Top Banner
ZÁKLADY EKONOMIE BIVŠ - BŘECLAV Petr Musil
58

Základy ekonomie BIVŠ - břeclav

Jan 13, 2016

Download

Documents

thad

Základy ekonomie BIVŠ - břeclav. Petr Musil. 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF. potřeba = pocit nedostatku – jde o subjektivní pocit každého jedince (spotřebitele), že mu něco chybí, pociťuje nějaký nedostatek potřebu lze uspokojit spotřebou - PowerPoint PPT Presentation
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

ZÁKLADY EKONOMIEBIVŠ - BŘECLAV

Petr Musil

Page 2: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF potřeba = pocit nedostatku – jde o

subjektivní pocit každého jedince (spotřebitele), že mu něco chybí, pociťuje nějaký nedostatek

potřebu lze uspokojit spotřebou spotřeba = užití nějakého statku nebo

služby s cílem uspokojení potřeby statek = něco hmatatelného, nějaký

výrobek, který slouží k uspokojování potřeby služba = činnost nebo úkon, který

spotřebitel nakupuje, aby uspokojil svou potřebu

Page 3: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

statky a služby mohou být volné nebo soukromé volné = volně dostupné soukromé = dostupné za úplatu (např. směnou

za peníze nebo jiný statek či službu) zdroj = cokoli, co se dá přeměnit ve statek či

službu, sloužící k uspokojování potřeb zdrojem (výrobním faktorem) může být pracovní

síla, kapitál, suroviny, úroveň technologie, vzdělání, zkušenosti, schopnosti apod.

1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

Page 4: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

přírodní zdroj vs. ekonomický zdroj přírodní zdroj – jakýkoli zdroj, nalézající se v

přírodě, a to nezávisle na člověku ekonomický zdroj – přírodní zdroj, který

začíná být za daných podmínek využíván člověkem

např.: ropa – přírodním zdrojem odjakživa, ekonomickým zdrojem od cca poloviny 19. století

jak poznáme, zda jsou jakékoli zdroje, statky či služby vzácné?

1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

Page 5: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

měřítkem vzácnosti je cena, přesněji relativní cena relativní cena = cena jednoho statku (služby,

zdroje), vyjádřená v jednotkách jiného statku (služby, zdroje)

příklad: 1 pivo stojí 20,- korun českých. poznám, zda je či není pivo vzácné? nikoli!...ale:

1 pivo stojí 20,- a zároveň půllitr vody stojí 5,- relativní cena piva vůči stejnému množství vody je

4:1, tj. pivo je 4x dražší než voda, je tedy vzácnější nebo také 1:4, tj. za 1 jednotku piva mohu získat 4

jednotky vody – stále platí, že pivo je 4x dražší než voda

1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

Page 6: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

hranice výrobních možností = množina různých, maximálně dostupných, kombinací statků a služeb, které lze v dané ekonomice za daných podmínek vyrobit

hranice výrobních možností (PPF – Production Possibility Frontier) je za daných podmínek nepřekročitelná

její poloha je dána: množstvím zapojených zdrojů do výroby a efektivitou využití zapojených zdrojů

1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

Page 7: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

rohlíky

máslo

sklon PPF je ovlivněn mezní produktivitou výrobních faktorů ve výrobě daného statku – zde platí, že na každou dodatečnou jednotku rohlíku je třeba obětovat stále větší množství másla – mezní produktivita VF při výrobě rohlíků je tedy klesající

body na a pod PPF jsou za daných podmínek dostupné

body pod křivkou PPF znamenají neplné využití zdrojů, a tedy neefektivní výrobu

body napravo od PPF jsou nedostupné za daných podmínek

Page 8: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

rohlíky

máslo

technologické zlepšení nebo zvýšení objemu zapojených VF do výroby

Page 9: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

2. Trh, funkce trhu, rovnovážná cena

trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou

na trhu se ustanovuje rovnováha, tj. rovnovážné množství a rovnovážná cena

klíčovou funkcí trhu je funkce alokační tržní síly působí tak, že jsou zdroje alokovány

(umisťovány) efektivně – neexistuje nedostatek ani nadbytek produkce

onou silou, která zajistí vyrovnání nabídky s poptávkou je rovnovážná cena

Page 10: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

poptávka (D – demand) = množství zamýšlených nákupů při různých úrovních ceny

existuje nepřímoúměrný vztah mezi cenou a poptávaným množstvím

nabídka (S – supply) = množství zamýšlených prodejů při různých úrovních ceny

existuje přímoúměrný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím

2. Trh, funkce trhu, rovnovážná cena

Page 11: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

2. Trh, funkce trhu, rovnovážná cena

Q

PS

D

P*

Q*

Pmin

Pmax

Q1 Q2

Rovnovážná cena je na úrovni P* - při této ceně je trh v rovnováze – vše, co je vyrobeno je i nakoupeno (Q*)

Stanoví-li stát minimální cenu na úrovni Pmin, pak se trh ocitne v nerovnováze, vznikne nadbytek produkce o rozměru Q2 – Q1

Nerovnováha nastane i při stanovení maximální ceny na úrovni Pmax – zde existuje nedostatek produkce (převis D nad S) o rozměru Q1 – Q2

Page 12: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

funkce ceny: informační – informace o tom, jaké zboží

je na trzích žádané alokační – vyplývá z cenové informace –

co, kolik a pro koho vyrábět je-li omezena možnost volné tvorby ceny,

pak trhy nemohou fungovat efektivně (viz cenová regulace)

2. Trh, funkce trhu, rovnovážná cena

Page 13: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

jaké chování spotřebitele je racionální? takové, které maximalizuje za daných

podmínek jeho užitek užitek = míra uspokojení potřeby, tedy pocitu

nedostatku – jde o subjektivní kategorii celkový užitek (TU – total utility) – celková

míra uspokojení potřeby při spotřebě statku nebo služby

mezní užitek (MU – marginal utility) – užitek, plynoucí spotřebiteli ze spotřeby dodatečné jednotky statku nebo služby

Page 14: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

mezní užitek s rostoucím spotřebovaným množstvím klesá (týká se opakované spotřeby)

hlad – jídlo, žízeň – nápoj apod. – každá další jednotka jídla (nápoje) přináší menší míru uspokojení potřeby (menší přírůstek užitku, tj. mezní užitek)

celkový užitek roste klesajícím tempem – důvodem je klesající mezní užitek

velikost užitku je dána subjektivně a ovlivněna celou řadou faktorů (např. jiný pocit žízně v létě při +40°C a jiný v zimě při -20°C)

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

Page 15: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

spotřebitel volí mezi různými variantami, vybírá tu nejlepší (optimální)

kdy se spotřebitel ocitne v optimu (rovnováze)?

tehdy, pokud nemá důvod změnit své jednání, tj. tehdy, pokud maximalizuje za daných podmínek svůj užitek

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

Page 16: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

MU

rovnováha spotřebitele při nákupu 1 druhu statku

Q

MU,P

P=25

5

E

rovnováha spotřebitele se nachází v bodě E, proč?

ochota spotřebitele zaplatit se odvíjí od jeho mezního užitku – za všechny předchozí jednotky je spotřebitel ochoten zaplatit vyšší cenu, než kterou skutečně zaplatit musí (25,-) – je tedy motivován zvyšovat svou spotřebu, neboť stále získává „něco navíc“ (přebytek)

pokud by překročil 5 spotřebovaných jednotek, obětuje více, než kolik získává – spotřebitel není motivován zvyšovat svou spotřebu nad 5 jednotek

při 5. jednotce nezíská nic navíc ani nic neztrácí – zde maximalizuje svůj přebytek (rozdíl mezi ochotou zaplatit a nutností zaplatit), tj. zde maximalizuje ono „něco navíc“

Page 17: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

na funkci mezního užitku leží množina rovnovážných bodů spotřebitele při různých úrovních ceny daného statku, čili:

funkci MU můžeme ztotožnit s funkcí poptávky spotřebitele po daném statku nebo službě

jak se ale spotřebitel dostane do rovnováhy při spotřebě více druhů statků nebo služeb?

opět porovnává ochotu (užitek) a své možnosti (rozpočet)

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

Page 18: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

spotřebitelské preference při rozhodování o nákupu více druhů zboží lze zakreslit pomocí indiferenční křivky (IC – indifference curve)

indiferenční křivka = množina různých kombinací statků, které přinášejí spotřebiteli konstantní celkový užitek

rozpočtová linie (BL – budget line) = množina všech spotřebiteli dostupných kombinací statků a služeb při daném disponibilním důchodu a cenách statků

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

Page 19: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

IC

X

Y ve prospěch získání dodatečné jednotky statku X jsem ochoten vzdát se stále menšího množství statku Y – statek Y je stále vzácnější (mám ho stále méně)

sklon IC představuje poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahrazovat statky mezi sebou ve spotřebě – sklon IC se podél ní zpravidla mění (existují výjimky)

Page 20: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

BL

X

YBL – vymezuje tzv. „komoditní prostor“, tj. množinu všech dostupných kombinací statků X a Y při daném důchodu a cenách

sklon BL – vyjadřuje cenový poměr statků, tj. poměr, v jakém je spotřebitel schopen oba statky mezi sebou směňovat na trhu – sklon je zpravidla konstantní (nemění-li se ceny statků s měnícím se množstvím)

zde platí, že statek X je cca 2x levnější než statek Y (viz vzdálenosti od počátku k bodům, kde BL protíná osy)

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

Page 21: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

rovnováha spotřebitele – tam, kde je při daném důchodu a cenách maximalizován celkový užitek spotřebitele, respektive tam, kde lze daného užitku dosáhnout s minimálním disponibilním důchodem

3. Spotřebitel, užitek, rovnováha

BL

X

Y

IC

Y*

X*

E

BL'

A

bod A – představuje nerovnovážnou situaci, neboť stejného užitku lze dosáhnout s nižšími výdaji (BL a nikoli s BL‘)

optimum (rovnováha) spotřebitele

Page 22: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

4. Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

tržní poptávka = poptávka všech spotřebitelů po jednom druhu statku nebo služby

tržní poptávka představuje součet poptávek individuálních, tj. poptávek jednotlivých spotřebitelů

tržní poptávka – celkové zamýšlené nákupy daného statku nebo služby při různých cenách tohoto statku nebo služby

je to klesající funkce ceny, tj. s klesající cenou roste poptávané množství

Page 23: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

změna poptávky vs. změna poptávaného množství

změna poptávky = posun poptávkové křivky, a to v důsledku: změny preferencí spotřebitelů, změny nominálního disponibilního důchodu, substitučního efektu

změna poptávaného množství = posun po poptávkové křivce, a to v důsledku změny ceny zboží – prosazuje se důchodový efekt

4. Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

Page 24: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

substituční efekt – nahrazování statku relativně dražšího statkem relativně levnějším – projeví se jako posun tržní poptávky

důchodový efekt – plyne ze změny ceny zboží a s tím související změny reálného důchodu spotřebitele – projeví se posunem po křivce tržní poptávky

4. Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

Page 25: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

4. Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

D

Q

P poptávka po Coca-Cole poptávka po Pepsi

D

Q

Pjak se na obou poptávkách projeví zdražení Coca-Coly?

důchodový efekt

zdražení Coca-Coly se projeví posune po křivce poptávky po Coca-Cole, reálný důchod spotřebitelů klesne, a proto budou kupovat méně Coca-Coly (důchodový efekt)

D'

substituční efekt

Pepsi je substitut vůči Coca-Cole, a proto po zdražení C-C se část výdajů spotřebitelů přesune směrem k Pepsi – vzroste poptávka po Pepsi (substituční efekt

Page 26: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

cenová elasticita poptávky = relativní změna poptávaného množství vyvolaná relativní změnou ceny statku nebo služby

cenová elasticita poptávky není totéž, co sklon poptávky – sklon poměřuje absolutní změny cen a množství

4. Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

Page 27: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

4. Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

Q

P

D1D2

stejný sklon, různá elasticita

Q

P

D1 D2

různý sklon, stejná elasticita

Page 28: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

4. Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

sklon se mění, elasticita zůstává stejná

Q

P

D

Q

P

D

sklon se nemění, mění se elasticita

Page 29: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

5. Produkční funkce, náklady firmy

produkční funkce = vztah mezi množstvím vstupů (výrobních faktorů) a objemem výstupu (produkcí)

krátkodobá produkční funkce – pouze jeden variabilní VF, a to práce

dlouhodobá produkční funkce – všechny VF jsou variabilní

výrobní faktory: práce (L), kapitál (K)

Page 30: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

5. Produkční funkce, náklady firmy

Q

Q

L

Q1

K

L

Q2

krátkodobá produkční funkce dlouhodobá produkční funkce

Page 31: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

celkový produkt = celkový objem produkce, vyprodukovaný s určitým množstvím vstupů: Q=f(K,L)

průměrný produkt = objem produkce na jednotku daného VF

průměrný produkt práce: APL = Q/L průměrný produkt kapitálu: APK = Q/K mezní produkt = přírůstek objemu produkce v

důsledku zapojení dodatečné jednotky VF mezní produkt práce: MPL = ∆Q/∆L mezní produkt kapitálu: MPK = ∆Q/∆K

5. Produkční funkce, náklady firmy

Page 32: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

5. Produkční funkce, náklady firmy

QQ

LAQ

L

C

B

A – maximum MPL – do tohoto bodu se prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu

B – maximum APL – do tohoto bodu roste průměrný produkt práce

C – maximum Q – v tomto bodě dosahuje celkový produkt svého maxima, MPL je nulový

APL

MPL

Page 33: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

náklady = prostředky, které firma vynakládá na nákup výrobních faktorů

náklady explicitní (účetní) – skutečně vynaložené prostředky – „jsou vidět“ v účetnictví

náklady implicitní (alternativní) – náklady plynoucí firmě z toho, že se rozhodla právě pro danou činnost a obětovala možné příjmy z alternativní činnost – náklady obětované příležitosti

fixní náklady (FC – fixed costs) – náklady jejichž velikost se s objemem produkce nemění – např. náklady na kapitál

variabilní náklady (VC – variable costs) – náklady měnící se s objemem produkce – zpravidla náklady na práci

5. Produkční funkce, náklady firmy

Page 34: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

celkové náklady (TC – total costs) = VC + FC = w.L + r.K, kde w-mzdová sazba, r-úrok

průměrné náklady (AC – average costs) = náklady na jednotku produkce = TC/Q = AVC+AFC = VC/Q + FC/Q

mezní náklady (MC – marginal costs) = přírůstek celkových nákladů v důsledku výroby dodatečné jednotky produkce = ∆TC/∆Q

krátkodobé náklady – rozlišujeme na fixní a variabilní, neboť krátkodobě existují fixní a variabilní výrobní faktory

dlouhodobé náklady – všechny jejich složky jsou variabilní

5. Produkční funkce, náklady firmy

Page 35: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

5. Produkční funkce, náklady firmy

VC

TC

Q

TC

Q

FC

STC

LTC

krátkodobé celkové nákladové veličiny dlouhodobé celkové náklady

Page 36: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

5. Produkční funkce, náklady firmy

AVC

ACMC

Q Q

AFC

SACLMC

MCLAC

ACMC

mezní náklady jsou ovlivněny charakterem výnosů z variabilního vstupu (v krátkém období), respektive výnosů z rozsahu (v dlouhém období)

Page 37: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

firma = subjekt, jehož vrcholovým cílem je maximalizace zisku

zisk – účetní vs. ekonomické pojetí účetní zisk = příjmy – explicitní náklady ekonomický zisk = příjmy – explicitní náklady –

implicitní náklady bude-li řeč o zisku, míní se tím zisk v

ekonomickém pojetí kdy firma maximalizuje zisk? pokud je

maximální rozdíl mezi celkovými příjmy (TR – total revenues) a celkovými náklady (TC)

Page 38: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

nákladové funkce, viz předchozí analýza příjmové funkce – jejich průběh závislý na typu

konkurence na trhu výstupu: dokonale vs. nedokonale konkurenční prostředí

dokonale konkurenční prostředí – firma není schopna ovlivnit cenu své produkce, tj. prodává každé další Q za stejnou cenu – celkové příjmy rostou s rostoucím Q lineárně

nedokonale konkurenční prostředí – firma ovlivňuje cenu své produkce – chce-li zvýšit prodané Q, musí snížit cenu – TR nejprve rostou a poté klesají

6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

Page 39: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

celkové příjmy (TR) = P.Q průměrné příjmy (AR – average revenues)

= příjmy na jednotku produkce = TR/Q mezní příjmy (MR – marginal revenues) =

přírůstek celkový příjmů v důsledku prodeje dodatečné jednotky produkce = ∆TR/∆Q

6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

Page 40: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

Q

P

P=AR=MR=d

celkové, průměrné a mezní příjmy dokonale konkurenční firmy

Q

P.Q TR

Page 41: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

Q

P

MR

Q

P.Q

TR

AR=d

celkové, průměrné a mezní příjmy nedokonale konkurenční firmy

max. TR

max. TR →MR=0

Page 42: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

Q

TRTC

TR

TC

Q – max. ztráta

Q – max. zisk

Q

MC

Q – max. ztráta

Q – max. zisk

MRMC

MR

rovnováha firmy

Page 43: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

7. Nabídka doko. firmy, char.doko.

Charakteristika dokonale konkurenčního tržního prostředí:

velký počet firem, nabízejících svou produkci každá má zanedbatelný tržní podíl – nemůže ovlivnit

tržní cenu cena je vůči firmě objektivní, je dána trhem, na

základě střetu S a D – firma je „price taker“ poptávka po produkci firmy je horizontální na úrovni

tržní ceny dokonalá informovanost o cenách a kvalitě produkce produkce je homogenní neexistují bariéry pro vstup do odvětví a výstup z něj

Page 44: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

cílem firmy je maximalizace zisku, tj. firma bude chtít prodávat takové Q, při kterém platí rovnost MR a MC (MC protíná MR zdola)

mění-li se tržní cena, mění se také rovnováha firmy

rovnovážné body firmy se nacházejí na funkci MC

MC zachycuje jednoznačný vztah mezi tržní cenou a nabízeným množstvím produkce firmou – funkci MC lze ztotožnit s funkcí nabídky, ale:

pouze její rostoucí část (souvisí s viz výše) celá rostoucí část funkce MC?

7. Nabídka doko. firmy, char.doko.

Page 45: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

7. Nabídka doko. firmy, char.doko.

Q

MC

Q1

MRMC

MR

Q

SP

D

P1

D'

D''

P2

P3

Q3Q2

AVC

MR

MR

MR

D

bod ukončení činnosti

Firma musí svými příjmy pokrývat alespoň variabilní náklady, tj. pokud cena klesne na úroveň minima AVC, pak je pro firmu výhodnější ukončit činnost, protože: 1. je ve ztrátě, 2. velikost ztráty odpovídá velikosti FC, 3. firma svými příjmy pokrývá pouze VC, a tudíž vyjde nastejno zda bude pokračovat nebo ukončí činnost – v obou případech velikost ztráty odpovídá velikosti FC

S

Page 46: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

funkce nabídky doko. firmy = rostoucí část funkce MC zdola ohraničenou minimem funkce AVC

7. Nabídka doko. firmy, char.doko.

Page 47: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

8. Rovnováha doko. firmy a odvětví

krátkodobá vs. dlouhodobá rovnováha doko. firmy

v krátkém období může firma vykazovat ekonomický zisk či ztrátu

dlouhodobě tendence k nulovému ekonomickému zisku – vyplývá z neexistence bariér vstupu do odvětví a výstupu z něj

Page 48: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

8. Rovnováha doko. firmy a odvětví

Q

MC

Q*

MRMC

AVC

MR=AR=P=d

SAC

kladný ekonomický zisk

firma je krátkodobě v zisku

tato skutečnost přiláká další firmy do odvětví

poroste nabídka v odvětví a za jinak stejných okolností bude klesat tržní cena a tedy funkce MR dosud ziskových firem

dlouhodobá rovnováha firmy se ustanoví při nulovém ekonomickém zisku

Page 49: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

8. Rovnováha doko. firmy a odvětví

Q

MC

Q*

AVC

MR=AR=P=d

SAC

ztráta firmyMRMC jsou-li v odvětví ztrátové firmy,

pak jej opustí ty nejslabší, tj. ty, které se nacházejí v bodě ukončení činnosti nebo pod ním

nabídka odvětví bude klesat a za jinak stejných okolností poroste tržní cena a funkce MR přeživších firem

dlouhodobá rovnováha se ustanoví při nulovém ekonomickém zisku firem a tedy i celého odvětví

Page 50: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

8. Rovnováha doko. firmy a odvětví

Q

LMC

Q*

LAC

MRMC

MR=AR=P=d

dlouhodobá rovnováha firmy při nulovém ekonomickém zisku

Page 51: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

Q

S

P

D

Q*

P*

8. Rovnováha doko. firmy a odvětví

alokační efektivnost dokonale konkurenčního odvětví

doko. trh je alokačně efektivní, neboť všichni, kteří chtějí při dané ceně nakoupit, tak nakoupí a všichni, kteří chtějí při dané ceně prodat, prodají

za daných podmínek nelze dosáhnout lepšího řešení, spotřebitelé i výrobci maximalizují své přebytky

Page 52: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

výrobní efektivnost se posuzuje podle schopnosti vyrábět rovnovážné množství produkce při minimálních průměrných nákladech

splnění výrobní efektivnosti závisí na tom, zda firma realizuje kladný zisk nebo ztrátu, nebo zda realizuje nulový ekonomický zisk

výrobní efektivnost je splněna pouze při nulovém ekonomickém zisku, tj. vždy v dlouhém období

v krátkém období firma nemusí být výrobně efektivní

8. Rovnováha doko. firmy a odvětví

Page 53: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

9. Nedokonalá konkurence, char.

nedokonalá konkurence jako důsledek koncentrace v jednotlivých odvětvích

proč vznikla? přirozená tendence dokonale konkurenčních trhů

doko.: vratká pozice každé firmy na trhu, snaha to nějak řešit, snaha upevnit postavení → spojování kapitálu, koncentrace firem

typy nedoko.: monopol, oligopol, monopolistická konkurence

Page 54: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

Charakteristika nedoko.: existence jedné (monopol), nebo více (oligopol), či

větší skupiny (monopolistická konkurence) firem každá firma je schopna více či méně ovlivnit cenu své

produkce existence větších či menších bariér pro vstup do

odvětví a výstup z něj firmy jsou tzv. „price makers“ – tvůrci ceny důsledkem nedoko. je určitý stupeň neefektivnosti –

alokační i výrobní v určitých podmínkách lze realizovat kladný zisk i

dlouhodobě produkce je heterogenní

9. Nedokonalá konkurence, char.

Page 55: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

10. Monopol, rovnováha, regulace

monopol = jediná firma nabízející produkci příčiny vzniku: přirozeně (přirozený monopol),

vlastnictvím přírodního zdroje (přírodní monopol), státními zásahy (administrativní monopol)

určuje cenu produkce, ale nemůže ignorovat poptávku po své produkci – nemůže cenu stanovovat libovolně

příklady: vodovody a kanalizace na území města (obce), Česká pošta u listovních zásilek apod.

Page 56: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

10. Monopol, rovnováha, regulace

Q

MC

Q*

P

MR

AC

monopolní zisk

AR=d

P*

náklady mrtvé váhy (DWL – dead weight loss

DWL – projev alokační neefektivnosti monopolu – jde o nerealizované části přebytku výrobců a spotřebitelů – je vyráběno menší Q za vyšší P než by odpovídalo podmínkám doko.

Page 57: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

regulace monopolu – zpravidla cenová cílem cenové regulace je eliminace DWL snaha stanovit regulovanou cenu na úroveň

doko. ceny, tj. na úroveň průsečíku MC a AR problém: jak v praxi tento průsečík zjistit? přehnaná regulace vede k nedostatku zboží

na trhu

10. Monopol, rovnováha, regulace

Page 58: Základy ekonomie BIVŠ -  břeclav

10. Monopol, rovnováha, regulace

Q

MC

Q*

P

MR

AC

AR=d

Preg

Q

MC

QS

P

MRAC

příliš nízko stanovená regulovaná cena

AR=d

Preg

aplikace doko.ceny na podmínky monopolu

QD

nedostatek zboží na trhu