Top Banner
Sbírka soudních rozhodnutí ve věcech práv k duševnímu vlastnictví
108

Sbírka soudních rozhodnutí ve věcech práv k duševnímu vlastnictví

Nov 26, 2015

Download

Documents

Daniel Solis

Sbírka soudních rozhodnutí ve věcech práv k duševnímu vlastnictví
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
  • 1Sbrka soudnch rozhodnut ve vcech prv

    k duevnmu vlastnictv

  • 2

  • 3Pedmluva

    Pedkldan sbrka soudnch rozhodnut vychz ze souboru rozhodnut, kter byla dna k dispozici jejmu zpracovateli v rmci vzdlvacho systmu projektu Support to Enforce-ment of Intellectual Properte Rights Prosazovn prv z duevnho vlastnictv, usku-teovanho v roce 2007 v Praze.

    Zpracovatel sbrky se snail tato rozhodnut upravit pro tene do pehlednj a itel-n formy, napklad vyputnm jmen astnk zen a jmen znalc, a pitom zachovat v maximln me jejich autenticitu. Ped jednotliv rozhodnut pedadil prvn vty, kter maj tenm umonit odhadnout, jak problm je v danm soudn rozhodnut een.

    Zpracovatel sbrky upustil od pvodnho zmru jednotliv rozhodnut seadit tmaticky a namsto toho sbrku opatil pomrn podrobnm rejstkem hesel, kter tenm umo-n nahldnout do tch rozhodnut, kter jej zajmaj.

    Ladislav Jakl, zpracovatel Sbrky

  • 4

  • 51. 43Cm 101/2005-43

    Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 13.6.2006

    Smyslem zkona . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho dovozu zbo, v platnm znn, je zabrnit, aby zbo poruujc prva z ochrann znmky nebylo proputno do volnho obhu. Zabrnit tomu lze bu podnm urovac alo-by nebo znienm zbo na dost majitele ochrann znmky, za podmnek stanovench v 14 odst. 1 psm. a) zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn. Pokud vak souhlas se znienm zbo majitel zbo poskytnul a po uplynut stanoven desetidenn lhty, me majitel ochrann znmky pln vyut svho prva obrtit se na soud s urovac alobou a soud alob na zklad provedenho dokazovn vyhov.

    alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo zajitn rozhodnutm celnho adu z 2.9.2005 poruuje prva alobce k duevnmu vlastnictv. V odvodnn uvedl, e zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrod-n ochrannou znmkou . 238069, . 242798 a . 248460 a ochrann znmky Spoleen-stv (CTM) . 932814, . 2218840 a . 2456101. Na zklad osobn prohldky zajitnho zbo a na zklad expertizy fotogra ckho materilu bylo na zadren zbo vypraco-vno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce. Shora uveden ochrann znmky jsou znmkami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a proto jejich nekontrolovan uit i pro jakkoliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm.

    Ve svm vyjden z 14.11.2005 alovan mimo jin uvedla, e alobce podle jejho nzo-ru neosvdil nalhav prvn zjem na podn urovac aloby a navrhla jej zamtnut. Dle uvedla, e po vydn novely . 255/2004 Sb., kter mn zkon . 191/1999 Sb., nemus podvat urovac alobu a prokazovat tak v soudnm zen, e pedmtn zbo poruuje alobcova duevn prva a tm umonit alobci a nsledn celnmu adu pedmtn zbo zniit, i pokud je na tom nalhav zjem, takto oznaen zbo vnovat na humanitrn ely. Citovan novela umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho prva k pedmtn ochrann znace, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento souhlas je mon obdret i takzvan mlky. Stane se tak, e majitel duevnho prva vyzve psemn deklaranta, vlastnka i dritele zbo, aby uveden zbo zniil z dvodu, e zbo poruuje prva k duevnmu vlastnictv a deklarant, vlastnk nebo dritel zbo nepod v desetidenn lht nmitky; lhtu lze ze zvanch dvod prodlouit a na dvacet dn. Procedura je pak zakonena znienm pedmtnho zbo. V danm ppad byla alo-van doruena dost prvnho zstupce alobce o souhlas se znienm zbo dopisem z 13.9.2005.

    Mezi astnky je nesporn, e alobce je majitelem ochrann znmky GAMEBOY a NINTENDO, e je ve vci aktivn legitimovn a dokazovn zamil do oblasti mezi ast-nky sporn, tj. zda je dn nalhav prvn zjem a zda alovan je ve vci pasivn legiti-movna s ohledem na to, e udlila souhlas se znienm zbo.

    Soud provedl dkaz celnm spisem, zejmna rozhodnutm o zadren zbo z 2.9.2005, potovn prvodkou EA 580391448CN, EA 697828448CN a EA 697828403CN, dost alobce o souhlas se znienm zbo z 13.9.2005, souhlasem alovan se znienm zbo 23.9.2005. Z provedench dkaz soud zjistil, e jako pjemce zbo je oznaena alova-n, e alobce podal alovanou o souhlas se znienm pedmtnho zbo, e alovan

  • 6tento souhlas poskytla. Z pednesu zstupce alobce soud zjistil, e zbo ke dni vyhlen rozsudku znieno nebylo.

    Z provedenho dokazovn vzal soud za prokzan, e alovan byla pjemcem ped-mtnho zbo. To, e v ppad zadrenho zbo se jedn o padlek, m soud za pro-kzan s ohledem na odborn vyjden ze 4.8.2005, resp. 8.9.2005. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem maji-tele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Soud se neztotonil s nmitkou alovan, e aloba nen na mst, nebo alovan dala souhlas se znienm zbo. Jak u bylo eeno ve, soud m za prokzan, e zadren zbo je padlek. Smyslem zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn je zabrnit, aby takov zbo nebylo proputno do vol-nho obhu. Zabrnit tomu lze bu podnm urovac aloby nebo znienm zbo na dost majitele ochrann znmky za podmnek stanovench v 14 odst. 1 psm. a) zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn.

    V danm ppad sice alovan souhlas se znienm zbo poskytla, nikoliv vak v deseti-denn lht. Pokud jde o nmitku alovan, e desetidenn lhta me bt celnm adem prodlouena, pak s touto nmitkou lze souhlasit. Z cit. zkona vak nevyplv, e by celn ad byl povinen lhtu prodlouit; celn ad lhtu prodlouit me, ale nemus. Majitel ochrann znmky proto pln vyuil svho prva obrtit se na soud s urovac alobou a soud alob na zklad provedenho dokazovn vyhovl.

    2. 43 Cm 102/2005-36

    Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 3.1.2006

    Celn ad me zniit zbo poruujc prva k ochrann znmce se souhlasem majitele ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smys-lu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen rovn zkonem . 199/1991 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb.

    alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e 850 ks paprovch obal, 800 ks nvod ke hrm, 822 ks samolepek a 2140 titnch spoj s ipy zajitn roz-hodnutm Celnho adu poruuje prva k duevnmu vlastnictv alobce. alobce v alo-b uvedl, e zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrodn ochrann znmky: . 238069, . 242798 a . 248460 a ochrann znmky Spoleenstv (CTM) . 932814, . 2218840 a . 2456101. Na zklad prohldky zajitnho zbo celnm adem a na zklad expertizy fotogra ckho materilu bylo na zadren zbo vypracovno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce, k jejich uvn nedal alobce souhlas. Shora uveden ochrann znmky jsou znmkami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a pro-to jejich nekontrolovan uit i pro jakkoliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm. alobce uinil pokus zskat souhlas pjemce se

  • 7znienm zbo ve smyslu 14 odst. 1 psm. a) zkona . 191/1999 Sb., psemn kontaktoval pjemce, avak do skonen zkonn desetidenn lhty neobdrel dnou odpov. alob-ce s ohledem na uveden m nalhav prvn zjem na uren, e zbo zajitn celnm adem poruuje jeho prva k duevnmu vlastnictv, nebo pouze na zklad takovho zjitn me bt dle citovanho zkona postupovno tak, aby se zamezilo poruovn znmkovch prv alobce a klamn spotebitel a zbo nebylo proputno na tuzemsk trh a bylo znieno.

    alovan ve svm vyjden z 20.10.2005 uvedl, e alobce po novelizaci zkona . 191/1999 Sb. zkonem 6. 255/2004 Sb. nemusel podvat urovac alobu, nebo ve zmnn novela zkona umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho prva k pedmtn ochrann znace, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento sou-hlas je mon obdret i takzvan mlky. Stane se tak, kdy majitel duevnho prva vyzve psemn deklaranta, vlastnka i dritele zbo, aby uveden zbo zniil z dvodu, e zbo poruuje prva k duevnmu vlastnictv a deklarant, vlastnk nebo dritel zbo nepod v desetidenn lht nmitky; lhta ze zvanch dvod me bt prodlouena a na dvacet dn. Cel procedura je pak zakonena znienm pedmtnho zbo. Dle alovan uvedl, e pedmtn zbo neobjednal a souhlas s jeho znienm by neodepel a e je tud pesvden, e nen dn nalhav prvn zjem alobce k podn aloby.

    Pi jednn soud ze souhlasnch prohlen alobce a alovanho zjistil, e mezi nimi nen sporn prvn subjektivita alobce, ani to, e alobce je vlastnkem ochrannch zn-mek speci kovanch v alob pod . 238069, . 242798, . 248460 (nrodn znmky), pod . 932814, . 2218840 a . 2456101 (OZ Spoleenstv). Sporn mezi astnky zstalo, zda je oprvnn zjem alobce na podn aloby.

    Soud provedl dkaz odbornm vyjdenm z 8.9.2005 a 7.9.2005, sdlenm o zajitn zbo ze 6.9.2005 vetn jeho doplnn, dost o souhlas se znienm zbo z 19.9.2005 a dle celnm spisem .j. 1519/05-1751-025. Z rozhodnut o zadren zbo Celnho adu Praha 1 ze 6.9.2005 soud zjistil, e celn ad zadrel pedmtn zbo z dvodu podezen, e se jedn o padlek neoprvnn oznaen ochrannou znmkou alobce. Z odbornho vyjden soud zjistil, e pedmtn zbo zajitn rozhodnutm celnho adu je neo-prvnn oznaeno oznaenmi, kter jsou identick i zamniteln podobn se zapsa-nmi ochrannmi znmkami rmy NINTENDO Co. Ltd., kdy prodejci nebyla poskytnuta licenn prva k uvn pedmtnch ochrannch znmek. Jedn se o padlan vrobky neoprvnn oznaen ochrannmi znmkami. Z doklad esk poty soud zjistil, e jako adrest pedmtnho zbo je uveden alovan. Z dopisu z 19.9.2005 soud zjistil, e alob-ce podal alovanho o souhlas se znienm zbo.

    Na zklad shora uvedench zjitn m soud za prokzan, e v ppad zbo zajit-nho celnm adem se jedn o vrobky neoprvnn oznaen ochrannmi znmkami alobce (padlky) a e alovan je oznaen jako pjemce pedmtnho zbo. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo celn ad me zniit pedmtn zbo se souhlasem majite-le ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen rovn zkonem . 199/1991 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Postup celnho adu a majitele ochrann znmky v ppad, e zbo zadren cel-nm adem poruuje prva k duevnmu vlastnictv majitele ochrann znmky, je stanoven

  • 8ji zmnnm zkonem . 191/1999 Sb. a je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo (14 odst. 1 zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn) nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn; postupu alobce nelze nieho vytknout. Soud proto alob vyhovl.

    3. 43Cm 3/2005-61

    Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 25.4.2006

    Je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas dekla-ranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou urovac aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v sou-ladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn.

    alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo zajitn rozhodnutm Celnho adu poruuje prva alobce k duevnmu vlastnictv. Svoji alobu omezil podnm z 27.6.2005. V odvodnn uvedl, e spolenost NINTENDO Co. Ltd. je vrobcem pikovho elektronickho zbo, kter je oprvnn oznaovat svmi registro-vanmi ochrannmi znmkami platnmi i v esk republice a e konkrtn zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrodn ochrann znmky . 238069, 242798 a 248460 a ochrann znmky Spoleenstv . 932814, 2218840 a 2456101. Na zklad osob-n prohldky zajitnho zbo bylo vypracovno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce, k jejich uvn nedal alobce souhlas. Shora uveden ochrann znmky jsou znm-kami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a proto jejich nekontrolovan uit i pro jak-koliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm.

    alovan ve svch podnch mimo jin uvedl, e podle jeho nzoru alobce neosvdil nalhav prvn zjem na podn urovac aloby a navrhl jej zamtnut. Dle uvedl, e po vydn novely zkona . 255/2004 Sb., kter mn zkon . 191/1999 Sb., nemus majitel ochrann znmky podvat urovac alobu a prokazovat tak v soudnm zen, e ped-mtn zbo poruuje alobcova duevn prva a tm umonit alobci a nsledn celnmu adu pedmtn zbo zniit i pokud je na tom nalhav prvn zjem, takto oznaen zbo vnovat na humanitrn ely. Ve zmnn novela umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho pr-va k pedmtn ochrann znmce, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento souhlas je mon obdret i tzv. mlky. Zvrem jet uvedl, e pedmtn zbo si alovan neobjednal, nemaje v dren a ani za n nezaplatil.

    Z provedenho dokazovn vzal soud za prokzan, e alovan byl pjemcem a dekla-rantem zbo v jedn osob. To, e v ppad zadrenho zbo se jedn o padlek, m za prokzan s ohledem na odborn vyjden z 10.1.2005. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo celn ad me zniit pedmtn zbo se souhlasem majitele ochrann znmky za pod-mnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen rovn zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Postup celnho adu

  • 9a majitele ochrann znmky v ppad, e zbo zadren celnm adem poruuje prva k duevnmu vlastnictv majitele ochrann znmky, je stanoven ji zmnnm zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn a je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn. Postupu alobce nel-ze nieho vytknout. Soud proto alob vyhovl. Ve zbytku soud zen zastavil s ohledem na sten zpt vzet aloby ( 96 odst. 1, 2 o.s..).

    4. 43Cm 5/2005 - 69

    Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 27.06.2006

    Okolnost, e alovan prodvala zcela jin zbo, ne je zbo zajitn celnm adem, je bez vznamu, nebo zbo uveden ve vroku rozsudku bylo zajitno v jejm stnku s podezenm, e se jedn o padlky. A protoe alovan neprokzala, e by mla souhlas majitele ochrann znmky alobce k tomu, aby zbo jeho ochrannou znmkou ozna-ovala, drela, distribuovala apod., rozhodl soud e zbo zadren celnm adem jsou padlky poruujc prva z ochrann znmky.

    alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo, vesms opaten oznaenm EASTPAK a zadren rozhodnutm Celnho adu ze dne 19.12.2004, jsou padlky. V alob uvedl, e je svtov znmm vrobcem sportovnch taek, mkkch kufr, batoh, cestovnch zavazadel a aktovek na dokumenty, e je obchodn inn tak v esk republice, kde m pro tyto vrobky ve td 18 a pro odvy, klobounick zbo a obuv ve td 25 zapsnu kombino-vanou ochrannou znmku EASTPAK . 257360 s prvem pednosti od 19.11.2002. alobce, kter je vlastnkem kombinovan ochrann znmky EASTPAK . 257360, je vlun oprvnn oznaovat touto ochrannou znmkou vrobky nebo slu-by, pro kter je zapsna, nebo ji ve spojen s takovmi vrobky i slubami u-vat. Ze sdlen Celnho adu o zadren zbo podezelho z poruovn nkterch prv duevnho vlastnictv, se dozvdl, e rozhodnutm tohoto celnho adu z 19.12.2004 bylo zadreno zbo uveden v petitu. Na zklad posouzen fotodokumentace zajitnho zbo dospl alobce k zvru, e podezen celnch orgn o tom, e se jedn o padlky a e zadren zbo poruuje vlun znmkov prva alobce, je dvodn. Dle uvedl, e bez souhlasu vlastnka ochrann znmky nikdo nesm v obchodnm styku uvat oznaen shodn nebo zamniteln s ochrannou znmkou pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby, jako jsou ty, pro kter je znmka zapsna. alobce nedal alovanmu k uvn sv ochrann znmky souhlas.

    alovan se k alob vyjdila podnm v nm uvedla, e v dob provdn kontroly celnm adem nebyla u kontrolovanho stnku, ani nikde pobl neprodvala, nebyla tedy nikm kontrolovna, e by prodvala zbo, kter mlo bt oznaen jako falzum. Dle alovan uvedla, e dle smlouvy o podnjmu od 1.10.2003 prodejn stnky . 23 a 24, v nich bylo pedmtn zbo zadreno, pronajala tet osob a proto, pokud bylo na ped-mtnch stncch zajitno njak zbo, nebylo toto zbo alovan, kdy ona tyto stnky od roku 2003 pronajala. Na dkaz pedloila kopii smlouvy o podnjmu z 2. 10. 2003.

    Soud konstatoval, e mezi astnky je nesporn, e alobce je ve vci aktivn legi-timovn a e je majitelem ochrann znmky EASTPAK. Sporn mezi astnky je, zda

  • 10

    alovan je ve vci pasivn legitimovna. Soud provedl dkaz originlem smlouvy o pod-njmu z 2.10.2003, uzavenou mezi alovanou a tet osobou, v n se v bod H uvd: Njemce pronajm pedmt podnjmu uveden v lnku I. tto smlouvy na dobu uri-tou, a to ponaje dnem 2.10.2003 (krtnuto datum 2.10.) a kone dnem 31.12.2005 (krt-nuto kone dnem 2003). Je pipojena vta: oprava lnku H smlouvy o podnjmu dne 2.10.2003 a pipojeny podpisy smluvnch stran. Z pednesu alobce, jemu byly pedmt-n listiny pedloeny, soud zjistil, e alobce od soudu obdrel kopii smlouvy, v n nen uvedena zmna v bod II jako ve smlouv, kterou alovan pedloila pi jednn, tzn. e podle jeho nzoru dolo k pepisu lnku II. a nsledn, kdy pvodn bylo uvedeno od 2.10. a kone dnem 2003.

    Dle soud provedl dkaz celnm spisem, zejmna protokolem o zjitnm poruen prv-nch pedpis, prvn stranou smlouvy o podnjmu, uzavenou mezi alobcem a alovanou, protokolem o stnm jednn ze 17.3.2005, ivnostenskm listem alovan, fotodokumen-tac a rozhodnutm o zajitn zbo ze 7.2.2005.

    Z dkaz soud zjistil, e celn ad provdl kontrolu na triti v Kraslicch, Hranin ve stnku . 24, kde bylo nalezeno zbo oznaen logem svtoznm znaky EASTPAK a etiketami Made in USA a Made in Vietnam, na zklad eho pojaly celn orgny podezen, e kontrolovan zbo nepochz ze zem Evropsk unie. Jeliko bhem kon-troly prodejci opustili sv msta nebyl pedloen doklad osvdujc, e zbo bylo dn dovezeno. Dle soud z dkaz zjistil, e alovan do protokolu o stnm jednn ped celnm adem uvedla, e sama prodv v Jchymov, e uveden stnek pronajala tet osob a e njemn smlouvu dolo do 25.3.2005. Dle soud zjistil, e alobce a alova-n uzaveli smlouvu o podnjmu, kdy pedmtem smlouvy je podnjem sti pozemku . 2572/1 v k. . Hranin, obec Kraslice, prodejn stnek . 24 a 23, e njemce pronajm pedmt podnjmu na dobu uritou, ponaje dnem 1.4.2002 a kone dnem a uvedeno neuritou. Z celnho spisu soud dle zjistil, e dritel prva vyhodnotil zajitn zbo jako padlky, co sdlil pslunmu celnmu adu. Z dalch dkaz pak soud zjistil, e celn ad rozhodl o zajitn zbo uvedenho ve vroku rozsudku.

    Z provedenho dokazovn m soud za prokzan, e alovan je ve vci pasivn legi-timovna. Celn kontrola byla provedena ve stnku . 24 v obci Kraslice, k. . Hranin, kter j pronajala spolenost S., s.r.o. od 1.4.2002 na dobu neuritou; co alovan nezpo-chybnila. V zen nebylo prokzno tvrzen alovan, e stnek . 24 dle pronajala tet osob. alovan pedloila sice soudu originl smlouvy o pronjmu z 2.10.2003, j pro-najm pedmtn lnek . 24 uveden tet osob na dobu od 2.10.2003 do 31.12.2005, kdy pvodn doba podnjmu ponaje 2.10. a kone 2003 byla pekrtnuta, avak na kopii tto listiny, j zaslala alovan soudu v ploze svho podn z 22.11.2004, je v lnku II. sjednna doba podnjmu: ponaje 2.10. a kone 2003. Soud proto povauje originl smlouvy o pronjmu, j alovan prokazuje, e stnek . 24 v dob celn kontroly byl v pronjmu tet osoby, prv pro nesoulad originlu smlouvy a jej kopie zaslanou soudu, za nevrohodnou. alovan tak neprokzala sv tvrzen ohledn pronjmu stnku tet osob v dob celn kontroly, stnek mla v pronjmu stle alovan. alovan k dotazu soudu uvedla, e nikdy nemla souhlas alobce k tomu, aby zbo oznaen ochrannou znmkou EASTPAK drela, distribuovala i jinak s nm nakldala. Okolnost, e alovan prodvala zcela jin zbo, ne je zbo zajitn celnm adem, je bez vznamu, nebo zbo uveden ve vroku rozsudku bylo zajitno v jejm stnku s podezenm, e se jedn o padlky. A protoe alovan neprokzala, e by mla souhlas majitele ochrann znmky alobce k tomu, aby zbo drela, distribuovala apod., rozhodl soud e zbo zadren Celnm adem jsou padlky.

  • 11

    5. 43Cm 75/2005-69

    Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 25.4.2006

    Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e nen dn nalhav prvn zjem na podn urovac aloby, nebo celn ad me zniit pedmtn zbo se souhlasem maji-tele ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zko-nu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky.

    alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo papro-v vrobky (skldac krabiky k balen rznch videoher, samolepky a nvody k pouit), baleno ve dvou paprovch kartonech v celkovm potu 6487 kus, zajitn rozhodnutm Celnho adu Praha D5 ze dne 18.7.2005 ve smyslu ustanoven 2 zkona . 191/1999 Sb. jsou padlky.

    V odvodnn uvedl, e je vrobcem pikovho elektronickho zbo, kter je oprv-nn oznaovat svmi registrovanmi ochrannmi znmkami platnmi i v esk republi-ce, konkrtn zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrodn ochrann znmky . 238069, 242798 a 248460 a ochrann znmky Spoleenstv . 932814, 2218840 a 2456101. Na zklad osobn prohldky zajitnho zbo bylo vypracovno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce, k jejich uvn nedal alobce souhlas. Shora uveden ochrann znmky jsou znmkami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a pro-to jejich nekontrolovan uit i pro jakkoliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm.

    alovan ve svch podnch mimo jin uvedl, e podle jeho nzoru alobce neosvdil nalhav prvn zjem na podn urovac aloby a navrhl jej zamtnut. Dle uvedl, e po vydn novely zkona . 255/2004 Sb., kter mn zkon . 191/1999 Sb., nemus majitel ochrann znmky podvat urovac alobu a prokazovat tak v soudnm zen, e ped-mtn zbo poruuje alobcova duevn prva a tm umonit alobci a nsledn celnmu adu pedmtn zbo zniit i pokud je na tom nalhav prvn zjem, takto oznaen zbo vnovat na humanitrn ely. Ve zmnn novela umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho prva k pedmtn ochrann znmce, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento souhlas je mon obdret i tzv. mlky. Zvrem jet uvedl, e pedmtn zbo si alovan neobjednal, nem je v dren a ani za n nezaplatil.

    Soud konstatoval, e mezi astnky nen sporn, e alobce je majitelem ochrann znmky Gameboy a NINTENDO, e je ve vci aktivn legitimovn, a dokazovn zamil do oblasti mezi astnky sporn, tj. zda alovan je vci pasivn legitimovn. Soud pro-vedl dkaz odbornm vyjdenm z 8.8.2005, vpisem z obchodnho rejstku pro alobce a alovanho a celnm spisem, zejmna rozhodnutm o zadren zbo z 18.7.2005, celn deklarac z 15.7.2005, fakturou odesilatele, protokolem o podanm vysvtlen z 26.7.2005 a fotodokumentac. Z provedench dkaz soud zjistil, e jako pjemce je v celnch dokla-dech a na faktue odesilatele oznaen alovan.

    Z provedenho dokazovn vzal soud za prokzan, e alovan byl pjemcem zbo. To, e v ppad zadrenho zbo se jedn o padlek, m soud rovn za prokzan s ohledem na odborn vyjden z 10.1.2005. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo celn ad

  • 12

    me zniit pedmtn zbo se souhlasem majitele ochrann znmky za podmnek sta-novench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem maji-tele ochrann znmky. Postup celnho adu a majitele ochrann znmky v ppad, e zbo zadren celnm adem poruuje prva k duevnmu vlastnictv majitele ochrann znmky, je stanoven ji zmnnm zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn a je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn. Postupu alobce nelze nieho vytknout. Soud proto alob vyhovl a uril, e zbo zajitn rozhodnutm Celnho adu Praha D5 poruuje prva z duevnho vlastnictv alobce. Ve zbytku soud zen zastavil s ohledem na sten zpt vzet aloby ( 96 odst. 1,2 o.s..).

    6. 43Cm 9/2005 - 52

    Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 05.09.2006

    Jestlie zbo uren alovanmu a dovezen ze zahrani bylo opateno npisem resp. oznaenm, kter je dominantnm prvkem ochrann znmky alobc, a je tud s nm zamniteln, byla tak poruena jejich prva k dn zapsan ochrann znmce.

    alobou se alobci domhali vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo zadren Celnm adem 20.1.2005 je zbo, kter poruuje prva k duevnmu vlastnictv alob-ce. Uvedli, e 1. alobce je majitelem ochrann znmky zapsan pod registranm slem 188996 u adu prmyslovho vlastnictv pro tdu vrobk a slueb 25. Druh alobce je majitelem ochrannch znmek KARL KAN . reg. 805862, 806178, 02696607, 002517761.

    alovan si nechal dovzt z ny za elem dalho prodeje do esk republiky zbo, kter je oznaeno ochrannou znmkou KAN. Celn ad toto zbo zadrel pro podezen, e se jedn o padlek nebo nedovolenou napodobeninu. Kontrolou ve uvedenho zbo celnm adem a nsledn patentovm zstupcem alobc bylo zjitno, e je bez dovolen alobc oznaeno oznaenmi zamnitelnmi s dn zapsanmi ochrannmi znmkami KARL KAN, kter jsou ve vlastnictv alobc. Podle alobc se alovan dopustil proti-prvnho jednn tm, e poruil jejich prva k dn zapsan ochrann znmce, nebo bez souhlasu majitel ochrannch znmek nechal dovzt zbo neoprvnn oznaen tak, e je zamniteln s ochrannmi znmkami alobc. alobci proto s odkazem na 8 zkona . 441/2003 Sb. a 11 zkona . 191/1995 Sb. podali alobu, aby se soudn cestou domohli uren, e se jedn o padlky a aby padlky naly vyuit eventueln pro humanitrn ely.

    alovan se k alob vyjdil podnm, v nm uvedl, e zsilka zbo, kter byla zadrena Celnm adem, je oznaena obchodn znmkou KAN 23, kdy tato obchodn znmka je registrovna na jmno spolenosti H.D. spol. s r.o., piem registrace jet nenabv platnos-ti; nejde o obchodn znmku KARL KAN. Dle uvedl, e kdyby obchodn znmka KAN 23 poruila prva k ochrann znmce KARL KAN, ad prmyslovho vlastnictv by tako-vou registraci urit nepovolil. alovan se proto domnv, e aloba je bezdvodn.

    Z vpisu z registrace ochrann znmky . 188996 u adu prmyslovho vlastnic-tv a z vpisu z rejstku mezinrodn ochrann znmky . 805862, 806178, 02696607 a 002517761 soud zjistil, e 1. alobce je majitelem ochrann znmky KARL KAN .188996

  • 13

    a 2. alobce je rovn majitelem ochrannch znmek KARL KAN. Z proforma faktury . 6573 z 22.12.2004 soud zjistil, e jako pjemce zbo je oznaen alovan a jako msto odesln je na. Z celnho prohlen soud zjistil, e jako pjemce pedmtnho zbo je rovn oznaen alovan.

    alovan ve svm pednesu pi jednn uvedl, e podle jeho nzoru se nejedn o padl-ky, nebo zbo bylo oznaeno ochrannou znmkou KAN 23. Znovu odkazuje na vpis z databze ochrannch znmek u adu prmyslovho vlastnictv. Soud u adu prmys-lovho vlastnictv zjistil, e zen o pihlce ochrann znmky, na kterou se odkazuje alovan bylo negativn ukoneno.

    Na zklad shora uvedenho zjitn m soud jednak za prokzan, e pjemcem zbo, kter bylo zajitno Celnm adem Cheb, je alovan spolenost, a jednak m za prok-zan, e se jedn o vrobky neoprvnn oznaen ochrannmi znmkami alobc. Sku-tenost, e zbo bylo ureno pro alovanho, alovan nepopel ani ve svm vyjden k alob z 2.9.2005. alovan vak vznesl nmitku, e se v danm ppad nejedn o pad-lek, nebo zbo bylo oznaeno ochrannou znmkou KAN 23. V zen sice bylo prokzno, e spolenost H.D., spol. s r.o. podala pihlku na registraci ochrann znmky KAN 23 u adu prmyslovho vlastnictv, avak z dkazu, kter pedloil sm alovan, vyplynulo, e ochrann znmka KAN 23 nebyla u adu registrovna, naopak v kolonce stav je uvedeno, e zen o n bylo negativn ukoneno po podn, co znamen, e k registraci ochrann znmky KAN 23 nedolo. Jestlie tedy zbo uren alovanmu bylo opateno npisem KAN 23, byla tak poruena prva alobc k dn zapsan ochrann znmce, nebo alovan spolenost si nechala dovzt z ny zbo, kter bylo bez souhlasu majitel ochrannch znmek oznaen tak, e je zamniteln s ochrannmi znmkami alobc. Soud proto alob v plnm rozsahu vyhovl.

    Poznmka zpracovatele Sbrky: Soud se v odvodnn rozsudku bohuel nezabval ble tm, e oznaen KAN 23 nen identick s ochrannou znmkou alobc KARL KAN, ale e jsou tato oznaen pouze zamniteln. Z tohoto hlediska nen rozhodn, e zen o ozna-en KAN 23skonilo negativn a nebylo zapsno do rejstku ochrannch znmek.

    7. 11 C 10/2005

    Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 4. kvtna 2005

    Pokud byl alovan usnesenm soudu vyzvn k vyjden k alob s pouenm, e jest-lie se bez vnho dvodu ve vci sam vas psemn nevyjd a ani ve stanoven lht soudu nesdl, jak vn dvod mu v tom brn, bude mt soud za to, e nrok, kter je proti nmu alobu uplatovn, uznv. Soud proto ve vci sam rozhodne rozsudkem pro uznn ( 153a odst. 3 o.s.. ).

    alobou, kter byla doruena soudu se alobce domhal na alovanm hrady nroko-van stky s odvodnnm, e alovan je provozovatelem pevzatho televiznho vysl-n prostednictvm kabelovch rozvod. alovan pak pi kabelovm penosu televiznho vysln uval hudebn dla autor zastupovanch alobcem a z tohoto dvodu uzavral se alobcem smlouvy, ktermi zskval souhlas k uvedenmu uit dl a hradil sjednan autor-sk odmny. Od roku 1997 alovan uv hudebn dla, ani by se alobcem uzavel smlou-vu, kterou by souhlas k uit dl zskal a hradil sjednan autorsk odmny. I v roce 2003 a 2004 uval hudebn dla pi kabelovm penosu televiznho vysln. Dne 19.12.2003 mu

  • 14

    alobce zaslal nvrh na uzaven hromadn licenn smlouvy o uit hudebnch dl s tex-tem i bez textu pi jejich kabelovm penosu. Autorsk odmna za rok 2003 byla navrena v pauln stce 0,81 K msn za jednu aktivn zsuvku, do kter je peneno maximl-n 10 televiznch program a 1,- K za jednu aktivn zsuvku, do kter je peneno ll a vce televiznch program. Odmna za rok 2004 byla navrena v ppad zsuvek penejcch maximln 10 televiznch program ve stejn vi jako v roce 2003 a u zsuvek penej-cch ll a vce televiznch program ve vi 1,17 K msn za zsuvku. Na nvrh alovan nijak nereagoval. Hudebn dla v roce 2003 i v roce 2004 uval neoprvnn, nebo tak inil bez souhlasu alobce. alobce pak poaduje bezdvodn obohacen ve vi dvojn-sobku obvykl autorsk odmny ve smyslu 40 odst. 3 AZ. Pokud jde o poet aktivnch zsuvek vychz vpoet z obvykl odmny z poslednho alobci znmho daje, dle kter-ho v roce 2002 penel alovan televizn programy do 10.132 zsuvek. alovan nesdlil ani poet penench program, proto alobce vychz z autorsk odmny 0,81 K za jednu zsuvku. Autorsk odmna za rok 2003 in pak 98.484,- K a za rok 2004 stejnou stku, tedy 98.484,- K, celkem 196.968,- K. Bezdvodn obohacen pak in dvojnsobek tto stky, tj. 393.936,- K.

    alovan byl usnesenm soudu vyzvn k vyjden k alob s pouenm, e jestlie se bez vnho dvodu ve vci sam vas psemn nevyjd a ani ve stanoven lht soudu nesdl, jak vn dvod mu v tom brn, bude mt soud za to, e nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznv. Soud proto ve vci sam rozhodne rozsudkem pro uznn ( 153a odst. 3 o.s..). Usnesen spolu s alobou bylo alovanmu dorueno dne 7.3.2005 do vlastnch rukou. Ve stanoven lht 30-ti dn se vak alovan k alob nevy-jdil.

    Podle 153a odst. 3 rozsudkem pro uznn rozhodne soud tak tehdy, m-li se za to, e alovan nrok, kter je proti nejmu alobou uplatovn, uznal ( 114b odst. 5). Dle 114b odst. 5 o.s.., jestlie se alovan bez vnho dvodu na vzvu soudu podle odst. 1 vas nevyjd a ani ve stanoven lht soudu nesdl jak vn dvod mu v tom brn, m se za to, e nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznv.

    V danm ppad tedy postupoval soud ve smyslu ve uvedenho zkonnho ustano-ven a rozhodl rozsudkem pro piznn alobcem poadovan odmny, nebo alovan, jak ji bylo zmnno, se k vzv soudu ve stanoven lht nevyjdil a byl dn pouen o nsledcch.

    8. 23C 170/98-224

    Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 16.4.2004

    Obecn prvo na autorskou odmnu stanoven v 12 odst.1psm. c) ve spojen s 13 odst. 1 autorskho zkona je prvem na odmnu pimenou. Rozhodujc pro stanoven ve autorsk odmny je tedy smlouva. V ppad neoprvnnho uit, kter bylo v tomto ppad prokzno, je rozhodujc obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppa-d. Je nutno pihldnout nikoliv k autorskmu renom autorky dla i k stkm, kter jsou j smluvn placeny za zhotoven jinch fotogra , ale je nutno pihlet tak k tomu, v jakm mst, jakm zpsobem byla fotogra e, jej autorkou je alobkyn, prezentovna a nelze brt mtka jin nebo vychzet z toho nzoru, e autorka je rovn oprvnna poadovat odmnu, a to v jakkoliv vi. To vak plat pi smluvnm prodeji autorskch prv, nikoliv pi neoprvnnm pouit, nebo tam rozhoduj shora uveden kritria.

  • 15

    alobkyn se domhala rozhodnut, aby alovan byla povinna zdret se en autor-skho dla umleck fotogra e , vytvoen alobkyn a zaplatit j autorskou odmnu za dosavadn en dla ve vi 30.000,- K s odvodnnm, e alobkyn vytvoila v dubnu 1998 umleck dlo fotogra i pro ely testov fotogra e pro modelku. V jnu 1998 alobkyn zjistila, e alovan uila pedmtnou umleckou fotogra i jako logo sv akce Veer elegance a dlo bylo eno jak ve form plakt propagujcch tuto akci, tak ve form pozvnky. Dlo bylo pro tyto ely uito opakovan, a to pro propagaci akc ve dnech 16.9., 21.10. a 2.12.1998. alobkyn ji dne 8.10.1998 telefonicky upozornila alova-nou, e svm jednnm poruuje ust. 14 odst. 1 autorskho zkona a podala o hradu autorsk odmny. alovan nebyla pstupn dnmu jednn a dlo dle ila. Poada-vek na zaplacen autorsk odmny ve vi 30.000,- K alovan odmtla.

    alovan navrhovala zamtnut aloby, poukazovala na konkrtn okolnosti ppadu, tedy e autorsk dlo alobkyn je tvoeno jednou jedinou konkrtn tnovanou foto-gra modelky a na tu skutenost, e pedmtn fotogra e nebyla oznaena autorem a poadovanou stku odmtla alobkyni zaplatit z toho dvodu, e autorsk odmna tak, jak je poadovan alobkyn, je naprosto nepimen a za maximln stku, kte-rou by byla ochotna alovan zaplatit, povaovala stku 5.000,- K s odvodnnm, e je nutno pihldnout k loklnm podmnkm, ve kterch byla fotogra e prezentovna a tak k uivatelce dla a k t skutenosti, e dolo k omylu a e dlo bylo uito speci ckm zpsobem a alovan doshla zisk nikoliv v dsledku pouit fotogra e, ale v dsledku sv vlastn innosti.

    Krajsk soud rozsudkem ze dne 30.3.2001 zamtl nvrh, aby bylo rozhodnuto, e alova-n je povinna se zdret en autorskho dla umleck fotogra e vytvoen alobkyn, zavzal alovanou k povinnosti zaplatit alobkyni autorskou odmnu ve vi 5.000,- K, nvrh na zaplacen dalch 25.000,- K zamtl a rozhodl o nkladech zen astnk.

    K odvoln obou astnk odvolac soud rozsudek krajskho soudu v napaden sti, tedy v odstavci III. a IV., zruil a vc v tomto rozsahu vrtil soudu k dalmu zen. Z uve-denho vyplv, e prvn moci nabyl vrok v odstavci I., kterm byl zamtnut nvrh, aby bylo rozhodnuto, e alovan je povinna se zdret en autorskho dla... a dle vrok, e alovan je povinna zaplatit alobkyni autorskou odmnu ve vi 5.000,- K. Pedmtem zen tedy zstala stka 25.000,- K.

    Odvolac soud vytkl soudu I. stupn, e pi stanoven autorsk odmny vychzel vlun jen ze zvr znaleckho posudku. Obecn prvo na autorskou odmnu stanoven v 12 odst. 1 psm. c) ve spojen s 13 odst.1 autorskho zkona je prvem na odmnu pime-nou. Kritria pro uren ve autorsk odmny zkon po novele . 86/1996 Sb. nestanov a odmna se uruje volnou dohodou. Rozhodujc je obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad. Je teba zvit pot, co budou uinna skutkov zjitn o tvrzenm neoprvnnm uit autorskho dla v tom smru, kolikrt k nmu dolo, na jak rovni, zda celosttn i regionln, o kolik plakt lo atd., uinit dotazy, kter ostatn alobkyn navrhovala, jak autorsk odmna se obvykle vyplc v takovch ppadech. Dle bylo soudu I. stupn vytknuto, e v danm ppad nen zejm, zda pedmtn fotogra e pedstavuje jedinen vsledek tvr innosti alobkyn a zda jde o posouzen otzky, ke kter je zapo-teb odbornch znalost, a proto bude nezbytn ustanovit znalce k posouzen tto otzky.

    Po rozhodnut Vrchnho soudu alobkyn vzala nvrh zpt ohledn stky 5.000,- K, kdy tuto stku j alovan zaplatila a kdy alovan nemla nmitky proti tomuto pro-cesnmu konu, zen ohledn tto stky v souladu s ust. 96 o.s.. bylo zastaveno a ped-mtem zen se stalo toliko zaplacen stky 20.000,- K.

  • 16

    Ze znaleckho posudku Vysok koly umlecko-prmyslov v Praze, kter zpracoval zamstnanec tohoto stavu, a to vedouc ateliru fotogra e, soud zjistil to, co bylo mezi astnky nesporn, e pedmtn fotogra e modelky spluje vechny nleitosti vdom vytvoenho umleckho dla, nebo model je dobe vybran, kultivovan a vhodn je pracovno se svtlem. Tnovn snmku do ervenav barvy je vkusn a vyjaduje soulad mezi nzvem akce a vyznnm snmku. Kompozice snmku je tradin hlopn. Diskusi by mohlo vyvolat uit sti kolena v prav doln polovin snmku, ale stejn tak by se toto uit mohlo povaovat jako vnesen mn tradinho pohledu. Znalec konstatoval, e snmek lze povaovat za umlecky jednotn a splujc poadavky na vdom vytvoen dlo.

    Soud po provedench dkazech dospl k zvru, e v danm ppad je nesporn, e alovan neoprvnn uila autorskho dla alobkyn a pokud jde o vi autorsk odm-ny, je rozhodujc obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad, tedy nikoliv autorsk renom alobkyn, pp. kritria pro smluvn uzaven smlouvy o cen za poskyt-nut autorskch prv. Na nvrh astnk soud pedestel skutkov zjitn shora uvede-n jednotlivm odbornm rmm, kter vtinou soudu sdlily, e se odmna v danm ppad u obdobnch dl pohybuje zpravidla v rozmez 1 a 5 tisc K, v jednom ppad v rozpt mezi 25 a 45 tisci K.

    Po zhodnocen vech dkaz provedench astnky, soud dospl k zvru, e aloba nen dvodn. Obecn prvo na autorskou odmnu stanoven v 12 odst.1psm. c) ve spojen s 13 odst. 1 autorskho zkona je prvem na odmnu pimenou. Kritria pro ureni ve autorsk odmny zkon po novele . 86/1996 Sb. nestanov, odmna se uru-je volnou dohodou astnk. Rozhodujc pro stanoven ve autorsk odmny je tedy smlouva. V ppad neoprvnnho uit, kter bylo v tomto ppad prokzno, je roz-hodujc obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad. Soud tedy zjioval tuto obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad dotazy na subjekty, kter astnci navrhli, a z tchto odpovd vyplv, e toliko jedna odpov stanovila spodn hranici na stku 5.000,- K, vechny zbvajc jsou pod touto stkou, s vjimkou odpovdi, kter tuto stku stanovila v rozpt 25.000,- K a 45.000,- K za jednu fotogra i. Soud k posledn uveden odpovdi nepihldl, nebo toto tvrzen zcela vybouje z ady a nen tedy obvykl.

    Za stavu, kdy alovan ji alobkyni zaplatila stku 5.000,- K, kdy tato stka pedstavu-je maximln cenu obvyklou ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad, soud alobu zamtl. Je nutno pihldnout nikoliv k autorskmu renom alobkyn i k stkm, kter jsou j smluvn placeny za zhotoven jinch fotogra , ale je nutno pihlet nejen ke skutenos-tem shora uvedenm, ale tak k tomu, v jakm mst, jakm zpsobem byla fotogra e, jej autorkou je alobkyn, prezentovna a nelze brt mtka jin nebo vychzet z toho nzoru, e autor je rovn oprvnn poadovat odmnu, a to v jakkoliv vi. To je faktem, ovem pi smluvnm prodeji autorskch prv, nikoliv pi neoprvnnm pouit, nebo tam rozho-duj kritria jak ve uvedeno. Za stavu, kdy obvykl cena v danm ppad je maximln 5.000,- K, byla aloba na zaplacen dalch 20,000,- K jako nedvodn zamtnuta.

    9. 23 C 23/98

    Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 11.12.2001

    Pokud een, kter jsou pedmtem sporu, maj vysokou vtvarnou kvalitu na pln profesionln rovni a jsou tedy umleckm dlem a pokud alovan toto autorsk dlo

  • 17

    alobce uval bez jeho souhlasu, nle alobci autorsk odmna, nebo podle autorsk-ho zkona pi kadm uit dla nle autorovi, s vjimkami vslovn uvedenmi v tomto zkon, autorsk odmna. Ve tto odmny se d podle hodnoty dla a jeho vznamu pro spolenost.

    alobce se domhal I po alovan zaplacen stky 1,194.937,50 K s 26 % rokem z pro-dlen od 23.2.1998 s odvodnnm, e je autorem nzvu MIKYKA, jeho obrazovho ztvrnn vetn hlavy koky a obrzku koky nesouc kraj mlka, kter vytvoil pro svho zamstnavatele v rmci svho pracovnho pomru. Dlo vytvoil koncem roku 1982 a na zklad nho byly vyrbny obaly pro vrobek nazvan MIKYKA zakysan ml-ko. Vzhledem k tomu, e dlo vytvoil pro svho zamstnavatele, byl jeho zamstnavatel oprvnn toto dlo pro sv vrobky pouvat.

    alovan nen prvnm nstupcem jeho bvalho zamstnavatele, ani s nm neuzavela smlouvu o uit jeho dla. Pesto zaala jeho dlo pouvat pro propagaci svch vrobk, potiskovala s nimi obaly svch vrobk a dokonce si nechala nkter sti jeho dla pihlsit jako soust sv ochrann znmky k tmto vrobkm, to ve bez souhlasu alobce. Kdy alobce chtl pout sv dlo pro obaly jeho jinho smluvnho partnera, alovan tomu zaala brnit s odkazem na ochrannou znmku a dokonce se domhala zaplacen za uv-ni dla i po tomto jinm smluvnm partnerovi, se kterm alobce spolupracoval.

    alovan vysokch obchodnch obrat dosahovala i proto, e uvala pro oznaen svch vrobk dlo alobce.

    alovan pvodn navrhovala vyhovn alob co do stky 25.089,- K, za uit dla alobce, ve zbytku navrhovala zamtnut aloby s odvodnnm, e je nesporn, e alobce je autorem dla nzvu MIKYKA, jeho obrazovho ztvrnn vetn hlavy koky a obrz-ku koky nesouc kraj mlka, co je potvrzeno i pravomocnm rozsudkem Krajskho soudu v Ostrav ze dne 27.3.1997. alobci nle autorsk odmna a k uzaven smlouvy o uit dla nedolo s ohledem na vi autorsk odmny poadovan alobcem. Pokud jde o vi odmny, kter byla stanovena znaleckm posudkem, jde o exces znalce, nebo zv-ry znalce se vymykaj z ostatnch zjitn v tto vci provedench a navc znalec neuvd jedin konkrtn pklad.

    Krajsk soud v tto vci rozhodl rozsudkem ze dne 29.1.1999 tak, e zavzal alovanou zaplatit alobci stku 887.386,- K s 26 % rokem z prodlen od 23.2.1998 do zaplace-n, alobu na zaplacen dalch 317.551,50 K s psluenstvm zamtl a rozhodl o nkla-dech zen astnk. Vrchn soud usnesenm ze dne 31.3.2000 rozsudek krajskho soudu v napaden sti, tedy pokud jm bylo alovan uloeno zaplatit alobci stku 817.386,- K s psluenstvm a pokud jm byla zamtnuta aloba na zaplacen stky 317.551,- K s p-sluenstvm zamtnuta a v akcesorickch vrocch zruil a vc vrtil soudu k dalmu zen.

    Soud provedl dkaz znaleckm posudkem znalce, kdy znalec ml za kol stanovit hod-notu dla alobce a jeho vznamu pro spolenost ve smyslu ust. 13 odst. 1 zk.. 35/1965 Sb., ve znn platnm do 21.4.1996, a z tohoto posudku soud zjistil, e alobce je pln kvali kovanm vtvarnm umlcem jak pokud jde o jeho gra ck een obalu nebo ttu na mlkrensk vrobky, tak tato een maj vysokou vtvarnou kvalitu i na pln profesio-nln rovni a dospl k zvru, e vzhledem ke skutenosti, e vrobky uvajc pedmtn znaen a gra ck een celch obal podle autora, maj velmi irok uplatnn a ovlivuj irok rozsah populace svm masovm psobenm, je teba vzt v vahu vysokou vtvarnou kvalitu dla. V tomto smyslu lze piznat vrazn pozitivn vznam dla pro celou spolenost. Pokud jde o vpoet nrok autora, tak podle nzoru znalce autor vyslil odmnu, kter

  • 18

    je pomrn hluboko pod rovn odpovdajcch nrok. Podle znalcova odbornho posou-zen by i vzhledem k vtvarn-gra ck kvalit een odpovdala prmrn sazba 2 % z vel-koobchodn ceny vrobk, a to jet na doln hranici monch autorovch nrok. To je rovn v souladu i s jinmi ppady uit vtvarnch dl nebo znaek i balen na vrobcch z jinch ne potravinskch oblast, kde se nrok na autorsk honor pohybuje mezi 1,5 a 5 % z prodejn ceny vrobku. Pi jeho stanoven se vychz ze zsady, e vtvarn i obsa-hov zdail zpsob vtvarnho znaeni m vznamn podl na jeho obchodn spnosti.

    Dle se znalec vyjdil k dotazu alobce, e poadovan 1,5 % z stky, kterou alova-n zskala prodejem vrobku oznaenho MIKYKA nen stkou pimenou a je pod bnou rovni poadovanho honore a uvedl, e odpovdajc honor za vyuit tohoto vtvarnho dla na doln hranici autorskho nroku bude odpovdat nejmn 2 % z pro-dejn ceny vrobku. Stejn tak dal poadavky alobce na odmnu ve vi 0,5 % z stky, kterou alovan zskala, jsou stkou pimenou autorsk odmn a je to hluboko pod bnou rovn doln hranice poadovanho honore. Tot plat pro tet vrobek, a to MIKY-POLOSMETANA.

    Po provedenm dokazovni soud zjistil, e alobce je autorem dla, a to obrazovho ztvrnn motivu hlavy koky a motivu koky nesouc kraj mlka a st tohoto dla, a to kombinovan ochrann znmka MIKYKA .165701 s prioritou od 13.6.1983 byla do rejstku dne 13.6.1984 zapsna a znmka je tvoena gra ckm ztvrnnm slovnm prvkem MIKYKA, kde nad psmenem i je umstn obrys koi hlaviky. Dle dolo k tomu, e st celku tohoto autorskho dla byla zaregistrovna jako ochrann znmka dalmu uivateli, a to pokud jde o koku nesouc kraj mlka. Rovn bylo zjitno, e v letech 1995 1997 pouvala tohoto dla alobce alovan na oznaen svch vrobk, a to Kysanho plnotunho mlka, Podmsl a MIKY-POLOSMETANA, pestoe nemla souhlas autora s pouitm jeho dla, a to na zklad toho, e alovan byla majitelem ochrann znmky, kter byla vymazna z rejstku ochrannch znmek rozhodnutm ze dne 29.5.1998. Po tomto rozhodnut alovan reklamn kampan pomoc letku sdluje spotebitelm, e jejich oblben MIKYKA bude v novm obalu jak shora uvedeno. Rov-n soud zjistil mnostv vrobk jak shora uvedeno a cenu, za kter tyto vrobky byly prodny.

    Tyto skutenosti jsou mezi astnky nesporn a sporn je toliko stanoven ve autorsk odmny alobci. Je nepochybn a bylo to zjitno i ze znaleckho posudku, e vechna shora uveden een maj vysokou vtvarnou kvalitu na pln profesionln rovni a jsou tedy umleckm dlem a e alovan toto autorsk dlo alobce uval bez jeho souhla-su, a za tohoto stavu nle alobci autorsk odmna, nebo podle ust. 13 odst. 1 zk.. 35/1965 Sb., autorskho zkona, pi kadm uit dla nle autorovi, s vjimkami uve-denmi v 15, autorsk odmna. V tto souvislosti je nutno uvst, e do 21.4.1996 (do novely proveden zkonem . 86/199 Sb.) platilo citovan ust. 13 odst. 1 ve znn, e pi kadm uit dla nle autorovi s vjimkami uvedenmi v 15 autorsk odmna. Ve tto odmny se d podle hodnoty dla a jeho vznamu pro spolenost. Vzhledem k tomu, e st alovanho obdob pekrvalo znn 13 ped novelou, soud provedl znaleck posudek, kter se zabval hodnotou dla a jeho vznamu pro spolenost se zvry jak shora uvedeno.

    Pokud jde o dal obdob, ji nelze bez dalho pihlet pi stanoven ve odmny k hodnot dla a jeho vznamu pro spolenost, ovem tento zvr znalce nelze zcela opo-menout a pehldnout a svd jednoznan ve prospch alobce. Podle novelizovanho ust. 13 autorskho zkona rozhodujc pro stanoven ve autorsk odmny je smlouva.

  • 19

    Ta v danm ppad uzavena nebyla a je nepochybn, e alovan v rozporu se zkonem neoprvnn uvala autorskho dla alobce a za tohoto stavu je rozhodujc obvyklost ve shodnm i obdobnm i srovnatelnm ppad. Soud tedy zjioval jakou autorskou odmnu by za obdob 1.1.1995 do 31.12.1997, za kter alobce odmnu poaduje, zs-kal, kdyby pro toto obdob byla uzavena mezi astnky smlouva o uit autorskho dla a autorsk odmn, a to takov, kter by zohledovala tak mnostv vrobk prodanch alovanm, a dospl k zvru, e autorsk odmna by inila minimln 1, resp. 1,04 % v ppad vrobku MIKYSKA a tuto vi zjistil z nsledujcch dkaz.

    Jednak je nezbytn vychzet z toho, e za stavu, kdy samotn alovan poadovala po dalm uivateli za kad obal s nzvem MIKYKA stku 0,25 K; tedy za stavu, kdy pro-dejn cena inila 6 K, poadovala 4 % z hodnoty prodanho vrobku, nepochybn, pokud by byla uzavena smlouva, byla by sjednna autorsk odmna tak jak tvrd alobce. Tento zvr soudu podporuje odpov dodan spolenosti, kde je uvedena maximln sazba 3,5 % z prodejn ceny a s pihldnutm k osobnosti autora a kvalit jeho dla je soud toho nzoru, e i v danm ppad sazba 1,1 % v ppad vrobku je zcela namst a tento zvr soudu o vi odmny pln podporuje znaleck posudek znalce, kter za innosti 13 ped novelou zhodnotil a vzal v vahu vysokou kvalitu dla alobce prv v souvislosti s tm, e maj irok uplatnn a ovlivuj i irok rozsah populace svm masovm psobenm. Na zklad svch odbornch znalost dospl znalec k zvru, e stky, kter poaduje alobce nejsou stkami pimenmi, a to z toho dvodu, e jsou pod bnou rovn poado-vanho honore. Za stavu, kdy zvr znalce je ve shod jak se shora uvedenou zprvou dodan spolenosti i tak v souladu se samotnm jednnm alobce, dospl soud k zvru a zjistil, e za obdob od 1.1.1995 do 31.12.1997 by alobce, i pokud by pro toto obdob byla uzavena mezi astnky smlouva o uit jeho autorskho dla a autorsk odmn, kdy tato by zohledovala tak mnostv vrobk prodanch alovanou s poui-tm obal s autorskm dlem alobce, by odmna inila v ppad vrobku MIKYKA minimln alovanou stku 913.500,- K, tj. mn ne 1,04 % z prodejn ceny, v ppad vrobku Podmsl pak stka 147.187,50 K, tj. mn ne 0,55 % a v ppad vrobku MIKY-POLOSMETANA pak alovan stka 134.250,- K, tj. mn ne 0,48 %. Celkem je tedy aloba dvodn ohledn stky 194.937,50 K, ale vzhledem k tomu, e odvolnm alovanho v pvodnm rozsudku zstala nedotena stka 60.000,- K, kdy tato stka je pravomocn, soud vyhovl alob ve zbytku tak, jak bylo poadovno a zavzal alovan-ho zaplatit alobci stku 1.134.937, 50,- K s 26% rokem z prodlen od 23.2.1998, nebo alobce je v prodlen s plnnm penitho dluhu, kdy alovan jej dn vyzval k zapla-cen penitho dluhu dopisem ze dne 15.2.1998, ve kterm mu stanovil lhtu k zaplacen do 22.2.1998 a protoe tak alovan neuinil, je od nsledujcho dne, tedy od 23.2.1998 s plnnm penitho dluhu v prodlen.

    Jet soud povauje za nutn vyjdit se k autorskm honorm v uit gra ce za rok 1996, kter pedloil alobce, kdy pedevm m za to, e v danm ppad nejde o ppad jak stanovit odmnu v dan vci, nebo jednak obaly, kter jsou v tto publikaci doporu-eny, se zkladnch honor podle nzoru soudu nevztahuj na obaly prmyslovho zbo vyrbnho v masovch nkladech, tedy na potravinsk zbo, a navc jde o doporuen, kter samozejm pedpokld souhlas druh strany, tedy v danm ppad podle tto pub-likace se ve odmny sjednv smluvn a nikoliv tak, jak tomu bylo v danm ppad.

    alovan v podanm odvoln uplatnila nmitku promlen na autorskou odmnu za obdob leden a 16. nor 1995 a soud se touto nmitkou zabval a dospl k zvru, e nen dvodn. Dvodn nen z toho dvodu, e z pehledu vyrobench vrobk vyplv, e tyto nebyly vyrbny v lednu a noru, ale a od bezna 1995, take nmitka je nedvodn

  • 20

    a navc, i kdyby dvodn byla, vzhledem k tomu, e v tomto smru je pravomocn piznna stka 60.000,- K na autorsk odmn, tak tuto autorskou odmnu je nepochybn nut-no vzthnout na msce leden a nor 1995, tedy na pohledvku nejdve splatnou. Soud neprovdl revizn znaleck posudek, a to z toho dvodu, e na rozdl od alovan nen toho nzoru, e nzor znalce je v dan vci excesem, a to z dvodu jak je uvedeno ve.

    O nhrad nklad zen astnk bylo rozhodnuto podle 142 odst. 1 o.s.. Podle tohoto ustanoven astnku, kter ml ve vci pln spch, pizn soud nhradu nklad potebnch k elnmu uplatovn nebo brnn prva proti astnkovi, kter ve vci spch neml. V dan vci ml alobce pln spch, take mu nle pln nhrada nkla-d zen a tyto nklady zen pedstavuj zaplacen soudn poplatek alobcem ve vi 47.800,- K z nvrhu a 10.l390,- K za soudn poplatek z odvoln a dle nklady prvnho zastoupen. Do doby 1. rozhodnut soudu nle alobci odmna za 6 kon prvn slu-by, tj. za pevzet vci, sepsn aloby, stnho jednn ve vci dne 12.5.1998, 15.1.1999, 21.1.1999 a za vyhlen rozhodnut dne 29.1.1999 ve vi 1/2. Pokud jde o vi odmny za jeden kon prvn sluby, soud vychzel z ust. 7, kter upravuje sazbu mimosmluvn odmny citovanho vyhlky, ze kter vyplv, e sazba mimosmluvn odmny za jeden kon prvn sluby in z tarifn hodnoto sporu pes 200.000,- K stku 5.750,- K a 25, - K za kadch zapoatch 10.000,- K, o kter hodnota pevyuje 200.000,- K. Pi stano-ven ve hodnoty jednotlivch kon soud tak pihldl k psluenstv pohledvky v dob zapoet konu.

    alobce poadoval jet jeden kon prvn sluby, a to za prvn poradu s klientem, avak podle nzoru soudu odmna za tento kon prvn sluby v dan vci nenle, nebol v 11 odst. 1 cit. vyhl. je prvn porada s klientem zmiovna toliko v ppad, je-li klientovi zstupce nebo obhjce ustanoven, ovem o dan ppad nejde, take zstupci alobce nle odmna za kon prvn sluby, a to pevzet a ppravu zastoupen na zklad smlouvy o poskytnut prvnch slueb, kdy tato smlouva v danm ppad byla uzavena, a nikoliv t; za prvn poradu s klientem, kter je zahrnuta v pevzet a pprav zastoupen.

    Dle nle alobci odmna za podan odvoln co do stky 273.177,- K + rok ke dni padn odvoln 71.032,- K, take jeden kon prvn sluby in 6.125,- K a dle soud piznal alobci odmnu na nkladech prvnho zastoupen za ast u jednn dne 4.5.2001 ve vi 10. 425,- K, tedy pedmt sporu 1,134 . 937 ,- K + rok z prodlen splatn ke dni 4.5.2001 941.059,- K, za ast u jednn dne 14.5.2001, kdy ve vci nebylo jednno, v roz-sahu 1/2, tedy 5.212,- K a ast u jednn ve vci dne 11.12.2001, kdy odmna za tento kon in stku 10.750,- K. Celkem tedy na nkladech prvnho zastoupen nle stka 79.824,- K + 10x75,- K reijn paul + soudn poplatky jak shora uvedeno, celkem tedy 138.764,- K. alobce jet poadoval odmnu za jeden kon, a to za poradu s klientem pesahujc pes jednu hodinu dne 16.2.1999 nad rozsudkem soudu I. stupn a o odvo-lacch dvodech, piem tuto odmnu soud nepiznal, nebo nejde o odmnu eln vynaloenou, kdy samozejm nic nebrn astnkovi, aby se se svm zstupcem radil bez jakhokoliv omezen, ale tyto nklady nelze povaovat za eln vynaloen a poadovat jejich zaplacen po alovanm.

  • 21

    10. 11 C 27/2004-32

    Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 8. listopadu 2004.

    Zmek-li alovan jednn soudu, na kter byl dn pozvn a kter byl o nsledcch nedostaven se pouen, bez dvodn a vasn omluvy, a navrhne-li to alobce, kter se dostavil k jednn, pokldaj se tvrzen alobce obsaen v alob za nesporn. Pak na tomto zklad me soud rozhodnout v alob rozsudkem pro zmekn.

    alobou se alobce domhal na alovanm hrady za poruen autorskch prv s od-vodnnm, e alovan uil chrnn hudebn dla s textem i bez textu repertoru autor na veejnosti, pi jejich en prostednictvm elektronickch zazen (1 radiomagnetofo-nu) v provozovn Beneov, v obdob 1.1.2002 31.7.2003. alovan uval hudebn dla bez licenn smlouvy, tedy neoprvnn. dost o svolen k uit hudebnch dl podal a pozdji. Za neoprvnn uit hudebnch dl vyadoval tedy alobce vydn bezdvodn-ho obohacen ve vi dvojnsobku autorsk odmny, je by byla obvykl v dob neoprv-nnho uit dla ve vi 630,- K.

    alobce fakturou ze dne 29.8.2002 alovanmu udlil souhlas k uit hudebnch dl pro-stednictvm technickho zazeni pro obdob 25.7.2002 a 31.7.2003 a vyzval jej k zapla-cen autorsk odmny do dne 31.1.2003. Autorsk odmna za uit hudebnch dl v tomto obdob inila stku 540,- K. Celkem tedy alovan dlu alobci stku 1.170,- K.

    Jednn ve vci sam bylo nazeno na 8.11.2004. K tomuto jednn se vak alovan nedostavil, ani se z tohoto dn neomluvil, a ml doruen pedvoln vykzno dnem 31.8.2004. alobce navrhl vydn rozsudku pro zmekn.

    Dle 153b odst. 1 o.s.., zmek-li alovan, ktermu byly dn dorueny do jeho vlast-nch rukou aloba a pedvoln k jednn nejmn 10 dn, a ve vcech uvedench v 118b nejmn 30 dn pede dnem, kdy se jednn m konat, a kter byl o nsledcch nedostave-n se pouen, bez dvodn a vasn omluvy a navrhne-li to alobce, kter se dostavil k jed-nn, pokldaj se tvrzen alobce obsaen v alob o skutkovch okolnostech tkajcch se sporu za nesporn a na tomto zklad me soud rozhodnout v alob rozsudkem pro zmekn.

    Soud zkoumal, zda po formln i materiln strnce je mon rozsudek pro zmekn vydat. Co se te formln strnky vci, podmnky jsou splnny, nebo alovan ml doru-eno pedvoln spolen s alobou vas a dn a alobce vydn rozsudku pro zmekm navrhl. Pokud jde o materiln strnku, bylo zjitno, e alovan uil hudebn dla z reper-toru OSA autor zastupovanch alobcem na veejnosti jednak neoprvnn, za co mu vzniklo bezdvodn obohacen ve vi 630,- K, a dle pak na zklad uzaven smlouvy, dle n mu vznikla povinnost uhradit alobci stku 540,- K. Z tchto dvod tedy soud alob vyhovl a zavzal alovanho k hrad dlun stky.

    S ohledem k tomu, e alovan se ocitl v prodlen s placenm penit stky, m alobce t prvo na hradu rok z prodlen.

    Vrok o nkladech zen vyplv z ustanoven 142 odst. 1 o.s.., dle nho astnkovi, kter je ve sporu spn, nle prvo na nhradu nklad zen. Tyto nklady pak ped-stavuj zaplacen soudn poplatek ve vi 600,- K a cestovn pi cest z Prahy do eskch Budjovic a zpt autobusem pi cen 127,- K v jednom smru + mstn doprava 2 x 8,- K a 2 x 12,- K a v cen 122,- K pi cest v opanm smru.

  • 22

    11. 23C 28/98-205

    Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 2.7.2004

    Autor, jeho prvo bylo porueno, me se domhat zejmna toho, aby ruen jeho prva bylo zakzno, nsledky poruen odstranny a poskytnuto pimen zadostiu-inn. Vznikla-li poruenm prva zvan jma nemajetkov povahy, m autor prvo na zadostiuinn v penit stce, pokud by se piznn jinho zadostiuinn nejevilo postaujcm, vi penitho zadostiuinn ur soud. Odpovdnost za poruen autor-skho prva je objektivn a k jejmu vzniku se nevyaduje zavinn. V tomto smru nejsou dvodn nmitky alovanho, e neporuil autorsk prva alobce mysln. Autorovi pslu nrok satisfakn za nemajetkovou jmu, kter mu byla neoprvnnm zsahem do jeho prv zpsobena. Prvo na pimen zadostiuinn (na satisfakci) autorovi p-slu pouze za pedpokladu, e mu neoprvnnm zsahem do autorskho prva nejene vznikla nebo alespo reln hrozila zvan jma nemajetkov povahy, ale t za pedpokladu, e piznn jinho zadostiuinn by se nejevilo postaujcm. Pokud jde o pimenost zadostiuinn je zapoteb pihldnout ke vem okolnostem ppadu. Vi penitho pimenho zadostiuinn, pokud jsou pro n splnny zkonn hmotn prvn pedpoklady, ur soud.

    alobce se podanou alobou domhal po alovanm zaplacen stky 20.000,- K s p-sluenstvm s tvrzenm, e alovan poruil autorsk prva alobce.

    alobce je autorem celkem 4 fotogra , kter alovan pouil v katalogu Lto 1996 echy, Morava, Slovensko (fotogra e Zotavovny Na Horekch a fotogra e s nzvem Vranovsk pehrada pl (a dle v katalogu CK A. Zima 97/98 echy, Morava, Sloven-sko) fotogra e Hotel Churov umava a Hotel Horizont umava. Fotogra e byly zveejnny bez souhlasu autora, bez zaplacen autorsk odmny. alobce proto poadoval za uit jedn kad fotogra e odmnu ve vi 2.500,- K a zadostiuinn v stce rovn 2.500,- K za jednu kadou fotogra i.

    alovan navrhoval zamtnuti aloby s odvodnnm, e nevdl, e alobce, jeho autorstv nen zpochybovno, je autorem pedmtnch fotogra . alovan neporu-il autorsk prva alobce mysln. Rovn zpochyboval pimenost ve poadovan autorsk odmny a zadostiuinn. Nsledn pak namtal, e pedmtn fotogra e nejsou umleckm dlem, nbr toliko kvalitnmi fotogra emi.

    Krajsk soud v Ostrav v tto vci rozhodl rozsudkem ze dne 25.6.1999, kterm alob vyhovl co do stky 6.100,- K s psluenstvm (sestvajc se z stky 2.600,- K s pslu-enstvm za uit dla a z stky 3.500,- K s psluenstvm pedstavujc zadostiuinn). Co do stky 13.900,- K s psluenstvm byla aloba zamtnuta. Proti zamtavmu vroku podal alobce odvoln, v jeho dsledku byl rozsudek krajskho soudu v sti doten odvolnm zruen a vc byla vrcena krajskmu soudu k dalmu zen. Pedmtem sporu zstala stka13.900,- K s psluenstvm, kdy co do stky 6.100,- K s psluenstvm bylo o alob pravomocn rozhodnuto.

    Mezi astnky bylo nesporn, e alobce je autorem 4 shora oznaench fotogra , kter alovan bez souhlasu alobce otiskl v cestovnch katalozch. Z tohoto dvodu bylo nutn nejprve rozhodnout o tom, zda 4 fotogra e alobce, kter jsou pedmtem sporu, lze pokldat za dlo ve smyslu ust. 2 odst. 1 autorskho zkona a v kladnm ppad bylo teba rozhodnout o nrocch alobce ve smyslu shora citovanch zkon-nch ustanoven.

  • 23

    Dle ust. 2 odst. 1 autorskho zkona pedmtem autorskho prva jsou dla literrn, vdeck a umleck, kter jsou vsledkem tvr innosti autora, zejmna dla slovesn, divadeln, hudebn, vtvarn vetn dl umn architektonickho a dl umn uitho, dla lmov, fotogra ck a kartogra ck.

    Zkladnm pojmovm znakem dla je kumulativn splnn podmnek, e dlo je vsled-kem tvr innosti autora a je vyjdeno v jakkoliv objektivn vnmateln podob.

    Autorsk dlo, jakoto nehmotn statek je odrazem osobnosti autora. Aby bylo mon autorsk dlo chrnit, je vyjden dla ve vnmateln podob naprosto nezbytn, proto je forma dla jeho obligatornm znakem. Splnnm pojmovch znak autorskho dla pov dlo ochrany podle autorskho zkona, ani by bylo zapoteb splnn jakchkoli formlnch podmnek. Mezi jednotliv druhy dl, kter mohou bt pedmtem autor-skho prva, je mono zaadit i dla fotogra ck. Za fotogra ck dlo lze na jedn stra-n pokldat fotogra ck dla reportn a dokumentrn, na stran druh ostatn dla fotogra ck, nkdy nepli pesn nazvna jako umleck fotogra e, nepat zde ale vechny fotogra e, kter nespluj legln pojmov znaky dl podle zkona, tzv. emesln fotogra e. Dlo fotogra ck je umleckm dlem pouze tehdy, vyjaduje-li tvr mylenku ve hmot prostednictvm tvaru a i barvy (svtel a stn) za pouit foto-gra ck techniky.

    K posouzen tto otzky byl ve vci vypracovn nejprve znaleck posudek znalce, jen ve svm znaleckm posudku podle nzoru soudu nehodnotil pedmtn fotogra e ve smyslu ust. 2 odst. 1 autorskho zkona, jeho zvry se vztahuj pouze k vpotu autorsk odmny i ve zadostiuinn. Za tto situace krajsk soud k tomuto znalec-kmu posudku ani ke zjitnm uinnm z vpovdi znalce nepihldl. Nsledn znalec vypracoval doplnk znaleckho posudku, v nm na nepesn poloenou otzku soudu (zda jsou fotogra e umleckm dlem) dospl k zvru, e pedmtn fotogra e jsou vhradn fotogra emi informativnmi, popisnmi, nejsou v dnm ppad dlem um-leckm, nemaj tzv. invenci autora, nevyjaduj dnou tvr mylenku. S ohledem na nesprvnou formulaci otzky pro znalce a vzhledem k tomu, e zvry znalce optovn nevychz z ust. 2 odst. 1 autorskho zkona, rovn z tchto zvr krajsk soud pi svch vahch nevychzel.

    Krajsk soud vzn pokyny Vrchnho soudu doplnil v tomto smru dokazovn a ve vci ustanovil novho znalce k posouzen otzky, zda pedmtn fotogra e jsou jedinenm vsledkem tvr innosti alobce a v kladnm ppad, nech posoud vi autorsk odm-ny za uit fotogra .

    Ze znaleckho posudku tohoto dalho znalce krajsk soud zjistil, e vechny fotogra e jsou vsledkem tvr innosti autora, nebo autor vdom pracuje mimo jin s volbou stanovit, vyuitm svtla a atmosfry, a to i s ohledem na zamen tchto fotogra pro propagan uit v oblasti cestovnho ruchu. Zbry byly pouity bez vdom autora a u vech snmk v zsadnch pravch (vhezech), kter jsou necitliv a pvodn kvali-tu snmk jednoznan sniuj. Autorsk odmna je sloena z druhu zobrazovan vci i udlosti a jej nronosti na realizaci, zpsobu jakm je dlo provedeno a v jakm rozm-ru (diapozitiv, velikost, zpsobu uit (komern i nekomern) a en (mnostv vtisku a zem dosahu) a v neposledn ad i cenn kvalit (renom) autora. Vznamnou roli hraje i poptvka, tj. danost uvedenho dla, jeho dostupnost pro objednatele v poteb-nm asovm seku, nap. zimn fotogra e v lt. Vzhledem ke zpsobu uit a vzhledem k provedenm zsahm do zbr bez souhlasu autora povauje za optimln autorskou odmnu v rozsahu 3.000,- a 4.000,- K za kadou pouitou fotogra i.

  • 24

    Na zklad takto provedenho dokazovn dospl krajsk soud k jednoznanmu zv-ru o tom, e pedmtn fotogra e jsou pedmtem ochrany autorskho prva, zcela nepo-chybn spluj ob kumulativn podmnky dan pro tento zvr, a to, e dlo je vsledkem tvr innosti autora a e je vyjdeno v jakkoliv objektivn vnmateln podob. Jedn se o fotogra e pedstavujc jedinen, neopakovateln vsledek tvr innosti autora, jak to ostatn nakonec bylo zakotveno do novho autorskho zkona . 121/2000 Sb., vyjd-en objektivn (tj. lidskmi smysly) vnmateln podob, co bylo jednoznan zjitno ze zvr druhho znaleckho posudku. Krajsk soud nepovaoval za prvn vznamn sub-jektivn nmitky alovanho vi tomuto znaleckmu posudku, zejmna k osob znalce a vzhledem k tomu, e alovan proti tomuto posudku nevznel vcn prvn vznam-n nmitky, neshledal krajsk soud dvod pro vypracovn reviznho znaleckho posudku a tento dkazn nvrh zamtl.

    S ohledem na shora uveden uinil krajsk soud nsledujc zvr o skutkovm stavu vci: alobce je autorem pedmtnch 4 fotogra oznaench shora, kter jsou pedmtem autorskho prva ve smyslu ust. 2 odst. 1 autorskho zkona, a kter alovan bez svole-n alobce pouil ve svch katalozch pro poteby cestovnho ruchu.

    Dle ust. 13 odst. 1 autorskho zkona pi kadm uit dla nle autorovi autorsk odmna.

    alobce za uit kad fotogra e poadoval autorskou odmnu ve vi 2.500,- K, cel-kem 10.000,- K a s ohledem na zvry znaleckho posudku povaoval krajsk soud jeho poadavek za oprvnn. alobci ji byla piznna sten odmna za uit kad foto-gra e pedchozm rozsudkem krajskho soudu, a to za fotogra i Na Horekch stka 500,- K, Vranovsk pehrada, hotel Churov umava a hotel Horizont umava stka vdy po 700,- K, tedy celkem 2.600,- K a v tomto rozsahu ji je rozhodnut v prvn moci, vetn poadovanho psluenstv z tto stky. Z tohoto dvodu byla aloba za uit fotogra , shledna dvodnou pouze co do stky 7.400,- K. Za oprvnn povao-val krajsk soud rovn nrok na 26% rok z prodlen z tto stky, kdy je nesporn, e s ohledem na dobu uit tchto fotogra v katalogu alovanho vznikl alobci nrok na autorskou odmnu v dob, kdy v souladu s ust. 1 nazen vldy . 142/94 Sb. inil dvojn-sobek diskontn sazby stanoven NB 26%. Ze shora uvedench dvod bylo alob co do stky 7.400,- K s 26% rokem z prodlen za dobu od 26.2.1998 do zaplacen vyhovno.

    Dle ust. 32 odst. 1 autorskho zkona autor, jeho prvo bylo porueno, me se domhat zejmna toho, aby ruen jeho prva bylo zakzno, nsledky poruen odstra-nny a poskytnuto pimen zadostiuinn. Vznikla-li poruenm prva zvan jma nemajetkov povahy, m autor prvo na zadostiuinn v penit stce, pokud by se piznn jinho zadostiuinn nejevilo postaujcm, vi penitho zadostiuinn ur soud.

    Odpovdnost za poruen autorskho prva je objektivn a k jejmu vzniku se nevyaduje zavinn. V tomto smru nebyly dvodn nmitky alovanho, e neporuil autorsk pr-va alobce mysln. Autorovi pslu nrok satisfakn za nemajetkovou jmu, kter mu byla neoprvnnm zsahem do jeho prv zpsobena. Prvo na pimen zadostiuinn (na satisfakci) autorovi pslu pouze za pedpokladu, e mu neoprvnnm zsahem do autorskho prva nejene vznikla nebo alespo reln hrozila zvan jma nemajet-kov povahy, ale t za pedpokladu, e piznn jinho zadostiuinn by se nejevilo postaujcm. Pokud jde o pimenost zadostiuinn je zapoteb pihldnout ke vem okolnostem ppadu. Vi penitho pimenho zadostiuinn, pokud jsou pro n spl-nny zkonn hmotn prvn pedpoklady, ur soud. Zvan jma nemajetkov povahy

  • 25

    vznik ve sfe mimo majetkov, zvlt ve sfe osobnostn, kter je chpna velice iroce. Obsahem nemajetkov jmy me bt nap. i autorv strach z reln hrozby ztrty tvr-ch zakzek, tedy i ztrty nebo snen zdroje obivy, psychick trauma vznikl v dsledku neoprvnnho zsahu do prva k duevnmu plodu jeho osobnosti, v dsledku zesm-nn postienho na veejnosti, ale teba i jen v rmci rodinnch vztah, v zamstnn aj. alobce byl povinen tvrdit rovn skutenosti o tom, e piznn jinho zadostiuin-n ne penitho by se v tomto konkrtnm ppad jevilo nepostaujcm. alobce vak neuvedl rozhodujc skutkov tvrzen pro posouzen oprvnnosti jeho nroku, a to i pes pouen ve smyslu ust. 118a odst. 1 a 3 o.s.. Vzhledem k tomu e alobce neuvedl roz-hodujc skutkov tvrzen k posouzen oprvnnosti hmotn prvnch pedpoklad nroku na pimen zadostiuinn, dospl krajsk soud k zvru, e alobce neunesl bemeno tvrzen, co se ve vztahu k nmu projevilo v podob nepznivho rozhodnut o tomto nroku ve smyslu ust. 32 odst. 1 autorskho zkona. Jeliko alobci byla z tohoto titulu ji pedchozm rozhodnutm krajskho soudu, kter ji nabyl prvn moci, piznna st-ka 3.500,- K s psluenstvm, pedstavujc pimen zadostiuinn ve vi 1.000,- K za fotogra e zotavovny Na Horekch, Vranovsk pehrada a hotel Churov uma-va a 500,- K za hotel Horizont, zstala k rozhodnut z titulu nroku na pimen zadostiuinn stka 6.500,- K s psluenstv a v tomto rozsahu pak byla aloba alobce pro neunesen bemene tvrzen zamtnuta.

    12. 11 C 31/2004-43

    Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 15. listopadu 2004

    Dle autorskho zkona do prva autorskho nezasahuje ten, kdo cituje ve svm dle v odvodnn me vatky ze zveejnnch dl jinch autor. Tato prava umouje citovat v dle i bez zvltnho souhlasu autora dla. V danm ppad jde dle nzoru sou-du o tzv. malou citaci, kter nen omezena kategori i druhem dl, do nich me bt citovno. Mal citace pak pedstavuje vatek z dla jinho, kter bylo zveejnno. Dal podmnkou je pak existence vlastnho dla, do kterho se cituje.

    alobce se svou alobou domh jednak zaplacen stky 60.000,- K a dle pak, aby bylo alovanmu uloeno zveejnit na sv nklady v jednom celosttn distribuovanm denku vydan rozsudek. stka 60.000,- K se skld ze dvou st, a to jednak z bezd-vodnho obohacen, kter vzniklo alovanmu za uit dla bez pslun licence v souladu s 40 odst.3 autorskho zkona . 121/2000 Sb. ve vi dvojnsobku stky 5.000,- K za uit jednoho portrtu a dle pak z stky 30.000,- K pedstavujc nhradu nemajetkov jmy v penzch ve smyslu 40 odst. 1 i psm. e) autorskho zkona.

    V odvodnn sv aloby alobce tvrd, e je autorem portrtu Jana Evangelisty Purky-n, Jaroslava Heyrovskho a Otto Wichterleho uveejnnch v publikaci Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch, vydan nakladatelstvm F. v roce 1994. alovan, kter je vydavatelem 74 denk, souhrnn oznaovanch jako D.B, D.M. a V.P., dne 25.2.2004 uve-ejnil v ploze tchto denk pod titulem esk jmna, kter zmnila svt ve uveden portrty bez vdom alobce. alovan ani neuvedl, e alobce je autorem kreseb. Krom prva udlet souhlas s uveejnnm dla tak alovan poruil rovn alobcovo prvo na uveden autorstv, a to i pesto, e alobce je v tiri uveden publikace oznaen jako autor portrtu pouitch v publikaci. alovan je vydavatelem celkem 74 denk, pod ve uvedenm oznaenm, kdy nklady denk, ve kterch byly portrty uveejnny in tm 700 000 vtisk.

  • 26

    alovan s alobou nesouhlas, tvrd, e je pravdou, e uveejnil ve speciln plo-ze denku, kter vydv pod nzvem Evropo, pichzme dne 25.2.2004 kopii strnky z publikace Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch vydan nakladatelstvm F. v roce 1994. Na tto kopii jsou krom prvodnho textu uvedeny i portrty Jana Evange-listy Purkyn, Jana Jnskho a Otto Wichterleho. Pod kopi alovan uvedl identi kan daje: kresby, reprogra i knihy Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch (M. K., Praha 1994), tj. v souladu se zkonem . 121/2000 Sb. uvedl jmno autora, knihy, nzev dla a pramen. V pedmtn ploze denk nebyly uveejnny samostatn kresby, jejich je, jak tvrd alobce, autorem, ale kopie strnky s textem a kresbami z knihy, kter je auto-rem M. K.. alovan m za to, e uvedenm jmna autora knihy splnil podmnky uloen mu autorskm zkonem a namt, e alobce nen aktivn legitimovn k podn aloby. alovan trv na tom, e zveejnnm pedmtnch kreseb nesledoval v dnm ppa-d komern cle, ale cel ploha novin s datem vydn 25.2.2004 byla vnovna vlu-n problematice vstupu esk republiky do Evropsk unie a mla rz vchovn, nikoliv snad vdlen. alovan tedy pro objasnn obsahu plohy novin, uren ke vzdlva-cm elm ten v souvislosti s bezprostedn se blcm vstupem esk republiky do Evropsk unie zaadil vatek z publikace zveejnnho dla jinho autora (M. K.), kdy souasn uvedl jmno autora knihy, nzev dla a pramen. alovan m za to, e pokud k uveejnn kreseb dolo vlun k tmto elm, je mono pout i ustanoven autorskho zkona o bezplatn zkonn licenci. Jak dle alovan tvrd, ani by uznal opodstatnnost nroku alobce, nabdl mu uveejnn omluvy s textem, na kterm by se strany vzjemn dohodly a stku 15.000,- K pedstavujc bezdvodn obohacen za podmnky, e alobce proke nap. estnm prohlenm, e nem dle autorskho zko-na sjednnu vhradn licenn smlouvu nakladatelskou, a e tud k uplatnn uvedench nrok je oprvnn on sm.

    V prbhu zen uinily astnick strany nespornm, e uveejnil alovan ve speciel-n ploze denk, kter vydv, portrty Jana Evangelisty Purkyn, Jaroslava Heyrovsk-ho a Otto Wichterleho. Je t nesporn, e autorem tchto portrt je alobce. Spornou zstv otzka aktivn legitimace alobce v danm sporu a dle pak nutnost udlen sou-hlasu alobcem k uveejnn kreseb.

    Soud provedl dkaz plohou zmiovanch denk vydan dne 25.2.2004, z n zjistil, e krom uvedench jinch lnk byl v ploze pod titulkem Evropo, pichzme s podtitulkem esk jmna, kter zmnila svt uveejnn text se temi portrty uvedench osobnost. lnek zmiuje celkem sedm vznamnch osobnost z historie vdy a techniky, kdy u kad z nich jsou uvedeny daje vztahujc se k ivotu a dlu pslun osobnosti. U t osobnost je pak kresba (portrt dotyn osoby). V zvru lnku je uvedeno kresby repro z knihy, Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch (M. K., Praha 1994).

    Dle soud provedl dkaz st samotn zmiovan publikace Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch, a to st vztahujc se prv ke zmiovanm tem osobnostem. Z tto sti publikace bylo zjitno, e skuten byla vydna nakladatelstvm F. v roce 1994. Jejm autorem je pak M. K.. V samotn publikaci byly pouity portrty prkopnk, kter ilustro-val O. Z., tedy alobce. Pokud jde o jin ilustrace, tyto byly zameny na detaily technickch vrobk a jednotliv scny a ty byly vyhotoveny T. .. Ji z tohoto samho je patrno, e alobce je skuten autorem portrt. Z obsahu jednotlivch doprovodnch lnk k uve-denm osobnostem pak bylo zjitno, e vatky z tchto lnk byly pak pouity prv v doprovodnch textech zveejnnch alovanm. Z obsahu cel publikace je patrno, e je dlem faktogra ckm. Faktogra ck daje pak byly pouity i v doprovodnch lncch alovanho.

  • 27

    K dkazu soud dle provedl dkaz listinou, a to nakladatelskou smlouvou ze dne 18.2.1993. Tato smlouva byla uzavena mezi nakladatelstvm F. a panem O. Z. k vyhotoven ilustrac. V lnku 3 smlouvy je uvedeno, e autor udl touto smlouvou nakladatelstv F. vhradn autorsk prva na ve uveden ilustrace.

    Prvou otzkou, kterou se soud zabval je aktivn legitimace alobce k podn tto alo-by. Dle 46 odst. 1 zkona . 121/2000 Sb. v platnm znn licenn smlouvou autor posky-tuje nabyvateli oprvnn k vkonu prva dlo ut (licence) k jednotlivm zpsobm nebo ke vem zpsobm uit, v rozsahu omezenm nebo neomezenm a nabyvatel se zavazuje, nen-li podle 49 odst. 2 psm. b) stanoveno jinak poskytnout autorovi odmnu. Dle odst. 4 tho ustanoven smlouva vyaduje psemnou formu poskytuje-li se licence jako vhrad-n. Dle 47 odst. 1 tho zkona licence me bt poskytnuta jako licence vhradn nebo licence nevhradn. Nevyplv-li ze smlouvy jinak, m se za to, e jde o licenci nevhradn. Dle odst. 2 pak v ppad vhradn licence autor nesm poskytnout licenci tet osob a je povinen, nen-li sjednno jinak, se i sm dret vkonu prva ut dlo zpsobem, ke kter-mu licenci udlil.

    Jak bylo soudem v danm ppad zjitno, byla uzavena nakladatelsk smlouva mezi alobcem a nakladatelstvm F., v rmci n udlil alobce vhradn autorsk prva prv ve uvedenmu nakladatelstv. Tato smlouva byla uzavena v psemn form, a pokud jde o jej formln nleitosti, byla uzavena platn, nebo krom uveden konkrtnho pedmtu, k nmu se vztahuje, je zde splnna i dal podmnka platnosti, a to stanoven odmny autorovi. Dle ve uvedenho je soud nzoru, e alobce nen z dvodu udlen vhradnho autorskho prva (licence) jinmu subjektu aktivn legitimovanm k podn tto aloby.

    Pro plnost zen se soud zabval i tm, zda uveejnn kreseb ve zmiovanm lnku alovanm podlh pslunm zkonnm ustanovenm o bezplatn zkonn licenci. Dle 31 psm. c) autorskho zkona do prva autorskho nezasahuje ten, kdo cituje ve svm dle v odvodnn me vatky ze zveejnnch dl jinch autor.

    Tato prava umouje citovat v dle i bez zvltnho souhlasu autora dla. V danm p-pad jde dle nzoru soudu o tzv. malou citaci, kter nen omezena kategori i druhem dl, do nich me bt citovno. Mal citace pak pedstavuje vatek z dla jinho, kter bylo zveejnno. Dal podmnkou je pak existence vlastnho dla, do kterho se cituje.

    Dle nzoru soudu nepochybn k citaci jinho dla do uveejnnho lnku dolo, nebo ten krom uvedench t portrt obsahuje i doprovodn lnky, a to nejen k zmiovanm portrtm, ale vztahujc se i k osobnostem jinm. Faktogra ck daje v tomto lnku pouit jsou toton s daji, kter byly publikovny v publikaci Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch, autora M. K., nakladatelstv F. v roce 1994. V samotnm zvru lnku je pak uveden nzev knihy, jej autor, t ve smyslu ustanoven 31 autorskho zkona. Para-graf 2 odst. 1 autorskho zkona pak uvd, co lze povaovat za dlo. Dlem je dle tohoto ustanoven dlo literrn jin dlo umleck a dlo vdeck, kter je jedinenm vsled-kem tvr innosti autora a je vyjden v jakkoliv objektivn vnmateln podob, vetn podoby elektronick, trvale nebo doasn bez ohledu na jeho rozsah, el nebo vznam. Samotn lnek, kter byl alovanm zveejnn, pak lze dle nzoru soudu t povaovat za dlo, nebo spluje zkonn pedpoklady dan ustanovenm 2 autorskho zkona. Dle nzoru soudu i samotn lnek vyaduje tvr zpracovn, tedy konkrtn stylizaci, a to jak po strnce obsahov, tak vizuln. Splnna je i dal podmnka, tedy, e dlo mus bt objektivn vnmateln a mus bt trvalho nebo doasnho rzu.

  • 28

    Na zklad ve uvedenho prvnho hodnocen dospl tedy soud k zvru, e i kdy-by byl alobce v dan vci aktivn legitimovn, co zjitno nebylo, vztahovala by se na danou vc prv ji zmiovan zkonn licence, pi n nen zapoteb udlen souhlasu.

    Dle 40 odst. 1 psm. e) autorskho zkona autor, do jeho prva bylo neoprvnn zasaeno, nebo jeho prvu hroz neoprvnn zsah, me se domhat zejmna poskyt-nut pimenho zadostiuinn za zpsobenou nemajetkovou jmu, a to i v penzch. Dle odst. 2 tho ustanoven autorovi, jeho nvrhu bylo vyhovno, me soud piznat v rozsudku prvo uveejnit rozsudek na nklady astnka, kter ve sporu neuspl. Dle odst. 3 pak vznik autorovi i prvo na nhradu kody a na vydn bezdvodnho oboha-cen. Vi bezdvodnho obohacen vzniklho na stran toho, kdo je oprvnn nakldat s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci, in dvojnsobek odmny, kter by byla za zskn takov licence obvykl v dob neoprvnnho nakldn s dlem.

    Jeliko dospl soud k zvru, e alobce nen jednak aktivn legitimovn k podn tto aloby a dle pak, e na dan ppad se vztahuje i tzv. zkonn licence, pi n nen zapo-teb souhlasu k uveejnn dla, nezbylo podepsanmu soudu ne zamtnout alobu jak v sti, kde se alobce domhal zaplacen stky 60.000,- K, tak i v poadavku na zveej-nn rozsudku na nklady alovanho.

    13. 23 C 38/94-210

    Krajsk soud v Brn, rozhodnut ze dne 23.2.2003

    V ppad, e alovan neoprvnn zashl do prv pvodc, kdy vyuval jejich vyn-lez a prmyslov vzor, ani s nimi uzavel pslunou smlouvu, tmto svm zsahem zp-sobil pvodcm kodu, a proto mu ve smyslu zkona o vynlezech vznikla povinnost nahradit to, eho by pvodci doshli, kdyby alovan postupoval podle tohoto zkona.

    Pokud s pvodci nebyla uzavena dn licenn smlouva, je nutno pout metodu licenn analogie a pi vpotu odmny pro pvodce vynlezu i prmyslovho vzoruje je rozhodujc procentn podl ze skuten dosaenho zisku, kter zskal alovan.

    alobci se domhali vydn rozhodnut, kterm by byl alovan povinen zaplatit alob-cm A) a D) kadmu za vyuit vynlezu stku 200.000,- K, prvmu alobci dle 200.000,- K za vyuit prmyslovho vzoru, a tvrt alobkyni za vyuit prmyslovho vzoru stku rovn 200.000,- K.

    alovan navrhl zamtnut aloby, protoe podle jeho nzoru pedmt vynlezu nen nov, byl vyuit alovanm ped podnm pihlky vynlezu ji v roce 1990, byl vytvo-en v rmci pracovn doby a pracovnch povinnost alobc a ppadn dalch eitel s vznamnm materilnm podlem zamstnavatele.

    Soud v tto vci rozhodl rozsudkem ze dne 28.6.1999, .j. 23 C 38/94-117, proti nmu podali jak alobci, tak alovan odvoln. Odvolac soud v Olomouci zruil svm usnese-nm ze dne 31.3.2000, .j. 1 Co 181/99-136, rozsudek soudu prvnho stupn, kterm soud prvho stupn stanovil alovanmu povinnost zaplatit alobci A) stku ve vi 30 494, 75 K, alobci B) stku ve vi 18 299, 25 K, alobci C) stku 18 299,25 K a ddice po zemelm alobci D) stku 12 195,50 K, ve vech ppadech do t dn od prvn moci rozsudku. Ohledn dalch poadovanch stek alobce A) ve vi 369 505,25 K, alobce

  • 29

    B) ve vi 181 700,75 K, alobce C) ve vi 181 700, 75 K a ddiky po zemelm alobci D) ve vi 187 804,50 K alobu zamtl, stanovil alobcm povinnost zaplatit alovanmu nklady zen ve vi 35 250,- K a esk republice na et Krajskho soudu v Brn stku 1 789,- K, v obou ppadech od t dn od prvn moci rozsudku.

    Po doplnn dokazovn podle pokynu odvolacho soudu v Olomouci ve ve citovanm usnesen odvolacho soudu a pot, co alobci doplnili alobn petit, dospl soud k zvru, e aloba je sten dvodn.

    alobou uplatnn nroky oprali alobci o tvrzen, e alovan vyuv alobci vytvo-en vynlez, na kter podal alovan, jako zamstnavatel pvodc vynlez pihlku vynlezu evidovanou u adu prmyslovho vlastnictv v Praze pod nzvem Fliov rou-ka zvlt pro resuscitan dchn z st do st pod slem PV 225-91. alovan vak neza-platil stanoven sprvn poplatek, take zen o tto pihlce vynlezu bylo zmnnm adem zastaveno, alovan vak pedmt vynlezu vyuval a vznikla mu proto povinnost zaplatit alobcm odmnu za vyuvm tohoto vynlezu. Krom tohoto nroku uplatnili alobci A) a D) nrok na zaplacen odmny za vyuvn prmyslovho vzoru alovanm, na kter tehdej Federln ad pro vynlezy v Praze vydal dne 11.11.1991 osvden slo 22222, prmyslov vzor nese nzev Obal pro balek s roukov k resuscitanmu zsahu dchn z st do st.

    V prbhu zen alobce D) zemel, jeho nstupcem se stala podle usnesen Obvodnho soudu pro Prahu 3 ze dne 27.8.1998 ddika, na kterou peel alobcem D) uplatnn nrok.

    alovan ve svm vyjden a v dalch podnch v podstat odsouhlasil tvrzen alobc A) a C) a souhlasil, e jsou pvodci vynlezu pihlenho alovanm k patentovn u a-du prmyslovho vlastnictv v Praze a vedenho pod znakou PV 255-91 o nzvu Fliov rouka zvlt pro resuscitan zsah dchn z st do st. ad prmyslovho vlastnictv v Praze ve svm ppise adresovanm soudu ze dne 14.2.2002 uvedl, e byl proveden pln przkum a e je zejm, e byly splnny podmnky patentovatelnosti, mimo jin i pod-mnka novosti, a e zen o tto pihlce bylo zastaveno pro nezaplacen poplatku za vydn patentov listiny podle 64 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. Je proto nepochybn, e een obsaen ve ve citovan pihlce vynlezu m charakter vynlezu.

    Ze znaleckch posudk, zpracovanch soudem ustanovenmi znalci vyplynulo, e je tak nepochybn, e alovan tento vynlez vyuval. Vydnm osvden na prmyslov vzor adem prmyslovho vlastnictv v Praze pod slem 22222 o nzvu Obal pro balek s roukou k resuscitanmu zsahu dchn z st do st je nesporn, e alobcm vzniklo prvo na odmnu za vyuvn tohoto prmyslovho vzoru alovanm. Jak je ve uvedeno, oba jmenovan znalci dospli k zvru, e na trbch zskal alovan prodejem jak vrobk vyrobench podle vynlezu i podle prmyslovho vzoru celkovou stku 27.884.666,- K.

    Jak uvedl znalec, za dan situace, kdy nebyla uzavena dn licenn smlouva, je nut-no pout metodu licenn analogie a ztotonil se tak s dalm znalcem, e jedin mon zpsob vpotu odmny pro pvodce vynlezu i prmyslovho vzoruje je procentn podl ze skuten dosaenho zisku, kter zskal alovan. Oba znalci pi tomto zvru vych-zeli z jednotlivch faktur, ktermi alovan fakturoval dodvky vrobk vyrobench podle vynlezu a prmyslovho vzoru a zjistili, e trby z tohoto prodeje inily 27 884 666,- K.

    Soud se ztotonil s tmto zvrem obou soudnch znalc, nebo odpovd ust. 75 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. V danm ppad alovan neoprvnn zashl do prv pvodc, kdy

  • 30

    vyuval jejich vynlez a prmyslov vzor, ani s nimi uzavel pslunou smlouvu. Tmto svm zsahem zpsobil pvodcm kodu, a proto mu ve smyslu citovanho ustanoven vznikla povinnost nahradit to, eho by pvodci doshli, kdyby alovan postupoval podle citovanho zkona.

    Jmenovan znalci se vak neshodli na vi procenta, kter by pvodcm psluelo z dosaen trby. Zatmco jeden znalec uvedl 3,5 %, druh uvedl, e pvodcm nle 4 % z trby, co odvodnil poukazem na metodu licenn analogie a porovnn kolik by stla licenn prva v ppad, e by byla uzavena licenn smlouva. Soud akceptoval nzor prvnho znalce, kter vystihuje ust. 75 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. (rozsah poruen prmys-lovch prv alobc a koda, kter jim tmto poruenm jejich prva vznikla).

    Celkov odmna za vyuvn vynlezu pedstavuje, vetn rok z prodlen, stku 798 320,- K, take kadmu z pvodc vynlezu nle odmna 199 557,- K, nebo se ve smyslu ust. 16 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. jedn o podlov spoluvlastnictv, na kter se vztahuje ust. 136 odst. 1 ob. zk. Ponvad vak nebylo prokzno, e by si pvodci uzaveli dohodu o svch podlech, plat ust. 137 odst. 2 ob. zk., podle kterho jsou podly pvodc stejn.

    Kadmu ze alobc A) a C) nle proto z titulu vyuvn vynlezu alovanm kad-mu z nich stka 199 557,- K. Vzhledem ke skutenosti, e jde, jak je ve uvedeno, o pod-lov spoluvlastnictv, nelze alobcm pipotat podl tvrtho pvodce vynlezu, kter alobu nepodal.

    Z titulu vyuvm prmyslovho vzoru nle alobci A) a ddice po alobci D) kadmu z nich stka 133 038,- K.

    Do ve uvedench stek soud proto alob vyhovl, pokud alobci se domhali vych stek, v rozdlu piznan stky a stky alovan soud alobu zamtl, a to vetn pslu-enstv.

    alovan byl s plnnm v prodlen, piznal soud proto alobcm i psluenstv z pizna-nch stek, pedstavujc roky z prodlen, tak jak je ve vroku rozhodnut uvedeno ( 517 ob. zk.).

    Podle 148 odst. 1 o.s.. m stt, v souvislosti se zajitnm dkazu, prvo na nhradu nklad zen proti astnkm podle vsledku zen, kter platil. V projednvan vci jedn se o nklady znalenho, kter celkem inily 21 336,- K. alobci byli ve vci spn spolen ve vi 86,5 %, alovan ve vi 13,5 %, v tomto pomru potom soud rozhodl o vi nhrady nklad zen sttu, take alovanm uloil zaplatit nklady sttu spolen a nerozdln ve vi 2 880,40 K (pi nespchu 13,5 %) a alovanmu ve vi 18 455,60 K (pi nespchu ve vi 86,5 %).

    spnm alobcm piznal soud nhradu nklad zen (pechodn ustanoven z.. 30/2000 Sb., bod 10), a to pi spnosti alobc ve vi 86,5 %, spnosti alovanho ve vi 13,5 % piznal soud alobcm nhradu nklad zen ve vi 73 %, podle vyhl. . 177/1996 Sb., 12 odst. 4 pi zastupovn ty alobc odmna byla dle snena o 20 %. Soud vychzel z punkta 1 000 000,- K, podle vyhl. . 177/1996 Sb., 7 in jeden kon (pi spnosti 100 %) 7 750,- K, sneno o 20 % = 6 200,- K. Odmna nle za 13 celch kon, 3x polovin kon, vyhl. . 177/1996 Sb., 11 odst. 1 psm. a), d), g), k), 11 odst. 2 psm. c), f) pevzet vci, 3x psemn podn soudu, 2x odvoln do usneseni, lx odvoln do rozsudku, 8x ast pi jednn soudu, lx ast pi vyhlen rozsudku dne 28.6.1999, pi

  • 31

    spnosti alobc ve vi 73 % in nhrada nklad zen za 16 kon 65 627,- K, 16x reijn paul po 75,- K = 1 200,- K, celkem nhrada nklad zen in 66 827,- K.

    14. 11C40/2004

    Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 20.4.2005

    Nen rozhodn, zda zdrojem fotogra , jejich neoprvnn uit je pedmtem spo-ru, byly internetov strnky i zda byly pouity pohlednice. Souasn prvn prava, ale i prava platn v dob zhotoven fotogra alobcem, kter se odvj od pslunch usta-noven zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, sleduje ochranu vech fotogra , kter jsou vtvorem ve smyslu autorskho prva. esk autorsk zkon rozliuje mezi fotogra- emi jednak jedinenmi, tedy neopakovatelnmi, kter jsou umleckm dlem fotogra- ck jako jedinen neopakovateln umleck dlo fotografa. Jedinenm vtvorem je tedy umleck dlo fotogra ck, jemu je na rove postaveno umleck dlo vyjden postupem podobnm fotogra i, kter je jedinenm, tud neopakovatelnm vsledkem tvr innosti autora.

    Dojde-li k poruen autorskch prv, m autor podle 40 odst. 3 autorskho zkona prvo na nhradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen, kter vzniklo na stran toho, kdo neoprvnn nakldal s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci. Ve bezdvodn obohacen pak in dvojnsobek odmny, kter by byla za zskn lakov licence obvykl v dob neoprvnnho nakldn s dlem.

    alobce se se svou alobou domh zaplacen stky 173 500,- K s psluenstvm s odvodnnm, e je autorem fotogra Praskho Jezultka. alovan je pak vyda-vatelem regionlnch denk, kter jich vydv celkem 74, kdy v echch vychz pod spolenm titulem D. B. 45 titul a na Morav pak jako D. M. dalch 9 titul a pro oby-vatele hlavnho msta vychz V. P.. alobce zjistil, e dne 23.12.2003 v 56 dencch bylo uito jeho fotogra ck dlo Prask Jezultko na konkrtn strnce, u nkterch vet-n tituln strnky. alobce je autorem pedmtnch t fotogra , jejich hmotn substr-ty m k dispozici. Samotn fotogra e byly peskenovny z pohlednic, na kterch je na jejich zadn stran dvakrt vrazn uvedena znaka copyrightu, jednou spolu se jmnem autora a podruh spolu s nzvem a adresou, telefonem a internetovmi kontaktnmi daji rmy, kter pohlednice vydala. Dle nzoru alobce nebyly tyto fotogra e staeny z internetovch strnek, nebo tam nikdy umstny nebyly. Popsanm jednnm alova-nho dolo k poruen autorskch prv fotografa, kdy bylo postupovno v rozporu s p-slunmi ustanovenmi autorskho zkona. Ze strany alovanho tedy bylo neoprvnn nakldno s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci, kdy alobce poaduje vydn bezdvodnho obohacen ve vi dvojnsobku odmny, kter by byla za zskn takovto licence obvykl. Za legln vytvoen a uit jedn umleck fotogra e pro ely, pro kte-r byly fotogra e uity, by alobce poadoval minimln 3 000,- K. Vzhledem k tomu, e dolo k en v 56 dencch, in tato stka 168 000,- K. V 11 ppadech dolo navc k uit fotogra e na tituln strnce, piem za legln uit by autor poadoval mini-mln 250,- K, kdy dvojnsobek in 500,- K a za 11 titulnch strnek se jedn o stku 5 500,- K. Celkem tedy autor poaduje jako odmnu za neoprvnn uit celkovou stku ve vi 173 500,- K.

    alovan s alobou nesouhlas a tvrd, e fotogra e byly otitny v dencch, jejich vyda-vatelem je alovan a byly pozen z webov strnky internetu. Tato informace tak byla

  • 32

    uvedena v jednotlivch lncch novin, a na citovan strnce internetu pak nen uvedeno kdo je autorem fotogra Praskho Jezultka a alovan tedy nemla monost zskat souhlas k otitn fotogra . Fotogra e pak byly erpny z internetu jako veejn pstup-nho mdia.

    Mezi astnky je nesporn, e alobce je autorem fotogra Praskho Jezultka. alo-van pak t nezpochybnil, e tyto fotogra e byly uity dne 23.12.2003 v 56 dencch vyda-vatelstv V..

    Z obsahu vyjden obou astnickch stran pak lze uinit t nespornm, e nedo-lo k udlen souhlasu ze strany alobce ke zveejnn zmiovanch fotogra a t, e nedolo k uzaven dnho smluvnho ujednn k uit zmiovanch fotogra . astnci rozporuj pramen, z nho byly pouity zmiovan fotogra e. K prokzn svho tvrzen pedloila alobkyn vyjden P. . z kltera Praskho Jezultka, kter uvedl, e v jejich internetovch strnkch nebyla pouita dn fotogra e alobce. alovan pak pedloil soudu fotokopii internetov strnky, z n je patrno, e byla pouita na tto strnce foto-gra e Praskho Jezultka, nicmn ob astnick strany se shodly na tom, e se nejedn o fotogra i, kter by byla pozena alobcem. Pokud se vyjadoval k fotogra m P. ., hovoil po