Top Banner
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie Diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji Bakalářská práce Autor: Gabriela Marečková Studijní program: B1501 Biologie Studijní obor: Systematická biologie a ekologie Vedoucí práce: RNDr. Michal Hruška Odborný konzultant: MUDr. Jozefína Štefánková K Sokolovně 309/1b Hradec Králové, 503 41 Hradec Králové březen 2016
99

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Nov 06, 2021

Download

Documents

dariahiddleston
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Univerzita Hradec Králové

Přírodovědecká fakulta

Katedra biologie

Diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji

Bakalářská práce

Autor: Gabriela Marečková

Studijní program: B1501 Biologie

Studijní obor: Systematická biologie a ekologie

Vedoucí práce: RNDr. Michal Hruška

Odborný konzultant: MUDr. Jozefína Štefánková

K Sokolovně 309/1b

Hradec Králové, 503 41

Hradec Králové březen 2016

Page 2: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Zadání bakalářské práce Autor: Gabriela Marečková

Studium: S13277

Studijní program: B1501 Biologie

Studijní obor: Systematická biologie a ekologie

Název bakalářské práce: Diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji Název bakalářské práce AJ: Diabetes mellitus in the Hradec Králové region Cíl, metody, literatura, předpoklady: Bakalářská práce se bude zabývat onemocněním diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji. Cílem práce je zjistit aktuální stav tohoto onemocnění v Královéhradeckém kraji a vývoj onemocnění v posledních letech. Analýza získaných dat bude provedena zejména se zřetelem na různé věkové kategorie obyvatel daného regionu, pohlaví, vznik a průběh onemocnění, způsoby léčby, komplikace zhoršující zdravotní stav pacientů atp. Potřebná data pro bakalářskou práci budou získána přímo od lékaře (popř. lékařů) ošetřujícího pacienty s tímto onemocněním. Bude provedena analýza dat nejméně jednoho sta pacientů. Doplňkovou metodou budou rozhovory s pacienty a průzkum mezi pacienty formou předem připraveného dotazníku. Bakalářská práce ukazuje, jaký je stav onemocnění diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji a upozorňuje na možnosti moderní a efektivní léčby. Výsledky práce přináší soubor informací o cukrovce a možnostech jejího léčení, které se podílejí nebo se mohou podílet na zlepšení kvality života pacientů. ?PERUŠIČOVÁ, Jindra. Aktuality v diabetologii 2002: 7. Postgraduální diabetologický seminář ´´Diabetes mellitus ? léčba a komplikace´´: Poděbrady 16. - 18. Listopadu 2001. 1. vyd. Praha: Galén, c2002, 130 s. ISBN 80-7262-192-0 ?KUSHI, Michio. Cukr a sůl ? dva bílé jedy: přirozený přístup k diabetu a hypoglykemii. Olomouc: Votobia, 1997, 202 s. ISBN 80-7198-202-4 ? SATROWIJOTO, Suprapto Harianto. Periodical condition impaired glucose tolerance and Diabetes mellitus: clinical and microbiological studies. Alblasserdam: Haveka, 1989, 127 s. Garantující pracoviště: Katedra biologie, Přírodovědecká fakulta

Vedoucí práce: RNDr. Michal Hruška

Oponent: RNDr. Martin Kuneš, Ph.D.

Datum zadání závěrečné práce: 20.1.2015

Page 3: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedla všechny prameny, ze kterých jsem vycházela.

V Hradci Králové dne ………………………….. ……………………………………………………..

Jméno a příjmení

Page 4: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Poděkování:

Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce panu RNDr. Michalu Hruškovi za odborné vedení práce a připomínky k teoretické i praktické části. Dále bych ráda poděkovala paní MUDr. Jozefíně Štefánkové Ph.D. za její ochotu podílet se na mé bakalářské práci, odborné rady a připomínky, pomoc s tvorbou dotazníků a jejich distribucí a v neposlední řadě za její nekonečnou laskavost.

Page 5: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Anotace

MAREČKOVÁ, G. Diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji. Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové. Vedoucí bakalářské práce Michal Hruška. 99 s.

Bakalářská práce se bude zabývat onemocněním diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji. Cílem práce je zjistit aktuální stav tohoto onemocnění v Královéhradeckém kraji a vývoj onemocnění v posledních letech. Analýza získaných dat bude provedena zejména se zřetelem na různé věkové kategorie obyvatel daného regionu, pohlaví, vznik a průběh onemocnění, způsoby léčby, komplikace zhoršující zdravotní stav pacientů atp. Potřebná data pro bakalářskou práci budou získána přímo od lékaře (popř. lékařů) ošetřujícího pacienty s tímto onemocněním. Bude provedena analýza dat nejméně jednoho sta pacientů. Doplňkovou metodou budou rozhovory s pacienty a průzkum mezi pacienty formou předem připraveného dotazníku.

Bakalářská práce ukazuje, jaký je stav onemocnění diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji a upozorňuje na možnosti moderní a efektivní léčby. Výsledky práce přináší soubor informací o cukrovce a možnostech jejího léčení, které se podílejí nebo se mohou podílet na zlepšení kvality života pacientů.

Klíčová slova

diabetes mellitus, komplikace, Královéhradecký kraj, léčba

Page 6: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Annotation

MAREČKOVÁ, G. Diabetes mellitus in the Hradec Králové region. Hradec Králové, 2016. Bachelor Thesis at Faculty of Science University of Hradec Králové. Thesis supervisor Michal Hruška. 99 p.

A theme for the diploma work will be concerning an illness called Diabetes Mellitus, and its behaviour in the Hradec Králové region. The aim of this research is to find a trend in the illness development and spreading during the last years.

The analysis should bring detailed data divided by age, gender, region, disease source and process, the way of treatment, complications deteriorating the personal setback. The data will be sourced directly from the doctors who treated the illness, at least of a hundred patients. Complementary data will be coming from interviewing the patients or making them fill the targeted survey.

The diploma work is showing the trend in spreading the illness within the Hradec Králové region and is highlighting the options for its recent and effective treatment. The results are bringing info about diabetes and options for treatment which could potentially increase the quality of patients´ lives.

Keywords

Diabtes mellitus, complications, Hradec Králové region, treatment

Page 7: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Obsah

Úvod ....................................................................................................................................................9

1 Diabetes mellitus ................................................................................................................. 10

1.1 Historie diabetes mellitus ......................................................................................... 10

1.2 Pankreas ........................................................................................................................ 11

1.3 Diabetes jako metabolické onemocnění ............................................................... 12

1.4 Klasifikace diabetes mellitus ................................................................................... 14

1.5 Diagnostika diabetu .................................................................................................... 14

1.6 Diabetes mellitus 1. typu ........................................................................................... 15 1.6.1 Symptomy ........................................................................................................................................ 15 1.6.2 Možné příčiny ................................................................................................................................ 16 1.6.3 Léčba .................................................................................................................................................. 16

1.7 Diabetes mellitus 2. typu ........................................................................................... 18 1.7.1 Symptomy ........................................................................................................................................ 18 1.7.2 Možné příčiny ................................................................................................................................ 18 1.7.3 Léčba .................................................................................................................................................. 19

1.8 Komplikace diabetes mellitus.................................................................................. 20 1.8.1 Komplikace akutní ...................................................................................................................... 20 1.8.2 Komplikace chronické (mikrovaskulární) specifické ............................................... 23 1.8.3 Komplikace chronické (makrovaskulární) nespecifické ......................................... 24 1.8.4 Syndrom diabetické nohy........................................................................................................ 26

1.9 Moderní léčba ............................................................................................................... 27

2 Cíle práce ................................................................................................................................ 28

2.1 Hlavní cíl ........................................................................................................................ 28

2.2 Další cíle ......................................................................................................................... 28

3 Metodika práce ..................................................................................................................... 28

3.1 Charakteristika respondentů................................................................................... 28

3.2 Technika sběru dat ..................................................................................................... 28

3.3 Zpracování získaných dat.......................................................................................... 28

3.4 Vlastní zpracování dat................................................................................................ 29 3.4.1 Praktická část práce týkající se obou typů DM ............................................................. 29 3.4.2 Praktická část práce týkající se DM1. typu. .................................................................... 35 3.4.3 Praktická část práce týkající se DM 2. typu. ................................................................... 41 3.4.4 Praktická část práce porovnávající věkové kategorie .............................................. 47 3.4.5 Praktická část práce porovnávající více faktorů ......................................................... 51

Page 8: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

3.4.6 Praktická část práce porovnávající typ léčby u diabetiků před dvaceti lety a dnes .......................................................................................................................................................... 52

Diskuze ............................................................................................................................................ 53 Závěr ................................................................................................................................................ 57 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 58 Přílohy ............................................................................................................................................. 60

Page 9: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

9

Úvod K volbě tohoto tématu mě vedl fakt, že moje sestřenice i dva blízcí přátelé trpí diabetem typu 1 a některé další mé rodinné příslušníky postihl diabetes 2. typu. S tímto onemocněním se tedy setkávám již od dětství, a proto jsem se chtěla dozvědět více, a také zmapovat, jak se onemocnění v posledních letech vyvíjí, jak jsou na tom se zdravím a kvalitou života ostatní diabetici a tím také ukázat mým blízkým, že v tom nejsou sami.

Diabetes mellitus je v dnešní době poměrně hodně rozšířené onemocnění, které postihuje muže, ženy a děti v jakémkoliv věku, s jakoukoli tělesnou kondicí, vzděláním nebo zaměstnáním. Obzvláště diabetes 2. typu je dnes považován za civilizační onemocnění.

Obecně obou typů diabetu stále přibývá a diabetes potenciálně ohrožuje většinu z nás. Proto se ve své bakalářské práci budu zabývat diabetickými pacienty, jejich nemocí, komplikacemi, společenskými, psychologickými a dalšími aspekty diabetu.

Cílem teoretické části této práce je klasifikovat a popsat diabetes a jeho typy, uvést historii této nemoci, komplikace s ní spojené a podat celkový obraz o možnostech léčby, řešení komplikací a potenciálních příčinách. Dále jsou v teoretické části práce nastíněny nové možnosti léčby diabetu. V části praktické je provedena analýza dat 150 pacientů a jejich rozdělení do kategorií podle typu diabetu, věku a pohlaví, jsou zde sledovány další aspekty, které se s onemocněním pojí a také, jak zdravý životní styl ovlivňuje průběh onemocnění. Cílem praktické části je zmapovat, jestli jsou rozdíly v onemocnění u mužů a žen, rozdíly mezi věkovými kategoriemi a porovnání se statistikami pro Českou republiku.

Page 10: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

10

1 Diabetes mellitus Diabetes mellitus je metabolické onemocnění, které je charakterizováno zvýšenou hladinou glukózy v krvi (glykémie) (Rybka, 2007).

Diabetes mellitus je onemocnění, které se v lidské populaci vyskytuje stále častěji. V České republice bylo ke dni 31. 12. 2013 861 647 pacientů s onemocněním diabetes mellitus z celkového počtu 10 512 419 obyvatel. Tento počet nemocných činil celkem 8,196 %. Počet pacientů s cukrovkou v České republice se stále nepatrně zvyšuje (ÚZIS ČR, 2014 [online]).

V českém jazyce nese název cukrovka. Tato choroba je řazena mezi metabolická onemocnění, je charakterizována zvýšenou hladinou glukózy v krvi, tj. hyperglykémií (Šindelka, 2000; Rybka, 1988).

Pokud je v těle lehce zvýšená hladina glukózy v krvi nebo pomalejší inzulinová reakce, jedná se o prediabetes nebo také suspektní diabetes. Ve své podstatě suspektní diabetes není cukrovka v pravém slova smyslu, ale již tato lehce zvýšená hladina glukózy v krvi představuje riziko vzniku pozdních komplikací. Pokud se vyskytují všechny symptomy této choroby, jedná se o klinicky zřejmý diabetes mellitus, kdy organismus není schopen produkovat nebo dostatečně využívat inzulin (Kushi, 1985).

1.1 Historie diabetes mellitus Historie diabetu sahá až do dob opravdu dávných, a tím se cukrovka řadí mezi jedny z nejstarších známých nemocí lidstva.

O historii diabetu uvedli Bartoš, Vaněk (1990) a Rybka (1988), že zřejmě úplně poprvé v historii se setkali s diabetem lidé žijící již ve starém Egyptě, jelikož okolo roku 1500 př. n. l. byl nalezen staroegyptský papyrus se záznamy o zvláštní nemoci, kdy nemocní měli i přes dostatek stravy poruchu výživy, která nakonec vedla k bezvědomí a následně ke smrti.

Přibližně před 3000 lety žil hinduistický lékař Sušruta, který se tímto onemocněním zabýval. Dokázal ho rozlišit na dva typy, z nichž podle něj první typ vznikal díky škodlivé stravě a druhý typ se vyskytoval v rodinách u předků (Bartoš, Vaněk, 1990; Rybka, 1988).

Pojmenování diabetes pravděpodobně pramení od lékaře jménem Aretaeus z Kapadocie, který žil ve 2. století n. l. Ten pozoroval pacienty a zjistil, že při cukrovce pacienti velmi často močí. Nejspíše v důsledku tohoto poznatku použil řeckého slova diabetes, což v překladu znamená sifon.

V roce 1674 anglický doktor jménem Thomas Willis jako vůbec první ze všech zjistil, že moč diabetiků je sladká. Přibližně o sto let později jistý Cullen vypozoroval, že glykosurie provází všechny nemocné diabetem, a proto připojil diabetu přívlastek mellitus, což v překladu znamená sladký (Vaněk, 1990).

V roce 1869 popsal Paul Langerhans ve slinivce břišní podivné ostrůvky, nicméně ještě nevěděl, jaký mají význam. Klíčový zlom ve výzkumu diabetu byly pokusy J. von Meringa a O. Minkowskeho, kteří dělali pokusy se psy. Těmto psům odebírali slinivku a pozorovali, že po jejím odebrání psi začali trpět diabetem. Klíčovým bylo pozorování

Page 11: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

11

moči, kdy u psů, kteří podstoupili vyoperování slinivky, byla moč sladká a vyskytovala se v ní glukóza.

Na přelomu 19. a 20. století byly popsány Langerhansovy ostrůvky a jejich histologické změny vypozorované při onemocnění cukrovkou. Také byly rozlišeny alfa a beta buňky pankreatu, ale jejich funkce známa nebyla. Velký objev udělali chirurg Frederick Banting a Charles Best, když díky pokusům na psech, které prováděli, objevili hormon, který slinivka břišní produkuje a nazvali jej isletin. Ten byl ovšem zanedlouho přejmenován na inzulin. Za tento mimořádný objev si v roce 1923 vysloužili Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Nejdříve se inzulín získával jako extrakt ze slinivky jatečního dobytka, ale musel se aplikovat několikrát denně. O pár let později byl jeho účinek prodloužen přidáním protaminu, což je bílkovina získaná ze spermatu ryb. Po válce umožnil technický rozvoj zjistit strukturu molekuly inzulinu, který byl také v návaznosti na toto objevení v roce 1963 synteticky vyroben.

V dnešní době se využívá lidský inzulin a analoga inzulinu. Lidský inzulin je vyráběn semisynteticky z inzulinu vepřového a biosynteticky tak, že je přenesena rekombinantní DNA do buňky Escherichia coli či Saccharomyces cerevisiae. Označuje se zkratkou HM. Analoga inzulinu jsou biosynteticky připravené molekuly inzulinu. Tato analoga se liší od lidského inzulinu na určitých pozicích aminokyselin. Tyto inzuliny mají také specifické vlastnosti (inzuliny bazální mají vyrovnanější působení během dne a působí déle, než inzuliny lidské, naopak krátce působící inzuliny působí rychleji a kratší dobu ve srovnání s lidskými (Pelikánová a Bartoš, 2010).

Začínalo se s inzuliny o koncentraci 40 U (jednotek) v 1 ml. Přibližně okolo roku 1995 se přecházelo na inzuliny o koncentraci 100 U v 1 ml a v roce 2016 se dostaly na trh inzulinová analoga o koncentraci 200 a 300 U v 1ml (Štefánková, 2016).

1.2 Pankreas Pankreas neboli slinivka břišní je jeden z orgánů našeho těla. Je to orgán nepárový, velký asi 25 cm a vážící přibližně 80 g. Slinivka je žláza, která je umístěna v lidském těle v kličce duodena. Tato žláza produkuje pankreatickou šťávu do dvanáctníku. Pankreatická šťáva zajišťuje trávení potravy a produkují ji žlázové buňky pankreatu. Mezi buňkami žlázovými se vyskytují shluky buněk, které produkují hormony, jako jsou inzulin a glukagon. Tyto shluky buněk nazýváme Langerhansovy ostrůvky. V Langerhansových ostrůvcích můžeme dále rozlišit alfa buňky (A buňky), beta buňky (B buňky), delta buňky (D buňky) a F buňky. A buňky jsou buňky, které produkují glukagon. D buňky produkují somatostatin a F buňky pankreatický polypeptid. Z hlediska cukrovky jsou ale ve slinivce nejdůležitější B buňky, které produkují inzulin. (Bartoš, Vaněk, 1990; Rybka, 1988)

Inzulin Kahn et al. (2005) uvedli, že inzulin je hormon, který je produkován beta buňkami pankreatu. Po chemické stránce je složen z 51 druhů aminokyselin. Mezi jeho hlavní funkce patří snižování hladiny glukózy v krvi tím, že glukóza je ukládána ve formě glykogenu do zásoby v játrech. Mezi další funkce inzulinu patří ovlivňování buněčných receptorů. Pokud je inzulin navázán na receptor buňky, tak se buňka ,,otevře pro inzulin´´, glukóza může do buňky vstoupit a být využívána. Tímto procesem se snižuje hladina

Page 12: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

12

glukózy v krvi. U diabetických pacientů se toto ovšem neděje v důsledku nepřítomnosti inzulinu nebo neschopnosti těla jej využít. To je také důvod, proč mají diabetici vyšší hladiny cukru v krvi a inzulin musí být do těla pravidelně dodáván. Existují však výjimky, kdy například mozek a některé další buňky v těle nepotřebují inzulin k tomu, aby mohly přijmout glukózu. Je to zřejmě způsobeno tím, že potřebují neustálý přísun glukózy z krve (Rybka, 1988; Šindelka, 2000; Brož et al., 2015). Rybka (1988) a Stevenová (1995) uvádějí, že sekrece inzulinu je ovlivňována hladinou cukru v krvi. Pokud je přijímáno více sacharidů, slinivka musí produkovat více inzulinu, aby se sacharidy využily. Inzulin musí být ale produkován neustále, a to i když není přijímána žádná potrava. Je to z toho důvodu, že buňky v organismu potřebují přísun energie neustále, a proto je neustálá přítomnost inzulinu v krvi důležitá. Pokud není dodávána glukóza do krve z tráveniny, je uvolňována ze záložních zdrojů v organismu. Inzulin ale není jediná látka, která se na využívání glukózy podílí. Bylo zjištěno, že lidské tělo produkuje denně 40 – 50 jednotek inzulinu. Toto množství by tedy mělo stačit i diabetikovi, který si inzulin aplikuje. Nicméně se ukázalo, že velké spoustě diabetiků tento počet jednotek inzulinu zdaleka nestačí. Pravděpodobně je to v těle zaviněno látkami, které proti inzulinu v organismu působí (Rybka, 1988).

Glukagon Glukagon je hormon produkovaný alfa buňkami pankreatu a je znám jako antagonista inzulinu. Tento hormon zajišťuje uvolňování glukózy do krevního oběhu. Glukagon zabraňuje u zdravého člověka vzniku těžké hypoglykémie tím, že stimuluje glykogenolýzu. Produkce glykogenu je stimulována například stresem. Naopak zvýšená glykémie glukagon inhibuje (Kushi, 1985).

1.3 Diabetes jako metabolické onemocnění Co je metabolismus Metabolismus je přeměna látek a energií v živém organismu a probíhá jako sled různých chemických reakcí. Chemické procesy, které se v našem organismu odehrávají, dělíme na anabolické a katabolické. Tyto děje jsou enzymově řízeny a dějí se přesně, v určitých místech a pokaždé stejně. Metabolické pochody nám umožňují přijatou potravu přeměňovat na energii, která je pro fungování našeho těla naprosto nezbytná (Kushi, 1985). Příjem potravy by měl být regulován. V dětství a dospívání je potřeba potravy největší vzhledem k tomu, že organismus v těchto obdobích hodně roste. Taktéž je potřeba zvýšit příjem potravy, pokud máme větší fyzickou zátěž. Naopak ve stáří organismus tolik energie nepotřebuje, a proto by měl být příjem potravy snížen (Rybka, 1988). Rybka (1988) ve své knize metabolismus rozděluje podle jeho hlavního předmětu na metabolismus sacharidů (cukrů), lipidů (tuků) a proteinů (bílkovin). Dále do metabolismu řadíme samozřejmě také proces zvaný respirace (dýchání).

Anabolismus – jsou chemické děje v organismu, které jsou opakem k dějům katabolickým. To znamená, že anabolické děje v organismu jsou děje výstavbové, kdy z jednodušších látek vznikají látky složitější. Když probíhají anabolické děje, energie je na rozdíl od dějů katabolických spotřebovávána. Příkladem anabolické reakce je například ukládání glukózy do jater a svalů ve formě zásobního glykogenu.

Page 13: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

13

Katabolismus – jsou také chemické děje v organismu. Tyto děje jsou rozkladné, kdy složitější produkty nebo látky v organismu jsou rozkládány na jednodušší, dále využitelné chemické látky. Při katabolických dějích se uvolňuje energie. V případě sacharidů je katabolickým dějem v těle glykolýza (a následné reakce za účasti kyslíku), neboli rozklad glukózy, a dále glykogenolýza, což je rozklad zásobního jaterního glykogenu nebo glykogenu uloženého ve svalech.

Metabolismus sacharidů V potravě přijímáme určité množství sacharidů, jak monosacharidů (jednoduchých), což jsou například glukóza, fruktóza a galaktóza, tak disacharidů (dvojitých), do kterých řadíme maltózu, sacharózu a laktózu, a také polysacharidů (složitých), jako jsou například škrob, glykogen, chitin a celulóza (Jirkovská et al., 2014).

Po přijetí sacharidů do těla začíná jejich odbourávání. Některé polysacharidy neumí lidské tělo štěpit, např. vlákninu s vysokým obsahem celulózy. Monosacharid glukóza (jako klíčový zdroj energie lidského těla) začíná být štěpen v buněčné cytoplazmě procesem zvaným glykolýza. Glykolýzu dělíme na aerobní (za přístupu kyslíku) a anaerobní (bez kyslíku) (Kedrová, 2011 [online]).

Aerobní glykolýza – rozklad sacharidů, kdy konečným produktem je kyselina pyrohroznová (pyruvát), která se přemění na acetylkoenzym A, který postupuje dále do Krebsova (citrátového) cyklu, kde je z něj uvolňována energie.

Anaerobní glykolýza – je rozklad sacharidů, při kterém není dostatek kyslíku a vzniklá kyselina pyrohroznová nevstupuje do Krebsova cyklu, ale vzniká z ní kyselina mléčná (laktát), ze které se poté uvolní energie.

Glykogenolýza – je rozklad glykogenu uloženého v játrech a svalech na glukózu

Glukoneogeneze – je tvorba glukózy z pyruvátu nebo laktátu, zjednodušeně řečeno se dá glukoneogeneze přirovnat k obrácené glykolýze

Glykogeneze – je tvorba glykogenu z glukózy

Glukóza Glukóza je jednoduchý sacharid, který koluje v lidském těle rozpuštěn v krvi. Přítomnost glukózy v krvi je nezbytná pro správné fungování všech buněk v lidském těle, jelikož glukóza je jakýsi pohon pro naše buňky. Samotná glukóza, ale nestačí. Je potřeba mít v krvi dostatek hormonu inzulinu, který funguje jako pomyslný klíč a otevírá buňky, aby do nich glukóza mohla vstoupit. Pokud člověk trpí diabetem, v krvi je nedostatek inzulinu, ať už v důsledku nefunkční slinivky nebo nedostatečného využití inzulinu (inzulinové rezistence), glukóza z krve není využívána, ale začne se v krvi hromadit. To má za následek zvýšení glykémie (hladina glukózy v krvi), a také produkci moči s obsahem glukózy. Tento jev se nazývá glykosurie (Rybka, 1988).

Glykémie Glykémie je hladina glukózy (lidově cukru) v krvi. Její hladina by se měla u zdravých lidí nalačno pohybovat od 3,6 do 5,5 mmol/l, 1 hodinu po jídle jsou hodnoty do 7,8mmol/l (Perušičová, 2012). O diabetes se jedná, pokud je hodnota glykémie nalačno vyšší, než 7,0 mmol/l nebo náhodná glykémie vyšší, než 11,1mmol/l. Pokud jsou hodnoty glykémie

Page 14: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

14

nalačno mezi 5,6 – 7,0 mmol/l nebo 2 hodiny po vypití 75g glukózy 7,8-11,0 mmol/l, jedná se o prediabetes. Pro diagnostikování diabetu se také využívá tzv. orální glukózo toleranční test neboli tzv. glykemická křivka, který také hodnotí funkci beta buněk pankreatu a míru inzulinové rezistence (Stumvoli et al., 2000 [online]). Hladinu glykémie regulují různé mechanismy. Nejvýznamnější hormony pro regulaci glykémie jsou hormony inzulin, který hladinu glukózy v krvi snižuje. Naproti tomu působí v těle další hormony, jako jsou například glukagon, adrenalin, kortizon a růstový hormon, které zvyšují hladinu glykémie (Bělobrádková, Brázdová, 2006).

1.4 Klasifikace diabetes mellitus Diabetes mellitus klasifikujeme do čtyř kategorií (Rybka, 2007):

Diabetes mellitus 1. typu (DM1T) – dříve pojmenován jako inzulindependentní (IDDM)

Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) – dříve pojmenován jako noninzulindependentní (NIDDM) (

Gestační diabetes – zkratkou GDM, je diabetes, který se objevuje u některých žen v těhotenství a po porodu vymizí. V některých případech se z gestačního diabetu může vyvinout DM1T nebo DM2T. (Rybka, 1988). Tento typ diabetu vzniká v důsledku uvolňování těhotenských hormonů, kdy organismus ženy není schopen vyrovnat se s jinou potřebou inzulinu, než bylo běžné a zvyšuje se hladina glykémie. Větší množství glukózy proniká přes placentu k plodu. Ten je nucen produkovat větší dávky inzulinu. Děti matek s gestačním diabetem se rodí velké, jsou tlustější, než děti zdravých matek a po porodu jsou tyto děti ohroženy hypoglykémií.

Ostatní specifické typy diabetu – mezi tyto typy patří genetický defekt beta buněk a genetické defekty účinku inzulinu, MODY diabetes, onemocnění exokrinního pankreatu, endokrinopatie, chemicky a léky indukovaný diabetes, infekce, neobvyklé formy imunologicky podmíněného diabetu, genetické syndromy asociované diabetem.

MODY diabetes (Maturity Onset Diabetes in the Young). Jak již název vypovídá, je to diabetes typu 2, který se vyskytuje u mladých lidí do 25 let věku. Tento typ diabetu se vyskytuje zřídka a klasické projevy a komplikace nemusí být vůbec přítomny, a pokud jsou, tak jen v menší míře. MODY je typ diabetu, který je geneticky podmíněný a rozděluje se na několik typů (Rybka, 2007).

1.5 Diagnostika diabetu Pickup a Williams (1997) ve své knize uvedli, že diabetes se diagnostikuje následujícím způsobem. Klasické symptomy jsou přítomny:

Náhodná hodnota glykémie je ≥ 11,1 mmol/l, jedná se o diabetes. Náhodná hodnota glykémie je v rozmezí 5,5–11,0 mmol/l, postupuje se

s vyšetřením stejně, jako u pacientů, kde tyto klasické symptomy přítomny nejsou (viz. níže).

Page 15: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

15

Klasické symptomy nejsou přítomny:

Glykémie na lačno je ≥ 7,1 mmol/l. Náhodná glykémie je ≥ 11,1 mmol/l. Glykémie na lačno je v rozmezí 6,1-6,9 mmol/l. Glykémie 2 hodiny po jídle je ≥ 11,1 mmol/l.

Ve všech těchto případech, kdy klasické symptomy nejsou přítomny, se změří hladina glykémie 2 hodiny po jídle. Pokud je tato hladina ≥11,1 mmol/l a/nebo je další hladina glykémie na lačno ≥ 7,1 mmol/l, jedná se o diabetes.

1.6 Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 1. typu je charakterizovan nedostatecnou produkcı inzulinu ve slinivce brisnı a jiz od pocatku je v lecbe nutna inzulinoterapie. Casteji se objevuje u detı a mladych lidı, ale nenı vyjimkou u dospelych do ctyriceti let veku. K tomuto typu onemocnenı je nachylnost u obou pohlavı stejna. Take tento typ cukrovky nenı spojovan s obezitou (Stevenova, 1995).

Diabetes mellitus 1. typu je typický autoimunitní destrukcí beta buněk slinivky břišní. Nemoc se projevuje teprve tehdy, když je zničených přibližně 80% všech beta buněk (Rybka, 1988).

Díky tomu, že organismus dětí a mladistvých se velmi rychle vyvíjí a má vysoké nároky, co se přijaté energie týče, je velice proměnlivý, a proto je nutné poměrně často upravovat dávky inzulinu. V dospělosti se potřeba inzulinu ustálí, ale stále přetrvává labilita glykémie, což je charakteristickým rysem diabetu typu 1 spolu se sklonem ke ketoacidóze, což je velký rozvrat látkové výměny (Rybka, 1988).

Podle nového rozdělení Rybka (2007) uvádí ve své knize tyto typy diabetu 1. typu:

A. imunitně podmíněný – tento podtyp je charakteristický tím, že dojde k autoimunitnímu procesu, při kterém jsou zničeny beta buňky, a vyskytuje se u osob, které mají diabetes mellitus geneticky podmíněný

B. idiopatický – je typ diabetu vyskytující se v africké i asijské populaci, přičemž více věcí není známo

Další skupinou je typ LADA (Latent Autoimmune Diabetes in Adults) – tento typ diabetu se projevuje u neobézních jedinců. Typicky projev není u dětí a mladistvých, ale u dospělých. Na počátku tohoto onemocnění stačí jen nasadit dietu a podávat perorální antidiabetika (Rybka, 2007).

1.6.1 Symptomy Symptomy, které odpovídají diabetu typu 1, jsou (Kumar a Clark, 1994):

Polyurie – je nadměrné močení, kdy postižený může vyprodukovat 2-3 litry moči za den,

polydipsie – nadměrná žíznivost, úbytek hmotnosti, nechutenství,

Page 16: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

16

únava, s pokračujícím metabolickým rozvratem se objevuje zápach z úst po acetonu,

bolesti břicha, zvracení (ketoacidóza), ketonurie – znamená přítomnost ketolátek v moči, glykosurie – je přítomnost glukózy v moči, náhodná glykémie ≥ 11,1 mmol/l nebo glykémie měřená na lačno v hodnotách

≥ 7 mmol/l (Kushi, 1985, s. 81).

1.6.2 Možné příčiny Většina nemocných nemá v rodině nikoho, kdo by trpěl DM1T, nicméně genetika zde sehrává také určitou roli. Pokud se totiž v rodině cukrovka 1. typu již vyskytla, má jedinec větší pravděpodobnost, že se u něj totéž onemocnění také objeví. Pokud má jednovaječné dvojče jedince DM1T, je 50% pravděpodobnost, že se u něj toto onemocnění také rozvine. U dvojvaječného dvojčete je tato pravděpodobnost 6%, u sourozence už jen 3,2%. Je také zajímavé, že pokud otec dítěte je diabetik, je pravděpodobnost onemocnění 4,6%, ale v případě diabetické matky jsou to jen 3% (Rybka, 2007).

Pokud se u dětí či dospívajících cukrovka projeví, zdá se, že přišla náhle. Není tomu však doopravdy tak. Tento typ diabetu je podmíněn geneticky i ostatními vlivy vnějšího prostředí. V drtivé většině případů jí předcházejí různá onemocnění, jako jsou například spalničky, plané neštovice, žloutenka apod. Také k rozvoji tohoto typu onemocnění přispívá psychické vypětí dětí, jako je například rozvod, nová škola, změna prostředí, šikana a další, psychiku zatěžující okolnosti (Rybka, 1988).

1.6.3 Léčba Jediná možná léčba je léčba inzulinová (Štechová, Perušičová a Honka, 2014). Je to jediná možná léčba diabetu 1. typu, která nelze nahradit ničím jiným. Když v těle klesá produkce inzulinu a následně inzulin není produkován vůbec, je potřeba, aby byl dodáván exogenně, jen tak může pacient tento stav přežít.

Inzulin neexistuje v tabletkach, ale podava se injekcne. Od injekcnıch strıkacek se preslo k inzulinovym perum, do kterych se buď dava napln inzulinu (cartridge nebo penfil) nebo je uz pero predplnene (flexpeny). Dalsı moznostı aplikace je inzulinova pumpa. Inzulin se obvykle aplikuje do bricha, stehen, hyzdı a pazı (Broz et al., 2015).

Dnes rozlišujeme různé typy inzulinu (Brož et al., 2015):

Ultrakrátce působící inzulin – je inzulin, který má velice krátkou dobu účinku, a proto většinou nehrozí, že by po jeho aplikaci, v době jeho působení, nastala hypoglykémie. Tento inzulin se aplikuje ihned před jídlem. Po jídle pacient už nemusí zařazovat žádnou jinou svačinu, protože je inzulin vyčerpán a hypoglykémie tedy nehrozí. Využívá se hojně při gestačním diabetu. Nástup tohoto inzulinu je od 10 do 15 minut, maximum účinku se projevuje přibližně mezi 30 a 45 minutami a účinkovat přestane za 2 – 5 hodin.

Krátce působící inzulin – je takový, který má delší dobu působení. Jeho nástup je přibližně po 30 minutách od aplikace, maxima působení dosahuje po 1 – 3 hodinách a přestává účinkovat asi po 4 – 6 hodinách od aplikace. Aplikuje se také

Page 17: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

17

před hlavními jídly, ale po jídle je nutno mít svačinu, aby nedošlo k hypoglykémii v důsledku stálého působení tohoto inzulinu.

Středně dlouho působící inzulin – někdy také nazývaný noční nebo bazální. Tento inzulin nahrazuje základní sekreci inzulinu, je vhodný v podávání nalačno, takže ho diabetici aplikují večer před spaním. Nástup tohoto typu inzulinu je po 1 až 3 hodinách od aplikace, jeho maximální účinek se projevuje od 4 do 16 hodin a v krvi zůstává celkem asi 20 – 24 hodin.

Dlouho působící inzulin – je velice podobný tomu středně dlouho působícímu inzulinu. Aplikuje se ve stejných případech, jako středně dlouho působící inzulin a v poslední době ho často nahrazuje. Zjednodušeně by se dalo říci, že tento inzulin nemá žádný vrchol působení a působí téměř konstantně. Samozřejmě jako každý jiný typ inzulinu má i tento svůj nástup, maximální dobu působení a fázi, kdy doznívá. Jeho nástup je po 3 – 4 hodinách a jeho účinek v těle přetrvává 24 – 36 hodin.

Do inzulinové léčby se řadí samozřejmě léčba inzulinovou pumpou. Oficiálně se léčba inzulinovou pumpou nazývá kontinuální subkutánní inzulinová infuze (anglická zkratka je CSII). Při této formě léčby se využívá jen krátce působící inzulin. Tento inzulin je pravidelně v průběhu dne dodáván do těla v podobě tzv. bazálního inzulinu, přičemž jídlo, které diabetik sní, je pokrýváno tzv. bolusy inzulinu (Štechová a Piťhová, 2013).

Nefarmakologická léčba spočívá v dodržování stravovacího režimu a ve zvýšené fyzické aktivitě. Strava diabetika není speciální, ale racionální. Důležité je, aby si pacienti s DM1T uměli spočítat množství sacharidů v jednotlivých porcích a dle toho mohli upravovat dávku inzulinu (Štefánková, 2016). Zvýšení fyzické aktivity je velice prospěšné pro snižování hladiny cukru v krvi. Bylo také zjištěno, že při fyzické námaze probíhá u diabetiků větší oxidace lipidů, než sacharidů na rozdíl od zdravých lidí (Štrechová, Perušičová, Honka, 2014).

Dalším typem léčby se stává léčba chirurgická, kdy je diabetikovi transplantována slinivka břišní, její část nebo jen Langerhansovy ostrůvky. Tyto výkony ale nejsou časté, protože je velice málo vhodných dárců slinivky. Dalším předmětem bádání se stává také transplantace kmenových buněk, která by do budoucna mohla přinést diabetikům lepší život (Štrechová, Perušičová, Honka, 2014).

K léčbě DM1T patří samozřejmě monitorování glykémií, které diabetik provádí sám. Jedná se o tzv. self-monitoring. Diabetik má díky monitorování vlastní glykémie představu o tom, jak může upravit dávky inzulinu, eventuálně jídla. Každý diabetik by si měl vést poznámky o naměřených hodnotách glykémie, o hladinách cukru v krvi a také o každé změně dávky inzulinu, to mu může pomoci lépe se ve svém stavu orientovat (Rybka, 1988; Stevenová, 1995).

Brož et al. (2015) uvádí, že glykémie se měří pomocí speciálních přístrojů na měření glukózy, které se nazývají glukometry. Na testovací proužek se kápne kapka krve z prstu diabetika, proužek se vloží do glukometru a ten nám ukáže hodnotu glykémie. Tato hodnota je okamžitá, nevypovídá nic o celkové léčbě. Diabetici využívají toto měření např. před fyzickou námahou, po fyzickém výkonu nebo před řízením vozidla.

Page 18: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

18

Pokud chceme znát vývoj hladiny glukózy, je třeba podle Brože et al. (2015) podívat se na glykemický profil, což je několik měření glukózy v průběhu dne. Rozlišujeme malý a velký glykemický profil, kdy malý je sestaven z 3 – 5 měření, které jsou prováděny před hlavními jídly, před spaním a v noci a velký glykemický profil ze 6 – 8 měření, kdy je glykémie kontrolována dvě hodiny před každým hlavním jídlem, jednu až dvě hodiny po každém hlavním jídle, před spaním a následně ve dvě hodiny v noci.

1.7 Diabetes mellitus 2. typu Diabetes mellitus 2. typu je charakteristický pro jedince starší čtyřiceti let nebo pro jedince, kteří jsou obézní. Tento typ tvoří asi 85 – 90 % všech nemocných diabetem. V případě tohoto typu diabetu sice slinivka břišní produkuje dostatek inzulinu, nezřídka o mnoho více, než u zdravého člověka, ale tělo není schopné ho využít. Dochází k tomu díky inzulinové rezistenci (IR) (Rybka, 1988). Podle Larsena et al. (2003) IR neboli inzulinová rezistence znamená, že buňky nejsou schopny adekvátně reagovat na inzulin, jelikož je inzulinových receptorů na buňce buď málo, nebo inzulin dobře nenavazují (Stevenová, 1995). V tomto případě se glukóza nedostává do buněk, zejména svalových, je snížena tvorba glykogenu ve svalech a zvyšuje se hladina glykémie. (Rybka, 2007).

Lidé, kteří onemocní tímto typem diabetu, většinou nepotřebují inzulinovou léčbu, avšak časem, díky zhoršujícímu se využívání nebo produkci inzulinu, inzulinovou léčbu nakonec vyžadují. Z počátku stačí vyšší fyzická aktivita, dieta, perorální antidiabetika. Pro tento typ diabetu je charakteristická hyperglykémie, což znamená zvýšenou hladinu cukru v krvi (Rybka, 2007).

1.7.1 Symptomy Většinou je tento typ diabetu zachycen náhodně při kontrole u lékaře, kde je prováděno vyšetření krve – stanovena hladina glykémie. Obvykle DM2T probíhá dlouhou dobu (až několik let) skrytě, a proto již v době diagnózy můžou být rozvinuty některé komplikace- retinopatie, neuropatie, nefropatie. Vždy při onemocnění diabetem se také objevuje hyperglykémie (Rybka, 2007; Kumar a Clark, 2012).

Může se projevit také typickými příznaky (Stevenová, 1995):

Polyurie, polydipsie – někdy může být ale potlačována vzhledem k věku pacienta. Je obecně

známo, že staří lidé nemají pocit žízně, únava, rozmazané vidění.

1.7.2 Možné příčiny Hlavní příčinou vzniku tohoto typu onemocnění je zřejmě obezita. Nadměrné dlouhodobé přejídání přetěžuje slinivku, která je neustále v běhu, kdy produkuje obrovské množství inzulinu, aby pokryla množství přijatých sacharidů. Postupem času není schopna produkovat stále takové množství inzulinu a dochází tedy ke zvyšování glykémie. V případě takových pacientů je namístě zhubnout a ve většině případů to vede opět k normálnímu stavu fungování organismu. Další možnou příčinou jsou genetické dispozice, kdy pacienti nemusí být obézní, ale přesto mají zvýšenou hladinu glukózy v krvi,

Page 19: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

19

a to v důsledku nesprávného využívání inzulinu. Jako faktory vzniku tedy můžeme uvést nadměrný příjem potravy, její nevhodné složení, nedostatečnou fyzickou aktivitu, vysoký cholesterol, kouření a jiné (Rybka, 1988; Rybka, 2007).

1.7.3 Léčba Cılem lecby DM2T je snızenı hyperglykemie a predchazenı rozvoji pozdnıch komplikacı. Nedılnou soucasti je i lecba vysokeho krevnıho tlaku – hypertenze a vysoke hladiny tuku v krvi – dyslipidemiı (Belobradkova, Brazdova, 2006).

Poslední a nedílnou součástí nefarmakologické léčby diabetu 2. typu je edukace, což znamená vzdělávání a vychovávání diabetiků k tomu, aby byli dostatečně samostatní, měli přehled o různých aspektech nemoci apod. Cílem edukace je přenést část zodpovědnosti za léčbu diabetiků i na ně (Rybka, 2007).

Léčbu můžeme rozdělit na nefarmakologickou a farmakologickou

Nefarmakologická léčba: Jako první připadá v úvahu léčba dietou. Výživa diabetiků, kteří trpí diabetem 2. typu, by měla ctít zásady racionální stravy. Tito lidé by měli zařadit do jídelníčku co nejvíce zeleniny a vlákniny, omezit příjem živočišných tuků a jednoduchých cukrů, a také přestat s kouřením a větším pitím alkoholu. Při kompenzaci diabetu dietou je dobré, aby ani diabetici nezapomínali na pitný režim a pili dostatek čisté vody (Rybka, 2007). Léčba pohybem je taktéž u tohoto typu onemocnění namístě. Pohybovou aktivitu je doporučováno dělat pravidelně, přibližně 3x do týdne v rozsahu 30 – 50 minut. U pohybu je také důležité sledovat tepovou frekvenci a zbytečně se nepřetěžovat. Pro obézní lidi je lepší vykonávat činnosti, které nejsou příliš náročné, jako je například chůze, pomalá jízda na kole, plavání, golf. Pro ty zdatnější se nabízí aktivity, jako například rychlá chůze, tenis, tanec, bruslení, lyžování a další. Pro fyzicky trénované jedince je vhodná košíková, běh, rychlý běh na lyžích, hokej, fotbal nebo třeba squash (Pelikánová, Bartoš et al., 2010).

Farmakologická léčba: Podle Rybky (2007) jsou perorální antidiabetika (PAD) látky, které buď snižují inzulinovou rezistenci (inzulinové senzitiéry) nebo zvyšují produkci inzulinu (inzulinová sekretagoga), a tím snižují hyperglykémii. Tyto léky jsou přísně hodnoceny a musejí splňovat různá kritéria, jako je snižování hyperglykemie, snižování BMI nebo jeho kladné ovlivňování, snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění, a také musí mít dlouhotrvající účinek, který se nemění. Perorální antidiabetika dělíme do několika kategorií (Rybka, 2007):

Senzitiéry:

Biguanidy – z této skupiny je doporučován jen jeden lék a tím je výše zmiňovaný metformin, který zvyšuje citlivost tkání na inzulin a potlačuje glukoneogenezi. Má také pozitivní účinky na snižování hmotnosti, jelikož ovlivňuje metabolismus lipidů, zpomaluje aktivitu žaludku a zlepšuje kinetiku střev.

Thiazolidindiony (glitazony) – tyto látky se používají v kombinaci s metforminem, pokud léčba metforminem není účinná. Dále se používají namísto metforminu, pokud tento není dobře organismem snášen. Glitazony zvyšují

Page 20: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

20

využívání glukózy a také zvyšují inzulinovou citlivost. Mezi glitazony se řadí látky, jako jsou roziglitazon a pioglitazon.

Sekretagoga:

Deriváty sulfonylurey (SU-PAD) – léky této skupiny se využívají nejčastěji u pacientů, kteří nadváhou netrpí, a není u nich předpokládána inzulinová rezistence. Tyto farmaka blokují kanál vápníku v beta-buňkách, poté dochází k depolarizaci membrány a vstupu vápníku do buněk. Tím se přiblíží sekreční granule k povrchu buňky a inzulin je uvolněn do oběhu (Rybka, 2007). Léky patřící do této skupiny jsou například glipizid, glimepirid a glikazid. U těchto léků je zvýšené riziko hypoglykémie.

Glinidy –ovlivňují inzulinovou sekreci již v její časné fázi. Dobře se vstřebávají z trávícího ústrojí a díky nim lze mít flexibilní dietní režim, jelikož s vynechanou dávkou jídla je možné také vynechat dávku léků. Zástupci této skupiny jsou repaglinid a nateglinid.

Ostatní:

Inhibitory alfaglukosidáz – jsou léky, které nejsou využívány moc často. Fungují na principu zpomalování metabolismu sacharidů, ale mají nepříznivé vedlejší účinky, jelikož se nepřeměněné sacharidy dostávají do tlustého střeva a způsobují nadýmání nebo průjem. Na českém trhu je z této skupiny léků dostupná akarbóza.

Lékem první volby je spolu s režimovými opatřeními (dieta, pohyb) metformin. Pokud toto nestačí, přistupuje se ke kombinaci jednotlivých PAD nebo inzulinu (viz. výše DM1T) (Rybka, 2007). U diabetiků 2. typu se začíná dlouze působícím inzulinem, který se přidává k PAD.

1.8 Komplikace diabetes mellitus

1.8.1 Komplikace akutní Jsou komplikace, které se objevují poměrně často, a je třeba, aby pacienti těmto komplikacím uměli předcházet. Tyto komplikace by se neměly nikdy podceňovat a pacienti, u kterých se akutní metabolická komplikace vyvine, potřebují celkovou péči a někdy také hospitalizaci. Po odeznění komplikace je třeba změnit přístup k dalšímu léčení, aby se komplikace už nevyskytla (Rybka, 2007).

Hypoglykémie Hypoglykémie je jedna z nejběžnějších komplikací u diabetiků vůbec a jeto takový stav organismu, kdy hladina glukózy v krvi poklesne pod hranici glukózy 3,5 mmol/l přičemž klinické příznaky hypoglykémie se projevují, když hranice glykémie klesne pod 3,3 – 2,8 mmol/l. Pokud hladina glykémie poklesne ještě více, projevují se už příznaky postižení centrální nervové soustavy (CNS). Tento stav bývá především vyvoláván větší dávkou inzulinu, než je obvyklé. V tomto případě je v těle více inzulinu, než je potřeba a glykémie je snižována. Další věc, která může hypoglykémii vyvolat, je snížená dávka jídla nebo jeho vynechání, kdy množství přijímaného inzulinu je obvyklé, ale glukózy v těle je málo. Hypoglykémie bývá také často vyvolána díky nějaké neplánované nebo větší fyzické aktivitě, jako je například těžší práce na zahradě, sportovní utkání, závody, kdy si diabetik

Page 21: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

21

před výkonem neupraví dávku inzulinu a nevezme si jídlo navíc. Zjednodušeně řečeno, pokud je inzulin a přijímaná glukóza v nerovnováze, vždy se tento stav dříve nebo později projeví, jako hypoglykémie (Rybka, 2007; Brož et al., 2015).

Rybka (2007) dělí ve své knize hypoglykémii do čtyř skupin:

Mírná hypoglykémie – tento typ se projeví jen při měření hladiny glukózy, ale žádné jiné klinické příznaky diabetika nepostihují.

Středně těžká hypoglykémie – u této hypoglykémie se příznaky projevují, ale diabetik je schopen tento stav zvládnout sám.

Těžká hypoglykémie – nemocný je odkázán na pomoc jiné osoby. Kóma – v tomto případě je nutný převoz do nemocnice.

Nejčastější projevy hypoglykémie se dají podle Rybky (2007) rozdělit do třech skupin:

Autonomní projevy – pocení, hlad, třes, bledost, palpitace (uvědomění si jiného srdečního rytmu, někdy nepravidelného), anxieta (úzkost).

Neuroglykopenické projevy – rozostřené vidění, únava, závrať, křeče, zmatenost, špatná koncentrace, ospalost, atypické chování, poruchy koordinace, poruchy zraku, brnění kolem úst, obtížná řeč (Brož et al., 2015, s. 106; Rybka, 2007, s. 74).

Nespecifické projevy – slabost, nauzea (nevolnost), sucho v ústech a bolesti hlavy.

Většina diabetiků se s hypoglykémií již setkala, je jen málo nemocných, kteří tento stav nepoznali. U některých ale může nastat problém při tzv. fenoménu neuvědomění si hypoglykémie (FNH), kdy postižený hypoglykémií ji nepozná, což může vést ke kómatu a případně i ke smrti. U takových pacientů se neobjevují klasické klinické projevy, takže ji zjistí jen z měření hladiny glukózy v krvi. Tento problém nebývá častý a zřejmě je způsoben selháním autoimunitních varovných příznaků (Rybka, 2007).

Z důvodů možné hypoglykémie by u sebe pacienti vždy měli mít po ruce cukr, něco sladkého, malou svačinu nebo alespoň sladké pití, aby zabránili těžší hypoglykémii a kdykoli po neplánované fyzické aktivitě si mohli tímto zvýšit hladinu glykémie v krvi (Rybka, 1988).

Dále Rybka (1988) ve své knize uvádí, že pokud na sobě pacient začne pociťovat příznaky hypoglykémie, měl by zanechat veškeré činnosti, aby omezil využívání glukózy z krve a měl by pozřít jako první pomoc sladké pití, bonbon nebo jiné sladkosti, pro rychlé zvednutí hladiny glukózy. Tato opatření jsou ovšem jen krátkodobá a zvyšují hladinu glukózy v krvi jen na chvíli (Kushi, 1985). Poté je tedy namístě, aby diabetik požil další jídlo, které obsahuje dlouhodobě působící sacharidy (Rybka, 1988; Brož et al. 2015).

Hyperglykémie Hyperglykémie je stav, kdy v krvi koluje příliš mnoho glukózy, ale je tam málo inzulinu, a proto glukóza není buňkami využívána. Velice často je hyperglykémie prvním příznakem toho, že je cukrovka špatně kompenzována (Stevenová, 1995). Rybka (2007) uvádí, že hyperglykémie je také jinak nazývána hyperglykemický hyperosmolární syndrom (HHS). Jak bylo zmíněno výše, je hyperglykémie jedním

Page 22: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

22

z příznaků diabetické ketoacidózy, a proto je hranice mezi hyperglykémii a DKA ne úplně zřetelná. Při hyperglykémii není neobvyklé selhávání ledvin, poruchy vědomí a kóma. HHS se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří jsou starší padesáti let. Při hyperglykémii může docházet ke kardiovaskulárním a trombotickým příhodám.

Příznaky hyperglykémie podle Rybky (2007) jsou:

Dehydratace, hypotenze (nízký krevní tlak), kardiovaskulární poruchy, křeče, poruchy vědomí (různé úrovně), další neurotické problémy.

Při komplikaci HHS je diabetik hospitalizován a sledován na jednotce intenzivní péče (JIP), kde jsou mu dodávány tekutiny, přičemž je nutné neustále sledovat tlak, vzhledem k častému výskytu kardiovaskulárních poruch (Rybka, 2007).

Diabetická ketoacidóza (DKA) Diabetická ketoacidóza je komplikace, která je poměrně nebezpečná a přímo ohrožuje pacienta na životě. Tento stav organismu je reverzibilní (vratný) a je charakterizován poruchou metabolismu proteinů, sacharidů a lipidů a vzniká díky deficitu inzulinu v krvi. Při diabetické ketoacidóze se projevuje větší glukoneogeneze v játrech a využívání glukózy v tukové a svalové tkáni se snižuje a to všechno v důsledku nedostatku inzulinu. Pokud toto nastane, zvýší se produkce jiných hormonů, která má za následek, že dojde k hyperglykémii. Pokud DKA není rozpoznána a léčena, vede k dehydrataci a osmotické diuréze, což znamená větší vylučování moči. Pokud je glykémie vyšší, než 9,7 mmol/l, tak dochází k úbytku elektrolytů, draslíku, sodíku, hořčíku a fosfátů (Rybka, 2007).

Hlavní příznaky diabetické ketoacidózy podle Rybky (2007) jsou například:

Ztráta na váze, nadměrné močení, nadměrná žízeň, hlubší a rychlejší dýchání, dehydratace, dech páchnoucí po ovoci – díky výskytu ketolátek, zvracení, bolesti břicha, hyperglykémie, poruchy vědomí, kóma.

Diabetická ketoacidóza má také své další komplikace, jako je třeba snížení ledvinných funkcí, které může vyústit až v selhání ledvin. Častými komplikacemi jsou i srdeční arytmie, cévní trombózy, náhlé koronární příhody, selhání srdce a další. Pokud se ketoacidóza u diabetika vyskytne, je potřeba obnovení cévního objemu, zvýšená

Page 23: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

23

hydratace, podávání fyziologického roztoku, doplnění inzulinu na snížení hyperglykémie a doplňování draslíku (Rybka, 2007).

Laktátová acidóza Tato komplikace vzniká v důsledku kumulace kyseliny mléčné v organismu, kdy se hladina laktátu v krvi zvýší nad 5 mmol/l, přičemž normální hodnoty laktátu jsou 2mmol/l. Pokud se laktátová acidóza u postiženého objeví, projevuje se bolestmi břicha, dušností a poruchami až ztrátou vědomí (Rybka, 2007). Rybka (2007) ve své knize laktátovou acidózu dělí na:

Typ A – vzniká v důsledku snížené koncentrace kyslíku ve tkáních. Typ B – vzniká díky poruchám energetického metabolismu a na množství kyslíku

není závislý.

1.8.2 Komplikace chronické (mikrovaskulární) specifické V důsledku několikaleté přítomnosti diabetu u pacientů jsou vyvolány různé změny v organismu. Mezi ně patří selhání činnosti jednotlivých orgánů, v jejichž důsledku poté vznikají chronické komplikace diabetu. Tyto komplikace lze dělit na specifické, u nichž je základním předpokladem hyperglykémie a mívají je pouze diabetici, a nespecifické komplikace, které se objevují napříč celou populací, ale u diabetiků mají dřívější nástup a rychlejší a těžší průběh (Bělobrádková, Brázdová, 2006).

Diabetická retinopatie (DR) U jednotlivců, kteří trpí diabetem, tzn. metabolickými poruchami, se objevují v důsledku těchto metabolických poruch také morfologické změny v organismu (Rybka, 2007). Tyto morfologické změny způsobují tuto typickou mikrovaskulární komplikaci. Diabetická retinopatie ovlivňuje cévy sítnice oka. Toto onemocnění často vede ke zhoršení zraku až slepotě. Mezi diabetiky je diabetická retinopatie velice častou chronickou komplikací. Na vzniku diabetické retinopatie se také velice podílí chronická hyperglykémie a v neposlední řadě i genetické dispozice (Štechová, Perušičová, Honka, 2014).

Diabetickou retinopatii dělíme podle Rybky (2007) a Štechové, Perušičové a Honky (2014) do několika kategorií:

Neproliferativní diabetická retinopatie – příznaky jsou mikroaneuryzmata (rozšíření drobných cév oka), mikrohemoragie (drobná krvácení), žilní abnormality, tvrdé a vakovité exsudáty, ischemie sítnice (nedokrvení) a další. Tento typ diabetické retinopatie se dělí dále na počínající a pokročilou.

Proliferativní diabetická retinopatie – tvorba nových cév na sítnici a papile, odchlípení sítnice, intravitreální krvácení (krvácení do sklivce).

Diabetická makulopatie – při tomto typu diabetické retinopatie se vyskytují skvrny na střední části sítnice (tzv. makulární edém).

Snížení tlaku, hladiny cholesterolu v krvi a upravení glykémie se využívá jako léčba, ale také jako prevence diabetické retinopatie. V případě, že je cukrovka dobře kompenzována, diabetická retinopatie se nemusí u pacienta objevit (Rybka, 2007).

Page 24: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

24

Diabetická nefropatie Diabetická nefropatie je onemocnění ledvin, jehož stav se zhoršuje pomalým tempem. Toto onemocnění postihuje velkou část diabetiků a dělí se do několika skupin. Díky nefropatii dochází k proteinurii (přítomnost bílkovin v moči), hypertenzi a zhoršováním funkcí ledvin (Štechová, Perušičová, Honka, 2014).

Podle Rybky (2007) můžeme dělit diabetickou nefropatii na následující:

Nefropatie vznikající v důsledku diabetu – klasická glomeruloskleróza, která se také nazývá Kimmelsteil Wilsonova glomeruloskleróza.

Nediabetická nefropatie – tento typ se dělí ještě dále na glomerulární a neglomerulární.

Iatrogenní poškození ledvin – toto poškození často vzniká v důsledku léků, které jsou pro ledviny toxické. Jedná se tedy o poškození vyvolané lékařem; špatným vyšetřením nebo v důsledku chybného léčení.

Jako prevence proti diabetické nefropatii je vhodné stále monitorovat glykémie, udržovat ji v co nejlepších hodnotách, snížit příjem bílkovin, zvýšit příjem tekutin, normalizovat krevní tlak, snížit hladinu cholesterolu v krvi a zanechat kouření (Rybka, 2007; Štechová, Perušičová, Honka, 2014).

Diabetická neuropatie Tato chronická komplikace je nejčastější z komplikací u diabetiků. Po deseti letech od projevu diabetu se diabetická neuropatie vyskytuje u 40 – 90% diabetiků (Rybka, 2007). Při této diabetické komplikaci jsou somatické nebo autonomní nervy poškozeny, přičemž je poškozena jejich funkce a struktura. Toto poškození je nezánětlivé a vzniká v důsledku metabolicko-vaskulárních poruch u cukrovky (Štechová, Perušičová, Honka, 2014). Projevy diabetické neuropatie jsou například svalová slabost, silné bolesti, obrna nebo částečná obrna nervů, pálení a mravenčení, nejistá chůze, snížená citlivost, mravenčení prstů a celkově poruchy periferní nervové soustavy (Rybka, 2007).

Diabetickou neuropatii Rybka (2007) dělí do 3 stadií:

Elektrofyziologická neuropatie, klinicky latentní neuropatie, rozvinutá neuropatie.

Prevencí u tohoto onemocnění je dobrá kompenzace cukrovky. Pokud je diabetická neuropatie odhalena u pacienta včas, je to dobré pro prevenci dalších komplikací, jako je například diabetická noha. Proto by měli lékaři alespoň jednou ročně podrobit své pacienty vyšetření na neuropatii (Rybka, 2007).

1.8.3 Komplikace chronické (makrovaskulární) nespecifické Chronické nespecifické komplikace zahrnují především komplikace makroangiopatické, což znamená, že jsou to onemocnění na velkých tepnách, nejčastěji v důsledku aterosklerózy. Makroangiopatie bývá častou příčinou vysoké morbidity i mortality u pacientů s DM (Bělobrádková, Brázdová, 2006). Příčinou úmrtí bývají změny průsvitu

Page 25: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

25

až uzávěry tepen, které vznikají díky vazivovým, tukovým a trombotickým změnám (Pelikánová, Bartoš et al., 2010).

Mezi rizikové faktory, které přispívají ke vzniku makrovaskulárních komplikací patří podle Jirkovské et al. (2014):

Hypertenze, kouření, vysoká hladina cholesterolu, špatná kompenzace diabetu, obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity.

Kardiovaskulární komplikace postihují diabetiky docela běžně. Jedna třetina všech úmrtí na světě je způsobena kardiovaskulárními chorobami (Rybka, 2007).

Podle Bělobrádkové a Brázdové (2006) se tyto komplikace klinicky projevují především jako:

Ischemická choroba srdeční (ICHS), cévní mozkové příhody (CMP), ischemická choroba dolních končetin (ICHDK).

Díky dobré kompenzaci diabetu, minimalizaci rizikových faktorů, léčbě hypertenze a hyperlipidemie lze těmto komplikacím předcházet (Bělobrádková a Brázdová, 2006).

Ateroskleróza Ateroskleróza je charakteristická ukládáním tukových látek do stěn cév, kdy diabetes mellitus toto onemocnění podporuje už v nižším věku nemocného. Pravděpodobnost rozvoje aterosklerózy se velmi zvyšuje, pokud diabetik trpí vysokým krevním tlakem, je obézní nebo má vyšší hladinu cholesterolu v krvi, pokud kouří, mívá hyperglykémie a také, pokud má genetické dispozice (Rybka, 2007). Ischemická choroba srdeční (ICHS) Tato choroba vzniká díky ateroskleróze, kdy myokard (srdeční sval) není dostatečně zásobován krví a v tomto důsledku vzniká porucha srdeční funkce (Rybka, 2007). Hlavním projevem ischemické choroby srdeční je tzv. námahová angina pectoris. Tato nemoc se projevuje bolestí na hrudníku, někdy je provázena dušností, pocením, nevolností a úzkostí (Rybka, 2007). Pokud pacient ale trpí také diabetickou neuropatií, ischemická choroba srdeční probíhá bez typických příznaků, jako je bolest na hrudníku. Někdy může proběhnout infarkt skrytě, kdy jej odhalí až kontrola na EKG (Bělobrádková a Brázdová, 2006). Cévní mozkové příhody (CNS) Podle Bělobrádkové a Brázdové (2006) jsou cévní mozkové příhody nejčastější příčinou úmrtí v naší populaci a 80% z nich je způsobeno nedostatkem krve za uzávěrem cévy (ischemií).

Page 26: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

26

Cévní mozkové příhody jsou u diabetiků dvakrát až třikrát častější, než u zdravých lidí. Příčinami vzniku těchto příhod může být uzávěr krčních a mozkových tepen, někdy protržení tepny a následné krvácení do mozku. Nejvíce rizikoví pacienti jsou ti, kteří mají vysoký krevní tlak. U starších lidí trpících onemocněním DM může být příčinou i hypoglykémie (Jirkovská et al., 2014).

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) Je choroba, která diabetiky trápí poměrně často. Hlavní příčinou jejího rozvoje je ateroskleróza, ale také trombóza. Uzávěry cév postihují i menší cévy, jelikož se projevují většinou na periferii dolních končetin. Ischemická choroba dolních končetin se projevuje kulhavými bolestmi při rychlé chůzi, a pokud je tato komplikace již v pokročilejším stadiu, bolesti se projevují i v klidu (Bělobrádková a Brázdová, 2006).

1.8.4 Syndrom diabetické nohy Syndrom diabetické nohy je velice závažná komplikace, při které v mnoha případech dochází k amputaci končetiny (Rybka, 2007). V roce 2013 bylo v České republice podle ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) 44 567 jedinců postiženo syndromem diabetické nohy. Podle WHO se projevuje ulcerací (vznik vředu) a destrukcí hlubokých tkání v dolní končetině a je spojen s neuropatií, ischemickou chorobou dolních končetin a často s infekcí (Perušičová, 2012).

Podle hlavní příčiny tohoto syndromu dělíme diabetickou nohu na (Rybka, 2007):

Neuropatickou – jsou poškozena senzorická a nervová vlákna, krevní průtok je bez problémů a noha je teplá a suchá, necitlivá, strnulá a na chodidlech jsou přítomny otlaky. Při této formě se může vyskytnout neuropatický vřed, kdy tento vzniká v důsledku mechanického působení. Dále se vyskytuje neuropatický kloub a neuropatický otok (Bělobrádková a Brázdová, 2006).

Ischemickou a neuroischemickou – průtok krve je nižší, než u zdravého jedince, pulz nelze nahmatat, vyskytují se nervová postižení, bolestivost objevující se především v noci. Noha bývá studená, na bocích chodidla se objevují ulcerace obvykle tam, kde je větší tlak na chodidlo (Bělobrádková s Brázdová, 2006).

Hlavními faktory ke vzniku ulcerací jsou podle Pelikánové, Bartoše et al. (2010):

Drobné úrazy a proleženiny, nesprávná obuv způsobující otlaky, popáleniny, ragády (bolestivé trhliny kůže), plísňové infekce, panaricia (hnisavá onemocnění).

Page 27: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

27

Podle Wagnera můžeme klasifikovat diabetickou nohu podle míry ulcerace do šesti stupňů (Pelikánová, Bartoš et al., 2010):

Stupeň 0 – zatím neporušený kožní kryt, ale zvýšené riziko ulcerací (kladívkovité prsty, kostní deformace, známky ischemie, stavy po předchozích ulceracích nebo amputacích aj.),

stupeň 1 – povrchová ulcerace, bez známek infekce, stupeň 2 – hlubší ulcerace, ale bez poruchy kostí, stupeň 3 – hluboká ulcerace, flegmona (infekce), absces, zánět kostní dřeně, stupeň 4 – gangréna (druhotně změněná nekróza) postihující určité místo (prsty,

pata atd.), stupeň 5 – gangréna celé nohy.

Prevence diabetické nohy spočívá v pravidelných kontrolách nohou a obuvi a v edukaci diabetiků (Rybka, 2007). Také je vhodné o nohy pečovat. Tato péče spočívá v každodenních koupelích nohou v teplé vodě, dokonalém osušení, promaštění pokožky a v pravidelné pedikúře. Také je na místě nošení speciální měkké obuvi a užívání bavlněných ponožek beze švů (Bělobrádková, Brázdová, 2006).

1.9 Moderní léčba V posledních letech se u diabetu 2. typu objevily nové skupiny léků, a to: inkretiny a glifloziny (Štefánková, 2016).

Bartoš a Pelikánová (2010) ve své knize uvádí, že inkretiny se dělí do dvou skupin na analoga GLP-1 a gliptiny. Inkretiny jsou specifické hormony trávícího traktu (např. glucagon-like peptid GLP-1), které se vylučují po přijetí cukru v potravě a jsou schopny ovlivňovat metabolismus sacharidů tím, že zvyšují výdej inzulinu slinivkou, snižují produkci glukagonu a tím dochází ke snížení glykémie. GLP-1 analoga se aplikují stejně, jako inzulin podkožně a jsou k dostání v předplněných perech. Jejich výhodou je, že snižují chuť k jídlu a kromě snížení glykémie dochází i k váhovému úbytku. Gliptiny brání rozkladu GLP-1, který v těle vzniká a tím zvyšuje jeho účinek, viz. výše. Tyto léky jsou ve formě tablet, snižují glykémie, ale již nemají vliv na hmotnost.

Glifloziny jsou novinkou mezi PAD. Tyto léky působí přes speciální transportéry glukózy v ledvinách, a tím dokážou snížit zpětné vychytávání glukózy ledvinami. Následek tohoto procesu je, že se močí vylučuje více vody a glukózy, tím se snižuje glykémie a toto často vede ke snížení hmotnosti a krevního tlaku (Bartoš a Pelikánová, 2010). Začátkem roku 2016 byly zveřejněny výsledky studie EMPA-REG, které poukázaly benefit těchto léku, zvláště u pacientů s onemocněním srdce (Štefánková, 2016).

U diabetu 1. typu se směřuje k vytvoření umělé slinivky. Propojují se inzulinové pumpy se systémem kontinuálního měření glykémií (Štefánková, 2016). V České republice na 3. Interní klinice ve FN mají 33 letou pacientku (absolventku ČVUT), která propojila tyto systémy pomocí smartphonu (Šoupal et al., 2016).

Page 28: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

28

2 Cíle práce

2.1 Hlavní cíl Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat aktuální stav onemocnění Královéhradeckého kraje u mužů i žen trpících DM 1. i 2. typu, rozdělených do různých věkových kategorií, a také zmapovat vznik, průběh onemocnění, způsob léčby a komplikace, které zhoršují zdravotní stav pacientů. Za takové komplikace byly považovány akutní i chronické komplikace, a to jak specifické, tak nespecifické.

2.2 Další cíle Dalšími cíli práce bylo porovnat stav onemocnění před dvaceti lety a dnes, a také zjistit, jaký je život a kvalita života pacientů s tímto onemocněním. Jedním z cílů je také porovnat spolu pacienty s diabetem DM1T a pacienty trpící DM2T. Dalším cílem je zjistit, jak pravidelný pohyb ovlivňuje kompenzaci cukrovky u pacientů v Královéhradeckém kraji.

3 Metodika práce

3.1 Charakteristika respondentů Všichni respondenti, kteří se zúčastnili výzkumu k této práci, jsou občané Královéhradeckého kraje, kteří trpí diabetem. Většina z nich jsou pacienti paní doktorky Josefíny Štefánkové. Ostatní jsou lidé z okolí Hradce Králové, kteří byli ochotni vyplnit dotazník na internetu. Tito respondenti jsou rozděleni do určitých věkových kategorií a také podle pohlaví.

3.2 Technika sběru dat Většina dat byla vyhledána ve zdravotnické dokumentaci pacientů a některá byla získána vyplněním předem připraveného dotazníku pacienty. Data ze zdravotnické dokumentace byla diktována lékařkou, která byla zároveň i odbornou konzultantkou této práce.

Další data byla získána z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Tato data byla využita pro porovnání Královéhradeckého kraje s ostatními kraji České republiky.

Další metodou sběru dat bylo vyplňování dotazníku pacienty. Otázky se týkaly jejich zdravotního stavu, léčby, kontroly léčby, zdravotních komplikací, fyzické aktivity a také zde bylo několik otázek sociálních a psychologických. Otázek v dotazníku bylo celkem 61 a některé z nich byly vybrány a zpracovány v praktické části této práce.

Celkem byly získány odpovědi od 152 respondentů, ale dva byli vyřazeni, jelikož měli vyšší věk, než věkové kategorie, které byly v této práci sledovány.

3.3 Zpracování získaných dat Všechny údaje byly zpracovávány anonymně s ohledem na pacienty. Údaje o pacientech byly následně zaneseny do počítačového programu Microsoft Excel 2010, kde byly zpracovány do tabulek. V tabulkách bylo využito nejčastěji rozdělení podle pohlaví, typu diabetu nebo věku. Každá tabulka zobrazuje také absolutní a relativní četnost dat. Podle těchto dat a tabulek byly také následně vytvořeny grafy.

Page 29: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

29

3.4 Vlastní zpracování dat

3.4.1 Praktická část práce týkající se obou typů DM Položka č. 1: Průměrný věk vzniku diabetu v závislosti na pohlaví V teoretické části práce bylo již zmíněno, že diabetes mellitus 1. typu vzniká zpravidla u mladých osob do čtyřiceti let věku a diabetes mellitus 2. typu u osob starších, tj. nad čtyřicet let věku. Tato položka je tedy věnována průměrnému vzniku diabetu obou typů.

Tabulka č. 1: Tabulka průměrného věku, ve kterém vzniká onemocnění u DM 1 a DM 2

Průměrný věk

vzniku

Ženy

Muži

Ženy i muži

DM 1 15,08 let 15,46 let 15,13 let

DM 2 49,43 let 53,65 let 51,83 let

V tabulce je uvedeno, v kolika letech průměrně se projevuje u pacientů diabetes. V případě obou typů DM byl vypočítán průměrný věk vzniku diabetu u respondentů. DM 1. typu se objevuje u žen průměrně v 15,08 letech a u mužů v 15,46 letech. DM 2. typu se objevuje u žen ve 49,43 letech a u mužů v 53,65 letech. Pokud neuvažujeme rozdělení pacientů na muže a ženy, DM 1. typu se projevuje průměrně v 15,13 letech a DM 2. Typu v 51,83 letech.

Položka č. 2: Průměrné BMI v závislosti na pohlaví a typu diabetu

BMI index je číslo, které ukazuje, jak jsou na tom lidé se svou hmotností. Toto číslo je poměr výšky a hmotnosti a může se pohybovat v rozmezí 15 – 40, v extrémech můžou být tato čísla ještě vyšší i nižší. Tato čísla jsou ovšem orientační, jelikož každý jedinec má jiný typ postavy. Kalkulačka BMI neuvažuje například poměr svalů a tělesného tuku, proto může sportujícímu muži s vyšším procentem svalové hmoty ukázat, že jeho číslo se pohybuje v kategorii obezity. Pro mapování stavu populace se ovšem BMI používá běžně (Redakce portálu kalkulacka.org, 2011 [online]).

Tabulka č. 2: Tabulka průměrného BMI u obou typů onemocnění v závislosti na pohlaví

Průměrné BMI

Ženy

Muži

Ženy i muži

DM 1 23,74 24,90 24,32

DM 2 32,39 31,81 32,10

Byly vyhledány hmotnosti a výšky pacientů a na základě toho spočítáno BMI (body mass index) každého jednoho pacienta. Průměrné BMI u DM 1 bylo spočítáno na 24,32, což

Page 30: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

30

znamená, že v této kategorii je zastoupena normální hmotnost, která s sebou nese minimální zdravotní rizika. Ženy s tímto typem onemocnění měly průměrné BMI 23,74 a muži 24,90. V kategorii DM 2 bylo BMI spočítáno na 32,10. Tato průměrná hodnota ukazuje na obezitu 1. stupně, která s sebou nese již určitá zdravotní rizika. Ženy v této kategorii měly BMI 32,39 a muži 31,81. Takto vysoké BMI ve skupině pacientů s DM 2 bylo očekáváno, jelikož obezita je jeden z hlavních faktorů podporujících vznik DM 2. Z kategorie DM 1. typu byla vyřazena jedna žena, která je gravidní, jelikož by gravidita ovlivnila výsledek BMI.

Položka č. 3: Stav cholesterolu u pacientů v závislosti na typu diabetu a pohlaví

Tato položka se zabývá stavem cholesterolu u osob s onemocněním DM. Jak již bylo uvedeno výše, DM 2. typu se ve většině případů pojí s nadváhou, či obezitou a s tímto faktorem jde také ruku v ruce vysoký cholesterol. Předpokládám tedy, že pacienti trpící 1. typem onemocnění nebudou trpět zvýšeným cholesterolem tolik, jako pacienti s DM 2.

Tabulka č. 3: Tabulka zobrazující výskyt vyššího cholesterolu v krvi u všech pacientů s DM

Vyšší cholesterol

Ženy Muži Ženy i muži

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

ANO (DM 1) 18 24,66% 3 23,07% 21 24,42%

NE (DM 1) 55 75,34% 10 76,93% 65 75,58%

Celkem DM 1 73 100% 13 100% 86 100%

ANO (DM 2) 16 57,14% 31 86,11% 47 73,44%

NE (DM2) 12 42,86% 5 13,89% 17 26,56%

Celkem DM 2 28 100% 36 100% 64 100%

V této položce byl porovnán stav cholesterolu v krvi u všech pacientů s DM. Jelikož DM 2. typu je spojen s nadváhou a obezitou, bylo předpokládáno, že tito pacienti budou mít vyšší hladiny cholesterolu v krvi. Z průzkumu se toto potvrdilo. V případě DM 1. typu mělo vyšší hladinu cholesterolu v krvi celkem 24,42% pacientů, u žen to potom bylo 24,66% a u mužů 23,07%. U pacientů trpících DM 2. typu mělo vyšší cholesterol v krvi celkem 73,44% dotázaných. Ženy v této skupině měly vyšší cholesterol v 57,14% případů a muži v 86,11%. Grafické znázornění je uvedeno v přílohách pod názvem graf č. 1.

Page 31: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

31

Položka č. 4: Rodinné dispozice u žen i mužů s DM

V položce č. 4 jsou zobrazeny odpovědi pacientů, které se týkají rodinných dispozic ke vzniku diabetu. Je známo, že hlavně u diabetu 2. typu jsou genetické dispozice k tomuto onemocnění jedním z faktorů, které vznik onemocnění předpovídají (Svačina, 2003).

Tabulka č. 4: Tabulka zobrazující rodinné dispozice u všech pacientů s DM

Rodinné dispozice

Ženy Muži Ženy i muži

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

ANO 50 49,50% 30 61,22% 80 53,33%

NE 51 50,50% 19 38,78% 70 46,67%

Celkem 101 100% 49 100% 150 100%

Tabulka i graf č. 2 (uveden v přílohách) zobrazují vliv dědičnosti na vznik diabetu u všech pacientů. Z grafu je patrné, že u 80 respondentů, tj. 53,33% má nejspíše vliv na onemocnění dědičnost, jelikož tito pacienti uvedli, že se u nich v rodině cukrovka vyskytovala nejméně u jednoho příbuzného ze starší generace (rodiče nebo prarodiče). Celkem 70 respondentů, tj. 46,67% uvedlo, že se u nich v rodině diabetes nikdy nevyskytnul, nevzpomínají si nebo neznali své příbuzné nebo jejich zdravotní stav. U žen se vyskytla dědičnost nemoci v 49,50% případů a u mužů v 61,22%.

Položka č. 5: Četnost měření glykémie u všech pacientů s DM

Položka č. 5 je věnována četnosti měření glykémie u všech pacientů s cukrovkou. Bylo zde sledováno, jak často si pacienti s diabetem měří hladiny glykémie. Odpovědi respondentů jsou vyčísleny v tabulce č. 5, ke které je také zhotoven graf č. 3 umístěný v přílohách této práce.

Tabulka č. 5: Tabulka zobrazující četnost měření glykémie u pacientů s DM.

Četnost měření Absolutní

četnost Relativní četnost

Více, než 1x denně

81 54%

1x denně 14 9,33% 2x týdně 25 16,67% 1x měsíčně 15 10% Vůbec 8 5,33%

Nahodile 7 4,67% Celkem 150 100%

Page 32: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

32

V dotazníkovém šetření bylo také sledováno, jak často si pacienti měří hodnoty glykémie. Většina všech pacientů si měří glykémii více, než 1x denně (54%), 1x denně glykémii kontroluje 9,33% pacientů, 2x týdně 16,67%, 1x měsíčně 10%, vůbec 5,33% a nahodile si glykémii měří celkem 4,67% pacientů.

Položka č. 6: Přínos měření hladiny glykémie u všech pacientů s DM

V položce č. 6 je zpracována otázka z dotazníku, která se týká přínosu měření hladiny glykémie u pacientů s cukrovkou. Bylo očekáváno, že měření hladiny glykémie pacientům především ukazuje, jak by měli změnit dávku inzulinu a upravit jídlo.

Tabulka č. 6: Tabulka zobrazující přínos měření hladiny glykémie u pacientů s DM.

Přínosy měření glykémie Absolutní

četnost Relativní četnost

Vím, jak změnit dávku inzulinu

57 38%

Vím, jak upravit jídlo 63 42%

Vím, zda můžu jít cvičit 16 10,67% Nepřináší mi to nic 4 2,67% Stresuje mě to 11 7,33% Obtěžuje mě to 9 6,0% Jiné 13 8,67% Celkem 150 100%

Z tabulky i grafu (graf č. 4 v přílohách) je možné vidět, jak pacienti vnímají měření glykémie a co jim měření přináší. Celkem 42% respondentů uvádí, že měření glykémie je pro ně přínosné, protože vědí, jak upravit jídlo. Dalších 38% uvádí, že vědí, jak změnit dávku inzulinu. Tyto dvě možnosti potvrdily můj předpoklad. 10,67% využívá měření k tomu, aby poznali, zda můžou jít cvičit, 7,33% respondentů to stresuje, 6% měření obtěžuje a 2,67% měření nic nepřináší. Jiné přínosy uvedlo celkem 8,67% respondentů, kdy nejčastěji uváděli, že jim měření nic nepřináší nebo je jen pro informaci. Někteří také uvedli, že glykémii měří jen lékař a pro ně to nic neznamená.

Page 33: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

33

Položka č. 7: Pocity pacientů při diagnostikování DM

V položce č. 7 jsou zpracovány odpovědi pacientů na otázku, jaké měli pocity při zjištění, že trpí diabetem. Bylo předpokládáno, že toto onemocnění má vliv na psychiku pacientů, a to jak při vzniku onemocnění, tak i v pozdější době, což je zobrazeno v položce č. 8.

Tabulka č. 7: Pocity nemocných DM při zjištění, že trpí diabetem

Pocity při zjištění DM Absolutní

četnost Relativní četnost

Strach 44 29,33% Jiné 12 8,0% Zlost 23 15,33% Pocit viny 7 4,67% Nepřipouštěl jsem si to 51 34,0% Pocit nespravedlnosti 40 26,67% Smutek 38 25,33% Vztek 23 15,33%

Deprese 15 10,0% Pláč 20 13,33% Celkem 150 100%

Další otázka v dotazníku byla věnována pocitům diabetiků, když se dozvěděli, že diabetem trpí. Velké množství pacientů uvádělo kombinaci odpovědí. Největší procento z nich uvedlo, že si nemoc nepřipouštěli, a to celkem 34%, velké procento respondentů také mělo strach, a to celkem 29,33%. 26,67% pacientů mělo pocit nespravedlnosti, 25,33% pocítilo smutek, 15,33% zlost a stejné procento vztek. Pláč se vyskytoval u 13,33% pacientů, deprese u 10% a pocit viny u 4,67%. 8% respondentů uvedlo jiné pocity. Grafické znázornění odpovědí je v grafu č. 5 uvedeném v přílohách.

Page 34: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

34

Položka č. 8: Pocity pacientů dnes, když mají DM již delší dobu

Jak již bylo zmíněno v položce č. 7, v této položce byly sledovány pocity pacientů, kteří trpí diabetem již nějakou dobu. Odpovědi respondentů byly zaneseny do tabulky i grafu č. 6 (uveden v přílohách).

Tabulka č. 8: Pocity nemocných dnes, když mají DM již nějakou dobu.

Pocity při DM dnes Absolutní

četnost Relativní četnost

Již jsem se s tím smířil/a 27 18,0% Nevím o ní 3 2,0% Naučil/a jsem se s ní žít, je to součást mého života

86 57,33%

Pořád mě to obtěžuje 9 6,0% Nesmířil/a jsem se s tím 5 3,33% Nechci cukrovku 14 9,33% Přetrvává strach 4 2,67% Žádnou cukrovku nemám, jen musím chodit na kontroly

1 0,67%

Zlost 1 0,67% Vztek 0 0% Celkem 150 100%

V tabulce jsou zobrazeny nejčastější odpovědi pacientů, jaké pocity mají dnes, když trpí cukrovkou již nějakou dobu. Většina z nich uvedla, že se s cukrovkou naučila žít a berou ji jako součást svého života, a to celkem 57,33%. Dalších 18% uvedlo, že jsou s diabetem smířeni, 9,33% by cukrovku nechtělo, 6% cukrovka obtěžuje, 3,33% se s nemocí stále nesmířilo, 2,67% diabetiků má strach, 2% uvádí, že o cukrovce již dnes neví a 0,67% uvedlo, že má zlost a stejné procento respondentů vybralo možnost, že žádnou cukrovku nemá, jen musí chodit na kontrolu.

Page 35: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

35

3.4.2 Praktická část práce týkající se DM1. typu. Tato část praktické práce se týká výhradně jen pacientů, kteří trpí DM 1. typu. Postupně jsou v položkách rozebrány některé otázky z dotazníku a odpovědi respondentů s DM 1.

Položka č. 9: Příznaky diabetu u pacientů s DM 1

V položce č. 9 byly zjišťovány příznaky, které se objevily u pacientů s DM 1 při vzniku onemocnění. Pacienti měli na výběr celkem z devíti odpovědí. Četnost zvolených odpovědí je zobrazena v tabulce č. 9 a grafu č. 7, který je umístěn v přílohách.

Tabulka č. 9: Tabulka zobrazující příznaky pacientů s DM 1

Příznaky Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Sucho v ústech

38 52,05% 6 46,15% 44 51,16%

Žízeň 62 84,93% 10 76,92% 72 83,72% Časté močení 60 82,19% 9 69,23% 69 80,23%

Hubnutí 54 73,97% 8 61,54% 62 72,09%

Slabost/únava 48 65,75% 9 69,23% 57 66,27%

Rozmazané vidění

14 19,18% 2 15,38% 16 18,60%

Zvracení 10 13,69% 3 23,08% 13 15,12%

Žádné (zjištěno náhodně)

5 6,85% 0 0% 5 5,81%

Jiné 13 17,81% 2 15,38% 15 17,44%

Celkem 73 100% 13 100% 86 100%

Z tabulky i grafu č. 7 (uveden v přílohách) je patrné zastoupení příznaků, které prováděly vznik onemocnění u pacientů s DM 1. Nejčastějším příznakem diabetu pacienti uváděli žízeň. Ta se vyskytovala u 83,72% respondentů, z toho u 84,93% žen a 76,92% mužů. Na dalším místě bylo časté močení objevující se u 80,23% dotázaných. Toto postihlo 82,19% žen a 69,23% mužů. Dalším příznakem, který se objevoval u 72,09% respondentů bylo hubnutí, které uvedlo 73,97% žen a 61,54% mužů. Poté byla u 66,27% respondentů přítomná slabost nebo únava, u 51,16% sucho v ústech, u 18,60% rozmazané vidění, u 17,44% jiné další příznaky, u 15,12% zvracení a u 5,81% respondentů byla tato nemoc zjištěna náhodně u lékaře.

Page 36: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

36

Položka č. 10: Hodnoty glykovaného hemoglobinu u pacientů s DM 1

V této výzkumné otázce byly sledovány hodnoty glykovaného hemoglobinu u pacientů s DM 1. Četnost jejich odpovědí je znázorněna v tabulce č. 10 uvedené níže, a také v grafu č. 8, který je umístěn v přílohách práce.

Tabulka č. 10: Tabulka zobrazující hodnoty glykovaného hemoglobinu u pacientů s DM 1

Glykovaný hemoglobin

(mmol/l)

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 45 12 16,44% 2 15,38% 14 16,27%

46 – 53 22 30,14% 6 46,15% 28 32,56% 54 – 60 18 24,66% 3 23,08% 21 24,42%

61 a více 21 28,76% 2 15,39% 23 26,75%

Celkem 73 100% 13 100% 86 100%

V této položce byly analyzovány údaje pacientů o glykovaném hemoglobinu. Ten podává údaje o tom, jak moc dobře je cukrovka kompenzována. Nižší hodnoty, než 4,2 mmol/l mají zdraví jedinci. Pokud jsou hodnoty do 45 mmol/l, je to kompenzace výborná. Od 46 mmol/l do 53 mmol/l je kompenzace uspokojivá, v rozmezí 54-60 mmol/l je kompenzace diabetu méně uspokojivá a od 61 mmol/l výše je neuspokojivá.

Výbornou kompenzaci mělo 16,27% pacientů, uspokojivou 32,56%, méně uspokojivou 24,42% a neuspokojivou 26,75% pacientů.

Page 37: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

37

Položka č. 11: Inzulinová léčba u pacientů s DM 1

U pacientů s DM 1 není jiná možnost léčby, než léčba inzulinová. V této položce je tedy sledována četnost měření aplikace inzulinu, jelikož není u všech pacientů stejná. Aplikaci inzulinu určuje na míru pacientovi lékař. Grafické znázornění této položky je v přílohách práce (Graf č. 9).

Tabulka č. 11: Tabulka zobrazující stav inzulinové léčby u pacientů s DM 1

Aplikace inzulinu

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

1x denně 0 0% 0 0% 0 0%

2x denně 1 1,37% 1 7,69% 2 2,33% 3x denně 4 5,48% 1 7,69% 5 5,81%

4x denně 22 30,14% 3 23,08% 25 29,07%

Vícekrát 6 8,21% 2 15,38% 8 9,30%

Inzulinová pumpa

40 54,80% 6 46,16% 46 53,49%

Celkem 73 100% 13 100% 86 100%

V tabulce lze vidět procentuální zastoupení žen i mužů podle toho, jak často si aplikují inzulin. Nikdo z pacientů neuvedl, že by inzulin aplikoval 1x denně. 2x denně si aplikuje inzulin 2,33% pacientů, 3x denně 5,81%. Celkem 29,07% pacientů aplikuje inzulin 4x denně a 9,3% inzulin aplikuje 5x denně a vícekrát. Většina pacientů s tímto onemocněním však využívá inzulinovou pumpu, což je velmi moderní věc v léčbě diabetu. Inzulinovou pumpu tedy využívá celých 53,49% respondentů.

Page 38: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

38

Položka č. 12: Akutní komplikace u pacientů s DM 1

Jedna z otázek v dotazníkovém šetření byla, jestli se u pacientů s DM 1 vyskytují nějaké akutní komplikace. Výsledky této otázky jsou zpracovány v níže uvedené tabulce. Bylo vytvořeno také grafické znázornění pro tuto tabulku, které se nachází v přílohách práce (Graf č. 10).

Tabulka č. 12: Tabulka zobrazující akutní komplikace u pacientů s DM 1

Komplikace Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Hypoglykémie 73 100% 12 92,31% 66 98,84%

Hyperglykémie 42 57,53% 6 46,15% 48 55,81% Laktátová acidóza

0 0% 1 7,69% 1 1,16%

Ketoacidóza 21 28,77% 4 30,77% 25 29,07%

Žádné 10 13,70% 1 7,69% 11 12,79%

Celkem 73 100% 13 100% 86 100%

Položka č. 12 podává informace o četnosti výskytu akutních komplikací u žen a mužů s DM 1. typu. Drtivá většina všech dotázaných již někdy ve svém životě zažila hypoglykémii, a to celkem 98,84% pacientů. 55,81% ze všech pacientů s DM 1 někdy v životě zažilo hyperglykémii. Diabetická ketoacidóza se někdy projevila u 29,07% pacientů. Nejméně často se poté vyskytuje laktátová acidóza, a to v 1,16%. Celkem 12,79% pacientů s DM 1 zatím neprožilo žádnou akutní komplikaci.

Page 39: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

39

Položka č. 13: Četnost výskytu hypoglykémie u pacientů s DM 1

V položce č. 12 bylo zjištěno, že většina pacientů se již ve svém životě setkala s hypoglykémií. V této položce je tedy sledována četnost výskytu hypoglykémie u pacientů s DM 1. Četnosti odpovědí respondentů jsou zaneseny v níže uvedené tabulce a znázorněny v grafu č. 11 umístěném v přílohách práce.

Tabulka č. 13: Tabulka zobrazující, jak často se vyskytuje hypoglykémie u pacientů s onemocněním DM 1.

Hypoglykémie Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Denně 3 4,10% 0 0% 3 3,49%

Více, než 1x týdně

36 49,32% 3 23,08% 39 45,35%

Méně, než 1x týdně

12 16,44% 2 15,38% 14 16,28%

Více, než 1x měsíčně

9 12,33% 4 30,77% 13 15,12%

Méně, než 1x měsíčně

13 17,81% 3 23,08% 16 18,60%

Nikdy 0 0% 1 7,69% 1 1,16%

Celkem 73 100% 13 100% 86 100%

Jelikož je hypoglykémie nejčastěji se vyskytující akutní komplikací u pacientů s DM 1. typu, je tato položka věnována četnosti jejího výskytu. Výsledky se značně lišily u žen i mužů. Denně se hypoglykémie vyskytuje u 3,49% pacientů, z toho jsou všechny ženy. Více, než 1x týdně se hypoglykémie vyskytuje u 45,35% dotázaných. U žen to je celkem 49,32% z celkového počtu a u mužů 23,08%. Méně, než 1x týdně se vyskytuje u 16,28%, přičemž muži i ženy jsou na tom velmi podobně, jelikož v takové četnosti se u žen hypoglykémie vyskytuje v 16,44% případů a u mužů v 15,38%. Více, než 1x měsíčně se vyskytuje u 12,33% žen a 30,77% mužů a celkově u 15,12% respondentů. Méně, než 1x měsíčně se hypoglykémie objevuje u 17,81% žen, 23,08% mužů a celkově u 18,6% dotázaných. Nikdy se hypoglykémie nevyskytla jen u jediného pacienta. Tento pacient byl muž a tvoří zastoupení 1,16% z celkového počtu mužů i žen.

Page 40: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

40

Položka č. 14: Zdravotní problémy pojící se s chronickými komplikacemi u pacientů s DM 1

S onemocněním diabetes mellitus se také pojí další zdravotní problémy. Ty jsou obvykle výsledkem chronických komplikací vyskytujících se u diabetických pacientů. V této položce byly zjišťovány zdravotní problémy pacientů, které se pojí s chronickými komplikacemi. Četnost odpovědí je zanesena v tabulce níže, ke které je také zhotoveno grafické znázornění (Graf č. 12) v přílohách práce.

Tabulka č. 14: Tabulka zobrazující další zdravotní problémy, které se pojí s chronickými komplikacemi u pacientů s DM 1

Zdravotní problémy

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Infarkt 0 0% 2 15,38% 2 2,33%

Mozková příhoda

0 0% 0 0% 0 0%

Bolesti nohou

10 13,70% 0 0% 10 11,63%

Bolesti nohou v noci

8 10,96% 1 7,69% 9 10,47%

Brnění nohou

16 21,91% 1 7,69% 17 19,77%

Sexuální problémy

5 6,85% 1 7,69% 6 6,98%

Chrápání 7 9,59% 3 23,08% 10 11,63%

Žádné 39 53,42% 7 53,85% 46 53,49%

Jiné 2 2,74% 3 23,08% 5 5,81%

Celkem 73 100% 13 100% 86 100%

U pacientů s DM 1 se také objevují různé chronické komplikace. Tato tabulka a graf ukazují četnost komplikací u těchto pacientů. Nejčastěji mají respondenti v Královéhradeckém kraji problémy s brněním nohou, a to celkem v 19,77% případů. V 11,63% jsou to bolesti nohou, kvůli kterým musí respondenti zastavit a stejné procento je u výskytu chrápání. Bolesti nohou v noci trápí celkem 10,47% pacientů s DM 1. typu, 6,98% se potýká se sexuálními problémy, 5,81% s dalšími jinými obtížemi, kdy nejčastěji uváděly ženy gynekologické problémy. Celkem 53,49% ze všech dotázaných netrápí zatím žádné chronické komplikace.

Page 41: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

41

3.4.3 Praktická část práce týkající se DM 2. typu. Tato část praktické části práce se věnuje pouze pacientům s diabetem 2. typu. Následující položky se týkají stejných otázek, jako byly výše uvedené otázky pro skupinu pacientů s DM 1.

Položka č. 15: Příznaky diabetu u pacientů s DM 2

Vznik diabetu mohou provádět různé příznaky. U některých pacientů s DM 2 se však žádné příznaky onemocnění neprojeví a tím pádem je onemocnění zjištěno náhodně při pravidelné kontrole u lékaře. Je předpokládáno, že velké množství pacientů s DM 2 svou nemoc zjistili právě náhodně při kontrole u lékaře.

Tabulka č. 15: Tabulka zobrazující příznaky onemocnění u pacientů s DM 2

Příznaky

Ženy Muži Celkem Absolutní

četnost Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Sucho v ústech

6 21,43% 11 30,56% 17 26,56%

Žízeň 1 3,57% 9 25,0% 10 15,62% Časté močení 2 7,14% 11 30,56% 13 20,31%

Hubnutí 0 0% 4 11,11% 4 6,25%

Slabost/únava 9 32,14% 10 27,78% 19 29,69%

Rozmazané vidění

1 3,57% 4 11,11% 5 7,81%

Zvracení 0 0% 0 0% 0 0%

Žádné (zjištěno náhodně)

15 53,57% 14 38,89% 29 45,31%

Jiné 0 0% 2 5,55% 2 3,13%

Celkem 28 100% 36 100% 64 100%

V této položce byly sledovány příznaky onemocnění u všech pacientů s DM 2. Nejvíce procent pacientů nemělo příznaky žádné a dozvěděli se až při kontrole u lékaře, že trpí tímto typem diabetu. Toto množství je celkem 53,57% žen, 38,89% mužů a celkem 45,31% dotázaných. Slabost nebo únava se vyskytla u 32,14% žen a 27,78% mužů a celkem u 29,69% dotázaných. 26,56% pacientů uvedlo, že je při vzniku onemocnění trápilo sucho v ústech, a toto se vyskytovalo u 21,43% žen a 30,56% mužů. Dalším příznakem diabetu bylo u 7,14% žen a 30,56% mužů časté močení. Celkem se tedy vyskytlo u 20,31% pacientů. Dalšími příznaky byla u 15,62% pacientů žízeň, u 7,81%

Page 42: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

42

rozmazané vidění, u 6,25% hubnutí a u 3,13% jiné příznaky. Zvracení se neobjevilo u žádného pacienta. Grafické znázornění této tabulky je v přílohách práce (Graf č. 13).

Položka č. 16:

Hodnoty glykovaného hemoglobinu ukazují, jak dobře je cukrovka kompenzována. Odpovědi pacientů byly zpracovány do tabulky, a také do grafu č. 14 uvedeného v přílohách.

Tabulka č. 16: Tabulka zobrazující hodnoty glykovaného hemoglobinu u pacientů s DM 2

Glykovaný hemoglobin

(mmol/l)

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 45 6 21,43% 6 16,67% 12 18,75%

46 – 53 10 35,71% 12 33,33% 22 34,38% 54 – 60 9 32,14% 15 41,67% 24 37,5%

61 a více 3 10,72% 3 8,33% 6 9,37%

Celkem 28 100% 36 100% 64 100%

Z tabulky i grafu je patrné, že nejvíce procent pacientů má glykovaný hemoglobin 54-60 mmol/l a to celkem 37,5%. 34,38% pacientů má hodnoty glykovaného hemoglobinu mezi 46-53 mmol/l, 18,75% do 45 mmol/l a 61 mmol/l a více má celkem 9,37% pacientů. Tyto hodnoty nám ukazují, že u těchto diabetiků je cukrovka kompenzována většinou výborně až uspokojivě. Naopak neuspokojivá kompenzace může poukazovat na nedisciplinovanost pacientů nebo na nedostatečnost jejich edukace.

Page 43: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

43

Položka č. 17:

Jediná odlišná položka od položek u pacientů s DM 1 se týká léčby těchto pacientů, jelikož se pro pacienty s DM 2. typu nabízí více způsobů léčby, nejen léčba inzulinová, jak je to v případě pacientů s DM 1.

U pacientů s DM 2 je často kombinováno více způsobů léčby, někdy je podáván inzulin, někdy stačí ke kompenzaci tohoto typu onemocnění pouze pohyb a dieta. Četnosti odpovědí pacientů jsou zpracovány v tabulce č. 17 a v grafu č. 15 uvedeném v přílohách práce.

Tabulka č. 17: Tabulka zobrazující typ léčby u onemocnění u pacientů s DM 2

Typ léčby

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Dieta 2 7,14% 1 2,78% 3 4,69%

Pohyb 0 0% 0 0% 0 0% Léky 12 42,86% 20 55,56% 32 50,0%

Inzulin 13 46,43% 12 33,33% 25 39,06%

Léky + inzulin

1 3,57% 3 8,33% 4 6,25%

Celkem 28 100% 36 100% 64 100%

U pacientů s DM 2. typu je více možností léčby. Z tabulky je možné vyčíst, že nejvíce pacientů s tímto onemocněním bere léky a to celých 50%. Pokud nestačí léky, přistupuje se k aplikacím inzulinu, a ten aplikuje celkem 39,06% pacientů. Kombinace léků a inzulinu je využívána u celkem 6,25% pacientů a jen u 4,69% je tato nemoc kompenzována samotnou dietou bez jakékoliv medikace. Jen pohybem toto onemocnění nekompenzuje žádný pacient, ale většina z nich pohyb do svého života kvůli nemoci zařazuje.

Page 44: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

44

Položka č. 18:

Stejně jako u pacientů s DM 1 byla položena otázka, jaké akutní komplikace se u pacientů s DM 2 vyskytují. Odpovědi pacientů jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce č. 18. Grafické znázornění těchto výsledků je umístěno v přílohách práce, jako graf č. 16.

Tabulka č. 18: Tabulka zobrazující akutní komplikace onemocnění u pacientů s DM 2

Komplikace Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Hypoglykémie 9 32,14% 8 22,22% 17 26,56%

Hyperglykémie 6 21,43% 2 5,56% 8 12,5% Laktátová acidóza

0 0% 0 0% 0 0%

Ketoacidóza 0 0% 2 5,56% 2 3,13%

Žádné 13 46,29% 24 66,67% 37 57,81%

Celkem 28 100% 36 100% 64 100%

V tabulce si můžeme všimnou, že hypoglykémie se vyskytuje u 32,14% žen, 22,22% mužů a celkově u 26,56% pacientů. Hyperglykémie je méně častá a vyskytuje se u 21,43% žen, 5,56% mužů a celkově u 12,5% respondentů. Laktátová acidóza se nevyskytuje u žádného pacienta a diabetická ketoacidóza jen u 5,56% mužů, což tvoří celkem 3,13% ze všech dotázaných. U 57,81% pacientů se nikdy nevyskytla žádná akutní komplikace. Toto udává celkem 46,29% žen a 66,67% mužů.

Page 45: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

45

Položka č. 19:

V předcházející položce bylo zjištěno, že několik pacientů se již někdy setkalo s akutní komplikací hypoglykémií. Stejně jako v praktické části týkající se jen pacientů s DM 1 bylo i zde zjišťováno, s jakou četností se hypoglykémie u pacientů s DM 2 vyskytuje. Výsledky jsou zaneseny v tabulce č. 19 a v grafu č. 17 v přílohách práce.

Tabulka č. 19: Tabulka zobrazující, jak často se vyskytuje hypoglykémie u pacientů s onemocněním DM 2.

Hypoglykémie Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Denně 0 0% 0 0% 0 0%

Více, než 1x týdně

2 7,15% 0 0% 3 4,69%

Méně, než 1x týdně

1 3,57% 0 0% 1 1,56%

Více, než 1x měsíčně

1 3,57% 2 5,55% 4 6,25%

Méně, než 1x měsíčně

5 17,85% 6 16,67% 14 21,87%

Nikdy 19 67,86% 28 77,78% 42 65,63%

Celkem 28 100% 36 100% 64 100%

Jak je uvedeno již výše, hypoglykémie je nejčastěji se vyskytující akutní komplikace u diabetiků 2. typu. Denně se hypoglykémie nevyskytuje ani u jednoho z dotázaných pacientů. Více, než 1x týdně postihuje hypoglykémie celkem 4,69% pacientů, v případě žen je to 7,15% a v případě mužů 0%. Méně, než 1x týdně se hypoglykémie objevuje u 3,57% žen, u mužů vůbec a celkem u 1,56%. 3,57% žen a 5,55% mužů udává, že se u nich hypoglykémie vyskytne více, než 1x měsíčně. Celkové zastoupení je 6,25%. Ve 21,87% se vyskytuje méně, než 1x měsíčně, a toto udává 17,85% žen a 16,67% mužů. Nikdy se hypoglykémie nevyskytla u 67,86% žen, 77,78% mužů a celkem u 65,63% respondentů.

Page 46: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

46

Položka č. 20:

V této položce jsou zobrazeny další zdravotní problémy, které se pojí s chronickými komplikacemi u pacientů s DM 2. Pro tuto položku byl také vytvořen graf č. 18, který je uveden v přílohách této práce.

Tabulka č. 20: Tabulka zobrazující další zdravotní problémy, které se pojí s chronickými komplikacemi u pacientů s DM 2.

Zdravotní problémy

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Infarkt 2 7,14% 2 5,56% 4 6,25%

Mozková příhoda

0 0% 3 8,33% 3 4,69%

Bolesti nohou

4 14,29% 3 8,33% 7 10,94%

Bolesti nohou v noci

6 21,43% 3 8,33% 9 14,06%

Brnění nohou

9 32,14% 10 27,78% 19 29,69%

Sexuální problémy

0 0% 5 13,89% 5 7,81%

Chrápání 8 28,57% 11 30,56% 19 29,69%

Žádné 9 32,14% 11 30,56% 20 31,25%

Jiné 2 7,14% 1 2,78% 3 4,69%

Celkem 28 100% 36 100% 64 100%

Z tabulky je patrné, že nejčastěji vyskytovanými chronickými komplikacemi u pacientů s DM 2. typu je brnění nohou a chrápání. Obě tyto komplikace mají zastoupení 29,69% ze všech dotázaných. U 14,06% pacientů se vyskytují bolesti nohou v noci, u 10,94% bolesti nohou, kvůli kterým musejí zastavit v chůzi, u 7,81% se vyskytují sexuální problémy. V menší míře se vyskytuje u pacientů z Královéhradeckého kraje infarkt, a to v 6,25% případů. 4,69% pacientů udává mozkovou příhodou a stejné množství pacientů udávají jiné komplikace. Celkem 31,25% dotázaných je bez jakýchkoli chronických komplikací.

Page 47: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

47

3.4.4 Praktická část práce porovnávající věkové kategorie V této praktické části práce jsou porovnávány věkové kategorie a možné příčiny vzniku diabetu v těchto kategoriích. Ke každé věkové kategorii je vytvořena tabulka, která ukazuje, s jakou četností pacienti odpovídali na otázku z dotazníku, která se týkala možných příčin vzniku tohoto onemocnění.

Položka č. 21: Možné příčiny vzniku diabetu ve věkové kategorii 0-19 let

Tabulka č. 21: Tabulka zobrazující některé možné příčiny vzniku onemocnění DM ve věkové kategorii 0-19 let.

Možné příčiny vzniku DM Absolutní

četnost Relativní četnost

Problémy v rodině 8 40% Úmrtí někoho blízkého 1 5% Rozvod 1 5% Časté hádky 4 20% Narození sourozence 1 5% Problémy v práci 0 0% Problémy ve škole 6 30% Jiná nemoc – viróza 8 40% Jiné 2 10% Celkem 20 100%

Položka č. 21 se zabývá určitými problémy v životě pacientů, které by mohly přispět ke vzniku onemocnění. Celkem 40% dotázaných ve věkové kategorii 0-19 let uvedlo, že vzniku jejich nemoci předcházely problémy v rodině. Stejný počet pacientů uvádí, že před projevením cukrovky prodělali jinou virózu. Celkem 30% z nich uvádí problémy ve škole a 20% časté hádky. 5% pacientů uvádí úmrtí někoho blízkého, rozvod rodičů, narození sourozence a 10% z nich uvádí jiné. Respondenti, kteří zaškrtli možnost jiné, do poznámky uvedli, že si nepamatují, že by něco z uvedeného předcházelo jejich onemocnění.

Page 48: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

48

Položka 22: Možné příčiny vzniku diabetu ve věkové kategorii 20-29 let

Tabulka č. 22: Tabulka zobrazující některé možné příčiny vzniku onemocnění DM ve věkové kategorii 20-29 let.

Možné příčiny vzniku DM Absolutní

četnost Relativní četnost

Problémy v rodině 14 35,89% Úmrtí někoho blízkého 6 15,38% Rozvod 2 5,13% Časté hádky 5 12,82% Narození sourozence 0 0% Problémy v práci 2 5,13% Problémy ve škole 6 15,38% Jiná nemoc – viróza 12 30,77% Jiné 0 0% Celkem 39 100%

Ve věkové kategorii 20-29 let nejčastěji uvedli pacienti jako věc, která předcházela vzniku onemocnění, problémy v rodině, a to celkem 35,89%. Jinou virózu potvrdilo 30,77% pacientů. 15,38% uvedlo úmrtí blízkého člověka a stejný počet uvedlo problémy ve škole. U 12% dotázaných se objevovaly časté hádky a u 5,13% problémy v práci. Nikoho v této věkové kategorii neovlivnilo narození sourozence a nikdo také neuvedl jinou možnou příčinu.

Položka č. 23: Možné příčiny vzniku diabetu ve věkové kategorii 30-39 let

Tabulka č. 23: Tabulka zobrazující některé možné příčiny vzniku onemocnění DM ve věkové kategorii 30-39 let.

Možné příčiny vzniku DM

Absolutní četnost

Relativní četnost

Problémy v rodině 3 18,75% Úmrtí někoho blízkého 1 6,25% Rozvod 0 0% Časté hádky 1 6,25% Narození sourozence 0 0% Problémy v práci 3 18,75% Problémy ve škole 2 12,5% Jiná nemoc – viróza 4 25,0% Jiné 2 12,5% Celkem 16 100%

Page 49: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

49

Ve věkové kategorii 30-39 let celkem 25% uvedlo jinou nemoc, 18,75% pacientů uvedlo problémy v rodině, 18,75% problémy v práci, 12,5% problémy ve škole, 12,5% jiné příčiny a 6,25% úmrtí blízkého člověka a tentýž počet časté hádky.

Položka č. 24: Možné příčiny vzniku diabetu ve věkové kategorii 40-49 let

Tabulka č. 24: Tabulka zobrazující některé možné příčiny vzniku onemocnění DM ve věkové kategorii 40-49 let.

Možné příčiny vzniku DM Absolutní

četnost Relativní četnost

Problémy v rodině 6 40% Úmrtí někoho blízkého 1 6,67% Rozvod 1 6,67% Časté hádky 1 6,67% Narození sourozence 0 0% Problémy v práci 7 46,67% Problémy ve škole 0 0% Jiná nemoc – viróza 5 33,33% Jiné 0 0% Celkem 15 100%

Položka č. 24 se týká možných příčin vzniku diabetu u lidí ve věku 40-49 let. Problémy v práci uvedlo 46,67%, problémy v rodině 40%, jinou nemoc uvedlo 33,33%. 6,67% respondentů uvedlo úmrtí někoho blízkého, stejný počet rozvod a časté hádky.

Položka č. 25: Možné příčiny vzniku diabetu ve věkové kategorii 50-59 let

Tabulka č. 25: Tabulka zobrazující některé možné příčiny vzniku onemocnění DM ve věkové kategorii 50 – 59 let.

Možné příčiny vzniku DM Absolutní

četnost Relativní četnost

Problémy v rodině 3 16,67% Úmrtí někoho blízkého 1 5,55% Rozvod 3 16,67% Časté hádky 4 22,22% Narození sourozence 0 0% Problémy v práci 7 38,89% Problémy ve škole 0 0% Jiná nemoc – viróza 3 16,67% Jiné 0 0% Celkem 18 100%

Page 50: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

50

Ve věkové kategorii 50-59 let největší počet respondentů, a to 38,89% uvedlo jako možnou příčinu vzniku diabetu problémy v práci, 22,22% časté hádky, 16,67% problémy v rodině, 16,67% rozvod, 16,67% jinou nemoc a 5,55% úmrtí někoho blízkého.

Položka č. 26: Možné příčiny vzniku diabetu ve věkové kategorii 60-80 let

Tabulka č. 26: Tabulka zobrazující některé možné příčiny vzniku onemocnění DM ve věkové kategorii 60-80 let.

Možné příčiny vzniku DM Absolutní

četnost Relativní četnost

Problémy v rodině 7 16,67% Úmrtí někoho blízkého 8 19,04% Rozvod 2 4,76% Časté hádky 3 7,14% Narození sourozence 0 0% Problémy v práci 10 23,81% Problémy ve škole 0 0% Jiná nemoc – viróza 4 9,52% Jiné 9 21,43% Celkem 42 100%

Položka č. 26 byla věnována věkové kategorii 60-80 let a možným příčinám vzniku jejich onemocnění. Nejvíce pacientů uvedlo problémy v práci, a to celkem 23,81%. Velký počet respondentů se přiklání k jiným příčinám, než výše uvedeným, a to 21,43%. Drtivá většina všech pacientů, kteří zvolili tuto možnost, si nevzpomínají, že by se něco mimořádného dělo před vznikem jejich onemocnění, jeden pacient uvádí nadměrné pití alkoholu a další operaci. 19,4% uvádí úmrtí blízké osoby, 16,67% problémy v rodině, 9,52% jinou nemoc, 7,14% časté hádky a 4,76% rozvod.

Page 51: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

51

3.4.5 Praktická část práce porovnávající více faktorů Položka č. 27: V položce č. 27 jsou zobrazeny hodnoty glykovaného hemoglobinu u všech pacientů s DM a frekvence jejich pohybové aktivity. Je zde sledována závislost glykovaného hemoglobinu na množství pohybu. Tabulka č. 27: Tabulka zobrazující vliv pohybu na hodnoty glykovaného hemoglobinu.

Výborná až uspokojivá kompenzace

Méně uspokojivá až neuspokojivá kompenzace

Gl. hemoglobin /pohyb

Do 45 mmol/l

46 – 53 mmol/l

% 54 – 60 mmol/l

61 mmol/l a více

%

Denně a ob den 17 24 53,95 26 9 46,05

1x a 2x týdně 8 19 55,10 11 11 44,90

1x týdně a méně

1 7 32,00 8 9 68,00

Celkem 26 50 50,67 45 29 49,33

Z tabulky je patrné, že více, než polovina pacientů, kteří mají pohyb denně a ob den, mají výborné až uspokojivé hodnoty glykovaného hemoglobinu, a to celkem 53,95%. Pacienti, kteří mají pohyb 1x a 2x týdně mají také výbornou až uspokojivou hladinu glykovaného hemoglobinu, a to celkem 55,10% z těch, kteří mají takovou četnost pohybu. Pouze 32% pacientů, kteří provádějí pohyb méně, než 1x týdně má hladinu glykovaného hemoglobinu výbornou až uspokojivou. Z tohoto průzkumu plyne, že pacienti, kteří se pohybu věnují více, tzn. v našem případě denně, až 1x týdně, mají lepší kompenzaci diabetu a hladinu glykovaného hemoglobinu, než pacienti, kteří pohyb vykonávají méně, než 1x týdně. Tito pacienti naopak mají méně uspokojivou, až neuspokojivou kompenzaci diabetu.

Page 52: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

52

3.4.6 Praktická část práce porovnávající typ léčby u diabetiků před dvaceti lety a dnes

Položka č. 28: Položka č. 28 se zabývá porovnáním typu léčby u pacientů s DM2T před dvaceti lety a v dnešní době. V tabulce č. 28 jsou uvedeny absolutní a relativní četnosti typů léčby u těchto pacientů. Tabulka č. 28: Porovnání léčby diabetu 2. typu před dvaceti lety a dnes

Léčba DM2T

Před 20 lety Dnes

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Dieta 27 42,18 % 3 4,69%

Pohyb 0 0 0 0% Léky 21 32,81 % 32 50,0%

Inzulin 14 21,88 % 25 39,06%

Léky + inzulin

2 3,13 % 4 6,25%

Celkem 64 100% 64 100%

Z tabulky je patrné, že před dvaceti lety se k diabetu 2. typu přistupovalo poněkud rozdílně, než je tomu dnes. Před dvaceti lety se u těchto pacientů ve velké míře nasazovala léčba pouze dietou, teprve za nějakou dobu od diagnostikování tohoto onemocnění se přistupovalo k léčbě léky a inzulinem nebo kombinovanou léčbou. V dnešní době se jen minimum pacientů léčí pouze za pomocí diety. Lékaři již většinou nasazují léky (PAD), a pokud tyto léky nestačí, přistupuje se ke kombinované léčbě nebo léčbě inzulinem. Podle ÚZIS ČR (2013), je léčba DM2T jen dietou u 10,14% pacientů, léky u 74,12% a inzulinem 15,74%. Rozdíly v relativní četnosti u léčených pacientů s DM2T v mém výzkumu a podle dat ÚZIS ČR mohou být způsobeny malým vzorkem pacientů v tomto výzkumu.

Page 53: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

53

Diskuze V praktické části této bakalářské práce byly uvedeny výsledky, které byly získány z dat celkem 150 pacientů, a také z dotazníků, kteří všichni tito pacienti vyplnili.

Hlavním cílem této práce bylo zmapovat aktuální stav onemocnění v Královéhradeckém kraji u mužů i žen, kteří trpí jak diabetem typu 1, tak diabetem typu 2.

Z údajů pacientů bylo vypočteno, že průměrný věk pacientů v Královéhradeckém kraji, ve kterém je u osob s DM diagnostikováno toto onemocnění je v případě DM1T 15,08 let u žen a 15,46 let u mužů. U DM2T bylo jisté, že tento věk bude o dost vyšší, než v případě DM1T, jelikož tento typ onemocnění se objevuje u jedinců, kteří jsou starší 40 let. U žen v Královéhradeckém kraji se diabetes 2. typu objevuje ve 49,43 letech a u mužů v 53,65 letech. Kumar a Clark (1994) ve své knize uvádějí, že DM1T vzniká u dětí a mladistvých nejčastěji do dvacátého roku života a DM2T se projevuje po čtyřicátém roce života.

U všech pacientů bylo z jejich výšky a váhy vypočítáno také jejich BMI (body mass index). Bylo předpokládáno, že pacienti s DM1T budou mít BMI v normě a u pacientů s DM2T bude průměrné BMI vyšší, než jsou normální hodnoty a pacienti budou mít nadváhu nebo budou obézní. Tento předpoklad se potvrdil. Průměrné BMI u pacientů s diabetem 1. typu bylo 24,32, což odpovídá normální hmotnosti – z toho ženy měly BMI 23,74 a muži 24,90. U mužů je BMI vyšší, než u žen. Předpokládám, že tato hodnota je lehce zkreslená, jelikož kalkulačky BMI neberou v potaz podíl svalové a tukové hmoty jedince. U pacientů s DM2T bylo průměrné BMI 32,10, z čehož ženy měly tuto průměrnou hodnotu 32,39 a muži 31,81. V kategorii pacientů s diabetem 2. typu je tedy zřejmá obezita (Bělobrádková a Brázdová, 2006).

Dalším údajem, který byl sledován v Královéhradeckém kraji u pacientů s onemocněním diabetes mellitus, byly genetické (rodinné) dispozice ke vzniku tohoto onemocnění. Bylo předpokládáno, že diabetes je onemocnění, při jehož vzniku hraje značnou roli také genetika jedinců. Celkem 53,33% pacientů – z toho 49,50% žen a 61,22% mužů odpovědělo, že se toto onemocnění v jejich rodině dříve vyskytovalo. Zbylých 46,67% respondentů – 50,50% žen a 38,78% mužů uvedlo, že se diabetes u jejich předků nevyskytoval, nevzpomínají si nebo své předky neznali.

V praktické části práce byl také sledován vliv pravidelného pohybu na kompenzaci diabetu u pacientů z Královéhradeckého kraje. Bylo předpokládáno, že pacienti, kteří se pohybu věnují alespoň 1x týdně a více, budou mít hodnoty glykovaného hemoglobinu výrazně lepší, než pacienti, kteří se pohybu věnují sporadicky. Toto uvádí ve své knize také Pickup a Williams (1997). Můj výzkum ukázal, že pacienti, kteří se pohybu věnují denně a ob den, mají výbornou až uspokojivou kompenzaci v 53,95% případů a méně uspokojivou až neuspokojivou v 46,05% případů. Ti, kteří se pohybují 1x a 2x týdně mají výbornou až uspokojivou kompenzaci v 55,10% případů a méně uspokojivou až neuspokojivou v 44,90%. Celkem jenom 32% pacientů, kteří se pohybu věnují méně, než 1x týdně, má výbornou až uspokojivou kompenzaci a celých 68% má cukrovku kompenzovanou méně uspokojivě, až neuspokojivě. Předpoklad, že pacienti, kteří se pohybu věnují jen sporadicky, budou mít horší kompenzaci diabetu, se potvrdil. Byly ale předpokládány větší

Page 54: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

54

rozdíly mezi dobrou a horší kompenzací diabetu u pacientů, kteří se věnují pohybu denně, ob den nebo nejméně 1x týdně, tzn., že velká většina těchto pacientů bude mít výbornou až uspokojivou kompenzaci diabetu. V tomto výzkumu jsou však výborná až uspokojivá kompenzace a méně uspokojivá a neuspokojivá kompenzace téměř rovnoměrně rozděleny. Toto mohlo být způsobeno malým vzorkem pacientů, ale také dalšími faktory, jako je důslednost při stravování a podávání léků.

Bylo také sledováno ovlivnění psychiky u diabetických pacientů v době, kdy jim byl diabetes zjištěn a v dnešní době, když jím pacienti trpí již nějakou dobu. Bylo předpokládáno, že toto onemocnění ovlivňovalo a ovlivňuje negativně psychický stav pacientů. Toto se potvrdilo jen částečně. Negativní pocity při zjištění diabetu uvedlo 66% respondentů a 34% uvedlo, že si toto onemocnění vůbec nepřipouštělo. Pacienti, kteří trpí diabetem již nějakou dobu, uvedli negativní odpověď celkem jen ve 21,97% případů. Zbylých 78,03% respondentů neuvedlo negativní odpověď, dokonce 75,33% odpovědělo, že se s cukrovkou smířili a naučili žít. Bylo velmi milé zjištění, že většina pacientů se se svou nemocí smířila a naučila se s ní žít. Původní předpoklad se potvrdil tedy jen z části. Stevenová (1998) ve své knize uvádí, že psychika diabetických pacientů je ve většině případů ovlivněna. Tento výzkum se tedy s jejím tvrzením shoduje jen částečně, jelikož většina pacientů, kteří mají diabetes již nějakou dobu, odpověděli, že se s cukrovkou již smířili.

Podle Larsena et al. (2003) jsou nejčastějšími příznaky při počínajícím diabetu polyurie, polydipsie, únava a u diabetiků prvního typu také hubnutí. Toto se také prokázalo v mém výzkuum. Byly sledovány příznaky pacientů z Královéhradeckého kraje. Jako nejčastější příznak u pacientů s DM1T se objevovala velká žízeň, která se objevila u 83,72% dotázaných, časté močení (80,23%) a hubnutí (72,09%). Dalším výrazným příznakem byla únava a sucho v ústech. Nejvíce pacientů s DM2T odpovědělo, že příznaky žádné neměli a diabetes jim byl zjištěn náhodně (celkem 45,31%). Nejběžnějšími příznaky potom byla slabost nebo únava (29,69%), sucho v ústech (26,56%), časté močení (20,31%) a dále například žízeň.

Jedním z dalších cílů práce bylo porovnat pacienty s diabetem 1. typu s pacienty, kteří trpí diabetem 2. typu. Co se týče léčby pacientů s DM1T, tak zde není jiná možnost léčby, než aplikace inzulinu. U pacientů s DM2T bylo zjištěno, že nejvíce z nich užívá jako léky PAD, a to celkem 50%. Dalších 39,03% z nich musí aplikovat inzulin a 6,25% užívá PAD v kombinaci s inzulinem. Tyto výsledky odpovídají i informacím o léčbě diabetu typu 2, které uvádí ve své knize Rybka (2007).

Jirkovská et al. (2014) ve své knize uvádí, že pacienti s DM2T mívají vyšší hodnoty cholesterolu v krvi, naopak pacientů s DM1T se toto obvykle netýká. Průzkumem mezi pacienty bylo potvrzeno, že celkem 75,58% pacientů s DM1T nemá problém s vyšší hladinou cholesterolu v krvi. Diabetici 1. typu v Královéhradeckém kraji mají vyšší hodnoty cholesterolu v krvi jen ve 24,42% případů. Naopak pacienti s DM2T mají vyšší cholesterol v 73,44% případů a jen 26,56% těchto pacientů má hladinu cholesterolu v krvi v normě. V kategorii DM1T jsou rozdíly v hladinách cholesterolu mezi muži a ženami zanedbatelné, kdežto u DM2T mělo vyšší cholesterol celkem 57,14% žen a 86,11% mužů.

Page 55: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

55

Několik položek v této práci se také zabývalo komplikacemi u diabetických pacientů.

Bylo zjištěno, že celkem 87,21% pacientů s DM1T se již v životě setkalo s jednou či více akutními komplikacemi, které byly způsobeny diabetem. Nejvíce z nich uvedlo hypoglykémii, a to celkem 98,84%. U pacientů s DM2T se celkem 42,19% z nich setkalo s nějakou akutní komplikací a 57,81% se nesetkalo zatím s žádnou z akutních komplikací. Jak ve své knize uvádí Rybka (2007) DM2T je typ diabetu, který se projevuje a vyvíjí pozvolna, na rozdíl od DM1T, jehož průběh je obvykle dramatičtější hlavně díky tomu, že vzniká u dětí a mladých lidí, jejichž organismus se stále vyvíjí, a také proto, že u tohoto typu onemocnění přetrvává labilita glykémie. Proto lze očekávat u pacientů s DM1T výskyt více akutních komplikací.

Nejčastěji se vyskytující komplikací u obou typů diabetu byla hypoglykémie. Jedna z položek zpracovaných v praktické části byla proto věnována četnosti výskytu hypoglykémie. Největší počet pacientů (celkem 45,35%) s DM1T uvedlo, že se s hypoglykémií potýká více, než 1x týdně a nikdy se s ní nesetkalo jen 1,16% dotázaných. Pacienti s DM2T uvedli jako nejčastější odpověď, že se nikdy s hypoglykémií nesetkali, a to celkem v 65,63% případů. Pokud tito pacienti hypoglykémií mívají, tak je to u 21,87% z nich méně, než 1x měsíčně. Zde lze vidět, že u pacientů s DM2T hypoglykémie není často se vyskytující komplikace na rozdíl od pacientů s DM1T. Toto je nejspíš způsobeno inzulinovou léčbou, která je ve 100% případů využívána u pacientů s DM1T. Hypoglykémie se u nich může objevit např. při vynechání jídla, fyzické námaze apod. Brož et al. (2015).

Jednou z otázek v dotazníku byla také otázka zabývající se výskytem chronických komplikací u všech diabetických pacientů. V případě pacientů s DM1T nejvíce respondentů uvedlo, že se s žádnými chronickými komplikacemi zatím nepotýkají (53,49%). Ti, kteří nějaké chronické komplikace mají, nejčastěji uváděli brnění nohou, bolesti nohou a chrápání. U pacientů s DM2T žádné chronické komplikace nemělo celkem 31,25% pacientů. Nejvíce z těch, kteří nějaké měli, uváděli brnění nohou, chrápání a bolesti nohou. Lze tedy vidět, že nejčastějšími komplikacemi u všech pacientů s DM bylo brnění nohou, bolesti nohou a chrápání. Pacienti s DM2T se potýkají s chronickými komplikacemi častěji, než pacienti s DM1T. Toto může být způsobeno například tím, že diabetes 2. typu často probíhá skrytě i několik let, pacienti nejsou léčeni a díky tomu se můžou komplikace vyvíjet nepozorovaně (Rybka, 2007).

Dalším cílem práce bylo porovnat věkové kategorie. Pro porovnání těchto kategorií byla vybrána otázka z dotazníku, která zjišťovala u všech pacientů možné příčiny vzniku diabetu. Pacienti ve věkové kategorii 0-19 let nejčastěji uvedli, že vzniku jejich onemocnění předcházela jiná nemoc (40%) nebo problémy v rodině (40%). Ve věkové kategorii 20-29 let nejčastěji pacienti uváděli také problémy v rodině (35,89%), jinou nemoc (30,77%), úmrtí někoho blízkého (15,38%) a problémy ve škole (15,38%). 25% respondentů ve věkové kategorii 30-39 let uvedlo jinou nemoc, 18,75% problémy v rodině a stejné množství také problémy v práci. Ve věkové kategorii 40-49 let největší procento pacientů uvedlo problémy v práci (46,67%), problémy v rodině (40%) a jinou nemoc (33,33%). Pacienti ve věkové kategorii 50-59 let uvedli celkem v 38,89% problémy v práci, problémy v rodině, rozvod a jinou nemoc pokaždé v 16,67% případů. V poslední věkové kategorii byli pacienti mezi 60 a 80 lety. Tito nejvíce jako možnou příčinu onemocnění

Page 56: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

56

diabetem uváděli ve 23,81% problémy v práci, v 19,04% úmrtí někoho blízkého a v 16,67% problémy v rodině. Z těchto výsledků plyne, že u pacientů v Královéhradeckém kraji v různých věkových kategoriích jsou nejčastějšími možnými příčinami vzniku onemocnění problémy v rodině, ve škole, v práci (čili psychické vypětí), či jiné onemocnění. Lze tedy vidět, že psychické rozpoložení, stres a jiné nemoci můžou být jedním ze spouštěcích faktorů tohoto onemocnění. Jirkovská et al. (2014) ve své knize potvrzuje, že u DM1T předchází často vzniku onemocnění jiná nemoc nebo viróza a u DM2T hraje velkou roli stres, psychické vypětí a další nemoci.

Page 57: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

57

Závěr Tato bakalářská práce se zabývala onemocněním diabetes mellitus v Královéhradeckém kraji. Jejím hlavním cílem bylo, zmapovat situaci diabetu v tomto kraji, a to jak u žen, tak u mužů s tímto onemocněním a rozdělení těchto pacientů podle typu diabetu. Celkem byly analyzovány údaje a výsledky z dotazníkového šetření 150 pacientů. Dále zde byly zjišťovány četnosti akutních i chronických komplikací, které vznikají nebo se více rozvíjí v důsledku diabetu. U všech pacientů byl zjišťován typ léčby jejich onemocnění, možné spouštěcí faktory vzniku diabetu a další informace, které se pojí se zdravotním i psychickým stavem pacientů. Dalšími cíli práce bylo porovnat diabetes dnes a před dvaceti lety. Pro toto srovnání byl vybrán typ léčby u diabetiků 2. typu, kde jde vývoj přístupu k diabetu evidentní. Bylo zde také zjišťováno, jaký vliv má pravidelný pohyb na kompenzaci diabetu tzn. na hodnoty glykovaného hemoglobinu (dlouhého cukru).

Teoretická část byla sepsána s využitím literárních a internetových zdrojů, a to jak českých, tak zahraničních. Je zde popsán diabetes jako onemocnění, jeho historie, typy, akutní a chronické komplikace pojící se cukrovkou. V neposlední řadě také teoretická část práce nastiňuje možnosti moderní léčby.

V praktické části práce byly zpracovány výsledky výzkumného šetření a další údaje pacientů. Jsou zde uvedeny výsledky, které se týkají diabetu celkově, a také jsou zde jednotlivě vyhodnoceny oba typy diabetu (DM1T a DM2T). V další části praktické části práce je porovnán vývoj léčby DM2T před dvaceti lety a v dnešní době.

Page 58: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

58

Seznam použité literatury Tištěná literatura:

[1] BARTOŠ, Vladimír a Ivan VANĚK. Diabetes melitus a transplantace pankreatu. 1. vyd. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-0146-8.

[2] BĚLOBRÁDKOVÁ, Jana a Ludmila BRÁZDOVÁ. Diabetes mellitus. Vyd. 1. V Brně: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-446-1.

[3] BROŽ, Jan. Léčba inzulinem. Praha: Maxdorf, 2015. ISBN 978-80-7345-440-1.

[4] JIRKOVSKÁ, Alexandra. Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes: manuál pro edukaci diabetiků. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3246-9.

[5] KAHN, C. Roland et al. Joslin´s diabetes mellitus. 14. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2005. 1209 s. ISBN 978-0781727969.

[6] KUSHI, Michio. Cukr a sůl - dva bílé jedy: přirozený přístup k diabetu a hypoglykemii. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-202-4.

[7] KUMAR, Parveen a CLARK, Michael. Kumar & Clark´s Clinical Medicine. 8. vyd. London: Saunders (W.B.) Co Ltd, 2012. ISBN: 9870702044991.

[8] LARSEN, P. Reed et al. Williams Textbook of Endocrinology. 10. vyd. Philadelphia: Saunders, c2003. 1927 s. ISBN 9780721691848.

[9] PELIKÁNOVÁ, Terezie a Vladimír BARTOŠ. Praktická diabetologie. 4. rozš. vyd. Praha: Maxdorf, c2010. ISBN 978-80-7345-216-2.

[10] PERUŠIČOVÁ, Jindra. Diabetes mellitus v kostce: [průvodce pro každodenní praxi]. Praha: Maxdorf, 2012. ISBN 978-80-7345-303-9.

[11] PICKUP, John, C. a WILLIAMS, Gareth. Textbook of Diabetes mellitus. 3. vyd. Boston: Blackwell Science, 1997. ISBN: 063205915X13.

[12]PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. Dvě nové hrozby pro každého: diabetes, hypoglykemie. 1. vyd. Hradec Králové: Svítání, 2008. ISBN 978-80-86198-49-1.

[13] RYBKA, Jaroslav. Diabetes mellitus - komplikace a přidružená onemocnění: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1671-8.

[14] RYBKA, Jaroslav. Život s cukrovkou. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988.

[15] STEVEN, Catherine. Diabetes. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 1998. ISBN 80-7218-149-1.

[16] ŠINDELKA, Gustav. Cukrovka: (diabetes mellitus). České vyd. 1. Praha: J. Vašut, 2000. ISBN 80-7236-179-1.

[17] ŠTECHOVÁ, Kateřina, Jindra PERUŠIČOVÁ a Marek HONKA. Diabetes mellitus 1. typu: [průvodce pro každodenní praxi]. Praha: Maxdorf, c2014. ISBN 978-80-7345-377-0.

Page 59: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

59

[18] ŠTECHOVÁ, Kateřina a Pavlína PIŤHOVÁ. Léčba inzulinovou pumpou, aneb, Každodenní život rodiny Novákovy: příručka pro pacienty s diabetem. Praha: Maxdorf, c2013. ISBN 978-80-7345-338-1.

[19] ŠOUPAL, Jan, PRÁZDNÝ, Martin, ŠKRHA, Jan, SVAČINA, Štěpán. Smyčka se uzavírá: kazuistika pacientky se svépomocně vytvořeným systémem pro automatické dávkování inzulinu. Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa: časopis pro postgraduální vzdělávání. Praha: TIGIS, 2016, 19 (1), 39. ISSN 1211-9326.

Internetové zdroje:

[20] STUMVOLI, Michael et al. Use of the Oral Glucose Tolerance Test to Assess Insulin Release and Insulin Sensitivity. Diabetes care [online]. Alexandria: American Diabetes Association, 2010, 23(3) [cit. 2016-03-13]. ISSN 1935-5548. Dostupné z: http://care.diabetesjournals.org/content/23/3/295.full.pdf+html

[21] Redakce portálu MojeChemie.cz. Biochemie: Metabolismus sacharidů. mojechemie.cz, 2012 [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.mojechemie.cz/Biochemie:Metabolismus_Sacharid%C5%AF

[22] Redakce portálu Kalkulacka.org. BMI kalkulačka podle věku pohlaví. kalkulačka.org, 2011 [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://kalkulacka.org/bmi-kalkulacka-podle-veku-pohlavi/

[23] Redakce portálu ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2013. uzis.cz, 2014 [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky-2013

Ústní předání informací:

Téma: Moderní léčba Informace poskytla MUDr. Jozefína Štefánková, Ph.D., lékařka z Hradce Králové. Hradec Králové, 20. 4. 2016.

Page 60: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

60

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník

1) Jakým typem diabetu trpíte?

a) Diabetes mellitus 1. typu b) Diabetes mellitus 2. typu

2) Jste muž nebo žena?

a) Muž b) Žena

3) Uveďte, kolik měříte. …………………… cm

4) Uveďte, kolik vážíte. ……………….. kg

5) Kolik je Vám let?

a) 0 - 20 let b) 20 – 29 let c) 30 – 39 let d) 40 – 49 let e) 50 – 59 let f) 60 – 80 let g) 80 let a více

6) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) Základní b) Vyučení v oboru c) Střední s maturitou d) Vysokoškolské

7) Pracujete?

a) Ano (jsem vedoucí pracovník) b) Ano (nejsem vedoucí pracovník) c) Ne d) Jsem student e) Jsem důchodce f) Podnikám

8) V kolika letech Vám zjistili diabetes? …………. 9) Jaká je Vaše hodnota glykovaného hemoglobinu (tzv. dlouhého cukru)?

a) Do 45 mmol/mol b) 46 – 53 mmol/mol c) 54 – 60 mmol/mol d) 61 mmol/mol a více

10) Jaká je Vaše hodnota glykémie nalačno?

a) Pod 4 mmol/l b) 4,1 – 6 mmol/l c) 6,1 – 9 mmol/l

Page 61: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

61

d) 9,1 – 12 mmol/l e) 12,1 mmol/l a více

11) Jaká je Vaše hodnota glykémie po jídle?

a) Pod 8 mmol/l b) 8,1 – 10 mmol/l c) 10 mmol/l a více

12) Máte vyšší hodnoty tuků a cholesterolu v krvi?

a) Ano b) Ne

13) Užíváte léky na snížení hladiny tuků krvi?

a) Ano b) Ne

14) Trpí nebo trpěl cukrovku někdo další z Vaší rodiny?

a) Ano rodiče b) Ano prarodiče c) Ne d) Ano, někdo jiný

Napište vlastní odpověď …………………………………….....

15) Kolik obyvatel má obec/město, kde bydlíte?

a) 1 – 5 000 obyvatel b) 5 000 – 10 000 obyvatel c) 10 000 – 50 000 obyvatel d) 50 000 – 100 000 obyvatel e) 100 000 obyvatel a více

16) Kde bydlíte?

a) V domě se zahradou b) V domě bez zahrady c) V paneláku s výtahem d) V paneláku bez výtahu e) Jinde

Uveďte…………………………………….

17) V kolikátém patře bydlíte?

a) Přízemí b) 1. patro c) 2. patro d) 3. patro e) 4. patro f) 5. patro g) 6. patro h) 7. patro a výše i) Nebydlím v paneláku

Page 62: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

62

18) S kým bydlíte?

a) Sami b) S rodiči c) S dětmi d) S partnerem e) S někým jiným

Uveďte………….........................................

19) Jaké jste měl/a příznaky při zjištění cukrovky?

a) Sucho v ústech b) Žízeň c) Časté močení d) Hubnutí e) Slabost, únava f) Rozmazané vidění g) Zvracení h) Žádné příznaky (zjištěno náhodně) i) Jiné příznaky

Uveďte………………………………………………………

20) Byl/a jste hospitalizován/a při zjištění cukrovky?

a) Ano b) Ne

21) Byl jste někdy hospitalizován kvůli cukrovce?

a) Ano b) Ne

22) Jaké akutní komplikace se u Vás vyskytují nebo vyskytly?

a) Hypoglykemie b) Diabetická ketoacidóza c) Hyperglykemie d) Laktátová acidóza e) Žádné

23) Měl/a jste někdy hypoglykémii?

a) Ano b) Ne

24) Pokud máte hypoglykémii, jak je to často?

…………………………….

25) Pokud máte hypoglykémii, jak se u Vás projevuje?

a) Třes b) Rozmazané vidění c) Nejistota d) Podrážděnost e) Opocení f) Celková slabost

Page 63: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

63

26) Jak často míváte hypoglykémii?

a) Denně b) Více, než 1x týdně c) Méně, než 1x týdně d) Více, než 1x měsíčně e) Méně, než 1x měsíčně

27) Potřeboval/a jste kvůli hypoglykémii pomoc druhé osoby?

a) Ano b) Ne

28) Byl/a jste někdy kvůli hypoglykémii v nemocnici?

a) Ano b) Ne

29) Máte při sobě stále cukr, jako prevenci hypoglykémie?

a) Ano b) Ne

30) Jaké komplikace se u Vás vyskytují nebo vyskytly? (více možností)

a) Infarkt b) Mozková příhoda c) Bolesti nohou, kvůli kterým musíte zastavit d) Bolesti nohou v noci e) Pocity brnění nohou f) Sexuální problémy g) Chrápaní h) Jiné

Uveďte…………………………………………………………………………………………..

31) Podstoupil/a jste někdy operaci cév?

a) Ano b) Ne

32) Jak je léčena Vaše cukrovka?

a) Dietou b) Pohybem c) Léky d) Inzulinem e) Jiné

Uveďte………………………………………………………………………………………….

33) Kolik druhů léků berete na cukrovku?

………………………………………………....

Page 64: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

64

34) Pokud aplikujete inzulin, jak často?

a) 1x denně b) 2x denně c) 3x denně d) 4x denně e) Mám inzulinovou pumpu

35) Jak často si měříte hladinu cukru v krvi?

a) 1x denně b) Více, než 1x denně c) 2x týdně d) 1x měsíčně e) Jinak

Uveďte………………………………………

36) Co Vám měření cukru v krvi přináší?

a) Vím, jak změnit dávku inzulinu b) Vím, jak upravit jídlo – co si vybrat a kolik c) Vím, zda můžu jít cvičit d) Nepřináší mi to nic e) Stresuje mě to f) Obtěžuje mě to g) Jiné

Uveďte…………………………………………………

37) Kolikrát denně jíte?

a) 1x denně b) 2x denně c) 3x denně d) 4x denně e) 5x denně f) 6x denně a více

38) Jaké jídlo dne vynecháváte nejčastěji?

a) Snídaně b) Dopolední svačina c) Oběd d) Odpolední svačina e) Večeře f) Druhá večeře

39) Vážíte si potraviny?

a) Ano b) Ne

40) Umíte odhadnout množství sacharidů v potravině?

a) Ano b) Ne

Page 65: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

65

41) Pokud ano, kolik g sacharidů má 1 rohlík?

………………..

42) Snídáte pravidelně?

a) Ano denně b) Nepravidelně c) Nesnídám vůbec

43) Kterou denní dobu máte největší pocit hladu? ……………………..

44) V kolik hodin máte poslední denní jídlo? ……………………

45) V kolik hodin chodíte spát? ……………………

46) V kolik hodin vstáváte? ………………

47) Máte pravidelný režim?

a) Ano b) Ne

48) Jak často máte aktivní pohyb?

a) Denně b) Ob den c) 2x týdně d) 1x týdně e) Méně, než 1x týdně

49) Jaký máte druh pohybu?

a) Chůze b) Jízda na kole c) Plavání d) Práce na zahradě e) Úklid f) Práce v domácnosti g) Jiné

Uveďte………………………………

50) Kolik minut (hodin) denně věnujete pohybu?

…………………

51) Jaký pocit jste měl/a, když Vám zjistili cukrovku?

a) Strach b) Zlost c) Pocit viny d) Nepřipouštěl/a jsem si to e) Pocit nespravedlnosti f) Smutek g) Vztek h) Deprese i) Pláč j) Jiné

Page 66: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

66

52) Jaké máte pocity teď, když máte cukrovku již nějakou dobu?

a) Již jsem se s tím smířil/a b) Naučil/a jsem se s ní žít, je to součást mého života c) Pořád mě to obtěžuje d) Nesmířil/a jsem se s tím e) Nechci cukrovku f) Přetrvává strach g) Žádnou cukrovku nemám, jen musím chodit na kontroly h) Zlost i) Vztek – agrese j) Nevím o ní k) Jiné

Uveďte………………………………………………………………………………………….

53) Vzpomeňte si nyní, prosím, na dobu, která byla před tím, než Vám zjistili cukrovku. Co se dělo? Předcházelo jí něco z následujícího?

a) Problémy v rodině b) Úmrtí c) Rozvod d) Časté hádky e) Narození sourozence f) Problémy v práci g) Problémy ve škole h) Jiná nemoc – viróza i) Jiné

Uveďte…………………………………………………………………………………..

54) Kdo Vám pomohl vyrovnat se s cukrovkou, když Vám byla zjištěna?

a) Rodiče b) Partner c) Kamarádi d) Sourozenci e) Lékař f) Zdravotní sestra g) Nikdo – já sám h) Někdo jiný

Uveďte…………………………………………………………………

55) Kdo Vám pomáhá nyní?

a) Rodiče b) Partner c) Kamarád d) Sourozenci e) Lékař f) Zdravotní sestra g) Nikdo – já sám h) Někdo jiný

Uveďte………………………..…………………………………………

Page 67: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 1

67

56) V čem tato pomoc spočívá?

………………………………………………………………………………

57) Jaké jsou pro Vás největší překážky v dodržování režimu?

……………………………………………………………………………….

58) Jste dnes spokojen/a se svým rodinným životem?

a) Ano b) Ne

59) Jste dnes spokojen/a se svou prací?

a) Ano b) Ne

60) Jak cukrovka ovlivňuje Váš život?

a) Neovlivňuje vůbec b) Ovlivňuje, ale neomezuje mě c) Chtěl/a bych se jí zbavit d) Omezuje mě e) Jiné

Uveďte…………………………………………………………………………

61) Pokud Vás cukrovka omezuje, tak v čem?

………………………………………..

Page 68: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

68

Příloha č. 2: Grafické znázornění některých položek uvedených v praktické části práce

Graf č. 1: Stav cholesterolu u obou typů onemocnění v závislosti na pohlaví (položka č. 3 v praktické části práce).

Graf č. 2: Zobrazení vlivu dědičnosti (položka č. 4 v praktické části práce).

0

10

20

30

40

50

60

Vyšší hladinacholesterolu

Normální hladinacholesterolu

Počet respondentů

Hladina cholesterolu

Stav cholesterolu u obou typů onemocnění v závislosti na pohlaví

Muži DM 1

Ženy DM 1

Muži DM 2

Ženy DM 2

64

66

68

70

72

74

76

78

80

Počet respondentů

Vliv dědičnosti

Zobrazení vlivu dědičnosti

ANO

Ne

Page 69: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

69

Graf č. 3: Zobrazení četnosti měření glykémie (položka č. 5 v praktické části práce).

Graf č. 4: Zobrazení přínosu měření glykémie pro pacienty s DM (položka č. 6 v praktické části práce).

0%10%20%30%40%50%60%

Procentuální vyjádření

Četnost měření glykémie

Zobrazení četnosti měření glykémie u pacientů s DM

0%5%

10%15%20%25%30%35%40%45%

Procentuální vyjádření

Přínos měření

Zobrazení přínosu měření glykémie pro pacienty s DM

Page 70: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

70

Graf č. 5: Zobrazení pocitů pacientů při zjištění, že trpí diabetem (položka č. 7 v praktické části práce).

Graf č. 6: Zobrazení pocitů pacientů s diabetem a jejich vztah k nemoci dnes (položka č. 8 v praktické části práce).

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%

Procentuální vyjádření

Pocity při zjištění diabetu

Zobrazení pocitů pacientů při zjištění, že trpí diabetem

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%

Procentuální vyjádření

Pocity dnes

Zobrazení pocitů pacientů s diabetema jejich vztah k nemoci dnes

Page 71: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

71

Graf č. 7: Výskyt příznaků u žen a mužů s DM 1 (položka č. 9 v praktické části práce).

Graf č. 8: Zobrazení hodnot glykovaného hemoglobinu u žen i mužů s DM 1(položka č. 10 v praktické části práce).

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%80,00%90,00%

Procentuální vyjádření

Příznaky

Výskyt příznaků u žen a mužů s DM 1

Muži

Ženy

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

Do 45 46 – 53 54 – 60 61 a více

Procentuální vyjádření

Glykovaný hemoglobin [mmol/l]

Zobrazení hodnot glykovaného hemoglobinu u žen a mužů s DM 1

Muži

Ženy

Page 72: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

72

Graf č. 9: Četnost aplikace inzulinu u žen i mužů s DM 1 (položka č. 11 v praktické části práce).

Graf č. 10: Četnost výskytu akutních komplikací u pacientů s DM 1 (položka č. 12 v praktické části práce).

0%10%20%30%40%50%60%

Procentuální vyjádření

Četnost podávání inzulinu

Četnost aplikace inzulinu u žen i mužů s DM 1

Muži

Ženy

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%80,00%

Procentuální vyjádření

Akutní komplikace

Četnost výskytu akutních komplikací u žen i mužů s DM 1

Muži

Ženy

Page 73: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

73

Graf č. 11: Četnost výskytu hypoglykémie u žen i mužů s DM 1 (položka č. 13 v praktické části práce).

Graf č. 12: Četnost výskytu chronických komplikací u žen i mužů s DM 1 (položka č. 14 v praktické části práce).

0%10%20%30%40%50%

Procentuální vyjádření

Četnost výskytu hypoglykémie

Četnost výskytu hypoglykémie u žen i mužů s DM 1

Muži

Ženy

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%

Procentuální vyjádření

Chronické komplikace

Četnost výskytu chronických komplikací u žen i mužů s DM 1

Muži

Ženy

Page 74: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

74

Graf č. 13: Výskyt příznaků u žen a mužů s DM 2 (položka č. 15 v praktické části práce).

Graf č. 14: Zobrazení hodnot glykovaného hemoglobinu u žen a mužů s DM 2 (položka č. 16 v praktické části práce).

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%

Procentuální vyjádření

Příznaky

Výskyt příznaků u žen a mužů s DM 2

Muži

Ženy

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%40,00%45,00%

Do 45 46 – 53 54 – 60 61 a více

Procentuální vyjádření

Glykovaný hemoglobin [mmol/l]

Zobrazení hodnot glykovaného hemoglobinu u žen a mužů s DM 2

Muži

Ženy

Page 75: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

75

Graf č. 15: Zobrazení typu léčby u žen i mužů s DM 2 (položka č. 17 v praktické části práce).

Graf č. 16: Četnost výskytu akutních komplikací u žen i mužů s DM 2 (položka č. 18 v praktické části práce).

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

Dieta Pohyb Léky Inzulin Léky +inzulin

Procentuální vyjádření

Typ léčby

Zobrazení typu léčby u žen i mužů s DM 2

Muži

Ženy

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%

Procentuální vyjádření

Akutní komplikace

Četnost výskytu akutních komplikací u žen i mužů s DM 2

Muži

Ženy

Page 76: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 2

76

Graf č. 17: Četnost výskytu hypoglykémie u žen i mužů s DM 2 (položka č. 19 v praktické části práce).

Graf č. 18: Četnost výskytu chronických komplikací u žen i mužů s DM 2 (položka č. 20 v praktické části práce).

0%10%20%30%40%50%60%70%

Procentuální vyjádření

Četnost výskytu hypoglykémie

Četnost výskytu hypoglykémie u žen i mužů s DM 2

Muži

Ženy

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%

Procentuální vyjádření

Chronické komplikace

Četnost výskytu chronických komplikací u žen i mužů s DM 2

Muži

Ženy

Page 77: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

77

Příloha č. 3: Výsledky dotazníkového šetření neuvedené v praktické části

Položka č. 29: Rozdělení pacientů podle typu diabetu a pohlaví

Tato položka se týká rozdělení pacientů podle typu diabetu a pohlaví. V tabulce jsou zahrnuty informace týkající se 150 pacientů a je vyjádřeno jejich absolutní i relativní zastoupení.

Tabulka č. 29: Rozdělení pacientů dle typu diabetu v závislosti na pohlaví

Typ diabetu

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

DM 1 73 72,28% 13 26,53% 86 57,3% DM 2 28 27,72% 36 73,47% 64 42,7%

Celkem 101 100% 49 100% 150 100%

Z tabulky je patrné, že při počtu respondentů 150 bylo zastoupeno 86 respondentů (57,3%) s onemocněním DM 1 a 64 respondentů (42,7%) s DM 2. Z celkového počtu 101 žen jich bylo zastoupeno 73 (72,28%) u onemocnění DM 1 a 28 žen (27,72%) u DM 2. U mužů to potom bylo 13 mužů (26,53%) u DM 1 a 36 mužů (73,47%) u DM 2.

Položka č. 30: Rozdělení věkových kategorií pacientů v závislosti na pohlaví

Tabulka č. 30: Rozdělení věkových kategorií v závislosti na pohlaví

Věková

kategorie Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

0 – 19 let 19 18,81% 1 2,04% 20 13,33%

20 – 29 let 33 32,67% 6 12,24% 39 26,0% 30 – 39 let 14 13,86% 2 4,08% 16 10,67%

40 – 49 let 6 5,94% 9 18,37% 15 10,0%

50 – 59 let 9 8,91% 9 18,37% 18 12,0%

60 – 80 let 20 19,80% 22 44,89% 42 28,0%

Celkem 101 100% 49 100% 150 100%

Tabulka ukazuje zastoupení respondentů a jejich pohlaví ve věkových kategoriích. Ve věkové kategorii 0-19 let bylo zastoupeno celkem 20 respondentů (13,33%) z celkového počtu 150 respondentů. Věková kategorie 20-29 let byla zastoupena v počtu 29 respondentů (26%), kategorie 30-39 let v počtu 16 (10,67%), kategorie 40-49 let v počtu

Page 78: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

78

15 (10%), kategorie 50-59 let v počtu 18 (12%) a kategorie 60-80 let byla zastoupena v počtu respondentů 42 (28%). Toto zastoupení však neodpovídá reálnému rozložení v populaci.

Položka č. 31: Rozdělení věkových kategorií v závislosti na pohlaví u DM 1

Tabulka č. 31: Rozdělení věkových kategorií v závislosti na pohlaví při onemocnění DM 1

Věková

kategorie

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

0 – 19 let 19 26,22% 1 7,69% 20 23,26%

20 – 29 let 33 45,11% 6 46,17% 39 45,35% 30 – 39 let 12 16,44% 2 15,38% 14 16,28%

40 – 49 let 4 5,48% 1 7,69% 5 5,81%

50 – 59 let 3 4,11% 2 15,38% 5 5,81%

60 – 80 let 2 2,64% 1 7,69% 3 3,49%

Celkem 73 100% 13 100% 86 100%

Graf č. 19: Zastoupení mužů a žen v různých věkových kategoriích u DM 1

V položce č. 11 byly rozděleny věkové kategorie v závislosti na pohlaví u osob, které trpí DM 1. typu. V kategorii 0-19 let bylo zastoupeno 23,26% respondentů z celkového počtu, v kategorii 20-29 let to bylo 45,35%, v kategorii 30-39 16,28%, 40-49 let 5,81%, 50-59 let

0

5

10

15

20

25

30

35

0 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 80

Počet respondentů

Věk

Zastoupení mužů a žen v různých věkových kategoriích u DM 1

Muži

Ženy

Page 79: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

79

5,81%, 60-80 let 3,49% respondentů. Tato procenta zastoupení neodpovídají reálnému rozdělení v Královéhradeckém kraji.

Položka č. 32: Rozdělení věkových kategorií v závislosti na pohlaví u DM 2

Tabulka č. 32: Rozdělení věkových kategorií v závislosti na pohlaví při onemocnění DM 2

Věková kategorie

Ženy Muži Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

0 – 19 let 0 0% 0 0% 0 0%

20 – 29 let 0 0% 0 0% 0 0% 30 – 39 let 2 7,14% 0 0% 2 3,13%

40 – 49 let 2 7,14% 8 22,22% 10 15,62%

50 – 59 let 6 21,43% 7 19,44% 13 20,31%

60 – 80 let 18 64,29% 21 58,34% 39 60,94%

Celkem 28 100% 36 100% 64 100%

Graf č. 20: Zastoupení mužů a žen v různých věkových kategoriích u DM 2

Graf i tabulka ukazují, s jakou četností se vyskytuje u respondentů DM v různých věkových kategoriích. Do 29 let se DM 2. typu nevyskytoval u žádného pacienta. V kategorii 30-39 let to bylo 7,14% žen a 0% mužů, celkem tato kategorie představuje 3,13% ze všech pacientů. Celkem 7,14% žen a 22,22% mužů je zastoupeno v kategorii 40-49 let, kdy tato kategorie

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

0 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 80

Procentuální zastoupení

Věk

Zastoupení mužů a žen v různých věkových kategoriích u DM 2

Muži

Ženy

Page 80: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

80

tvoří celkem 15,62% respondentů. Ve věkové kategorii 50-59 let je zastoupeno 21,43% žen a 19,44% mužů, přičemž tato kategorie tvoří 20,31% ze všech. Věková kategorie 60-80 let tvoří celkem 60,94% ze všech kategorií. Ze všech žen je v této kategorii zastoupeno 64,29% a mužů 58,34%. Toto zastoupení neodpovídá reálnému rozložení v populaci.

Položka č. 33:

Tabulka č. 33: Tabulka zobrazující, jak ovlivňuje diabetes život pacientů ve věku 0 -19 let.

Vliv DM na život pacientů Absolutní

četnost Relativní četnost

Neovlivňuje 1 5% Ovlivňuje, ale neomezuje 8 40% Chtěl/a bych se DM zbavit 7 35% Omezuje 4 20% Jiné 0 0% Celkem 20 100%

Graf č. 21: Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 0-19 let

0%5%

10%15%20%25%30%35%40%

Procentuální vyjádření

Ovlivnění života

Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 0-19 let

Page 81: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

81

Položka č. 33 se zabývá poznatkem, do jaké míry diabetes ovlivňuje kvalitu života pacientů. Ve věkové kategorii 0,19 let celkem 5% dotázaných uvedlo, že diabetes jejich život nijak neovlivňuje. 40% respondentů v této kategorii je diabetem ovlivněno, ale nemoc je neomezuje. Celkem 35% dotázaných by se rádo diabetu zbavilo a 20% pacientů jejich nemoc omezuje.

Položka č. 34:

Tabulka č. 34: Tabulka zobrazující, jak ovlivňuje diabetes život pacientů ve věku 20-29 let.

Vliv DM na život pacientů Absolutní

četnost Relativní četnost

Neovlivňuje 5 12,82% Ovlivňuje, ale neomezuje 17 43,59% Chtěl/a bych se DM zbavit 8 20,51% Omezuje 9 23,08% Jiné 0 0% Celkem 39 100%

Graf č. 22: Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 20-29 let

Ve věkové kategorii 20-29 let celkem 12,82% diabetiků uvedlo, že jejich život cukrovka neovlivňuje. 43,59% pacientů uvedlo, že je cukrovka ovlivňuje, ale neomezuje, 20,51% by se jí rádo zbavilo a celkem 23,08% z dotázaných cukrovka v životě omezuje.

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%40,00%45,00%

Procentuální vyjádření

Ovlivnění života

Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 20-29 let

Page 82: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

82

Položka č. 35:

Tabulka č. 35: Tabulka zobrazující, jak ovlivňuje diabetes život pacientů ve věku 30-39 let.

Vliv DM na život pacientů Absolutní

četnost Relativní četnost

Neovlivňuje 0 0% Ovlivňuje, ale neomezuje 13 81,25% Chtěl/a bych se DM zbavit 2 12,5% Omezuje 1 6,25% Jiné 0 0% Celkem 16 100%

Graf č. 23: Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 30-39 let

Tato položka podává obraz o věkové kategorii 30-39 let, kdy žádný z pacientů neodpověděl, že by je cukrovka neovlivňovala. 81,25% uvedlo, že je cukrovka ovlivňuje, ale neomezuje. Zbavit by se DM chtělo celkem 12,5% pacientů a 6,25% se cítí být omezeno.

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

Procentuální vyjádření

Ovlivnění života

Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 30-39 let

Page 83: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

83

Položka č. 36:

Tabulka č. 36: Tabulka zobrazující, jak ovlivňuje diabetes život pacientů ve věku 40-49 let.

Vliv DM na život pacientů Absolutní

četnost Relativní četnost

Neovlivňuje 0 0% Ovlivňuje, ale neomezuje 7 46,66% Chtěl/a bych se DM zbavit 4 26,67% Omezuje 4 26,67% Jiné 0 0% Celkem 15 100%

Graf č. 24: Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 40-49 let

Ve věkové kategorii 40-49 let cukrovka ovlivňuje, ale neomezuje 46,66% pacientů, 26,67% by se jí rádo zbavilo a 26,67% z nich je cukrovkou omezováno. Nikdo z pacientů neuvedl, že by je cukrovka neovlivňovala v jejich životě.

0%10%20%30%40%50%

Procentuální vyjádření

Ovlivnění života

Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 40-49 let

Page 84: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

84

Položka č. 37:

Tabulka č. 37: Tabulka zobrazující, jak ovlivňuje diabetes život pacientů ve věku 50-59 let.

Vliv DM na život pacientů Absolutní

četnost Relativní četnost

Neovlivňuje 2 11,11% Ovlivňuje, ale neomezuje 3 16,67% Chtěl/a bych se DM zbavit 12 66,67% Omezuje 1 5,55% Jiné 0 0% Celkem 18 100%

Graf č. 25: Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 50-59 let

Z tabulky i grafu lze vyčíst, že ve věkové kategorii 50-59 let se necítí být ovlivněno cukrovkou celkem 11,11% dotázaných. 16,67% je cukrovkou ovlivněno, ale neomezeno a 66,67% by se jí rádo zbavilo. Omezováno touto nemocí se cítí celkem 5,55% respondentů.

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%

Procentuální vyjádření

Ovlivnění života

Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 50-59 let

Page 85: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

85

Položka č. 38:

Tabulka č. 38: Tabulka zobrazující, jak ovlivňuje diabetes život pacientů ve věku 60-80 let.

Vliv DM na život pacientů Absolutní

četnost Relativní četnost

Neovlivňuje 10 23,81% Ovlivňuje, ale neomezuje 11 26,19% Chtěl/a bych se DM zbavit 10 23,81% Omezuje 11 26,19% Jiné 0 0% Celkem 42 100%

Graf č. 26: Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 60-80 let

V poslední kategorii je celkem 23,81% pacientů, kteří se necítí být ovlivněni diabetem, 26,19%, kteří jsou jím ovlivněni, ale neomezeni a 23,81% pacientů, kteří by se rádi cukrovky zbavili. Celkem 26,19% respondentů v této věkové kategorii cukrovka omezuje v jejich životě.

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%

Procentuální vyjádřění

Ovlivnění života

Zobrazení ovlivnění života pacientů s DM ve věku 60-80 let

Page 86: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

86

Položka č. 39: Nejvyšší dosažené vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání

Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní 14 9,3%

Vyučení v oboru 20 13,3%

Střední s maturitou 81 54%

Vysokoškolské 35 23,3%

Celkem 150 100%

Položka č. 40: Práce

Pracujete? Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano (jsem vedoucí pracovník)

17 11,3%

Ano (nejsem vedoucí pracovník)

43 28,7%

Ne 5 3,3%

Jsem student 38 25,3%

Jsem důchodce 41 27,3%

Podnikám 6 4%

Celkem 150 100%

Položka č. 41: Jaká je Vaše hodnota glykémie nalačno?

Hodnoty glykémie nalačno

Absolutní četnost

Relativní četnost

Pod 4 mmol/l 3 2,0%

4,1-6 mmol/l 41 27,3%

6,1-9 mmol/l 87 58,0%

9,1-12 mmol/l 14 9,3%

12,1 mmol/l a více 5 3,3%

Celkem 150 100%

Page 87: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

87

Položka č. 42: Jaká je Vaše hodnota glykémie po jídle?

Hodnoty glykémie po jídle

Absolutní četnost

Relativní četnost

Pod 8 mmol/l 26 17,3

8,1 – 10 mmol/l 84 56,0

10 mmol/l a více 40 26,7

Celkem 150 100%

Položka č. 43: Užíváte léky na snížení hladiny tuků v krvi?

Užívání léků na snížení hladiny

tuků v krvi

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 50 33,33%

Ne 100 66,67%

Celkem 150 100%

Položka č. 44: Kolik obyvatel má obec/město, ve kterém bydlíte?

Počet obyvatel v místě bydliště

Absolutní četnost

Relativní četnost

1 – 5000 obyvatel 48 32,0%

5 000 – 10 000 obyvatel 20 13,3%

10 000 – 50 000 obyvatel

22 14,7%

50 000 – 100 000 obyvatel

28 18,7%

100 000 obyvatel a více 32 21,3%

Celkem 150 100%

Page 88: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

88

Položka č. 45: Kde bydlíte?

Typ bydlení Absolutní četnost

Relativní četnost

V domě se zahradou 80 53,3%

V domě bez zahrady 4 2,7%

V paneláku s výtahem 32 21,3%

V paneláku bez výtahu 27 18,0%

Jinde (uveďte) 7 4,7%

Celkem 150 100%

Položka č. 46: V kolikátém patře bydlíte?

V kolikátém patře bydlíte

Absolutní četnost

Relativní četnost

Přízemí 29 19,3%

1. patro 28 18,7%

2. patro 8 5,3%

3. patro 13 8,7%

4. patro 11 7,3%

5. patro 6 4,0%

6. patro 5 3,3%

7. patro a výše 7 4,7%

Nebydlím v paneláku 43 28,7%

Celkem 150 100%

Page 89: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

89

Položka č. 47: S kým bydlíte?

S kým bydlíte? Absolutní četnost

Relativní četnost

Sami 16 11,9%

S rodiči 37 27,4%

S dětmi 23 17,0%

S partnerem 66 48,9%

Jiná 11 8,1%

Celkem 150 100%

Položka č. 48: Byl/a jste hospitalizován/a při zjištění cukrovky?

Hospitalizace při zjištění cukrovky

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 86 57,3%

Ne 64 42,7%

Celkem 150 100%

Položka č. 49 : Byl/a jste někdy hospitalizován/a kvůli cukrovce?

Hospitalizace kvůli cukrovce

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 59 39,3%

Ne 91 60,7%

Celkem 150 100%

Položka č. 50: Měl/a jste někdy hypoglykémii?

Měl/a jste někdy hypoglykémii?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 124 82,67%

Ne 26 17,33%

Celkem 150 100%

Page 90: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

90

Položka č. 51: Pokud máte hypoglykémii, jak se u Vás projevuje?

Projevy hypoglykémie Absolutní četnost

Relativní četnost

Třes 80 70,8%

Rozmazané vidění 27 23,9%

Nejistota 22 19,5%

Podrážděnost 31 27,4%

Opocení 69 61,1%

Celková slabost 72 63,7%

Jiné 23 20,4%

Celkem 124 100%

Položka č. 52: Potřeboval/a jste kvůli hypoglykémii pomoc druhé osoby?

Potřeboval/a jste kvůli hypoglykémii pomoc

druhé osoby?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 39 31,5%

Ne 85 68,5%

Celkem 124 100%

Položka č. 53: Byl/a jste někdy kvůli hypoglykémii v nemocnici?

Hospitalizace kvůli hypoglykémii

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 12 9,7%

Ne 112 90,3%

Celkem 124 100%

Page 91: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

91

Položka č. 54 : Máte při sobě stále cukr jako prevenci hypoglykémie?

Máte při sobě stále cukr jako prevenci

hypoglykémie?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 102 68,0%

Ne 48 32,0%

Celkem 150 100%

Položka č. 55 : Podstoupil/a jste někdy operaci cév?

Operace cév Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 5 3,3%

Ne 145 96,7%

Celkem 150 100%

Položka č. 56: Kolik druhů léku berete na cukrovku?

Počet druhů léků Absolutní četnost

Relativní četnost

Jeden 76 50,67%

Dva 48 32,0%

Tři 12 8,0%

Čtyři a více 11 7,33%

Žádné 3 2,0%

Celkem 150 100%

Page 92: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

92

Položka č. 57: Kolikrát denně jíte?

Četnost jídla denně Absolutní četnost

Relativní četnost

1x denně 0 0%

2x denně 2 1,3%

3x denně 26 17,3%

4x denně 44 29,3%

5x denně 56 37,3%

6x denně a více 22 14,7%

Celkem 150 100%

Položka č. 58: Jaké jídlo dne vynecháváte nejčastěji?

Nejčastěji vynechávané jídlo

Absolutní četnost

Relativní četnost

Snídaně 14 9,3%

Dopolední svačina 46 30,7%

Oběd 3 2,0%

Odpolední svačina 19 12,7%

Večeře 0 0%

Druhá vačeře 54 36,0%

Žádné 14 9,3%

Celkem 150 100%

Položka č. 59: Vážíte si potraviny?

Vážíte si potraviny? Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 28 18,7%

Ne 122 81,3%

Celkem 150 100%

Page 93: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

93

Položka č. 60: Umíte odhadnout množství sacharidů v potravině?

Umíte odhadnout množství sacharidů

v potravině?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 96 64,0%

Ne 54 36,0%

Celkem 150 100%

Položka č. 61: Pokud ano, kolik g sacharidů má 1 rohlík?

Kolik g sacharidů má 1 rohlík?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Správná odpověď 66 44,0%

Špatná odpověď 84 56,0%

Celkem 150 100%

Položka č. 62: Snídáte pravidelně?

Snídáte pravidelně? Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 127 84,7%

Nepravidelně 18 12,0%

Vůbec 5 3,3%

Celkem 150 100%

Page 94: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

94

Položka č. 63: Kterou denní dobu máte největší pocit hladu?

Největší pocit hladu Absolutní četnost

Relativní četnost

Ráno a dopoledne 38 25,32%

Odpoledne 31 20,67%

Večer 57 38,0%

V noci 4 2,67%

Nikdy 16 10,67%

Jiné 4 2,67%

Celkem 150 100%

Položka č. 64 : V kolik hodin máte poslední denní jídlo?

Poslední denní jídlo Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 18 hodin 32 21,33%

V 18-20 hodin 75 50,0%

V 20-22 hodin 34 22,67%

V 22 hodin a později 7 4,67%

Jiné 2 1,33%

Celkem 150 100%

Položka č. 65: V kolik hodin chodíte spát?

V kolik hodin chodíte spát?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ve 20 h a dříve 2 1,33%

V 20-21 9 6,0%

V 21-22 66 44,0%

V 22-23 15 10,0%

Ve 23 h a později 58 38,67%

Celkem 150 100%

Page 95: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

95

Položka č. 66: V kolik hodin vstáváte?

V kolik hodin vstáváte? Absolutní četnost

Relativní četnost

V 5 hodin a dříve 19 12,67%

V 5 – 7 hodin 55 36,67%

V 7- 9 hodin 71 47,33%

V 9 hodin a později 5 3,33%

Celkem 150 100%

Položka č. 67: Máte pravidelný režim?

Máte pravidelný režim? Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 98 65,3%

Ne 52 34,7%

Celkem 150 100%

Položka č. 68: Jak často máte aktivní pohyb?

Četnost aktivního pohybu

Absolutní četnost

Relativní četnost

Denně 58 38,7%

Ob den 18 12,0%

2x týdně 32 21,3%

1x týdně 17 11,3%

Méně, než 1x týdně 25 16,7%

Celkem 150 100%

Page 96: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

96

Položka č. 69: Jaký máte druh pohybu?

Jaký máte druh pohybu?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Chůze 108 72,0%

Jízda na kole 33 22,0%

Plavání 21 14,0%

Práce na zahradě 32 21,3%

Úklid 63 42,0%

Práce v domácnosti 82 54,7%

Nemám pohyb 2 1,3%

Jiné 44 29,3%

Celkem 150 100%

Položka č. 70: Kolik minut (hodin) denně věnujete pohybu?

Čas věnovaný pohybu denně

Absolutní četnost

Relativní četnost

Méně, než 30 minut 15 10,0%

30 – 60 minut 76 50,67%

1 – 2 hodiny 42 28,0%

2 – 3 hodiny 13 8,66%

3 hodiny a více 4 2,67%

Celkem 150 100%

Page 97: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

97

Položka č. 71: Kdo Vám pomohl vyrovnat se s cukrovkou, když Vám byla zjištěna?

Kdo Vám pomohl s cukrovkou, když Vám

byla zjištěna?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Rodiče 39 26,0%

Partner 22 14,67%

Kamarád 3 2,0%

Sourozenec 1 0,67%

Lékař 14 9,33%

Zdravotní sestra 3 2,0%

Nikdo – já sám 61 40,66%

Někdo jiný 7 4,67%

Celkem 150 100%

Položka č. 72: Kdo Vám pomáhá nyní?

Kdo Vám pomáhá nyní? Absolutní četnost

Relativní četnost

Rodiče 29 19,3%

Partner 55 36,7%

Kamarád 15 10,0%

Sourozenci 12 8,0%

Lékař 34 22,7%

Zdravotní sestra 4 2,7%

Nikdo – já sám 63 42,0%

Někdo jiný 11 7,3%

Celkem 150 100%

Page 98: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

98

Položka č. 73: V čem tato pomoc spočívá?

V čem tato pomoc spočívá?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Psychická podpora 78 52,0%

Podpora v dietě 35 23,33%

Jiné 37 24,67%

Celkem 150 100%

Položka č. 74: Jaké jsou pro Vás největší překážky v dodržování režimu?

Největší překážky v dodržování režimu

Absolutní četnost

Relativní četnost

Škola/práce 40 26,67%

Chutě na jídlo 19 12,67%

Koníčky 15 10,0%

Nedostatek času 4 2,67%

Lenost/nezodpovědnost

26 17,33%

Žádné 46 30,67%

Celkem 150 100%

Položka č. 75: Jste dnes spokojen/a se svým rodinným životem?

Spokojenost s rodinným životem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 123 82,0%

Ne 27 18,0%

Celkem 150 100%

Page 99: Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra ...

Příloha č. 3

99

Položka č. 76: Jste dnes spokojen/a se svou prací?

Spokojenost s prací Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 113 75,3%

Ne 37 27,77%

Celkem 150 100%

Položka č. 77: Pokud Vás cukrovka omezuje, tak v čem?

V čem Vás omezuje cukrovka?

Absolutní četnost

Relativní četnost

Jídlo 25 16,67%

Práce 5 3,33%

Koníčky a jiné aktivity 19 12,67%

Musím dodržovat pravidelný režim

28 18,67%

Jiné 23 15,33%

V ničem 50 33,33%

Celkem 150 100%