Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd

1

Regionální/rurální Regionální/rurální rozvoj z pohledu rozvoj z pohledu sociálních vědsociálních věd

2

Literatura k přednášceLiteratura k přednášce• Giddens, A. (1999) Sociologie. Argo• Rural Developments (CAP 2000 Working Document). 1997.

European Commission: Directorate General for Agriculture (DGVI).

• Kayser, B. 1990. La renaissance rurale (Sociologie des campagnes du monde occidental). Paris: Armand Colin.

• Majerová, V. a kol (2003) Český venkov 2003 (situace před vstupem do EU). Praha: PEF ČZU

• Majerová, V. a kol (2000). Sociologie venkova a zemědělství. Praha: PEF ČZU

• Perlín, R (1998). Typologie českého venkova. Zemědělská ekonomika 44 (8): 349-358

• Zákon 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje

3

K pochopení problematiky principů regionálního a sociálního rozvoje (i se zaměřením na oblast venkova) je třeba nejprve analyzovat koordináty,

v nichž se regiony – regionální společnosti (a následně regiony

venkovské – venkovské společnosti) nacházejí:

4

Region jakospolečnost

v prostoruv prostoru v časev čase

kulturakultura

skupiny skupiny (seskupování)(seskupování)

Region jako prostorově vymezená entita (co je region, typy regionů a jejich

klasifikace)

Region jako entita existující

v čase (růst, rozvoj, vývoj, udržitelnost,cykličnost,

fluktuace) a procesy ovlivňující regiony

Ideály, normy a materiální statky

v regionech (angažovanost,solidarita,

důvěra, spolupráce, tolerance, politika,

identita, vzdělání atd.)

Skupinová /sociální/ struktura regionu

(typy sociálních vazeb, spolky, sdružení,

typy sociálních skupin vregionu. Vztahy lidí

5

Venkovská společnost

(specifičnost)v prostoruv prostoru v časev čase

kulturakultura

skupiny skupiny (seskupování)(seskupování)

Venkov a vesnice jako geo-graficko-demografické enti-ty (jejich vymezení), sepje-

tí s přírodou, otevřenost prostoru, převaha přírod. pro- středí, nízká hustota osídle-ní a zástavby, agro-leso-pas-

tevecké užití prostoru

Cyklické pojetí času (zdánlivá tradičnost - před-stavy o opožděnosti ve vý-voji; změny pod vlivem urbanizace, globalizace,

kolektivizace

Ideály, normy a mate- riální statky ve venkov-ském prostoru a čase

(vztahy k přírodě,nedů-věra ke změnám,stabili-ta normativní kultury)

Vesnice jako sociální entita (sociální vazby

ve venkovském prosto-ru a čase) – sociální kate-gorie, agregát a skupinave vlast. slova smyslu

6

Regiony/venkov jako Regiony/venkov jako společnost v prostoruspolečnost v prostoru

7

Regiony/venkov v prostoruRegiony/venkov v prostoru

• Naše jednání je situováno v prostoru a čase. Prostor nelze oddělit od času, ale abychom mohli tyto záležitosti sledovat, musíme tak ideálně učinit

• Koncept regionu (vymezená část prostoru, území) a regionalizace (rozčlenění prostoru, území do oblastí s určitými hranicemi; svou roli zde hraje i čas)

8

Naše aktivity probíhají v časoprostorových zónách

9

Klasifikace regionů (jejich typy)

• Cílem je utvořit území. Taková klasifikace může ospravedlnit různou podporu pro tyto oblasti (např. pro méně příznivé oblasti), která je součástí regionální nebo venkovského rozvoje. Jako východisko se používá zónování (prostor i čas – složité) tak i rozčlenění prostoru (bez ohledu na čas – jednodušší)

10

Obecný model zónování (jednání v prostoru i čase a Obecný model zónování (jednání v prostoru i čase a řád sídlení sturktury a geografického prostoru )řád sídlení sturktury a geografického prostoru )

• Jedním z prvních modelů zónování byla teorie centrálních míst (někdy spojována s lokalizační teorií): W. Christaller (30. léta 20. stol): racionálně geometricky seskupená sídla v homogenním prostředí.

• Novější typ zónování byl reakcí na rurální exodus (co dělat s rurálním exodem – 70. léta 20. století) a představuje určité praktiky pro potřeby regionální politiky (především rozvoje venkova)

• Kruhový model, kde kritériem zónování je vzdálenost od centra symbolizujícího administrativní centrum, ekonomická závislost/nezávislost na městském jádru (měřeno například strukturou ekonomických aktivit, dojížděním/nedojížděním za prací, službami, lokální výkonností atd, časovými kontakty) a předpoklady rozvoje (měřeno existujícími potenciály a schopnostmi jejich využití)

• Obtížně aplikovatelné k celému území národního státu nebo EU, protože je velice komplikované. Proto se používá při zónování mikroregionů

11

Popis zón• ZÓNA I -- městské jádro – symbol v obrázku: I• ZÓNA II -- předměstí (správní připojení v jádru; výjimka

velká města) – symbol v obrázku: IIa -- příměstí (správní oddělenost, ale není vůbec

ekonomicky samostatné a oddělené od jádra symbol v obrázku: IIb

12

Popis zón• ZÓNA III -- území pod tlakem města; hospodářsky závislé

na městě (nemá vlastní ekonomické aktivity – viz dále model závislosti); řada problémů; může se rozvíjet pouze s výraznou pomocí (tzv. rezervní oblast) – symbol v obrázku: IIIa

-- produktivní území (relativní ekonomická nezávislost na jádru) dobré šance pro rozvoj anebo se již rozvíjí – symbol v obrázku : IIIb

13

Popis zón

• ZÓNA IV• -- marginální pustnoucí zóna (často odsouzena k

dalšímu úpadku – symbol v obrázku: IVa• -- marginální regenerující se území (podobně jako

území pod tlakem města se jedná o tzv. rezervní oblast – může se rozvíjet pouze s výraznou pomocí – symbol v obrázku: IVb

14

• V zónách II-IV se nacházejí sídla, které jsou otevřená otevřená (schopnost se rozvíjet) a uzavřenáuzavřená (bez schopnosti se rozvíjet)

• Zónami III and IV prochází turistická mezizóna (zde je výrazný problém rozvoje – masový nebo měkký turismus?)

• Masový a měkký turismus: H. Librová. 1994. Pestří a zelení. Brno: Veronica, s. 65-75 (hlavně přehled s. 72)

15

16

• Tento model se používá ke sledování životaschopnosti obcí pokud jde o:

Jejich umístění v prostoru i v čase (zóny ve vztahu k městským jádrům)

Ve vztahu k jejich vnitřním potenciálům pro čelení vlivům geograficko správního uspořádání (problém periferií)

17

Na základě modelu zónování (obecného modelu) můžeme

klasifikovat venkovské regiony klasifikovat venkovské regiony podle míry integrace s národním podle míry integrace s národním

hospodářstvímhospodářstvím

18

Integrované venkovské oblasti

• Rostoucí počet obyvatel• Zaměstnání je založeno na sekundárním a terciárním

sektoru, avšak zemědělství stále představuje klíčový způsob užití prostoru (půdy)

• Některé stojí tváří v tvář potenciálním hrozbám v oblasti životního prostředí, sociálního a kulturního dědictví,

• Některé (blízko velkých měst) riskují, že se stanou pouhými obytnými oblasti velkých měst (bez vlastního ekonomického aktivit) jiné se rozvíjejí vlastními silami

• Uvažujte, které zóny sem patříUvažujte, které zóny sem patří

19

Středně integrované venkovské oblasti

• Relativně vzdálené od městských center

• Různé promíchání primárních a sekundárních sektorů

• V mnoha zemích EU před rozšířením se v nich nacházely velké zemědělské podniky a velké výměry půdy

20

Odlehlé (vzdálené) venkovské oblasti• Nejnižší hustota obyvatel• Často nejnižší příjmy• Převážně starší populace, která silně závisí na

zemědělství• Obecně zde existují nejméně odpovídající

základní služby• Topografické charakteristiky (hory) nebo

vzdálenost od hlavních dopravních sítí často působí jako izolující faktory

• Uvažujte o které zóny se jednáUvažujte o které zóny se jedná

21

Typy venkovských oblastí v ČR na Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristikzákladě kombinovaných charakteristik

• R. Perlín: komplexní analýza založená na studiu historického vývoje sociálně ekonomických charakteristik, urbanistické struktury, přírodního reliéfu, významných sociálních proměn atd. Vzhledem k obtížné kvantifikaci kritérií je zvolena metoda hodnocení dominantního vlivu většiny kritérií. Typologie nerespektuje hranice okresů a je tak blízko obecnému modelu „zónování“ (prostor i čas včetně vzdálenosti od sídel a ekonomické síly a rozvojových potenciálů) - jeho aplikace na ČR

22


• Venkov v bohatých zemědělských oblastech (zachovalá venkovská struktura, dominantní vliv zemědělství nyní i do budoucna jako intenzívní hospodaření, dobrá infrastruktura, blízkost velkých měst, náboženství)

• Bohaté Sudety (brzy urbanizováno a rychle industrializováno /textil, sklo/, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců s relativně úspěšným dosídlením)

23


• Chudé Sudety (nebylo nebo pozdě urbanizováno, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců a spuštění „železné opony“ - přerušení přirozených přeshraničních kontaktů, nedosídleno, protože se nejednalo o prioritní oblast zájmu: „první bojiště s NATO“ - málo investic, ale cenné životní prostředí; ztráta sociální soudržnosti a komunit)

24

Typy venkovských oblastí v ČR na Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristikzákladě kombinovaných charakteristik• Vnitřní periferie (tradiční česká venkovská oblast ve

středních a vyšších polohách, mnoho malých sídel, odlehlost od rozhodujících center, v minulosti zdroj pracovních sil pro centra průmyslu; dojíždění za prací - problém dopravy)

• Příměstská zóna (nespojité oblasti kolem velkých měst typické suburbanizací a rurbanizací /venkovské osídlení a vztahy a struktury jsou vytěsňovány městem/) - satelitní městečka (nemají charakter vesnice), venkov zde ztrácí své funkce (nákupní mega-střediska)

25

Typy venkovských oblastí v ČR na Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristikzákladě kombinovaných charakteristik• Moravsko-slovenské pomezí (do 1992 - střed

ČSFR /procházejí všechna spojení/ - dobrý rozvoj, po r. 1992 a orientací dopravy na Rakousko a Německo se stávají periferií; velké změny ekonomické, pomalé v sociálním jednání; důležité budou vztahy se Slovenskem v budoucnu)

26

27

Typy venkovských oblastí v ČR na Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristikzákladě kombinovaných charakteristik• Venkov v bohatých zemědělských oblastech (Polabí /od H

králové až po Litoměřice/, dolní Pohoří /včetně Loun/, Moravské úvaly, jihovýchodní část Moravy /od Olomouce po Znojmo a Hodonín)

• Bohaté Sudety (pás podél severozápadní /odlišnost - uhlí Ceb až pánevní oblasti/, severní /Liberecko/ a severovýchodní hranice /Orlické hory a Jesenicko/ ČR)

• Chudé Sudety (pás osídlení podél jihozápadní a jižní hranice ČR /Tachov, český les, Plzeňsko, Šumava, Českokrumlovsko/

28

Typy venkovských oblastí v ČR na Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristikzákladě kombinovaných charakteristik• Vnitřní periferie (pás podél západních, jižních a

východních hranic Středočeského kraje, zasahuje do prostoru Českomoravské vrchoviny /Rakovnicko, Příbramsko, Písek, Táborsko, Pelhřimovsko až oblasti na vrchovině/)

• Příměstská (subrubánní) zóna (především kolem Prahy a dalších velkých měst /Praha východ a Praha - západ, Beroun, Brno - venkov, Blansko; zázemí Ostravské aglomerace, Plzně, Olomouce, Č.Budějovic)

• Moravsko-slovenské pomezí (od Hodonína po Vsetín)

29

Rozčlenění podle velikosti, počtu a Rozčlenění podle velikosti, počtu a funkcí ve vztahu k obecnému modelufunkcí ve vztahu k obecnému modelu Mikroregiony: nejmenší typ regionů, několik obcí s

vlastní historií a tradicí (farnosti, obvody základních škol, obvody lékaře, policejní okrsek) často vznikají vzhledem k potřebě sdružování obcí do silnějších celků -- výhodnější vyjednávací pozice, spolupráce, dosažení na větší investice atd.

Mezoregiony: okres nebo jeho podstatná část, do centra lidé dojíždějí za prací a vyšší občanskou vybaveností (spádové oblasti)

Makoregiony: území několika okresů (územní celky schválené vládou, v jádrech jsou různé aktivity - vysoké školy, velké závody atd.)

30

Zvláštní typ regionů - EuroregionZvláštní typ regionů - Euroregion

• Euroregion Euroregion (spojuje přeshraniční oblasti a je tak určen pro pro přeshraniční spolupráci -- koordinace přeshraničních aktivit na regionální úrovni; členy mohou být obce, okresy, komory, které organizují horizontální partnerství a mají intenzivní kontakty se svými kolegy na druhé straně hranice;

31

Zvláštní typ regionů – Euroregion Zvláštní typ regionů – Euroregion • Euroregion: Euroregion: Hlavní aktivity: • koordinace přeshraničních procesů• posilování sociálních sítí partnerů v regionech• zkušenosti občanů s evropskou integrací• „bleskosvod“ pro řešení každodenních problémů

občanů regionu• reprezentace zájmů regionů na národní a evropské

úrovni• identifikace, koordinace, příprava a provádění projektů

financovaných EU• podpora pracovních skupin v oblasti hospodářství,

vzdělávání, kultury, dopravy, turistiky

32

33

34

Zvláštní typ regionů - EuroregionZvláštní typ regionů - Euroregion

• Přeshraniční spolupráce v ČR• česko-německá: Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis,

Šumava• české-polská: Nisa, Glacensis, Praděd., Silesia,

Těšínské Slezsko, Beskydy• česko-slovenská: Beskydy, Bílé Karpaty, Pomoraví• česko-rakouská: Pomoraví, Silva Nortica, Šumava• Od r. 2007 budou tvořit jádro nového Cíle EU:

EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (viz příloha 22 – nutno se seznámit jako povinný doplněk ke kapitole 4 ve skriptech: programovací období 2007-2013: OP Nadnárodní spolupráce a OP Meziregionální spolupráce)

35

Jednoduchý model rozčlenění Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty)prostoru (bez časové koordináty)• Vznikl pro potřeby použití pro mezinárodní

a národní srovnání• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

1059/2003 (26.5.2003) o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)

36

Jednoduchý model rozčlenění Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty)prostoru (bez časové koordináty)• Klasifikační kritéria:

• 1 krok: správní jednotky jako geografická oblast se správním orgánem s pravomocí přijímat správní nebo politická rozhodnutí pro tuto oblast v právním a institucionálním rámci členského státu - u nás kraje).

• 2. Krok: velikost správní jednotky v populačních hranicích

37

Jednoduchý model rozčlenění Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty)prostoru (bez časové koordináty)• Počty obyvatel správní jednotky a NUTS

Úroveň Minimum Maximum

• NUTS1 3 miliony 7 milionů

• NUTS2 800 000 3 miliony

• NUTS3 150 000 800 000

38

Jednoduchý model rozčlenění Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty)prostoru (bez časové koordináty)

• 3. Krok

• Neexistují-li pro danou úroveň NUTS žádné správní jednotky vhodného rozsahu je tato úroveň NUTS stanovena spojením vhodného počtu stávajících menších sousedních správních jednotek. Tato agregace zohledňuje příslušná kritéria, jako jsou geografické, socioekonomické, historické, kulturní nebo enviromentální aspekty.

39

Nejběžnější rozčlenění prostoru Nejběžnější rozčlenění prostoru (nejpoužívanější v ČR z hlediska (nejpoužívanější v ČR z hlediska

regionálního rozvoje)regionálního rozvoje)• Klasifikace NUTS je hierarchická. Jednotlivé

členské státy rozděluje na územní jednotky úrovně NUTS 1, tyto jednotky se rozdělují na územní jednotky úrovně NUTS 2 a tyto jednotky jsou dále rozděleny na územní jednotky úrovně NUTS 3 (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 jasně mluví pouze o těchto 3 úrovních)

40

Nejběžnější rozčlenění prostoru Nejběžnější rozčlenění prostoru (nejpoužívanější v ČR z hlediska (nejpoužívanější v ČR z hlediska

regionálního rozvoje)regionálního rozvoje)Nižší územní členění. LAU (Local Administrative

Units: místní administrativní jednotky) – v ČR se jedná o dřívější NUTS 4 (okresy) – vyšší úroveň LAU – LAU1, a NUTS 5 (obce) - LAU2 (nižší úroveň)

LAU 1 (NUTS 4) jsou definovány pro téměř všechny země EU, LAU 2 (NUTS 5) představují 112 200 obcí v EU25

41

NUTS (Nomenclature des Unités Territoriales Statistique) klasifikace

• NUTS 0 – NUTS 0 – národní státynárodní státy• NUTS 1 – NUTS 1 – územíúzemí ( (jakojako L Läänders nders v Německuv Německu, ,

území Česka (území s 3-7 mil. obyvatel)území Česka (území s 3-7 mil. obyvatel)• NUTS 2 – regionNUTS 2 – region/oblast/oblast ( (jako jako Comunidades Comunidades

autonomas autonomas ve Španělsku, v Česku propojení dvou ve Španělsku, v Česku propojení dvou až tří krajůaž tří krajů)) – region/oblast s 800 000 – 3 mil. – region/oblast s 800 000 – 3 mil. obyvatel; obyvatel; u násu nás 8 8 regionů soudržnosti regionů soudržnosti

• NUTS 3 – NUTS 3 – krajekraje ( (jako jako Swedish LSwedish Lään, n, v Česku: v Česku: vyšší územně správní celky) kraje se 150 000 – vyšší územně správní celky) kraje se 150 000 – 800 000 obyvateli; 800 000 obyvateli; u nás 14 krajůu nás 14 krajů

• NUTS 4 NUTS 4 (LAU1)(LAU1)– – okresy: okresy: u nás 77u nás 77 (jako (jako administrativní jednotka zrušeny k 1.1.2002)administrativní jednotka zrušeny k 1.1.2002)

• NUTS 5 NUTS 5 (LAU2) (LAU2) – – obce (obce (u nás kolem 6250u nás kolem 6250))

42

43

44

45

46

Jednoduchý model rozčlenění Jednoduchý model rozčlenění prostoru ve vztahu k venkovu prostoru ve vztahu k venkovu

(stupěň rurality)(stupěň rurality)• Rozlišuje venkovské a městské obce na základě

hustoty obyvatel (v obcích nebo regionech)• Rozlišuje městské a venkovské oblasti a obce• Klasifikace je založena na hustotě populace v

obcích a v regionech• Snadnější aplikace pro mezinárodní srovnání a

strukturální intervence -- pro politiku rozvoje venkova -- Programy směřující k obnově venkova

47

Určení venkovských oblastí

• Krok 1: metodologie OECD modifikovaná k EU: na úrovni NUTS 5 identifikuje venkovské obce jako ty obce, jejichž hustota obyvatelstva je pod 100 obyvatel na km2 (V ČR se někdy používá i 120 obyv./km2)

• Krok 2 – první úroveň klasifikace: venkovské území je území s více než 37.5% obyvatelstva daného území žijícího ve venkovských obcích (tj. obcích s méně než 100 obyvateli /příp. 120/ na km2)

48

Definice venkovských oblastí (stupeň rurality podle metodiky EU)

• Krok 3 – druhá úroveň klasifikace: stupeň rurality v daném území:

PPřevážně venkovské regionyřevážně venkovské regiony (více než 50% populace žije ve venkovských obcích)- PRR (predominantly rural regions)

Z podstatné části venkovské regiony (venkovské Z podstatné části venkovské regiony (venkovské reigony)reigony): 15%-50% populace žije ve venkovských obcích – SRR (significantly rural regions)

Převážně městské regionyPřevážně městské regiony: méně než 15% populace žije ve venkovských obcích –PUR (predominantly urban regions)

49

PRR (%)

: SRR (%)

: PUR (%)

1 Finland 58.9 : 41.1 : 0.0 2 Sweden 63.2 : 17.7 : 19.1 3 Denmark 39.6 : 31.3 : 29.1

strong predominance of rural regions, especially predominantly rural regions

4 Ireland 46.6 : 15.1 : 38.3 5 Austria 30.2 : 28.9 : 41.0 6 France 10.5 : 56.2 : 32.9 7 Greece 28.1 : 28.3 : 43.6 8 Spain 12.7 : 41.5 : 45.8 9 Portugal 18.1 : 22.8 : 59.1

dual regional structure (the proportion of rural regions and urban regions)

10 Germany 5.4 : 26.2 : 69.3 11 Italy 4.1 : 27.1 : 68.8 12 Great

Britain 1.0 : 18.7 : 80.3

13 3.4 : 4.9 : 91.7 14

Belgium Netherlands 0.0 : 6.7 : 93.3

strong predominance of predominantly urban regions and significantly low rate of predominantly rural regions

EU -population 9.7 29.8 60.5 EU - territory 47 37 16

Czechia-popul. 0.0 75.9 24.1 Czechia-territor. 0 92.3 7.7

50

Domácí úkol:

• V určitém regionu žije 10 000 obyvatel. V obci A s katastrem 2 km2 žije 500 obyvatel, v obci B s katastrem 6 km2 žije 500 obyvatel, v obci C s katastrem 3 km2 žije 400 obyvatel, v obci D s katastrem 22 km2 žije 2000 obyvatel, v obci E s katastrem 35 km2 žije 7000 obyvatel, v obci F s katastrem 5 km2 žije 1500 obyvatel a v G žije na katastru 10 km2 500 obyvatel. Určete o jaký stupeň rurality se u daného regionu jedná (podle metodiky v EU)

51

NUTS 3Obyvatelstvov %

52

NUTS 3Rozloha v %

53

54

Rozčlenění podle hustoty obyvatelstva Rozčlenění podle hustoty obyvatelstva (míra urbanizace)(míra urbanizace)

Hustě osídlené oblasti: skupina k sobě přiléhajících obcí, každá s hustotou obyvatelstva vyšší než 500 ob/km2 a celkový počet obyvatel celé oblasti je nejméně 50 000

Středně osídlené oblasti: skupina obcí, každá s hustotu obyvatelstva vyšší než 100 ob/km2 nepatřící však do hustě osídlené oblasti. Celkový počet obyvatel oblasti musí být nejméně 50 000 obyvatel nebo musí přiléhat k hustě osídlené oblasti

Řídce osídlené oblasti: skupiny obcí, které nelze klasifikovat ani jako středně ani jako hustě osídlené oblasti

55

Rozčlenění v souladu se zákonem Rozčlenění v souladu se zákonem 248/2000 Sb o podpoře regionálního 248/2000 Sb o podpoře regionálního

rozvje (podle úprav z r. 2003) - rozvje (podle úprav z r. 2003) - rozčlenění podle charakteru rozčlenění podle charakteru

zaostávání zaostávání

56

Regiony se soustředěnou podporou státu se

podle charakteru svého zaostávaní dělí na • Strukturálně postižené regiony

• Hospodářsky slabé regiony

• Venkovské regiony

• Ostatní regiony

• Obecné vymezení viz zákon nebo skripta

57

Současné konkrétní vymezení regionů se soustředěnou podporou

státu

58

Strukturálně postižené regiony

• jsou území s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací, spojenou s nadprůměrnou nezaměstnaností.

59

Strukturálně postižené regiony• Vymezení (pro 2004-2006): • 1) Podíl zaměstnanosti v průmyslu v roce

1995 na celkové zaměstnanosti• 2) Vývoj zaměstnanosti v průmyslu v roce

1999, 2000, 2001 vzhledem k základnímu roku 1995

• 3) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31. 12. roku 1999, 2000, 2001

• 4) Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v roce 1999, 2000, 2001

• Stanovené váhy: v1 = 0,3; v2 = 0,2; v3 = 0,4; v4 = 0,1

60

Strukturálně postižené regiony

2004-2006: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Louny, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Nový Jičín2007-2013: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín

61

Hospodářsky slabé regiony

• území charakteristická nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení, nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím

62

Hospodářsky slabé regiony• Vymezení (pro 2004-2006):• 1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31. 12. roku 1999,

2000, 2001• 2) Daňové příjmy na 1 obyvatele v roce 1999, 2000, 2001• 3) Průměrná mzda v okrese v roce 1999, 2000, 2001• 4) Podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na

celkové zaměstnanosti v roce 1995• 5) Vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v

roce 1999, 2000, 2001 oproti základnímu roku 1995• 6) Hustota osídlení (počet obyvatel na 1 km2) v roce 1999, 2000,

2001• Stanovené váhy: • v1=0,3;v2=0,2;v3=0,2; v4=0,1;v5=0,15;v6=0,05

63

Hospodářsky slabé regiony•2004-2006: Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov + vojenské újezdy Ralsko a Mladá•Pozn: okresy Bruntál, Jeseník, Teplice, Louny a Most dle zásady, že soustředěná podpora může být poskytována konkrétnímu území jen v rámci jednoho typu podpory, jsou vzhledem ke svému zařazení do strukturálně postižených regionů, z vybraných hospodářsky slabých regionů vyňaty a jsou nahrazeny dalšími okresy, které se umístily v pořadí hned za nimi.

64

Hospodářsky slabé regiony• 2007-2013: Hodonín, Znojmo,

Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny

• území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá

65

Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností

• území okresů ve kterých souhrnné hodnocení nezaměstnanosti překračuje o 30 a více procentních bodů průměrnou hodnotu za území celé České republiky, a která nejsou zařazena mezi strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony.

66

Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností

• Vymezení (pro 2004-2006):Vymezení (pro 2004-2006):

• 1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. 1999, 2000, 2001, 2002

• Okresy:

• Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice (i pro 2007-2013)

67

Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností –

obce s rozšířenou působností

• 2007-2013: Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřice n. Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky

68

69

Socio-ekonomické a socio-demografické charakteristiky méně

příznivých venkovských oblastí (použito při přípravě Plánu SAPARD)

70

Socio-ekonomické a socio-demografické charakteristiky méně příznivých venkovských oblastí

• Nízká hustota obyvatelstvaNízká hustota obyvatelstva (tj. nižší než ½ průměru ČR=65,5 obyv./km2 v roce 1997; 64,6 obyv./km2 k 1.1. 2003) = sociodemografický

• Vysoká úroveň nezaměstnanostiVysoká úroveň nezaměstnanosti (tj. vyšší míra nezaměstnanosti než průměr zemí EU=11,3 v roce 1997; 8,0% v roce 2003) = socioekonomický

• Nízký HDPNízký HDP (tj. HDP/ob. nižší než 75% HDP/ob. V ČR v daném roce) = socioekonomický

71

Socio-ekonomické a socio-demografické charakteristiky méně příznivých venkovských oblastí

• Nízký příjem (důchod) ze v zemědělstvíNízký příjem (důchod) ze v zemědělství (tj. průměrný příjem pracujících v zemědělství nižší než 80% průměrného příjmu v zemědělství za ČR v daném roce) = socioekonomický

• Nepříznivá věková strukturaNepříznivá věková struktura (tj. a) poměr věkových skupin 15-19 : 60-64, který přesahuje 110% průměru ČR; b) poměr věkových skupin 5-14 : 55-64 let, který nedosahuje 119% průměru ČR) = sociodemografický

• Negativní populační vývojNegativní populační vývoj (tj. takový, kdy meziroční úbytek obyvatelstva přesahuje 0,5% při sledování desetiletého vývoje) = sociodemografický

72

Charakteristika českého venkova

73

Charakteristika českého venkovaAsi 14.000 sídel 6245 obcí – rok 2006 (nejnižší administrativní jednotky) – počet

se samozřejmě mění; stav v r. 2002: 6254; v r. 2003: 6249 obcí Základní formy sídel: MĚSTO: 527 v r. 2005 i 2006 (390 má více než 3000 obyv. 3 do

1000 obyv.), 524 měst (2002) a 526 v r. 2003, VES (vesnice): 5718 vesnic (2006) do července 2006, či 5723

(2003) MĚSTYS (od července 2006 – novela zák. 128/2000; zažádalo

předsedu Poslanecké sněmovny 120 z 390 před r. 1954), možnost žádat mají i další obce; bez nové působnosti, pouze změna razítka a hlavičkových papírů

HISTORICKÉ MĚSTO: 95 (všechny pod 3000 obyv. – opět žádost k předsedovi poslanecké sněmovny na základě novely zákona 128/2000)

74

Sociálně geografické termíny Sídlení soustavaSídlení soustava: množina sídel a prostorových vztahů mezi nimi. Je

podmíněna přírodními podmínkami, rozmístěním přírodních zdrojů surovin a energií, územní dělbou práce, uspořádáním komunikační sítě a společenskopolitickým vývojem

Struktura osídleníStruktura osídlení: týká se sídel (tj. i sídelní soustavy) včetně

diferenciace obyvatelstva

75

Sociálně geografické termíny Sídlo: Sídlo: prostorově oddělené seskupení lidských obydlí (domů),

hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém území, spojené s koncentrací lidských činností, s nejrůznějšími funkcemi (průmyslová, zemědělská, dopravní, těžební, lázeňská, rekreační, správní, vojenská, vzdělávací, zábavní) a specifickou komunitou fungující na na bázi sociální směny, rodinných, pracovních a zájmových vztahů

prostorově oddělená forma trvalého osídlení (obytné budovy a různý stupeň vybavenosti)

76

Sociálně geografické termíny Samota: Samota: sídlo s počtem obyvatel menším než 10 Obec: Obec: základní administrativní jednotka, může se sestávat i z

více sídel VesniceVesnice: : relativně kompaktní seskupení obytných budov,

zpravidla se základní vybaveností a a závislostí na hospodářském využívání půdy

77

Co je v Česku vesniceVelikostVelikost• do 2000 (sociologové)• Do 5000 (sociální geografové)• Město má více než 10 000 obyvatel (TERPLAN)InfrastruInfrastruktura (vybavenost)ktura (vybavenost)• Technická (sítě)• Občanská (služby)• Hospodářská (průmysl, zemědělství, služby, pracovní

příležitosti• BydleníCo nemá statut městaCo nemá statut města (splňuje kriteria dané

předpisem /především infrastruktura/, aby obec mohla obsluhovat region s 5,000 – 10,000 obyvateli).

78

Co je v Česku vesnice a co městoPodle zákona 128/2000 (Zákon o

obcích /obecní zřízení/) je městem sídlo nad 3000 obyvatel

Dříve: sídlení prostorový útvar s větším počtem obyvatel, z nichž většina nepřísluší k primárnímu sektoru, charakteristický způsob zástavby, výrazná rozvinutá výrobní zařízení a služby sloužící i pro jeho zázemí

79

Venkov (kvalitativní vymezení)• Evropská charta pro venkov, přijatá Parlamentním

shromážděním Rady Evropy, definuje rurální oblasti jako ten rozsah vnitrozemské a pobřežní krajiny zahrnující i malá města a vesnice, kde je hlavní její část používána pro:

• zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a rybářství

• ekonomické a kulturní aktivity tamních obyvatel

• rekreaci a oddych

• jiné účely jako je bydlení

80

Kvalitativní vymezení venkova

B. Kayser (francouzský sociální geograf): Nízká hustota obyvatelstva Nízká hustota zástavby (často prostorově

separovaná – půdorys vesnice (kruhová kolem návsi, rozptýlená v horách, podél silnice)

Agro-leso-pastevecké užití prostoru Příslušnost k malým komunitách (to vysvětluje

venkovské jednání) Reprezentace prostřednictvím rurální kultury

Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd

Documents