Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta - theses.cz · Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy a sportu Pohádková jóga v hodinách

Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Diplomová práce

2015 Petra Urbanová

Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Katedra tělesné výchovy a sportu

Pohádková jóga v hodinách tělesné výchovy

na 1. stupni ZŠ

Diplomová práce

Autor: Petra Urbanová

Studijní program: M 7503 Učitelství pro základní školy

Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Vodehnalová

Hradec Králové

2015

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucí diplomové

práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne 11. 4. 2016

Poděkování

Děkuji Mgr. Dagmar Vodehnalové za odborné vedení, rady a vstřícnost při konzultacích

diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za jejich podporu a pomoc.

Anotace

URBANOVÁ, Petra. Pohádková jóga v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni ZŠ.

Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 64 s.

Diplomová práce.

Diplomová práce je zaměřena na cvičení jógy prostřednictvím pohádkových příběhů

pro děti na 1. stupni základních škol. Práce respektuje Rámcově vzdělávací program pro

základní vzdělávání. Cílem práce je tvorba pohádkových příběhů, které budou následně

využity v hodinách tělesné výchovy.

Teoretická část práce se zaměřuje na jógu jako pojem, její historii a filosofii. Dále

podrobně rozebírá dětskou jógu, její výhody, zvláštnosti, její vliv na dětský organismus

a podmínky pro cvičení.

Praktická část se skládá ze tří jógových pohádkových příběhů, které si s dětmi

zacvičíme během vyučovacích hodin tělesné výchovy. Děti budou seznámeny s jógou

prostřednictvím pohádkových příběhů, jógovými zpívánkami, dechovým cvičením

a relaxací.

Klíčová slova: mladší školní věk, dětská jóga, jóga, ásana, tělesná a dechová cvičení,

relaxace

Annotation

URBANOVÁ, Petra. Fairy Tale Yoga in Physical Education Classes at Primary

School. Faculty of Pedagogy at University of Hradec Kralove, 2015 64 pp. Master

Thesis.

The diploma thesis focuses on yoga practising via fairy tale stories for children at

primary school level. The thesis respects Framework Education Programme for

Elementary Education. The goal of the thesis is to create fairy tale stories, which would

be consequently used in physical education classes. The theoretical part focuses on yoga

as a term, its history and philosophy. Further it analysis children´s yoga, its advantages,

particularities, its effect on children´s body and conditions for exercising. The practical

part consists of three yoga fairy tale stories, which will be practised with children during

Physical Education classes. Children will be aware of yoga via fairy tale stories, yoga

singings, breathing exercises and relaxation.

Keywords: primary school age, children´s yoga, yoga, asana, physical and breathing

exercise, relaxation

Obsah

Úvod .................................................................................................................................. 9

1 Teoretická část ........................................................................................................ 10

1.1 Jóga ................................................................................................................. 10

1.1.1 Tělesná cvičení ........................................................................................... 12

1.1.2 Oční cviky ................................................................................................... 13

1.1.3 Dechová cvičení .......................................................................................... 14

1.1.4 Relaxace ...................................................................................................... 17

1.1.5 Meditace ...................................................................................................... 18

1.1.6 Strava .......................................................................................................... 19

1.1.7 Očistná cvičení ............................................................................................ 20

1.1.8 Rady pro cvičení jógy ................................................................................. 20

1.2 Dětská jóga ..................................................................................................... 21

1.2.1 Výhody jógy ............................................................................................... 22

1.2.2 Zvláštnosti jógy pro děti ............................................................................. 23

1.2.3 Jóga pro děti s tělesnými a duševními problémy ........................................ 24

1.3 Charakteristika mladšího školního věku ......................................................... 25

1.3.1 Tělesný vývoj .............................................................................................. 26

1.3.2 Vnímání, poznávání a myšlení .................................................................... 26

1.3.3 Paměť .......................................................................................................... 27

1.3.4 Řeč .............................................................................................................. 27

1.3.5 Socializace .................................................................................................. 27

1.3.6 Škola ........................................................................................................... 28

1.3.7 Učení ........................................................................................................... 29

1.3.8 Hra .............................................................................................................. 29

1.4 Rámcové vzdělávací programy (RVP) ........................................................... 30

2 Cíl práce .................................................................................................................. 31

2.1 Výzkumné otázky ........................................................................................... 31

2.2 Úkoly práce ..................................................................................................... 31

2.3 Metody práce .................................................................................................. 31

2.4 Metodologie práce .......................................................................................... 32

3 Praktická část .......................................................................................................... 34

3.1 Návrhy jógových příběhů ............................................................................... 34

3.2 Ověření v praxi ............................................................................................... 45

4 Výsledky ................................................................................................................. 49

4.1 Diskuze ........................................................................................................... 53

Závěr ............................................................................................................................... 56

Závěry pro praxi .............................................................................................................. 57

Referenční seznam .......................................................................................................... 58

Seznam obrázků a tabulek .............................................................................................. 62

Přílohy ............................................................................................................................. 64

9

Úvod

Jóga má více než tisíciletou tradici a je jedním z nejdokonalejších systémů pro

psychické a tělesné zdraví člověka. Kořeny jógy pocházejí z Indie. Hojně se rozšířila

i u nás a úspěšně se zde uchytila. Je využívána seniory, dospělými i dětmi v každém

věku. Nabídka kurzů jógy je velmi široká. Můžeme se setkat s kurzy jógy pro rodiče

s miminky, jógou pro plnoštíhlé, těhotenskou jógou, jógou pro děti s handicapem

a mnoha dalšími druhy jógy.

K józe jsem si během posledních let vybudovala velmi kladný vztah a mohu říci, že pro

mě není pouze cvičením, ale postupně se stává i životní filosofií. Jógu cvičím aktivně tři

roky. Zpočátku jsem považovala cvičení jógy vhodné pouze pro starší generaci, která si

chce odpočinout při relaxační hudbě. Jelikož se moje pohybová aktivita pohybovala

spíše kolem dynamických a tanečních cvičení, začala jsem se více józe věnovat až

v těhotenství. Jaké bylo moje překvapení, když jsem místo předpokládaného válení na

zemi a nic nedělání odcházela z lekcí protažená, posílená a plná energie. Jóga mě

natolik zaujala, že jsem se o ni začala více zajímat a rozhodla jsem se na ni zaměřit

svoji diplomovou práci.

Téma pohádkové jógy v hodinách tělesné výchovy jsem si zvolila proto, jelikož

propojení pohádek a cvičení jógy může být pro děti velmi lákavé. S pohádkami se děti

setkávají od nejútlejšího dětství. Děti je přímo milují a jsou jimi zároveň vychovávány.

Oproti tomu jóga je pro mnohé děti něčím neznámým a tajemným.

Myslím si, že jóga je dobrým prostředkem, jak dětem pomoci předcházet a odstraňovat

stres, podrážděnost, agresivitu a problémy s pozorností. Tyto faktory mohou být

vyvolány nedostatkem pohybu, který je pro děti tak přirozený, rodiči, kteří mají na své

děti čím dál méně času a především uspěchanou dobou ve které žijeme. Jógu můžeme

také využít u dětí se zdravotními problémy jako je například astma a diabetes. Děti se

pomocí ásan, dechových cvičení a relaxace naučí lépe uvědomovat své tělo a svou

osobnost. Získají zdravé sebevědomí a budou klidnější.

Diplomová práce nabízí ukázku tří vyučovacích hodin jógy a jejich reflexi sloužící jako

návod pro učitele, kteří by se pro zařazení jógy do tělesné výchovy rozhodli a chtěli by

se inspirovat.

10

1 Teoretická část

1.1 Jóga

Ačkoliv bylo k poznání historie jógového umění vyvinuto mnoho úsilí, o historii jógy

toho není příliš známo (Vlková Levíčková, 2013). Umění jógy má počátky v Indii, je

přes pět tisíc let staré a popsáno bylo poprvé před dvěma a půl tisícem let. Jedná se

o nejstarší zachovaný systém cvičení (Zebroff, 2003).

První text o józe nazvaný Jógasútra pochází od Patandžaliho, obsahuje 196 vět

a popisuje celou problematiku jógy. Jóga je zde definována jako úsilí k dosažení plného

zdraví fyzického i duševního (Vlková Levíčková, 2013).

Před čtyřmi tisíci lety bylo ve starých vykopávkách v povodí řeky Indu nalezeno

vyobrazení člověka v lotosovém sedu. Tato pozice se později stala jedním ze symbolů

hinduismu. Jóga ale není ani náboženstvím ani filosofií. Je to soubor pravidel a návodů,

jak dospět osvobození z koloběhu životů. Různí autoři hledali různé metody a tím

vznikalo mnoho směrů, cest a škol jógy (Knaislová, Knaisl, 2002).

V symbolice jógy má velký význam slunce. Pro Indy je zdrojem života a v jeho směru

zdraví nový den. Je to symbol našeho vědomí a hlubokého propojení s přírodou

(Thapar, Singh, 2006).

Dle staré východní filosofie je vše pod sluncem ovládáno zákonem polarity. I v těle má

vše své protějšky a protiklady, které se neustále vyrovnávají. Střídají se zde dva hlavní

energetické proudy nazvané v józe ida a pingala. K jejich stimulaci nám slouží pozdrav

slunci, měsíci a zemi. Pozdrav slunci povzbuzuje pingalu, přináší pružnost páteři

a energii celému tělu. Pingala je spojena s logikou, objektivitou, extroverzí, teplem

a mužskou povahou. Pozdrav měsíci povzbuzuje idu, která přináší protažení přední

strany těla, rovnováhu a soustředěnost. Ida je spojena s citem a intuicí, fantazií,

introverzí, chladem a ženskou povahou. Pozdrav zemi v překladu z indického jazyka

znamená pozdrav matce. Přibližuje nás k naší zemi, která nám poskytuje všechny dobré

věci, lásku a bezpečí (Thapar, Singh, 2006).

11

„Nic nečiní člověka tak zdravým, krásným a mladým jako jeho jasné oči, vyjadřující

harmonii a jednotu mezi duchem, duší a tělem“ (Riethová, 1997, str. 11).

V překladu ze sanskrtu znamená slovo jóga sjednocení. Jedná se o spojení vědomí

každého člověka s vědomím kosmickým. Základem jógy je láska, pomoc bližním,

meditace a modlitba (Krejčí, 1997).

Jóga se zabývá životem člověka. Každého z nás vnímá takového, jaký je. Respektuje

různorodost lidských povah a temperamentů. Na život a jeho dění nahlíží pouze

optimisticky. Cílem jógy je poznání radosti, štěstí a pohody (Skarnitzl, 1997).

Jogínské cviky nám napomáhají udržet ve zdraví a dobré kondici naše tělo, duši

a ducha. Měli bychom se vyhýbat všemu, co špiní naše myšlenky a zanechává v nás

nepříjemné pocity (Riethová, 1997).

Každý člověk potřebuje svůj osobní cvičební program určený přímo pro jeho konstituci,

momentální potřeby, zdravotní stav, stáří a dokonce i roční období. Potom teprve může

pro sebe dělat to nejlepší, popřípadě ho může jóga uzdravovat (Trökes, Grunert, 2008).

Mezi nejznámější druhy jógy patří Powerjóga, Hathajóga, Ashtanga jóga, Jóga pro děti,

Naam jóga, Vitální jóga, Těhotenská jóga, Jinjóga a Vinyasa jóga.

Powerjóga je dynamické provádění ásan zaměřené na správné držení těla s uplatněním

řízeného dechu. Jedná se o aktivní způsob relaxace (Krejčík, 2015). Hathajóga se věnuje

zdraví z preventivního hlediska. Jde o systém nenáročných cvičení (Krejčík, 2014).

Ashtanga jóga jsou pozice, které cvičíme plynule v určitém pořadí a odstraňujeme tak

psychické a duševní bloky. Je typická svou dynamičností a díky správnému dýchání

dochází k detoxikaci těla (Pokorný, 2014). Jóga pro děti je hravá, veselá forma jógy,

plná pohybu a fantazie (Kubicová, 2013). Naam jóga působí přímo na mozek a nervový

systém a tím nám umožňuje okamžitý prožitek meditativního stavu. Jemnou formou

aktivní lekce pracuje se zvukem, pohybem a dechem (Brůnová, 2013). Vitální jóga díky

ásanám, dechovým cvičením a relaxaci napomáhá k hormonální regulaci organismu

a harmonizuje nervovou soustavu (Jóga DNES, 2014). Těhotenská jóga klade velký

důraz na uvolnění a s ním spojený klid mysli a psychiky. Důležité je správné dýchání

a bezpečné provádění pozic (Beirová, 2014). Jinjóga je tichá, klidná jóga, která se

zaměřuje především na kosti, pojivové tkáně a klouby. V pozicích setrváváme i několik

minut (Maio, 2015). Vinyasa jóga je plynulé střídání pozic na vlně dechu (Konečná,

2016).

12

Zebroff (2003) rozlišuje dvě velké oblasti jógy. Hathajógu, která zahrnuje tělesná

cvičení, dechová cvičení a relaxaci. Druhou oblastí je meditační jóga.

Krejčí (1997) rozlišuje čtyři cesty jógy, které se navzájem prolínají. První z nich je

Bhaktijóga, což je cesta lásky a soucitu. Druhá cesta ušlechtilých činů je Karmajóga.

Třetí cesta vědění a moudrosti je Džňánajóga. Čtvrtá Rádžajóga je cestou sebekontroly

a disciplíny. Tato Rádžajóga se skládá z osmi částí, kterými jsou tělesná cvičení,

duchovní cvičení, relaxace, koncentrace, meditace, dodržování morálních a etických

pravidel a osvícení. Hathajóga i meditační jóga jsou tedy součástí Rádžajógy. Ve všech

těchto čtyřech cestách se využívá Mantrajógy, osvobození mysli pomocí zvukových

vibrací.

1.1.1 Tělesná cvičení

Dle mistra jógy Patandžaliho je naše tělo místem pro zkušenosti, pravdu a zároveň

zrcadlem naší duše (Trökes, Grunert, 2008).

Tělesná cvičení provádíme pomocí ásan, což jsou polohy v józe. Jak uvádí staré spisy,

je jich takové množství jako lidí, kteří je cvičí. Ásany mají i své varianty pro

začátečníky nebo lidi s tělesným omezením. Některé ásany jsou uspořádány do sestav,

jedna z nejznámějších je Pozdrav slunci (Trökes, Grunert, 2008). Ásany mají za úkol

zdokonalovat tělesné orgány a jejich funkce (Haichová, Yesudian, 2014). Ásany

předklonové navozují stav přirozené pokory a působí tlumivě proti nezdravému

sebevědomí, přehnané aktivitě a přeceňování sil. Opačně pak na nás působí ásany

záklonové, které nám sebevědomí dodávají (Mihulová, Svoboda, 2007).

Před každým cvičením jógy je nesmírně důležité pomalé a jemné rozcvičení těla

(Lalvani, 1998). Tato průpravná cvičení nám můžou pomoci připravit organismus

prostřednictvím jednoduchých cvičení na náročnější polohy. Začátečníci si díky nim

osvojují správné jógové způsoby cvičení a pokročilejší je využívají jako formu

rozcvičení nebo pro specifické zdravotní účinky. Mezi nejoblíbenější průpravná cvičení

řadíme spinální cviky. Jsou to cviky pro zlepšení stavu páteře s využitím správného

dýchání (Mihulová, Svoboda, 2008).

Ásany zaujímáme postupně, plynule a bez pocitu bolesti. Nejdůležitější je provádět

cviky správným způsobem. I mnohdy jednoduchá cvičení mohou přinášet zdravotní

13

účinky pro oblast tělesnou i duševní. Pokud ásany cvičíme se zavřenýma očima,

umožňuje nám to větší koncentraci a odbourává vnější rušivé vlivy (Mihulová,

Svoboda, 2008).

Willsová (2005) rozlišuje tyto základní jógové pozice:

Sakhásana – Pohodlná pozice

Je někdy nazývána turecký sed. Je to sed se zkříženýma nohama. V horní poloze

střídáme levou a pravou nohu. Páteř je rovná a vzpřímená. Využívá se při meditaci.

Ardhásana – Pozice polovičního lotosu

Levá noha pokrčená a opřená chodidlem o vnitřní stranu pravého stehna. Pravá pata

pokrčené nohy směřuje proti stydké kosti. Obě kolena by se měla dotýkat podlahy.

Padmásana – Lotosový sed

Sed s nataženýma nohama. Pravá noha pokrčená a opřená chodidlem na levé straně

proti stydké kosti. Levá noha překřížená přes pravou, pokrčená a opřená na druhé straně

proti stydké kosti. Pokud se kolena nedotýkají země, podložíme si je. Střídáme v horní

poloze pravou i levou nohu.

Tadásana – Stoj

Vzpřímený stoj s nohama mírně od sebe. Ramena stažena dozadu a dolů. Hlava je

uvolněná a ruce visí podél těla. Dýcháme přirozeně.

Šašankhásana – Pozice dítěte

Sed na patách. Trup leží na stehnech a hlava je opřená o podložku. Ruce položené volně

podél těla dlaněmi vzhůru.

1.1.2 Oční cviky

Cviky provádíme v pohodlném sedu a dýcháme u nich nosem. Procvičování očních

svalů můžeme provádět i se zavřenýma očima a masírovat tak oční bulvy. Lze je

praktikovat:

S nádechem pohled nahoru a s výdechem dolů. Opakujeme třikrát až pětkrát.

S nádechem se podíváme co nejvíce doprava a s výdechem maximálně doleva.

Hlavou neotáčíme. Opakujeme na každou stranu třikrát až pětkrát.

14

Kroužíme očima. S nádechem hledíme vzhůru, s výdechem doprava, dolů

a s nádechem pokračujeme vlevo. Opakujeme třikrát jedním směrem a následně

i druhým.

S nádechem pohled vpravo vzhůru a s výdechem vlevo dolů do úhlopříčky.

Provedeme třikrát. Poté provádíme úhlopříčku zleva doprava a opakujeme také

třikrát.

Oči opisují písmena H, A a K. Každé písmeno opíšeme třikrát až pětkrát.

Akomodaci oka lze procvičovat dvěma způsoby. Při prvním způsobu pokrčíme před

tělem jednu ruku a vztyčíme ukazováček ve vzdálenosti pětadvaceti centimetrů od

obličeje. Zadíváme se na špičku prstu na tři až čtyři vteřiny a poté na předmět vzdálený

asi pět metrů na tři až čtyři vteřiny. Toto zaostřování opakujeme patnáctkrát a vždy po

pěti opakováních se krátce uvolníme.

Při druhém je opět jedna ruka se vztyčeným ukazováčkem před tělem ve vzdálenosti

pětadvaceti centimetrů. Díváme se na špičku prstu, která se vodorovně vzdaluje vpřed,

až se ruka úplně narovná. Ruku obloukem natáčíme vpravo do takové polohy, abychom

špičku prstu ještě viděli. Poté ruku vrátíme před obličej. Toto cvičení provedeme třikrát.

Následně opakujeme celé cvičení s obloukem na levou stranu.

Mezi významné oční cvičení lze zařadit také léčení vlastní energií. Dobře si před

cvičením omyjeme ruce. Vyklepeme je a třeme jimi o sebe, až do té doby, než ucítíme

teplo v dlaních. Z dlaní vytvoříme misky a přiložíme je na zavřené oči po dobu deseti

vteřin. Z rukou procítíme energii, která ozdravuje náš zrak. Cvičení opakujeme dvakrát

nebo třikrát (Mihulová, Svoboda, 2008).

1.1.3 Dechová cvičení

„Bez dechu není života. Nádechem život začíná a posledním vydechnutím končí“

(Friesová, 1998, str. 9).

Dýchání je v józe nejvýznamnější ze všech vnitřních funkcí. Dech neslouží pouze

k přenosu kyslíku k jednotlivým orgánům. Má funkci dorozumívací, vytváří zvuky

a hláskovou řeč (Votava, 1988).

15

Správné dýchání je důležité pro naše zdraví a dobrý pocit. V józe dýcháme bránicí.

Zvětšujeme kapacitu plic a tak se do našeho krevního oběhu dostává více kyslíku a tím

se pročišťují naše vnitřní orgány (Lalvani, 1998).

Pránajáma je věda o dechu. Díky dechovým cvičením získáváme dostatečné množství

energie, se kterou můžeme hospodařit (Mihulová, Svoboda, 2008).

Rozlišujeme pět základních forem získávání energie. Těmi jsou Prána, Samána, Vyána,

Udána a Apána. Prána představuje příjem vzduchu, ale i jiné druhy příjmů jako

například příjem potravy, tekutin, smyslových impulzů, informací a impulzy vyplývající

z nás jako jsou naše potřeby, touhy a nápady (Mihulová, Svoboda, 2007). Dále k tomuto

příjmu slouží systém nádí, což jsou dráhy, kterými tato prána proudí. Nádí tvoří

v lidském těle čakry, které mají velmi blízký vztah ke zdraví (Krejčí, 1995). Čakry jsou

otáčející se kola vyzařující energii (Lalvani, 1998).

Samána je schopnost zpracování kyslíku z dechu a všeho co člověk přijímá.

Vyána je v dechu například koloběh kyslíku v okysličené krvi. Také to může být

koloběh látek z potravy nebo myšlenek.

Udána představuje využití kyslíku, předání buňkám v celém organismu. Může to být

i využití látek z potravy nebo závěr uvažování.

Apána je při výdechu s odstraněním kysličníku uhličitého a dalších škodlivých látek.

Vyloučení nepotřebných látek z potravy nebo odstranění myšlenky z naší mysli

(Mihulová, Svoboda, 2007).

Zásady dechových cvičení:

Dechová cvičení neprovádíme s plným žaludkem.

Provádíme je v meditačním sedu, nebo v některém z přirozených sedů.

Cvičení nám musí být příjemné.

Dechový rytmus prodlužujeme postupně a čas dechových cvičení se pohybuje od

půl minuty do pěti minut.

Je nutné respektovat při nádechu, výdechu a zádržích dechu zdravotní stav

a momentální dispozice.

Někdy může docházet k závratím, pak je vhodné zkrátit dobu dechových cvičení

nebo je úplně vynechat.

Je důležité je provádět každý den (Mihulová, Svoboda, 2007).

16

Nejdokonalejší regulaci dechu nám poskytuje plavání. Díky nucené úpravě dechu

a rytmickým pohybům je spojen s hlubokým dýcháním (Haichová, Yesudian, 2014).

Mezi tři hlavní dechy můžeme zařadit dýchání břišní, hrudní nebo podklíčkové. Břišní

dech je nadechnutí do břicha. Zpevňuje břišní stěnu a bránici. U hrudního dýchání se

nám naplňuje hrudní koš a žebra se roztahují. Hrudním dechem dostávají plíce méně

kyslíku než dechem břišním a nedostává se jim tak potřebné množství (Friesová, 1998).

Můžeme tak ale stimulovat srdce, zvyšovat okysličování krve a pružnost hrudního koše

(Mihulová, Svoboda, 2007). Podklíčkové dýchání je pohyb v oblasti klíčních kostí, kde

se vzduch dostává pouze do horních plicních hrotů. Tento dech je rychlý, povrchní a je

častý při negativních stresových situacích (Friesová, 1998). Slouží jako prevence

u astmatických onemocnění a prevence chorob z nachlazení. Je vhodný při zánětu

čelních dutin (Mihulová, Svoboda, 2007). Pokud tyto tři fáze dechu spojíme, vznikne

nám plný jógový dech. Je u něj důležité dýchat plynule, pomalu a přirozeně (Friesová,

1998).

Nácvik dechu je vhodný v poloze na zádech. Nejprve se nadechneme do břicha,

následně do hrudníku a hrotů plic. Výdech je ve stejném pořadí, tedy břicho, hrudník

a hroty plic. Kontrola dechu se provádí pomocí jedné ruky položené na břiše a druhé na

hrudi. Díky němu dochází k harmonizaci psychické oblasti a zvyšuje kapacitu plic

(Mihulová, Svoboda, 2007).

Dále můžeme provádět dýchání s třenou hláskou, dýchání se bzučením čmeláka, ohnivé

dýchání, uklidňující měsíční dýchání nebo ochlazující dýchání (Trökes, Grunert, 2008).

Dýchání s třenou hláskou je postavení hlasivek do polohy šeptání. Odbourává neklid

a nervozitu. Dýchání se bzučením čmeláka, je takové, kde člověk při výdechu bzučí

jako čmelák. V hlavě, krku a hrudníku vzniká silná vibrace. Cvičení uklidňuje duši

a naplňuje ji pocitem radosti. Ohnivé dýchání je aktivizující forma dechu. Je kladen

stejný důraz na nádech i výdech. Tento dech dokáže nabudit naše tělo a odbourávat

tuky. Uklidňující měsíční dýchání se pohybuje zleva (z měsíční strany) doprava (na

sluneční stranu). Tento dech ochlazuje a uklidňuje. Ochlazující dýchání je podobné

dechu psa, který se ochlazuje pomocí jazyka. Ochlazuje přehřáté oblasti v těle (Trökes,

Grunert, 2008).

17

Za zmínku stojí také dechová cvičení s koncentrací na zvuky. Jsou to dechová cvičení

s hlasitým nebo mentálním vyslovováním manter. Tedy určitých slabik s účinkem na

naše dýchací ústrojí a nervovou soustavu (Mihulová, Svoboda, 2007).

Mantra je posvátný a tajemný zvuk, který v nás vzbuzuje hluboký pocit, že všude kolem

nás i uvnitř existuje něco vznešeného a velkého (Thapar, Singh, 2006). Mantry můžeme

provádět například s vyslovováním hlásek AUM, s koncentrací na ÓM nebo můžeme

s použitím manter regulovat náš dech (Mihulová, Svoboda, 2007).

1.1.4 Relaxace

Relaxace slouží jako příprava těla a mysli k meditaci. Při relaxaci přestávají vést

nervové dráhy vzruchy do mozku a tělo i mysl odpočívají (Knaislová, Knaisl, 2002).

Umění relaxovat je základem pro to, abychom se cítili dobře, uvolňovali stres a omladili

své tělo (Lalvani, 1998).

Řadíme ji mezi nejvýznamnější jógová cvičení. Nejvhodnější poloha je v lehu na

zádech, kdy jsou nohy mírně od sebe a ruce položeny volně podél těla. Jelikož dochází

při relaxaci ke snižování tělesné teploty, je vhodné se přikrýt nebo se více ustrojit. Mezi

relaxační techniky můžeme uvést bodovou relaxaci, relaxaci s koncentrací na dech nebo

tíhovou relaxaci (Mihulová, Svoboda, 2008).

Bodová relaxace se provádí v lehu na zádech. Dochází k postupnému uvolňování všech

částí těla. Určitou část vždy procítíme a snažíme se odstranit případné napětí. Toto

uvolňování provádíme pouze v mentální oblasti bez pohybu jednotlivými částmi těla.

Relaxace s koncentrací na dech se provádí v uvolněné poloze v lehu na zádech. Nejprve

pozorujeme a vnímáme pouze pohyby břicha a hrudníku. V druhé fázi jde o procítění

chladného vzduchu, který nadechujeme a teplého, který vydechujeme. Ve třetí fázi již

při nádechu vědomě rozšíříme chřípí a porovnáváme množství energie získané tímto

způsobem a energií z běžného dýchání. Ve čtvrté fázi se vrátíme k běžnému dýchání

a rozprostřeme vědomí do celého těla a stáváme se dechem. Délka fází je jedna až dvě

minuty, ale můžeme je individuálně prodlužovat nebo zkracovat.

Tíhová relaxace se opět provádí v lehu na zádech. Pohyby těla jsou spojeny s prožitkem

tíže a následným uvolněním (Mihulová, Svoboda, 2008).

18

1.1.5 Meditace

Meditace je spojována s východními naukami a především s buddhistickým učením. Je

však součástí všech náboženských systémů. Cílem je zklidnění mysli a rozjímání.

Můžeme pracovat pouze s naší myslí nebo využít nějaké vnější objekty soustředění

například plamen svíčky. Ovládnutí mysli je pro člověka velmi náročné. Život mnohých

lidí se točí kolem minulosti a budoucnosti a přítomnost jim bez povšimnutí proplouvá

kolem. Minulost a budoucnost ale v meditaci neexistuje. Hlavním úkolem meditace je

upoutat naši pozornost na přítomný okamžik (Dombrovská, 2015). Meditace není

přemýšlení nad určitým problémem, jak si mnoho lidí myslí, ale jde o udržení naší

mysli v ukázněném stavu a uvolněnosti (Mihulová, Svoboda, 2007). Má pozitivní

účinky na naše zdraví, odbourává stres a snižuje psychické napětí (Dombrovská, 2015).

Zvládnutí meditačních technik je velmi užitečné pro naši mentální oblast, která nemá

kromě spánku prostor pro odpočinek a uvolnění. Meditační techniky lze provádět až po

zkušenostech z provádění tělesných, dechových a hlavně relaxačních cvičení

(Mihulová, Svoboda, 2007).

„Meditace je velice osobní záležitostí. V mysli jsme sami a na to co se má dít, neexistuje

přesný návod“ (Dombrovská, 2015, str. 18). Mihulová a Svoboda (2007) však uvádějí,

že je třeba provádět meditaci pod vedením zkušeného učitele jógy nebo pomocí návodů

na některé meditační techniky. Mezi ně řadíme meditační techniku s použitím slabiky

ÓM, meditační techniku Já jsem, vnitřní mlčení, rozplynutí a vnitřní světlo.

Meditační technika s použitím slabiky ÓM

U této techniky se nejprve zklidníme a provedeme několik hlubokých dechů. V duchu

vyslovíme slabiku ÓM a procítíme její působení. Poté následně vyslovujeme tuto

slabiku po dobu pěti až deseti minut a vždy ji procítíme. Tyto slabiky by měly procházet

celým naším tělem. Po chvíli se naše tělo ztotožní s vibrací ÓM a nic kromě ní

neexistuje. Díky této technice dochází k hlubokému mentálnímu zklidnění a uvolnění.

Meditační technika Já jsem

Meditační technika Já jsem je svým provedením podobná předcházející technice. Místo

slabiky ÓM se soustředíme na větu Já jsem. Tuto formuli ale chápeme spíše z vyššího

pohledu.

19

Vnitřní mlčení

Další z technik je vnitřní mlčení. „Je to zmlknutí vjemů, zmlknutí myšlenek a zmlknutí

jakéhokoliv chtění“ (Mihulová, Svoboda, 2007, str. 137). Zastavit naše myšlenky je

velmi náročné a vyžaduje trénink.

Rozplynutí

Meditační technika rozplynutí spočívá v uvědomění si prostředí a předmětů kolem sebe

a uvědomění si vlastní existence. Postupně necháváme rozplynout hranice těchto

předmětů a vnímáme pouze jejich světelnou energii. Poté necháme rozpustit na energii

i své tělo. Tím si uvědomíme naše bytí. V tomto stavu setrváme několik minut

a následně si začneme zpátky vybavovat hranice okolí a svého těla.

Vnitřní světlo

Vnitřní světlo září uprostřed našich prsou a my naši mysl zaměříme pouze na proniknutí

do našeho nitra. Postupně se toto světlo zvětšuje a prochází všemi částmi našeho těla

a vnáší do nich svou energii (Mihulová, Svoboda, 2007).

1.1.6 Strava

Jogínská strava je rozmanitá, chutná a dobře upravená. Její konzumace má být klidná,

pomalá a hlavně střídmá. Díky ní můžeme předcházet civilizačním onemocněním,

přispívat ke zlepšení zdraví a duševní svěžesti (Mihulová, Svoboda, 2007).

Skládá se především z ovoce a zeleniny a to nejlépe v syrovém stavu. Může být

i tepelně upravená, sušená, nebo mražená. Další vhodnou složkou potravy jsou

celozrnné obiloviny, jako je pohanka, proso, rýže natural, oves a pšenice. Vhodné jsou

i luštěniny a sója. Doporučuje se snížená konzumace masa. Vyhýbáme se masům

tučným, uzeninám a konzervám. Přednost dáváme kvalitnímu masu z ryb a drůbeže.

Umírníme dávky mléka, mléčných výrobků a vajec. Vyhýbáme se taveným sýrům

a tučným mléčným výrobkům. Vhodnější je jogurt, kefír, kysané produkty a tvaroh.

Přednost dáváme rostlinným olejům lisovaným za studena. Cukr bílý je lepší nahradit

cukrem tmavým a medem. Sůl je důležité omezit a pokud možno používat mořskou.

Obohatit stravu můžeme ořechy, semínky a obilnými klíčky. Z nápojů jsou nejvhodnější

pramenitá či minerální voda a bylinné čaje, popřípadě káva z pražených obilovin nebo

sóji (Mihulová, Svoboda, 2007). Krejčí (1995) klade velký význam na pravidelné

zařazování půstů. Vhodný je jeden den během týdne, den v úplňku a několikadenní půst

20

na jaře a na podzim. Půst je zařazen mezi očistné techniky. Dětem se půst ve většině

případů nedoporučuje.

1.1.7 Očistná cvičení

Některá očistná cvičení lze provádět pouze pod dohledem terapeuta nebo v případě

léčebné terapie některých onemocnění, mezi ně můžeme zařadit například výplach

střev. Některá můžeme bez obav zařadit do běžného života. Jsou to očistná dýchání,

čištění jazyka nebo výplach úst olejem (Trökes, Grunert, 2008).

Například propláchnutí nosu je výborné k vyčištění sliznice, která je bohatě protkaná

nervy. Reflexní cestou působí i na další orgány. Díky aktivizaci krevního oběhu

ozdravuje oči a chrání nás proti rýmě. Je to vhodná pročišťovací technika pro astmatiky.

Význam očisty jazyka pomocí dřevěného škrabátka je důležitý z hlediska příjmu

energie z potravin, činnosti chuťových pohárků a vylučování slin (Mihulová, Soboda,

2007).

1.1.8 Rady pro cvičení jógy

Cvičení jógy nám může pomoci udržovat zdraví po celý život. Ať už se jedná

o dostatečné prokrvování celého těla, nebo o vliv jógy na páteř (Zebroff, 2000). Prostor

by měl být především bezpečný, čistý a dostatečně velký. Nejvhodnější je cvičit venku

v přírodě. Pokud cvičíme v místnosti, měla by zde být příjemná teplota a čerstvý

vzduch. Oblečení je vhodné volné a pohodlné, které nebrání pohybu. Náušnice, brýle

a doplňky sundáváme (Nešpor, 1998). Při cvičení nepoužíváme žádnou obuv, ani

ponožky, aby mohla chodidla pevně sedět na zemi. V případě potřeby lze cvičit na

tenké žíněnce nebo složené dece (Thapar, Singh, 2006). Jógu je nejlepší cvičit nalačno

a s prázdným močovým měchýřem (Nešpor, 1998).

Jógu cvičte pravidelně každý den.

Dopřejte si čas a do pozic jógy nastupujte co nejpomaleji.

Setrvejte v konečném postavení, dokud je vám to příjemné.

Ukončete postavení stejně pomalu, jako jste do něj nastupovali.

Dělejte jen to, co vám tělo dovolí.

Nikdy se nesrovnávejte při cvičení s jinými.

21

Soustřeďte své plné vědomí na cvik, který právě provádíte.

Mezi cvičeními si dopřejte čas na odpočinek.

Při setrvávání v polohách dýchejte zcela normálně (Zebroff, 2003).

Choďte spát do deseti hodin, před půlnocí se díky vesmírnému záření náš nervový

systém nejlépe regeneruje.

Při probuzení mějte první myšlenku na zdraví.

Denně se koupejte, aby byla vaše tělesná i duševní atmosféra čistá.

Choďte bosi, všude kde je to možné. Posilujete a osvěžujete tak organismus.

Několik minut denně choďte nazí.

Udržujte nos, ústa a zuby čisté.

Vyhněte se kouření, alkoholu a návykovým látkám.

Mluvte jedině, když máte co říci.

Pokud je to možné, dodržujte při úplňku a novoluní půst a naprosté mlčení.

Nepřipusťte k sobě nenávist, chamtivost a závist (Haichová, Yesudian, 2014).

Naučte se nazpaměť několik rad velkých mistrů. Např. „Jsou-li srdce a rozum

v rozporu, následuj srdce“ (Vivekananda in Haichová, Yesudian, 2014, str. 205).

1.2 Dětská jóga

Již před rokem 1713 sepsal Jógalinga cyklus šestnácti cviků pro děti nazvaný podle

různých živočichů. Většina cviků je srovnatelná se cviky pro dospělé, ale tři z nich jsou

sestaveny přesně tak, aby pasovaly na dětské kostry a svaly. Jsou to tygřík, opice

a motýl (Zemánková, 1990).

Jóga je pro děti velmi přirozená. Již v období kojence zvedají hlavičku a dostávají se do

pozice kobry. Na čtyřech mohou být kočkami, nebo se dostat do pozice psa. V pozici

dítěte odpočívají a spí často v tygří relaxaci. Děti cvičí jógu nevědomky. Jak snadné je

tedy si s nimi a jógou hrát, stačí jen respektovat dětskou přirozenost. Cviky se dají

zařadit do pohádek, básniček nebo do běhání či dovádění (Luhanová, 2012).

Od roku 1991 může odborně připravený učitel vést jógová cvičení v hodinách tělesné

výchovy (Krejčí, 1995).

22

1.2.1 Výhody jógy

Dle zakladatelky mini jógy Meyerson (in Tilak, 2013) z Jižní Karoliny je cvičení jógy

pro děti vzácná šance, jak zažít hru a nestrachovat se, že udělám něco špatně. Věří, že

jóga je volbou pro děti, které se stydí provádět skupinové aktivity a sporty kvůli strachu

ze selhání, nebo že budou vybráni do družstev jako poslední. Také tak pomáhá dětem

předvést se v jiných aktivitách.

Díky správně prováděné józe se u dětí rozvíjí tvořivost, představivost, soustředění, vede

k lepšímu poznání sebe a druhých a dokonce může napomáhat zlepšovat i školní

prospěch (Nešpor, 1998). Kreativitu a představivost rozvíjí zábavná a poutavá témata

jako třeba výlet na pláž nebo na safari. Měly bychom poskytovat dětem možnost, aby si

vymyslely k tématům své vlastní pozice a mohly tak vyjádřit své zkušenosti (Komitor,

2012).

Enneking (in Tilak, 2013) z Kalifornie věří, že jóga představuje základní hodnoty jak

neškodit ostatním, pravdivost, přizpůsobení, čistotu, vděčnost a sebedisciplínu.

Jóga je životní cesta, která nás učí disciplíně a odpovědnosti. Ideální je, když se děti učí

jógu v raném věku a odhodlaný přístup ke cvičení se jim vryje do každodenních aktivit

(Komitor, 2012).

Jóga se stává stále populárnější v tělesné výchově i mimoškolních aktivitách a to přináší

také jisté dohady. Ačkoliv má mnoho dospělých rádo výhody jógy, někteří rodiče mají

pocit, že cvičení jógy může mít náboženské asociace a stejně jako modlitba by nemělo

být povoleno na veřejných místech. Namítají, že jóga je odnož hinduismu (Tilak, 2013).

Komitor (2012) však poukazuje na to, že v józe je důležité uvědomění, že jsme všichni

ve své podstatě stejní, navzdory našemu vnějšímu vzhledu, rase nebo náboženství.

Máme všichni tělo, srdce a city.

Jóga není náboženstvím, ale životní styl ovlivněný filosofií hinduismu a budhismu.

Pokud se rozhodneme cvičit jógu, nemusíme se vzdát našeho náboženského přesvědčení

(Jóga-online.cz, 2012).

23

1.2.2 Zvláštnosti jógy pro děti

V józe jsou jednotlivé cviky pojmenovány indickými názvy. U dětí je však

nepoužíváme, volíme pojmenování, kterým rozumí. Cvičení také popisujeme způsobem

pro ně srozumitelným (Nešpor, 1998).

Dle zdatnosti cvičitele může být skupina velká osm až šestnáct dětí. Pokud je to možné,

je dobré zapojit do cvičení i rodiče, aby mohli cvičit s dětmi i sami doma (Zemánková,

1990).

S dětmi cvičíme bez výdrží nebo tyto výdrže zkrátíme (Nešpor, 1998). Jsou pro ně také

mnohem lákavější cviky dynamické než statické. Pokud je ale vhodně zkombinujeme,

propojíme s příběhem nebo veršovanou pohádkou, mohou být pro ně cvičení velmi

zábavná a poutavá. Při správném provádění cviků je důležité děti chválit (Zikešová,

2005). Výdrže ve statických polohách jsou u dětí velmi krátké, pouze několik vteřin.

Mohou polohu pouze zaujmout a následně se pomalu vrátit do výchozí pozice

(Mihulová, Svoboda, 2008).

Cvičení probíhá kratší dobu, abychom nepřepínali jejich schopnost soustředění. Vhodné

je cvičit například patnáct minut, ale pokud děti cvičení zaujme a je pro ně dostatečně

pestré, vydrží i mnohem déle (Nešpor, 1998). Po dětech nevyžadujeme koncentraci ani

cvičení se zavřenýma očima, ponecháváme přístup v tomto směru na nich (Mihulová,

Svoboda, 2008).

Důležitá je při cvičení jógy nenásilnost. Pokud cvičení činí některým dětem problémy,

lze je úplně vynechat nebo nahradit podobnými. Klouby a páteř nesmí být vystaveny

bolesti nebo velkému napětí (Mihulová, Svoboda, 2008). Pokud je dítě nemocné nebo

se necítí dobře, necháme ho odpočívat. Může zaujmout pozici tygří relaxace nebo

blaženosti a poslechnout si tak s ostatními dětmi pohádku (Rojová, 2007).

Nejlepším způsobem, jak dětem cviky představit, je názorná ukázka s vysvětlením.

Můžeme ale využít i obrázky. Nejčastěji pojmenováváme cviky jako zvířata, květiny

a věci z běžného života, který děti obklopuje (Nešpor, 1998).

U výběru cviků se doporučuje po dobu dvou až tří měsíců volit pouze průpravná cvičení

a až poté přejít ke klasickým jógovým polohám. U dětí se hravou formou dají tato

cvičení provádět i ve dvojicích (Mihulová, Svoboda, 2008).

24

Při výuce dechu mají děti ruce položené na břiše a my na ně položíme svoje.

Motivujeme je k tomu, aby svůj dech vědomě pozorovaly. Doba trvání nádechu u dětí je

na čtyři doby a výdechu také na čtyři doby (Zikešová, 2005). Pokud děti setrvávají

v určité poloze na určitý počet dechů a naslouchají instrukcím, velmi se prodlužuje

jejich pozornost a lépe se zklidňují. Důležité je vést děti k tomu, aby dýchaly nosem

(Thapar, Singh, 2006).

Využít mantry se dá i v dětské józe, vysvětlit jejich působnost a podstatu by bylo pro

děti nezajímavé, ale pokud tyto mantry spojíme do hry nebo hlasů zvířat, děti je

procvičují s radostí (Zikešová, 2005).

Dle Bihárské školy jógy v Indii se dětem před pubertou nedoporučují cviky s obrácenou

polohou hlavy (Nešpor, 1998).

Malé děti bychom neměli ke cvičení nutit, ale zaujmout je vlastním příkladem

a vypěstovat v nich příjemný návyk (Mihulová, Svoboda, 2008). Učitel jógy by měl být

pozitivně naladěn a nesmí mu chybět trpělivost a vlídnost k dětem (Rojová, 2007).

U dětí může být relaxace zkrácena na třicet sekund až jednu minutu, jelikož se dokáží

dostatečně uvolnit během svých her a zábav (Mihulová, Svoboda, 2008).

1.2.3 Jóga pro děti s tělesnými a duševními problémy

Jóga nám může pomoci překonávat a odbourávat tělesné a duševní problémy (Nešpor,

1998). Jak píše Zikešová (2005) lékař léčí a příroda uzdravuje. Jsou nemoci, se kterými

si bez lékařské pomoci nedokážeme poradit, ale je zde i alternativní medicína, která je

mnohdy účinnějším lékem na těžkosti a napomáhá nám k harmonizaci organismu.

Pokud bychom spojili tyto dva způsoby, může se proces uzdravování urychlit

(Zikešová, 2005). Dětský neurolog doporučuje jógová cvičení především díky jejich

blahodárným účinkům na držení páteře (Zemánková, 1990).

Akutní onemocnění můžeme příznivě ovlivnit relaxací, dechovými cvičeními

a soustředěným pohledem. Pro posílení zdraví je vhodné cvičit pozdrav slunci (Nešpor,

1998).

Pro chronické záněty mandlí je vhodná relaxace, dechová a očistná cvičení a cvik

řvoucí lev, který zlepšuje prokrvení v této oblasti (Nešpor, 1998).

25

Pro udržení dobrého zraku či odstranění nebo zmírnění některých poruch je velmi

úspěšná technika jógy zvaná oční cviky (Mihulová, Svoboda, 2008).

Astma je psychosomatické onemocnění. Vhodnými cviky jsou tygřík, pozdrav slunci,

relaxace, mentální a dechová cvičení (Nešpor, 1998). Děti, které trpí astmatem, neumí

používat horní dech. Horní hroty plic jsou v neustálém nádechu a tím vzduch v plicích

neproudí. Zdá se jim tedy, že se nemohou nadechnout, ale přitom je potíž v tom, že

neumí vydechnout (Zikešová 2005).

Na kožní nemoci blahodárně působí relaxace, mentální cvičení, očistné procedury

a pozdrav slunci (Nešpor, 1998).

Onemocnění pohybového systému je v dnešní době stále častější a proto posílení svalů

zad a břicha je díky jógovým cvikům využíváno jak v léčbě tak i prevenci (Nešpor,

1998).

Poruchu pozornosti a hyperaktivitu lze zmírňovat tím, že s dětmi budeme cvičit jógu

kratší dobu a častěji, abychom nepřepínali jejich pozornost. Velmi důležitá je pro tyto

děti pravidelnost (Nešpor, 1998). Jelikož se děti s hyperaktivitou těžko zklidňují, je pro

ně nejvhodnější relaxace dynamická, jako například opičí, rybí nebo psí (Zikešová,

2005).

Sklony k násilnickému chování a návykovým látkám jsou u dětí díky okolním vlivům

stále častější. Pomoci nám může pozdrav slunci, dechová cvičení a relaxace (Nešpor,

1998).

1.3 Charakteristika mladšího školního věku

Mladší školní věk začíná vstupem dítěte do školy, zpravidla šestým, sedmým rokem

života. Končí prvními známkami pohlavního dospívání kolem jedenáctého a dvanáctého

roku (Langmeier, Krejčířová, 2006).

Začátek tohoto období je pro dítě velikou změnou. Místo hry je nyní v popředí škola

a školní povinnosti (Říčan, 2004). Na začátku školní docházky však často ještě dochází

ke splývání skutečnosti a fantazie (Matějček, 1986).

Dle Matějčka (1986), který školní věk dělí na mladší (6-8 let), střední (9-12) a starší

(pubescentní věk), je mladší školní věk dobou přechodu mezi hravým chováním

26

předškoláka a již vyspělejším chováním školáka. Děti v tomto věku se dokáží plně

soustředit pouze deset minut, pohádky zde hrají stále svou velkou roli. Chlapci

a dívky si bez problémů hrají společně. Střední školní věk je stabilnější, zájem se

přesouvá spíše do reality, avšak je stále ještě dosti ovlivněn fantazií.

Ericson (in Kohoutek, 2010) ve své teorii psychosociálního vývoje označuje období

mladšího školního věku jako období snaživosti proti méněcennosti. Snaživost souvisí

s docházkou do základní školy. Dítě něco tvoří, přijímá neosobní principy. Nepohybuje

se už tolik ve světě představ a hry, ale věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností.

Tehdy je ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti ve srovnání se znalostmi

svých spolužáků. Toto stadium je velmi důležité tím, že v něm člověk získává vztah

k práci a spolupráci. Dítě si utváří svůj pohled na svět, na své vrstevníky. Začíná si

uvědomovat rasové i sociální rozdíly.

1.3.1 Tělesný vývoj

Tělesný vývoj je v tomto období poměrně plynulý. Malé zrychlení lze pozorovat na

začátku a na konci období, zlepšuje se hrubá i jemná motorika. Postava i končetiny se

celkově prodlužují. Pohyby jsou rychlejší, svalová síla je větší. Tělesná síla také často

u chlapců rozhoduje o jejich postavení v kolektivu. Výrazné zlepšení oproti

předškolnímu věku je v koordinaci pohybů celého těla. Pohyby jsou obratnější, bez

problému zvládá jízdu na kole. Zkraje jsou pohyby soustřeďovány nejvíce do

ramenního a loketního kloubu, při delším cvičení dochází ke koordinaci pohybů zápěstí

a prstů (Langmeier, Krejčířová, 2006). Dítě v tomto věku se velmi rychle vyčerpá, ale

rychle zase dokáže načerpat nové síly (Říčan, 2004).

1.3.2 Vnímání, poznávání a myšlení

Smyslové vnímání se ve všech oblastech výrazně zlepšuje. Dítě je již vytrvalejší,

soustředěnější a pozornější. Kolem jedenáctého roku již dosahuje stejné přesnosti jako

u dospělého (Langmeier, Krejčířová, 2006).

Realita světa kolem je zprvu naivní a zcela závislá na tom, co mu poví okolí, postupně

se učí věci kolem posuzovat i samostatně, stává se kritickým realistou (Špraňhelová,

2008).

27

Dítě se zaměřuje především na to, co je a jak to je. Chce pochopit svět a veškeré jeho

zvláštnosti doopravdy, není již tak ovlivněno subjektivním pohledem (Vágnerová,

2000). To se odráží ve veškerém jeho jednání, kresbách, při hře i četbě (Langmeier,

Krejčířová, 2006).

Myšlení postupuje od konkrétního k abstraktnímu, celkově se zrychluje a stává se

efektivnějším. Je však ještě stále těžkopádné a z velké části emoční. Věci již nevnímá

pouze jako celek, ale i jako části celku, prozkoumává vše do malých detailů (Matějček,

1986).

Vnímání se stává cílevědomým aktem a není již tolik závislé na okamžitých přáních

a potřebách. Myšlení se celkově zrychluje a stává se efektivnějším (Langmeier,

Krejčířová, 2006). Kolem sedmi let již dítě začíná být schopno skutečných logických

úsudků. Má potřebu vysvětlení, které by vyloučilo náhodnost situace. Náhoda znamená

nejistotu, je pro dítě obtížně přijatelná (Vágnerová, 2000).

1.3.3 Paměť

Paměť je již stabilnější a to krátkodobá i dlouhodobá. Její lepší fungování je ovlivněno

i tím, že už není tolik ovlivněna dětskými přáními a city, ale ovládá ji střízlivý

realismus. Dítě řeší situaci dle toho, co již zažilo a nad jinými variantami nepřemýšlí.

Tento realismus dítě chrání před pocitem nejistoty (Říčan, 2004). Logická paměť začíná

převažovat nad mechanickou (Matějček, 1986).

1.3.4 Řeč

Vývoj řeči je v tomto období velmi výrazný a z velké části ovlivňuje oblast chování

a prožívání. V této době je počet slov, jež dítě aktivně ovládá velký a stále vzrůstá.

Celkově roste i délka a složitost vět, vliv má především školní docházka. Vady řeči typu

patlavosti většinou mizí během prvního roku školní docházky, aniž by byl nutný zásah

logopeda (Langmeier, Krejčířová, 2006).

1.3.5 Socializace

Socializace výrazně postupuje s nástupem do školy. Osoby, které dítě napodobuje, jsou

rozšířeny o učitele a spolužáky. Dítě se díky skupině druhých dětí učí sociálním

28

reakcím jako pomoc slabším, soutěživost a spolupráce. Vzrůstá schopnost sociálního

porozumění a seberegulace (Langmeier, Krejčířová, 2006).

Celkový vliv skupiny výrazně stoupá, její pravidla bývají pro dítě často důležitější než

normy rodiny (Langmeier, Krejčířová, 2006).

Děti si začínají více všímat vztahů mezi lidmi. Dítě se zaměřuje především na to, co je

a jak to je. Chce pochopit svět a veškeré jeho zvláštnosti doopravdy, není již tak

ovlivněno subjektivním pohledem (Langmeier, Krejčířová, 2006).

Dítě mladšího školního věku začíná být schopno vidět svět očima jiných lidí, dokáže

odhadnout, jak se jeho chování může jevit ostatním lidem (Vágnerová, 2000).

Mladší školní věk je také obdobím přijímání ženských a mužských rolí a dovedností.

Dívky začínají inklinovat spíše k ženským povoláním, chlapci jsou fascinováni

mužskými rolemi vyžadujícími sílu, obratnost či úspěch jako například hasič či

hokejista (Langmeier, Krejčířová, 2006).

1.3.6 Škola

Škola hraje v socializaci velkou roli. Vstup do školy znamená pro dítě výraznou změnu

a v prvních letech má na dítě škola velký vliv. Je nutno, aby se dítě osamostatnilo,

naučilo se zodpovědnosti a následkům za své jednání (Vágnerová, 2000). K učiteli dítě

takřka bez výjimky vzhlíží, touží se mu podobat. Jeho autorita mnohdy převyšuje

i autoritu rodičů (Říčan, 2004). Tato vazba posiluje u dětí pocit jistoty a bezpečí

(Vágnerová, 2000).

Díky škole se začínají vytvářet vlastnosti jako ctižádost, soustředěnost, píle,

odpovědnost za svou práci. Pokud je snaživost podlamována opakovanými neúspěchy,

dítě má pocit, že je horší než druzí, může vznikat pocit méněcennosti. Proto je důležité,

aby učitel posiloval snaživost a snažil se eliminovat vznik pocitu méněcennosti

(Vágnerová, 2000).

Dle Heluse (2004) se učitel musí vyhnout především přehnanému zdůrazňování

významu známky. Spíše než známkou je lépe hodnotit děti mezi sebou a porovnávání

předchozích výkonů se stávajícím výkonem a tak klást důraz na možnosti zlepšení.

Díky nástupu do školy také zřetelně vyplouvají na povrch vývojové problémy čtení

a pravopisu jako dyslexie, dysortografie či lehké mozkové dysfunkce (Matějček, 1986).

29

Dle Vágnerové (2000) se díky škole začíná rozvíjet také logické uvažování, dítě se učí

používat pravidla a volit vhodný způsob řešení problému. Nepoužívá již metodu pokusu

a omylu jako to bylo v předchozím období. Je již schopno soustředit se i na detaily a na

vztahy mezi nimi.

1.3.7 Učení

Proces učení se již mnohem více opírá o řeč a stává se vzhledem ke školním

požadavkům více plánovaným. Roste složitost učení, dítě se učí umět se soustředit na

více aspektů školní látky, postupně se učí, jak se učit (Langmeier, Krejčířová, 2006).

Kolem šestého roku začínají děti vytvářet první strategii učení a to opakování. Text,

který si chce zapamatovat, stále dokola opakuje (Langmeier, Krejčířová, 2006).

Učení dle Vágnerové (2000) může probíhat třemi způsoby. Spontánní učení, kdy na

řešení dítě přijde samo náhodně a řešení si zapamatuje, dedukcí na základě předchozí

zkušenosti a učení nápodobou, kdy dítě přejímá řešení, které vidělo, že se již osvědčilo

někomu jinému.

1.3.8 Hra

Hra má v tomto období stále svou nezastupitelnou úlohu, ale není již hlavní činností.

Objevuje se zájem o pohybové hry s využitím obratnosti a síly (Langmeier, Krejčířová,

2006).

Ve hře již ustupuje fantazie, do popředí se dostává plán a věcnost. Objevuje se snaha

o co nejpřesnější zachycení reality.

Skupinová hra převládá nad hrou individuální, přibývá her složitějších a her s pravidly,

které dostávají z větší části soutěživý a bojový charakter (Valenta, 2003). Děti však

ještě nejsou zcela schopny akceptovat herní pravidla, nechávají se rychle strhnout

k snadnějšímu dosažení vítězství jejich porušováním. Hra je prostředkem kognitivního

vývoje i prostředkem relaxace (Langmeir, Krejčířová, 2006).

30

1.4 Rámcové vzdělávací programy (RVP)

„Vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní

a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy, podle nichž

se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách“ (Jeřábek, Tupý, 2005, str. 1).

Společně s národním programem vzdělávání a školními vzdělávací programy patří RVP

mezi dokumenty přístupné veřejnosti. Vycházejí z koncepce celoživotního učení a nové

strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se

vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém

životě. Definují očekávanou úroveň vzdělání pro všechny absolventy jednotlivých etap

vzdělávání (Jeřábek, Tupý, 2005).

RVP pro základní vzdělávání je členěn do devíti vzdělávacích oblastí. Těmi jsou:

Jazyk a jazyková komunikace.

Matematika a její aplikace.

Informační a komunikační technologie.

Člověk a jeho svět.

Člověk a společnost.

Člověk a příroda.

Umění a kultura.

Člověk a zdraví.

Člověk a svět práce (Jeřábek, Tupý, 2005).

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je realizována ve vzdělávacích oborech Výchova ke

zdraví a Tělesná výchova. Tato oblast směřuje především k tomu, aby žáci pochopili

důležitost zdravotní prevence, hodnotu zdraví i problémy spojené s nemocí či

poškozením zdraví. Cílem též je, aby žáci získali odpovědnost za své zdraví i zdraví

ostatních. Tato oblast se prolíná do všech ostatních vzdělávacích oblastí (Jeřábek, Tupý,

2005).

Vzdělávací obor Tělesná výchova zahrnuje též zdravotní výchovu. Směřuje k poznání

vlastních pohybových možností a rozvíjení pohybového nadání, tělesné zdatnosti

i duševní a sociální pohody. Zaměřuje se též na odhalování zdravotních oslabení žáků

a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení (Jeřábek, Tupý,

2005).

31

2 Cíl práce

Tvorba jógových příběhů a jejich praktické provedení v hodinách TV.

2.1 Výzkumné otázky

VO1: Bude pro děti z předložených cvičebních námětů nejatraktivnější pohádka

Dobrodružství z Afriky?

VO2: Zaujme poloha Brouček děti ze všech procvičovaných ásan nejvíce?

VO3: Zaujme děti jóga natolik, že více jak polovina ji bude chtít nadále cvičit

v hodinách tělesné výchovy?

VO4: Bude setkání s jógou formou ověřování sestavených příběhů pro více jak

polovinu dětí první jógovou zkušeností?

2.2 Úkoly práce

Pro naplnění vytyčených výzkumných otázek jsem definovala následující úkoly práce:

Sběr informací a studium literatury.

Sestavení ankety.

Vytvoření praktických ukázek pro cvičení jógy v hodinách TV.

Organizace realizace cvičení ve vybrané škole.

Ověření jógových cvičení ve škole.

Provedení sběru anketních odpovědí a jejich vyhodnocení.

Vyslovení závěrů pro praxi.

2.3 Metody práce

Metody užité při zpracování praktické části práce:

Komparace.

Anketa.

Pozorování.

Konstrukce pohybových programů.

32

2.4 Metodologie práce

Praktické ověřování diplomové práce probíhalo v měsíci květnu a červnu 2015 na

Základní škole a Mateřské škole v Polici nad Metují. Škola byla zvolena záměrně

vzhledem k blízkosti místa bydliště. Jedná se o školu zhruba pro sedm set žáků

poskytující základní vzdělání pro žáky místní i dojíždějící z blízkých vesnic. Škola ve

svém výukovém programu respektuje Rámcový program pro základní vzdělávání.

Původně měl být prováděn výzkum s žáky čtvrtého ročníku, ale pro nemoc třídní

učitelky jsem byla přeřazena k žákům z ročníku druhého. Jednalo se o smíšenou třídu

dvaceti dětí, kterou tvořilo dvanáct děvčat a osm chlapců. Rozhovorem s paní učitelkou

jsem zjistila, že jsou žáci v této třídě velmi snaživí a že budou z netradičních hodin

nadšení.

Velkou inspirací pro mě byla kniha od Věry Rojové, Jóga, hry a pohádky. Jóga je zde

zakomponována v příbězích se zamyšlením a možnou výtvarnou činností. Zaujala mě

kombinace možnosti fyzického cvičení, zklidnění, které jóga přináší, následná debata

s dětmi i využití v mezipředmětových vztazích. Pro některé děti může být motivující

přinést si do hodin jógy vlastnoručně vyrobenou pomůcku, se kterou mohou následně

cvičit. I my jsme si s dětmi vyrobili lodičky, které nám sloužily jako pomůcka k nácviku

dechových cvičení.

Na podobný způsob, za použití knihy s citáty o přátelství, jsem vytvořila vlastní příběhy

tak, aby byly pro děti co nejvíce srozumitelné a poutavé. V každém příběhu byl použit

jeden citát o přátelství a stejně jako ve výše zmíněné knize jsou zde témata k zamyšlení.

Snažila jsem se příběhy posílit vztahy mezi dětmi a poukázat na hodnotu přátelství.

Nejprve jsem pro jógové příběhy vybrala vhodné ásany, aby děti zaujaly. Volila jsem

častý výskyt zvířecích postav oblíbených především u dětí mladšího školního věku.

Obtížnost ásan byla přizpůsobena věku a pohybovým předpokladům dětí.

Všechny ásany jsem podrobně popsala a pro lepší názornost nakreslila obrázky. Nejprve

na papír a poté překreslila do práce pomocí grafického tabletu. Ke každé ásaně použité

v praktické části je vždy v záhlaví odkaz na přílohu, kde je daná pozice rozebrána

v detailech.

33

Příběhy byly poté prakticky realizovány ve třech hodinách tělesné výchovy. Během

hodin jsem se snažila využít i pozorování a sepsat postřehy, klady i zápory pro další

hodiny.

Po skončení všech hodin jsem rozdala dětem anketu, kterou samostatně vyplnily. První

část otázek se zaměřovala na hodiny tělesné výchovy s využitím pohádkových příběhů,

druhá část na cvičení jógy a jógu samotnou.

Anketní odpovědi jsem vyhodnotila vhodnými matematicko – statistickými metodami.

Data byla zpracována v programu MS Excel. Na základě zpracování odpovědí jsem

vytvořila tabulky či grafy, aby co nejpřehledněji vyobrazovaly získaná data.

U zpracovaných odpovědí byl použit součet a převod na procenta.

34

3 Praktická část

Při praktickém provedení hodin jógy jsem respektovala skladbu hodin tělesné výchovy.

Vyučovací hodiny se skládaly z části úvodní, průpravné, hlavní a závěrečné. V úvodu

jsem využila pohybové hry k zahřátí organismu na motivy z pohádkových příběhů.

Průpravná část byla již zaměřena na jógu. Prováděli jsme dechová cvičení, oční cviky

a zpěvy manter. V hlavní části jsme nejprve nacvičili správné provedení jednotlivých

ásan, kterých bylo v každém příběhu pět nebo šest. Každou z nich děti zacvičily dvakrát

až třikrát a pak je následně využily při jógových příbězích. Pokud děti zaslechly

známou ásanu, zacvičily ji. Ásany, které měly děti cvičit, jsou v příbězích zvýrazněny

tučně. V případě, že některou nacvičovanou ásanu cvičit neměly (již je zmíněna

poněkolikáté), byly vždy upozorněny učitelem a setrvaly v Pozici blaženosti (obr. 6).

Na závěr jsme se uvolnili při relaxační hudbě.

3.1 Návrhy jógových příběhů

O BERUŠCE

Citát: „Kdyby člověk vlastnil všechno bohatství světa, k čemu by mu to bylo, kdyby

neměl přítele, s nímž by je mohl sdílet“ (Goetheová in Mühs, 1999, str. 6).

Zamyšlení pro děti: Proč je lepší být na světě bez peněz než bez přátel?

Ásany: Sluníčko, Jak roste květina, Beruška, Brouček, Motýlek, Pozice blaženosti

(Příloha B; obr. 1, 3, 2, 4, 5, 6)

Za devatero horami a devatero řekami je překrásná louka. Není to ale ledajaká louka,

rostou na ní čarovné bylinky a květiny z celého světa. Celé dny tu svítí sluníčko a je tu

příjemné teplo, klid a pohoda.

35

Obr. 1 Ásana Sluníčko (kresba autor)

Jednoho dne sem přiletělo malé semínko a zamířilo si to přímo na zahrádku Berušky.

Obr. 2 Ásana Beruška (kresba autor)

Beruška neměla moc peněz a tak bydlela ve staré chaloupce s děravou střechou, ale

o svou zahrádku se starala s láskou. Semínku se na zahrádce hned zalíbilo a tak začalo

růst a růst, až vyrostlo v krásnou květinu, která byla ozdobou celé louky.

36

Obr. 3 Ásana Květina (kresba autor)

Beruška se o květinu vzorně starala, chodila ji zalévat, okopávala ji a zaštipovala lístky.

S prací na zahrádce jí pomáhal její dobrý kamarád Brouček.

Obr. 4 Ásana Brouček (kresba autor)

Po práci zbýval čas i na hry, které měli oba moc rádi a tak si Brouček s Beruškou hráli

na schovávanou, na honěnou a zažívali spolu spoustu legrace. Jednoho dne přiletěl na

louku Motýlek.

37

Obr. 5 Ásana Motýlek (kresba autor)

Byl to Motýlek cestovatel, který proletěl svět křížem krážem. Usedl na květinu vedle

Beruščiny chaloupky a když spatřil Berušku, velmi se mu zalíbila a usmyslel si, že si ji

odvede s sebou a vezme si ji za ženu. Začal jí vyprávět o zlatém pokladu ukrytém

v černém lese. Za takový poklad by si mohla Beruška postavit novou chaloupku, ale

i zlatý zámek, kdyby jen chtěla. A mohli by spolu u černého lesa bydlet v přepychu

a blahobytu. Beruška byla z nabídky nadšená a hned si začala balit svůj kufřík a těšila se

na cestu a hlavně na svůj nový domeček. Když už bylo vše připraveno k odletu za

pokladem, uviděla beruška v dálce svého nejmilejšího kamaráda Broučka. Ten jen co ji

viděl, hned na ni z dálky radostí mával a usmíval se. V tu chvíli se Beruška zastavila

a povídá Motýlkovi: „Milý Motýlku, nemohu s Tebou odletět pryč za zlatými poklady.

K čemu by mi byl zlatý zámek, když bych v něm neměla svoji krásnou zahrádku a mé

kamarády. Všechno bohatství světa, které k životu potřebuji, mám přímo tady na naší

louce.“ Motýlek se rozhlédl a uvědomil si, že za peníze se přátelství ani láska koupit

nedá a odletěl na další cestu do světa, kde o všem přemýšlel. Beruška a Brouček se

uvelebili do pozice blaženosti uprostřed okvětních lístků květiny, zavřeli oči a vnímali

už jen klid, teplo a krásný pocit přátelství.

Obr. 6 Ásana Pozice blaženosti (kresba autor)

38

PŘÍBĚH MALÝCH NÁMOŘNÍKŮ

Citát: „Pravý přítel je ten, který přijde, když všichni ostatní odcházejí“ (Winchel in

Mühs, 1999, str. 4).

Zamyšlení pro děti: Proč toho, kdo je s námi v těžkých chvílích v životě můžeme

nazývat přítelem? A proč není pravý přítel ten, kdo je s námi, jen když je nám dobře?

Ásany: Námořník, Loď, Déšť, Strom, Veslování (Příloha B; obr. 7, 8, 11, 10, 9)

Na širém moři se plavil malý námořník Jeník.

Obr. 7 Ásana námořník (kresba autor)

Byl to syn lodního kuchaře. Tento malý, zrzavý neposeda celý den společně se synem

plavčíka Kubou neustále vymýšleli lumpárny. Nejvíce ze všeho je bavilo škádlit starého

kormidelníka. Ten jim vždy se smíchem vyhrožoval, že je hodí do moře, pokud

nepřestanou s přivazováním jeho dřevěné nohy ke kormidlu. Jeník a Kuba byli sice

rošťáci, ale uměli i pomoci a všichni je měli rádi. Jednoho dne se na obzoru objevila

zvláštní loď.

Obr. 8 Ásana loď (kresba autor)

39

Byla zvláštní tím, že neměla plachtu, ale pouze vesla. Loď to byla opravdu veliká a už

zdálky bylo slyšet bubny udávající rytmus vesel. Všichni námořníci museli veslovat,

aby uvedli loď do pohybu.

Obr. 9 Ásana Veslování (kresba autor)

Kuba s Jeníkem spatřili loď z lodního stožáru nejdříve a hned o tom, co viděli, běželi se

strachem povědět kapitánovi. Kapitán se pousmál a řekl: „Jsou to naši staří přátelé

Vikingové, nevěří plachtám a tak pořád veslují. Každý rok se tu setkáváme na ostrově

kousek odtud. My jim prodáváme kávu a čaj a oni nám zase kůže a velrybí tuk. I zítra

zakotvíme na ostrově u velké bílé hory a nakoupíme vše potřebné na další cestu.“ Jak

kapitán řekl, tak to bylo. Druhý den ráno se loď opravdu blížila k ostrovu, kde již bylo

v přístavu plno lodí. Kapitán zakotvil hned vedle Vikingů. Kuba s Jeníkem se nemohli

dočkat, až zase vyskočí na pevnou zem. Měsíc na moři je přece jen dlouhá doba pro

malé chlapce. Bylo krásné pozorovat, jak vítr ohýbá stromy a ne jen plachty jejich lodě.

40

Obr. 10 Ásana Strom (kresba autor)

Celý den se obchodovalo a vyprávěly se zážitky z různých koutů světa. Kuba s Jeníkem

ochotně doprovázeli kapitána i při návštěvě vikingské lodi a bylo nezbytné loď

prozkoumat. Jen co to šlo, odpojili se od kapitána a začali zkoumat podpalubí a zajímat

se o to, co všechno tu Vikingové vozí. Náhle se venku obloha zatáhla a přihnala se

ukrutná bouře. Déšť a silný vítr začal vyvracet stromy a lámal stěžně plachetnic.

Obr. 11 Ásana Déšť (kresba autor)

V přístavu zavládl chaos. Jeden stěžeň spadl i na vikingskou loď a prolomil se až do

podpalubí. Kuba s Jeníkem dostali strach a hledali rychle cestu ven. Najednou zaslechli

z vedlejší kajuty volání o pomoc. Byl to hlas malého Toma, syna vikingského kapitána,

který byl zaklíněný pod stožárem. Jeho kamarádi ho nechali na pospas osudu a sami už

41

byli dávno pryč. Malí námořníci Jeník a Kuba neváhali ani chvíli, vběhli do kajuty

a sekerou uvolnili stožár, který ležel přímo na Tomově noze. Mezi tím se do podpalubí

začala hrnout voda. Chlapci se chytili za ruce a společnými silami se dostali ke

schodům, které vedly přímo na palubu. Na palubě už na nic nečekali a co nejrychleji

skočili z potápějící se lodi ven na pevninu. Tom povídá: „Moc vám děkuji, kamarádi za

záchranu života, ale proč jste riskovali svůj život, když se vůbec neznáme?“ Jeník jen

odpověděl: „Kapitán říkal, že jste staří přátelé a přátelé by si měli pomáhat.“

DOBRODRUŽSTVÍ Z AFRIKY

Citát: „V přátelství nemá hodnotu to, co se říká, ale to, co není třeba říkat“ (Camus in

Mühs, 1999, str. 53).

Zamyšlení pro děti: Myslíte si, že je důvěra v přátelství důležitá? Jak by se měl chovat

a jaký by měl být pravý přítel?

Ásany: Slon, Žirafa, Ptáček, Rozzuřený lev, Tygr, Krokodýl (Příloha B; obr. 12, 15, 14,

17, 16, 13)

Ve slunné Africe v divoké savaně žila spokojeně po dlouhý čas spousta zvířátek. Velcí

sloni se chodili každý den koupat k tůni.

Obr. 12 Ásana Slon (kresba autor)

42

Tady bydlel a o vše se staral jejich kamarád pan krokodýl.

Obr. 13 Ásana Krokodýl (kresba autor)

Jednoho rána přišli jako obvykle ke břehu tůně a začali pít. Ale pan krokodýl nikde. „To

je zvláštní, kde může být? Snad ještě nespí lenoch jeden?“ povídá jeden slon druhému.

„Už dávno nespím!“ Ozvalo se z malého keře. „Jsem schovaný a mám strach. Byl u mě

ráno ptáček a přinesl mi hrozivou zprávu.

Obr. 14 Ásana Ptáček (kresba autor)

Přistěhoval se k nám na savanu lev. Už prý chytil žirafu a chce ji sníst.

43

Obr. 15 Ásana Žirafa (kresba autor)

A já se bojím, kdo bude jeho další.“ „Ajajaj, to je velmi zlé. Nás slony neohrozí, jsme

velcí, ale co ostatní zvířátka?“ Druhý slon říká: „Já mám nápad, zkusíme se se lvem

rozumně domluvit a zajistit zvířátkům bezpečí.“ A tak hned po ranním koupání vyrazili

za lvem. Lev byl zrovna doma a přemýšlel nad tím, co by si dal k obědu. Když uviděl

přicházet slony, bylo mu jasné, co chtějí a už zdálky volal: „Nemyslete si, že žirafu

pustím! Jsem tu král, a dokud mě někdo neporazí, budu si tu jíst, co budu chtít!“ Jeden

slon povídá druhému: „To není vůbec dobré, je to opravdu velmi zlý lev. Ale mám

nápad, pošleme ptáčka do Indie pro přítele tygra, ten jediný může lva porazit.”

Obr. 16 Ásana Tygr (kresba autor)

Ptáček souhlasil a hned se vydal na cestu. Za pár dní byl tygr na savaně a slíbil

zvířátkům, že se postará o to, aby byl opět klid. Veselí sloni hned tygra doprovodili ke

lvovi. Jen co je lev uviděl, řekl: „Tak tygra jste si na mě sehnali, to je tedy vtipné,

44

takových já už porazil!“ Tygr na to ale nečekaně odpověděl: „Neblázni, lve, proč by ses

se mnou pral, oba jsme silní a v Africe je jídla dost. Vládni tu a já ti budu pomáhat,

společně nás nikdo nepřemůže. Zmatení sloni se smutkem utekli, protože takovou zradu

od tygra nečekali. Lev a tygr zasedli společně ke stolu a plánovali, co kde uloví. Tygr

nosil na stůl nejrůznější lahůdky a vyprávěl, jak bude vděčný služebník. Lev

uchlácholen vidinou snadného života, večer usnul klidným spánkem. Na tento okamžik

tygr čekal. Šel, pustil žirafu ze zajetí, vzal si nůžky a ostříhal lvovi hřívu. Když se ráno

lev probudil a podíval se do zrcadla, byl v šoku. Bez hřívy vypadal jako kočka.

Pomyslel si: „Takhle nemůžu mezi zvířata, budu všem jen pro smích!” A tak nezbylo

rozzuřenému lvovi nic jiného, než ze savany utéct.

Obr. 17 Ásana Rozzuřený lev (kresba autor)

45

3.2 Ověření v praxi

Obr. 18 Praktické provedení ásany Motýlek z příběhu O Berušce (foto autor)

Obr. 19 Praktické provedení ásany Motýlek 2 z příběhu O Berušce (foto autor)

46

Obr. 20 Praktické provedení Ásany Brouček z příběhu O Berušce (foto autor)

Obr. 21 Provedení ásany Krokodýl z příběhu Dobrodružství z Afriky (foto autor)

47

Obr. 22 Relaxace při hodině Dobrodružství z Afriky (foto autor)

Obr. 23 Zpívání mantry ÓM z hodiny Příběh malých námořníků (foto autor)

48

Obr. 24 Provedení ásany Strom z Příběhu malých námořníků (foto autor)

Obr. 25 Palming (tření dlaní) v hodině Příběh malých námořníků (foto autor)

49

4 Výsledky

Anketa (Příloha A)

Otázka č. 1 Co tě při hodinách TV nejvíce zaujalo?

Tab.1 Oblíbenost aktivit v hodinách TV

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

Pohybové hry 8 40 %

Ásany 4 20 %

Jóga 3 15 %

Pohádky 2 10 %

Jógové

zpívánky

2 10 %

Relaxace 1 5 %

Celkem (n) 20 100 %

Děti nejvíce ze všeho v hodinách zaujaly pohybové hry, které jsem si pro ně připravila

na úvod hodin. Ty se líbily čtyřiceti procentům dětí. Dvacet procent dětí zaujaly ásany

a patnáct procent uvedlo, že je bavila jóga.

50

Otázka č. 2 Co se Ti při hodinách TV nelíbilo?

Tab. 2 Zaujetí dětí jógou

Hodiny jógy se všem dětem líbily. Pouze dvě děti zmínily, že je rušili chlapci, kteří

občas povídali.

Otázka č. 3 Jaká jógová pohádka se Ti nejvíce líbila?

Obr. 26 Oblíbenost jógových příběhů (n=20)

Největší úspěch měla u dětí pohádka Dobrodružství z Afriky. Tu jako nejlepší

vyhodnotilo devět dětí, tedy čtyřicet pět procent. Sedmi dětem se líbila pohádka

O Berušce. A pouze čtyři děti označily za nejlepší pohádku Příběh malých námořníků.

Absolutní četnost Relativní četnost

Vše se líbilo 20 100 %

Celkem (n) 20 100 %

51

Otázka č. 4 Jakou ásanu máš nejraději?

Tab. 3 Oblíbenost ásan

Nejoblíbenější ásana byla rozzuřený lev a hned po ní žirafa. Ty jako nejlepší označilo

celkem padesát pět procent dětí. Velmi oblíbené byly i brouček a slon – třicet pět

procent dětí. Ojediněle se líbila i ásana beruška a námořník. Ostatní ásany děti

v odpovědích neuvedly.

Otázka č. 5 Chtěl (a) bys, aby se v hodinách TV cvičila jóga?

Tab. 4 Zařazení jógy do hodin TV

Absolutní četnost Relativní četnost

Ano 20 100 %

Ne 0 0

Celkem (n) 20 100 %

Všechny děti zmínily, že by si přály, aby se v hodinách tělesné výchovy jóga cvičila.

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

Beruška 1 5 %

Brouček 4 20 %

Námořník 1 5 %

Slon 3 15 %

Žirafa 5 25 %

Rozzuřený lev 6 30 %

Celkem (n) 20 100 %

52

Otázka č. 6 Cvičil (a) jsi už jógu někdy dříve?

Tab. 5 Zkušenosti s jógou

Absolutní četnost Relativní četnost

Ano 20 100 %

Ne 0 0

Celkem (n) 20 100 %

Děti se s jógou nesetkaly v mých hodinách poprvé. Všichni již v minulosti jógu cvičili.

Otázka č. 7 Kde jsi cvičil (a) jógu?

Obr. 27 Setkání s jógou (n=33)

Na tuto otázku mohly děti uvést více než jednu odpověď. S paní učitelkou si všechny

děti čas od času jógu zacvičí při hodinách tělesné výchovy nebo na začátku jiných

vyučovacích hodin. Osm dětí uvedlo jinou odpověď a to cvičení jógy podle televize.

S rodiči doma jógu cvičí tři děti. Dva chlapci navštěvují kroužek jógy.

5%

60%

10%

25%

V kroužku

Ve škole

S rodiči

Jinde

53

Otázka č. 8 Co je podle Tebe jóga?

Tab. 6 Představa dětí o slovu jóga

Absolutní četnost Relativní četnost

Cvičení 13 65 %

Protažení těla 3 15 %

Odpočinek 2 10 %

Klid ve cvičení 2 10 %

Celkem (n) 20 100 %

Pro šedesát pět procent dětí znamená jóga cvičení. Některé děti zmínily i protažení těla

a to patnáct procent. Odpočinek a klid ve cvičení uvedlo deset procent.

4.1 Diskuze

Praktický obsah diplomové práce jsem ověřovala během své pedagogické praxe. Téma

jógy se vyskytovalo převážně v hodinách tělesné výchovy. Zařadila jsem ji ale i do

jiných vyučovacích hodin. Na začátku dne jsme si s dětmi zacvičili Pozdrav slunci,

cvičili jsme oční cviky, při hudební výchově jsme si zazpívali mantry a při výtvarné

výchově jsme si vyrobili mandaly a masky zvířat z jógové pohádky Dobrodružství

z Afriky.

Svůj výzkum k diplomové práci jsem provedla formou ověření praktických hodin

tělesné výchovy a anketou. Bylo do něj zapojeno dvacet dětí z druhého ročníku. Hodiny

tělesné výchovy jsme vždy zahajovali pohybovou hrou, shodující se s tématem

pohádkového příběhu. Zahráli jsme si Na berušky a broučky, což byl druh vybíjené,

Námořnickou honičku a Na slony a lvy. Následně jsme se s dětmi proměnili na jogíny,

kouzelným perem na obličej nebo samolepkou nalepenou doprostřed čela.

U kouzelného pera si děti mohly zvolit barvu, kterou chtěly. První samolepky

hvězdičky jsem dětem náhodně vybrala a nalepila sama a v poslední hodině si mohly

vybrat samolepku dle svého vkusu. Rozmístili jsme podložky, aby na mě všechny děti

dobře viděly. Boty si sundal jen ten, komu bez nich nebylo v tělocvičně chladno.

54

Pozdravili jsme se jógovým pozdravem a zacvičili si pár dechových cvičení, oční cviky,

jógové sestavy nebo zazpívali mantru ÓM. Dále jsme nacvičili ásany potřebné

k realizaci pohádky. Každou ásanu jsme si procvičili dvakrát až třikrát dle její

náročnosti na zapamatování. Děti poté zaujaly Pozici blaženosti a poslouchaly jógový

příběh. Pokud zaslechly známou ásanu, tak ji zacvičily. Někdy jsem ásanu zmínila, ale

upozornila děti, aby zůstaly vleže a ásanu necvičily. Následovala relaxace při relaxační

hudbě.

První hodina se podle mého názoru opravdu povedla. Ve třídě je perfektní kolektiv

a klima třídy je také velmi příjemné a pro práci s dětmi ideální. Paní učitelka byla

spokojená, jak děti pod mým vedením pěkně spolupracovaly a jak všechna cvičení bez

problémů zvládaly. I já jsem byla opravdu mile překvapená, jak dlouhou dobu se dokáží

děti v klidu soustředit a provádět dechová cvičení a ásany. Při pohybové hře v úvodní

části hodiny se zapojili všichni a dobře se u ní bavili. Mohla jsem ale již pozorovat

pohybové a výkonnostní rozdíly mezi dětmi. Při jógových cvičeních, ovšem tyto rozdíly

zmizely. Děti, které tolik nevynikaly při pohybových hrách, byly precizní a snaživé, aby

vše prováděly správně. Individuálně jsem vedla děti ke správnému provádění cviků

a chválila je za jejich snahu. Ásany si velmi rychle zapamatovaly. Během pohádky

reagovaly pohotově a správně. Trošku jim dělalo problém zůstat ležet v Pozici

blaženosti, pokud byla zmíněna nacvičovaná ásana a nechtěla jsem, aby ji v danou

chvíli děti cvičily. Relaxace proběhla také zcela bez problémů, dětem se jógová hudba

velmi líbila a užívaly si netradiční atmosféru. Na konci hodiny zbylo trochu času a tak

jsme si s dětmi povídali o tématu přátelství a o zamyšlení k pohádce. Proč je lepší být

na světě bez peněz než bez přátel? Kdo je to přítel? Jak se chová? Jak by se neměl

chovat?

Druhá hodina jógy byla také velmi příjemná. Pohybová hra děti opět velmi bavila, ale

rozdíly ve zdatnosti mezi nimi byly viditelnější. O to více jsem byla ráda, když jsem

u nácviku ásan mohla slabší děti pochválit za jejich snahu. Na těchto dětech bylo

opravdu znát, jak jsou rády, že i ony mohou v tělesné výchově zažít pocit úspěchu

a uznání. Při proměně v jogíny kouzelným perem jsem na dětech pozorovala, že se na

hodinu s jógou těší. Samy si šly pro podložky a našly si místo vhodné pro jejich cvičení.

Holčičky si našly místa v prvních řadách a chlapci spíše vzadu. Nejprve jsme si

zacvičili dechová cvičení s papírovou lodičkou, kterou jsme si vyrobili na konci

předcházející hodiny a potom jsme začali nacvičovat pozice vyskytující se v pohádce.

55

Všimla jsem si, že chlapci, kteří se na první hodině tolik nesoustředili, cvičili pečlivě

celou dobu a Příběh malých námořníků je zaujal. Dva chlapci byli roztěkaní, ale

celkovou atmosféru hodiny nenarušovali. U jógového příběhu jsem si tyto chlapce vzala

dopředu a předcvičovali se mnou. Cítili se důležitě a snažili se, aby byli pro ostatní

spolužáky dobrým příkladem. Relaxaci jsme zkrátili, protože již bylo na dětech vidět, že

je pro ně čas soustředění dlouhý.

Třetí hodina byla ze všech nejlepší. Děti již věděly, jak bude hodina probíhat

i jak správně cvičit. V úvodní části tělesné výchovy jsme si zahráli dvě pohybové hry.

První jsem si pro děti připravila já a druhou si mohly zvolit samy. I přesto, že děti byly

z hodin jógy nadšené, měla jsem pocit, že některým chlapcům více pohybových her

a akčního cvičení v hodině chybí. Zacvičili jsme si pár očních cviků a hlavní část

hodiny začala nácvikem ásan k pohádkovému příběhu Dobrodružství z Afriky. Děti si

příběh užívaly a jednotlivá zvířátka je velmi zaujala. Celou hodinu s nadšením

spolupracovaly a bylo na nich znát, že si jógu oblíbily. Závěrečnou relaxaci jsme

provedli v pohodlné pozici, kterou si zvolilo každé dítě samo.

Po skončení třetí hodiny tělesné výchovy s jógou jsem dětem rozdala anketu. Nejprve

jsme ji společně přečetli, vzhledem k věku žáků. Připomněli jsme si, při jakých

pohádkách jsme si jógu zacvičili, které ásany se zde vyskytovaly a co vše jsme při

hodinách dělali. Děti následně samostatně anketu vyplnily.

56

Závěr

Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvoření jógových příběhů do hodin tělesné

výchovy. Po jejich sestavení jsem je využila v praxi a ověřila si jejich vhodnost použití

a oblibu u dětí. Po zpracování a vyhodnocení výsledků mohu konstatovat, že cíl práce

byl splněn.

Všechny úkoly diplomové práce byly rovněž splněny. Seznámila jsem se a podrobně

prostudovala literaturu týkající se jógy a především dětské jógy. Vybrala jsem vhodné

ásany pro děti a vytvořila z nich praktické ukázky pro cvičení jógy do hodin tělesné

výchovy. Sestavila jsem anketu v závislosti na vytvořené jógové příběhy. Realizace

a ověřování probíhaly během mé souvislé pedagogické praxe na základní škole s dětmi

z druhého ročníku. Příběhy jsem dále využila v hlavní části hodiny tělesné výchovy.

V mých hodinách se děti nesetkaly s jógou poprvé. Paní učitelka se mi zmínila, že

některé prvky jógy již s dětmi cvičila. Kromě úvodní části hodiny, kde se děti zahřály

při pohybových hrách shodujících se s tématem pohádkového příběhu, bylo vše

zaměřeno na cvičení jógy. Po skončení jsem dětem rozdala anketu, kterou samostatně

vyplnily. Výsledky byly poté vyhodnoceny a graficky zpracovány.

Vyhodnocení VO1: Děti nejvíce zaujala pohádka Dobrodružství z Afriky, což jsem

předpokládala vzhledem k velkému počtu zvířat vystupujících v tomto příběhu.

Výzkumná otázka byla potvrzena.

Vyhodnocení VO2: Ze všech ásan děti nejvíce zaujala poloha Rozzuřený lev, zde se

předpoklad nejoblíbenější ásany Brouček nevyplnil. Výzkumná otázka potvrzena

nebyla.

Vyhodnocení VO3: Všechny děti po skončení hodin uvedly, že by chtěly jógu cvičit

i v dalších hodinách. Výzkumná otázka byla potvrzena.

Vyhodnocení VO4: Hodiny s jógou nebyly pro děti prvním setkáním s tímto druhem

cvičení. Všechny děti již někdy jógu cvičily. Výzkumná otázka se nepotvrdila.

Tato diplomová práce mě přivedla k poznání, že bych se v budoucnu moc ráda cvičením

jógy s dětmi zabývala. A to během hodin při výuce tělesné výchovy na základní škole i

v mimoškolních aktivitách.

57

Závěry pro praxi

Jóga se stává ve světě i mezi běžnou populací stále oblíbenější a vyhledávanější. Ráda

bych, aby má práce posloužila jako inspirace pro pedagogické pracovníky, kteří by ji

chtěli zařadit do svých hodin tělesné výchovy. Jógové příběhy v mé práci jsou pouze

možnou ukázkou a mohou inspirovat k tvorbě vlastních. Pokud se děti s jógou teprve

seznamují, volila bych kratší příběhy, než jsou výše zmíněné. Sama jsem si u nich

uvědomila, že někdy méně znamená více. Pokud děti ásany již ovládají, mohou být

využity i jako tělovýchovné chvilky. Učitel může ásany zařadit i do písniček, básniček

či zařadit Pozdrav slunci jako každodenní ranní protažení. Za velmi praktické také

považuji nacvičované ásany zmínit v příbězích jen tehdy, když opravdu chceme, aby je

děti zacvičily. Děti nechápou, proč někdy zmíněnou ásanu cvičí a u jiné jim učitel říká,

aby setrvaly v Pozici blaženosti.

Stěžejní roli při cvičení jógy s dětmi ale stále představuje odborně připravený učitel,

který respektuje zvláštnosti jógových cvičení, dokáže je zaujmout a hlavně se dokáže

pro tento styl vyučování hodin nadchnout.

Pokud by se zájem o jógu mezi pedagogy zvýšil, byl by to velký pokrok hlavně

v oblasti tělesného a duševního zdraví dětí.

58

Referenční seznam

BEIROVÁ, DANA (2014). Jóga pro těhotné [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z:

http://www.jogadnes.cz/joga/joga-pro-tehotne-323/.

BRŮNOVÁ, Jitka (2013). Naam jóga [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné

z: http://www.jogadnes.cz/joga/naam-joga/.

DOMBROVSKÁ, Michaela (2015). Význam meditace. Jóga dnes: Krása vychází

zevnitř. Power Yoga Akademie s.r.o. ISSN 1804-4840.

FRIESOVÁ, Jana Renée (1998). Minimum jógy. Praha: Olympia. ISBN 80-703-3528-9.

HAICHOVÁ, Elisabeth a YESUDIAN Selvarajan (2014). Sport a jóga. Praha:

Metafora. ISBN 978-80-7359-417-6.

HELUS, Zdeněk (2004). Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro

učitele i rodiče. Praha: Portál. ISBN 80-717-8888-0.

JEŘÁBEK, Jaroslav a TUPÝ Jan (2005). Rámcový vzdělávací program pro základní

vzdělávání [online]. Praha. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:

http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf

JÓGA DNES (2014). Vitální jóga [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z:

http://www.jogadnes.cz/joga/vitalni-joga/.

JÓGALINGA a ZEMÁNKOVÁ Marie (1990). Jóga pro děti, aneb hrajeme si na

zvířata. Liberec: Nakladatelství Libereckých tiskáren. ISBN 80-85269-00-7.

JÓGA – ONLINE. CZ (2012). Začínáme s jógou - 10 nejčastějších otázek začátečníků

zodpovězeno [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www. joga-online.cz/praxe-

jogy/zaciname-s-jogou-10-nejcastejsich-otazek-zacatecniku-zodpovezeno.

KNAISLOVI, Ivana a Jan (2002). S jógou na cestě životem. Praha: Olympia. ISBN 80-

7033-745-1.

KOHOUTEK, Rudolf (2010). Vývojově psychologická teorie S. Freuda, E. H. Eriksona,

J. Piageta a L. Kohlberga [online]. [cit. 2016-03-10].

Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/vyvojove-psychologicke-teorie

59

KOMITOR, Jodi (2012). Top 10 Benefits of Yoga for Children. [online]. California:

Blog Studio. [cit. 2015-11-05].

Dostupné z: http://www.positivelypositive.com/2012/09/24/giving-kids-the-gift-of-

yoga-top-10-benefits-of-yoga-for-children/

KUBICOVÁ, Irena (2013). Veselá jóga - jóga pro děti [online]. [cit. 2016-04-03].

Dostupné z: http://www.jogadnes.cz/joga/vesela-joga-joga-pro-deti/.

KONEČNÁ, ŠÁRKA (2016). Vinyasa jóga – Hravost, která nám v běžném životě chybí

[online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.jogadnes.cz/joga/vinyasa-joga-a-

hravost-2299/.

KREJČÍ, Milada (1995). Jóga v praxi pedagoga. České Budějovice: Jihočeská

univerzita. ISBN 80-7040-129-X.

KREJČÍ, Milada (1997). Setkání s jógou: jóga jako prostředek rozvoje zdraví dětí na

1. stupni ZŠ. České Budějovice: Jihočeská univerzita. ISBN 80-704-0220-2.

KREJČÍK, VÁCLAV (2014). Hathajóga - 3. díl o druzích jógy [online]. [cit. 2016-04-

03]. Dostupné z: http://www.jogadnes.cz/joga/hathajoga-3-dil-o-druzich-jogy/.

KREJČÍK, VÁCLAV (2015). Power jóga, jóga pro život [online]. [cit. 2016-04-03].

Dostupné z: http://www.jogadnes.cz/joga/power-joga-joga-pro-zivot/.

LALVANI, Vimla (1998). Klasická jóga: nový přístup k fitness a relaxaci. Praha:

Knižní klub. ISBN 80-7176-659-3.

LANGMEIER, Josef a KREJČÍŘOVÁ Dana (2006). Vývojová psychologie. Praha:

Grada. ISBN 80-247-1284-9.

LUHANOVÁ, Hana (2012). Víte co je dětská jóga? [online]. [cit. 2015-11-06].

Dostupné z: http://www.cadj.cz/clanky/vite-co-je-detska-joga/

MAIO, Nikol (2015). Jin jóga aneb Praxe tiché síly [online]. [cit. 2016-04-03].

Dostupné z: http://www.jogadnes.cz/joga/751/.

MATĚJČEK, Zdeněk (1986). Rodiče a děti. Praha: Avicenum. ISBN: 08-011-86

MIHULOVÁ, Marie a SVOBODA.Milan (2007). Abeceda jógy. Liberec: Santal. ISBN

978-80-85965-49-0.

60

MIHULOVÁ, Marie a SVOBODA Milan (2008). Bála jóga. Jóga pro děti, juniory

a rodiče. Liberec: Santal. ISBN 978-80-85965-57-5.

MÜHS, Wilhelm (1999). Myšlenky moudrých. O přátelství. Praha: Nové Město. ISBN

80-846146-08-1.

NEŠPOR, Karel (1998). Jóga pro děti. Relaxace, příběhy, cvičení. Praha: Velryba.

ISBN 80-85860-09-0.

POKORNÝ, LADISLAV (2014). Aštanga vinayasa jóga [online]. [cit. 2016-04-03].

Dostupné z: http://www.jogadnes.cz/joga/astanga-vinayasa-joga-440/.

RIETHOVÁ, Susi (1997). Léčivá síla jógy: jak se zbavit bolesti. Praha: Ikar. ISBN 80-

7202-884-7.

ROJOVÁ, Věra (2007). Jóga, hry a pohádky [soustředění, pozitivní vztahy, držení těla,

obratnost]. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-240-9.

ŘÍČAN, Pavel (2004). Cesta životem. Praha: Portál. ISBN 80-7367-124-7.

SKARNITZL, Rudolf (1997). Úvod do filozofie a praxe jógy. Praha: Onyx. ISBN 80-

85228-43-2.

ŠPAŇHELOVÁ, Ilona (2008). Průvodce dětským světem. Praha: Grada. ISBN 978-80-

247-1907-8.

THAPAR, Mini a SINGH Níša (2006). Dobré ráno sluníčko. Jóga pro děti. Olomouc:

Fontána. SBN 80-7336-275-9.

TILAK, Visi (2013). The Benefits of Yoga for Kids. Parents [online]. California:

Meredith corporation. Dostupné z: http://www.parents.com/fun/sports/exercise/the-

benefits-of-yoga-for-kids/.

TRÖKES, Anna a GRUNERT Setlev (2008). Jóga pro zdraví. Praha: Svojtka & Co.

ISBN 978-80-7352-930-7.

VALENTA, Milan (2003). Herní specialista v somatopedii. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2137-7.

VÁGNEROVÁ, Marie (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha:

Portál. ISBN 80-7178-308-0.

61

VLKOVÁ LEVÍČKOVÁ, Michaela (2013). Historie jógy. Žijme jógou [online]. [cit.

2015-11-21]. Dostupné z: http://www.zijme-jogou.cz/jphistory/.

VOTAVA, Jiří (1988). Jóga očima lékařů. Praha: Avicenum. ISBN: 08-052-88.

WILLSOVÁ, Pauline (2005). Harmonizace čaker: cesta k větší vitalitě. Praha: BETA.

ISBN 80-7306-213-5.

ZEBROFF, Kareen (2003). Jóga pro každého: cvičení, techniky dýchání a speciální

programy. Praha: Beta-Dobrovský & Ševčík. ISBN 80-7291-076-0.

ZIKEŠOVÁ, Marcela (2005). Jóga nejen pro děti, aneb jak sluníčko pozdravit

a dušičku pohladit. Praha: Erika. ISBN 80-7190-662-X.

62

Seznam obrázků a tabulek

Obr. 1 Ásana Sluníčko .............................................................................................................. 35

Obr. 2 Ásana Beruška ............................................................................................................... 35

Obr. 3 Ásana Květina ................................................................................................................ 36

Obr. 4 Ásana Brouček ............................................................................................................... 36

Obr. 5 Ásana Motýlek ............................................................................................................... 37

Obr. 6 Ásana Pozice blaženosti ................................................................................................ 37

Obr. 7 Ásana Námořník ............................................................................................................ 38

Obr. 8 Ásana Loď ..................................................................................................................... 38

Obr. 9 Ásana Veslování ............................................................................................................ 39

Obr. 10 Ásana Strom ................................................................................................................ 40

Obr. 11 Ásana Déšť .................................................................................................................. 40

Obr. 12 Ásana Slon ................................................................................................................... 41

Obr. 13 Ásana Krokodýl ........................................................................................................... 42

Obr. 14 Ásana Ptáček ................................................................................................................ 42

Obr. 15 Ásana Žirafa ................................................................................................................ 43

Obr. 16 Ásana Tygr .................................................................................................................. 43

Obr. 17 Ásana Rozzuřený lev ................................................................................................... 44

Obr. 18 Praktické provedení ásany Motýlek z příběhu O Berušce ........................................... 45

Obr. 19 Praktické provedení ásany Motýlek 2 z příběhu O Berušce ........................................ 45

Obr. 20 Provedení ásany Brouček z příběhu O Berušce ........................................................... 46

Obr. 21 Provedení ásany Krokodýl z příběhu Dobrodružství z Afriky ................................... 46

Obr. 22 Relaxace při hodině Dobrodružství z Afriky .............................................................. 47

Obr. 23 Zpívání mantry ÓM z hodiny Příběh malých námořníků ............................................ 47

Obr. 24 Provedení ásany Strom z Příběhu malých námořníků ................................................. 48

Obr. 25 Palming v hodině Příběh malých námořníků .............................................................. 48

63

Obr. 26 Oblíbenost jógových příběhů ....................................................................................... 50

Obr. 27 Setkání s jógou ............................................................................................................. 52

Obr. 28 Pozdrav slunci ............................................................................................................. XI

Tab. 1 Oblíbenost aktivit v hodinách TV ................................................................................. 49

Tab. 2 Zaujetí dětí jógou .......................................................................................................... 50

Tab. 3 Oblíbenost ásan ............................................................................................................. 51

Tab. 4 Zařazení jógy do hodin TV ............................................................................................ 51

Tab. 5 Zkušenosti s jógou ......................................................................................................... 52

Tab. 6 Představa dětí o slovu jóga ............................................................................................ 53

64

Přílohy

Příloha A – Anketa………………………………………………………………………I

Příloha B – Popis ásan a jejich účinky…………….…………………………………….II

Příloha C – Pozdrav slunci……………………………………………………………..XI

Příloha D – Souhlas rodičů s použitím fotografií……………………………………..XII

I

Příloha A - Anketa

1. Co Tě při hodinách TV nejvíce zaujalo?

………………………………………………………………………………….

2. Co se Ti při hodinách TV nelíbilo?

……………………………………………………………………………………

3. Jaká jógová pohádka se Ti nejvíce líbila?

o O Berušce

o Příběh malých námořníků

o Dobrodružství z Afriky

4. Jakou ásanu máš nejraději?

…………………………………………………………………………………….

5. Chtěl (a) bys, aby se v hodinách TV cvičila jóga?

o Ano

o Ne

6. Cvičil (a) jsi už jógu někdy dříve?

o Ano (pokračuj otázkou č. 7)

o Ne (pokračuj otázkou č. 8)

7. Kde jsi cvičil (a) jógu?

o V kroužku

o Ve škole při TV

o Doma s rodiči

o Jinde: .………………………………………………………………

8. Co je podle Tebe jóga?

……………………………………………………………………………………

II

Příloha B - Popis ásan a jejich účinky

Sluníčko

Popis pozice: Mírný stoj rozkročný. Při nádechu pomalu přecházíme přes upažení do

vzpažení, až se dlaně dotknou nad hlavou. S výdechem vracíme upažením do připažení.

Účinky: Rozvoj dechu, osvěžení těla, procvičení paží.

Obr. 1 Ásana Sluníčko (kresba autor)

Beruška

Popis pozice: Dřep. Vzpor dřepmo. S výdechem vyhrbíme záda a svěsíme hlavu ke

kolenům. S nádechem napřímíme záda, zvedneme hlavu a podíváme se ke stropu.

Účinky: Procvičení svalstva zad, krku a nohou.

Obr. 2 Ásana Beruška (kresba autor)

III

Jak roste květina

Popis pozice: Vzpor dřepmo, hlava ke kolenům (semínko). Hlavu zvedneme, trup

napřímíme, vzpažíme, dlaně se dotýkají (květina začíná růst). Pomalu do stoje spojného

(květina se rozrůstá). Pokrčíme paže v loktech a dlaně obrátíme vzhůru (květ). Klidné

dýchání během celého cvičení.

Účinky: Uvolnění celého těla

Obr. 3 Ásana Jak roste květina (kresba autor)

Brouček

Popis pozice: Klek sedmo, dlaně leží na stehnech. S výdechem položíme předloktí na

zem, lokty se dotýkají kolen. Lezeme po předloktích dopředu a mírně se nakláníme

doleva a doprava. Nakonec se přetočíme na záda a pohybujeme rukama a nohama ve

vzduchu.

Účinky: Uvolnění napětí, podporuje správné dýchání a prokrvení orgánů v břiše.

Obr. 4 Ásana Brouček (kresba autor)

IV

Motýlek

Popis pozice: Sed roznožný skrčmo, chodidla spojíme k sobě, paty co nejblíže k tělu.

Rukama držíme špičky prstů. Koleny pohybujeme nahoru a dolů. Páteř je vzpřímená.

Účinky: Rozvoj pružnosti kyčlí a pánve a vytažení páteře do délky. Protažení svalů na

vnitřní straně stehen.

Obr. 5 Ásana Motýlek (kresba autor)

Pozice blaženosti

Popis pozice: Leh na zádech. Mírně roznožit, ruce podél těla dlaněmi vzhůru. Oči

zavřené.

Účinky: Uvolnění tělesné i duševní, zklidňuje dech a harmonizuje organismus.

Obr. 6 Ásana Pozice blaženosti (kresba autor)

V

Námořník

Popis pozice: Stoj mírně rozkročný. Překřížit zápěstí před tělem. S nádechem obloukem

zevnitř vzpažit nad hlavu a opět zkřížit zápěstí. S výdechem jdou obloukem paže do

upažení a dlaně jsou vzhůru. S dalším nádechem vzpažit nad hlavu a zkřížit zápěstí.

S výdechem se paže vracejí obloukem do překřížení před tělem. Opakujeme třikrát až

pětkrát.

Účinky: Protažení a posílení paží.

Obr. 7 Ásana Námořník (kresba autor)

Loď

Popis pozice: Z lehu s nádechem zvednout hlavu a trup, pak přidat dolní končetiny.

Ruce zvednout vodorovně s podložkou. S výdechem přejít do lehu.

Účinky: Posílení břišního svalstva a masáž orgánů v dutině břišní. Posílení smyslu pro

rovnováhu.

Obr. 8 Ásana Loď (kresba autor)

VI

Déšť

Popis pozice: Stoj spojný, vzpažit. Přechod pomalu do dřepu s předpažením. Přitom

střídavě svíráme ruce do pěstí s palcem uvnitř a rozevíráme do vějířků.

Účinky: Posílení svalů nohou, rukou a prstů. Podporuje správné držení těla.

Obr. 11 Ásana déšť (kresba autor)

Strom

Popis pozice: Mírný stoj rozkročný, ruce vzpažit a prsty spojit. Pohybujeme se ze

strany na stranu (ve větru).

Účinky: Napomáhá správnému držení těla a protahuje boky a ramena

Obr. 10 Ásana Strom

VII

Veslování

Popis pozice: Sed, ruce vedle kolen dlaněmi na zemi. S nádechem ruce v pěst, paže

skrčmo podél těla do vzpažení, přitom pomalý přechod do mírného záklonu.

S výdechem předklon v předpažení co nejvíce vpřed. Vyhrbeně přechod do výchozí

pozice v sedu.

Účinky: Posílení svalů paží, zad, břicha. Zlepšení pružnosti páteře, pohyblivosti

kyčelních a ramenních kloubů a protažení zadní strany dolních končetin.

Obr. 9 Ásana Veslování (kresba autor)

VIII

Ptáček

Popis pozice: Stoj rozkročný. Můžeme stát, nebo se i pohybovat. Upažit a napodobovat

mávání křídel (velká křídla), nebo paže skrčit a dlaněmi se dotýkat ramen (malá křídla).

Provedení asi deset pohybů nahoru a dolů.

Účinky: Uvolnění ramen a posílení svalů paží. Uvolnění psychického napětí.

Obr. 14 Ásana Ptáček (kresba autor)

Slon

Popis pozice: Stoj spojný. Jednou rukou se chytit za nos. Druhou ruku provléknout

kolem lokte a zamávat jí na pozdrav.

Účinky: Protažení ramen a rozvoj pohybové koordinace.

Obr. 12 Ásana Slon (kresba autor)

IX

Žirafa

Popis pozice: Stoj spojný. Před tělem proplést prsty rukou a vzpažit. Ve vzpažení se

projít po špičkách a po patách. Pohled směřuje k dlaním.

Účinky: Protažení a uvolnění celého těla. Působí proti plochým nohám.

Obr. 15 Ásana Žirafa (kresba autor)

Rozzuřený lev

Popis pozice: Klek sedmo, ruce na stehna. Zavřít oči, naklonit se trochu před sebe.

Otevřít doširoka oči, roztáhnout prsty na rukou, vystrčit ven celý jazyk a zařvat

UUUÉÉÉ.

Účinky: Protažení obličejového svalstva, prokrvení oblasti krku a osvěžení dechu.

Obr. 17 Ásana Rozzuřený lev (kresba autor)

X

Tygr

Popis pozice: Klek sedmo. S nádechem klek s předpažením. Při výdechu vzpor klečmo.

Hlavu sklonit a pravé koleno přitáhnout k hlavě. S nádechem zaklonit hlavu a pravou

nohu zanožit vzhůru. Cvičení provádět celkem třikrát. Následuje klek sedmo a cvičení

opakujeme levou nohou.

Účinky: Rozvoj správného dýchání. Zlepšení pružnosti páteře a zvýšení pohyblivost

kyčelních kloubů. Posílení svalů břicha, zad, hýždí, kyčelních kloubů a dolních

končetin.

Obr. 16 Ásana Tygr (kresba autor)

Krokodýl

Popis pozice: Leh na břiše, mírně roznožit. Paže překřížit, levou dlaň položit na pravé

rameno a pravou dlaň na levé. Lokty vysunout co nejvíce dopředu. Čelo nebo bradu

opřít o překřížené ruce. Zhluboka dýchat.

Účinky: Uvolnění celého těla. Prohloubený dech masíruje vnitřní orgány.

Obr. 13 Ásana krokodýl (kresba autor)

(Mihulová, Svoboda, 2008; Thapar, Singh, 2006; Nešpor, 1998; Rojová, 2007)

XI

Příloha C - Pozdrav slunci

„Výchozí pozice: stoj spojný.

1. S výdechem spojit dlaně před hrudníkem.

2. S nádechem vzpažit (ruce zůstávají spojeny), záklon.

3. S výdechem hluboký ohnutý předklon, prsty (nebo celé dlaně) vedle chodidel.

4. S nádechem zanožit pravou a přejít do vzporu dřepmo zánožného pravou. Levá noha

(na plném chodidle) je mezi rukama. Záklon hlavy.

5. S výdechem zanožíme levou, zvedneme pánev – poloha „hory“.

6. Zádrž dechu ve výdechu. Poloha „housenky“ – vzpor ležmo, brada na podložce,

pánev vysazená, dolní končetiny opřené o kolena a prsty.

7. S nádechem leh na břiše a plynule přejít do „kobry“. Záklon hlavy, pohled vzhůru.

8. S výdechem zaujmout polohu „hory“.

9. S nádechem skrčit pravou a přejít do vzporu dřepmo zánožného levou. Pravá noha

(na plném chodidle) je mezi rukama. Záklon hlavy.

10. S výdechem přinožit levou a přejít do hlubokého ohnutého předklonu – viz. pozice

č. 3.

11. S nádechem pozice č. 2.

12. S výdechem končíme v pozici č. 1“ (Krejčí, 1997, str. 50-51).

Obr. 28 Pozdrav slunci (Krejčí, 1997, str. 51)

XII

Příloha D - Souhlas rodičů s použitím fotografií