ru mine m---------------------------------2-barva

1

Minov

modernizovan zjednoduen rozncova

MUV

80 let vzniku

M

B

I.dl

(1932 1945)

Vclav Bilick

2

Prolog:

Kdokoliv dnes pe o emkoliv. Populrn jsou zejmna kuchaky vytvoen jak odbornky, tak i rznmi celebritami. Nepatm do dn

tto skupiny, i kdy velmi rd vam a njak recept bych dohromady

dal. Kuchaka by vak mla ndech chemick pruky. Pst se d velmi dobe o vcech krsnch a uitench, ale pst o

nem co mailo a ma ivoty lid je velmi tk. Z historickho

hlediska je vak nutn pistoupit nkdy k popisu vci, kter byla vdy

popisovna pouze v kategorii technick, a stroze datov, kde se

ten setkval pouze s tabulkovmi hodnotami velijakch mm, kg, g, M, , , a nevm s m jet.

Kdy jsem zaal pobrat pyrotechnick rozum, protoe ani

v pyrotechnickm kurzu Vysok vojensko-technick koly v Martin se o sovtskch rozncovach moc nehovoilo, zjistil jsem, e nzev MUV rusky (to je azbukou) MUB

nen jen pouh oznaen rozncovae, kter se pouval tm do veho sovtskho a dnes i ruskho, resp. svtovho enijnho minovho materilu. Prostudoval jsem spoustu materil

bvalch sovtskch konstruktr, zejmna pak prci D. M. Karbyeva, vznamnho

sovtskho vlenho inenra, " " vydn z roku 1924 a jinch jako Podivalkina, ernyeva nebo Dr. Jastrebova a dozvdl jsem se mnoho zajmavho od

G.Veremejeva a chtl bych se s Vmi o tato fakta podlit. Nkter materily jsem zskal

emailem v rodnm jazyce od Juka Lajnena z Finska. Rusk prvenstv bylo mnohdy zpochybovno, ale u muvu tomu tak asi nebude. Kdybych

psal pouze o rozncovai, nebyl by obsah samotnho vnmn dleitosti rozncovae pln, proto se budu snait vdy v historick etap vvoje tohoto uniktu zaadit i jeho miny. Jak

jsem ji napsal, prostudoval jsem nkter prce Dmitrije Michajlovie a jak k klasik za

vm mus vidt lovka. Karbyev Dmitrij Michajlovi se narodil 14(26).10.1880 v Omsku, zahynul po trapch nezlomnho vzn

v Rakouskm vyhlazovacm tboe, Mauthausen 18.2.1945 jako sovtsk

vojensk velitel, generlporuk enijnch vojsk (1940), profesor, doktor

vojenskch vd (1941), hrdina Sovtskho Svazu (16.8.1946). Narodil

se v rodin vojenskho ednka. Nikolaevskou enijn kolu ukonil 1900 a Nikolaevskou enijn akademii v roce 1911. astnil se v rusko-

japonsk vlce 1904-05. Od roku 1911 byl vedoucm vstavby opevnn

Brestsk pevnosti. Bhem I. svtov vlky 1914 -18 byl velitelem enijnho vojska 11 a 8 armdy v posledn hodnosti podplukovnk. Od

prosince 1917 se stal oddlovm enistou Rud gardy v Mogiljove - Podolskom. Bhem obansk vlky 1918 -20 organizuje enijn zabezpeen operac k

rozdrcen vojska Kolaka a Vrangela. V letech 1921 - 23 pracuje v odpovdn funkci ve tbu

ozbrojench sil Ukrajiny a Krymu a u Ukrajinskho vojenskho okruhu. V 1923 - 26 je pedsedou enijnho vboru hlavn vojensk- enijn sprvy RKKA. Od roku 1926 je

profesorem ve Frunzeho vojensk akademii a od roku 1936 ve Vojensk akademii gentabu.

Autor mnoha vdeckch prac: enijn zabezpeen hranic SSSR (kniha I. 1924), , (1931, spolen s I. Kiselevem a I. Maslovem), ,

(. 1 -2, 1939 -1940) a jinch. Vypracoval zklady teorie enijnch operac a bojovch aplikac enijnch

vojsk. Na zatku Velk vlasteneck vlky 1941 - 45, psob na front (zpadn Blorusko),

kde byl 8 srpna 1941 tce zrann a dostal se do zajet, kde vedl protifaistickou agitaci mezi zajatci v tborech smrti (Zamo, Majdanek a jinde), byl zvrsky umuen faisty. Je

vyznamenan dem Lenina (im memoriam), za vlky dostal dy ,

3

a 20 . M postaveny pomnky v Mauthausenu, Omsku a Tallinu.

S objevenm taskavin a potamo, vynlezu elektrickch rozbuek ruskho inenra L.

illinka, 1812 a chemika Vlasova, 1815, metody iniciace enijnch min tak zskaly dal

rozvoj. Pi obran Sevastopolu (1854 -55) rusk vojsko s spchem pouvalo kamenometn fugasy, odpalovan elektrickou metodou. V rusko-tureck vlce 1877 - 78 byly veobecn

pouity samovbun fugasy (prototyp modernch protipchotnch min), a pi obran pstavu

Artura to byla rapnelov vyskakujc protipchotn mina konstrukce Karasjova. V prvn

svtov vlce 1914 - 18 mly enijn miny ve vzbroji armdy vech vlcch zem. Rut

vojent specialist inenr Dragomirov, Revenskij, Saljaev pedloili bhem vlky sv konstrukce protitankovch min. Velk zsluha v konstrukci protitankovch min a zpsobech

jejich bojovch aplikac pslu zejmna D. M. Karbyevovi. Studiem jeho lnk jsem zskal

pehled o historii MUVu U asopis Technika mldei v lt roku 1936 otiskl jeho prci, ve kter je ji zmnka o UV. (Na konci lnku zvraznno).

.

Podkovn bych chtl s velkou pokorou sloit pteli a jednomu z nejvtch odbornk

souasnosti na enijn problematiku se znalost historickch fakt o minch vbec. Pesto, e

jsme stejn sta resp. je o 14 dn star ne j (narodil se 5.6.1947) a odslouil 26 let jako

enista - sapr, zaujmm k jeho pracm, Pozor, miny nebo Miny vera, dnes a ztra

kter jsou psny a jako umleck dlo, postoj jako ke svmu uiteli. Pi slub

v eskoslovensku v Olomouci u 1257 samostatnho pontonovho mostnho praporu v letech 1977 1982 v hodnosti kapitna, pozdji majora, zanechal pro nae pyrotechniky stopu jako

nezitn kolega. Ano, nen to nikdo jin ne (Jurij Grigorjevi Veremejev). Kter je nejen spisovatelem - historikem s vlenou tmatikou, ale tak autorem

asnch internetovch strnek http://army.armor.kiev.u a

http://www.saper.etel.ru, kde jsem erpal nkter poznatky a obrzky.

Mjr. v.v. Vclav Bilick

4

V roce 2012 uplyne od zrodu tohoto veobecn znmho, ne-li nejznmjho minovho rozncovae UV, 80 let. Maximln

jednoduch, d se dokonce ci primitivn a prv pro svou jednoduchost peil ctyhodnou dobu, na rozdl od svch vc ne

dokonalch sourozenc, d se ci, e peil i svou vlastn

modernizaci. MUV zstv a nadle pravdpodobn zstane

zaveden v koprovanch podobch u vtiny armd svta. Mmeli

se dle zabvat rozncovaem musme si pro dal popis zvolit jeho

definici. Rozncova u sm od sebe m svj specifick esky

nzev, nebo pouze etina pro svou barvitost me a tak ble

rozliuje technick zazen vojensk munice. Ostatn jazyky jak rusk pouv pro vechna technick rozntn nebo rozbun

zazen nzev vzryvat (), tak napklad anglitina

m jednotn oznaen fuze. Tak tedy, mm-li definovat rozncova, musm konstatovat, e je to rozntn zazen enijn min, kter zabezpeuje minu do vhodnho okamiku rozntu jej

vbun npln, tak aby bylo dosaeno doucho inku. To znamen, e minu aktivuje

v naem ppad kontaktnm (tlakovm, tahovm odlehovacm nebo nrazovm) zpsobem.

Zmiovat se v tomto lnku o jinch zpsobech by bylo irelevantn. MUV je tak nkdy

oznaovn jako minov zjednoduen rozncova

(), co je jeden z pouvanch nzv. Zcela sprvn a uvan u ns i v Rusku vak je

modernizovan zjednoduen rozncova

() vztahujc se vak do povlen doby. Pln souhlasm i s tmi, kte vykldaj zkratka UV jako

" ", ("univerzln rozncova"), zejmna

proto, e od samho potku sv konstrukce je k dispozici pro vce

typ min a to nejen povahou pouit (protitankovch a

protipchotnch min) ale tak k povaze jeho innosti (tah,tlak i nraz).

Ale co s tm, kdy na strnkch pedpisu Rud armdy

1935

zaslan a z Finska Jukkou Laynenem, je nzev "

()" . Nakonec ns pekvap posledn monost nzvu

UV podle "i i i. . i. . 1917". kde na

stran 119 najdeme na obrzku 58 popis zapalovae

pod nzvem " " (nrazov

zapalova), kter lze se v odpovdnost nazvat

pedchdcem rozncovae UV a MUV. I kdy se ve sv dob pouval jako zapalova Bicfordovy zpalnice. Na

tst, nebo netst, jak chcete, se s touto slovn

terminologi rutina vypodala. Varianty tohoto rozncovae se rozily po celm

svt pod rznmi znakami. Ned se vdy tvrdit, e

vechny jeho zahraninch varianty pouvaj pesnou reprodukci

sovtskho

MUVu, ale je

mnohdy

nepochybn, e byl zcela zahraninm vrobcem

okoprovn. V dn jin zemi se do doby jeho objeven

v SSSR podobn princip nevyskytl. Prvn kopi se stal

5

finsk rozncova M-40, kter se objevil bhem tzv. zimn vlky SSSR s Finskem v roce 1940. Nmci zapoali o deset let pozdji s vrobou podobnho rozncovae ZZ 42. Velmi

blzce podobn rozncovae se objevily i u stt jako byla Francie, Anglie a tak USA i kdy tyto stty ly vtinou cestami svho vvoje. Po druh svtov vlce, a tak, i onak,

nachzely se osvobozen zem stedn Evropy pod znanm vlivem Sovtskho Svazu a tak

musela pebrat technologie velkho vdce, i kdy v tomto ppad to bylo vce ne rozumn.

Tak si myslm, e je nezbytn si uvdomit, e vechny podoby, rozmry UV a MUV, byly

pevzaty do nmeckho pedpisu o sovtskch minch (Merkblatt ber Russische Spreng-und

Zundmittel, Minen und Zuender. Ihr Einsatz beim Feind und ihre Beseitigung), kter byl pro

Wehrmacht vydn u v lednu 1942. To znamen, e i po zbytek vlky bychom se mohli

potkat s rozncovai vech pouvanch typ jak UV tak MUV a to hlavn s tvary dernk jak plochmi a po kruhov prez, kter se prosadil zejmna

pro jeho jednoduchou vrobu s trojhrannmi nebo kruhovmi vodtky.

Do tto chvle jsme rozncova, tak jak je zvykem, nezaadili do dn z kategori urujc jeho specializaci, i kdy je v souasn dob zaazovn

vhradn do kategorie protipchotnch rozncova. Nebylo tomu tak vdy.

Jednou z prvnch sovtskch min, kter byla vyrobena v roce 1932, jako

vrobek vojenskho prmyslu, byla protitankov mina T-4. Studiem materil

bylo zjitno, kdo tuto minu zkonstruoval, byl to N. N. Simonov, ale nepodailo

se ji zjistit, zda zkonstruoval tak rozncova. Nelze tedy urit otcovstv

nejvhlasnjho svtovho rozncovae.

Skutenost je vak ta, e rozncova byl, podle veho, vyvinut a zkonstruovn jako univerzln rozncova pro protitankov miny. Ano, tete

dobe - pro protitankov miny. U ns veobecn znm jako rozncova pro

protipchotn miny MUV, piel na svt, kterak rozncova protitankovch

min. Byl pouvn v protitankovch minch T-4, TM 35, TM 39, TMD 40,

AKS ve tictch - tyictch letech minulho stolet. Petete-li si pozorn

partyznskou pruku z roku 1942, zjistte, e tento rozncova je zde

popisovn jako () v pekladu jako

Zjednoduen rozncova (UV). Rozncova UV byl schvlen do vzbroje

enijnch vojsk Rud armdy v roce 1932. Jeho

prvopoten varianta nebyla pravdpodobn tak jednoduch ve sv konstrukci, jako varianty vyroben pozdji, v letech

1935-1940. Patrn, ne od samho potku, avak pozdji, byla tyka

dernku ploch, co bylo jednodu pro jej zhotoven (obr. vpravo).

Avak podle veho byly tyky kulat i ploch souasn.

V partyznsk pruce je tak popis rozncovae:

Tento cylindrick rozncova, v jeho dutin je pedepjat dernk,

kter napichuje zpalku, jakmile bude vytrena pojistka. lo o velmi

obecn popis. Podvme-li se na nho podrobnji, uvidme vc. Tlo rozncovae (pouzdro) (1) bylo oteven s obou konc. Nicmn,

navrchu v pouzdru bylo zavlcovno obl vko (2) s vertiklnm otvorem

pro dernk (3). V doln sti pouzdra byl vlisovn kotou (4) s otvorem uprosted. Pod tmto kotouem byl naroubovn zpalkov roub (5). Pod

vkem byla umstna celokovov siln podloka (6) s otvorem pro

dernk. Ne byl umstn tlust filcov krouek (7), impregnovan

vazelnou, kter zaruovala jednak hermetizaci vnitn dutiny rozncovae

a jednak mazala dernk, vnitn stny pouzdra a zpruhu (8). dernk (3)

cylindrickho tvaru ml dva otvory - spodn pro pojistku P (9), a

vrchn pro pojistn kolk (10) slouc pro nataen dernku. U prvnch vrobnch typ byl

6

spodn otvor pro pojistku P prothl (ovln) asi 4 mm dlouh. Mezi spodn a horn otvory se

vkldala dopravn pojistka (prozl dutinka), kter byla sevena

mezi pojistkou P a pojistnm kolkem. Jehla dernku, tvoc jeden celek s dernkem mla sloit tvar. V horn sti mla

silnou objmku, kter pechzela ve spodn sti do zaoblenho

hrotu. Z tchto dvod se stal rozncova nerozebratelnm a

vyjmut dernku se zpruhou bylo zcela nemon. Na spodn

stran naroubovan zpalkov roub (5) obsahoval zpalku KV-

11 (-11) nebo obdobnou a rozncovadlem KD .8 ( 8).

Rozncova UV (vech verz) mohl bt pouvn jako do

zaehova Bicfordovy zpalnice. msto rozbuky 8 se do rozncovae nasazoval konec zpalnice. Zpalkov roub vyroben z mdi (5) v dlce 53 mm

ml tvar trubky sloitho lahvovitho profilu nejmenho prmru 10,5 mm a nejvtho

12,45 mm s vnjm rhovnm pro snadn roubovn do tla rozncovae. nejmen vnitn

prmr 8 8,4 mm umooval pevn zasunut rozncovadlay 8 nebo zpalnice. Ve

vrchnch sti byl zvit M10 pro zpalkov roub (11) se zpalkou KV-11 (14).

v zpalkovm roubu byly dv ztravky pro prolehnut plamene (12) a hrot (kovadlinka)(13).

Vlastn konstrukce rozncovae pipomn svou konstrukc pukov nbojnice.

dernk v dlce 58 mm byl celoocelov, zpotku pomdn, pozdji pozinkovan nebo

poniklovan. jak ji bylo eeno byl prezu kruhovho (jak je zobrazeno) nebo

obdlnkovho (plochho), kter ml trojhrann vodtko se zaoblenmi hroty, kter bylo v diagonle jen o nco men ne vnitn prmr tla rozncovae. hlavnm kolem bylo vodit

dernk a tvoit zarku pro zpruhu dernku. Velmi dleit trojhelnkov tvar vodtka

snioval tec odpory i v situaci pokroil koroze vnitn plochy pouzdra rozncovae. Pozdji

byl nahrazen vodtkem kruhovm, kter bylo jen nepatrn, ve svm prmru, men ne

vnitn prmr pouzdra rozncovae, co melo za nsledek selhvky pi dlouh expozici

rozncovae v zemi. V horn vynvajc sti pedepjatho dernku jsou dva otvory, spodn

pro pojistku P a horn pro kolk napnn. Zpruha byla z chromovan oceli a oprala se o

vodtko dernku a o horn zalisovanou podloku.

Rozncova byl adjustovn v minch horizontln tak, aby ostr spodn konec

dvouramenn pky byl vsunut do oka zstrky P (viz. erven vybarveno) . Pojistn objmka je vyjmuta, dernk sjede, v ovlnm otvoru, asi o 4 mm a od tohoto momentu dr

pedpruen dernk jen pojistka P. Tento zpsob byl pouvn jen u

typ s pojistnou objmkou. Viz obr. vpravo. Kdy na horn desku miny

zapsob tlak psu tanku, tak ptlan roub psob na jeden konec

dvouramenn pky, druh konec pky stoup vzhru a vytahuje pojistku

P z otvoru v dernku, kter uvolnn napichuje svm hrotem zpalku KV-

11 a zeh iniciuje rozbuku a ta trhavinovou npl miny.

Rozncova UV s podobnm spoutcm mechanismem byl pouit rovn v prvn sovtsk protidnov min AKS.

Po njakm ase, po schvlen do vzbroje enijnch vojsk Rud armdy, byl rozncova UV s mdnm dernkem podroben tvarov a materilov

modernizaci. Ploch mdn dernk byl zmnn na ocelov kruhovho

prezu, stejn tak, obdlnkov otvor ve vrchn sti tla se zmnil na kulat.

7

Konen byl tak rozncova UV pouit v jedn z prvnch sovtskch protipchotnch min -5 v roce 1933 obr.

vpravo. Konstrukce rozncovae dovoluje pouvn UV rovn

jako rozntn zapalova zpalnic, piem konec zpalnice

(BICFORDOVA) se nasazuje do otvoru tla zpalkovho

roubu msto rozbuky.

Na potku vlky s Finskem v prosinci roku 1939, kdy se objektivn zjistilo, e v danch

podmnkch je zapoteb pedevm min, kter jsou schopn zadret finskou pchotu, zaaly

se rychle vyvjet protipchotn miny a neuvitelnch konstrukc pro rzn specifick

pouit. Byly to miny zejmna -5, -6, a takzvan a , co byly pkov njezdov miny proti lyam,

kter rovn pouvaly prvn typy rozncova UV. Vyuit univerzlnho rozncovae UV

bylo vce ne eln, nebo se nemusel pro kadou minu konstruovat nov speciln rozncova. Bylo ho mon velmi dobe pout k jakmkoliv improvizovanm minm, vetn

novch protitranspotnch min.

Mm-li opt definovat st rozncovae, kter v prbhu vlky doznal znanch zmn,

musm se pozastavit u opt eskho specifickho nzvu rozncovadlo z anglitiny pevzat

jako inicitor (ninitiator), co je munin prvek po ppad sestava jednotlivch prvk, kter

zabezpeuj jednoduchm vstupnm podntem v naem ppad derem na zpalku samotnou

aktivaci npln min, jejm vstupnm podntem k aktivaci npln (nloe) je v naem ppad detonace rozbuky. Rozbuka, anglicky detontor je ve sv podstat zkladn

rozncovadlo, kter slou k aktivaci npln. Skld se bu z taskaviny a brizantn trhaviny,

citliv na jednoduch poten podnt, nebo astji z taskaviny a brizantn trhaviny, kter

jsou uloeny v plti (dutince). Aktivuje se opt v naem ppad zehem a vytvo detonan

vlnu jako vstupn podnt pro penos na trhavinov npln min.

Finsk vlka odhalila rovn velmi podstatn nedostatky prvnho typu rozncovae UV, a

sice, nehermetinost tla zpalkovho roubu, v dsledku eho, v podmnkch mokrch

bahnitch pd, rozbedlho snhu, a rovn pouhho sren vlhkosti, dochzelo k pronikn

vody mezi zpalkou a rozbukou. Pokus hermetizovat spoj rozbuka-zpalka rznmi pomocnmi prostedky (dehtovn, isolan papr, smla), ne vdy dval potebn vsledek,

nehled na skutenost, e to v polnch podmnkch bylo velmi zdlouhav a prodluovalo to

ppravu min. Druhm nedostatkem rozncovae UV byl ten, e dernk ve vech ppadech

zajiovala pouze pojistka P. Pojistn objmka a jistc kolk hrly pouze lohu nhradnk

pi nhodnm vytren zstrky P. Prakticky tm nim nedren objmka (pouze tecm odporem mezi pojistkou a kolkem, kter zvyovala pouze pedepjatost zpruhy), mnohdy

vypadla a stala se tak nebezpenm zajitnm sama o sob.

een problmu tsnosti pinesl a v 1940 vvoj a vroba komplexu

zpalka-rozbuka rozncovadlo -2 (MD-2), co bylo tlo z mosazi nebo

hlinku, ppadn ocelov (v ezu na kresb vpravo vyplnno ervenou barvou), ve kterm byla shora namontovna stejn npichov zpalka KV-

11, a vespod bn rozbuka 8 nalisovna na tlo. jej spoje byly

pekryty ervenm nebo ernm lakem. Tlo mlo venkovn zvit M10 a

rovn rhovan ohrazen pro snadn pouvn. Mimochodem, ve stejnm

roce prmysl zavedl rovn vrobu rozbuky z hlinku, v dsledku eho

byly vyrbny ve dvou alternativnch provedench 8 a 8.

8

Zpalno-rozbun komplex rozncovadla MD-2 tak pln nahradil tlo zpalkovho roubu, kter nebyl od roku 1941 ji pouvn jako soust UV.

Vbec, rok 1940 byl pro rozncova UV zlomov,

protoe kdy Radkevi a Ivanov navrhli a zkonstruovali

pro protitankov miny mnohem komfortnj a

bezpenj tlakov rozncova MB-5 (MV-5), kter byl

bez sloitho pkovho systmu, kter se pouval

v protitankovch minch T-4, TM 35, TM 39 rovn

TMD-40 s rozncovaem UV, zaalo se v novch typech

protitankovch min ady TMB, TM 41 pouvat u MD-5 s rozntnm komplexem MD-2. Rozncova UV se tak

stal pro protitankov miny zcela zbyten a tak byl z prmyslov vroby

vylouen.

Rozncova UV vak nezanikl a ve stejnm roce (1940) byla u nho provedena

modernizace. Modernizace proveden na zklad mnoha praktickch pipomnek spovala v

tom, e otvor pro pojistku se stal z okrouhlho pouze kruhov a mdn dopravn objmka,

kter se nasazovala mezi pojistku P a kolk byla z technologie vyazena. Nov konstrukce

dopravn pojistky byla velmi jednoduchm zazenm, kter bylo soust zstrky v podob lnku etzu, kter se po vyjmut zajiovacho kolku peklopil a pestal zajiovat pojistku

ped nedoucm vyjmutm. Tak vbava rozncovae se zvtila o nov typ zstrky ve

tvaruT, kter bylo mon vymnit namsto zstrky P. "T"

pojistka byla dodna do sady rozncovae s tm, aby

rozncova bylo mon pout jako rozncovae dvojinnho (tahov/tlakov). Na kresb vlevo je zobrazen

rozncova v pepravn bezpen poloze, vpravo je

pipraven k adjustaci . Krom zkladn modernizace bylo provedeno nahrazen

mdnho tla za mosaz, pozdji za dural nebo za ocel

s antikoroznm povrchem, co znemoovalo povrchovou korozi. dernk se ji vyrbl zsadn s kruhovm

prezem a byl celoocelov. Jak se postupem asu zjistilo,

byla vroba kluzn plochy s kruhovm vezem velkou

chybou. na rozdl od trojhelnku byly styn plochy

s vnitn stnou pouzdra znan a pi sebemen korozi

zamezily korozvn odpory pohybu dernku a rozncova

se stal nezpsobil k jeho innosti.

9

Pesto se vak dernk kruhovho prezu osvdil zejmna z vrobn strnky. Horn krytka musela bt u plochho dernku ze dvou kus naletovna na tlo rozncovae, v ppad

kruhovho prezu mohlo bt tlo v celku. V souvislosti s provedenou modernizac byl nzev rozncovae z (UV) zmnn na

(MUV).

Modernizovan zjednoduen rozncova MUV typ 1940. jeho zazen se jen poskrovnu

odliuje od zazen rozncovae UV. Skld se z mosaznho (leckdy mdnho) pouzdra(1),

majc vnitn zvit M10 ze spodnho konce a rovn otvor v uzavenm konci pro dernk,

dernk ocelov (2) s otvory pro jistc kolk a spodn trbinu pro pojistku, zpruha (3),

rozprnou mdnou objmkovou pojistku (4), jistc kolk (5) rovn zstrky P a T (6a

a 6) pouvanch podle zpsob pouit rozncovae

Vpravo rozncova MUV typ. 1940. v bojov poloze bez rozntnho komplexu.

Vnj prmr pouzdra (tla)12.3mm; dlka.. 55.6 mm;

svtlost 12.3 mm;

dlka bez rozntu ..74mm.;

dlka s rozntem MD-2.. 126mm.;

celkov hmotnost bez rozntu 31g;

aktivan tah s pojistkou P. 0.5 - 1 kg;

aktivan tlak s pojistkou T2-15 kg;

Je zhodno podotknout, e roznt MD-2 nepatil do sady rozncovae MUV a dodval se zvl. A tak sdlit

skutenost, e modernizovan roznt ztratil vlastnost ve

vyuit jako zapalova zpalnice, co byl velk

nedostatek. Standardn rozncova zpalnice jako asov

rozncova tovrn vyrobeny ZTP-50, ZTP 150 rovn

ZTP-300 (-50, -150 a -300) tento problm

vyeil mnohem pozdji. Po zbytek vlky zbvalo,

enistm klasick rozncovn zpalnice sirkou, nebo

nktermi trofejnmi nmeckmi asovmi rozncovai.

Rozncova MUV, krom pouit za rozncova UV v protitankovch minch TM-35, TM 39

a TMD-40, a v protipchotnch minch (PMM 5, PMM 6, protilyaskch njezdovch i

pkovch minch) dle se uvedl jako bn rozncova (s Tpojistkou) v nov protipchotn

min PMD-6 (-6), schvlen do vzbroje v roce 1941 tsn do zahjen vlky.

Modernizovan zjednoduen rozncova MUV vzor. 1942. Navenek se odliuje rozncova vzor. 1942 od vlen varianty neptomnost ovlnho otvoru pro pojistku,

neptomnost rozprn pojistn objmky (prost j za elem spory mdi nevyrobili) rovn

neptomnost rhovn vrchnho dlu rozncovae. Mimo to, v dsledku mnohdy vzniklho

deficitu rozbunho komplexu MD-2, rozncovae MUV vzor 1942, se opt zaalo pouvat

10

zpalkovho roubu bvalho rozncovae UV. Toto se dlalo kvli tomu, aby v ppad absence rozbunho komplexu MD-2 v Rud armd se nestal rozncova MUV zcela

neuitenm. Odstrann pojistn jistc (dopravn) objmky z konstrukce rozncovae a tak pechod ke

kulatmu otvoru pro pojistku podstatn zvilo nebezpe rozncovae. Tak rovn v roce

1943 byla pedloena odchyln varianta zstrky, jak ji bylo popsno, kter mla pojistn

O krouek, kter zajioval nedouc vytaen zstrky. Bohuel, tento velmi inn vynlez nezskal irok ohlas vzhledem k tomu, e pprava rozncovae do bojov polohy mla dva kroky (vyprostit jistc kolk a pevlknout pojistn O krouek) msto jednoho. enisti, pivykl k jednomu jednn (zpravidla, pehldli jistc kolk), nadmru hojn zapomnali pevlci pojistn krouek a mina nedetonovala, kdy bylo poteba. Pesto tato varianta rozncovae MUV petrvala do konce vlky a paraleln s ostatnmi muvy byla

vyrbna a do poloviny sedmdestch let. Rozncova MUV obou vzor byl balen v devnch truhlcch o rozmrech 55x49x17cm,

hmotnosti 20 kg. V truhlku byly tyi hermeticky uzaven konzervy. V kad konzerv 10 kartnovch krabiek a v kad 5 rozncova s T pojistkou a 5 zstrek P zvl. ili celkem 200 rozncova.

Zjednoduen rozncova nbojnicov () UVG vzor

.1 ( . 1.). Hned od zatku vlky v souvislosti s mnohonsobn narstajcmi potebami armdy v minov vzbroji vzrostla spoteba

rozncova UV a MUV. Vojensk prmysl ml dostaten

informace, ale i tak nemohl zadanou vrobu splnit. Jmenovitm zkm profilem ve vrob rozncova byla vroba tla a tak

rozbunho komplexu MD-2. Vchodisko bylo nalezeno v nvratu k rozncovai s pouzdrem zpalky (protoe zvit rozntu MD-2 pln

souhlasil) Tak v pouit nbojnice pukovho nboje vzor 1908 jako

tla rozncovae bylo velmi sporn vchodisko z nouze. Do vroby

ly jednak nbojnice ji vystelen a sbran i nov vyrbn, kter

mly njakou vadu neppustnou k normlnmu vyuit. U nbojnice bylo odznuto dnko se zpalkou s uvnit tla byl vyznut zvit M10 rozncova UVG se liil od rozncovae UV, protoe mohl vyuvat

rozbun komplex MD-2, ale i jen rozbuku KD .8. Na snmku vpravo je porovnn rozncova UV a UVG.

Zjednoduen rozncova nbojnicov () UVG vzor. 2.

( . 2.).

11

Pi aktulnm een problmu se dl zkoumalo jak vyeit rozncova aby bylo co nejmn vrobnch operac za pouit minima strojovho vybaven

rozncova, kter by bylo mon vyrbt i v polnch podmnkch. Vytven zvitu pro roznt bylo velmi nron. Vchodiskem z nouze bylo opt

jednoduch zjitn, pukov nbojnice se prost otoila a v dnku nbojnice

se nemuselo odezvat, pouze se v kovadlince provrtal otvor, ve kterm

prochzel dernk. Bylo jen poteba v lahvikovm zen nbojnice

vyznout zvit pro speciln nov vyroben rozbun komplex MD-4

sestaven z rozbuky KD . 8 s nasazenou a zalakovanou zpalkou KV-11,

kter se rouboval do ntrubku nbojnice. Veden moskevskho zvodu na

vrobu sirup mlo msn produkcie tohoto zvodu a milion rozncova UVG ( )

V nkter literatue se dozvme, e se jedn o

finsk nbojnicov rozncova, kter se objevil

u Fin jet bhem Zimn vlky v letech 1939

a 1940. Nem valnou cenu o tomto nzoru

diskutovat, protoe u Fin i Sovt byla ve vzbroji jedna a tat puka vzor 1908 a rovn

tak i nboj. Po prvn svtov vlce se znan

rozvinul mezinrodn obchod se zbranmi, kter smazal specifinost ve vzbroji armd. Tak vroba zbran a steliva

neznala hranic, teba jen v zjemnm kraden patent. Kdo byl v tomto ppad prvn a je to vroba, asi ji

nikdy nezjistme. Ale fakt zstv faktem - Rud

armda za vlky pouvala rozncova obou vzor. Finsk

rozncova M40 je od sovtskho na prvn pohled rozdln. S koncem Velk vlasteneck vlky byla vroba rozncova UV a UVG rovn tak

rozntnho komplexu MD-4 ukonena. Ve vzbroji sovtsk armdy byl dle pouvn rozncova MUV jak vzoru 1940 tak i 1942 a do poloviny sedmdestch let i kdy jeho

loha skonila v roce 1949 pchodem protipchotn

nlapn miny se zabudovanm rozncovaem. Mina PMD-6 (-6) a jej modifikace PMD-6M (-6),

pouvajc rozncova MUV, zstvaly ve vzbroji, ale

pouze kterak zlon prostedek pro ppad vlky.

Protitankov miny pouvajc rozncova MUV se staly

historickou minulost.

Velmi rozshleji, ne kdy pedtm, se pouvala

protipchotn mina POMZ-2, kter byla po urit dob provozu u armdy podrobena modernizaci a obdrela nzev

POMZ-2M. Modernizace spovala v tom, e byl odezn vstupek ve vrchnch stech tla, kter vytvel msto pro dren minovho rozncovae

MUV s rozntem MD-2. Ve vrchu sti tla miny byl vyvrtan otvor, ve kterm byl vyznut

zvit M10. Do tohoto otvoru byl zaroubovvn roznt, kter nesl nzev MD-5M. Pak se jen

na roznt naroubovval rozncova MUV.

Postupn se tak zapomnlo na rozncovae UV a UVG, sehrl zde velmi vznamnou lohu tlum bleskov vlky wehrmachtu a jeho vtznho pochodu po sovtskm zem.

12

Nen na kodu si pipomenout text knihy nmeckho generla (F.von Mellenin) Pancovan pst wehrmachtu

Rusk hlavn velitelstv vojsk, kter dilo hlavn postupy bhem Kursk bitvy s velkm

umnm, zrun pesouvala sv vojska obloukem

na dernou slu naich vojsk pomoc nronho systmu minovch pol a protitankovch ztaras

Rusov, jako nikdo, umli opevovat sv ptory

( -

protitankov zem obrany) pomoc minovch pol i

protitankovch pekek, a tak nesystmov roztrouench min v samotnch mezerch mezi

minovmi poli. Rychlost, s jakou Rusov instalovali miny, byla neobyejn. Za dva-ti dny

uloili vce ne 30 tisc min. Bvaly ppady, kdy jsme byli nuceni za den znekodovat v e toku 40 tisc tl min. Nehled na to, e jsme postupovali v hlubin obrany Rus do 20 km a

kolem ns se jet pod nachzela minov pole, a dalmu pohybu brnily protitankov ztarasy obrany. V tto souvislost je teba jet jednou podtrhnout mistrnost maskovn

ruskch min. Ani jedno minov pole, ani jednu protitankovou oblast se nm nepodailo najt

do t doby, dokud na min nezstal prvn tank

Nebo plny minovch pol, kter se rozshle pouvaly v letech Velk Vlasteneck Vlky

( ). Tak napklad v roce 1943 - Kursk oblouk v psmu obrany Voroneskho frontu o ce 60 km bylo zjitno 90 tisc protitankovch min a 64

tisc protipchotn mina a v psmu obrany 32 km - 50 tisc PTM a 30 tisc PPM 1000

trhavch min zpodnho procesu odpalovn a 11 km elektrickch ztaras.

Ne zanu popisovat jednotliv miny svm osobitm zpsobem, musm vak tene uvst

do stavu odbornch nzv, abych nebyl povaovn za plnho laika. enijn mina je druh

enijn munice s trhavinovou npln nebo jinou innou npln, kter je urena k nien nebo

pokozen techniky protivnka nebo samotnch osob zizovnm vbunch ztaras nebo

nstrah. inn npl je uloena v tle miny a k vbuchu se pivd ve vhodnm okamiku

rozncovaem.

Protitankov mina T-4

Tato mina byla zkonstruovna N. N. Simonovem

a schvlena do vzbroje Rud armdy v roce 1932. Pedpokldalo se rozvinout jej sriovou vrobu, le

v tto dob jet neexistoval dn konkrtn zmr v

uplatnn samotnch tank, nato pak jednotn

zmr pro protitankov boj. Mimo to se na osudu

miny podepsal svou celkovou kapacitou prmysl i

obchod zem (nedostatek vrobnch kapacit pro

zsadn poteby zem, nato pro armdu). Armda

13

dostvala mal zsilky tchto min, proto nebyla schopna je zcela prozkoumat jak v jejich ukldn, tak

i v zjiovn hlavnch nedostatk, co mlo znan vliv na zlepovn samotn konstrukce miny. Pesto se

po vrob T-4 zaaly objevovat jej prototypy (TM-

35).

O uplatnn min T-4 v bojovch podmnkch

nejsou celkem dn informace. Ani v enijn pruce

z roku 1935 pro enijn vojska

nen ji o tto min dn zmnka a tato uvd, e jako protitankov miny byl pouit prost komplet tritolovch nloek s ovinutm ocelovm obloukem, kter byl spojen

s rozncovaem. Tato pruka se zabv a minou TM-35.

Mina mla zkladn vzhled ve form truhlku, kovovho nebo devnho tla. Navrchu tla

bylo njezdov idlo ve form devnho prkna, kter se opralo svm hlopnm stedem o

soustavu ptlanho vlce, prochzejcho pes horn kryt miny a lecho na ploch ir

stran pky. Uprosted prkna byl piroubovn ptlan roub. V rozch byla ptlan deska

s potebnou distanc piroubovna k horn stran tla miny tymi rouby (nebo zaraeny

tyi hebky). Tyto vruty (hebky) zabezpeovaly zajitnou polohu ptlanho prkna a

spojenho s ptlanm vlcem v potebn poloze, a tak pro zven bezpenosti miny. U

devnch min lze vidt rovn napnac roub prochzejc skrz kryt a vrchn povrch pouzdra. Ptlan vlec, probhajc pes otvor v horn sti tla a oprajc se na konci

dvojzvratn pky byl zajitn ped samovolnm

posunutm stinm vodorovnm kolkem, oprajcm se o

tlo miny. Uvnit tla se nachzela celokovov sk

s vkyvnou pkou uchycenou pomoc kloubu dvojinn pky a tlo rozncovae UV. Tlo rozncovae

s dernkem a pojistkou P bylo kryto vkem, kdeto

rozbuka byla zasunuta dovnit tla miny, kde byl zpravidla prkov TNT. Pi ukldn miny do minovho pole byl rozncova UV

adjustovn rozbukou . 8 a vloen do kovov schrnky tak, aby do zstrky P byl zasunut

prothl piat konec dvouramenn pky. Na pedn bon stn bylo pipevnno v occh drtem vko rozncovae. V kovovch tlech vypadala jako klapka pohybujc se na ose, v

devnch tlech mla charakter zsuvky.

Pi njezdu tanku na ptlan prkno, jsou pekonvny odpory vrutu a stinho kolku,

prkno tla dol na ptlan vlec, kter pitom tla na vrchn plochu dvojzvratn pky, kter

se ot na ose a zved svj ostr konec, na kterm je navleeno oko zstrky P. Pojistka je vytaena a dernk iniciuje zpalku, potamo rozbuku a ta nlo trhaviny v tle miny.

Tento princip pouit rozncovae UV (pozdji rozncovae MUV) v krabici s dvojinnou

pkou jako rozncovae v tlakovm procesu bude pozdji pouit v minch TM-35, TM 39 a TMD-40.

Protitankov mina T-4 je kontaktn protipsov njezdov tlakov mina.

Odplen probh pi njezdu kola

automobilu nebo psu tanku na ptlan

prkno miny. enijn protitankov mina

uren k nien psov, pop. i kolov techniky. Obecn se podle funkce miny

rozliuj na protipsov a protikorbov,

14

podle dominantnho inku na cl jsou popisovan protitankov miny trhav. Pro iniciaci miny je zapoteb tlak 100-260 kg. Mina se klade na zem do pdy a snhu run. Oteven

mezera mezi tlem min a ptlanou deskou omezuje pouit miny v sypkch a bahnitch pdch, a tak vyuit miny v podzimnm obdob nebo je-li mon zmrzn promen

zeminy. Doba bojov funkce miny se neurovala, ale byla omezena odolnost, v dob expozice

miny s ohledem na vlhkost, kter pinela mnoh selhvky.

Takticko-technick charakteristiky miny T-4 Typ miny ..........protitankov protipsov tlakovho procesu

Materil tla...........................kov nebo devo Hmotnost celkov..............................4.5 kg

Hmotnost nloe trhaviny (TNT prkov)...2,6 - 2,8 kg

Dlka..............................219 mm ka...........................219 mm

Vka tla............................ .....................70 mm

Vka (vzhledem k ptlanmu prknu)........985 cm

Aktivan tlak ..........................100-260 kg.

Rozmry aktivan sti.............................. 203 x 203 mm

Teplotn rozsah pouit..............-40 - +50 C

Rozncova............................UV s "P"pojistkou a rozbuka .8

Autodestrukce/autoneutralisace.............ne/ne Maximln doba uloen.............................nedefinovna

Mina nem vloku pro dodaten rozncova a je pomocnou minou.

Pro vechny dal ppady si musme pipomenout opt ryze esk nebo penesen nzvy

st a samotn innosti enijnch min. Bn pokldn a vytven ztaras, minovch pol a

nstrah pouv termn adjustace miny je to odjitn miny, kdy se u rozncova

enijnch min provede proces zmny ze zajitnho stavu do stavu pipravenosti k funkci a

stv se minou odjitnou, ze kter byly odstranny vechny zabezpeovac prvky a (po

poloen) byly aktivovny vechny jej automatick zabezpeovac prvky anebo vechna

zpoovac zazen. Takov mina je pipravena k innosti po pijet signlu od cle. Deadjustace, je pokud to konstrukce dovoluje opan postup smujc k zajitnmu stavu.

Pokud mina nen vybaven zazenm proti zvednut vyvolvajcm vbuch miny pi pokusu o

jej odstrann z msta uloen nebo vybaven zazenm proti odstrann miny vyvolvajcm

vbuch miny pi pokusu o odstrann rozncovae, zajitn nebo deaktivaci.

Vysok citlivost rozncovae UV, zten pstupu k nmu zavdv pedpoklad domnvat

se, e je minu nemon dezadjustovat. S vyzvednutm miny vak nejsou problmy.

Mina m barvu olivov zelenou nebo edou, bez ablonace. Miny v devnch pouzdrech mohly bt tak bezbarv. Nkter exemple min ze deva mly tlo okovan elezem.

Vzhledem k roku vroby 1932 lze minu T-4 povaovat za vce ne zdailou. Konstrukce

je velmi jednoduch a rovn spolehliv v innosti. Nevelk kulturn rove vroby sovtskho prmyslu pesto dovolovala

zorganizovat hromadnou vrobu tchto min.

Sta si pipomenout, e v tuto dobu ve Francii a

Anglii, nemluv ji o USA, nebylo

protitankovch min v tomto ase vyrobeno vc a

kvalitnjch. Nmeck mina T. Mi. 29,

zaveden ji v roce 1929, mla sama o sob vc

15

ne sloitou konstrukci, opatenou temi rozncovai ZDZ 29. Velmi nron konstrukce, kter vyadovala pi sv vrob pesn zpracovn a rovn odbornou mont, vrobu velmi

prodraovala. Samozejm e miny T-4 mly sv nedostatky (psek, blto mezi ptlanou deskou a tlem

miny), ale enist si vdli rady, jednodue, miny pikryli jutovmi pytli. Ale pesto

zdokonalit minu a odstranit tento nedostatek bylo by jednodu. V konstrukci min TM-35,

kter uvidly svtlo svta koncem roku 1935, se s nejvt pravdpodobnost pihlelo ke

konstrukci miny T-4, kterou se vemi zklady lze pokldat za prototyp. Na samm potku

vvoje min postaovalo k zastaven tanku 2,6 kg TNT. Vvoj TM-35 nesledoval, jak by ml,

perspektivy rozvoje tank, ale ve pinesl as.

Rozvojem modernch vojensko - sportovnch her byl zoufale zpochybovn realismus

podobnch her zejmna pi napodobovn boj, kter nebylo mon provdt bez pouit

pyrotechnickch vrobk a jak jinak, bez pouit enijnch min. Za pomoci starch asopis z dob Velk vlasteneck a dokonce i star se pak mohli astnci her zdokonalovat v enijn

technice za pouit snadno dostupnch a jednoduchch materil na vrobu rznch min a

zazen. Tento materil je dodvn zejmna lidmi hledajcmi na rznch bojitch armdn

artefakty. Meme nekonen diskutovat napklad o vzhledu souasn cvin protitankov

min T-IV, kter byla prv postavena pro soudob realistick znzornn vlench boj

podle originlu miny T-4 z asopisu "- ". 2-

1931. Obrzek, kter vytvoil Ivan Koin je zdailou replikou postavenou jak na bzi

elektrick, tak i mechanick s kouovm efektem.

V roce 1935 RKKA zavd do vzbroje

enijnch vojsk Rud armdy prvn

celokovovou protitankovou protipsovou

minu prmyslov vroby, tlakovho rozntu

TM-35. V tto min byl pouit rozncova

UV. Tent princip innosti rozntu a

rovn rozncova UV byl pouit tak

v sovtskch protitankovch minch AKS, TM- 39, TMD- 40, PMZ- 40. piem v

tchto dvou minch (TM- 39, TMD- 40) se

pouvalo najednou a dvou rozncova

UV. Posledn z tchto vzor byly vyerpny

ji na zklad bojovch zkouek a pouit protitankovch min v letech 1939 - 1940.

Na zklad tchto zkouek byly vytvoeny protipchotn miny MPK- 40, PMK- 6 (-40,

-6) a dal.

Protitankov mina TM-35 a TM-35M Tato mina je pravdpodobn prvn zaazenou

protitankovou minou v tabulkch Rud armdy. V

kadm ppad, v pruce pro vojensk prmysl a

pro vojky a mlad velitele RKKA Rud armdy,

vydan v roce 1934, nen o minch ani zmnky, i kdy

tam jsou podrobn popsny prakticky vechny typy

zbran Rud armdy od potku tictch let.

16

Na snmku miny TM-35, je leela v pd destky let, nezstala stopa zelenho zbarven a ani rukoje, zeteln je jedin oko na pedn stn. Citace z literatury (ve stati T-4) je shodn

i u tto miny pouze je tam uvedeno, e do konce roku 1935 byl dokonen nvrh na kovovou

protitankovou minu TM-35.

Mina TM-35M se odliuje se od miny TM-35

pouze trochu vt vkou tla (115 mm msto 85

mm) vt celkovou hmotnost (7 kg namsto 5,2

kg.), vt npln trhaviny (4 kg msto 2,8 kg) a tak

tm, e se v prbhu jejho vvoje pestala plnit tritolovmi kostkami (standardnmi nlokami), ale

litou trhavinou s primrn poinovou nlokou TNT

250 g. Mina se skldala z kovovho tla (1), ze

sklopnho krytu s otvorem pro ptlan roub (2).

Uvnit skky je vytvoena tenkostnn kovov

schrnka (3) o rozmrech 100x50x25 mm s otvorem

pro roznt v pedn stn vchzejc dovnit tla. Pro

zaveden rozncovae MUV do tto schrnky je ve

stn tla miny otvor, uzavran klapkou, kter je

umstna mezi oky dradla. Uvnit skky se nachz dvojzvratn pka (4), kter se mohla kvat v svisl rovin. Zapiatl konec

dvojzvratn pky pi vsazovn do miny vstupoval v otvoru zstrky "P" rozncovae. Mina

se dodvala k vojskm ist ve form pouzdra. Druh konec pky byl umstn prv pod

ptlanm roubem (5).

Voln prostor se plnil tritolovmi nebo melinitovmi standardnmi nlokami (6). Mina ve

variant TM-35M je ji naplnna lit tritolem, amonalem 50/50 anebo tak zvanou

francouzskou sms".

Kompletace rozncovae MUV s pojistkou T byla provdna enisty tsn ped

minovnm. Do tla miny se vmstnalo 6 kostek tritolu nebo melinitu po 400 g a 2 kostky po 200 gramech ( 2 kg 800 g). Pi sypn prkov trhaviny se do miny vmstnalo piblin 2,4

kg trhaviny. Ped pouitm je mina vyplnna trhavinou. Na mst umstn bylo nutn minu

pekontrolovat podle nvodu, zavedenm standardnho nstroje (devn hlka podobn

formou a rozmrem rozncovai MUV s rozntem MD-2, ale o nco del) do otvoru v pedn

stn miny s ujitnm e je prostor pro rozncova voln a e se rozncova vejde do otvoru tritolov standardn nloky. Nato bylo

teba, odklopit kryt miny a druhm

ppravkem v podob lamelov ablony prohldnout polohu ptlanho roubu s

tm, aby pi sputn krytu zpt na tlo

miny nedolo k zatlaen roubu na pku. Vyjmout z rozncovae jistc kolk a

peliv rozncova vpravit do otvoru,

vizuln pak zkontrolovat zasunut

ostrho hrotu dvojzvratn pky do

zstrky "P"a otoit klapku a zavt

rozncova. Potom peliv, bez deru,

17

spustit ptlan vko na msto a zablokovat jej zpadkami. Protitankov mina TM- 35 je protipsov njezdov. Detonace probh pi njezdu kola

automobilu nebo psu tanku na vrchn kryt miny, kter m po stranch kovov zhyby. Pi deformaci tohoto vrapovn silou hmotnosti kolem 120-260 kg se vko deformuje a ptlan

roub stla dvojzvratnou pku, jej druh konec vysune pojistku "P" z rozncovae.

Mina se ukld na zem, do pdy, do snhu, run. Nehermetinost miny omezuj pouit miny

ve vlhkch, bahnitch pdch.

Miny TM-35 se rozshle pouvalo

rudou armdou v letech 1941- 42. U

bhem prvnch boj s wehrmachtem byla

zjitna nedostaten hmotnost nloe tchto min, (pouze 2,8 kg v nmeck

T.Mi.35 bylo 5,5 kg). V nsledujc dob

byly zkonstruovny a zavedeny do vroby t kovov miny, obdlnkov typu TM-

39 a mina kulat typu TM-41, obsahujc ji

3,6 kg tritolu nebo amonalu. Nicmn

deficit kovu, zejmna eleza, bytek

vrobnch kapacit na Nmci okupovanm

zem a nedostatek prmyslovch zvod

na vchod, pinutil se vzdt vroby

kovovch min TM-41 a pejt na vrobu jednoduchch a levnch devnch min

typu TMD-40.

Doba bojov funkce miny nen omezena

a urujc je pouze schopnost vbuniny detonovat v nepznivch podmnkch (amonitov

sloe, vlhnutm ztrc sv detonan vlastnosti, tritol avak svch vlastnost v nepznivm

prostoru a ase neztrc). Naruen tla koroz in minu nebezpenou nejen pro techniku, ale

tak pro lovka, nebo rozncova MUV m velmi nzkou hranici citlivosti k vytaen

zstrky (1-3 kg). Rozpad zstrky v dsledku koroze, me zpsobit samovoln vbuch.

Mina nem jin pdavn rozncovae a je vyzdviitelnou minou, nicmn vysok citlivost

rozncovae MUV a patn pracovn pstup k nmu vytv zsadu povaovat tuto minu prakticky nedeadjustovatelnou.

Mina TM-35 se vyrbla v ad modifikaci. Na obrzku nahoe jsou pedstaveny dv nejvce

znm modifikace TM-35 a TM-35M. Na snmku na zatku lnku jet jedna. Jej praktick

18

odlin nzvem typu na tle miny nebylo. V ppad poteby se v nkterch dokumentech jednodue uvd - "TM 35 1936, TM 35 39 " atp.

U prvn tdny pi pokldn minovch pol minou TM-

35 v bojovch podmnkch se ukzalo, e lze, pokud doba

minovn nen ve dne a bez palebnho ohroen neptele,

jet dobe miny uloit, ale innost s minou ped pednm

okrajem fronty s neptelem nebo v noci, pin neobyejn

pote kvli a moc velkmu mnostv operac pi adjustaci

miny a jejmu dlouhotrvajcmu procesu umstn. Prce

s minou v nonch podmnkch je prakticky nemon kvli vizuln kontrole kon s rozncovaem. Poteba vythnout

z rozncovae pojistn kolk ped jeho nainstalovnm v min a nutnost spojen konce pky s

pojistkou P (tahov sla je pouze 1-3 kg.), dlalo proces s minou pro minry prost nebezpenm.

Navc to byla mina velice slab (celkem 2,8 kg. nlo trhaviny), co bylo u jasn jet v

pedvlench letech, ale tehdej velen doporuovalo umocovat inky miny jejm

pokldnm na doplkovou nlo z tritolovch nloek o hmotnosti a 2 kg. Krom toho

vbec nepotalo s faktorem dopravy nloiva na msto pokldky a s faktorem asu pokldky

velkho mnostv min. Zpotku to bylo eeno vytvenm rznch pipravench komplet

(mina-trhavina ve vaku). Ve vlench podmnkch mus miny pichzet k vojskm absolutn

pipraveny k pouit, a sestrojen miny TM-35 toto nesplovalo. Proto vroba min TM-35 byla zastavena jet bhem sovtsko-finsk vlky

v letech 1939-40, avak zsoby byly spotebovvan

jet v lt a na podzim roku 1941 a mnohde tak na

zatku roku 1942 z dvod oteven zlonch sklad

diviz.

Na zatku vlky se zaala vyrbt mina TM-35M,

kter mla vt vku (115 mm msto 85 mm) a proto

se do n vtsnalo a 4 kg. litho tritolu nebo amatolu.

Pesto bylo deklarovno sovty, e byla vyrobena a

zavedena do Rud armdy a v letech 1943 nebo 44. V muzeu vak byl nalezen snmek ze Smolenska, kde

nmeck enista nese zskanou minu ji v lt 1941.

Historicky je to zcela v podku nebo v Moskv byly strojrensk podniky

562 a 6 Do listopadu roku 1941 podnik NII- .6 na bzi

zkuebnch dlen zajioval munin vrobu v bval fililce zvodu . 575. A rozkazem NKB . 35 z 26.11.1941 byl vyjmut do samostatn psobcho podniku- GS zvod NII . 6. V

dubnu1942 mu byl pidlen nzev GS zvod . 562 NKB. Tento podnik zajioval vrobu

balistickch prach, nloek do munice M-13 a M-8, stel do minomet, granty RGD, rozncovae a jin inicitory a co je

pro ns dleit, tak vrobu protitankovch min TMB-2, TM-

35 a JAM- 5. Protte-li rznou literaturu, zejmna knihy o vlce, setkte

se s rznmi nzvy min. Teba nzev miny

TM-38, kter se v originlnch pedpisech

nevyskytovala. Vpravo vidte obrzek v jeho

pvodnm kontextu na strnce

en.wikipedia.org/wiki/TM-38_mine. Zstv

nejasn, kterou minu pod nzvem TM-38 m

19

autor publikace na mysli, pravdpodobn se jedn o minu TM-35M, mon jej zmlilo vyraen slo na vrchnm vku miny. Autor se asi setkal s minou TM-35 s vyraenmi

slicemi na vku - 35, 38, 40, 41. Nejspe, sla oznaujc rok vroby miny. Psmena TM na tle miny vyraena nebyla, jedin psmena byla zjitna (K), co je nejen podle mho

nzoru, ifra vrobnho zvodu. Smutn je, e takto oznauje minu i renomovan projekt

ORDATA:

http://ordatamines.maic.jmu.edu/displaydata.aspx?OrDataId=5656

Takticko- technick charakteristiky miny TM-35 Typ miny.......protitankov protipsov njezdov

tlakov

Materil tla..............................ocel

Hmotnost celkov.............................5,2 kg.

Hmotnost nloe trhavina (tritol,melinit v nlokch)....2,8 kg. Dlka.............................230 mm

ka......................220 mm Vka............................85 mm

Aktivan tlak .........120-260 kg.

Aktivn plocha..........................180x180 mm.

Teplotn rozsah pouit.............-40 - +50 C

Rozncova...........................MUV s P pojistkou a roznt MD-2

Takticko- technick charakteristiky miny TM-35M

Typ miny.......protitankov protipsov njezdov tlakov

Materil tla..............................ocel

Hmotnost celkov.............................7 kg. Hmotnost lit nloe trhavina (TNT,Amatol 50/50 + nloka lis.TNT)............3,75 kg +250 g.

Dlka.............................230 mm

ka......................220 mm

Vka............................115 mm

20

Aktivan tlak .........120-260 kg. Aktivn plocha..........................180x180 mm.

Teplotn rozsah pouit.............-40 - +50 C Rozncova...........................MUV s P pojistkou a roznt MD-2

Prosm, obrate svou soustednou pozornost

na samotn pohybov spoutc mechanismus

zazen miny (sk s dvojzvratnou pkou a

rozncovaem MUV). Tohoto mechanismu se

pouvalo rovn v minch TM-39 a TMD-40,

tam ji byly dva a byly situovny v jejich koncovch stech jako skky uzaven

klapkou. Toto u byl znan pokrok, adjustovat

skku a vloit do n rozncova MUV, zkontrolovat polohu zstrky a potom kompletn

skku instalovat do miny na mst ukldn.

Zazen vak zstvalo stle sloit v porovnn jednoduchosti rozncovae MUV.

Mina Ovinikova ( )

Prvn vceelov protitankov

protipchotn njezdov a nlapn mina

Rud armdy. Bylo ji mon pout jako

protipsovou, nebo jako stepinovou

protipchotn minu. Zmna clovho

pouit miny je provedena pouhou

zmnou vbuniny s pouzdry stepinovho inku.

inek na tank je pouze 2 kg TNT.

inek na pchotu je v hmotnosti 400 g TNT a stepinov inek je znsoben

eleznmi stepinami.

Ve vech ppadech se mina aktivuje, kdy je na

plochu hornho krytu vytvoen potebn tlak.

Historicky nelze pesn dokzat, kdy tato mina byla

pijata do vzbroje Rud armdy. Podle nmeckch

daj je zmnka o min Ovinikova v roce 1941.

Existujc sovtsk zdroje jej nasazen zaazuj nejpozdji do roku 1942. Po tomto roce bylo

pravdpobn zjitno, e inky nevyhovuj pro jej nasazen, zejmna jako protipchotn mina nemla

pedpokldan inek, nebo znan st stepin

zstala po vbuchu v zemi a ta co vyltla vzhru,

neohrozila dnho vojka v jejm okol. Zrann, toho

kdo na minu lp, by stejnm zpsobem zranila pouh

nloka o hmotnosti 400 gram

21

Mina m tlo spodn sti konstruovno z pekliky (1) o rozmrech 21 x 21 x 5-6 cm,

pevlen uzavrac horn kryt (2) m roznt 22 x 22 x 5-6 cm na dno krabice je pibit devn palk (3) s

horizontlnm vvrtem pro rozncova UV, MUV (4).

Proti palku je umstna tritolov standardn nloka

o hmotnosti 400 g (5), do kter je zasunuta pes otvor

ve palku rozbuka. Pro zajitn nhodnho posunu

nloek jsou zajitny dvma pkami vlepenmi ji

pi vrob (6). Pky nelze odinstalovat. Za pkami

jsou ve variant protitankov umstny tyi 400 gramov nloky z TNT, melinitu nebo francouzsk

lit smsi "L". Ve variant protipchotn je za

pepkami materil ve form kovovho odpadu jako lomky, kuliky z loiska, stely pchotnch zbran (odpad) atd. Na pedn stn uvnit je na

oka oton pipojena kovov ty (7), jej voln konec, je zasunut do oka zstrky P

rozncovae. Vn na bon stn jsou protilehle umstny (pibity slabmi hebky) dv

tvercov devn desky (8), na kter dosed pevlen horn polovina (vko). V pedn a

zadn stn spodn sti jsou otvory pro devn kolky (9). Shodn otvory jsou i na hornm

vku. Samotnmi devenmi kolky je mon, na zklad jejich pevnosti, stanovit citlivost. U

protipchotnch min je citlivost 9kg V proveden protitankovm 90 kg.

Na spodn sti vka je pibit tlan blok (10), kter, kdy je kryt instalovn na min, se nachz nad odjiovac ty (7).

V bojov pozici je na min kryt spovajc na bonch destikch a pes bon otvory

prochz deven kolky. Je-li na vko vyvinut tlak (njezd kola nebo psu, nlap nohy) silou

vt ne jsou sly odporu, destiek, kter se vytrhnou z hebk zlom se devn kolky

a vko se propadne, piem blok tla na ty, a ta, vythne Ppojistku, kter uvoln

pedepjat dernk rozncovae UV, MUV a mina exploduje.

Mina me bt instalovna na zemi nebo do zem (snh) run. Minu nelze instalovat do

mokrch, bahnitch pd. Mina nem dn bezpenostn zazen, a nakonec jej odjitn je mon provst pouze v mst instalace. Jakmile je jma pro minu vykopna, instaluje se

spodn st v pln vstroji. Pouze se zvedne a zasune tyka do oka P rozncova je

opatrn veden po tyi a vlo se do vvrtu v bloku (3) tak, aby rozncovadlo nebo rozbuka

byly sprvn zasunuty do nloky. Opatrn se piklop vko na dnovou st miny. Tyto dv

operace jsou nejnebezpenjmi kony pi adjustaci miny. Pot se vlo do otvoru v min devn kolky

a mina je pipravena do bojov pozice. Dezadjustace

miny nebyla ppustn vzhledem k nabobtnn devnch ep, kter nebylo mon mnohdy

bezpen vyjmout. Kad pokus dezadjustovat minu

je extrmn nebezpen.

Antidelaboran zazen na min nen. Nicmn,

mina me bt instalovna spolen s nstranou

minou lovukou MS-2 (MC-2).

22

Expozin doba miny byla dna na jednu sezonu, nebo peklika rychle absorbuje vodu, zan bobtnat, deformuje se a jej stav se stv nepedvdateln a ve vtin ppad se stv

velmi nebezpenou.

Technickotaktick data miny Ovchinnikova

Typ vceelov

Tlo........................................................................... peklika

Hmotnost 5.5-7.5 kg.

Hmotnost vbuniny protitankov.......................... 2 kg.

Hmotnost vbuniny protipchotn......................... 400 kg.

Dlky a ky 22 x 22 cm

Vka 7.9-9.9 cm

Rozncova............................................................... UV, UVG, MUV, P-pojistka

Rozmry snmae 22x22 cm.

Aktivan tlak.......................................................... Nedefinovano v rozmezi 9 - 90 kg.

Teplotn rozsah pouit............................................ -40 a +40 stup C

......................................................... ano

................................................ ne

Autodestrukce, neutralizace .................................... ne / ne

as adjustace........................................................... Od zaveden mj blaster

as expozice a na 3-4 msce

Informace o zpsobu balen nejsou k dispozici. Mina je opatena v tmav zelenbarv, naten

lakem nebo me bt bez ntru. ablonace je ern, nebo me pln chybt.

Jako vechny devn miny je i tato svm designem pomrn jednoduch a mohla tak bt

vyrobena v kadm devozpracujcm zvod. Sstejn jako vechny sovtsk protitankov

miny z doby pedvlen je Ovinikova mina velmi slab na techniku a naopak pehnan

siln resp. objemn jako protipchotn.

Ve skutenosti, to je mina jedna z mnoha exempl, kter se rychle vyvinual v letech 39 a 41 a stejn rychle byla dodna do Rud armdy. Seriznch vdeckch studijnch materil

se z tto doby nezachovalo. A po vlce se snily optimln poty vzork min.

Protitankov mina TM-39

Protitankov protipsov

mina v kovovm tle. Mina je urena pro vyazen tank

a kolov techniky neptele

dky rozbit prvk pohybovch st (lnek

housenkovho psu, kolo).

23

Tato mina, je prvn sovtskou protitankovou minou, majc prodlouen tlo. Nicmn, ve svtov praxi nen toto jedin mina takovho typu. Za II. svtov vlky mlo Nmecko

podobnou minu nazvanou Riegelmine 43 (R.Mi.43) a jej nsledovnice R.Mi. 44. Tato mina byla ve mnohm okoprovna od italsk miny V-3 a podobn maarsk. V souasn

dob m Velk Britnie minu s podlouhlm krytem L9A1 (Barmine). Jedinenost tchto min

spov ve velk dlce snmae cl (R.Mi.43 800 mm, L9A1 1200 mm, TM 39- 590

mm), co umouje v 2-4 krt zvit pravdpodobnost njezdu tanku na minu, co umouje

snit spotebu min ve srovnn s bnmi kulatmi nebo hranatmi minami. Ale tmto

vhoda podobnch min tak kon, protoe peven st nloe trhaviny (30-60%)

nevykonv svou funkci a tak inek vyjde naprzdno, nebo tank zpravidla nenajd svm

psem na celou minu nehled na skutenost, e byla mina slab (2,8 kg). Dal nevhodou jako u vech pedelch min byla znan pracnost adjustace pi ukldn do minovch pol.

Mina m kovov tlo, na kter je uloeno vko se dvma inicianmi rouby. Vko m

zahnut hrany pod hlem asi 45, kter nejsou pevn spojen, co umouje pi njezdu psu rozeven hran a stlaen vka dol. rouby ve vku koresponduj s plochami pky

detonanho systmu miny.

V tle miny je uloeno sedm tritolovch lisovanch standardnch 400 g nloek a dva

detonan mechanizmy, kter pedstavuj kovov skky s plochou tlanou dvojzvratnou

pkou (podobn detonanmu mechanizmu miny TM-35). Uvnit kad takov skky je

rozncova MUV s rozntnm komplexem MD-2 a "P" pojistkou. Proto, aby do tla miny

mohly bt zasunuty nloky a detonan mechanismus, jsou v elech tla shora zstrn

dvka s madly, o kter se opr vko. Pi njezdu tanku na minu se pod jeho thou rozjd bon zahnut stny vka a distann seizovateln ptlan rouby, jeden nebo oba dva narz

svm koncem stisknou pku detonanho mechanizmu, kter, oteje se na ose, vytahuje z

tla rozncovae MUV pojistku P, nsledkem eho se rozncova spout a minu iniciuje.

Mina nem dn jin otvor pro pdavn rozncovae a je tedy dobe odstraniteln a

dobe deadjustovateln. Znekodovn lze provst po sejmut vka a vysunut detonanho

stroj, ze kterho se pak vyjme rozncova, do nho se vlo pojistn kolk a objmka a u

kterho se odroubuje rozntn komplex MD-2. Mina m ntr v tmavozelen barv. ablonovn na bon stn je ern.

Mina byla schvlena do vzbroje v roce 1939 a pouvala se v malch objemech bhem cel

vlky, protoe byla v roce 1944 schvlena do vzbroje mina TM-44 byla vroba TM-39

zcela zastavena. Mina zskala u enist uritou oblibu, i kdy v bojovm pouit byla dosti

sloit a nebezpen pro velk mnostv kon pi adjustaci. Tak jako u pedchozch min

24

byla jej pokldka v noci nemon vzhledem k nebezpen manipulaci s detonanm strojm. Tlo, vyroben z nepocnovanho eleznho plechu, nehled na ntr, rapidn rezavlo a

tm bylo znieno po 6-8 mscch uloen v kyselch pdch a v dsledku toho se miny stvaly nebezpen i na nlap lovka. Nehermetinost tla a vka zpsobovalo selhvky, jak

po vniknut psku nebo vody do tla miny.

Zbytky zsob min TM-39 byly v letech 45-48 pedny komunistm ny, kde v t dob

probhala obansk vlka proti anghajkovskmu reimu. Vyuvn tchto min any se

vak nepodailo zjistit. V edestch letech ve Vietnamu, Kambodi a Laosu nebyl vskyt

tchto min zaznamenn. Narazit na minu TM-39 na mstech boj II. svtov vlky na zem

esk republiky je tm nemon.

Takticko- technick charakteristiky miny TM-39

Typ miny.......protitankov protipsov njezdov

tlakov Materil tla..............................elezn klempsk plech

Hmotnost celkov.............................6,7 kg.

Hmotnost nloe trhaviny (lisovan stand. nloky TNT)...............7 kus 400g (2,8 kg)

Dlka.............................600 mm

ka......................130 mm Vka............................122 mm

Aktivan tlak .........90-120 kg.

Aktivn plocha..........................580x105 mm. Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C

Rozncova...........................MUV s P pojistkou a roznt MD-2

Protitankov mina

TMD-40 (-40)

Protitankov protipsov mina v

devnm tle. Mina je urena pro

vyazen tank a kolov techniky neptele dky rozbit prvk pohybovch

st (lnek housenkovho psu, kolo). Tato mina je ve sv podstat reprodukc kovov

prothl miny TM-39, schvlen na vzbroje v roce 1940, jako kompromisn varianta v

souvislosti s nedostatkem vrobnch kapacit a zejmna s deficitem kovu v zemi a ubohm

financovnm enijnch vojsk.

25

11

20 1941

()

: .

:

1. ()

(-40

-6).

2.

-40 -6 30 .

3. (), ( )

()

:

- 7000 ;

- 6000 ;

- 2000 .

4.

30 .

5.

.

()

. . 2522. On. 3. . 41. . 215. . .

26

Pedn konstrukti byli postaveni ped kol poohldnout se po dostatkovch materilech a monosti vroby min bez

pouit kovoobrbcch provoz. V pedvojnovch letech byly zpracovny dv krajn nespn miny z paprov

lepenky PMK-40 a TMB (-40 a ) ty vak neovldal

MUV.

Mina TMD-40 byla prvn sovtskou devnou minou,

kter prola celou vlkou. Vroba tto miny byla hromadn

hned od potku roku 1942. Rovn devn mina JAM-5

(-5), kter mla adu vhod - jeden rozncova msto

dvou, velk kompaktnost tla, vc ne bylo potebn. Miny JAM-5 rovn TMD-40 se vyrbly paraleln do momentu

vzet do vzbroje v roce 1943. Tak i jej dokonalej varianta

TMD-B (-), a pot v roce 1944 jej modifikace TMD-44 se vyrbly spolen. I kdy vroba JAM-5 a TMD-40 u byla v roce 1943 povliv

omezena a v roce 1944 docela zastavena, le pouvali se skoro do konce vlky. Mina je ve

sv podstat devn prkenn tlo se dnem pitluenm hebky. Vespod je k vku (podobn

s vkem rakve) pibit houevnat tyhrann la, jej krtk konce jsou umstny naproti

ptlan pce detonanch mechanizm. Pro pikryt detonanch mechanizm a tritolovch

standardnch nloek je na spodn stran vka pibita peklika nebo prkno s vezy pro

ptlan lat. V tle je uloeno sedm tritolovch standardnch 400g nloek a dva detonan

mechanizmy, kter pedstavuj devn skky s dvojramennou pkou. Uvnit kad ze sknk je rozncova MUV s rozntem MD-2 a "T" pojistkou. Rovn zde mohly bt

uloeny rozncovae UV s rozbukou KD . 8 nebo varianta rozncovae pedvlen doby

UVG. Kvli tomu, aby mohly bt do tla miny nainstalovny tritolov nloky a detonan

stroj, jsou v elnch stnch zzeny otvory uzavran zaupovacmi dvky. V dob vlky

leckdy msto rozntu MD-2 byly dodvny zpalky KV-11 v pouzde, do kterho se

vsazovala rozbuka .8A (8) a pak pomoc bnch enijnch klet se slisovali

dohromady, vlastn se sestavil roznt podobn MD-2 ne vak prmyslov vroby, ale enijn.

Ve bylo spojeno s tm, e tl nebyl informovn s poadavky fronty a samotn enist byli

nuceni dodlvat to, co nezhotovil tl.

Pi njezdu tanku na minu se pod jeho thou prolamuje vko a ptlan tyhrann la tla na dvojzvratn pky a jedna nebo oboje najednou vytlauj z rozncovae "T" pojistku a

nsleduje iniciace miny. Mina nem otvor pro dodaten rozncova k zajitn miny proti

vyzvednut. Znekodnn miny je stejn jako u TM 39.

Mina je opatena ntrem tmav zelen barvy s ernm ablonovnm nebo je bez ntru

ppadn natena ferme.

27

Takticko - technick charakteristiky miny TMD-40 Typ miny.......protitankov protipsov njezdov

tlakov Materil tla..............................devo

Hmotnost celkov.............................6,9 kg.

Hmotnost nloe trhaviny (lisovan stand. nloky TNT)...............7 kus 400g (2,8 kg)

Dlka.............................600 mm

ka......................140 mm

Vka............................101,6 mm

Aktivan tlak .........80-110 kg.

Aktivn plocha..........................580x120 mm. Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C

Rozncova...........................MUV s T pojistkou a roznt MD-2; UV s KD.8, UVG

s KD.8 nebo s MD-2 .

Potek vlky ml potebu irokho rozvinut diverznch kol partyznskch skupin na

komunikacch neptele a s tm souvisejcch pprav odpovdajcch odbornk. V ervenci

roku 1941 bylo zaloeno Operativn - vcvikov stedisko Zpadnho frontu pro ppravy

partyzn k provdn diverse. Zanedlouho byla podobn stediska a koly pro ppravy

partyzn diversant vytvoena i na jinch frontch. Nedostatek minr, stelmistr

v partyznskch brigdch zpomaloval postup a irok uplatnn takovch innch metod

diverse jako nien trat a zejmna vlak, instalace nstrah s pouitm min a ovldan vbuniny, nien objekt pomoc min a trhavin zench radiem, divers s pouitm momentu

pekvapen a jinch specilnch akci s pouitm odplench minovch prostedk.

Pouit diverse jako procesu innosti v irokch rozmrech, bylo nemon v dsledku

absence enijnho materilu speciln pizpsobenho pro pouit na komunikacch zejmna

eleznicch. Systemizovan miny TM-35, TMD-40, JAM-5, PMD a dal, nachzejc se ve

vzbroji Rud armdy byly tce upotebiteln v tlu neptele. Byly neikovn, tk a byly

nron na dobu ppravy a maskovn. Proto bylo vyuvno pedevm speciln

pipravench prostedk ne jinch ne s vyuitm rozncovae MUV jako napklad:

Protitransportn kolejov partyznsk mina (verze 1) Mina slou pro vyazen elezninho vozovho parku z innosti metodou detonan

destrukce kolejnice s nsledujc havri pohybujcho se kolejovho vozidla na kolejch (lokomotiva, vagn).

Tato mina byla vytvoena v roce 1942 a je urena pro pouit partyznskmi skupinami a

specilnmi enijnmi skupinami Rud armdy pro diverzi na eleznici. V ad zdroj se me mina vyskytovat pod jinm nzvem protivlakov mina;

eleznin mina; drz mina; eleznin partyznsk mina a jinak.

Nzvoslovn vznam mina nedostala a v seznamech pedpis vojsk nebyla zalenna a prmyslov nebo sriov se nevyrbla. Po kad objednvce na vrobu a doplnn do

kompletu tchto min nsledovala jednorzov vroba v konkrtn vojensk dln. V

nejednom ppad se vroba z vkres a popis realizovala pmo v partyznskch skupinch.

Proto, vnj vzhled nkterch min me bt ponkud rozdln. lo jen o to, jak materil ve

skupinch byl a jak nstroje byly k dispozici. Vroba neodliuje hranin jednoduchost

konstrukce a monosti vroby z pomocnch materil za vyuit minimlnho mnostv

28

nstroj nebo z prmyslovch materil pro tuto minu je poadovna jen trhavina a rozncova MUV se rozntem MD-2.

Konstrukn se mina skld z plechovho profilovanho hku (objmka hlavy kolejnice) a v jeho trubicovm tvaru v ohybu navleen profilovan otejc se pka. Ve spodnm tvaru

hku je zasunuta nlo vbuniny (lisovan tritol ve standardnch nlokch 200 a 400

gram). Do nloky se vkld rozncova MUV s P pojistkou a rozntem MD-2.

Mina byla dopravovna do prostoru diverse v demontovanm stavu. Vbunina a zejmna

rozncova se vkldal a v bezprostedn blzkosti prostoru minovn. Pi instalaci miny se

vrchn profilovan st skoby navlk na kolejnici tak, e jej konec obepn hlavu kolejnice,

a nlo pidruje k noze koleje. Pro jistotu udren a vc ne tsnho pitlaen nloe k noze

kolejnice se doporuuje pod nlo podsunout devn kln. Pak se z rozncovae odstrauje ochrann zvlaka a rozprn pouzdro. Pokud jet existuje monost, tak nlo se teba zaval

zeminou, zasype trkem, ili se vyrob tak zvan ucpvka, kter zv inek nloe na

kolejnici. V bojov pozici n natec rameno pky nad hlavou kolejnice asi 8 - 10mm. Kolo

lokomotivy nebo vagnu najd na pku a pitlauji ji ke kolejnici. Pitom druh konec pky,

provleen v oku P zstrky vytahuje pojistku z dernka. dernk bije na zpalku rozntu

a vyvolv jeho vbuch a od nj exploduje nloka. Na stejn a pat kolejnice se pi vbuchu

perforuje otvor velikost 7,5x10cm, co naruuje soudrnost kolejnice. Psobc provozn

zaten pohybujc se soupravy kolejnici lme, co m v konenm dsledku vykolejen

vlaku.

Hmotnost nloe se stanovovala na zklad momentlnho kvantitativnho mnostv vbunin. Nejslab nlo inila 200 gram (mal tritolov nlo). A probjela v noze

nedostaten velk otvor (kolem 9x4.5 cm.) a nosnost kolejnice je zeslabovna mlo a

k pelomen kolejnice pod vagnem nemuselo dojt. Jako optimln nlo se povauje nlo o

hmotnosti 600 gram (1 velk a1 mal nlo). V takovm ppad se noha kolejnice probj

pln (otvor ve velikosti 10x7.5cm.), co zajiuje pelomen kolejnice ve vech ppadech.

Nlo vt ne 600 gram se jev neelnou, i kdy 5,2 kg spolehliv per kolejnici, jene

ji prakticky nelze soustedn na kolejnici rozmstit. Mimo to, miz hlavn pednost miny

rychlost nainstalovn.

Takticko - technick charakteristiky protitransportn partyznsk miny (varianta 1)

Typ miny.protitprotitransportn protikolejov njezdov tlakov Materil tla..............................ocel

Hmotnost celkov.............................0,9; 6,1 kg.

Hmotnost nloe trhaviny (lisovan stand. nloky TNT)...........1 kus 400g 1 kus 200g

Dlka.............................100 mm

ka...................... 125 mm

29

Vka............................11 mm Aktivan tlak .........12 kg.

Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C Rozncova...........................MUV s P pojistkou a roznt MD-2;

Podle nkterch daj tato mina byla zkonstruovna plukovnkem I.G. Starinovem, kdy

byl nalhav vyzvn eit nedostatek vbunin v partyznskch skupinch pro dokonal

diverse na eleznicch, zatm co rozkaz NKO SSSR .00189 z 5.09.42 klade jednu ze

zkladnch loh partyznsk jednotky naruen komunikac neptele. Velen RKKA vinilo z

nedostatku vbunin nadvldu nmeckho letectv ve vzduchu, proto nemlo monosti

zsobovat partyzny leteckou cestou vbuninami a poadovanm mnostvm min a munice. Mimo to, vedle pijmanch opaten Nmci konkrtn, polvali trk vpnem a tak vas

vyazovali instalovan miny z pod prac; zesilovali hldkovn drah, v dsledku eho byly

doby na instalaci a maskovn min m dl tm krat; ped vlakem projdly drezny, posouvali ped sebou posunovac ploinov mechanismus naloen pskem a trkem, co

eliminovalo kody, zpsoben vbuchem min. Jednou z novch odpovd partyzn byl

proces minovn, zvanho partyzny drz nebo drz metoda. Podstata tohoto neobyejn

nebezpenho a asto smrtelnho zpsobu pro minry spovala v tom, e partyznsk minr

vyskoil ke kolejnici nkolik destek metr ped blc se soupravou a za nkolik sekund ped

zraky vlakovch osdek usadil minu, kdy u nebylo v technickch monostech osdky vlaku

zastavit soupravu.

Takov zpsob minovn byla de facto sebevrada. ance udret se pi ivot byla u minra miziv. Mohla jej zabt ochrana vlaku zatm, co on bel ke kolejm a provdl

zaminovn, mohl sm zahynout pi havrii vlakov soupravy. Nakonec ho mohli zastelit,

kdy opoutl msto diverze. Ale tak obvykle velmi prun pichzela na msto havrie

nmeck komanda a brzo se zaalo pronsledovn diversn partyznsk skupiny. A toto

nmci umli velmi dobe. Vcelku, to je krajn zpsob minov vlky. Proto, jakmile ji nebyla

poteba, tak se od tchto min a od tohoto zpsobu odelo. A tyto miny zstaly jen v nkolika

muzech. Ani do uebnic a ani do pedpis se nedostaly.

Protitankov mina

JaM-5 (-5)

30

Tato mina byla vyrobena na konci roku 1941a schvlen do vzbroje na potku roku 1942. Podstatnou pinou vroby tto miny bal velk nedostatek kovu a zejmna

kovozpracujcch zvod, kter musely vyrbt zejmna tkou techniku, zbran a munici. Stoupajc poteby fronty vak zadvaly lohu vyrobit protitankovou minu, jej vroba by

nabyla asov nkladn, nebyla by nron na kvalifikovan dlnky a vyuila dostupnch

materil, a co bylo velmi dleit, aby nepotebovala sloit rozncova.

Mina byla vyrbna od roku 1942 a do poloviny roku 1944. A se schvlenm vroby a

pouvn protitankov miny TMD-4 byla vroba JAM-5 zastavena. Na konci vlky u

v sovtsk armd nebyla ani jedna. V souvislosti s tm, e tyto miny byly pouity hlavn ve

stedn oblasti Ruska, nastal problm, v dob kdy rud armda postupovala na zpad,

s nienm minovch pol oddly odminovn. Vechny tyto miny byly nieny na mst uloen, z tohoto dvodu se prakticky do souasn doby nezachoval dn autentick

exempl a tak jejich pvodn dokumentace, i kdy mina JaM-5 mla nkolik modifikac

JaM-5K, JaM-5M, JaM-5U a JaM-10. Mina byla rekonstruovna pouze z nkterch fotografickch zbr. Modifikace min se odliuj od sebe rozmry a hmotnost nloe.

Tlo miny m tvar devnho truhlku s odklopnm vkem na pantech. Uvnit tla jsou

umstny dv zkladn npln tvoen ze dvou kvdr trhaviny zabalen v parafinovanm

papru, stedn poinov npl je tvoena standardn lisovanou 400 g tritolovou nlokou

s jmkou pro rozncovadlou rozncovae.

Jako zkladn nloe byly pouvny dostupn obvykle amonoledkov trhaviny (amonit,

amonal, dynamon), dle dynamit, Detonit, granulovan TNT, nebo Schnaiderit

Pro iniciaci min byl pouit univerzln rozncova MUV s rozbuku .8. Pozdji byl pouvn upraven univerzln rozncova MUV se rozntem MD-2. Vdy byla pouvna

pojistka tvaru P. Rozncova se vkldal z ela miny horizontln do nloky. K enijnm

jednotkm byla mina dodvna pouze s obsahem trhaviny, rozncova byl uloen zvl ve

svm typickm truhlku.

Tla min se zpravidla nebarvila, mnohdy bylo nateno pouze vko zelenou barvou, etilo

se i ferme, proto miny rychle hnily. Na povrchu min nebylo dn typov ablonovn,

pouze nkter vrobce otiskl raztko OTK, nebo raztko vrobce.

Pi ukldn min bylo nutn zastrit rozncovae do miny tak, aby kruhov st zstrky

P smovala dol, pak se prostril pes kovov (drtn) oka odklpcho vka miny a oko

zstrky hebk. enista se musel pesvdit, e vko svm vnitnm oprnm hranolem lehce nalh na zkladn nloe a pitom nem snahu vysunout pojistku. Potom provedl nakryt a

zamaskovn a pak vyjmul pojistn kolk rozncovae.

Pi njezdu tanku na minu se oprn hranoly na vnitn stran vka vmkly do trhaviny a

tm pokleslo cel vko a byla vytaena pojistka a dolo k odplen miny. Rozsah innosti byl

podle typu miny JaM-5 ve znien 12 lnk housenkovho psu tanku PZ KPFW VI, u miny JaM-5K mohlo dojt k plnmu znien tanku PZ KPFW III. i jeho osdky.

Miny se ukldaly do zem, napovrch a do snhu run. Doba expozice min byla omezena

vbuinskmi vlastnostmi zkladn npln (vlhkost zpsobovala u amonoledkovch trhavin spkn a ztrtu vbunch vlastnost). Hnit devnho tla bylo nebezpen nejen pro tanky,

ale tak pro lovka nebo mina byla adjustovna velmi citlivm rozncovaem (1-3 kg).

Byly ppady, kdy znien zstrky vlivem koroze pimlo miny k samovolnmu vbuchu, to se vak netkalo pouze tohoto typu min. Rozdly ve velikostech a pouitch typech trhavin

peduruji dost znanou odlinost ve vbuchovch charakteristikch tto miny.

31

Takticko - technick charakteristiky miny JaM-5 Typ miny.........protitankov protipsov njezdov

tlakov

Materil tla..............................devo

Hmotnost celkov.............................5,7-6,7 kg

Hmotnost nloe trhaviny.........................................2,7 3,2 kg (lis.stand. nloky 400g TNT)

Dlka.............................240 mm

ka......................129 mm

Vka............................124 mm Aktivan tlak .........90-260 kg.

Aktivn plocha..........................240 x 129 mm

Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C

Rozncova...........................MUV s T pojistkou a roznt MD-2; UV s KD.8, UVG

s KD.8 nebo s MD-2

Takticko - technick charakteristiky miny JaM-5K Typ miny.........protitankov protipsov njezdov

tlakov

Materil tla..............................devo Hmotnost celkov.............................18,5 21,8 kg

Hmotnost nloe trhaviny......................................15,5 18,3 kg (lis.stand. nloky 400g

TNT)

32

Dlka.............................600 mm ka......................175 mm

Vka............................175mm Aktivan tlak .........90-260 kg.

Aktivn plocha..........................600 x 175 mm

Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C

Rozncova...........................MUV s T pojistkou a roznt MD-2; UV s KD.8, UVG

s KD.8 nebo s MD-2

Takticko - technick charakteristiky miny JaM-5M Typ miny.........protitankov protipsov njezdov

tlakov

Materil tla..............................devo Hmotnost celkov.............................8,6 10,1 kg

Hmotnost nloe trhaviny......................................5,6 6,6 kg (lis. stand. nloky 400g TNT)

Dlka.............................240 mm

ka......................187 mm

Vka............................160 mm

Aktivan tlak .........90-260 kg.

Aktivn plocha..........................240 x 187 mm

Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C Rozncova...........................MUV s T pojistkou a roznt MD-2; UV s KD.8, UVG

s KD.8 nebo s MD-2

Takticko - technick charakteristiky miny JaM-5U Typ miny.........protitankov protipsov njezdov

tlakov

Materil tla..............................devo Hmotnost celkov.............................7,2 -8,5 kg

Hmotnost nloe trhaviny........................................4,2 5 kg (lis.stand. nloky 400g TNT)

Dlka.............................240 mm

ka......................200 mm

Vka............................160 mm Aktivan tlak .........90-260 kg.

Aktivn plocha..........................240 x 200 mm

Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C

33

Rozncova...........................MUV s T pojistkou a roznt MD-2; UV s KD.8, UVG s KD.8 nebo s MD-2

Takticko - technick charakteristiky miny JaM-10

Typ miny.........protitankov protipsov njezdov

tlakov

Materil tla..............................devo

Hmotnost celkov.............................18 21,1 kg

Hmotnost nloe trhaviny........................................15 17,6 kg (lis.stand. nloky 400g TNT)

Dlka.............................620 mm

ka......................215 mm Vka............................119 mm

Aktivan tlak .........90-260 kg.

Aktivn plocha..........................620 x 215 mm Teplotn rozsah pouit.............-40 - +40 C

Rozncova...........................MUV s T pojistkou a roznt MD-2; UV s KD.8, UVG

s KD.8 nebo s MD-2

Znekodovn min nevyadovalo zvltn zpsoby. Nezbytn bylo, nathnout dernk

pomoc pojistn tyky, navlknout na dernk rozzlou trubiku a ponechat pojistnou tyku.

Nato je vyjmut hebk, odklop se vko a vyjme rozncova.

Mina byla vcelku zdail u vech variant snad vyjma zkladnho (JAM 5) a velice vkonn. Prce s n nebyla nijak sloit, dokonce ani v nonch podmnkch, na rozdl od miny TM- 35.

Nejvt nevhodnou u min byla absence madla pro jej transport a neptomnost zazen pro

zablokovn vka pi penen min. Frontov enist si dovedli poradit pomocnmi

prostedky.

0068

T-VI ()

(2 1943 .)

0068

2 1943 .

. T-VI ().

.

T-VI ().

,

, T-VI (). ,

, .

.

:

10. -5, -2 , ,

.

.

V tto dob zaala tak vroba MUV za Uralem kde Uralsk opticko-mechanick zvod

( - ) pokrval do konce vlky znanou st

vroby.

34

V prbhu tohoto spisku jsem prostudoval, jak jinak, ne v originle, dv rzn knihy se shodnm nzvem Pozor miny (B, ) od Jurije Grigorjevie Veremeeva a

od Alexanra Borisovie Nminskho Pozor na miny! (, !)

Tato druh kniha popisuje nejen boje enist, ale a to hlavn, vnuje se popisu min, kter

si mezi sebou pedvaj vojci Rud armdy

.Zabhnuti hluboko do lesa na jedinou cestou jsme se zastavili a upravili dech. Poruk Zharov, pozoroval neptele na mtin, oznmil: "tygi". Na co ekaj. tankisti ve vi

ruj... Mli bychom provdt bojov mise v souladu se situac a zahjit pokldn lesnch

cest minami. Opt jsme dostali (-) TMD-B protitankov miny v devnch tvercovch bednikch do kterch se vloily nloky o vbun hmotnosti 4,8 kg a trotylov

poinka, kontrola byla relativn jednoduch a snadno zvldnuteln. Mina nebyla zvolena

nhodou oproti mn ne dokonal JaM-5. Novek v dodvce, kterou jsme dostali pouze pedevrem, rovnou z vlaku, kter byl tm v pohybu. To byla projdc eta N. I.

Kasjutina, mladho poruka s kulatm usmvajcm se obliejem. Minov rozncova MV-5 se zvltn citlivost! kzal mu rekrut, to nen UV. I kdy to byla pro tanky hrza...

Na podzim roku 1941, konstrukti Vdecko-vzkumnho institutu

Rud armdy, N. P. Ivanov a P. G. Radevi pracovali na TM-41

protitankov kovov min vlcovho tla. Mina ml hmotnosti 7 kg s

nlo do 5,5 kg. To je dost na znien neptelskho tanku na lesn

cest. Miny byly pro pouit jednoduch a spolehliv s mechanickm tlakovm zapalovaem MV-5. V roce 1942, byly silnj protitankov

miny TMD-B v devnm pouzde, kter nahradily miny JaM-5

plnn briketovanm dinamonem "t"-sms dusinanu amonnho a

drcen raeliny a vroba minov npln byla provdna v cihelnch

stejnm zpsobem na stejnch strojch jako cihly. Pouvn dinamonu

"t", kterm bhem vlky bylo naplnno 6 milion min, ve kterch bylo

uloeno 6 tisc tun vzcn TNT. V roce 1944 byly miny TMD-B inovovny. Nov miny mly

index TMD-44. Obdobu nmeck miny bylo mimodn obtn doshnout, nmeck miny,

jejich innost, jednoduchost designu a vyrobitelnosti vyaduj pro ns vzcn kvalitn oceli

a velk siln lisy pro vrobu, co bylo jejich jedinen vybaven. Zatmco sovtsk kovov miny, nemohly produkovat dlny s nzkm vkonem lisovacho zazen, ale devn miny

bylo mon vyrbt v nkterm z naich potencionlnch zazen, dokonce i ve kolch.

Nron vroba nmeck miny mla vstup prce desetkrt vt, ne na naich minch. V

druh polovin roku 1942, se objevila tm vhradn Nmci zkoprovan nae, daleko

nejspnj devn mina JaM-5, nmeck verze, kter se objevila na minovch polch, se nazvala "Holzmine -42".

Protitankov mina AKS ()

Mina protitankov protidnov trhav s tyovm

vkyvnm snmaem cl.

K vbuchu miny dochz pi nklonu trnu

njezdem dna tanku nebo automobilu. Exploz se

35

pror dno tanku nebo znan pokozuje pojezdov stroj. Pi vbuchu pod dnem u lehkch, nezdka tak u stednch tank se prolamuje dno, rozbj agregty tanku a detonuje uloen

stelivo na podlaze, stepy pance zrauj osdku tanku a rovn vznik por. Obvykle je vbuchem tank pln vyazen z innosti. Na snmku je mina zobrazena bez trnu.

Tato mina byla zkonstruovna ve druh polovin tictch let a do vzbroje Rud armdy

pila koncem roku 1939 a potkem roku 1940. V organizovanch pdlech rud armd

byla pouvna po celou vlku. Tlo miny krabicov typu je kovov se snmatelnm

postrannm krytem (zmky skovho typu). Na krytu byla rovn rukov pro pepravu ve

form ramennho zvsu nebo drtnho madla. Trhavinovou npln miny je trinitrotoluen ve

14 standardnch tritolovch nlokch po 400 g a 2 standardnch nlokch po 200 gramech.

Detonan mechanismus je manipulovateln po odstrann krytu. Detonan mechanismus je podobn detonanmu mechanizmu miny TM-35. Vychyliteln

mechanizmus snmae cl, kter se skldal z kulatho kloubovho

zvsu se shora pipojenm trnem. Kulov kloub se skld z objmky (1), pipevnn k horn ploe

vlisku tla miny; v objmce je kulika (2) s otvorem pro zasunut

trnu, kter prochz do vvrtu v tle polokoule(3); tlo snmae cl

(5) je proti pohybu zajitno pojistnm kolkem (4) prochzejcm

jak objmkou, tak i kulikou, kter se stk s vrcholem polokoule

(3), kter le na ploe dvojzvratn pky.

Kulika m nahoe vlcovitou tyinku, na kterou je nasazen trubicov trn snmae cl (5).

Druh (zapiatl) konec dvojramenn pky, prochz okem zstrky "P" rozncovae MUV.

V bezpenostn poloze je kulov kloub blokovn jistcm kolkem, a v bojov poloze se

kulika udrovala a zabezpeovala svislou polohu snmae cl dky tecmu odporu

v objmce kloubovho zvsu a dky tomu, e

polokoule se opr o plochu pedpruenho konce

dvojramenn pky. Pi psoben ela nebo dna

tanku na trn snmae cl, se vdy nahb a

obrac kuliku na jakoukoliv stranu. Pitom hrana

polokoule stlauje rameno pky, piem druh

rameno vytahuje pojistku P z tla rozncovae MUV a iniciuje minu.

Sk detonanho mechanizmu je montovna

v zvod pod vrchnm plechem tla. Tritolovmi

nebo melinitovmi standardnmi nlokami je

mina vybavena pi vrob nebo a pro ukldn. Pi pprav miny k pouit je nutn speciln ablonou prohldnout prchodnost vstupnho otvoru v nloce pro uloen rozncovae a

nachz-li se na mst jistc kolk. Potom se do miny vsune rozncova MUV s roznt MD-2,

nebo rozncova UV nebo UVG s namontovanm rozncovadlem. Pitom je nutn zjistit, zda zahrocen konec dvojramenn pky je zasunut do otvoru zstrky P. Nae se bon kryt

miny uzavr.

Mina je vdy ukldna do jmky na pevnou zem i ve snhu tak, aby na povrchu zem zstval pouze kulov kloub a mina se zamaskovala. Pak na vlcovou tyku kuliky se

navlkne trubicov trn snmae cl. Zjist-li se, e se trn spolehliv udr ve svisl poloze,

vyvlkne se pojistn kolk, nejlpe v odstupn manipulaci.

Pi vyzdvien miny je nutn zastrit jistc kolk do kulovho kloubu, vythnout a sejmout

trn a pak otevt bon vko a vythnout rozncova MUV, piem je pedem blokovn

jistcm kolkem. Pokud se zasunut jistcho kolku do kulovho kloubu nepoda, pak se

36

takov mina povauje za neodstranitelnou, a bu se aktivuje oddlen z krytu zataenm za snma cl, nebo se provd znien na mst nlezu, detonan metodou.

Po ukonen vlky byla vroba tchto min zastavena. Na skladech, dky organizovanmu pidlovn nezbylo tm nic.

Takticko-technick charakteristiky miny AKS

Typ miny.......protitankov protidnov nrazov, tyov

vkyvn snma cl

Materil tla..............................ocel

Hmotnost celkov.............................9 kg. Hmotnost nloe trhaviny (lisovan stand.nloky TNT)... 14 kus 400g + 2 ks 200g (6 kg)

Dlka.............................215 mm

ka......................215 mm Vka............................110 mm

Aktivan tlak .........5-8 kg. po nklonu 20-28

Vka snmae cl........................85 mm.

Teplotn rozsah pouit.............-30 - +40 C

Rozncova...........................MUV s P pojistkou a roznt MD-2 UV nebo UVG s rozbukou

.8

Doba pouit v bojov innosti2-3 roky.

Dna tank t doby byla velmi tenk. Tady je zpis z vkazu o zkoukch novho protitankovho ztarasu "jeovka" v lt 1941:

" tank T-26 pi prvnm najet na pekku byl vyazen z innosti dky otvoru v

roztrenm olejovm erpadle a pokozench rozvod oleje v trubkch, v dsledku eho

olej z motoru vytekl za 3-5 minut, co vedlo k vynucenmu odstaven stroje. Tank BT-5 dky

znanmu dynamickmu zrychlen prvn adu jeovek pekonal, ale jeho dno bylo natolik

promakno, e pestala fungovat thla spojky a tank si vydal nronou opravu".

Take, vbuch tto miny, urit stail na to, aby vyadil i nmeck tanky.

V dob vvoje miny nemli konstrukti jet pont o Moorovu efektu (kumulativn

nloi) a ztotonili se s tm, e objem trhaviny v min postaoval, podle zjitn v prbhu

vlky, i na takov tanky jako byly nmeck PZ KPFW I. (tlouka dna 3-4 mm) PZ KPFW II.

(tlouka ela 6 mm), PZ KPFW III. (tlouka ela 15 mm) a samotnho masov uvanho

nmeckho tanku PZ KPFW IV. (tlouka dna 10 mm), a rovn veobecn proklamovanho

Pantera PZ KPFW V. (tlouka dna 17 mm). S pchodem osvojen vyuit kumulativnho

efektu se zaalo s konstrukc kumulativn protidnov miny.

37

Dostupn literatura nezachovala pesn popis protipchotnch min PMM 5 a PMM 6, ale jedna rarita se v literatue zachovala. Je to protilyask mina. Ne k tto min dojdeme,

musme se vnovat jedn z nejrozenjch min, kter byla koprovna a modifikovna mnoha vlcmi stty. Mnoh vrobn zvod resp. slvrna po celm sovtskm zem od

Moskvy a za Ural dostala na potku roku 1941 nazen od RKKA ubrnit napadan msta

innou protipchotn minou, kter se bude jednodue ukldat a jej komponenty budou

dostupn a vrobn jednoduch.

Protipchotn ttiv mina nstran POMZ-2

(-2

)

Pro sbratele je kad mina svm zpsobem originl nenajdete na svt dv miny naprosto identick.

Litinov ttiv protipchotn mina s tahovm rozntem byla urena pro nien iv sly a tak

k naruen postupu neptele. Kruhov raniv inek pi vbuchu zpsobuj

pedfragmentovan stepiny tla miny. K vbuchu dochz po zakopnut o nataen nstran drt mezi minou na kolku a kolkem, kter aktivuje rozncova UV, MUZ k aktivaci

vytaenm pojistky ve tvaru P rozncovae. Mina POMZ-2 se skld z vlcovho litinovho

tla o vce 13 cm a prmru 6 cm. Tlo je pedfragmentovno 6 adami a s um hdlem pro uloen rozncovae. Modernizovan verze POMZ-2 m pouze 5 fragmentovanch ad. Toto

hlubok fragmentovn sten zajiuje nezen stepinov dlen pro zvten rozsahu

ranivho inku na ivou slu neptele Hmotnost przdnho pouzdra je v prmru 1,5 kg

zle na standardu proveden jednotlivmi

slvrnami. Mina se klade run nasazenm

na devn kolk zatluen v zemi. Kolky jak

pro minu tak nstrahu jsou soust minovho kompletu. Bojov innost miny nen asov

omezen. Opravdu zle na odolnosti deva

kolku . Minu POMZ-2 meme s klidnm

svdomm zaadit po bok rozncovae MUV.

Jej prvn modifikace se objevila v nmeck

armd, v dob kdy bylo nutn ocel a litinu

vyut v konstruk