Top Banner
Ing. ZOJA SKOPALOVÁ | Bc. PETR ŠENFELDR, DiS, BA VZDěLÁVACí MATERIÁLY DřEVOSTAVBY PRO BYDLENí
40

Vzdělávací materiály

Dec 31, 2016

Download

Documents

voquynh
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
  • Ing. Zoja SKoPaLoV | Bc. PetR eNFeLDR, DiS, Ba

    VZDLVac MateRILy

    DeVoStaVByPRo ByDLeN

  • 1 TeoreTick vchodiska proveden devosTaveb 41.1 vhody vstavby objekt ze deva 4

    1.2 nevhody vstavby objekt ze deva 4

    1.3 nejastj hlediska investora pro volbu vstavby devostavby 5

    2 Technick proveden Typ konsTrukce 62.1 Zkladn konstrukn systmy devostaveb 6

    3 Zkladn skladby obvodovch pl 9

    4 ochrana deva vkonsTrukcch 114.1 Fyzikln vlivy 11

    4.2 biologick vlivy 11

    4.3 atmosfrick vlivy 11

    5 Zkladn poadavky na konsTrukce devosTaveb 125.1 nejni vnitn povrchov teplota 12

    5.2 souinitel prostupu tepla 12

    5.3 kondenzace vodn pry uvnit konstrukce 12

    5.4 neprvzdunost staveb 13

    5.5 vzduchov neprzvunost staveb 13

    5.6 porn odolnost devnch konstrukc 13

    6 diFZn oTeven auZaven konsTrukce 146.1 difzn uzaven konstrukce 14

    6.2 difzn oteven konstrukce 15

    7 porovnn vybranch konsTrukc dosTupnch na Trhu 167.1 Zkladn seznam tenkovrstvch omtek pro finln pravu fasdy 17

    7.1.1 Minerln omtky 17

    7.1.2 akryltov omtky 17

    7.1.3 siliktov omtky 18

    7.1.4 siloxanov omtky 18

    7.1.5 silikonov omtky 18

    obsah

    1

    Vzdlvac materily

  • 7.1.6 silikon-siliktov omtky 18

    7.2 vbr difzn uzavench konstrukc 19

    7.3 vbr difzn otevench konstrukc 21

    8 Typick konsTrukn deTaily obvodovch pl 23

    9 Zkladn konsTrukn deTaily prakTick pklady 30

    10 Zvr 34

    2

    Devostavby pro bydlen

  • 3

    Vzdlvac materily

  • 1 TeoreTick vchodiska proveden devosTaveb

    Vsouasn dob se devo stalo vznamnm konstruknm materilem pro vstavbu obytnch ivce-podlanch objekt, zejmna zdvodu jeho fyzikln statickch vlastnost aekologickch parametr.

    Kombinace modernho pojet devostaveb s poznatky historickch stavebnch systm udv trend modern vstavby. Devostavby jsou dnes modern aspn dky monosti irok tvrnosti architek-tonickch prvk. Modern trend devostaveb je mon tak dky vvoji novch konstruknch metod akomplexnch prvk na bzi deva slepmi vlastnostmi ne pvodn prvky zrostlho deva. Modern devostavby e odborn akoordinovan problematiku statiky, akustiky, porn ochrany astavebn fyziky.

    Stle vce se vlastnosti kladen na proveden devostaveb dostvaj do povdom potencilnch inves-tor. Dky tomu jsou vyvjeny nov technologie vstavby azkoueny stle nov materily na bzi deva. Zven cen energi zapinilo vznik novch dom vnzkoenergetickch standardech. Neustl posun zaznamenvaj itepeln izolan materily atechnick zazen staveb jako vtrn, rekuperace, solrn afotovoltaick systmy.

    1.1 vhody vstavby objekt ze deva Devostavby jsou etrn k ivotnmu prosted. Pro vrobu stavebnch st se spotebuje

    mn energie ne pro dobvn cihlsk hlny, plen cihel ajejich transport. Na zkladovou desku zaloenou vnezmrzn hloubce ana nosn zemin se jednotliv prv-

    ky nainstaluj za velmi krtkou dobu. Vstavba domu trv od objednn zpravidla 3 a 8 tdn, pi vtch odchylkch od pvodn koncepce je ve hotovo do t msc.

    Variabiln je zpravidla tlouka atedy iinnost tepelnch izolac. Vstavba formou such technologie umouje stavt po cel rok, take stavebnk nen v-

    zn pznivm poasm, teplotami apodobnmi faktory. Vtina devostaveb je uivatelsky sympatick. Nov postaven objekt nepotebuje vy-

    schnout po mokrm procesu apsob tak pjemn azateplen ihned po dokonen. Pi po-uit soust zrostlho deva (obkladov palubky, podlahy) je pjemn iichov vjem.

    Protoe devo adesky na jeho bzi maj podstatn ni hmotnost, sniuj se vrazn nklady na pepravu materilu ana zemn prce.

    Pi such technologii vstavby se radikln sniuje mnostv azejmna hmotnost stavebnho odpadu, take nklady na likvidaci odezk jsou nzk.

    Ppadn likvidace staveb na bzi deva je energeticky nenron anezatuje ivotn pro-sted. [1]

    1.2 nevhody vstavby objekt ze deva ivotnost staveb na bzi deva je ni ne ukamene nebo cihel. Itak se ale pohybuje vde-

    stkch let. Zdn stavby je vak mono pouvat podstatn dle. Lehk devn konstrukce maj ni tepeln akumulan schopnosti, take vzim bezpro-

    stedn po vypnut topidla zane vdom rychleji klesat teplota. Domy ze deva adesek na bzi deva jsou holav. Ikdy je neholavost deva pomoc vel-

    koplonch materil pro opltn devnch nosnch konstrukc vrazn zvena, porn odolnosti cihlovch konstrukc nedosahuj.

    Akustick vlastnosti, zejmna zhlediska kroejov neprzvunosti stropnch konstrukc de-vostaveb, jsou nzk avyaduj nronj een tto problematiky.

    4

    Devostavby pro bydlen

  • Devostavby jsou vce ohroeny rozenm plsn. Ty se mohou objevit vmstech svy vlh-kost stn azejmna ve styku neoetenho deva se zkladem.

    Obytn domy ze deva adesek na bzi deva jsou oproti domm zdnm lehk, take nap-klad pi povodnch jsou mn stabiln. [2]

    Obr. 1: Vstavba objekt ze deva, (www.drevoweb.cz)

    1.3 nejastj hlediska investora pro volbu vstavby devostavbyMezi nejastj hlediska, kter mohou stavebnka pesvdit kvstavb devostavby, ped uns zave-denjmi zdnmi systmy jsou:

    Minimln energetick nronost devostaveb Nespornou vhodou devostaveb je jejich nzk energetick nronost - lze tak mt dm nzkoenerge-tick nebo ipasivn. Vhodnch parametr se dosahuje sprvn navrenou konstrukc, vrstvou izolace, okny advemi, atd. Jak bude dm sporn, zle na typu apouit konkrtnch stavebnch materil.

    Energetick spory asnimi spojen ekologick efekty lze udevostaveb ve srovnn se siliktovmi stavbami doshnout vjednotlivch fzch stavebn vroby: tba, peprava azpracovn surovin; vro-ba apeprava stavebnch materil avrobk; vlastn vstavba. Nzk energetick nronost zaruen sporou energie aochranou tepla je spojen stechnickm opatenm na konstrukn prvky sohledem na energetickou minimalizaci poteby energie pi provozu azachovn mikroklimatu devostaveb. [6]

    ekonomick hledisko Ekonomick hledisko devostaveb je pmo zvisl na pouit typu konstrukce, materil a tak jej tlouky. Cena je srovnateln svstavbou za pouit betonovch i zdnch prvk, avak lze doclit mnohem lepch vlastnost za men tlouky stn a tm spojench spor. Cenu devostavby me ovlivnit pouit alternativnch nronjch materil na bzi devit izolace, ov vlny, konop atd. Ovem zde je pidanou hodnotou zamen na ekologicky udritelnou vstavbu. Dal pznivm ekonomickm hlediskem pi vstavb devostaveb je krtk doba vstavby, bez nutnosti technologickch pestvek amokrho procesu. Ekonomick hledisko lze tak zmnit pi peprav materilu, pouit stroj adal sloit technologie, kter nen pi vstavb devostaveb nutnost.

    estetick hledisko Devostavby umouj velkou variabilitu pdorysu avzhledu objektu za pouit rznorodch prvk na bzi deva. Proto jsou devostavby velmi oblben architekty pro pkn een objekt aji dlouho je devostavba akvalitn architektura synonymem. Devo je architektonicky vhodn materil, kter pozitiv-n psob na lovka, aproto maj devostavby pedureno zven estetick hledisko. Architektonick pojet devostaveb je mon umocnit pouitm kombinace skla adeva, zasazenm objektu do ternu acelkovm provedenm venkovnch prav.

    5

    Vzdlvac materily

  • 2 Technick proveden Typ konsTrukceDevo je vyuvno jako zkladn stavebn materil ji od nepamti aje historicky spojen svstavbou objekt. Postupem asu se zaaly vyvjet jednotliv konstrukn typy, kter se vprbhu let zdokona-lovaly aroziovaly se jejich monosti uplatnn.

    Vprbhu 12. stolet zaaly vznikat hrzdn domy, kter postupn nahradily domy rouben. Jednalo se o ojedinl konstrukn systm, kter byl tvoen devnmi nosnmi prvky. Devn nosn kos-tra objektu byla vyplnna cihelnm anebo kamennm zdivem. Zjednoduenm tohoto systmu vznikl v19.stolet vAmerice systm Timber Frame, kter je konstrukn tvoen zdevnch nosnch prvk podstatn mench prez, ne tomu bylo uhrzdnch staveb.

    Hlavnm rozdl umodernch devostaveb spov ve vplovm materilu devnho rmu, kdy msto cihel akamen je stejnm prvkem tepeln izolace, kter spolen sdevnmi deskami tvo pl rmu. Bhem vvoje devostaveb vznikly novodob konstrukn systmy, kter umouj pouit deva iustaveb kulturnch, sportovnch askladovacch hal. Srozvojem prefabrikace ivoblasti staveb ze deva se zanaj objevovat prvn stavby zdlc pipravench pedem ve vrobnch halch. [1]

    Obr. 2: Platform Frame System realizace domu, (www.servicemagic.co.uk)

    2.1 Zkladn konstrukn systmy devostavebKonstrukn systmy budov na bzi deva se zpravidla odvozuj od hlavnch svislch avodorovnch nosnch konstrukc, respektive konstruknch prvk. Vyznauj se zejmna rznm stupnm prefabri-kace anvazn stavenitn pracnost. Souasn proveden devostaveb vychz zvlt znsledujcch konstruknch princip:

    srubov atrmov stavby Tento systm novodob srubov vstavby je tvoen zkul, dvoustran, nebo tystrann hrannch, ppadn profilovanch trm, zkterch se vytvej masivn stny. Jednotliv trmy se kladou na sebe vodorovn aspojuj se mezi sebou devnmi kolky, vloenmi pry nebo na pero adrku vyfrzo-vanou v lonch plochch trm. Pro tento konstrukn systm je charakteristick proveden nron budovy, kde se jednotliv prvky pekldaj aspojuj se na peletovn. Nosnou konstrukci strop tvo pevn viditeln trmy osedlan do pek aobvodovch stn na jednostrann pepltovn spesa-hem vce msy.

    Ukonstrukc trmovch stn se nepouv pepltovn, ale vodorovn trmy jsou ukoneny kolmm ezem, nebo epem avkldaj se do drek svislch sloupk. Konstrukce trmovch stn se skld zvodorovnch asvislch sloupk.

    6

    Devostavby pro bydlen

  • Vobou ppadech tlouka stny zmasivnho deva nepesahuje obvykle 200 mm, co je pro celoron uvan bytov objekty zhlediska tepeln technickch nrok na oblkov konstrukce mlo. [3]

    Obr. 3: Novodob vstavba srubovch staveb, (www.bydlen.cz)

    phradov, hrzdn stavby Utohoto konstruknho systmu tvo nosnou konstrukci stn tesasky vzan kostra zhrannho ezi-va vyplnn rznmi druhy vyzdvek. Pro tuto nosnou kostru je nutno pout staticky dimenzovan profi-ly tlouky 100/160 160/180 mm. Nosn kostra mus bt vyztuena hlopn orientovanmi vzprami astnovmi rozprami. Kostra hrzdnch budov zahrnuje ivzan strop asedlovou stechu. [3]

    Klasick een tohoto konstruknho systmu ji nevyhovuje dnenm stavebn technologickm ate-peln technickm poadavkm. Pokud je dnes stavba objektu eena pomoc tohoto systmu jedn se vtinou ovrazov aestetick dvod zakomponovn stavby do krajiny i okoln vstavby.

    stavby ze skeletovch konstruknch systm Jedn se oprostorov nosn systm vyuvajc skelet, vytven ze svislch avodorovnch nosnch tyovch prvk. Kompletuje se nosnmi obvodovmi plti adlicmi konstrukcemi stropu apek. Konstrukce devnch skelet mohou mt nkolik variant, pokud se jedn oskelet skldajc se zjedno-duchch nebo zdvojench trm osazench na sloupech. Dal monost je proveden na probhajcch sloupech. een vstavby objekt ze skeletovch konstrukc bylo umonno novmi technologiemi vroby nosnch tyovch prvk zlepenho lamelovho deva anovmi zpsoby spojovn. [3]

    Skeletov konstrukn systmy se vyznauj pdorysnou dispozin volnost ajsou proto vhodn zejm-na pro vstavbu obanskch staveb. Skeletov systmy jsou tak nronj na zabezpeen prostoro-v tuhosti anronj proveden konstruknch spoj lepench lamelovch prvk.

    konstrukn systm zprostorovch bunk Je konstruknm systmem, kter vyuv kompletn sestavench prostorovch bunk zvroben, kter obsahuj kompletn proveden stn vetn opltn, finlnch povrchovch prav ainstalac vdy vkon-krtn prostorov buce. Tyto buky se pak dle pedem stanovenho postupu pi nvrhu een skldaj na staveniti do finln podoby.

    7

    Vzdlvac materily

  • Toto konstrukn een proveden devostaveb je podmnno ekonomickou analzou, elnost objektu adispozinm eenm konkrtn devostavby spihldnutm kmonosti dopravy amonte na konkrt-nm mst.

    sloupkov, ebrov konstrukn systmy Nosn kostra obvodovch avnitnch stn je zhotovena zhrannch profil, kde ka tchto profil je 2a 3 nsobkem jejich tlouky. Jedn se ormov zpsob vstavby pomoc sloupk, jej rozmry jsou ovlivnny zejmna technickmi statickmi poadavky. Pro vodorovn konstrukce stropu astechy se pak pouvaj profily, kde vka profilu je 4 a 5 nsobkem jeho ky. Ztuen stn vrovin stny zabezpeuj konstrukn desky pipevnn na nosnou kostru hebky nebo sponkami. Tlouka kon-struknch desek aosov vzdlenosti spojovacch prvk pro pipevnn konstruknch desek knosn konstrukci jsou voleny tak, aby tyto desky zabezpeovaly ispolupsoben sdevnm rotem. Oplt-n devn kostry obvodovch stn zvnj strany zabezpeuje ochranu nosn devn konstrukce proti povtrnostnm vlivm aje schopno plnit protiporn funkci. Zvnitn strany obvodov stny i stropu se umisuje parozbrana nebo parobrzda. Konstrukce je mon doplnit pedstnou zavenou na pomoc-nm rotu, vkterm je mon vst rozvody inenrskch st. Horizontln ztuen se provd vcelm pdorysu kadho podla ze shodnho profilu, jako jsou sloupky. Tento profil je do zhlav obvodov stny pipevnn hebky, tak e vytv vrozch stn pepltovn jednotlivch konstrukc. Stropn kon-strukce je tvoena stropnicemi zrostlho deva, nebo viditelnmi prvlaky zlepenho lamelovho deva se stropnicemi, kter maj za kol bezpen penst svisl zaten. [3]

    Systm je velice flexibiln aumouje stavbu objektu prakticky na pn zkaznka se snadnou monost provdn dodatench zmn asnadn apehledn monte stavby. Tento systm zav vsouasn dob velk rozmach svyuitm novodobch modernch konstrukc, jako jsou lehk lepen nosnky tvaru Ise stojinou zdesek OSB adal novodob materily.

    Obr. 4: Schma sloupkov konstrukce Two by Four, (www.mpo-efekt.cz)

    panelov konstrukn systmy Zkladnm konstruknm prvkem panelovch systm je nosn panel obvodovho plt apanel vnit-nch nosnch adlcch stn. Pi vytven konstrukce budovy me bt kombinovn srmovm stro-pem avemi znmmi konstruknmi systmy stech. Panelov konstrukn systmy se vyrbj vrz-nch velikostech avrznch stupnch prefabrikace akompletace dlc. Hlavnm konstruknm prvkem

    8

    Devostavby pro bydlen

  • stnovch panelovch systm je devn nosn kostra. Jej proveden zhruba odpovd proveden sloupkovho konstruknho systmu, ale zhotovuje se sbjenm svislch sloupk svodorovnmi prvky ve vrobnm zvod spomoc specializovanch pomcek astroj. Tmto je zajitna jejich pravohlost apesnost stavebnch dlc arozdl je tak vtom, e oproti stavenitnmu proveden sloupkov kon-strukce nen nutn jednotliv prvky zdvojovat asdruovat. Nosn konstrukce se ve vrobnch halch rovnou opluje vhodnmi konstruknmi deskami azvnitn strany se do konstrukce ji osad rozvody instalac nebo pouze elastick hadice pro nsledn protaen kabel. Do panel jsou ji ve vrobn osazeny okna advee, co umouje jejich dokonalej proveden autsnn problmovch detail. [3]

    Zvroby jsou pak panely pevezeny pomoc nadmrnch nklad na stavenit, kde jsou jednotliv prvky postupn skldny na zkladovou desku do finln podoby. Pi pouit celostnovch panel se poet spr minimalizuje pouze na spry vrozch, kter jsou spolehliv tsnny staenm styku vruty nebo rouby do tsnn pesahu parozbrany.

    Obr. 5: Vstavba zpanelovho konstruknho systmu, (www.kodex-reality.cz)

    Na evropskm ieskm trhu figuruje velk mnostv firem, kter se vstavbou objektu ze sloupkov-ho apanelovho konstruknho systmu zabvaj. Jedn se ofirmy zamen na projektovn tchto aprovdn devostaveb. Ztchto dvod jsme se rozhodli vdalch kapitolch se zamit pevn na tento systm suvedenm jeho obecnch poadavk, monost auvedenm zkladnch vrobc vetn zstupc skladeb sdifzn uzavenm aotevenm provedenm obvodovho plt.

    3 Zkladn skladby obvodovch plUveden informace kzkladnm skladbm obvodovch pl uvybranho sloupkov apanelovho konstruknho systmu vychz na zklad obecn dostupnch materil firem, kter dodvaj vsou-asn dob na trh konstrukce aobjekty na bzi deva. Vtto kapitole uvdme zkladn zstupce co do materilovho proveden na trhu. Detailn een konkrtnch firem je obsaeno vkapitole . 7, kter se sna porovnat technick een provdnch skladeb obvodovch konstrukc dostupnm na eskm trhu.

    een obvodovch stn se na naem trhu objevuj prakticky ve dvou konstruknch variantch ama-terilovch variantch ajejich kombinacch. Pouv se oznaen pro tyto dva zkladn zstupce jako americk a evropsk verze proveden obvodovho plt. Americk verze je odvozen od systmu Two by Four, kter vychz ze zkladn dimenze tyovch prvk nosn kostry stnov konstrukce 2 x 4. Jeliko pi tto dimenzi pro pouit vobvodovm plti nejsme schopni doshnout poadovanch hodnot tepelnho odporu pro SN, pouv se pro n trh dimenze 2 x 6. Co odpovd profilm

    9

    Vzdlvac materily

  • cca 50 x 150mm uneopracovanch prvk zrostlho deva, nebo zprofil 45 x 140 mm utystrann hoblovanch prvk. Utchto konstrukc vychzejcch zamerick verze se pak obvykle pouv ke ztu-en konstrukce vrovin stny konstruknch desek zvelkch orientovanch tsek OSB 3 urench do vlhkho prosted otlouce 12 mm, pipevnnch ke konstrukci nosnho rmu sosovou vzdlenost sloupk 400 mm zvnj strany. [3]

    Evropsk verze vychz zprofilu sloupk nosnho rmu 60 x 100, 120 x 150 mm. Kzajitn stability konstrukce vrovin stny se obvykle pouv cementotskovch desek tl. 12 mm.

    Konstrukce obvodovch stn je pak podle jednotlivch dodavatel dokonena zvnj strany zateplo-vacm systmem zpolystyrenu, nebo zdesek na bzi minerlnch vlken adevovlken spslunou omtkou. Po proveden instalac avyplnn prostoru mezi konstruknmi prvky nosnho rmu tepelnou izolac zminerlnch nebo skelnch vlken je zvnitn strany provedena vrstva parozbrany. Zpornho hlediska je vnitn povrch obvodovch stn dokonen sdrokartonovmi nebo sdrovlknitmi deskami tl. 12,5 nebo 15 mm. Ppadn je konstrukce obvodovch stn zvnj strany obloena tepeln izo-lanmi deskami zminerlnch nebo skelnch vlken osazench mezi vodorovn lat azakryta difuzn kontaktn foli. Fasdn obklad zpalubek je pak proveden na svisl odvtrvan rot. [3]

    Zkladn skladby obvodovch pl pro dan konstrukn systmy se na naem trhu pouvaj obvykle vnsledujcm alternativnm proveden: (skladba stn od interiru)

    skladby stny 1 sdrokartonov desky tl. 12,5 mm parozbrana nosn konstrukce vyplnn tepelnou izolac zminerlnch vlken tl. 140 mm konstrukn desky OSB 3 tl. 12 mm vodorovn rot zlat stepelnou izolac zminerlnch vlken tl. 40 mm kontaktn difzn folie svisl rot zprken sodvtrvanou vzduchovou mezerou tl. 20 mm fasdn obklad zpalubek nebo prken tl. 20 mm

    skladby stny 2 sdrokartonov desky tl. 12,5 mm parozbrana nosn konstrukce vyplnn tepelnou izolac zminerlnch vlken t1. 140 mm konstrukn desky OSB 3 tl. 12 mm zateplovac systm zminerlnch vlken tl. 60 mm fasdn omtka tl. 5 mm

    skladby stny 3 sdrovlknit desky tl. 12,5 mm parozbrana devotskov deska 13 mm nosn konstrukce vyplnn tepelnou izolac zminerlnch vlken t1. 120 mm devotskov deska tl. 13 mm zateplovac systm zpolystyrnu tl. 30,40,50,60 mm fasdn omtka tl. 5 mm

    Uveden skladby se na naem trhu vyskytuj vrznch tloukch, proveden avkombinacch tchto zkladnch variant. Dle se ke konstrukci obvodovho plt zinteriru pidv pedstna na pdavnm nosnm rotu vproveden se sdrokartonovou deskou. Tato pedstna slou kveden instalac atak

    10

    Devostavby pro bydlen

  • bv asto jet zateplovna jako dodaten zateplen ze strany interiru kzven tepeln technickch vlastnost obvodovho plt.

    4 ochrana deva vkonsTrukcch Devo je organick prodn materil, kter podlh etnm degradanm vlivm. Ty mohou asem vst a kjeho plnmu znien. Kpokozen deva dochz pedevm dky degradanmu psoben fyzikl-nch, biologickch aatmosfrickch faktor.

    4.1 Fyzikln vlivyDsledkem psoben fyziklnch degradanch faktor na devo je pedevm zmna vlhkosti deva, ke kter dochz vdsledku zmn relativn vlhkosti okolnho prosted. Tm dochz ke zmnm roz-mr deva, vmaterilu vznik vnitn napt ame dojt kborcen deva. Dleit je rychlost zmny. Je-li prbh zmn pozvoln, je idifze vlhkosti do deva pomal, tlak expandujcch bunk nen velk apokozen me bt men. Pi rychlch zmnch je ibobtnn i smrovn vnj vrstvy deva da-leko rychlej, mezi vnitnmi apovrchovmi vrstvami objektu vznik siln vnitn pnut apokozen bv ztchto dvod zsadnj arozshlej.

    Obr. 6: Vpotov schma vlhkostnho toku tvrstvou stnou vmtku difznch odpor

    4.2 biologick vlivyDal astou pinou pokozen deva je biologick (t biotick) napaden. Jedn se onapaden bak-teriemi, houbami adevokaznm hmyzem.

    Houby podle typu bu vytvej na devu plsov porosty, nebo mn zbarven deva (devozbarvujc houby), nebo zpsobuj jeho rozklad (devokazn houby). Plsn adevozbarvujc houby nezpsobuj rozklad deva, ale vytvej optimln podmnky pro napaden deva devokaznm hmyzem adevokaz-nmi houbami, kter ji zpsobuj destrukci deva.

    4.3 atmosfrick vlivyPod tmto pojmem lze shrnout psoben nkterch fyziklnch achemickch faktor na devo, umstn vexteriru. Jednotliv faktory mohou na devo psobit ispolen, to znamen, e ke zmnm materilu dochz daleko rychleji ave vt me, ne kdyby jednotliv faktory psobily na materil postupn. Nej-dleitj atmosfrick vlivy vyvolvajc degradaci deva jsou UV zen, vzdun kyslk, d, teplota azneitn ovzdu. [4]

    11

    Vzdlvac materily

  • 5 Zkladn poadavky na konsTrukce devosTaveb

    Pro devostavby plat jako pro ostatn konstrukce zkladn poadavky, kter mus skladba konstrukce splovat. Jedn se otepeln technick poadavky dle normy SN EN 73 0540 aoakustick poadav-ky upravujc legislativn pedpis SN 73 0532. Dle se jedn oporn odolnost konstrukce staveb dle normy SN 73 0810.

    5.1 nejni vnitn povrchov teplotaLehk devn konstrukce pat kplon nehomogennm konstrukcm, kter zahrnuj tzv. tepeln mosty. Tepeln most pedstavuje msto, na nm dochz kvrazn vymu tepelnmu toku ne vokol, to znamen, e odvd mnohem vt mnostv tepla. Tmto dochz jednak ktepelnm ztrtm, ale tak asto kpoklesu vnitn povrchov teploty pod hodnotu teploty rosnho bodu ansledn kondenzaci vodnch par. Udevostaveb jsou hlavnm problmem sloupy akrokve majc jin izolan vlastnosti ne okoln materily astyky devnch konstrukc, kter jsou ovlivovny zmnou geometrie konstrukce.

    Pro obecn podmnky se poadavek na nejni vnitn povrchovou teplotu stanovuje pomoc teplotnho faktoru vnitnho povrchu fRsi [-], kter mus vyhovovat poadavkm normy. [7]

    5.2 souinitel prostupu teplaSouinitel prostupu tepla U[W(/m2.K)] udv mnostv tepelnho toku, kter se zvnitnho prosted do venkovnho prosted pes 1 m2 konstrukce pi teplotnm rozdlu prosted 1 K. Hodnota souinitele prostupu tepla zvis na souiniteli tepeln vodivosti [W/(mK] pi dan tlouce konstrukce ahodnot odporu prostupu tepla na vnitn avnj stran konstrukce.

    Pomoc poadovan adoporuen hodnoty souinitele tepla jsme schopni urit, jestli se jedn obn, nzkoenergetick apasivn objekt. [7]

    Tab. 1: Poadovan adoporuen hodnoty souinitele prostupu tepla dle objekt

    5.3 kondenzace vodn pry uvnit konstrukceKondenzace vodn pry je vkonstrukci nedoucm jevem, zejmna udevostaveb by se riziko konden-zace vodnch par mlo snit na minimum, videlnm ppad ho zcela eliminovat.

    Nejvy riziko kondenzace je vzim aza mraz, kdy obvodov stna pen velk teplotn rozdl mezi vnitkem objektu avenkovn prostedm akdy je uvnit vysok sten tlak vodn pry avenku velmi

    12

    Devostavby pro bydlen

  • nzk. Pokud teploty vkonstrukci, zejmna teploty ve vrstv izolace klesaj rychleji ne teplota rosnho bodu, co je vzim asto, me vkonstrukci dojt nejprve ke vzniku rosnho bodu, pozdji msto, kde se zaala sret pra, se roz do oblasti konen tlouky, tzv. zny kondenzace.

    Dle poadavk normy SN EN 73 0540 nesm dojt ke kondenzaci vodn pry uvnit konstrukce Mc v[kg(/m2a)] uobjekt, ukterch by kondenzt mohl ohrozit funkci stavby

    5.4 neprvzdunost stavebZkladem pasivn vstavby je jej naprost neprvzdunost, zejmna vkonstrukci oblky objektu. Ne-prvzdunost domu je stanovena normou, kter stanovuje hodnotu celkov intenzity vmny vzduchu vobjektu pi tlakovm rozdlu 50 Pa. Neprvzdunost konstrukce je mnostv vzduchu vm3, kter pro-jde za jednotku asu stavebn konstrukc pi danm rozdlu statickch tlak vzduchu psobcch na jeho vnitn avnj stran api danm atmosfrickm tlaku vzduchu, teplot vzduchu arelativn vlhkosti vzduchu. Vzduchotsnost staveb je zpravidla mena ji pi vstavb objekt vpasivnm standardu apo dokonen atsnn obvodovho plt. Problmy se vzduchotsnost se vyskytuj pedevm uleh-kch montovanch konstrukc, kter obsahuj velk mnostv spr - potencilnch netsnost. Udevo-staveb se tkaj cel oblky budovy, uostatnch staveb se tkaj ikmch stech apipojovacch spr vpln otvor. Vzduchotsnost hodnocena jako prvzdunost oblky budovy, se m podle SN EN 13829 zazenm Blower-Door test.

    5.5 vzduchov neprzvunost stavebPoadavky na vzduchovou neprzvunost mezi mstnostmi aobvodovch pl budov stanovuje SN 73 0532. Ven hodnoty vzduchov neprzvunosti nesm bt ni ne poadovan hodnoty uveden vnorm.

    Poadavky na vzduchovou neprzvunost mezi mstnostmi vbudovch jsou stanoveny na zklad cha-rakteru oddlovanch mstnost (chrnn mstnosti pjmu ahlun mstnosti zdroje zvuku) avzvis-losti na smru penosu zvuku (horizontln x vertikln). Zkladn poadovan hodnota zvukov izolace mezi byty vbytovch domech, resp. mezi obytnou mstnost jednoho bytu avemi ostatnmi mstnostmi druhho bytu, je stanovena pro stny istropy Rw = 53 [dB].

    5.6 porn odolnost devnch konstrukcPorn bezpenost stavebnch objekt je schopnost stavebnch objekt brnit vppad poru ztr-tm na ivotech azdrav osob, pop. zvat aztrtm majetku; dosahuje se j vhodnm urbanistickm zalennm objektu, jeho dispozinm, konstruknm amaterilovm eenm nebo porn bezpe-nostnmi zazenmi aopatenmi. Porn bezpenost staveb je tedy dna souhrnem pedpis, podle kterch se musme dit pi nvrhu astavb objekt.

    Porn odolnost konstrukce se uruje klasifikac podle vsledk zkouek avpot. Splnn charakte-ristickch vlastnost porn odolnosti se oznauje psmeny adobou (t) vminutch, po kterou posuzo-van konstrukce spluj charakteristick vlastnosti. [8]

    nejastji jsou pouvny tyto znaky porn odolnosti:

    nosnost konstrukce R (t) celistvost konstrukce E (t) tepeln izolace konstrukce I(t) hustota tepelnho toku i radiace zpovrchu konstrukce W (t)

    13

    Vzdlvac materily

  • kouotsnost konstrukce S(t) samozavrac zazen pornch uzvr C mechanick odolnost M

    Stavebn konstrukce se podle porn odolnosti zaazuj do tto stupnice porn odolnosti: 15, 30, 45, 60, 90, 120, 180 minut. Doby jsou dle doplnny identifikanmi psmeny atvo tdy porn odolnosti. (nap. REI 45). Dle je teba nutn kvlastnostem porn odolnosti stanovit stupe porn bezpenosti objektu, kter je charakterizovn stupnm porn bezpenosti jednotlivch pornch sek, na kter je stavebn objekt rozdlen. Stupe porn bezpenosti vyjaduje souhrn technickch poadavk na stavebn konstrukce. [8]

    Porn seky, majc porn dlic nebo nosn konstrukn systmy neholav, nemaj bt podporo-vny konstruknmi systmy smenmi nebo holavmi jinch pornch sek; pokud tomu tak nen, povauje se ikonstrukn systm za smen nebo holav. Konstrukn sti se podle holavosti pou-itch hmot ajejich vlivu na intenzitu poru ana stabilitu anosnost konstruknch st td na druh DP1, DP2, DP3 dle SN 73 0810.

    Dnes ji je bn, e veker vrobky pouvan na proveden devostaveb iskladby obvodovch pl jsou zatdny na zklad porn odolnosti aholavosti ajsou uvdny vkatalogu firem.

    Obr. 7: Porn zkouka Vesel nad Lunic, (Radim Pientka)

    6 diFZn oTeven auZaven konsTrukceOtevenost auzavenost konstruknho systmu devostaveb spov vprostupu vlhkosti. Difzn uzaven systmy devostaveb vyuvaj parotsnou vrstvu, kter zabrauje vprostupu vodnch par do konstrukce apedchz jejich ppadn kondenzaci. Vdifzn oteven konstrukci devostaveb je skladba stn tvoena tak, aby pry prochzely konstrukc ven, ale nikde nezkondenzovaly na kapalnou vodu. [9]

    Nelze jednoznan ci, kter zmonost je lep am vt budoucnost pro tvorbu devostaveb, kad m sv vhody anevhody. Pro volbu typu systmu lze teba zvit typ realizovan stavby apak zvis na jej bezchybn realizaci.

    6.1 difzn uzaven konstrukcePedstavuj klasick devostavby. Obvodov stnydevostavbyjsou vevtin ppad tvoeny rmo-vou konstrukc zdevnch sloupk vyplnnou minerln izolac, kter je doplnna pdavnou izolac zexterirov strany. Tatoskladbazhlediska stavebn fyziky vyaduje omezen prostupu vodnch par

    14

    Devostavby pro bydlen

  • zinteriru smrem dokonstrukce. Obzvlt pak, je-li pdavn izolace podfasdou eena nap.fasd-nm polystyrenem, ktervlhkost vkonstrukci uzave.

    Bez vrstvy brnc prniku par dokonstrukce vlhkost vrosnm bod zkondenzuje nakapalnou vodu ahromad se vkonstrukci. Srostouc vlhkost se zlepuj podmnky provznik arst devokaznch hub ahmyzu, jejich psoben me naruit samotnou statiku konstrukce celstavby.

    Zve zmnnch dvod se stnydevostavbyopatuj zinterirov stranyparotsnou fli, kterza-mezuje prniku vodnch par dokonstrukce. Tato flie se zpravidla umisuje mezidevn rm avnitn konstruknOSB deskunebosdrovlknitou desku.

    Neporuen anepropustn folie je podmnkou funkndifzn uzaven konstrukce. Nebezpe takhro-z ipi jednoduchm pipevovn poliky, kdyme dojt kporuen folie napklad vrutem. Proto je vhodn vyuvat skladbu stny stzv. instalan pedstnou, nakterou lze montovat dal zazen interi-ru, ani by hrozilo ponien parozbrany.

    vhody tradin metoda mnoho problm svstavbou bylo za roky pouvn vyeeno monost libovoln tlouky extern tepeln izolace monost dosaen vych tepeln izolanch vlastnost levnj proveden konstrukce

    nevhody nutno eit odvod par pomoc pirozenho anebo nucenho vtrn dsledn kontrolovat prbh vstavby pokozen parozbrany vnitn klima devostavby spomrn nzkou vzdunou vlhkost

    6.2 difzn oteven konstrukceDifzn oteven konstrukcese vdevostavbch pouvaj poslednch zhruba 15let, co pirozen souvi-s snovmi technologiemi, zejmna skonstrukn-izolanmi materily jako jsou minerln izolace aizo-lace nabzi devnch vlken. Poetdifzn otevench devostavebse neustle zvyuje, ikdymezi veejnost stle panuje sms neznalosti anedvry vtento konstrukn systm.

    Difzn oteven konstrukcepracuje naprincipu prostupu plyn molekulrnm penosem, bn ozna-ovanm jako difuze vodn pry. To vpraxi znamen, evkonstrukcch nejsou pouvny parotsn zbrany, ktertento proces znemouj.

    Stavba difzn otevench konstrukc tak oproti jinm systmm vyaduje absolutn stavebn techno-logickou kze. Tm je zroveizaruena kvalita proveden stavby vmaximln me ji pi sestavovn jednotlivch prvk adl.

    vhody konstrukce umouje proudn plyn apar nedochz ke kondenzaci monost dosaen lepch uitnch vlastnost autoregulace vlhkosti vnitnho prosted probh pmo skladbou stny pjemnj vnitn klima vobjektu

    nevhody mezi veejnost panuje nedvra vtento systm neznalost sprvnho proveden mezi projektanty astavebnmi firmami finann nronj neklasick konstrukn systmy

    15

    Vzdlvac materily

  • Obr. 8: Schma prostupu suchho vzduchu avodn pry konstrukc, (www.drevostavbybidlo.cz)

    7 porovnn vybranch konsTrukc dosTupnch na Trhu

    Na trhu existuje ada firem realizujc domy na bzi deva, kad firma preferuje sv konstrukce, nkter difzn uzaven, nkter difzn oteven. Difzn uzaven aoteven proveden obvodovho plt se dle dl na vlastn konstrukce spouitm rznch materil (tzv. sandwich). Pouit materily maj pm vliv na parametry kvality. Investor tyto parametry porovnv, tak porovnv cenu, kter je v-znamnm rozhodujcm faktorem pro to, kterou konstrukci pouije apot kterou firmu zvol, ppadn kterou konstrukci zvol pi realizaci domu svpomoci.

    Zvolen metodika porovnv difzn oteven auzaven konstrukce vznamnch, ale imench firem na trhu. Vdy jsme vybrali jednoho zstupce proveden konstrukce obvodovho plt od konkrtn fir-my. Ufirem, kter se zamuj na difzn uzaven, ioteven systm jsme vybrali za kadou vdy oba typy proveden. Uzvolench obvodovch stn porovnvme pedevm tyto parametry:

    Tlouka stny Souinitel prostupu tepla Porn odolnost Akustick parametry Vzduchov neprzvunost

    Bohuel ne od vech vrobc se nm technick daje podailo zjistit. Vrobce jsme ve finln fzi p-pravy publikace oslovili smonost doplnn parametr.

    astou otzkou zkaznk je, jak je cena za 1 m2 obvodov konstrukce. Tato cena obvodov konstruk-ce vak tvo jen 10 procent celkov ceny stavby. Take urit se nevyplat zrovna tady etit kadou korunu. Spe je dleit, jak m konstrukce technick parametry (tepeln ztrty, akustika, porn odolnost,), ppadn jak preferuje zkaznk materily tzv. klasick nebo stle oblbenj prodn materily.

    Ceny obvodovch konstrukc uvedench vtomto materilu se pohybuj 700-1000 K/m2 (difzn uzave-n skladby) a1100-1400 K/m2 (difzn oteven skladby). Jedn se ojednotkov ceny materil, bez

    16

    Devostavby pro bydlen

  • DPH abez prac, platn vroku 2014, uren pro maloobchodnho zkaznka. Pi nkupu materil na celou stavbu mohou bt ceny ni.

    Ceny nezahrnuj materily na povrchovou pravu fasdy, co je dleit poloka asoust stavby. Tyto materily jsou jedny znejzatovanjch vcel stavb, protoe jsou vprbhu roku vystaven inten-zivnmu psoben atmosfrickch vliv -opakovanmu psoben vtru, det, snhu astdn teplot, aleipsoben chemikli.

    Fasdy mohou bt devn, keramick, prosklen, obloen velkoplonmi panely, ppadn me bt fasda tzv. zelen (obrostl popnavmi rostlinami). Nejvce pouvan jsou vak fasdy somtkou.

    Proto byly vtomto sbornku vybran skladby obvodovch konstrukc svnj omtkou.

    Pomoc omtek se dokon povrchov prava stn afasd. Aby vak prava byla trvanliv aspolehliv je teba vybrat tu sprvnou omtku. Vdnen dob si lze vybrat zakryltovch, minerlnch, siliktovch ajinch fasdnch omtek. Zarchitektonickho hlediska je tak dleit vybrat sprvnou barvu aodstn omtky.

    7.1 Zkladn seznam tenkovrstvch omtek pro finln pravu fasdy

    7.1.1 Minerln omtky

    Ty jsou vdnen dob na stupu anahrazuj je omtky akryltov. Minerln omtky jsou na bzi cementu sminerlnmi pojivy amodifiktory. Jsou odoln vi biologickm vlivm, ivotnost aprostupnost pro vodn pry. Dky jejich propustnosti jsou vhodn vbudovch svysokm obsahem vlhkosti. Jsou t ne-holav. Svmi vlastnostmi jsou vhodn na fasdy sizolac sminerln vlnou. Dodvny jsou vsypkm stavu vpytlch, jsou tedy nronj na zpracovn aobtn jsou probarviteln. Je nutn sjednocujc ahydrofobn ntr.

    prodn materil propustn pro vodn pry probarven levn een povrchov pravy pracnj provdn ve srovnn spastovitmi omtkami

    nsledujc omtky jsou asto prodvny vpodob past, kter jsou pipraven kokamit-mu pouit. nejastj balen je 25kg nebo 30kg.

    7.1.2 akryltov omtky

    Omtky na bzi uml pryskyice aminerlnch plniv. Jsou tvrd aodoln proti mechanickmu poko-zen, proti zneitn avodoodpudiv. Mohou obsahovat fungicidn sloky, kter chrn omtku proti biologickm vlivm (houbm aasm). Ochrana je vak asov omezena, nebo se fungicidy asem zomtky vyplav detm. Omtky lze istit vodou nzkotlakm zazenm. Maj nejpznivj cenu aproto je tak nejspe nejdanj. Maj malou odolnost vi ulpvn prachu ahor paropropustnost.

    Dky snen paropropustnosti nejsou tyto omtky doporuovny na kontaktn zateplovac systmy sminerln vlnou, kde by mohli negativn ovlivnit kvalitu fasdy.

    Ufasd spolystyrenem je jejich pouit bez problm, nebo je ji samotn polystyrn neprodyn ma-teril.

    17

    Vzdlvac materily

  • Pat mezi klasiku ajsou nejpouvanj. Meme iomtku opatit kvalitnm silikonovm fasdnm nt-rem. Zskme tak za solidn cenu patin komfort.

    7.1.3 siliktov omtky

    Jejich hlavn sloku tvo draseln vodn sklo. Maj tak vynikajc paropropustnost ajsou pouiteln na vechny druhy zateplovacch systm. Mezi nevhody pat naskavost ahor prunost. Cenov jsou onco dra ne akryltov. Dky pojivm je omtka pirozen odoln proti plsnm amechm. Silik-tov omtky mohou bt nron na ppravu podkladu (dno odstnem omtky). Podcennm ppravy podkladu se me projevit skvrnami. Dky naskavosti se mohou objevit doasn skvrny po deti. Je-jich tnovn je velmi omezen na pouit prodnch pigment, proto je men poet odstn ne ujinch omtek.

    Jsou velmi dobr pro odveden vodnch par zpodkladu. Maj krsn apatinov vzhled.

    7.1.4 siloxanov omtky

    Jde o tenkovrstvou omtku na bzi siloxanovch pryskyic, anorganickch pigmen-t a kemiitch psk. Dky pryskyici je omtka vysoce paropropustn a vodoodpudiv. Maj snenou nchylnost k upinn. Jsou extrmn prun a vhodn na minerln omtky. Je urena pedevm pro stavby, kde je trval pranost nebo upamtkovch budov.

    7.1.5 silikonov omtky

    Mezi dal tenkovrstv omtky pat silikonov omtky, kter jsou v souasnosti nejlep. Maj vechny vhody akryltovch i siliktovch omtek, tzn., jsou prun, vodoodpudiv, zro-ve vysoce paropropustn a maj men sklon k ulpvn prachu. Do omtek se nkdy pid-v fungicidn prava, kter zv odolnost proti biologickm vlivm (mech, hniloba apod.). Ta je vak opt asov omezen. Maj matn charakter a psob pocitem kvality a komfortu. Jejich hlavn nevhodou je mnohem vy cena, kter je vak vyven kvalitou. Setkte-li se snzkou cenou, kter je tm toton scenou akryltovch tak potom pozor. Tyto omtky jsou myln oznao-van jako silikonov, ale jde oomtky siloxanov.

    7.1.6 silikon-siliktov omtky

    Jedn se okombinaci sloek siliktovch asilikonovch omtek. Obecn jde osiliktovou omtku sp-ms silikonu. Jedn se vak celkov ocenov kompromis mezi silikonovou asiliktovou omtkou. Omt-ka m vt odolnost proti ulpvn neistot ne klasick siliktov. Cenov se pohybuje mezi siliktovou asilikonovou omtkou. [10]

    18

    Devostavby pro bydlen

  • 7.2 vbr difzn uzavench konstrukcrd rmaov s.r.o. (rmaov) obvodov stna sizolan pedstnou

    Tlouka celkem 297 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,16 W/m2K Porn odolnost REI = 60 DP3

    1. Fermacell -sdrovlknit deska tl. 15 mm2. Devn rm (vyplnn tepelnou izolac) tl. 40 mm3. Parozbrana4. Devn rm (vyplnn tepelnou izolac) tl. 120 mm5. Fermacell -sdrovlknit deska tl. 15 mm6. Termofasda tl. 107 mm

    Obr. 9: Skladba obvodov stny (www.rdrymarov.cz)

    elk s.r.o. (rakousko) stna elk difzn uzaven konstrukce

    Tlouka celkem 338 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,14 W/m2K Porn odolnost REI = 90 DP3

    1. Protiporn sdrokartonov deska Knauf 18 mm2. PE flie3. Nosn rmov konstrukce vyplnn Isover Domo 200 mm4. Konstrukn sdrovlknit deska Knauf Vidival 15 mm5. Fasdn polystyrn EPS-F 100 mm6. Silikonov omtka Caparol 2 mm, vztun ska v lepidle

    Carbon7. spachtel s uhlkovmi vlkny) 3 mm Obr. 10: Skladba obvodov stny

    (www.elk.cz)

    haas Fertigbau spol. sr.o. (nmecko) stna TherMo-proTecT preMiuM

    Tlouka celkem 343 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,14 W/m2K Porn odolnost REI = 90 DP3

    1. Sdrovlknit deska tl. 12,5 mm2. Parozbrana 3. Devotskov deska P4 tl. 13 mm4. Devn rm (vyplnn minerln izolac) tl. 200 mm5. Devotskov deska P5 tl. 13 mm6. Fasdn polystyren EPS tl. 100 mm7. Tvrstv organick omtka tl. 4 mm Obr. 11: Skladba obvodov stny

    (www.haas-fertigbau.cz)

    19

    Vzdlvac materily

  • ecomodula s.r.o. (psek)

    Tlouka celkem 310 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,18 W/m2K Porn odolnost REI = 30

    1. Sdrokartonov deska tl. 12,5 mm 2. Izolovan technick mezera tl. 40 mm + parotsn folie3. OSB deska tl. 12 mm4. Nosn konstrukce - izolace na bzi minerl tl. 120 mm5. Fasdn izolace na bzi minerl tl. 806. Finln tukov omtka silikonov, zrno 1,5

    Obr. 12: Skladba obvodov stny (www.ecomodula.cz)

    efel s.r.o. (rajhradice)

    Tlouka celkem 276 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,19 W/m2K

    1. Sdrokarton tl. 12 mm2. Parozbrana3. OSB deska tl. 12 mm4. Devn hranol 5. Minerln vata tl. 160 mm6. OSB deska tl. 12 mm7. Polystyren tl. 80 mm8. Vnj omtka

    Obr. 13: Skladba obvodov stny (www.efel-drevostavby.cz)

    ksT sTavby s.r.o. (Tbor)

    Tlouka celkem 357 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,16 W/m2K Porn odolnost REI = 30

    1. Konstrukn deska RigiStabil tl. 15 mm2. Instalan pedstna 60mm3. Parotsn folie4. Nosn rot zKVH hranol tl. 160x60 mm5. Tepeln izolace Isover Orsik tl. 160 mm6. Konstrukn deska RigiStabil tl.15 mm7. Fasdn polystyren tl. 100 mm8. Lepidlo svztunou tkaninou, fasdn omtka 7 mm

    Obr. 14: Skladba obvodov stny (www.kststavby.cz)

    20

    Devostavby pro bydlen

  • power beam s.r.o. (havov)

    Tlouka celkem 338 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,15 W/m2K

    1. Sdrokartonov deska tl. 12,5 mm2. Nosn rot z KVH hranol tl. 60x40 mm3. Tepeln izolace tl. 60 mm4. Parotsn folie5. Nosn stna z KVH hranol tl. 140x60 mm6. Minerln tepeln izolace tl. 140 mm7. OSB deska P +D tl. 15 mm8. Kontaktn zateplovac systm EPS 70 tl. 100 mm9. Lepidlo s vztunou tkaninou, fasdn omtka 9,5 mm Obr. 15: Skladba obvodov stny

    (www.power-beam.cz)

    7.3 vbr difzn otevench konstrukcrd rmaov s.r.o. (rmaov) obvodov stna difzn oteven

    Tlouka celkem 317 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,15 W/m2K Porn odolnost REI = 30

    1. Fermacell -sdrovlknit deska tl. 15 mm2. Devn rm (vyplnn tepelnou izolac) tl. 60 mm3. Fermacell Vapor -sdrovlknitdeska tl. 15mm4. Devn rm (vyplnn tepelnou izolac) tl. 120 mm5. Tepeln izolace zdevovlkna (STEICO) tl. 120 mm6. Difzn oteven fasdn systm tl. 7mm

    Obr. 16: Skladba obvodov stny (www.rdrymarov.cz)

    aT r iuM, s. r. o. (horaovice) konstrukce difuTech iZo plus

    Tlouka celkem 296 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,16 W/m2K Porn odolnost REI = - zvnitn strany REI 60DP2 - zvnj strany REI 30DP2, REI 60DP3

    1. Fermacell -sdrovlknit deska tl. 15 mm2. Konstrukce pedstny + izolan deska PURE ONE tl. 60 mm3. FERMACELL Vapor parobrzdn deska 12,5 mm4. Devn konstrukce + tepeln izolan deska PURE ONE tl.

    140 mm5. Devovlknit deska Gutex 60 mm6. Silikonov-pryskyin omtka 8 mm

    Obr. 17: Skladba obvodov stny (www.atrium.cz)

    21

    Vzdlvac materily

  • ecomodula s.r.o. (psek)

    Tlouka celkem 285 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,17 W/m2K Porn odolnost REI = 30 DP2

    1. Sdrovlknit deska tl. 12,5 mm2. Izolovan technick mezera tl. 40 mm3. OSB deska tl. 12,5 mm4. Nosn konstrukce - izolace na bzi celulzy tl. 160 mm5. Fasdn izolace na bzi devit vlny tl. 60 mm6. Finln tukov omtka silikon Obr. 18: Skladba obvodov stny

    (www.ecomodula.cz)

    efel s.r.o. (rajhradice)

    Tlouka celkem 270 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,18 W/m2K

    1. Sdrokarton tl.12 mm2. Devn hranol3. OSB deska tl. 18 mm4. Tepeln izolace tl. 160 mm5. Devn hranol 160 x 60 mm6. Devovlknit deska tl. 80 mm7. Vnj omtka

    Obr. 19: Skladba obvodov stny (www.efel-drevostavby.cz)

    ksT sTavby s.r.o. (Tbor)

    Tlouka celkem 290 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,18 W/m2K Porn odolnost REI = 30

    1. Konstrukn deska RigiStabil tl. 15 mm2. Instalan pedstna 60 mm3. OSB deska tl. 15 mm4. Nosn rot zKVH hranol tl. 160x60 mm5. Tepeln izolace Isover Orsik tl. 160 mm6. Devovlknit deska tl. 60 mm7. Lepidlo svztunou tkaninou, fasdn omtka tl. 7 mm Obr. 20: Skladba obvodov stny

    (www.kststavby.com)

    22

    Devostavby pro bydlen

  • sTeico a.s. (Feldkirchen) obvodov nosn stna on7a

    Tlouka celkem 293,5 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,15 W/m2K Porn odolnost REI = 60 DP3

    1. Fermacell tl.12,5 mm2. Devovlknit izolace STEICOflex tl. 40 mm3. Vodorovn anebo svisl rot lat 40x60mm tl. 40 mm4. Deska Egger OSB 3 tl. 15 mm5. Devovlknit izolace STEICOflex tl. 160 mm6. Nosnky STEICOwall SW 39/60 tl. 160 mm7. Devovlknit fasdn izolace STEICO tl. 60 mm8. Omtkov systm tl. 6 mm

    Obr. 21: Skladba obvodov stny (www.steico.com)

    haas Fertigbau spol. sr.o. (nmecko) stna TherMo-proTecT diFu akTiv

    Tlouka celkem 297 mm Souinitel prostupu tepla konstrukce U=0,17 W/m2K

    1. Sdrokarton tl.12 mm STEICOflex tl. 12,5 mm2. Devotskov deska P4 tl. 16 mm3. Parozbrana4. Masivn nosn konstrukce tl.200 mm5. Izolan desky tl. 200 mm6. Mkk devovlknit deska tl. 60 mm7. Silikonov omtka vyztuen Obr. 22: Skladba obvodov stny

    (www.haas-fertigbau.cz)

    8 Typick konsTrukn deTaily obvodovch pl

    Vposlednch deseti letech dochz vesk republice kvznamnmu nrstu potu postavench de-vostaveb. Srozvojem tohoto odvtv se vyvjej nov materily itechnologie, dky kterm se zlepuj pa-rametry stavebnch konstrukc astaveb, jejich uitn hodnota, prostorov tuhost, akustick vlastnosti, porn odolnost, ivotnost adal vlastnosti.

    Pedpokladem kvality modernch devostaveb je tak dodren sprvnch technologickch postup aspolehlivou zrukou dobrho vsledku jepouit certifikovanch materil. Zsadn vznam mkvali-ta projektu se sprvn vyeenmi konstruknmi detaily (napojen roh, strop, stechy atd.) api reali-zaci jeteba pedevm pesn proveden. Devostavby toti na rozdl od jinch materil maj mnohem citlivj prahovou hranici pro vlhkostn atepeln reim, een detail, tepelnch most, vazeb askla-deb konstrukc.

    astm problmem pi energeticky efektivn vstavb jsou nevhodn een konstrukn detaily achy-by provdn. Proto ada vrobc zpracovala databzi ovench konstruknch detail jako podporu pro projektanty irealiztory devostaveb.

    23

    Vzdlvac materily

  • Obr. 23: Vnj roh obvodov stny

    Obr. 24: Vnj, vnitn roh obvodov stny tsnn

    24

    Devostavby pro bydlen

  • Obr. 25: Vnj, vnitn roh obvodov stny rohov napojen

    Obr. 26: Napojen pky na obvodovou stnu T-spoj

    25

    Vzdlvac materily

  • Obr. 27: Napojen stropu astny doplnn desky

    Obr. 28: Napojen stropu astny devn obklad, omtka

    26

    Devostavby pro bydlen

  • Obr. 29: Obvodov stna jednoplov

    Obr. 30: Obvodov stna sinstalan pedstnou plastov okno

    27

    Vzdlvac materily

  • Obr. 31: Obvodov stna sinstalan pedstnou devn okno

    Obr. 32: Obvodov stna sinstalan pedstnou

    28

    Devostavby pro bydlen

  • Obr. 33: Obvodov stna sinstalan pedstnou

    Obr. 34: Detail napojen obvodov stny jednoplov vnj roh

    29

    Vzdlvac materily

  • Obr. 35: Detail napojen obvodov stny spedstnou vnj roh

    9 Zkladn konsTrukn deTaily prakTick pklady

    Detail proveden konstrukce stny vmst okennho pekladu aztuujcho obvodovho psu zKVH. Na klasickou

    svislou konstrukci je upevnn jet jeden rot zKVH 50x100 mm, tak aby bylo

    docleno poadovan tlouky konstrukce (260 mm).

    Obr. 36: Proveden konstrukce stny vmst okennho pekladu

    Ukzka proveden stropn konstrukce ze STEICO Joist dle statickho vpotu, vpravo je Joist zdvojen, protoe bude

    vmst nsledn motovno auchyceno schodit.

    Obr. 37: Proveden stropn konstrukce zdvojen nosnk

    Joist

    30

    Devostavby pro bydlen

  • Stropn konstrukce ze STEICO Joist 90x360 mm namontovan na KVH

    obvodovm psu, kter podpr cel strop. Stny jsou prozatmn zavtrovan

    do podlahy z OSB desek, kter jsou piroubovan ke spodn podlahov

    konstrukci.

    Obr. 38: Uloen nosnk STEICO Joist na obvodovm psu z KVH

    Detail poloen stropnic na podkladov hranol KVH 60x160 mm, kter je pes parobrzdnou rovinu

    namontovn do obvodov rmov konstrukce (vrut 10x160 mm).

    Obr. 39: Poloen stropnic na podkladov hranol KVH

    Obr. 40: Proveden vnitnch konstrukc pek s nosnmi

    peklady

    Detail proveden konstrukce atiky aproveden ploch stropn konstrukce se STEICO Joist

    srozporkami uprosted stropu.

    Obr. 41: Proveden konstrukce atiky aproveden ploch stropn konstrukce

    31

    Vzdlvac materily

  • Oba obrzky ukazuj proveden detailu uloen konstrukce domu na betonovch zakldacch psech, kdy spodn prh je z tlakov impregnovanho modnu, na nm je KVH a celou dutinu chrn ped vnikem zvat

    odvtrvac mka z TiZn 100mm.

    Obr. 42: Uloen konstrukce domu na betonovch zkladovch psech

    Detail proveden obvodov konstrukce, kde je vidt, e zavtrovn domu ikmou lat zstane v konstrukci pro zven tuhosti rmov konstrukce.

    Obr. 43: Proveden obvodov konstrukce zavtrovn objektu

    32

    Devostavby pro bydlen

  • Obr. 44: Kotven obvodov stny v mst venkovnch vpln otvor

    Obr. 45: Parotsn utsovn prostup pes stnu s parobrzdou

    Obr. 46: Bezbarirov proveden sprchovho koutu

    Obr. 47: Chybn proveden kotven kontaktnho zateplovacho systmu (nedodren sprvnho potu kotev)

    33

    Vzdlvac materily

  • 10 ZvrClem tto publikace bylo shrnout zkladn informace odnenm vvoji devostaveb se zamenm na nov poznatky voblastech een konstruknho systmu vstavby objekt ze deva. Publikace zpo-tku popisuje teoretick vchodiska pro devostavby sdetailnm uvedenm do problematiky vetn vlastnost devostaveb sjejich vhodami anedostatky. Dle je vtextu vnovna kapitola rozdlen dle konstruknho systmu devostaveb pouvanch nejastji na naem trhu. Snvaznost na vznik ae-en konstruknch systm je uvedeno dle een nvaznosti obvodovho plt ajeho typick pro-veden pro jednotliv systmy. Dleit pro devostavby jsou jejich tepeln technick auitn vlastnosti spihldnutm na ochranu deva ped prodnmi vlivy. Toto tma je rozpracovno vnsledujcm textu, kter uzavr teoretickou st tto publikace.

    Dle jsme se snaili zamit konkrtnji na konstrukce obvodovho plt pouvanch pro vstavbu devostaveb na naem trhu. Rozhodli jsme se vypracovat soupis nejznmjch atypickch proveden skladeb pl pro een konstrukce difzn oteven iuzaven. Soubor tajc vdy sedm skladeb od konkrtnch firem obsahuje popis jejich materilov skladby vetn tloutk jednotlivch pouitch ma-teril. Po tomto vtu, kter m za cl porovnat mezi sebou jednotliv proveden obvodovch pl, jsou popsny typick konstrukn detaily devostaveb. Jeliko sprvn proveden afunkce devostavby zvis prv na tchto detailech, tak je vybrn urit soubor tchto detail pro obvodov plt dopln-n praktickmi pklady sprvnho apatnho een pmo zpraxe.

    Vme, e tyto nov aucelen poznatky oprovdn devostaveb budou slouit pro rozen informac pi een vstavby devostaveb. Vme, e zaazenm pevn praktickch pklad doplnnch foto-grafiemi ankresy detail bude pro tene nzornj pro pochopen problematiky een devostaveb pro bydlen.

    seZnaM pouiT liTeraTury

    [1] VAVERKA, Ji. HAVOV, Zdeka. JINDRK, Miroslav akol. Devostavby pro bydlen. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 376 s. ISBN 978-80-247-2205-4.

    [2] KOLEKTIV AUTOR. Devostavby akonstrukce na bzi deva. 1. vyd. Ostrava, 2009. 125 s. ISBN 978-80-248-2096-5.

    [3] BUKOVSK, Ladislav akol. Technick een energeticky spornch devostaveb. 1. vyd. Praha, 2002. 311 s.

    [4] KOLB, Josef. Devostavby. Systmy nosnch konstrukc, obvodovho plt. 2. vyd. Praha:Gra-da, 2011. 320 s. ISBN 978-80-247-4071-3.

    [5] www.tzb-info.cz

    [6] www.drevostavitel.cz

    [7] www.drevostavby.cz

    [8] www.pozarniodolnost.cz

    [9] www.avanta.cz

    [10] www.chciprojektdomu.cz

    34

    Devostavby pro bydlen

  • podkovn

    Prce byla realizovna za finannho pispn Evropsk unie v rmci projektu: cZ.1.07/3.2.07/04.0082 Tvorba vzdlvacho programu devn konstrukce a devostavby.

    35

    Vzdlvac materily

  • poZnMky

    36

    Devostavby pro bydlen

  • Nzev projektuTvorba vzdlvacho programu Devn konstrukce a devostavby

    Registran slo projektu

    CZ.1.07/3.2.07/04.0082

    Realiztor projektuMoravskoslezsk devask klastr, obansk sdruen

    Moravskoslezsk devask klastr, o.s.Studentsk 6202

    708 33 Ostrava-PorubaI: 27003949

    www.msdk.cz www.vzdelavaciprogramdrevo.cz

    ISBN 978-80-905447-8-9

    Blank PageBlank Page