovaný, počet míst

vznikajících na základě nápadů nemá hranice. V historii pokaţdé, kdyţ vzrostl obchod a komunikace,

následoval rozmach ekonomiky a růst ţivotní úrovně.

Nové podnikatelské odvětví – SEO (Search Engine Optimization) – Optimalizace pro vyhledávače.

Obor spojuje matematiku a marketing, vznikl výhradně jako důsledek zploštění světa. Plochý svět

nabýzí nevyčerpatelný příliv pracovních moţností. Čína a Indie se přestávají soustředit na levnou

výrobu a kopírování, zvyšují svou úroveň, to znamená, ţe se stanou spotřebiteli výrobků z dalších

zemí, coţ vede k všeobecné prosperitě. Není třeba se bát úbytku pracovních míst po stěhování výroby.

Jsou uváděny příklady, kdy se výroba přestěhovala do Číny, výrobky zlevnily, zvýšila se poptávka a

v Americe se zaměstnalo mnoho lidí v konstrukci, výzkumu a vývoji pro výrobu.

NEDOTKNUTELNÍ

Hledání nové střední vrstvy

V plochém světě je dostatek pracovních míst pro schopné vzdělané lidi s novými nápady.

Globalizace 1.0 – jednotlivé země se snaţily o prosperitu, aby přeţily

Globalizace 2.0 – snaţily se prosperovat firmy a společnosti

Globalizace 3.0 - o totéţ se musí snaţit jednotlivci

Autor si doma povídá s dcerami: „kdyţ jsem byl malý jako vy, rodiče mi říkávali: ‚dojez večeři,

v Indii mají hlad.‘ Já říkám: ‚dodělejte domácí úkol, v Indii a v Číně mají hlad po vaší práci‘“

Nová střední vrstva

Nedotknutelní – ti, jejichţ práci nelze přesouvat, digitalizovat nebo automatizovat.

Zboţí se donedávna dělilo na obchodovatelné a neobchodovatelné, podle toho, jak byla náročná

přeprava. V současnosti to neplatí. Obchoduje se i s velkými soubory sluţeb.

Dělení nedotknutelných v plochém světě:

1. Zvláštní, specializovaní – celebrity, mohou poţadovat světové mzdy

2. Lokalizovaní a ukotvení - svou práci musí vykonávat na určitém místě od popeláře po zubaře,

- Mzda je dána místním trhem, poptávkou a nabídkou

3. Střední vrstva – účetní, operátoři, analytici – ve zploštělém světě jejich práce začíná být

zaměnitelná , obchodovatelná a automatizovaná

Demokracie musí mít hluboce usazenou střední vrstvu, jinak není stabilní – nutnost vytvoření nových

pracovních míst pro tuto vrstvu.

Ti noví, kterým bude patřit střed

– specialisti na koordinaci a management, konkurenceschopnost, vývoj atd.

- Spojování více odvětví (matematika + marketing=SEO) – sledování trendů, předvídání a syntéza. -

-- Vysvětlování a učení novým technologiím (prodej rad). Programování a vyuţívání počítačů.

- Verzatilisté – vyuţívají hloubku svých vědomostí k tomu, aby rozšiřovali svůj záběr, osvojují si nové

věci, snaţí se růst, jsou flexibilní, připraveni dělat cokoli.

- Řešení problémů obnovitelných energií a udrţitelných systémů

- Poskytovatelé originálních sluţeb - osobní přístup i v běţných sluţbách

- Lidé, kteří umí pracovat s modely, vymýšlet a lokalizovat

Zkrátka patří sem lidi, kteří se nebojí změny, dokáţou na sobě pracovat, stále se učit něčemu novému

a mají nápady

Ti nejlepší

Jaké vzdělání je nejlepší pro prosazení se v plochém světě? – Zřejmě nezáleţí na oboru

Postoje a schopnosti:

- Schopnost se učit – důleţitá je motivace, schopnost je vrozená, ale dá se i získat motivací

- Nadšení a zvídavost – kvocient zvídavosti plus nadšení můţe být více neţ inteligence.

QZ + QN =>

IQ Zvídavé nadšené dítě můţe předhonit dítě, které má jen vysoké IQ

Důleţitá je role učitele

- Mít rád lidi – Umění jednat s lidmi

- Zapojit obě poloviny mozku (levá – posloupnost, přesnost analýza, pravá – emoce,

syntéza kontext) -> pronikání do podstaty, empatie, schopnost vidět v širším spektru,

hledání neobvyklého. Levou polovinu dokáţou nahradit technologie, pravou musíme

rozvíjet sami

Typ studia pro plochý svět – spojování oborů, rozvíjení uvedených postojů a schopností.

Příklad Technického institutu v Atlantě. Přijímáni byli studenti s dalšími zájmy, např. v hudbě.

Flexibilní studijní program sloţený z více propojených oborů

Ta správná země

Amerika je flexibilní otevřená země, která má za sebou přechod od zemědělství k průmyslu, od

průmyslu ke sluţbám, současný přechod k plochému světu se dotkne hlavně úřednických profesí

Má vybudovaný konkurenční a experimentální univerzitní systém – 4 000 vysokých škol (ve zbytku

světa je celkem 7 768 VŠ), Jen Kalifornie má 130 VŚ (14 zemí na světě má víc)

V Americe jsou nejlépe regulované a nejvíce efektivní kapitálové trhy na světě (a další další nej,

prostě tu knihu psal hrdý Američan, škoda, ţe my nemáme v sobě kousek takové národní hrdosti)

V Americe můţe kdokoli cokoli, můţe zbankrotovat a začít znovu. Ţádná země nechrání tak dobře

duševní vlastnictví. Nejflexibilnější pracovní zákony na světě.

Schopnost pruţně přesouvat pracovní sílu a kapitál – základní podmínka pro plochý svět

Největší spotřební trh (podle mě ovšem taky největší plýtvání)

Centrum vědy a výzkumu se v současné době přesouvá z amerických univerzit do Indie nebo Číny,

kde americké Univerzity navazují spolupráci, nebo zakládají nová pracoviště „Existuje jediný svět

vědy, proto taková spolupráce má smysl“ V čínských a indických laboratořích se díky tomu pracuje

podle světových parametrů – zvýšení kvality těchto zařízení

TICHÁ KRIZE

Takţe konečně trochu kritiky. Amerika po druhé světové válce připomíná bohatou rodinu. První

generace budovala, druhá udrţovala a třetí tloustne a rozhazuje bohatství. Z války vyšla Amerika jako

jediná s nezhrouceným hospodářstvím, za roky získala silný pocit sebeuspokojení. V posledních letech

dává přednost spotřebě před prací a okamţitému uspokojování před uvaţováním s dlouhodobým

výhledem. V současnosti (tedy v roce 2006) se Amerika dostává do pomalé krize

Nepříjemná tajemství

1. Dochází k poklesu počtu studentů připravujících se na dráhu přírodních vědců a techniků.

Polovině amerických vědců a techniků je víc jak 40 let. Počet pracovních míst v těchto

oborech naopak roste. Nutný nárůst pracovníků se udrţoval lidmi z cizích zemí. Příliv

chytrých mozků z ciziny se změnil roku 2000 v odliv. Klesá i počet ţádostí o studium v USA.

2. Zhoršení kvality vzdělání – znalosti přírodních a technických věd – podle výzkumů jsou

patnáctiletí Američané pod světovým průměrem v uţití matematických znalostí. „Nejvíc čeho

můţete v Americe dosáhnout je stát se lékařem, právníkem nebo bankéřem ne vědcem“ Ubývá

zájem o čtení, a tím se sniţuje schopnost porozumět čtenému textu – vliv televize a internetu

(to se asi netýká jen Ameriky) to se projevuje na špatné úrovni gramotnosti

3. Zaostávání ve ctižádosti – Američané si zvykli, ţe jsou světoví, jejich měna je taky světová a

všem jsou vzorem, všude se domluví, nemusí se ani moc snaţit. Jejich země je ostrov bezpečí

a inovací, kde se jim bez zvláštní námahy dobře ţije. Naproti tomu lidé z Asie a východní

Evropy jsou ochotni pracovat za niţší mzdu zato s větším úsilím, nadšením a snahou se učit.

4. Rozdíly ve vzdělání – Různá kvalita na amerických školách je dána tím, ţe odpovědnost za

vzdělání mají místní školní rady. V bohatých oblastech tak vznikají dobré školy a naopak.

Dříve to stačilo, dnes absolventi chudších škol nacházejí hůře uplatnění ve zplošťujícím se

světě

5. Zaostávání ve financování – Výdaje na výzkum se nezvyšují v souladu s inflací. Podíl

amerických studií v odborných časopisech se sníţil stejně jako podíl patentů, naproti tomu

v asijských zemích dochází ke stálému zvyšování tohoto podílu.

6. Zaostávání v infrastruktuře – Za dobu Bushovy vlády klesly Spojené státy v uţívání

širokopásmového internetu ze čtvrtého místa na třinácté ve světě

Takţe Státy stagnují, zatímco Čína valí dopředu. Tam dokáţou skvěle napodobovat a usilovně se učit

všemu novému. Problém je nedostatek kreativity. Je to jistě dáno zkostnatělou komunistickou

strukturou, která nepřála samostatnému tvůrčímu myšlení. V současnosti se čínští studenti i

pedagogové vzdělávají na amerických školách, Bill Gates otevřel v Číně středisko Microsoft, kde

zaměstnává nejlepší čínské mozky. Výhodou Číny je jejich usilovnost a cílevědomost (Kdyţ jste

v Číně nejlepší z milionu, je na tom stejně dalších 1300 lidí) Také Intel otevírá střediska mimo

Ameriku (Rusko)

TOHLE NENÍ ZKOUŠKA

Současné postavení Ameriky srovnává autor s dobou studené války, kdy Sověti poslali do vesmíru

Sputnik a Gagarina, bum…, Amerika najednou nebyla první. Následuje kritika prezidenta Bushe a

jeho politiků, kteří se problémy vědeckého vývoje nezabývají. Vyzývá kongres k přijetí programu

rozvoje a přípravy nových pracovních sil. Američtí politici jsou vesměs většinou právníci, kteří dokáţí

krásně mluvit k voličům, ale o zaostávání ve vzdělání a ctiţádosti nevědí nic.

Srovnání s krizí v IBM v roce 1993. Prosperující firma se do té doby chlubila, ţe s průměrnými lidmi

dokáţe nadprůměrné věci, náhle zjistila, ţe uţ neprosperuje. Byla nutná celková reorganizace a velkou

část odpovědnosti přenesli na zaměstnance, kteří přišli o své jistoty a museli začít víc pracovat na

sobě.

Umění politického vedení spočívá v něčem víc neţ v tom, kdo nabídne štědřejší záchrannou síť. Je

nutno probudit v lidech zájem o problémy a moţnosti jejich řešení a hlavně o vzdělávání.

Novou výzvou by mohl být Program na vyuţití zdrojů a úspor energie tak, aby Amerika dosáhla

soběstačnosti.

Vláda nemůţe zaručit celoţivotní zaměstnání, ale můţe se postarat o celoživotní zaměstnatelnost

svých občanů – aby se jim dostalo takového vzdělání a takových nástrojů, aby našli práci v plochém

světě. Flexibilní sociální zabezpečení a vzdělávání – mobilita.

Nutnost zkvalitnit vzdělávání se objevila uţ při přechodu ze společnosti postavené na zemědělství na

průmyslovou zavedení povinného středoškolského vzdělání. Zvýšení vzdělanosti vede k lepšímu

ohodnocení nekvalifikované práce zmenšování rozdílů v příjmech.

Je třeba rozšiřovat moţnost studia na průmyslových odborných školách. Větší moţnosti pro děti

z niţších vrstev. Kennedy chtěl dostat kaţdého člověka na měsíc, autor chce dostat kaţdého

Američana na vysokou školu. Navrhuje podporu a daňové úlevy firmám zajišťujícím celoţivotní

vzdělávání pro své zaměstnance. Podpora přistěhovalecké politiky a poskytování víz zahraničním

studentům. K plochému světu patří spojování všech vědomostních fondů.

Objevuje se snaha velké řetězce nejen zapojovat do vytváření zisku, ale také dalších hodnot, jako

jsou morálka, etika a ekologický přístup. HP, Dell a IBM se v roce 2004 spojily, aby podpořily

jednotný kodex společensky odpovědných výrobních metod, platný na celém světě (zakazuje dětskou

práci, korupci, zajišťuje ochranu duševního vlastnictví, pravidla pro zacházení s odpadními vodami

atd.) Velké vlivné firmy tím na sebe berou odpovědnost za práci svých dodavatelů.

Na závěr kapitola o odpovědném rodičovském přístupu. Americké děti jsou vychovávané jako

v bavlnce, nic je nesmí zklamat a stresovat , plochý svět by mohl pro chudáčky znamenat sociálně

zničující šok. Na prestiţních univerzitách studují více děti přistěhovalců, hlavně Asiatů. Americké děti

jsou líné a nechtějí se vzdát svého pohodlí.

Neexistuje ţádný jiný způsob jak udrţet růst ţivotní úrovně, neţ vytvořit společnost, z níţ

vycházejí lidé schopni vymýšlet budoucnost. Rychlost poznání se zvyšuje a tím je to vymýšlení

stále těţší. Vyţaduje vzdělání, infrastrukturu, ctiţádost, vedení a rodičovství. To byla myšlenka na

závěr.

SVĚT JE PLOCHÝ

3. část

Panna Guadalupská

V této části se autor zamýšlí nad dominantním postavením Číny, co se týká výroby a vývozu zboţí.

Příklad uvádí na dvou státech - první z nich je Mexiko, které je povaţováno za zpracovatelskou zemi

s nízkými mzdami, a přesto není schopné konkurovat levnější Číně. Část sošek patronky Mexika,

svaté Panny Marie Guadalupské, se dováţí z Číny (důkaz plochého světa).

Od r. 2001 v Mexiku zaznamenali poprvé za 20 let pokles exportu zboţí do USA. Čínské moţnosti

levně vyrábět jsou obrovské, i přesto, ţe Mexiko má výhody, co se týká obchodu s USA, které mu

plynou z členství v Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) a ze společných hranic. Rok

2003 – Čína Mexiko nahrazuje v roli 2. největšího dovozce do USA (1. je Kanada). A nejen ţe Čína

Mexiko předběhla v – počítačové komponenty, hračky, textil, sportovní zboţí, ale vytlačuje i domácí

společnosti v samotném Mexiku. Představitel čínské národní banky měl říci mexickému novináři:

„Nejdřív jsme se vlka báli, pak jsme s ním chtěli tančit a teď se sami chceme stát vlkem“.

Druhým státem je Egypt. Autorovi vypráví příběh jeho přítelkyně, která se zabývá ekonomickou

ţurnalistikou v Egyptě. Zjistila, ţe barevné lucerničky se svíčkami (fawanis), se kterými děti chodí a

zpívají (dostávají dárky a cukrovinky) během měsíce Ramadánu se odjakţiva vyráběli v dílnách kolem

Káhiry ze skla, kovu. Dnes jsou z plastu se ţárovkou na baterii a dováţí se z Číny. Lucerny vychází

z egyptské tradice, ale čínské jsou levnější a bezpečnější (nemají ostré hrany a nehoří v nich svíčka,

jsou lehčí – z plastu). Navíc mají čip – přehrávají melodie typické pro Ramadan. Staří výrobci

neobstojí (skláři, malíři, slévači, obráběči kovů). Čínští dovozci bojují mezi sebou a ohroţují i stoletou

egyptskou výrobu s tradicí. Čína – vyšší technická úroveň – zboţí produkuje ve velkém – udrţuje

relativně nízkou cenu. Absurdní na tom je – Egypt má také masy dělníků pracující za nízké mzdy.

Sebepoznání

Zaměřeno na politiku rozvojových zemí, aby se jejich firmám ve světě dařilo (týká se i rozvinutých

zemí). Důleţitý je proces sebepoznání. Všichni od nejprostších obyvatel po státní představitele musí

být k sobě upřímní, jaké mají postavení ve srovnání s ostatními zeměmi. Důleţitý moment – vstup

Číny na světový trh (platí pro rozvíjející i rozvinuté země). Čína – nízkonákladové výrobky s vysokou

kvalitou levněji neţ jiné země, ale prosazuje se i při výrobě kvalitních výrobků s vyššími náklady.

Ostatní země k sobě musí být upřímné – autor je přirovnává ke Klubu anonymních alkoholiků, také

země musí vstát, představit se a říct svou slabinu. Kaţdá země má učinit sebereflexi – nemůţe se

rozvinout bez analýzy stavu a omezení. Země, které vypadnou ze skupiny rozvíjejících se - aby se

mohly vrátit – musí si přiznat svůj stav – v čem mají slabiny, v čem je síla a co to bude v plochém

světě znamenat. V plochém světě si konkurujete s kaţdým, a kam patříte poznáte rychle – kdyţ

nestačíte, někdo vás nahradí.

Seženu vám to za velkoobchodní cenu

Úspěch dané země v PS závisí na 3 zákl. věcech – infrastruktura (levný internet, mobilní telefony,

moderní letiště, silnice) – kvalitní vzdělání (obyvatelé se účastní inovací, práce na platformě PS) –

vláda v zemi(umoţňuje propojení s platformou PS).

2. pol. 70. let a po pádu berlínské zdi – odstartování zplošťování světa. Řada zemí se pokouší

zdokonalit vzdělání, vedení infrastruktury. Uplatňují trţně orientovanou makroekonomickou politiku

(reforma ve velkém – dle autora). Údobí globalizace, doba reformy ve velkém - rozsáhlé

makroekonomické reformy (Čína, Rusko, Mexiko, Brazílie, Indie). Při prosazování vnucovali

autoritářské metody, strategie směřované na volný trh, zaloţený na privatizaci státních podniků,

deregulaci finančních trhů, přímé zahraniční investice, zavádění flexibilních prac. zákonů – vše bez

souhlasu občanů. Ernesto Zedillo – mex. prezident (1994-2000) „Všechna rozhodnutí, která otevřela

mexické hospodářství, dělali 3 lidé“. Teng Siao-Pching otevřel čínské hospodářství, prohlásil

„Zbohatnout je úţasné“. Indický ministr financí Singh otevřel váhavě hospodářství z důvodu krize.

M.. Gorbačov s perestrojkou – měl jen pár spojenců v sovět. vedení. M. Thatcherová vnutila reformu

kulhavému brit. hospodářství. Ti všichni čelili nezvratné skutečnosti, ţe jediným způsobem, jak vyvést

národ z chudoby, jsou otevřenější a konkurenceschopnější trhy – záruka, ţe do země proniknou nové

myšlenky, technologie a postupy →soukromé podniky, konkurenční stimuly, vyuţívání nových

nápadů – měnící se v nová pracovní místa a produkty. Zemím, které stojí mimo globalizaci a reformu

(Severní Korea), HDP klesá, zatímco zemím, které opustily sociál. modely a přistoupily ke

globalizaci - HDP stoupá. Hospodářský růst a obchod je všude ve světě tím nejlepším programem boje

s chudobou. Svět. banka oznámila – 1990 v Číně 375 mil. lidí v extremní chudobě, 2001- 212 mil.

v extremní chudobě a pokud udrţí současný trend – 2015 jen 16 mil Číňanů v extrémní chudobě.

Oproti Afrika (globalizační trendy pronikají pomalu) 1990 - 227 mil. po deseti letech 313 mil. a v roce

2015 to bude 340 mil. v extremní chudobě. Problém nastává – pokud si glob. státy myslí, ţe

s reformou ve velkém vystačí, to je omyl. Nestačí dodrţet podmínky reformy ve velkém, aby se

konkrétní země udrţela na cestě růstu – svět se zplošťuje a tak dovolí Číně, ţe konkuruje kdekoli a

komukoli, Indie vyváţí „mozky“, jednotlivci soutěţí globálně jako nikdy předtím. Chce to hlubší

reformy (jak ve vzdělání, infrastruktuře i řízení státu).

Tohle vám seženu jen v maloobchodě

Tyto hlubší reformy (v malém) rozebírá v této kapitole. Připodobňuje světové regiony ke čtvrtím

města – Západní Evropa (čtvrt rozvinuté veř. sluţby), USA (oplocená komunita za zavřen. branami –

dírou v plotě by lezli dělníci z Mexika), Latin. Amerika (zábavná čtvrt s kluby – místo zábavy),

arabské ulice temné – bojí se do nich zajít (výjimka Dubaj, Maroko, Katar…), Indie,Čína, vých. Asie

(čtvrtě na druhém konci města – nikdo tu nespí, velké rodiny, pilně pracují, aby se dostali na tu

správnou stranu města) v čínských neplatí zákony, ale je tam pořádek, v indických nikdo nic rozbitého

neopravuje, ale policie trvá na dodrţení zákona. Afrika (všechny firmy utekly, doba ţivota se zkracuje,

nové budovy jsou jen nemocnice) → Kaţdá světová oblast má silná i slabá místa, vyţadují reformu

v malém – zaměřit se na infrastrukturu, vzdělání a řízení. Klíčové prvky reformy v malém definovány

při výzkumu Mezinárodní finanční korporace (IFC) Světové banky – zemi z bídy nevytáhnete, kdyţ

dáte kaţdému práci. NE zaměstnanost, ale zaměstnanost s rostoucí produktivitou – umoţňuje růst

ţivotní úrovně (státem vlastněné nebo podporované podniky nevykazují trvalý růst produktivity, jejich

přístup k podnikání není aktivní). Přesouvání zdrojů z jedné oblasti do druhé nevyřeší problém

chudoby, zdroje se musí nasměřovat. Pozornost světa směřuje na Afriku – vláda můţe pomoci tím, ţe

pomůţe lidem dát vhodnou infrastrukturu, pomůţe nastartovat nové podniky, vytvoří konkurenční

prostředí. Studie IFC Doing Business 2004 (130 zemí) – kaţdé ze zkoumaných zemí 5 otázek – 1.

Zahájit podnikání v rámci místních zákonů, regulací a licenčních poplat., 2. Najímat a propouštět

zaměstnance, 3. Vymáhat dodrţení smlouvy, 4. Získat úvěr, 5. Vyhlásit bankrot v případě, ţe firma

padne. → země, která to dokáţe, prošla reformou v malém, ty, které ne – ustrnuly v reformě ve

velkém – nebude se jim dařit v PS. (Doing Business barvité příklady – např. podnikatel z Djakarty,

trvá mu 168 dnů, neţ můţe začít podnikat, neţ vyřídí veškeré náleţitosti (formuláře, rejstříky…) –

předtím nakoupí stroje, získá zákazníky, neţ vše vyřídí, zákazníci přejdou jinam. Další příklad – Ina

z Panamy – zaregistruje firmu jen za 19 dnů, má zakázky. Chce propustit zaměstnance, který chodí

pozdě a špatně pracuje – musí nejdříve seznámit odbory s touto situací a dát 5měsíční odstupné.

Odmítne nového ţadatele a nechá si stávajícího zaměstnance.). Zpráva IFC konstatuje – aby

produktivní pracovní místa, které zvyšují ţivotní úroveň – lze uskutečnit jen v právním prostředí, které

umoţňuje rychle zahájit činnost firmy, dovoluje se přizpůsobit proměnlivému trhu a rychlé ukončení

firmy, která uvolní kapitál k produktiv. vyuţití. Zpráva IFC si všímá – nadměrná regulace poškozuje

ty, které má chránit (v zemích s regul. trhem práce – problém s hledáním práce mají ţeny) – lepší je

menší regulace. Studie navrhuje 5 kroků reformy v malém – 1. Zjednodušit, deregulovat trhy, vytvořit

konkurenční prostředí (vysoká regulace otvírá prostor korupci). 2. Posílení vlastnických práv. 3. Při

uplatňování regulací rozšířit uţívání internetu. 4. Sníţit soudní zásahy do podnikání. 5. Učinit

z reformy nepřetrţitý proces.

Jako skřítek Leprechaum

Příklad reformy v malém – Irsko. Dnes druhá nejbohatší země Evropské Unie (první Lucembursko).

Zvrat koncem 60. let – z chudé země obrat. Středoškolské vzdělání zdarma, po vstupu do EU skočilo

po unijních vstupních výhodách. Nejdříve byli na dně, pak změna – vláda, největší odborové svazy,

zemědělci a průmyslníci – fiskální úspory, sníţení firemních daní, utlumení růstu mezd, téměř zdarma

vysokoškolské studium. Dnes je zde 9 z 10 největších farmaceutických firem, 7 z 10 firem

navrhujících software. Energie, pracovní etika, daňová optimalizace a flexibilita pracovních sil činí

Irsko z hlediska investic zajímavější, neţ je Francie, Německo. Zaloţilo nejrůznější fondy na přilákání

zahr. vědců, průmysl se stěhuje tam, kde je výzkum. Poskytují granty badatelům odkudkoli. Kapitál se

nestěhuje tam, kde je práce nejlevnější, ale hledá nejproduktivnější práci za nejniţší cenu. Prac. místa

se stěhují tam, kde je nejkvalifikovanější pracovní síla, nejlépe vybavená infrastruktura, prostředí

podporující kreativitu a vstřícná vláda. Mohou, ale nemusí to být země, které dříve určovaly směr

prům. revoluce (v PS mluvíme místo o rozvinutých, rozvíjejících se a rozvojových zemích stále víc o

prozíravých, prozíravějších a nejprozíravějších).

Na kultuře záleží: glokalizace

Reforma v malém potřebuje i pochopení veřejnosti, parlamentu. Aby země reformu v malém zvládly –

důleţitá je kultura. Čím víc se země zplošťuje, tím víc roste rozdíl mezi kulturami. Dva důleţité

kulturní aspekty – 1. Otevřít se, vstřebávat cizí vlivy (glokalizovat). 2. Vnitřní hodnoty, jeţ vyznává

(solidarita, soustředit se na rozvoj z jiných zemí, důvěr s jakou spolupracuje s lidmi z jiných zemí…)

Čím je snadnější glokalizovat (vstřebávat cizí myšlenky a mísit s domácími tradicemi) – tím větší

výhody v PS. Rozhodující je být otevřený – váţíte si lidí pro jejich nadání, a co umějí (váţíte si jich

pro to, co umí, ne jaké jsou národnosti). Islámské země se neumějí glokalizovat (výjimky Turecko,

Dubaj…) islámský svět ovládá duchovenstvo, převládá kmenová kultura – to myšlení spolupráce

nepřeje. V PS se práce rozděluje na sloţky - musíme umět důvěřovat cizím lidem a umět rozdělovat

práci. V arabsko-islámském světě jsou kulturní postoje překáţkou rozvoje (muţská nadřazenost nad

ţenami – i pro muţe je to zlé, odvádí je to od toho, aby chtěli něco v ţivotě dokázat, zdokonalovat,

zlepšovat) Saudská kultura - není schopna přejímat jiné ţivot. styly, naopak chtějí svou vnucovat

jiným, důraz na říši islámu, děti se neučí ve školách nic o jiných civilizacích. Kde je tolerance normou,

daří se kaţdému. Země bez přírodních zdrojů mají větší sklon vyvinout si schopnost přijímat nové

myšlenky a rozvinout se. Kultura závisí na faktorech – geografie, vzdělání, schopnost vůdčích

jednotlivců, historické zkušenosti – změní se faktory, změní se kultura.

Nepostižitelné a nedefinovatelné záležitosti

Rozdíly mezi státy – v jedné dokáţí reformy ve velkém i malém, v jiném ne. Otázka proč? Odpověď

dvojího typu – společnost ochotná táhnout za jeden provaz, podstupující oběti a vůdčí osobnosti, které

vědí, bez čeho se rozvoj neobejde. Opět je zde srovnání Mexika a Číny. (viz 1. Kapitola). Mexiko

mělo výhodu – poloha, blízko USA (vliv nejsilnější ekonomiky na svět), hodnotné přír. zdroje. Čína je

po komunistické vládě, z Číny je do USA daleko a přesto se stala 2. největš. dovozcem. Mexiko –

telefonními a kancelářskými sluţbami ji drtí Indie, vývozem zboţí zase Čína. Čína vedle reformy ve

velkém, se zaměřuje na reformy v malém (je tam sounáleţitost, zaměstnanci smysl státotvornosti).

V Mexiku demokracie, reformy v malém jsou pomalejší proces, demokratičtější stvrzovaný voliči.

Provádí reformu zdola nahoru… Rozdíl také v kultuře – v USA studuje daleko více lidí z Číny(rodiče

od malička dětem zdůrazňují význam vzdělání) neţ z Mexika. V infrastruktuře – Mexiko nepostavilo

do USA jedinou novou dálnici od vzniku sdruţení NAFTA. Čína má převahu ve vzdělání, privatizaci,

infrastruktuře, kontrole kvality, středním managementu a nových technologií (rozdíl i ve dnech,

kterých je zapotřebí pro zaloţení firmy, výše daní apod.). Cestou pro Mexiko – reforma v malém, aby

porazila Čínu shora, ne zdola. Číně nejde jen o to být bohatá, chce být silná, nechce se jen naučit jak

se dělají General Motors, chce být General Motors a ty původní zničit. Mexiko – jen reforma ve

velkém, ztráta sebedůvěry vede k tomu, ţe země se propadá do minulosti. Vstup do NAFTA – upřeli

pozornost vpřed. Ale zaloţení NAFTA bylo dovršení úsilí, ne začátek, Mexiko nemělo strategii, jak jít

dál. „Dokonce, i kdyţ jste na té správné koleji, nesmíte si na ni sednout, něco vás přejede.“

4. část

Společnosti, podniky, firmy a plochý svět

Jak to společnosti zvládají

Manaţeři z velkých i malých firem:“Během několika posledních let dokázali věci, o nichţ se jim

předtím ani nesnilo, nebo ţe byli donuceni dělat věci, které by dřív ani náhodou nepovaţovali za

nutné.“ Reagovali na trojí sblíţení. Kaţdá firma chce v novém prostředí prosperovat nebo alespoň

přeţít. Kdekdo by si přál hospodářský růst, ale nikdo nechce změnu, ale bez ní to nejde. Cokoli se

v PS můţe stát, dříve či později se stane, otázkou zůstává, zda vaším přičiněním nebo vám.

Pravidlo č. 1: Kdyţ se svět začíná splošťovat, a vy máte pocit, ţe i z vás dělá placku, popadněte lopatu

a prorazte si do něj cestu. Nepokoušejte se budovat zdi.

Společnost Greer&Associates byla zaloţena před 25 lety, specializuje se na tel. reklamu a komerční

fotografii. Firmě se dařilo, prosperovala, vţdy byly jejími konkurenty jen velké firmy. Nyní se

hlavními konkurenty stali lidé na volné noze. Doma na svém PC jsou schopni udělat to, co oni a za

méně peněz. Technické záleţitosti kolem fotografování předávali GA profesionálům, další firmě a tím

sice jejich práce byla 100%, ale draţší, dnešní technika i software poskytují velké moţnosti.

Analogové procesy nahrazují digitální. Firma reagovala tak, ţe přestala práci zadávat externím

spolupracovníkům, zakoupila nejnovější digitální fotoaparát a další software, ale tím to nekončilo,

nyní musí zastat i práci laboratoře, střihače, výtvarníka, zvukaře. Musí zastat daleko více práce a

dovedností za stejnou, ne-li menší cenu neţli dříve. Pokud by si chtěli dupnout a říci, ţe na tohle a

tohle si někoho najmou, někdo jiný uţ jim stojí za zády a křičí, ţe on to zvládne. Zákazníci mají

velkou moţnost výběru, a pokud chce firma přeţít, musí se přizpůsobit. V dnešní době se tedy GA

zaměřili spíše tvůrčí instinkt, umělecký šmrnc, vše, co se nedá digitalizovat. Dnes si firmy nekonkurují

se sousedem, ale s celým světem, musí být nejlepší a myslet kreativně.

Pravidlo č. 2: A malí budou jednat jako velcí…Malým společnostem se můţe v plochém světě dařit,

kdyţ se naučí jednat jako ty skutečně velké. Klíčem k tomu, jak být malý a jednat jako velký, je být

dost rychlý abych získal výhody všech nových nástrojů spolupráce, a tím dosáhl dál, rychleji, šíř a

hlouběji.

Tentokrát autor uvádí příklad na arabské doručovatelské firmě Aramex. Oslovili americkou firmu

Airborne. Airborne (nemohla si sama dovolit začít působit kdekoli na světě) vytvořila alianci do níţ

začlenila asi 40 takových firem jakou je Aramex, bylo to vzájemně prospěšné a partneři Air. získali

moţnost operovat po celém světě a vyuţívat počítačové kontroly zásilek. V roce 2003 DHL koupila

Airborne a ta ukončila alianci s partnery. Aramex začal vyvíjet software za pomoci jordánských

odborníků (za zlomek ceny, neţ kterou by platili, kdyby si to objednali v USA či Evropě), který by ten

původní od Airborne nahradil. Vytvořili systém sledování zásilek a organizace nakládání, který

funguje po internetu. Aramex přizval partnery, ukázal jim nový patent a tak vznikla Global

Distribution Alliance. Aramex rychle zastoupil Airborne, jelikoţ vyvinul zcela nový systém, ţádný

„zděděný“a za zlomek ceny, neţli jeho konkurenti. Kdyţ Airborne vypli systém, ihned ho nahradili

svým. Zaměstnance ostatních společností pracovníci Aramexu zaučovali virtuálně (hlasové sluţby,

diskusní skupiny…). Kaţdý zaměstnanec má počítač s internetem, e-mailem a kdekoli se můţe

podívat na intranet, nepotřebuje tudíţ ţádné hlášení z vedení a vţdy ví, co se ve firmě děje.

Pravidlo č.3: A velcí začnou jednat jako malí… Velké společnosti se mohou v plochém světě rozvíjet,

naučit se jednat jako malé firmy. Dají tak svým zákazníkům moţnost chovat se jako by patřili mezi

velké.

Spolupráce se zákazníky zcela novým způsobem. Firmy své podnikání mění jak to jen jde, tzv,

švédský stůl. Vytvářejí platformu, aby se zákazníci sami obslouţili, vlastním tempem, dle svého

výběru. Jednou takovou společností je E*Trade online banka a makléřství. Díky internetu mohly firmy

oslovovat zákazníky úplně novými cestami a stejně tak se zákazníci mohli spojit se společnostmi.

Firmy, které se tomu věnovaly, jsou svědky – zákazník, který řídí sám sebe. Protoţe internet a ostatní

nástroje mu poskytují moţnost přizpůsobit si cenu, získat zkušenosti a vybírat sluţby na přání.

Umoţní zákazníkovi, aby se choval, jako kdyby byl hodně důleţitý. Dříve pojišťovny oznamovaly, co

poskytují a jak, dnes zákazníci mají moţnost více k dění promlouvat díky internetu. Zákazníci

ochutnali moc a začali určovat chování společností. Pokud jim nenabídne to, co chtějí, udělá to někdo

jiný. Pro E*Trade to znamenalo nejen být poskytovatel jednotlivých finančních sluţeb ale také

integrovaného finančního poradenství – slouţilo zákazníkům, aby si kaţdý zvolil, co chce. Zákazník

vše vyţaduje v jediném kroku, vše najednou. Dnes má E*Trade k dispozici techniku, díky níţ má pod

kontrolou všechny 3 sloţky podnikání – bankovnictví, půjčování peněz a makléřství.

Pravidlo č. 4: Nejlepší společnosti nejlépe spolupracují. V plochém světě bude stále víc

podnikatelských aktivit souviset s uměním dané firmy spolupracovat uvnitř i s ostatními, a to z velice

prostého důvodu: tvorba hodnot, ať uţ v technice, marketingu, biomedicíně nebo ve výrobě, bude tak

komplexní, ţe ji nezvládne ţádná firma sama.

Příklad farmaceutická společnost vyvíjí nový typ stentu a biomedicínská firma nový lék – spojí se a

vznikne převratný způsob jak dopravit nový lék tam, kde má působit.

Videohry – správná hudba se správnou hrou znamená daleko větší prodej, ale zároveň prodej hudby na

CD. Někteří hudebníci – uspějí lépe, pokud svou hudbu pustí do světa videoher, neţ kdyţ bude znít

v rozhlase.

V dnešní době výrobky nepostupují od jednoho týmu k druhému. Na jednom výrobku pracují

paralelné všechna oddělení, neustále si posuzují vzájemně práci. Příklad na firmě Rolls-Royce – uţ to

není ta nudná britská společnost – výrobce nablýskaných aut. Výrobu aut prodali BMW a v současné

době polovinu příjmů firmy plynou z poskytovaných sluţeb. Je z ní globální firma zasahující od Číny

přes Singapur, Indii, Itálii, Španělsko a Německo do Japonska a odtud ještě do Skandinávie. Začali se

věnovat podnikání v obranném průmyslu, především výrobu tryskových motorů. Polovina příjmů

plyne ze zemí mimo Británii. Zvládají klíčové technologie, jaký produkt zákazníci chtějí, jsou schopni

zapracovat do jejich výrobků nejnovější vědecké poznatky a nalézt cestu na trh. Navíc dokáţou

výrobky vyvíjet i v době, kdy uţ pracují, přidávají jim tím na hodnotě. I ve výzkumu a vývoji existuje

trh. RR se rozhlíţí po univerzitách po celém světě a skládá svůj tým. Dříve, kdyţ si někdo zakládal

společnost, mohl si říct, ţe bude nadnárodní společnost za 20 let. Dnes můţete být nadnárodní zítra.

Pravidlo č. 5: Nejlepší společnosti v plochém světě pečují o své zdraví, pravidelně si nechávají dělat

rentgen hrudníku a výsledky prodávají klientům.

To znamená, ţe kaţdé oddělení, kaţdá funkce firmy je popsána a zkoumána, zda jsou pro firmu

ztrátové nebo naopak mají přínos. Tak se mohou odhalit schopnosti, které firma netuší nebo ukáţou,

které odd. je pro firmu stěţejní nebo které naopak se zabývá stejnými sluţbami jak některé další.

Tato záleţitost ukázána na firmě Hewlett-Packard. HP měla v rámci kontraktu s Bank of India zavést a

zprovoznit základní bankovní systém v 750 pobočkách banky po celé Indii. Jak získala kontrakt, kdyţ

se o tuto zakázku ucházelo více firem? Dokázala se srovnat s PS. Zcela přepracovala systém (udělala

si rentgen) Veškeré účty byly v kaţdé zemi vedeny samostatně, nyní jsou jen 3 centra, zvládnou

veškeré účetnictví všech poboček HP v jednotlivých zemích. Jejich vnitřní operace zajímali jiné a tak

je prodali. Bank of India dokáţe drţet krok s PS, udělala si rentgen a outsorcovala vše, co nemělo

smysl, aby dělala sama. Většinu práce budou vykonávat indičtí zaměstnanci HP nebo zaměstnanci

BOI, ale přejdou pod křídla HP. Většina příjmů HP dnes pochází odjinud neţ z USA.

Pravidlo č. 6: Nejlepší společnosti outsorcují. Aby vyhrály, ne aby se zmenšily. Outsorcují, protoţe

chtějí inovovat rychleji a levněji. Chtějí růst, získat větší podíl na trhu a najímat víc specialistů

v různých oborech. Jejich cílem není jen šetřit peníze propouštěním.

Společnost LRN poskytuje po síti zaměstnancům globálních společností osvětu týkající se právních

norem, dodrţování pravidel etiky. Pomáhá manaţerům a členům představenstev v otázkách

souvisejících s odpovědným řízením. Zaměstnanci společností, které uzavřou s LRN smlouvu jsou

školeni po síti formou testů a pravidel pro jejich společnost a nakonec poučení (kdy je moţné přijmout

dar apod.). LRN si uvědomilo, ţe jeho zákazníci budou potřebovat ještě integrovanější platformu.

Rozhodli se získat pro spolupráci indickou konzultační firmu MindTree. Nabízela 5 kvalifikovaných

softwarových odborníků za cenu 1 amerického. Vznikly 2 týmy – americký, zaměřený na udrţování a

rozšiřování základního kapitálu a indičtí konzultanti, zaměření na strategické kroky vedoucí k růstu

podniku. Outsorcování – jde prostě o způsob, jak usilovat o rychlejší růst, jak dosáhnout delšího skoku

v kratším intervalu, s vyšší jistotou úspěchu. Outsorcovat je rozhodnutí hrát útočně, ne se stáhnout do

obrany. Existují i firmy, které outsourcing provádějí, aby ušetřily, sníţily náklady a ušetřené peníze

rozdali managementu a nepouţili pro inovaci firmy, bohuţel.

Pravidlo č. 7: Outsorcování není jen pro bezzásadové ničemy. Je taky pro idealisty.

Tato kapitola se zabývá činností v sociální oblasti. Někdo, kdo chce mít na svět a společnost pozitivní

vliv- nejlépe toho dosáhne, pokud se nebude snaţit jen jeden den lidi nasytit, nýbrţ je naučit rybařit.

Jeremy Hockenstein, rozhodl se zaloţit neziskovou firmu na počítačové zpracování dat v Kambodţi,

kde je omezený počet míst pro absolventy vysokých škol. Chtěl přemostit tuto situaci a nabídnout

příleţitost k výdělku. Zaloţil Digital Divide Data s projektem na zpracování dat. Tamní obyvatelé

přepisovali na počítačích dokumenty, které americké společnosti vyţadují. S partnerem najali dva

kambodţské manaţery, chtěli, aby se v některé místní firmě podrobili výcviku – po velké námaze se

firma našla, která je přijala. Ti pak najali 20 operátorů pro práci s daty a získali práci, která se týkala

digitalizace archivu Crimsonu. Kambodţané opisovali novinové články, nemuseli umět anglicky,

stačilo, pokud uměli psát na klávesnici. Dostávali dvojnásobek zdejší minimální mzdy a ještě dostali

příleţitost chodit do školy. Pro mnoho z nich to znamenalo udělat střední školu či další vzdělání. Zde

bylo běţné, ţe mladí lidé místo chození do školy, ţivili rodinu. Americké společnosti šetřili peníze a

navíc tím ulehčili situaci chudým lidem. Po 4 letech zahájení činnosti má DDD 170 zaměstnanců ve 3

kancelářích a znovu při dalším otevření kanceláře najali 2 manaţery, které školili uţ jejich lidé..

Nejvíce práce na zpracování dat si zadaly nevládní organizace, které chtěly digitalizovat výsledky

svých průzkumů. Někteří kambodţští zaměstnanci se osamostatnili – některá data neměla standartní

podobu a bylo obtíţné je digitalizovat – to si uvědomili kam. zaměstnanci, ţe by mohli být lépe

placeni, nejen za přepis, ale i za navrhování standardizovaných formátů, v nichţ by nevládní

organizace data sbíraly – výsledek snadněji digitalizovatelný. Nyní má Hockenstein partnera

Kambodţana, který řídí kancelář DDD. Jsou rovnocennými partnery, večer si vyměňují přes internet

zprávy, je to skutečná spolupráce, výsledkem jsou lepší vyhlídky. Hockenstein – můj ţivot tak získal o

dost větší smysl a zároveň jsme poskytli konkrétní příleţitost lidem, kteří by jinak ţili za dolar nebo za

dva na den. Šlo o nabídnutí odrazového můstku do globální ekonomiky. Rostoucí sebedůvěra a víra ve

vlastní schopnosti je na nich hodně vidět. Hockensteina a jeho partnery dnes oslovují lidé

z Mongolska, Pákistánu, Iránu i Jordánska…

Část V, Geopolitika a plochý svět - 12. Neplochý svět

Vstup se zbraněmi a s mobily zakázán - Př: Minesota, zákon o střelných zbraních, kaţdý (ne

duš. choří a zločinci) kdo o to poţádá, dostane povolení k nošení zbraně do práce, pokud jeho

zaměstnavatel není proti. Cíl odstrašit pachatele zločinů. Majitelé firem mohou zakázat lidem, kteří

nejsou zaměstnanci nosit do podniku zbraně. V tenisovém klubu, na vstupních dveřích 2 nápisy

„Vstupu se zbraní zakázán“ „Pouţívání mobilních telefonů zakázáno“. U zbraní je důvod jasný ale

proč i mobilní telefony? Někteří si je brali do šatny a fotili nahé členy klubu a fotky rozesílali emailem

po internetu. Na střední škole vyloučily ţáka, protoţe pomáhal podvádět spoluţákovi. Při písemce

vyfotil otázky mobilem s foťákem a poslal to e-mailem spoluţákovi, který si to stihl přečíst před svou

písemkou. Na koncertě Buffeta byl i Friedman, dovnitř se nesmělo s fotoaparáty ale s mobilem ano,

všichni fotili na mobil. Poprosil někoho o poslání fotek a dal mu svůj e-mail a on mu je skutečně

poslal moře fotek. V Pekingu v době výročí masakru na Náměstí Nebeského klidu 4. 6. 1989,

zablokovali čínští cenzoři i všechny SMS s jakoukoliv zmíňkou o náměstí NK ale i s čísli 6, 4 či

jakékoliv jejich kombinace. „Ať uţ se objeví jakákoliv novinka, vţdy si lidé najdou způsob, jak ji

vyuţít i zneuţít“.

F. je determinista pokud jde o technologie (úmysl předchází moţnosti) není determinista pokud jde o

historii - technologie jsou jen technologie a neexistuje záruka, ţe je lidé budou vyuţívat jen ve

prospěch sebe, svých zemí a lidstva. Díky pouţívání se nestaneme moderními, chytrými, morálními

…pouze dokáţeme lépe komunikovat, soutěţit a spolupracovat. F. říká: Svět není plochý, vím to, ale

smršťuje se a zplošťuje a tento proces se zrychlil, ½ světa se na zplošťování podílí, nebo pociťuje

důsledky, zplošťování je nejdůleţitější trend. Jaká největší uskupení, síly a problémy proces zploštění

ohroţují a jak bychom mohli lépe spolupracovat, abychom je překonali?

Příliš nemocní - Kde je naději máte i střední vrstvu. Stř. vrstva je spíš stav mysli neţ výše příjmu, je

to víra v lepší budoucnost svých dětí. Míra naděje odděluje ty, co jsou součástí PS od těch, kteří

nejsou součástí. Indie, Čína, země bývalého Sovětského svazu – lidé mají naději, ţe se stanou jednou

střední vrstvou. Afrika, zemědělské oblasti Indie, Číny a Jiţní Ameriky – lidé nemají ţádnou naději na

střední vrstvu. Proč? Dva důvody: 1. jsou samy příliš slabí, 2. vládní moc v zemi je příliš rozvrácená a

zkorumpovaná neţ aby mohla zaručit lepší budoucnost. Jejich ţivoty jsou poznamenány AIDS,

malárií, TBC, obrnou, nemají trvale elektřinu, pitnou vodu. Ţijí mnohdy blízko plochého světa!

Př. V Indii školka pro děti tzv. nedotknutelných (rodiče vybírají popelnice, pracují v kamenolomech,

pod hranicí chudoby, z nejniţší kasty nedotknutelných – protrpí jen svůj osud). Děti nevědí co je napít

se čisté vody, neznají záchod a koupelnu, spát na posteli. Pomalu je učí základní věci. Indie se

prezentuje díky vládnoucí straně jak „zářící Indie“ ale to je pravda jen v časopisech nebo velkých

městech (PS). Mimo hlavní města je neplochý svět – chudoba, alkoholismus, podplácení pro elektřinu,

vodu, odhadců daní … lidé na vesnici nemají naději.

Stejné to je v zeměděl. oblastech Indie, Číny, Afriky, Jiţní Ameriky (NS). Lidé umírají na nemoci. na

které existuje v PS očkování. Afrika decimována AIDS, začarovaný kruh, děti odcházejí ze školy –

starají se o rodiče HIV či uţ jim zemřeli a oni nemají na školu peníze – nenaučí se jak se chránit a jak

se vyhnout dalším nemocím – a dokola … Tam, kde je 50 % lidí nakaţeno malárií, ½ dětí

podvyţivených a 1/3 matek umírá na AIDS, ţádnou hospodářský růst nenastartujete.

Čína a Indie jsou na tom lépe tam část lidí v PS je. Bill Gates jeho nadace pomoci na nemocemi

zuţovanou populaci. Roku 2003 Velké výzvy světovému zdraví – oslovil vědce, aby se věda zaměřila

na problémy, jejichţ vyřešení změní osudy těchto lidí - výsledkem je 14 Velkých výzev (jednorázové

očkovací látky,genet. či chem. pro hmyz aby nepřenášel nemoci…poţadavky na léky, aby s nimi

uměli ti lidé zacházet…). Tragédie těchto lidí dvojí: jednotlivec odsouzen k smrti (rozpadu rodiny,

špatné vyhlídky, nemoc), tragédie pro svět – co vše by mohli vykonat, čím přispět, nové podněty pro

PS.

Pandemie můţe znamenat v PS velké pnutí proti zploštění, šířit se můţe mnohem rychleji a mít více

obětí a můţe pak mít rozsáhlý a překotný rozklad hospodářského systému. Důvodem je reakce na

pandemii: budování ochranných zdí, přerušení spojeni - zničení obchodních postupů, moderních

vymoţeností a tím zastavit i proces zplošťování. A jsme díky PS více zranitelní – vakcína se vyrábí

jen někde, nemáme na ní sklady a vlivem pandemie jsou přerušeny cesty …to můţe být problém.

Příliš oslabení - Nejsou jen lidé v PS nebo v NS, jsou i lidé v šedé zóně mezi nimi tzv. zpola ploší –

nemají dostatek nástrojů, znalostí aby se mohli zplošťování smysluplně zúčastnit – zejména lidé

v zemědělských oblastech Indii, Číně,východní Evropě – vidí ţe svět se zploštil, ţe v něm nejsou, je

jich hodně, mohou být i hrozbou.

PŘ: Indické volby 2004, vládní strana BJP přišla o první post (přesto ţe udrţela pod kontrolou

populační růst), důvodem: nespokojení voliči ze zemědělských oblastí, nechtěli zastavit globalizaci,

nesouhlasili s tím, jak pomalu postupuje glob. do jejich oblastí mimo velká města – úřady v Indii

zaplavila korupce, mizerné řízení – tito lidé uvízli díky tomu v náboţenství, nevymaní se z kast…

Indie se můţe podílet na rozvoji svět. Technologií ale musí najít způsob jak těmto lidem, kteří to sami

nedokáţou pozvednout – infrastruktura, vzdělání …

Co mohou udělat lidé zvenčí? I. Přeformulovat smysl globalizačního populismu, pomoc ne

zapalováním McDonald’s, zrušením MMF, ochrannými bariérami. Pomůţe zlepšení práce místních

úřadů - obyvatelé dosáhnou na nástroje nutné pro spolupráci – tím se podílí na PS.

Antiglobalizační populistické hnutí – zrozeno při konferenci WTO 1999 v Seattlu, od počátku spojeno

se Západem, u zrodu 5 sil: Pocit viny (americké vyšší střední třídy kvůli jejich bohatství), tradiční

levice, socialisté, anarchisté, trockisté – snaha o návrt k socialismu, lidé protestující proti rychlosti

s níţ mizí starý svět a nahrazuje ho ten plochý, antiamerikanismus – v Evropě, Islámské země (za to ţe

má A. někdy větší vliv neţ jejich vlastní vlády), Ochránci ţiv. prostředí aţ po obchodní aktivisty

k nevládním org.. V 90. letech 20. stol stály u zrodu, snaha nastartovat diskuzi ZDA

GLOBALIZOVAT? Po 11. Září 01 se rozdělilo, komu šlo o globalizaci, opustil skupinu, nesouhlasí

s antiamerikanismem.

Nové otázky JAK GLOB.? Nový populisté, reformy v malém, na místní úrovni, zlepšit stát, usnadnit

podnikání – nastartování globalizaci. Chudým pomáhat vhodným způsobem, zaměřením proti korupci,

vzdělání, podnikání – poskytnout prostředky a instituce aby si mohli pomoct sami – zapojit se do PS.

Pomoci mohou i nadnárodní korporace. Př. Indie, Hawlett-Packard, průzkum přímo ve vesnici, co lidé

potřebují z toho, co mi máme – fotoaparáty, problém elektřina – solární panely, proškolili ţeny, dali

jim foťáky, o zisk se dělili, později ţeny platili za pronájem přístroje …prospělo lidem i HP

(budoucnost nový trh?).

Příliš znechucení - Zaměřuje se především na Arabsko-islámský svět. Důsledkem zploštění je těsný

kontakt různých společností a kultur, jedni z toho umí těţit, jiné těsný kontakt ohroţuje a znechucuje.

Arabsko-islámský svět – plný pocitu zloby, ukřivděnosti, marnosti a zahanbení, jsou vychováni, ţe

jejich náboţenství je to nejsprávnější, prorok Mohamed poslední a nejdokonalejší Boţí posel,dávná

historie kdy ovládali obrovská území. Dnes vidí, jak arabské světy zaostávají, z toho pramení

frustrace, někdo emigruje, jiný trpí doma pod autoritářskou vládou.

Velký vliv náboţenští islámští radikálové a extremisté, fundamentalisté. Ti chtějí zplošťování zastavit

(útok 11. září). Vidí otevřenost, kterou povaţují za dekadenci, promiskuitu. Nevidí otevřenost ke

svobodě myšlení, kladení otázek …(spíš nechtějí vidět), nechtějí ţádné změny. Důvod proč útočí na

důvěru PS. Berou věci našeho kaţdodenního ţivota a mění je ve zbraně – tím útočí na důvěru (bomba

v autě, botě, na těle člověka) – bez důvěry nemůţe existovat otevřená společnost ani PS (ztráta důvěry

– hranice). al-Káida – náboţenští fanatici politický fenomén – F. je nazývá islám-leninisté, chtějí

utopistický svět „náboţenský ráj“, nastolit vládu absolutního náboţenství. Mladí muţi ze světa

poloviční plochosti se snadno přidají k bin Ládinovi, stanou se členy či jen podporují (frustrace,

vychováni v tom ţe oni a jejich náb. jsou nej, pak se rozhlédnou a vidí, ţe jsou mimo PS, arabové tvoří

5 % populace, 25 % absolventů VŠ odchází na Západ, 1,6 % arabů má přístup k Internetu, minimum

patentů, vydávají 1% knih většinou náboţenského charakteru…)

Paradox arabsko-islámská kultura dala světu “algebru, algoritmus“ = moderní inf. revoluce je

postavena na algoritmech. Chtějí návrat k dokonalosti 7. století, touha po tehdejší moci / touha

neopustit náboţenství – z toho pnutí, pocit poníţení (jsou poniţování Západem …) Z toho plyne i

tichá podpora arabských zemí bin Ládina , al-Káidy i obyčejní lidé podporují pasivně binládismus.

Jediná cesta pro ně je „válka idejí“ musí proběhnout hlavně v nich samých, ostatní mohou přispět

snahou (vyřešit arab.- izrael. konflikt, stabilizace Iráku, dohody o volném obchodě…).

Příliš mnoho toyot -Aţ bude celý svět plochý – omezení mnoţství přírodních zdrojů- v budoucnosti

hrozí globální zápas o přírodní zdroje, hrozí ekologická krize. Zplošťování zvyšuje počet těch, kteří

mají vliv na ţivotní prostředí. Dokud mimo PS jejich stopa byla minimální, čím více jsou v PS je

jejich stopa čím dál větší. Pokud budou mít všichni ţivotní standard a styl, přístup ke zboţí stejný

jako Američani povede to skutečně ke krizi, ekologické, energetické a další. :-/

V Pekingu se prodá víc neţ 1000 aut denně, co se stane, aţ bude celá Čína mít na to, aby měl kaţdý

své auto a další…dopad na ovzduší (pozorují jiţ dnes)...ekologii – hrozba. Spotřeba PS energie, ropy

stále stoupá, a při tom se přidávají další a další lidé do PS. Země jak Čína (nedostatek vlastní ropy) je

posedlá jejím sháněním, přitom sedí v radě OSN a vetuje, kaţdé opatření proti zemím které jí dodávají

ropu (Íran). Konkuruje USA uţ v Kanadě a Venezuele, pokud vyhraje, všechnu ropu tam vytěţí. Aţ se

přidají k PS země, které jsou na cestě do PS, nebudou se chtít drţet zpátky ve spotřebě… Čína Indie se

ve spotřebě ropy připojují k USA, Japonsku a Evropě.

Je třeba začít u sebe (USA a západ Evropa a všechen PS) a nastolit jiný trend v přístupu, obnovit

zodpovědný postoj k energii – tím ovlivnit a dát příklad Číně a ostatním zemím, které se teprve

připojují. (Geo-zelení). Jak se vyhnout boji o energii? Klíčem je niţší spotřeba – pro státy to znamená

nedováţená elektřina, obnovitelné zdroje, auta na hybridní pohon (dojedou 30 km na energ.

v akumulátoru) – všechno to ale závisí na vládách a politicích zda budou opravdu tento přístup

podporovat. Spolupráce mezi jednotlivými zeměmi můţe vést k vytvoření „osy energie“. Zdá se, ţe si

to země začínají uvědomovat. Skuteční vlastenci ţijí zeleně.

13. Globalizace lokálního - Kulturní revoluce začíná

Na počátku globalizace obavy zda neznamená „amerikanizaci“ – důvod? Americké společnosti,

značky, filmová studia, zpěváci umělci, rychlé občerstvení měli nejvýhodnější startovní pozici a zdálo

se ţe budou všude. To nastartovalo prudkou reakci proti americkému kulturnímu imperialismu a snahu

o ochranu jiných kultur.

Uploading kultury: PS umoţňuje vzít lokální kulturu rozeslat ji po světě. Kaţdý si jí můţe upravit,

okořenit jakému zlíbí. Zároveň lidí díky PS nemusí emigrovat kvůli práci, můţou zůstat doma ve svém

kulturním prostředí. Lidé co se ale přestěhují, mohou díky výhodám PS vzít mnohé aspekty své

kultury sebou. – To podle F. podporuje kulturní rozmanitost.

Globalizace lokálního – globalizace naruby (regionální „lokální“ média mohou fungovat globálně).

Tento fenomén vyvolala poptávka asijských a čínských a indických komunit po lokálních zprávách,

informacích, aspektech kultury (miliony emigrantů). Televize vysílají po internetu (i v jazyce hindí) a

mají tak velký globální trh – to vede k větší globalizaci lokálních struktur, uměleckých forem, stylů

postupů, literatury… - kulturní revoluce začíná.

Kritika globalizace – necitlivý kapitalismus, globální značky, fast foodové řetězce, konzumní

uvaţování. Jsou to logické obavy ale glob. se netýká jen těchto věcí, není to jen výhradně

hospodářský jev. Patří sem i nové formy komunikace, inovace, vytváření globálních platformy pro

nejrůznější způsoby sdílení práce, znalostí a zábavy. Glob. jedince posiluje, kulturu obohacuje, má

vliv na šíření svobody a rozmanitosti. Glob. posiluje ale i zbavuje sil, homogenizuje a člení, posiluje

demokratické a i autoritářské tendence, přináší glob. trh ale i internetové prohlíţeče. Lidé by se měli

snaţit ne ničit tuto platformu ale dostat z ní to nejlepší a zabránit nejhoršímu.

Google dostupný v 160 jazycích, od arabštiny, čínštiny po jazyk zulu (v den kdy šla kniha do tisku).

Vyhledávání patří mezi 10 faktorů zplošťování. Kritika uploadingu – PS vytváří ploché struktury, a

taková rozmanitost není zárukou hloubky a dokonalosti. Toto nabývá naléhavosti v podcastingu – to je

nový nástroj globalizace lokálního.

Př. Čína, Toodu –ke sdílení videa, písniček, zakladatel zřídil tuto firmu od po 13 měsících kdy o

podcastingu slyšel prvně, …technologie z otevřených zdrojů,kombinace nízkých nákladů -prostě díky

zplošťujícímu se světu.

Splošťovací fáze nebude znamenat amerikanizaci a stále větší část obsahu bude i globální, po celém

světě budou lidé získávat vědomosti i inspiraci ze stejné technologické platformy ale kultury které

takto vyraší, budou kaţdá jiná! (Půda je tatáţ, ale stromy jsou rozmanité)

14. DELL-Teorie Předcházení konfliktů - Staré časy versus just-in-time

Př. F. a jeho počítač – kaţdičká jeho část, úkon (kompletace) pobíhala někde jinde – je výsledkem

symfonie, jedním ze zázraků PS (dodavatelský řetězec má továrny a spolupracovníky rozprostřeny po

celém světě, od Malajsie, severní Ameriky, Evropa, po Asii) -vyţaduje velkou míru spolupráce.

Hrozba konfliktu je tu stále – mohla by zastavit zplošťování či jej zpomalit (Čína vrs. Tchaj-wan,

KLDR – Jiţní Korea …a další). Jak tuto hrozbu zmírnit? Mezinárodní vztahy a vznikající

dodavatelské řetězce jsou cestou. Pokud jsou 2 země součástí jednoho glob. dodavatelského řetězce,

nezačnou mezi sebou válčit, do té doby dokud jsou jeho součástí – Dell-teorie předcházení konfliktům.

Lidé nechtějí vést válku ve starém stylu, chtějí poskytovat dodávky, těšit se z rostoucí ţivotní úrovně.

To si uvědomují i země, ţe si nemohou jen tak odskočit zaválčit. Nechtějí se nechat připravit o své

místo v globálním řetězci (zničilo by to jejich ekonomiku, důvěryhodnost …). Neznamená to ţe je

konec válek, ale znamená to ţe si to země budou muset opravdu pořádně rozmyslet, co vše můţou

ztratit v 21. Století.

Př. Země tradičně v nepřátelství jako Čína a Japonsko. Japonsko přenáší část práce niţší a střední

úrovně do Číny a to se pak vrací ke kompletaci zpět. – proč to funguje? Důvodem je dodavatelský

řetězec, situace kdy získávají obě země. Př. Čína /Tchaj-wan – Č. nezaútočí na T, protoţe jsou

součástí dodavatelského řetězce, válka by ochromila řetězec, hrozil by amer. bojkot zboţí (nejsilnější

trh kam dodávají), podniky by se přesunuli jinam.

Dodavatel. řetězce přinášejí stabilitu a prosperitu. Země součástí dod. řetězce čína, Tchaj-wan, Korea,

Singapur, Filipíny …. Země co nejsou součástí glob.dod. řetězce Irák, Írán, Sýrie, KLDR, Pakistán,

Afghánistán …

Př. Indie a Pakistán, 2002 hrozil jaderný střet. Velké americké firmy dostali strach a chtěli pře

outsourcova své znalostní sluţby z Bengálúru jinam, hledali jiné alternativy (chtěli se vyhnout velkým

problémům, řada amerických firem outsorcuje do Indie) Představitelé firem vysvětlili vládě jak je

důleţitá pro zemi stabilita a předvídatelné prostředí. Indická vláda pochopila. Roli hráli i další faktory

ale zachování ekonomiky, hospodářství bylo také důleţité. Dnes je lobby ministrů informačních

technologií indických států nejdůleţitější skupinou kterou vláda neopomíjí.

Infos versus al-Káida - Dodavatelské řetězce a otevřené zdroje vyuţívají i teroristé – al-Káida. Je to

ten nejtíţivější geopolitický problém zemí PS na, který se budou muset v budoucnu zaměřit. Jsou

vytvářeny za cílem ničit, potřebují jen nové rekruty, dárce a oběti. Vyuţívají všech moţností

spolupráce, které PS nabízí, v americe se označují za Virtuální kalifát. Jejich vůdcové chápou plochý

svět tak dobře jako lidé z Wall-Martu, Dellu, Inforsysu.

Obecně měla globalizace na al-Káidu příznivý vliv, pomohla upevnit islámskou identitu a solidaritu.

To ţe mladí frustrovaní muslimové mohli cestovat a začít pracovat někde jinde – to pomohlo vytvořit

otevřeně působící a propojenou síť. Jsou díky PS nebezpečnější neţ dříve. Dodavatelské řetězce na

sebevraţedné atentátníky. Jsou naverbováni v Iráku a dalších zemích, nelegálně dopraveni do Iráku,

napojeni na výrobce bomb, expedováni k útoku proti americkým a iráckým cílům podle poţadavků

podvratných sil. PS se stallo al-Káidu a jím podobným poţehnáním také proto, ţe umoţňuje malým,

aby jednali jako velcí aby malé činy, zabití jen několika lidí, dosahovaly velkých efektů. Nový systém

šíření informací šíří spíš iracionalit neţ racionalitu, je nabitější emocemi, snadněji se šíří, víc toho

objasní především díky Internetu.

G. Weinmann, studie o způsobu jak teroristé vyuţívají internet a PS, 2004: k získávání příznivců,

peněz, vyvolávání atmosféry strachu, pomohl jim k zajištění publicity, samy rozhodují co bude na

stránkách….dokáţou vyuţívat informace o cílech, polohách … prostě to s internetem umí jako jiní

profíci. To je důvod, proč se obávat. Bin Ládin se sice nesmí nikde ukázat, ale díky internetu se

dostane do všech domácností na světě. Jak tomu bylo v předvečer amerických prezidentských voleb,

kdy vysílal přímo do amerických domácností.

Příliš osobní nejistoty - Po 11. Září se někteří lidé začali stěhovat z New Yorku na jiná místa. Pokud

někdo pouţije ve městě jadernou náloţ, můţe tento trend nabrat na síle. Je to největší hrozba PS.

Usáma ji nepouţil, proto ţe ji neměl a nedokázal pouţít. Je třeba zabránit obchodování s štěpným

materiálem, aby rostl počet jaderných států. Návrh doktríny 3Ne: Ne jader. zbraním bez kontroly, Ne

novým jaderným zbraním,Ne novým jaderným státům. Měla by ji řídit Amerika, pomohla by získat

čas. Bylo by fajn zabránit teroristům v pouţívání internetu, ale to není moţné, pokud chceme při tom

podporovat PS. Můţeme jen zkusit ovlivnit představy a cíle lidí, kteří se k nim přidávají.

F. vše vyprávěl svému rabínovi. Ten mu řek, ţe vtom vidí příběh z babylonské věţe(lidé chtěli

postavit ¨největší věţ aby se stali sami Bohy, Bůh jim za to spletl jazyky aby se nemohli domluvit a

nic nepostavili). Je snad Internet kacířství jako ona věţ? Ne ale je ho třeba pouţívat ke konstruktivním

cílům a ne megalomanským cílům. Spolupráce lidstva ve snaze dosáhnout dobrého cíle je naplněním

Boţí naděje.

15. Závěrečné shrnutí : představivost 9.11. versus 11.9.

9. 11. 89 – pád Berlínské zdi, lidé si uměli představit, co by se stalo kdyby …otevřela se okna

(Windows) – svět se počal propojovat – výsledek kreativní představivosti. 11. 9. 2001 – spadly věţe

Světového obchod. střediska – vyrostla zeď v lidech, kvůli ochraně – svět se odcizil – výsledek

zničující, negativní představivosti. Představivost je důleţitá, hlavně ve zploštěném světě, stojí na

počátku vzniku nových věcí, není zboţí.

Př. V jeden rok si dva muţi pořídili leteckou společnost. První D. Nelman spol. Jet Blue, motto

Létáme stejně vysoko, ale kvalitu máme vyšší. Zboţný mormon, nevystudoval VŠ ale přesto dokázal

zaloţit 2 letecké společnosti. Druhý je Usáma bin Ládin, motto: Bůh je velký. Oba vyuţili moţností

PS (outsourcingu …) - „ Z prvotních baţin globalizace nevynořili, z genetické varianty. Musíme se

soustředit na podporu dobrých mutací a oddělit je od těch špatných.“

Je třeba podporovat imaginaci orientovanou k naději, přitakávající ţivotu – nabádá Američany, ţe se

musejí stát nejlepšími globálními občany a aby vyuţívali z imaginace to nejlepší. Hledat hranici mezi

bezpečnostními opatřeními, jeţ jsou rozumná, a umoţňují z naší představivosti dostat to nejlepší, a tím

kde preventivní akcemi uţ sami sebe paralyzujeme – to bude velice obtíţné. Po 11. Září si uţ kaţdý

dokáţe představit hrůzné varianty, nesmíme se nechat těmito představami válcovat, paralyzovat – to

teroristé vlastně chtěli. I kdyţ uţ si dokáţeme představit, jak hrozně můţe náš let skončit, nesmíme

nenastoupit, tím zalézáme do jeskyně.

Amerika – byla plna naděje – po 11. Září začala exportovat ne naději ale strach, stahuje se do sebe,

hranice mezi obezřetností a paranoiou je tenká – svět americký optimismus potřebuje …

Úspěšné jsou ty společnosti mající více snů neţ vzpomínek, ti co nedokáţou opustit vzpomínky,

nejdou dopředu, tráví moc času ohlíţením, představivost soustředí na minulost. Úspěšná společnost

soustředí svou představivost na budoucnost.

F. kritizuje Bushe – čas ukáţe jak nestydatě vyuţil emocí okolo 11 září. Je třeba představivosti

pozitivní dívající se dopředu ale nezapomínat na to ţe hrozba terorismu existuje.

e-Bay - funguje zde zpětná vazba – u kaţdého uţivatele sestavené jakési hodnocení z komentářů

ostatní, kteří s ním obchodovali, nejen slovní ale i různé hvězdičky,i to hodnocení je jakási hodnota –

nejde jen o peníze, lidé touţí být ohodnoceni a po pozitivní zpětné vazbě. To vytváří fungující

komunitu (105 miliard registrovaných uţivatelů ze 190 zemí). Př. Postiţený chlapec s obrnou,

obchoduje na eBay – tam vůbec není postiţený, můţe být a je hodně úspěšný.

Motorem e-Bay je směsice ekonomických příleţitostí a usilování o hodnověrnost – není to jen trh, je

to funkční komunita – příleţitost jak vzbudit v řadě mladých lidí inspiraci, sny ne vzpomínání

Indie - Druhá největší islámská země není Saudská Arábie, Írán ale Indie (150 milionů muslimů).

Přesto nejsou známi zatím ţádní indičtí muslimové, kteří by se podíleli na 11. září, byly členy al-

Káidy. Důvod: demokratický kontext Indie, ovlivněn tradicí nenásilí, hinduistickou snášenlivostí,

nemají se tu jen dobře ale ústava je demokratická, poskytuje příleţitosti pro ekonomický rozvoj,

islámská střed. vrstva se tu posouvá vzhůru. Jiný kontext, jiné vyprávění, představivost. Současný

prezident je muslim, muslimka zasedá u indického Nejvyššího soudu (v S. Arábii nesmí ani za volant).

Př. Kdyţ roku 2001 USA napadla Afgánistán, v TV v Indii byla debata mezi herečkou, členkou

parlamentu a muslimkou S. Azimovou a imánem největší mešity Dillí – ten vyzýval indické muslimi

aby šli do Afg. a bojovali v dţihádu proti USA, ona ho v přímém přenosu porazila, řekla mu, proč

nejde on sám a ostatní aby nechal nepokoji – jak to ţe jí to prošlo – jiný kontext, jiné vyprávění,

představivost.

Důleţité je poskytnout mladým lidem (hlavně myslí muslimské)kontext v nichţ mohou převést

pozitivní imaginaci, sny do reality – kontext demokracie, moţnosti podnikání, tvořivost – pak nebudou

chtít vyhodit svět do povětří ale budou se chtít stát jeho součástí. Lidé ţijící v kontextu toho, ţe mohou

ovlivnit, zda se jim ţije lépe, tráví čas tím, ţe se soustředí na svou příští tvorbu a ne na to koho příště

obviní.

Prokletí ropy - Ve většině zemích kde je ropa není demokratické zřízení – vládnou monarchové,

diktátoři a ti chtějí bohatnout a ne se zodpovídat obyvatelstvu jak nakládají s penězi z jejich daní, mají

monopol na všechny nástroje moci.

Př. Bahrajn – země v Perském zálivu kde byla prvně objevena ropa a také tam prvně došla – nyní

velké reformy prac. zákonů (zvyš. kvalifikace zaměstnanců…), jsou první zemí, která podepsala

smlouvu s USA o volném obchodu, regulérní volby kde mohou kandidovat a volit i ţeny. – otvírají se

světu. Saudská Arábie a Írán a další – zaplaveni ropnými penězi, kdyby došla budou mít obrovské

hospodářské problémy a ekonomická krize– vlivem vládnoucí skupiny, náboţenským fanatismem a

tím ţe na ropu spoléhají – nezabývají se reformami, rozvojovými programy a nov. technologiemi, jsou

pevně uzavřeni – lidé s pocitem vydědění, to zvyšuje negativní imaginaci.

Prostě země spoléhající jen na ropu na tom budou velice špatně, aţ dojde, ti co udělali reformy, kdyţ

ropa došla nebo cena začala klesat mají našlápnuto na správnou cestu a mají naději, ţe nebudou mít

problémy. – Lidé se změní aţ, kdyţ jim ukáţete, ţe jim nic jiného nezbývá. Zvýšeným obchodováním

se vyměňují nápady, šíří tolerance - to vše pak podporuje otevřenou pozitivní imaginaci.

Jen jeden dobrý příklad -Lidé se mění nejen, kdyţ musí, ale kdyţ vidí, ţe jiný jim podobní se

změnili a daří se jim. Američané – jsou hrdí na Apple, Dell, Microsoft. Arabové – měli by být hrdí na

Aranex (arabská firma, vyšvihla se vlastním úsilím). Př. Aranex 2005 vstoupil na akciový trh, akcie

vlastnilo 400 zaměstnanců od manaţerů aţ po řidiče dodávek. – získali dostatek peněz, mohli si kopit

dům, poslat děti do lepší školy …- vše díky úspěchu v PS jedné arabské společnosti. Zaměstnanci

Aranexu chtějí doručovat pouze balíčky, které napomáhají růstu hospodářství a ne sebevraţedné

bomby.