Oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb., vevveeve znění …€¦ · Oznámení podle zákona č. 100/ 2001 Sb. Přeložka silnice I/45 v rozsahu P řílohy č.3 Krnov – západní

PŘELOŽKA SILNICE I/45

KRNOV – ZÁPADNÍ OBCHVAT

Oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb., Oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb., Oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb., Oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb.,

veveveve znění pozdějších předpisůznění pozdějších předpisůznění pozdějších předpisůznění pozdějších předpisů

vvvv rozsahu Přílohy č.3rozsahu Přílohy č.3rozsahu Přílohy č.3rozsahu Přílohy č.3

VypracovalVypracovalVypracovalVypracovaliiii:::: Ing. Aleš Hanslík, Ing. Petr Gřunděl

Ostrava, září 2010

Oznámení podle zákona č. 100/ 2001 Sb. Přeložka silnice I/45 v rozsahu Přílohy č.3 Krnov – západní obchvat

DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o. STRANA 2

OBSAH:

A. Údaje o oznamovateli ....................................................................... 5

1. Obchodní firma ............................................................................................................................ 5

2. Sídlo ............................................................................................................................................. 5

3. Jméno a příjmení oprávněného zástupce oznamovatele ............................................................ 5

B. Údaje o záměru................................................................................. 6

I. Údaje o záměru 1. Název záměru a jeho zařazení ..................................................................................................... 6

1.1. Název záměru .............................................................................................................................. 6

1.2. Zařazení záměru .......................................................................................................................... 6

1.3. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................................ 6

2. Umístění záměru.......................................................................................................................... 7

3. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ............................................................ 8

4. Zdůvodnění potřeby ..................................................................................................................... 9

5. Stručný popis technického a technologického řešení záměru ................................................... 10

6. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ........................................ 16

7. Výčet dotčených územně samosprávných celků ........................................................................ 16

8. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 ................................................................................. 16

II. Údaje o vstupech 1. Zábor půdy ................................................................................................................................. 17

2. Kácení a mýcení zeleně .............................................................................................................. 18

3. Odběr a spotřeba vody .............................................................................................................. 19

4. Nároky záměru na energetické zdroje ....................................................................................... 19

III. Údaje o výstupech 1. Emise do ovzduší ........................................................................................................................ 19

2. Odpadní vody ............................................................................................................................. 21

3. Odpady vznikající při realizaci stavby ........................................................................................ 21

3.1. Zařazení odpadů podle vyhlášky č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů)......................................... 22

4. Rizika havárií vzhledem k použitým látkám a technologiím ...................................................... 23

C. Údaje o stavu životního prostředí .................................................. 24

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ............................. 24

1.1. Územní systémy ekologické stability ......................................................................................... 24

1.2. Zvláště chráněná území ............................................................................................................. 25

1.3. Území soustavy Natura 2000 .................................................................................................... 27

1.4. Významné krajinné prvky, památné stromy .............................................................................. 29

1.4.1. Významné krajinné prvky .................................................................................................. 29

1.4.2. Památné stromy ................................................................................................................ 30

1.5. Fauna a flóra ............................................................................................................................. 30

1.6. Krajina a krajinný ráz ................................................................................................................. 38

1.7. Charakter osídlení území ........................................................................................................... 39

1.8. Staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území .................................................. 40

1.9. Území historického, kulturního nebo archeologického významu, kulturní památky ................. 41

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně ovlivněny ................................................................................................................. 43

2.1. Klimatické poměry ..................................................................................................................... 44

2.2. Ovzduší ...................................................................................................................................... 45

4. Geofaktory životního prostředí .................................................................................................. 50

4.1. Půda, charakteristika půdních typů v lokalitě ........................................................................... 51



D. Údaje o vlivu záměru na životní prostředí ..................................... 55

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) .................................................................... 55

1.1. Vliv na ovzduší a klima .............................................................................................................. 56

1.2. Vliv na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky ........................................................... 60

1.3. Vliv na povrchové a podzemní vody .......................................................................................... 61

1.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí .......................................................................................... 62

1.5. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ............................................................................................ 62

1.6. Vlivy na krajinu .......................................................................................................................... 64

1.7. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky ............................................................................. 64

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ........................................................... 64

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice .................... 65

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů .................. 66

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech; neurčitosti při specifikaci vlivů .............................. 68

E. Porovnání variant řešení záměru .................................................... 70

F. Doplňující údaje ............................................................................. 72

1. Seznam obrázků......................................................................................................................... 72

2. Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................. 72

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru .......... 73 H. Použité zdroje ................................................................................. 76

I. Přílohy .............................................................................................. 78

Příloha č. 1: Vyjádření Stavebního úřadu města Krnova k navrhovanému záměru z hlediska územně plánovací dokumentace .................................................................................................................... 79

(ÚP města Krnova, ÚP obce Brantice) ............................................................................................... 79

Příloha č. 2: Vyjádření Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k možnému ovlivnění soustavy NATURA 2000 (§ 45i, 45h zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění) ..................................................... 82

Příloha č. 3: Hluková studie ............................................................................................................... 84

Příloha č. 4: Rozptylová studie ........................................................................................................... 85

Příloha č. 5: Biologické hodnocení dle ů 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění ..................... 86

Příloha č. 6: Situace stavby v katastrální mapě (samostatný výkres) ............................................... 87



Seznam použitých zkratek

B(a)P benzo(a)pyren

DSP dokumentace pro stavební povolení DÚR dokumentace pro územní řízení EVL Evropsky významná lokalita (součást soustavy Natura 2000)

HIA health impact assessment (posuzování vlivů na veřejné zdraví)

CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněná ložisková území IAD individuální automobilová doprava

JJV jihojihovýchod

k.ú. katastrální území

KrÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje KÚ konec úpravy LHC lesní hospodářský celek

MěÚ městský úřad MK místní komunikace MO místní obslužná (komunikace) MÚK mimoúrovňová křižovatka OPVZ ochranné pásmo vodního zdroje p.t. pod terénem PHM pohonné hmoty

POV postup a organizace výstavby PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa

SO stavební objekt SmVaK Severomoravské vodovody a kanalizace a.s.

SSMSK Správa silnic Moravskoslezského kraje příspěvková organizace

SSZ světelná signalizační zařízení

SZ severozápad

SZÚ státní zdravotnický ústav

ÚAN území s archeologickými nálezy

ÚPD územně-plánovací dokumentace

ÚSES Územní systém ekologické stability

ÚSKP ústřední seznam kulturních památek

VKP významný krajinný prvek

VO veřejné osvětlení

VSV východoseverovýchod

ZJZ západojihozápad

ZPF zemědělský půdní fond

ZÚ začátek úpravy

ZÚR MSK Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje



A. Údaje o oznamovateli

1. Obchodní firma Město Krnov

2. Sídlo Hlavní náměstí 1

794 01 Krnov

3. Jméno a příjmení oprávněného zástupce oznamovatele Renata Ramazanová starostka města

Ing. Bedřich Marek místostarosta

Ing. Pavel Doležel vedoucí odboru regionálního rozvoje

Na základě smlouvy na zhotovení projektové dokumentace sepsané mezi investorem záměru a zhotovitelem projektové dokumentace, pověřil oznamovatel zpracováním Oznámení záměru následující pověřenou firmu:

Pověřená firma: DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o.

IČ: 427 673 77

DIČ CZ42767377

Sídlo pověřené firmy: Masarykovo nám. č.5/5

702 00 Ostrava 1

Odpovědný zástupce firmy: Ing. Petr Gřunděl

Telefon: 595 132 065; 724 344 117

Fax: 595 132 060



B. Údaje o záměru

I. Základní údaje

1. Název záměru a jeho zařazení

1.1. Název záměru Předmětný záměr nese název „Přeložka silnice I/45 Krnov-západní obchvat“.

1.2. Zařazení záměru Dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je záměr „Přeložka

silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ zařazen do

Kategorie II Záměry vyžadující zjišťovací řízení.

sloupec B Krajský úřad – v tomto případě Krajský úřad Moravskoslezského kraje

bod 10.6 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy, záměry neuvedené v kategorii I, sloupec B

Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů je Krajský úřad Moravskoslezského kraje.

1.3. Kapacita (rozsah) záměru Předmětný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je liniovou stavbou

navrženou do nezastavěného prostoru západně od města Krnova, mezi západní okraj zástavby města a východní okraj městské části Ježník. Záměr byl projekčně zpracován v roce 2009 společností DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o. ve dvou variantách, které se od sebe navzájem liší pouze technickým řešením napojení na stávající silniční síť (řešení mimoúrovňové oproti napojení pomocí okružních křižovatek). Varianta s úrovňovým napojením (prostřednictvím okružních křižovatek) však neodpovídá očekávaným dopravním intenzitám v dalších letech, a proto je tato varianta dále uváděna jako varianta alternativní. Záměr jako takový je ve výsledné variantě rozdělen do 27 stavebních objektů, kterými jsou jak úprava území, přeložky stávajících pozemních komunikací a inženýrských sítí, tak výstavba mostních objektů a vegetační úpravy spolu s rekultivačními pracemi. Alternativní varianta se skládá celkem z 18 stavebních objektů, z nichž některé jsou v hlavních rysech shodné – např. most přes ulici Ježnickou, přeložky inženýrských sítí apod.

Dominantními stavebními objekty jsou v obou variantách SO C 101 – Silnice I/45 obchvat, SO C 201 Most přes polní cestu v km 1,000 a SO C 202 Most přes silnici III/45810 v km 2,160. Silnice v nové trase nahradí stávající dopravní propojení silnic I/45 a I/57 – ulici Partyzánskou, která je obklopena oboustrannou obytnou zástavbou. Předložené technické řešení navazuje na severovýchodní obchvat města Krnova, který je v roce 2010 stavebně povolován (pro severovýchodní obchvat bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí).

Jak již bylo výše uvedeno, je záměr řešen ve dvou variantách, které byly projednány s dotčenými orgány státní správy, se zástupci obcí a s provozovateli inženýrských sítí nacházejících se v zájmovém území. Výsledná varianta počítá s mimoúrovňovým řešením styku navrhované přeložky se stávajícími silnicemi I/45 i I/57; varianta alternativní počítá s řešením styku přeložky se silnicí I/45 i I/57 pomocí okružních křižovatek (alternativní varianta však kapacitně nedostačuje výhledovým dopravním intenzitám).



Záměr jako takový představuje poměrně značnou změnu v organizaci dopravy i v systému obsluhy lesních porostů a zemědělsky využívaných ploch. Z tohoto důvodu je navržen SO C 108 – Přeložka lesní cesty v km 1,400 – 1,900 resp. dílčí přeložky a úpravy polních a účelových komunikací v začátku a konci úpravy.

Ve variantě výsledné je celková délka přeložky silnice I/45 (po odečtení ramp MÚK) je 2,345 km, spolu s rampami MÚK je pak délka 4,04 km. Silnice I/45 je v této variantě navržena jako dvoupruhová, směrově nerozdělená komunikace kategorie S 9,5/80. V úseku km 1,860-1,525 pro jízdu ve směru staničení a v km 1,665-2,420 pro jízdu proti směru staničení je navrženo zvětšení počtu jízdních pruhů ve stoupání.

Ve variantě alternativní je v drtivé většině své trasy silnice I/45 řešena obdobně jako u varianty výsledné. Rozdílné je pouze napojení křižovatek na stávající silnice I/57 a I/45, které je navrženo pomocí úrovňových jednopruhových okružních křižovatek. Celková délka úpravy (trasy) je 3,2 km. V úseku 0,860-1,430 pro jízdu ve směru staničení a v úseku 1,570-2,420 pro jízdu proti směru staničení je navrženo zvětšení počtu jízdních pruhů ve stoupání.

2. Umístění záměru Kraj: Moravskoslezský

Okres: Bruntál

Obec: Krnov

Katastrální území: 609 480 Brantice

674 737 Krnov-Horní Předměstí

674 770 Krásné Loučky

Stávající sil. I/45 je od Bruntálu vedena jako dvoupruhová komunikace přes centrální část

města, kde protíná silnici I/57 a vede dále k hraničnímu přechodu Krnov/Pietrowice. Za stávajícího

stavu hraje velmi významnou roli silnice III/45820 (ul. Partyzánů, která je významnou vnitroměstskou

spojnicí silnic I/57 a I/45, a na kterou je dopravním značením naváděná doprava ve směru Bruntál –

Město Albrechtice tak, aby alespoň část dopravy byla odkloněna z úzkého centra města.

Terén v místě plánované přeložky je poměrně dosti kopcovitý. Ve stávajícím stavu jsou

plochy využívány jako travní plochy a lesní porosty. Silnice I/45 vede ve směru do Krnova

oboustrannou zástavbou a se silnicí I/57 se stýká v okružní křižovatce u nákupního centra Hypernova.

Dále vede zástavbou severním směrem (společně se silnicí I/57), od které se odklání taktéž na okružní

křižovatce. Jako ulice Jesenická resp. Petrovická pokračuje dále (obklopena zástavbou) severním

směrem, překračuje železniční trať a končí na hranicích s Polskem.

Odklon trasy severním směrem nastává u stávající odbočky ze silnice I/45 k obci Brantice.

Nová trasa silnice I/45 se od trasy stávající odklání rozštěpovou (mimoúrovňovou) křižovatkou. Trasa

je dále vedena nezastavěným územím a kříží několik liniových útvarů – v km 1,160 polní cestu a

místní vodoteč (mostním objektem C 202) v km 2,26 stavebního staničení silnici III/45810 (ulici

Starou Ježnickou), která je spojnicí města Krnova a městské části Ježník. Trasa přeložky dále

pokračuje severním směrem a napojuje se na plánovaný severovýchodní obchvat města Krnova.

Lze konstatovat, že zájmové území se nachází ve výseči mezi stávajícími silnicemi I/45 a I/57.

Díky povinnosti dodržet normou stanovené technické parametry větví MÚK u napojení na stávající

I/45 (u odbočky na obec Brantice) je k úpravě navrženo i toto napojení (křižovatka se silnicí III/4589).



Obrázek č. 1: Orientace předmětného záměru ve výřezu mapy

3. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Předkládaný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je liniovou stavbou, jejímž cílem je odstranění zejména tranzitní dopravy směřující do města Krnova po silnicích I/57 (ze směru od Města Albrechtice, který zahrnuje i proud přijíždějící z Polska prostřednictvím hraničního přechodu Bartultovice – Trzebina) resp. I/45 (od Bruntálu). Tato tranzitní doprava je nyní dopravním značením naváděna na ulici Partyzánů, která je také využívána pro rezidenční účely. Pokud tranzitní doprava nevyužije ulici Partyzánů, vjede do centra města, které je dopravně přetíženo. V centru města pak nastane distribuce do dalších směrů prostřednictvím okružních křižovatek.

Kumulace vlivů záměru s liniovými stavbami

Přeložka silnice I/45, která je v předloženém dokumentu posuzována, je součástí souborné koncepce obchvatu města Krnova. V roce 2010 se stavebně povoluje „Severovýchodní obchvat města Krnova“, tedy přeložka silnice I/57 do nezastavěného území, které zajistí odstranění tranzitní dopravy projíždějící po silnici I/57. Severovýchodní obchvat města byl projekčně zpracován společností DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o. ve stupni DSP v březnu 2006. Začátek úpravy je v místní části Krnov – Krásné Loučky, kde se odklání na sever směrem k železniční trati, kterou mimoúrovňově kříží. Trasa dále vede mimo centrum města těsně okolo hranice s Polskem, kříží řeku Opavici a prochází ochranným pásmem vodního zdroje. Trasa prochází záplavovým územím a na stávající silnici I/57 se napojuje okružní křižovatkou v městské části Petrův důl. Celková délka úpravy je 7,862 km a na posuzovaný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ se stavba napojuje v blízkosti Kabátova kopce. Je uvažováno, že při výstavbě posuzovaného záměru již bude severovýchodní obchvat města v provozu. Bez výstavby severovýchodního obchvatu je realizace posuzovaného záměru možná, vyžádá si však úpravu technického řešení napojení na silnici I/57.

Posuzovaný

záměr

ul. Partyzánů -

stávající propojení

silnic I/45 a I/57



Spolupůsobení posuzovaného záměru a Severovýchodního obchvatu Krnova je očekáváno a je možno jej chápat jako pozitivní. Realizací obou staveb dojde k výraznému snížení počtu vozidel projíždějících městem. Zákaz vjezdu těžkých nákladních vozidel do centra a jejich vymístění na okraj města Krnova pak lze podpořit např. instalací dopravního značení.

V zájmové lokalitě není uvažováno s výstavbou jiných liniových staveb, kumulační působení je tedy možno vyloučit.

Kumulace vlivů záměru s ostatními záměry

V Krnově je plánována realizace několika záměrů řešících statickou dopravu. Jedná se např. o výstavbu parkovacích ploch na ulicích Rooseveltova-Petrovická. Plánuje se rovněž zprovoznění několika drobných zařízení pro sběr a výkup odpadů. Žádný z těchto záměrů není navržen v trase posuzovaného záměru, ani v jejím blízkém okolí. Spolupůsobení posuzovaného záměru s uvedenými záměry lze proto vyloučit.

Na základě konzultací s odpovědnými pracovníky MěÚ Krnov bylo zjištěno, že v lokalitě jižně od ulice Ježnické (vpravo ve směru staničení) je plánována výstavba rodinných domů. V současné době se však v této lokalitě obytné objekty nachází jen několik starších objektů, které byly hodnoceny v hlukové studii. Na základě předběžné opatrnosti proto byl do projektové dokumentace zařazen i objekt řešící protihluková opatření.

4. Zdůvodnění potřeby Město Krnov je jedním z významných měst Moravskoslezského kraje, také někdejšího okresu

Bruntál, a tvoří centrum mikroregionu v polském příhraničí. Poloha města je determinována zejména přírodními charakteristikami: město leží na soutoku řek Opavy a Opavice na úpatí vrchů Cvilín, Bezručův vrch a Kabátův kopec. Tyto přírodní charakteristiky daly ráz i navazujícím charakteristikám antropogenním, zejména liniovým útvarům v krajině (silnice, železnice), obdobně jak je tomu u města Opavy.

Postupné zvyšování dopravních intenzit v 1. polovině 20. století, a strmý nárůst počtu dopravních prostředků ve 2. polovině 20. století se zejména v residenčních centrech měst ukázaly být závažným problémem ve vztahu k pohodě bydlení, veřejnému zdraví i bezpečnosti jako takové. Z obrázku č. 1 je zřejmé, že silnice byly v okolí města Krnova budovány podél vodních toků Opavy (nynější silnice I/45 spojující Krnov a Bruntál) a Opavice (nynější silnice I/57 propojující Opavu s Krnovem a Městem Albrechtice) a také v sedlech mezi oblými vrcholy okolo města (ul. Ježnická směrem k městské části Ježník). Význam propojení Opavy s Městem Albrechtice a dále k hranicím s Polskem vzrostl díky otevření hraničního přechodu Trzebina (PL) - Bartultovice (CZ) pro nákladní vozidla bez omezení tonáže. Obdobně je pro nákladní dopravu významný i přechod Krnov-Petrowice.

Dopravní řešení, které přivádí veškerou dopravu do centra města, v němž probíhá distribuce do dalších směrů je sice praktické pro dopravu cílovou, ale postrádá praktičnost pro vozidla projíždějící městem jako tranzit. Díky stále narůstajícím počtům vozidel na silniční sítí se stává doprava jako taková v centru města obtěžujícím faktorem; vymístění dopravních tepen do extravilánu je zejména v posledních 10 letech jednou z prioritních snah municipalit.

U vedení tranzitní dopravy přes residenční oblasti lze vypozorovat i nepřímo působící faktory, které jsou jen stěží odstranitelné jiným opatřením, než vymístěním této dopravy mimo intravilán. Mimo obtížně stanovitelné (měřitelné) míry subjektivní pohody bydlení se jedná o tvorbu fragmentů daného sídla, kdy je dané město rozděleno silnicí na obtížně prostupné části, dále o stále se opakující střety vozidel s chodci a cyklisty nejen na místech určených pro přecházení pozemní komunikace, ale i podél předmětných silnic.



Posuzovaný záměr je stavbou, která reaguje na negativní aspekty dopravy popsané v odstavcích výše. Přeložka silnice I/45 není v Krnově jedinou stavbou, jejímž cílem je odvedení tranzitní dopravy z centra města. Nepoměrně významnější stavbou je přeložka silnice I/57 – Severovýchodní obchvat města, na kterou posuzovaný záměr na začátku úpravy navazuje. Význam záměru tedy spočívá v:

- kompletaci obchvatu města Krnova (spolu s realizací Severovýchodního obchvatu – přeložky silnice I/57);

- odvedení zejména těžkých nákladních vozidel projíždějících městem jako tranzit z centra města resp. z residenční ulice Partyzánů;

- příspěvku ke zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech a k bezpečnosti cyklistů pohybujících se v intravilánu města snížením počtu vozidel v centru města (opět ve spojení se Severováchodním obchvatem);

- zvýšení komfortu pro řidiče projíždějící Krnovem v proudu tranzitní dopravy bez nutnosti zajíždět do centra města (nižší rychlost pohybu dopravního proudu, tvorba kolon, průjezd křižovatkami);

- zklidněním jízdy vozidel (s odkazem na předcházející bod) projíždějící Krnovem;

Výše uvedené argumenty se týkají nejen parametrů dopravně technických, ale obsahují také zdůvodnění z hlediska veřejného zdraví. Při hodnocení záměru je nutné zohlednit, že hluková zátěž je a stále bude jedním z nejpalčivějších problémů městských center. Tento problém ovšem nelze řešit jinak, než odstraněním tranzitní dopravy mimo městská centra. V rámci tohoto dokumentu byla zpracována hluková studie, která vychází z platné legislativy týkající se hlukové zátěže (nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). Hluk jako takový, je brán jako bezprahově působící noxa. Použití korekce pro starou hlukovou zátěž sice pro současný stav zajistí soulad s limity a požadavky platné legislativy, ale není omluvou pro expozici značné skupiny populace intenzivním zátěžím.

Dalším důvodem pro posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, je také vyjádření MěÚ Krnov č.j. Mukrn/201037844/RR/UP/La ze dne 11.8.2010, kterým bylo konstatováno, že podstatná část posuzovaného záměru není v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, a že pro další projekční přípravu je nutné provést změnu ÚPD, nejlépe na základě výsledků procesu dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Nesoulad záměru s ÚPD města Krnova a ÚPD obce Brantice spočívá v občasném vybočení záměru z koridoru stanoveného pro dopravní stavby, a to jak v ÚPD města Krnova (posuzovaný záměr zasahuje do plochy ponechané jako územní rezerva pro drobnou výrobu a výrobní služby), tak ÚPD obce Brantice.

5. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Posuzovaný záměr je zpracován ve dvou projekčních variantách, které se od sebe liší pouze

napojením na stávající silniční síť. Varianta, která je vedena jako výsledná, řeší toto napojení pomocí mimoúrovňových křižovatek, varianta alternativní řeší napojení pomocí křižovatek okružních, přičemž se očekává, že vzhledem k narůstajícím dopravním intenzitám nebudou úrovňové křižovatky kapacitně dostačovat, a řešením tedy bude pouze napojení mimoúrovňové.

Z hlediska směrového vedení hlavní trasy je trasa jednoznačně stabilizována do výsledného koridoru, kde trasy respektují přirozenou konfiguraci terénu tak, aby byly dodrženy zadané návrhové parametry a aby zároveň byly minimalizovány zemní práce a zásah tělesa stavby do okolí.



Vzhledem k předpokládaným intenzitám provozu na obchvatu sil. I/45 byla v souladu se zadáním uvažována návrhová kategorie S 9,5/80.

C 101 Silnice I/45 - obchvat Jedná se o hlavní stavební objekt řešící převedení stávající silnice I/45 mimo centrum Krnova.

Je navržena dvoupruhová, směrově nerozdělená komunikace v kategorií S 9,5/80. Objekt začíná v místě ukončení Rampy 1 (MÚK Jih). Konec úpravy objektu bude v km 3,190, kde plynule navazuje na rampu 1 objektu C 103 (MÚK Sever). Celková délka úpravy v základní kategorií S 9,5 po odečtení ramp MÚK bude cca. 2,345 km. Celková délka hlavní trasy včetně navazujících ramp objektu C 102 a C103 bude cca. 4,04 km.

V úseku km 1,860 – 1,525 pro jízdu ve směru staničení a v úseku km 1,665 - 2,420 pro jízdu proti směru staničení je navrženo zvetšení poctu jízdních pruhu ve stoupání pro umožnění předjetí pomalých vozidel.

Směrové řešení

Trasa obchvatu začíná v prostoru Rampy 1 rozštěpové křižovatky se stávající sil. I/45 levostranným obloukem R = 650 m, s přechodnicemi délky 150 m. Na tento oblouk přímo navazuje pravostranný oblouk R = 670 m s přechodnicemi délky 150 a 160 m. Navazuje levostranný oblouk R=3000 m s přechodnicemi délky 180 a 300 m. Následuje přímá, kterou se trasa dostává do prostoru MÚK Sever, kde tvoří obousměrnou rampu, která je součástí obj. C 103.

Výškové řešení

Výškové řešení trasy obchvatu je striktně podmíněno konfiguraci terénu a polohou křížených komunikací. V prostoru rampy 1 MÚK jih trasa přechází údolnicovým obloukem R = 5300 m do stoupání 4,5%, kterým se trasa dostává v km 1,593 do svého nejvyššího místa v hřebeni/údolí mezi Kosteleckým vrchem a vrchem Svinná. Za vrcholem trasa přechází vrcholovým obloukem R = 5000 m do klesání 4,5%. Za křížením údolí Ježnického potoka trasa přechází údolnicovým obloukem R = 4125 m do stoupání 2,52%, kterým pokračuje do hřebene mezi Vyhlídkou a Kabátovým vrchem, kde vrcholovým obloukem R = 5000 m přechází do klesání 4,5%, kterým pokračuje až do prostoru MÚK Sever.

Příčný sklon

Základní příčný sklon komunikace je navržen 2,5 %. Klopení v obloucích je max. 4,5% (pro oblouky R = 650-670 m).

Konstrukce vozovky

Konstrukce vozovky komunikace byla orientačně zvolená na základě katalogu vozovek TP 170. Je uvažována následující konstrukce (D0-N-3):

Asfaltový beton pro obrusné vrstvy ACO 40 mm

Asfaltový beton pro ložné vrstvy ACL 70 mm

Asfaltový beton pro podkladní vrstvy ACP 60 mm

Kamenivo zpevněné cementem KSC I 170 mm

Štěrkodrť frakce 0/32 ŠD min. 250 mm

Celkem min. 590 mm

V úseku komunikace, kde je to z hlediska výšky násypu nutné, jsou navržena ocelová svodidla typu NH4.



Odvodnění

Odvodnění vozovky je zajištěno příčným a podélným sklonem vozovky do nezpevněné krajnice. Podél komunikace jsou navrženy příkopy dovedené do stávajících příkopu v prostoru stávající křižovatky. Odvodnění pláně je zajištěno příčným spádem min. 3%. V prostoru zářezu je uvažováno s odvodněním pláne drenážními rýhami vyvedenými na konci zářezu do silničních příkopů. Odvodnění trasy je uvažováno následovně:

Začátek trasy podél stávající silnice I/45 a část trasy do km 0,930 jsou odvodněny příkopy svedenými do stávajících příkopů podél. silnice I/45 s využitím stávajícího odvodnění směrem do reky Opavy, v rámci odvodnění je nutno zřídit propustky pod silnici I/45, pod přeložkou stávající sil. I/45 a pod přeložkou místní komunikace

Úsek trasy mezi km 0,930 – 1,600 je odvodněn příkopy zaústěnými do Kosteleckého potoka. V rámci odvodnění bude nutno zřídit propustek pod polní cestou Úsek trasy v úseku 1,600 – 2,850 bude odvodněn příkopy do Ježnického potoka, v rámci odvodnění je nutno zřídit propustky pod účelovou komunikací, a pod silnicí III/45810.

Úsek trasy v km 2,85 – KÚ včetně MÚK Sever je odvodněn do systému odvodnění navrženého v rámci obchvatu sil. I/57 – odvodnění navazuje na navržené příkopy podél sil. I/57 popřípadě je přímo odvedené do vodoteče Hůrka. V rámci realizace odvodnění je nutné zřídit propustky pod rampami MÚK Sever a prodloužit nebo nove vybudovat propustky pod severovýchodním obchvatem Krnova.

C 102 MÚK Jih Součástí objektu neúplné rozštěpové křižovatky MÚK Jih je rampa 1, která v km 3,190

navazuje na hlavní trasu a rampa 2. Rampa 1 je navržena jako jednopruhová přímá rampa s návrhovou/směrodatnou rychlostí 80 km/h. Rampa 2 je navržena jako jednopruhová přímá rampa s návrhovou/směrodatnou rychlostí 70 km/h.

Minimální poloměr směrového oblouku větve rampy 1 je 650 m, rampy 2 je 430 m. Komunikace jsou navrženy jako jednopruhové rampy s šířkou vozovky 5,50 m. Výškové řešení Maximální podélný sklon rampy 1 je do 4,5%. Výškové oblouky odpovídají návrhové rychlosti. Maximální podélný sklon rampy 2 je do 6,47%. Výškové oblouky odpovídají návrhové rychlosti. Základní příčný sklon rampy je navržen jednostranný 2,5 %. Konstrukce vozovky a vybavení silničním svodidlem je identická jako u objektu C 101.

Odvodnění vozovky je zajištěno příčným a podélným sklonem vozovky do nezpevněné krajnice. Podél komunikace jsou navrženy příkopy dovedené do stávajících příkopů v prostoru stávající křižovatky. Odvodnění pláně je zajištěno příčným spádem min. 3%. V km 0,530 rampy 2 je navržen propustek.

C 103 MÚK Sever Jako Rampa 1 je označována část západního obchvatu od km 3,190 objektu C 101. V první

části je rampa 1 navržena jako dvoupruhová obousměrná větev s návrhovou rychlostí 80 km/h, od km 3,835 jako jednopruhová jednosměrná vratná rampa napojující obchvat ve směru ze silnice I/57 od Krnova. Návrhová rychlost vratné rampy je 40 km/h. Rampa 2 je přímou jednopruhovou rampou spojující obchvat sil. I/45 a sil. I/57 směr Krnov – návrhová rychlost větve je 50 km/h. Rampa 3 je přímou jednopruhovou rampou spojující obchvat sil. I/45 a sil. I/57 směr Město Albrechtice – návrhová rychlost větve je 50 km/h. Rampa 4 je přímou jednopruhovou větví spojující sil. I/57 ve směru od Města Albrechtice s obchvatem sil. I/45 – návrhová rychlost větve je 50 km/h.



Rampa 1 směrové navazuje na hlavní objekt obchvatu C101 v km 3,129. Od km 3,190 až 3,818 je rampa navržena v levostranném oblouku jako dvoupruhová obousměrná se směrovými parametry R = 415 m a přechodnicemi délky 120 a 40 m, od km 3,818 je rampa 1 navržena jako vratná s následujícími parametry: R = 64 m, přechodnice délky 40 m. Směrové řešení větví 2, 3 a 4 MÚK odpovídá návrhové rychlostí ramp: 50 km/h.

Minimální směrové parametry ramp jsou následující:

Rampa 2 : R = 150 m, přechodnice délky 50 m.



Rampa 1 je od km 3,190 navržena jako dvoupruhová obousměrná větev, od km 3,835 jako jednopruhová jednosměrná vratná rampa s šířkou zpevnění 5,50 m + rozšíření v oblouku Rampy 2,3 a 4 jsou řešeny jako jednopruhové rampy s šířkou zpevnění 5,50 m +rozšíření v oblouku. Návrh výškového řešení odpovídá návrhové rychlosti – maximální podélný sklon nepřesahuje 7%. Základní příčný sklon komunikace je navržen 2,5 %. V oblouku je pak sklon dostředný 2,5%, v části rampy 1 je dostředný sklon 4%.

Konstrukce vozovky ramp je shodná s konstrukcí vozovky hlavní trasy a byla orientačně zvolena na základě katalogu vozovek TP 170.

Odvodnění vozovky je zajištěno příčným a podélným sklonem vozovky do nezpevněné krajnice. Podél komunikace jsou navrženy příkopy dovedené do příkopu podél obchvatu sil. I/57 popř. přímo do vodoteče Hůrka. Odvodnění bude svedeno do vodoteče procházející drážními propustky, bude tedy nutné posoudit kapacitu propustku v evid. km 2,296.

C 104 Přeložka stávající sil. I/45 – MÚK Jih V rámci realizace mimoúrovňové rozštěpové křižovatky je nutno přeložit stávající silnici I/45

do nové polohy, která umožní realizaci větví MÚK Jih a napojení obchvatu sil. I/45. Po převedení silnice I/45 na obchvat se předpokládá převedení této komunikace do kategorie silnic II. třídy. Přeložka stávající sil. I/45 je uvažována v kategorií S 9,5/70, směrodatná rychlost je uvažována 80 km/h.

Trasa přeložky se odklání ze stávající trasy levostranným oblokem R = 600m (L = 70m), na který přímo navazuje pravostranný oblouk R = 450 m. Maximální podélný skon je navržen 2,8%, min. poloměr údolnicového oblouku je 2300 m. Základní příčný sklon komunikace je navržen 2,5 %. Klopení v obloucích je max. 4,5% (pro oblouk R = 450 m). Konstrukce je navržena shodne s konstrukcí vozovky hlavní trasy a byla orientačně zvolená na základe katalogu vozovek TP 170. V úseku komunikace, kde je to z hlediska výšky násypu nutné, jsou navržena ocelová svodidla typu NH4.

Odvodnění vozovky je zajištěno příčným a podélným sklonem vozovky. Voda z komunikace je svedena do nezpevněné krajnice a pak do silničních příkopů, které následně svádějí vodu do stávajících vodotečí (příkopů) zaústěných do řeky Opavy. Odvodnění pláne je zajištěno příčným spádem min. 3%.

C 105 Přeložka sil. III/4589 Potřeba přeložky silnice III/4589 (spojnice silnice I/45 k obci Brantice) souvisí s nutností

přeložky stávající sil. I/45 (objekt C 104), do které se sil. III/4589 napojuje. Trasa úpravy silnice III/4589 je v přímé. Komunikace je navržena v kategorií S 6,5 – šířka vozovky je navržena 5,50 m. Podélný sklon nepřesahuje 5,8%. Konstrukce vozovky komunikace byla orientačně zvolená na základě



katalogu vozovek TP 170. Odvodnění vozovky je zajištěno příčným a podélným sklonem vozovky do okolního terénu a přilehlých příkopů. Odvodnění pláně je zajištěno příčným spádem min. 3%.

C 106 Přeložka místní komunikace v Branticích Realizací mimoúrovňové křižovatky MÚK Jih dojde ke změně dopravní obsluhy území.

Stávající napojení obslužné komunikace pro příjezd k rodinným domkům podél. sil. I/45 v Branticích bude uslepeno. Nové napojení je navrženo ze sil. III/4589 a je navrženo jako jednopruhová místní obslužná komunikace s krajnicemi v kategorií MO1k -/4/30. V prostoru napojení na silnici III/4589 je místní komunikace řešena jako dvoupruhová v kategorií MO2k -/6,5/30. V prostoru zástavby je před koncem na komunikace navrženo obratiště, které zároveň slouží pro míjení vozidel.

C 107 Přeložka účelové komunikace v ZÚ Realizací obchvatu sil I/45 dojde k přerušení stávající lesní cesty v údolí mezi Kosteleckým

vrchem a Svinnou. Tato polní cesta je dotčena v délce cca 500 m a bude přeložena do souběhu s obchvatem sil. I/45. Lesní cesta je navržena v parametrech lesní svozové cesty s šířkou zpevnění 3,0 m. Parametry komunikace odpovídají polní cestě v kategorií P4/30. Vzhledem ke konfiguraci terénu a vzdálenost mezi sil. I/45 a lesní cestou je uvažováno s osazením svodidla na straně přilehlé k sil. I/45.

C 108 Přeložka lesní cesty v km 1,400 – 1,900 Realizací obchvatu sil I/45 dojde k přerušení stávající lesní cesty v údolí mezi Kosteleckým

vrchem a Svinnou. Tato polní cesta je dotčena v délce cca 640 m a bude přeložena do souběhu s obchvatem sil. I/45. Lesní cesta je navržena v parametrech lesní svozové cesty s šířkou zpevnění 3,0 m. Parametry komunikace odpovídají polní cestě v kategorií P4/30. Vzhledem ke konfiguraci terénu a vzdálenost mezi sil. I/45 a lesní cestou je uvažováno s osazením svodidla na straně přilehlé k sil. I/45. Součástí objektu bude výhybna.

C 109 Rekonstrukce polní cesty v MÚK Sever V rámci realizace mostu C 205 nad polní cestou dojde k potřebě její rekonstrukce po ukončení

výstavby mostu. Rekonstrukce bude provedena v parametrech původní komunikace – P4/30 v délce cca 40 m.

C 110 Přeložka účelové komunikace v KÚ V rámci realizace MÚK Sever bude dotčena stávající účelová komunikace napojující okolní

nemovitosti na sil. I/57 a křížící trať Jindřichov ve Slezsku – Krnov v drážním km 2,910. Přeložka účelové komunikace je navržena tak, aby došlo k co nejmenšímu dotčení drážních pozemků. Komunikace bude přeložena kategorií P4/30 v délce cca 730 m a bude napojena na opuštěnou silnici I/57 (po výstavbě Severovýchodního obchvatu Krnova). Součástí objektu bude výhybna.

C 201 Most na rampě 1 MÚK Jih Objekt řeší převedení silnice I/45 (RAMPA 1) pres přeložku bruntálské ulice (I/45). Niveleta

je vedena s ohledem na výšku průřezu nad pozemní komunikací. Nosná konstrukce mostu je tvořena předpjatým monolitickým spojitým trámem s konstantní výškou průřezu. Rozpětí polí je 22,50+30,00+30,00+22,50 m. Výška mostní konstrukce H=1,50 m. Šířka vozovky celkem činí 7,5 m. Délka přemostění je 105 m. Založení mostu je plánováno hlubinné na velkoprůměrových pilotách.

C 202 Most přes polní cestu km 1,160 Objekt řeší převedení silnice I/45 přes polní cestu a místní potok. Nosná konstrukce mostu je

tvořena předpjatým náběhovaným monolitickým spojitým trámem. Rozpětí polí je 26,25+35,00+40,00+40,00+30,00 m. Výška mostní konstrukce H=1,00-3,40 m. Šířka vozovky celkem činí 13,0 m. Délka přemostění je 171,25 m. Založení mostu je plánováno hlubinné na velkoprůměrových pilotách.



C 203 Most přes silnici III/45810 v km 2,26 Objekt řeší převedení silnice I/45 pres silnici III/45810 (ul. Ježnická). Nosná konstrukce mostu

je tvořena předpjatým náběhovaným monolitickým spojitým trámem. Rozpětí polí je navrženo 26,25+35,00+45,00+45,00+33,75 m. Výška mostní konstrukce H=1,00-3,75m. Šířka vozovky celkem činí 13,0 m. Délka přemostění je 185m. Založení mostu je plánováno hlubinné na velkoprůměrových pilotách. Pro snížení šíření hluku z mostního objektu navrhujeme (v rámci kompenzačních opatření uvedených v kapitole D.IV) na mostě osazení plného zábradlí popřípadě řešení zábradlí např. z betonových svodidel či citybloků.

C 204 Most přes silnici I/57 Objekt řeší převedení silnice I/45 (RAMPA 1) přes silnici I/57. Nosná konstrukce mostu je

tvořena předpjatým monolitickým spojitým trámem s konstantní výškou. Výška mostní konstrukce H=1,75 m. Šířka vozovky celkem činí 11,0 m. Délka přemostění je navržena 87,5 m. Založení mosti je plánováno hlubinné na velkoprůměrových pilotách.

C 205 Most na rampě 4 MÚK Sever Podchod převádí stezku pro dobytek pod RAMPOU 4. Navržen je otevřený železobetonový

rám s rozpětím 4,4 m. Délka přemostění činí 4,00 m. Celková délka rámu je 20,5 m. Šířka rámu je 4,4 m. Založení objektu je navrženo hlubinné na velkoprůměrových pilotách.

Součástí projektové dokumentace jsou také přeložky inženýrských sítí, opěrné zdi (pro minimalizaci záborů okolních ploch a pro větší stabilizaci ramp mimoúrovňových křižovatek) a také objekt rekultivace krátkého úseku stávající silnice I/45, která nebude využívána. Na tomto úseku dojde k odfrézování obrusné vrstvy, dále k odstranění silničního lože a k biologické rekultivaci úseku.

V rámci technické studie prezentované v roce 2009 bylo uvažováno také s protihlukovými opatřeními (výstavba protihlukových stěn). Předběžně byla stanovena potřeba ochrany objektů u ulice Ježnické a také ploch v blízkosti posuzované silnice I/45, které jsou určeny k výstavbě obytných objektů. V rámci tohoto Oznámení byla zpracována hluková studie, která na základě stávajícího stavu a polohy obytné zástavby nutnost protihlukových opatření nepotvrdila. V rámci další projekční přípravy bude nezbytně nutné zpracovat novou hlukovou studii založenou na aktuálních intenzitách dopravního proudu, zjištěných při celostátním sčítání dopravy provedeném v roce 2010.

Jednotlivé stavební objekty varianty alternativní zde nejsou uvedeny, protože bylo výpočtem prokázáno, že alternativní varianta (napojení přeložené silnice I/45 na stávající silniční síť pomocí okružních křižovatek) nesplňuje normou dané parametry týkající se propustnosti a kapacity křižovatek ve výhledovém období (v dalších letech je očekáván stálý nárůst počtu vozidel na silniční síti).

Řešení křižovatek jako průsečných/stykových naráží na skutečnost, že v křižovatkách dochází ke styku dvou poměrně významných komunikací a nejkritičtější manévr z hlediska kapacity křižovatek – levé odbočení z vedlejší komunikace má poměrně významné intenzity.

Toto je důvodem, proč zejména křižovatka Sever vykazuje minimální rezervu kapacity pro manévr levého odbočení z obchvatu sil. I/45 na sil. I/57 (směrem na Město Albrechtice) a navíc vykazuje mimořádnou citlivost na jakékoli další zvyšování dopravních zátěží vzhledem k uvažovanému růstu počtu vozidel v dalších letech.

U křižovatky Jih je průsečná/styková křižovatka složitá také z důvodu uspořádání nadřazeného směru. Po výstavbě obchvatu (přeložka silnice I/45 – západní obchvat) zůstane velká část dopravy na stávající silnici I/45, protože se jedná o dopravu cílovou/zdrojovou s vazbou na centrální část Krnova.

Toto způsobuje, že nejlogičtější varianta uspořádání této úrovňové křižovatky – nadřazený směr obchvat I/45, stykově připojená stávající sil. I/45 je z hlediska kapacity nepříznivá s ohledem na



výrazné levé odbočení z vedlejší komunikace – křižovatka kapacitně nevyhoví. Toto je také důvodem, proč byla varianta s průsečnými křižovatkami pracovně rozpracována pouze jako varianta alternativní. Řešení křižovatek jako křižovatek okružních je podmínečně přijatelné, ale pouze v případě, že by v dalších letech počty vozidel na silniční síti stagnovaly, popř. se snižovaly (oproti roku 2005, ve kterém bylo provedeno poslední publikované sčítání dopravy), což se jeví jako vysoce nepravděpodobné.

6. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení realizace: r. 2018

Ukončení realizace: r. 2020

Předpokládaná doba výstavby záměru „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ byla stanovena na 24 měsíců. Pokládka živičných vrstev musí být provedena v technologickém období, tj. při teplotách neklesajících pod 5oC, kácení zeleně a skrývka ornice musí být provedeny mimo vegetační dobu (tedy mimo dobu 1.4.-31.10.). Podrobnější postup výstavby včetně etapizace a přechodného dopravního značení bude zpracován na dalších stupních projektové dokumentace (DÚR, DSP).

Na posuzovaný záměr navazuje stavba „Přeložka silnice I/57 – Severovýchodní obchvat Krnova“, pro kterou již bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 2010 (tedy v době přípravy tohoto Oznámení) byla vydávána stavební povolení pro jednotlivé stavební objekty. Zprovoznění severovýchodního obchvatu je tedy reálné v horizontu jednotek let. Pro vyhodnocení potenciálních impaktů záměru na složky životního prostředí a veřejné zdraví považujeme stávající rozpracování za dostačující.

7. Výčet dotčených územně samosprávných celků Celá trasa posuzovaného záměru „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ se nachází

na území vyššího územně správního celku Moravskoslezského kraje. Trasa posuzovaného záměru zasahuje do katastrálních území Brantice, Krnov-Horní Předměstí a Krásné Loučky. Pro všechna tato katastrální území je obcí s rozšířenou působností statutární město Krnov.

8. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 Stavební řízení o umístění stavby – příslušný stavební úřad podle zákona č. 183/2006 Sb.,

v platném znění: odbor výstavby města Krnova. Stavební řízení o povolení stavby - příslušný silniční stavební úřad podle zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění a dle zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění: odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu – příslušný orgán ochrany ZPF: Krajský úřad Moravskoslezského kraje (pro celkovou výměru vynětí nad 1 ha do 10 ha odnímané plochy) resp. Ministerstvo životního prostředí ČR, územní pracoviště IX. (pro celkovou výměru vynětí nad 10 ha odnímané plochy). Vzhledem k údajům uvedeným v kapitole B.II.1, tabulce č. 1 bude příslušný pravděpodobně Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Podstatná část záměru je vedena přes pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Před vydáním stavebního povolení pro silniční těleso bude nutné pozemky vyjmout (dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění) z evidence PUPFL.

Záměr si vyžádá kácení vzrostlých dřevin; pro toto kácení je nutné získat souhlas orgánu ochrany přírody dle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 349/2009 Sb. Souhlas dle § 8 není nutné získat ke kácení dřevin rostoucích mimo les, jejichž obvod kmene (případně součet obvodů kmenů u více kmenných dřevin) měřený ve výšce 130 cm nad zemí (u dřevin, jejichž kmen je nižší



než 130 cm měřený v místě jejich větvení) je menší než 80 cm a stejně tak i pokud se týká keřových porostů do 40 m2 plochy

V území dotčeném výstavbou posuzovaného záměru „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ se nenachází žádné evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Realizací záměru nedojde k přímému ani dálkovému ovlivnění evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, které tvoří systém území Natura 2000. Stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (č.j. MSK 119878/2010 ze dne 27.7.2010), který vykonává státní správu na plochách tvořících v systém Natura 2000, je přiloženo jako příloha č. 2 tohoto Oznámení.

II. Údaje o vstupech

1. Zábor půdy Předkládaný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov-západní obchvat“ je nevýrobní liniovou

stavbou navrženou do nezastavěného území mezi západní okraj zástavby města Krnova a východní okraj městské části Ježník. Zájmové území je možno (z hlediska land covers) na dvě odlišné části, jejichž hranicí je ulice Ježnická. Úsek mezi ulicí Ježnickou a silnicí I/57 (severní část úseku) je využívána spíše pro zemědělské účely. Lokalita je částečně porostlá zápojem stromů lesního charakteru, ale dominantní je využití pro zemědělské účely. Úsek jižně od ulice Ježnické je pokryt lesním porostem (jedná se o městské lesy Krnov). Záměrem tedy budou dotčeny plochy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) a také plochy zemědělského půdního fondu (ZPF).

Vzhledem ke stupni zpracování projektové dokumentace (technická studie), nebyl v zájmovém území proveden detailnější pedologický či geochemický průzkum. Zpracování těchto průzkumů bude věcí navazujícího stupně projektové dokumentace – dokumentace pro územní řízení, kde bude zpracování uvedených průzkumů nezbytné (za účelem zjištění souladu s limity mezních přípustných hodnot dle vyhlášky č. 13/1994 Sb.). Hloubka orniční vrstvy byla stanovena na základě geologické rešerše zpracované společností K-GEO v září 2009, tedy na 0,15-0,25 cm.

Pro stavbu silnice I/45, navazujících ramp mimoúrovňového křížení a pro přeložku lesní cesty bude potřeba plochy cca 195 000 m2. Z této plochy je cca 5000 m2 nyní využíváno jako silniční těleso (tedy jedná se o úpravy stávajícího stavu), cca 15 000 m2 jsou plochy ostatní a cca 78 000 m2 jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa. Zbývající plošná výměra odpovídá plochám zemědělského půdního fondu. Uvedené výměry představují zábor ploch trvalý; plochy záboru dočasného do 1 roku a dočasného nad 1 rok nebyly ve stávajícím stupni PD stanoveny (jedná se např. o přeložky kabelů, manipulační plochy apod.).

Tabulka č. 1: Rozsah trvalého záboru v jednotlivých kulturách ploch

kultura, způsob využití trvalý zábor [m 2] silnice 5 000

ostatní plocha, zpevněná plocha 25 000

PUPFL 78 000

ZPF 87 000

CELKEM 195 000

Před vydáním územního rozhodnutí bude sestaven plán hospodárného využití ornice skryté v rámci stavby, který bude schválen orgánem ochrany zemědělského půdního fondu - Městský úřad Krnov (pro vynětí do 1 ha) a následně Krajský úřad Moravskoslezského kraje (pro vynětí v rozsahu 1 – 10 ha) resp. Ministerstvo životního prostředí, oblastní pracoviště IX. Ostrava, pokud by byla



výměra odnímané plochy větší než 10 ha. Podmínky obsažené v navrženém plánu budou nutnou součástí Souhlasu s vynětím půdy ze ZPF (dle § 9 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění). V rámci zpracování tohoto plánu bude vhodné provést pedologický průzkum ke stanovení mocnosti skrývané ornice, popřípadě provést také geochemické vzorkování, pro zjištění koncentrací sledovaných polutantů (dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF). Ornice skrytá z ploch trvalých travních porostů bude po prosítování využita pravděpodobně na rekultivační a terénní úpravy. Pokud bude orniční vrstva shledána nezpůsobilou pro další využití v rámci ZPF, bude použita pro rekultivační účely v rámci stavby a dále bude využívána mimo plochy primární produkce. Potřebný a reálně skrytý objem těchto vrstev bude upřesněn po definitivním stanovení záborů v dalším stupni PD.

2. Kácení a mýcení zeleně Posuzovaný záměr je v zájmovém území veden nezastavěnou lokalitou, která je z části

využívána jako lesní porost. Kácení a mýcení bude provedeno de facto v celé dálce stavby. Pásy zeleně se nacházejí podél vodotečí i podél silnic v zájmovém území.

V dalším stupni projektové dokumentace bude zpracován dendrologický průzkum. Již dnes můžeme konstatovat, že rozsáhlejší kácení je mimo PUPF“ navrženo:

- u stávající silnice I/45, která je na severní straně lemována vzrostlými stromy

- v aleji podél ulice Staré Ježnické (duby, javory) od odpočívky a parkoviště u vstupu do městského lesa směrem ke Krnovu

- v hustém (zapojeném) pásu dřevin a křovin mezi ulicí Ježnickou směrem ke Kabátovu kopci

- v pásech zeleně mezi sedlem a Kabátovým kopcem

Ke kácení dřevin rostoucích mimo les, jejichž obvod kmene (případně součet obvodů kmenů u vícekmenných dřevin) měřený ve výšce 130 cm nad zemí (u dřevin, jejichž kmen je nižší než 130 cm měřený v místě jejich větvení) je menší než 80 cm a stejně tak i mýcení keřových porostů do 40 m2 plochy, není nezbytné povolení orgánu ochrany přírody dle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

Celkem je (orientačně) navrženo ke kácení:

průměru do 10 cm 20 ks





průměru > 50 cm 5 ks

Mýcení křovin 500 m2

Dřeviny, které nebudou dle dendrologického průzkumu určeny ke kácení, je nutné ochránit dle ČSN 83 9061 například vhodným bedněním. Takto doporučujeme ochránit např. Fagus ve stromořadí lemujícím silnici III/4589 v úseku od silnice I/45 směrem k řece Opavě. Tento strom je soukmenný a v dobrém zdravotním stavu; v jeho blízkosti budou prováděny stavební práce – např. přeložka blízkého vedení NN. V rámci zpracovaného dendrologického průzkumu bude také vhodné provést



určení zdravotního stavu dřevin nacházejících se v blízkosti záměru a i tyto případně obnovit (po konzultacích s odpovědným pracovníkem MěÚ Krnov popř. se zástupcem obce Brantice).

3. Odběr a spotřeba vody Posuzovaný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ bude mít v době výstavby

pouze minimální nároky na odběr a spotřebu pitné a užitkové vody. Užitková voda bude používána nepřímo – například v betonárnách při přípravě stavebních směsí, a také přímo na staveništi. Odběrová místa ani zdroje vody pro provozování záměru nebudou zřizovány. V případě potřeby vody pro údržbu zeleně nebo úklid vozovky, zajistí správce údržby silnic dovoz vody v cisternách. Materiály a stavební hmoty budou dováženy z okolních výroben. Potřeby vody pro zajištění hygienických a sociálních potřeb budou zajištěny na staveništi pomocí mobilního zařízení; pitnou vodu pro potřeby zaměstnanců na staveništi zajistí zhotovitel stavebních prací jako vodu balenou.

V období provozování záměru se nepředpokládá požadavek pitné vody; spotřeba vody užitkové může vzniknout v souvislosti se skrápěním vozovky v letních dnech (pro zamezení víření prachu).

4. Nároky záměru na energetické zdroje Předmětný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je liniovou stavbou

s minimálními nároky na energie v průběhu stavby. V dalších stupních projektové dokumentace bude stanoven zejména postup a organizace výstavby, který bude obsahovat i popis a vybavení staveniště (osvětlení, zabezpečení apod.). Na základě tohoto bude možné stanovit množství energií nutných k realizaci předmětné stavby.

V průběhu provozování záměru bude nutné zajistit de facto identické energetické zdroje, jako ve stávajícím stavu. Nové vedení silnice I/45 v trase mimo zástavbu si nevyžádá nutnost zajištění stálého nočního osvětlení. Součástí předkládaného záměru nejsou světelná signalizační zařízení (dále též SSZ); napojení přeložky silnice I/45 na stávající silniční síť je řešeno mimoúrovňovými křižovatkami (variantní řešení křižovatkami stykovými/okružními bylo vyloučeno pro nedostatečnou kapacitu).

V období provádění stavebních prací na dané silnici budou na staveništi k odběru el. energie pro stavební mechanismy a zařízení pravděpodobně zřizovány přípojky vedení z veřejné distribuční sítě, popř. budou používány mobilní agregáty jako zdroj energie. Dodavatel stavebních prací v případě potřeby dodávky elektrické energie projedná možnost napojení na vedení spravované společností ČEZ Distribuce a.s.

Další potřeba elektrické energie vznikne v souvislosti s objekty zařízení stavenišť (osvětlení, vytápění, el. spotřebiče apod.). Předpokládanou spotřebu energie není možné v současné úrovni zpracování projektové dokumentace kvantifikovat; skutečná spotřeba elektrické energie bude stanovena po výběru dodavatele stavby na základě specifikace použitých mechanismů, zařízení a technologií a bude blíže specifikována v dalším stupni projektové dokumentace.

III. Údaje o výstupech

1. Emise do ovzduší Pro kvantifikaci změny imisní zátěže lokality byla zpracována rozptylová studie. Záměr je

navržen v drtivé většině trasy mimo zastavěné území, pouze ve střední části stavby se přeložka silnice I/45 přibližuje zástavbě. Posuzovaný záměr navazuje na Severovýchodní obchvat města, jehož cílem je odvedení tranzitní dopravy jedoucí po silnici I/57.

Vzhledem k použitým zdrojům – pouze mobilní zdroje znečišťování - byl výpočet proveden pro NO2, PM10 a benzen. Výpočet nebyl proveden pro benzo(a)pyren a CO, jelikož dle



výsledků dosavadních rozptylových studií jsou vypočtené hodnoty imisních koncentrací hluboko pod hranicí jak imisních limitů, tak stávajícího imisního pozadí. Jedná se o příspěvky menší než 1 promile těchto hodnot (u benzo(a)pyrenu nižší než 1 pg/m3, u CO řádově jednotky až desítky mg/m3). Z tohoto důvodu by byl výpočet pro uvedené znečišťující látky bezúčelný a lze konstatovat, že imisní situace se z hlediska CO a benzo(a)pyrenu prakticky nezmění.

Emise ostatních látek (SO2, těžké kovy atd.) jsou v tomto případě tak nízké, že vzhledem k imisním limitům těchto látek je výpočet bezúčelný.

Rozptylová studie je vypracována jako srovnávací pro dvě varianty:

Rok 2040 – nulová varianta – stávající komunikace

Rok 2040 – varianta s obchvatem Opavy - imisní příspěvek při realizaci záměru

Pro výpočet doplňkové imisní zátěže je použit matematický model dle metodiky SYMOS´97, která byla vydána v červnu 1998 Českým hydrometeorologickým ústavem Praha pod názvem "Systém modelování stacionárních zdrojů". Tato metodika byla počátkem roku 2003 upravena a doplněna na verzi 02, aby splňovala podmínky dané nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.

Pro výpočet matematického modelu rozptylu škodlivin v lokalitě bylo zvoleno 1681 referenčních bodů v síti 6 x 6 km s krokem 150 m, ve kterých byl proveden výpočet doplňkové imisní zátěže. Dále bylo mimo síť umístěno 361 referenčních bodů ležících okraji komunikací zahrnutých do výpočtu pro zpřesnění koncentračních izolinií. Pro hodnocení vlivu na obyvatelstvo byly zvoleny 4 referenční body reprezentující lokality bezprostředně ovlivněné změnou dopravní situace (viz dále).

Síť referenčních bodů je volena tak, aby pokrývala oblast nejvyššího předpokládaného ovlivnění imisní situace v posuzované lokalitě. Výškopis lokality byl stanoven z digitálního modelu terénu lokality.

Charakteristika veličin nutných pro výpočet matematického modelu rozptylu škodlivin v atmosféře byla zjištěna výpočtem. Intenzita dopravy a použité emisní faktory jsou uvedeny v bodě 2. Vstupní údaje.

Pro výpočet byl použit program SYMOS’97, verze 2006.

Do výpočtu je zahrnuta doprava na výše uvedených komunikacích, jiné zdroje nejsou do výpočtu zahrnuty. Proto lze vypočtené hodnoty interpretovat jako doplňkovou imisní zátěž lokality.

Výpočet modelu znečištění ovzduší je zatížen řadou nejistot. V prvé řadě se jedná o odhady dopravní zátěže v roce 2040, dále pak o jednotkové emise vozidel (skladba vozidel z hlediska plnění emisních norem) a chybu samotného výpočtového modelu. V souhrnu může chyba výpočtu dosáhnout několika desítek procent.

Výsledkem výpočtu rozptylové studie jsou následující hlavní charakteristiky znečištění ovzduší pro každý referenční bod a každou variantu:

Maximální hodinové koncentrace NO2

Průměrné roční koncentrace NO2

Maximální hodnota denní koncentrace PM10

Průměrné roční koncentrace PM10

Průměrné roční koncentrace benzenu



Hodnoty vypočtených koncentrací byly porovnány s imisními limity a s imisním pozadím.

Detailní údaje o změně imisního příspěvku v lokalitě jsou uvedeny v rozptylové studii, která je přiložena jako příloha č. 5 tohoto dokumentu. Do výpočtu modelu byla zahrnuta doprava na hlavních komunikacích v lokalitě, a to při nulové variantě a při realizaci stavby obchvatu, vždy pro výpočtový rok 2040.

Provozem záměru očekáváme snížení imisní zátěže v západní části města, v místě obchvatu sice dojde k navýšení imisních koncentrací, tato změna však bude proti imisním limitům a očekávanému imisnímu pozadí velmi nízká.

Na základě vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek lze konstatovat, že provoz záměru nezpůsobí překračování imisních limitů a proto lze doporučit realizaci stavby.

Model znečištění ovzduší SYMOS’97, který je dle přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 5 97/2006 Sb., referenční metodou výpočtu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší, používá k výpočtu maximálních hodnot hodinových koncentrací současný provoz všech uvažovaných zdrojů na jmenovitý výkon, což nemusí odpovídat skutečnosti. Zároveň je nutné poukázat na to, že všechny výše uvedené maximální koncentrace jsou horním odhadem, tj. nebudou překročeny při daných vstupních hodnotách.

2. Odpadní vody V období výstavby posuzovaného záměru nebudou vyžadovány významnější nároky na odběr

pitné nebo užitkové vody, která by se po použití změnila na vodu odpadní. Potřeby vody pro zajištění hygienických a sociálních potřeb v době výstavby záměru budou zajištěny na staveništi pomocí mobilního zařízení.

Za odpadní vodu můžeme dle platné legislativy ČR považovat i dešťovou vodu, která dopadne na povrch pozemní komunikace. Odvedení odpadních vod z tělesa silnice I/45 je navrženo drenážními rýhami vyvedenými na konci zářezů do silničních příkopů. Maximum vod je odváděno do vodotečí, zejména do Kosteleckého a Ježnického potoka. Část vod, zejména z mimoúrovňových křižovatek je svedena do řeky Opavy. Na konci úpravy je nakládání s vodami řešeno v rámci Severovýchodního obchvatu města, a to do vodoteče Hůrka. Využití vodotečí svádějících vodu ze svahů, kterými stavba prochází, je jedinou možností jak vody se silnice vyspádovat. Trasa stavby je velmi členitá, proto je potřeba využít všech možností svodu vod gravitačním odtokem. Odvodnění ramp mimoúrovňových křižovatek je navrženo příčným a podélným sklonem do příkopů.

V dalším stupni projektové dokumentace bude vhodné posoudit kapacitu stávajících propustků pod silnicí I/57 kterými je voda ze silnice I/57 svedena do řeky Opavice, a které jsou plánovány k využití pro převedení i vody z přeložky silnice I/45.

3. Odpady vznikající při realizaci stavby Původci vznikajících odpadů budou právnické a podnikající fyzické osoby, které budou

provádět úpravu území a vlastní výstavbu. Tyto subjekty budou mít povinnost nakládat s odpady podle platné legislativy (podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), vyhláškou č. 381/2001 Sb., (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb., O hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

Druhy odpadů, jejichž produkce se předpokládá, jsou uvedeny níže. Pro bližší určení druhu produkovaných odpadů se vychází ze zkušeností s obdobnými stavbami. Nelze však vyloučit že některé odpady mohou být v průběhu realizace stavby zařazeny do jiné skupiny například zjištěním specifických vlastností. Vzniklé odpady budou předány přednostně k využití, posléze pak k odstranění



osobou oprávněnou ke sběru a výkupu odpadů. Nakládání s odpady je nutné vyřešit dle vyhlášky č. 61/2010 Sb., o

Součástí záměru nejsou demoliční práce. Trasa přeložky silnice I/45 je vedena územím nezastavěným. Demolice nejsou očekávány ani v začátku a konci úpravy, byť je uvažováno s výstavbou plošně výrazných mimoúrovňových křižovatek. Vzhledem ke značným výškovým rozdílům si stavba vyžádá poměrně značné objemy násypů a zářezů, tedy značné přesuny hmot.

Za odpady vhodné pro úpravu (recyklaci) je možné mimo jiné považovat

17 01 01 Beton

17 01 02 Cihly

17 01 03 Tašky a keramické výrobky

17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

17 02 02 Sklo

17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01

17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

Pokud odpad obsahuje nebezpečné látky (složky), je recyklace odpadů možná pouze za předpokladu, že součástí recyklačního procesu je i odstranění nebezpečných látek (složek) z těchto odpadů. Pokud je toto zajištěno, je možno k recyklaci využít také:

17 01 06* Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

17 02 04* Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

17 03 01* Asfaltové směsi obsahující dehet

17 05 03* Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

17 05 05* Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky

17 06 03* Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

17 09 03* Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

3.1. Zařazení odpadů podle vyhlášky č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů)

17 stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)

17 01 Beton, cihly, tašky a keramika

17 01 01 Beton

17 02 01 Dřevo

17 02 03 Plasty



17 03 Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu

17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet

17 03 02* Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

17 04 Kovy (včetně jejich slitin)

17 04 02 Hliník

17 04 05 Železo a ocel

17 04 07 Směsné kovy

17 04 09* Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami

17 04 10* Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky

17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10

17 05 Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)

17 05 03* Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 09 Jiné stavební a demoliční odpady

17 09 04 směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02

a 17 09 03

Další fáze nakládání s uvedenými druhy nebezpečných odpadů (doprava a zneškodnění) budou zajištěny dodavatelským způsobem přímo osobami k těmto činnostem oprávněnými dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Smlouvy s konkrétními právnickými osobami, které budou zajišťovat využití, nebo zneškodnění uvedených druhů odpadů budou uzavřeny subjekty provádějícími stavbu.

4. Rizika havárií vzhledem k použitým látkám a technologiím Z hlediska platné legislativy (zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených

vybranými nebezpečnými látkami) je havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku.

Vzhledem k použitým látkám a technologiím může dojít k havarijnímu stavu např. únikem PHM z dopravních prostředků či stavebních strojů. Následně bude nakládáno s odpady skupiny 09 – Odpadní směsi oleje a vody, uhlovodíků a vody, emulze. S látkami zachycenými při řešení nastalé havarijní situace bude nakládáno podle platné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Výskyt havarijních situací nelze vyloučit, avšak důsledným dodržováním předpisů bezpečnosti práce a vhodnými technickými opatřeními (správně fungující odlučovače ropných látek, odstavování vozidel na zpevněných plochách, apod.) lze jejich potenciální vliv snížit a omezit.

Silnice I/45 v navržené trase přechází přes vodoteče, které by mohly být v době provozování silnice dotčeny případným únikem. Pro minimalizaci potenciálního impaktu na tyto složky životního prostředí jsou navrženy odlučovače ropných látek.



C. Údaje o stavu životního prostředí Posuzovaný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je liniovou dopravní

stavbou, která řeší odvedení dopravy (zejména tranzitní) mimo dopravně přetížené centrum města Krnova. Cílem záměru je tedy výrazně snížit počet vozidel přijíždějících do centra města Krnova po silnici I/45 od Bruntálu, a také snížit počet vozidel které centrem (zastavěnou částí Krnova – zejména ulicí Partyzánskou) projedou jako tranzit ve směru Město Albrechtice – Krnov – Bruntál. Stavba jako taková navazuje na Severovýchodní obchvat města, který řeší tranzitní dopravu jedoucí po silnici I/57 ve směru Město Albrechtice – Krnov – Opava. Záměr je stavbou nevýrobní, liniovou, trvalou, která naváže na stávající dopravní síť i na plánované silnice. Realizace záměru podstatným způsobem přispěje ke zvýšení pohody bydlení v blízkosti stávajících rušných silnic (ul. Bruntálská, ul. Partyzánů).

Stav životního prostředí byl v zájmovém území zjišťován z dostupných mapových podkladů, z územně plánovacích dokumentací i průzkumem in-situ.

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

Předmětný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je z podstaty věci navržen v nezastavěném území západně od města Krnova, mezi okrajem zástavby města a městskou částí Ježník. Stavba je navržena tak, aby nejen splňovala technické požadavky na ni kladené, ale aby v maximální míře navazovala na jiné stavby v lokalitě umístěné, a aby co nejméně ovlivňovala okolí stavby samotné. Využívání lokality, do níž je stavba zasazena, je dvojí, přičemž hranici tvoří ulice Ježnická: na jih od této ulice (směrem ke stávající silnici I/45) je nyní lesní porost, na sever od ulice Ježnické směrem k silnici I/57 jsou z části lesní porosty, z části zemědělsky využívaná půda. Popis environmentálních hodnot širšího území je uveden v kapitole č. 1 a podkapitolách.

1.1. Územní systémy ekologické stability Pojem Územní systém ekologické stability krajiny je definován v § 3 odst. 1 a) jako vzájemně

propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují

přírodní rovnováhu. Dle hierarchické úrovně členíme ÚSES na místní, regionální a nadregionální.

ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní

části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho

hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány

vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.

Stavebními jednotkami ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Biocentry rozumíme oblasti

umožňující trvalé přežití vybraných taxonů, které poskytují dostatečné potravní i úkrytové možnosti.

Biokoridory jsou ty části krajiny, které slouží k propojení biocenter a vytvářejí tak z oddělených

biocenter síť.

V zájmové lokalitě se nachází několik skladebných prvků ÚSES, které vycházejí z ZÚR MSK (viz. obrázek č. 2). Nejpodstatnějším z těchto prvků je nadregionální biokoridor č. 96. Tento je tvořen tokem řeky Opavy a zajišťuje propojení nadregionálního biocentra Ptačí hora (které současně představuje maloplošné chráněné území) s ostatními prvky ÚSES situovanými jižně od Krnova, které mají jinou vazbu na biokoridor. V daném typu osy (V) má koridor délku 85,877 km. Poloha biokoridoru je jasně definována bezprostřední vazbou na vodní prostředí v jediném korytě řeky Opavy.



Na biokoridor č. 96 je jižně od zájmové lokality navázáno vodní biocentrum č. 150 – Guntramovice. V dokumentu ZÚR MSK je toto biocentrum nazýváno Kostelecká niva. Cílovými charakteristikami této plochy je nivní-vodní společenstvo.

Mimo uvedených prvků ÚSES jsou v lokalitě vyhlášeny také prvky regionální. Tyto mají za cíl spojit regionálně významné prvky krajiny, kterými jsou relativně stabilnější části urbanizované krajiny. Koridor procházející souběžně se stávající silnicí I/45 bude nutně přeložkou této silnice dotčen. Vzhledem k tomuto faktu bude nutné zajistit průchodnost regionálního biokoridoru i po realizaci přeložky. Nadregionální biokoridory a biocentra jsou recentně využívány (jsou funkční).

Obrázek č. 2: Objekty ÚSES v předmětné lokalitě

Tabulka č. 2: Přehled prvků ÚSES v blízkosti zájmového území Označení dle ZÚR MSK

Název (dle ZÚR MSK)

Kód (dle ÚTP ÚSES)

Název (dle ÚTP ÚSES)

Základní charakteristika (Cílové ekosystémy)

NRBK 96 --- --- propojení lokality Ptačí hora s lokalitami situovanými dále po toku

BC 150 Kostelecká

niva 1553 Guntramovice nivní, vodní

RBC 185 Nad

Branticemi --- --- mezofilní bučinné, mezofilní hájové

BC 106 Brantická niva --- --- nivní, vodní

1.2. Zvláště chráněná území

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění v části třetí, hlavě první, § 14 specifikuje kategorie zvláště chráněných území. Území přírodovědecky či esteticky velmi významná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanví podmínky jejich ochrany.

V okolí města Krnova se nachází několik zvláště chráněných území dle výše uvedeného zákona. Všechna tato území jsou dostatečně vzdálena od místa plánované realizace přeložky silnice I/45. Lokality se řadí k maloplošným chráněným územím; výjimku tvoří CHKO Jeseníky (velkoplošné chráněné území).

NRBK č.96 V

schematická

poloha záměru

RBC Guntramovice

RBC Nad Branticemi



Obrázek č. 3: Poloha chráněných území v okolí města Krnova

Nejbližší chráněnou lokalitou je PP Staré hliniště, která se nachází severně od Krnova v blízkosti státní hranice s Polskem. Hranice tohoto chráněného území je od osy přeložky silnice I/45 vzdálena cca 4 km vzdušnou čarou. Předmětem ochrany je refugium plazů a obojživelníků v lokalitě vytěženého hliníku. Dle IUCN se jedná o řízenou rezervaci orientační rozlohy 4,39 ha, která je situována v katastrálním území Krnov-Horní Předměstí. Terén je téměř rovinatý, bez násypů či depresí. Lokalita je chráněna od 25.10.1989

PR Radim reprezentuje jedlobukový porost s výskytem jesenického modřínu. Jedná se o řízenou rezervaci rozlohy 19,25 ha. Oblast se nachází v katastrálním území Krasov u obce Krasov v regionu obce s rozšířenou působností Krnov. Nadmořská výška lokality kolísá mezi 440 – 556 m n. m. Lokalita byla vyhlášena jako chráněná dne 17.12.1970. Vzdálenost okraje chráněné lokality od osy plánované přeložky je cca 5,5 km.

CHKO Jeseníky

NPP Ptačí hora

přibližná poloha místa

realizace záměru

PR Radim

PR Staré hliniště



NPP Ptačí hora představuje opět řízenou rezervaci, v níž je chráněn smíšený porost s hojným zastoupením jesenického modřínu. Lokalita byla vyhlášena za chráněnou dne 17.12.1970. Nadmořská výška se pohybuje od 450 do 575 m n. m. Rozloha chráněného území, které je vyhlášeno v k.ú. Nové Heřminovy, dosahuje 17,46 ha. Lokalita spadá do obvodu obce s rozšířenou působností Bruntál. Od místa plánované přeložky je toto chráněné území vzdáleno cca 9,7 km.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky zasahuje svou polohou na území kraje Moravskoslezského i Olomouckého. Od zájmového území je okraj CHKO vzdálen cca 16,5 km vzdušnou čarou. Území se rozkládá na ploše cca 74 000 ha a dle IUCN představuje chráněnou krajinu. Součástí tohoto území jsou dílčí maloplošné chráněné lokality, přírodní rezervace a památné stromy. Chráněné území bylo vyhlášeno dne 19.6.1969; nadmořská výška kolísá mezi 339 a 1492 m n. m.

1.3. Území soustavy Natura 2000

Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění je postup při vytváření národního seznamu Evropsky významných lokalit stanoven v

části čtvrté, oddílu prvním zákona. Vymezování ptačích oblastí je uvedeno v oddílu druhém, hlavě první zákona. Jakákoli koncepce nebo záměr, který může

samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a

stav jeho ochrany z uvedených hledisek.

EVL Staré hliniště

Evropsky významná lokalita Staré hliniště se nachází cca 2,5 km severozápadně od centra města Krnova. Plocha chráněného území je 4,6782 ha. Území nese statut přírodní památky.

Hliniště bylo zahloubeno v pokryvu sprašových hlín, který dosahuje proměnlivé mocnosti několika metrů. Hlouběji, ve dně hliniště, byly odkryty fluviální (terasové) a glaciofluviální písčité a zahliněné štěrky s písčitými a jílovitými složkami. Předkvartérní podloží tvoří flyšové kulmské horniny moravického souvrství.

Z hlediska reliéfu představuje chráněná lokalita zahloubenou jámu v rovinné oblasti v širším okolí říční nivy. V půdním pokryvu převažují illimerizované půdy na polygenetických kyselých hlínách. Jáma je terasovitě zahloubená, v průměru 4 m hluboká s příkrými svahy, které ji ze tří stran ohraničují. Na dně jámy se nachází několik vodních ploch.

Na území bývalého hliniště převažují porosty náletových dřevin břízy bělokoré, topolu osiky a dalších sukcesních dřevin, na zamokřených místech převážně s vrbou jívou a vrbou křehkou. V nelesních biotopech převažují ruderalizované ovsíkové louky s třtinou křovištní a antropogenní stanoviště. V západní části se nacházejí tři vodní plochy, jedna trvalá, jedna periodická a jedna prakticky po celý rok vyschlá. Lokalita představuje stanoviště ohrožených



druhů živočichů (zejména čolka velkého Triturus cristatus) v jinak intenzivně obhospodařované krajině. Území je zranitelné zejména postupným zarůstáním břehů náletovými dřevinami a splachy z okolní zemědělské půdy.

Obrázek č. 4: Poloha Evropsky významných lokalit a ptačích oblastí okolí zájmového území

PO Jeseníky

EVL Staré hliniště



EVL a PO Jeseníky

Ptačí oblast Jeseníky zaujímá rozlohu 52 164,5381 ha a nachází se mezi obcemi Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem, Karlova Studánka, Rýmařov, Sobotín, Jeseník a Písečná. Oblast se rozkládá v Hrubém Jeseníku, a zaujímá přes 70% plošné výměry CHKO Jeseníky.

Oblast byla vybrána pro dva hnízdící druhy přílohy I, jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex). Jeřábek se nejhojněji vyskytuje v rozsáhlých starých lesních porostech s bohatým patrem listnatých keřů a ekotony různých vývojových typů lesa. Bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva), skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou hlavními hnízdišti čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a také krkavce velkého (Corvus corax). Do oblasti se po dlouhé době opět navrátil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Na loukách a pastvinách v podhůří jsou charakteristickými druhy chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a řídce pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Dominantními druhy horského bezlesí jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis). Běžně zde hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a skřivan polní (Alauda arvensis), pravidelně několik párů bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), omezeně a nepravidelně pěvuška podhorní (Prunella collaris).

1.4. Významné krajinné prvky, památné stromy

1.4.1. Významné krajinné prvky

Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3 b) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění orgán ochrany přírody a krajiny; jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirození skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny navrhl nové pojetí a kategorizaci územní ochrany krajiny. V řešeném území existují v rámci všeobecné ochrany krajiny "významné krajinné prvky" (VKP) taxativně vyjmenované a zaregistrované orgánem ochrany přírody a krajiny. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.

Taxativním VKP je Příměstský les Krnov situovaný v okolí ulice Ježnické u městské části Krnov – Ježník. Jedná se o souvislý lesní porost protkaný systémem stezek a tras pro pěší a cyklisty, které přispívají lepší přístupnosti lesa nejen pro občany města Krnova. Příměstské lesy v okolí města Krnova dosahují celkové výměry 1637 ha. Z této plochy je na 482 ha omezeno hospodářské využívání a jsou posíleny funkce rekreační. Součástí lesního komplexu jsou také drobné vodoteče – Ježnický a Jelení potok, které mohou být posuzovány jako samostatný VKP.

Dalšími taxativními VKP jsou blízké vodoteče – Opava a Opavice, o nichž je pojednáno v jiných kapitolách tohoto dokumentu.

V obvodu ORP Krnov je evidován jeden VKP zaregistrovaný orgánem ochrany přírody a krajiny (MěÚ Krnov, odbor životního prostředí). Jedná se o VKP Chomýž, který je situován před osadou Krásné Loučky nalevo od stávající silnice I/57 ve směru na Město Albrechtice. VKP byl registrován rozhodnutím č.j. 01/700/RM/ŽP/Ma. Jedná se o zachovalý komplex luk, remízků a mokřadů nacházejících se na parcele parc. č. 660/1 v k.ú. Krásné Loučky.



1.4.2. Památné stromy

V ORP Krnov se nachází celkem 13 památných stromů. Mezi památné stromy jsou zařazeny významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které svým rozhodnutím vyhlásí orgán ochrany přírody. Ochranné pásmo daného stromu je možno vyhlásit (orgán ochrany přírody, rozhodnutím), popřípadě je uvažováno jako kruh o desetinásobku průměru kmene měřeného 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není přípustná žádná činnost, která by mohla jakýmkoli způsobem stromu škodit (výstavba, terénní úpravy, odvodňování apod.). Z uvedených 13 památných stromů se pouze 2 z nich nacházejí v k.ú. Krnov-Horní Předměstí. Jedná se o Buk převislý červenolistý, nacházející se na parcele parc. č. 2903 (v blízkosti ul. Bruntálské - silnice I/45 - v zástavbě města Krnova) a Dub na okruhu nacházející se na parcele parc. č. 2815/1, taktéž v k.ú. Krnov-Horní Předměstí.

1.5. Fauna a flóra

Obecný popis a zařazení lokality dle Regionálně fytogeografického členění ČR:

Fytogeografická oblast: mezofytikum (Mesophyticum)

Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum

(Mesophyticum Massivi bohemici)

Fytogeografický okres: 74. Slezská pahorkatina

a. Vidnavsko-Osoblažská pahorkatina

Vegetační stupeň dle Skalického: suprakolinní.

Popis zájmového území dle literatury

Zájmové území se nachází na rozhraní tří oblastí (potenciálně přirozené vegetace), a to č. 1 Střemchové jaseniny, č. 11 Lipové dubohabřiny a č. 20 Kostřavové bučiny. Jak vyplývá z obrázku č. 5, je jednotka č. 1 orientována v blízkém okolí řeky Opavy, jednotky č. 11 a 20 pak ve zvlněném reliéfu mezi řekami Opavou a Opavicí, které jsou zájmovou lokalitou posuzovaného záměru. Popis zájmové lokality dle širších mapovacích podkladů je pouze orientační (informativní), pro posouzení má větší hodnotu popis, mapování a vyhodnocení přítomných prvků in-situ.

Jednotka č. 1 Střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum) je tvořena třípatrovými až čtyřpatrovými fytocenózami s dominantním jasanem (Fraxinus excelsior), řidčeji s převažující olší (Alnus glutinosa, ve vlhčích typech) nebo lípou sdrčitou (Tilia cordata, v sušších typech) a s častou příměsí střemchy (Padus avium) nebo dubu letního (Quercus robur). Keřové patro je velmi bohaté a místy velmi husté. Nejhojněji se v něm vyskytuje Euonymus europaea, Fraxinus excelsior a Padus avium. Dobře zapojené je též bylinné patro s převajou mezohygrofyt a hygrofyt. Nejčastějším druhem mechového patra, pokrývajícího místy až třetinu plochy, je Plagiomnium undulatum.

Jednotka č. 11 Lipová dubohabřina (Tilio-Carpinetum) sdružuje třípatrové, řidčeji čtyřpatrové lipové dubohabřiny s přirozenou příměsí smrku (Picea abies), osiky (Populus tremula) a jeřábu (Sorbus aucuparia) nestromovém, často i hustém keřovém patru. V něm se dále objevují četné hygrofilní a mezofilní druhy listnatých lesů. Ty jsou časté také v druhově pestrém bylinném patru, v němž zpravidla převládá Stellaria holostea, Carex brizoides, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Poa nemoralis popřípadě Asarum europaeum či Galium odoratum. Pokryvnost mechového patra zpravidla nepřesahuje 10%.

Jednotka č. 20 Kostřavová bučina (Festuco altissimae-Fagetum) je tvořena prakticky jen stromovým a bylinným patrem; keřové patro chybí, mechové patro bývá vyvinuto jen nahodile a



fragmentárně. Ve stromovém patru převládá buk (Fagus sylvatica), k němuž je pravidelně přimísen klen (Acer pseudoplatanus), řidčeji jedle (Abies alba). Příměs smrku (Picea abies) je podmíněna antropickou činností.

Kostřavová bučina se vyskytuje většinou maloplošně a ostrůvkovitě v jiných asociacích bučin, zejména Dentatio-enneaphylli-Fagetum a Melico-Fagetum. Jednotka byla zjištěna zejména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jen ojediněle, a zejména Hrubém Jeseníku, Rychlebských horách a Hostýnských vrších. Velkoplošný výskyt této mapovací jednotky je registrován pouze v oblasti Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, kde se však v v přirozených porostech nezachovala.

Obrázek č. 5: Výřez mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová, Z. et.al)

Popis zájmového území dle průzkumu in-situ

Průzkum zájmového území byl proveden v rámci biologického hodnocení (dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění). Toto hodnocení zpracovala osoba autorizovaná k výše uvedené činností, RNDr. Leo Bureš, v průběhu vegetační doby roku 2010. Pro hodnocení byly využity nejen aktuálně zjištěné údaje, ale také dříve zpracované studie a posouzení, jejichž seznam je uveden v Biologickém hodnocení, které je přiloženo jako příloha č. 5 tohoto dokumentu. Pro přehlednost v této kapitole uvádím pouze některé charakteristiky zájmové lokality; tabulkové přehledy přítomné fauny a flóry a charakteristiky mapovaných biotopů jsou uvedeny v přiloženém dokumentu.

Cévnaté rostliny

Botanický průzkum, při němž byly popsány a charakterizovány jednotlivé biotopy, byl zahájen v první polovině června 2010. Průzkum byl prováděn běžnými floristickými metodami za použití aktuálních určovacích pomůcek (Kubát 2002). Při průzkumu byly využity i dříve zpracované průzkumy a studie jak autorem biologického posouzení, tak jinými autory (seznam je uveden v příloze Biologického hodnocení, který je zařazeno jako příloha č. 5 tohoto dokumentu).

Z prostoru Kabátova kopce a především jeho jižních svahu, které jsou a v minulosti jistě byly v rámci vymezeného území botanicky nejatraktivnější, chybějí floristické údaje od 60. let minulého století, především proto, že se jednalo o území lidem nedostupné, od roku 1968 obsazené ruskými okupačními vojsky.

Floristický kurz České botanické společnosti, který se konal 8.-15.7.1989 v Bruntále (Hradílek 1999) a při němž byla velmi precizně prozkoumána velká část tehdejšího okresu Bruntál, nemohl vést

orientační poloha

posuzovaného

záměru



žádnou exkursi do vojenského prostoru a vymezeného území se dotkl jen okrajově třemi lokalitami: lok. 169 – okraj lesa na jižním úpatí Kosteleckého vrchu, lok. 170 – les při zelené turistické značce od Krnova po západní okraj obce Ježník, lok. 180 – okraje lesa na J a JV úpatí Dubového vrchu (528 m). Z botanicky zajímavých a ochranářsky významných druhů byly na těchto třech lokalitách zaznamenány např.: Agrostis vinealis, Allium oleraceum, Astragalus glycyphyllos, Betonica officinalis, Bromus benekenii, Campanula persicifolia, Centaurium erythraea, Chamaecytisus supinus, Consolida regalis, Dianthus carthusianorum, Galium rotundifolium, Genista germanica, Hedera helix, Helianthemum obscurum, Hepatica nobilis, Hieracium umbellatum, Hordeum murinum, Koeleria pyramidata, Lathyrus vernus, Phleum hubbardii, Ranunculus polyanthemos, Scleranthus perennis, Sedum sexangulare, Sieglingia decumbens, Succisa pratensis, Torilis japonica, Trifolium alpestre, T. montanum.

Při mapování kostry ekologické stability pro vymezení lokálních prvků územního systému ekologické stability (Bureš et al. 1993a, 1993b) bylo v území vymezeném pro tento posudek zachyceno několik EVSK (ekologicky významných segmentů krajiny):

15-13-20-01 – ostrůvek smíšeného jehličnato-listnatého lesa na Vyhlídce (bez ochranářsky významných druhů rostlin)

15-13-20-02 – mezofilní a subxerofilní ponechaliny na Kabátově kopci, na nichž byly nalezeny subtermofilní druhy rostlin (Galium verum, Dianthus carthusianorum, Potentilla argentea, Trifolium montanum, T. alpestre, Astragalus glycyphyllos, Koeleria pyramidata a Filago arvensis.

15-13-20-03 – zachovaná stinná habřina na SZ svahu Kabátova kopce s původními druhy v podrostu (Lathyrus vernus, Hepatica nobilis, Melampyrum nemorosum, Stellaria holostea, Hedera helix, Alliaria petiolata, Dryopteris filix-mas aj.)

15-13-25-02 – řeka Opava a její břehové porosty (bez ochranářsky významných druhů)

15-13-25-03 – rybníček a mokřady na severním okraji nivy Opavy

15-13-25-04 – zachovalé jasanové olšiny v nivě Jeleního potoka (Symphytum tuberosum, Polygonatum multiflorum, Deschamsia cespitosa)

Rozhodující význam pro poznání unikátních botanických poměrů jižních svahů Kabátova kopce měly průzkumy Pečinky, Dočkalové a Czernika (Pečinka 1999, 2000, Pečinka et Dočkalová 2004, Dočkalová et Czernik 2002). Při nich byly v horních částech ZJZ a JJV svahu Kabátova kopce nalezeny nové (dosud z celé lokality neuváděné) vzácné a chráněné druhy: Filago lutescens, Orchis mascula, Primula veris, Viola hirta, Phleum phleoides, Chamaecytisus supinus, Carex caryophyllea, Brachypodium pinnatum.

Při letošních botanických průzkumech byl výskyt většiny těchto vzácných a chráněných rostlin potvrzen a byly nalezeny další druhy i nové lokality (Trifolium alpestre, Filago arvensis, Helianthemum obscurum, Scabiosa ochroleuca).

Obojživelníci, plazi, ptáci, savci

Aktuální terénní průzkum vymezeného území byl prováděn 25. 6. a 15. 7. 2010. Výsledky jsou dále doplněny o množství poznatků z průzkumů území v letech 2000 až 2009 (Kočvara in litt., Czernik in litt.) prakticky z celého vegetačního období. Jednak v souvislosti s cíleným průzkumem lokality a pobytu na lokalitě v rámci managementových úprav z programu PPK. Výsledky jsou případně doplněny i o publikované údaje v rámci širšího okolí (Šťastný, Bejček & Hudec 2006, Mikátová et al. 2001, Moravec 1994, Anděra & Hanzal 1995, 1996, Anděra 2000, Anděra & Beneš



2001, 2002, Anděra & Červený 2004, Hanák & Anděra 2005, 2006, Anděra & Hanák 2007), pokud jsou z pohledu řešeného území relevantní.

Zkoumaní obratlovci byli sledováni jak vizuálně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován z kvalitativního, v případě vzácných druhů i kvantitativního hlediska. U ptačích druhů bylo v rámci možností zjišťováno, zdali na lokalitě hnízdí či nikoli, a na které biotopy a části území jsou nebo mohou být vázány.

U obojživelníků, plazů a savců bylo cílem zaznamenat přítomné dospělé jedince, případně snůšky s vajíčky nebo mláďata. Vzhledem ke skutečnosti, že je průzkum prováděn nedestruktivními metodami, je vždy věnována zvýšená pozornost pobytovým stopám (stopy, trus, zbytky potravy, okusy), a to především savců vzhledem k jejich převažující noční aktivitě. Byl rovněž proveden orientační průzkum netopýrů v okolí Kabátova kopce (15. 7.).

Druhy byly uspořádány do přehledu, který zahrnuje všechny zástupce, jež byly na vymezeném území zjištěny. Názvosloví uváděných taxonů vychází z aktuálně používané systematiky (www.biolib.cz). Seznam zjištěných taxonů je uveden (vzhledem k rozsahu) v biologickém hodnocení, které je přílohou č. 5 tohoto dokumentu.

Významné druhy živočichů jsou odlišeny na druhy zvláště chráněné ze zákona (druhy z přílohy č. III vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění dle Zákona č. 114/1992 Sb.). Navíc je věnována pozornost druhům z Červených seznamů obratlovců ČR (Zavadil & Moravec 2003, Šťastný & Bejček 2003, Anděra & Červený 2003) a druhům uvedeným v příloze I Směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a v příloze II a IV Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Pro novou silnici je především v lesním komplexu mezi Svinnou a Kostelním vrchem významný výskyt vyšších savců, počítaných do lesní zvěře (srnec, daněk, muflon, prase). Jedná se o myslivecky pěstovanou lesní zvěř, která ovšem může představovat pro bezpečnost dopravy na silnici určitý problém. Jeho řešením může být oplocení silnice (z obou stran) na celém úseku procházejícím lesem, a to hned v rámci stavby, nebo až dodatečně po vyhodnocení frekvence střetů vozidel se zvěří.

Bezobratlí živočichové

Průzkum bezobratlých živočichů vymezeného území probíhal paralelně s botanickým průzkumem: byly sledovány nejnápadnější charakteristické druhy jednotlivých skupin bezobratlých, aby vzniknul celkový přehled. Zástupci některých řádů (např. Ephemeroptera) byli zkoumáni jen na určitých, pro ně charakteristických biotopech. Celkově byli bezobratlí zkoumáni, především entomologickými metodami běžně používanými pro různé skupiny (odchyt u motýlů, přímý odchyt u pavouků a rovnokřídlých, smykování, zemní a vzdušné pasti u brouků) u některých skupin byly použity metody příslušející těmto kmenům (sběr ulit i živých exemplářů u měkkýšů apod.). Pro determinaci byly využity dosavadní znalosti a zkušenosti, přístupné příručky i internetové databáze a klíče (www.biolob.cz, www.lepidoptera.cz), část materiálu byla postupně předávána specialistům k determinaci nebo upřesnění determinace. Některé sebrané nebo odchycené exempláře se nepodařilo určit, pravděpodobně se v takových případech nejednalo o ochranářsky významné druhy. Pro denní motýly bylo možné využít a aktualizovat nedávné průzkumy přímo na Kabátově kopci (lokalita Horky), které zde byly prováděny v roce 2008 a 2009 (Kašák 2008, 2009), pro většinu ostatních skupin se jednalo většinou o orientační průzkumy, nikoliv o detailní faunistiku.

Ochranářsky významné biotopy a biota zájmového území

Za ochranářsky významné druhy je vzhledem k zoufale zastaralé legislativě nutné považovat nejen druhy chráněné zákonem 114/1992 Sb. (resp. jeho prováděcí vyhláškou 395/1992 Sb.), ale



i druhy celostátních červených seznamů. Především v Červeném seznamu cévnatých rostlin je řada druhů v nejvyšší kategorii kriticky ohrožených, v rámci celé republiky zbývají poslední lokality, a přitom tyto druhy nejsou zákonem chráněny a nemůže být tudíž ani v terénu účinně zajištěna jejich ochrana. Jako typický příklad může v rámci vymezeného území sloužit bělolist žlutavý (Filago lutescens), který se v rámci celé republiky vyskytuje v současnosti jen velmi vzácně na několika lokalitách. Současně mezi ochranářsky významné druhy patří i takové, které se z různých příčin – fytogeografických či ekologických – vyskytují vzácně v rámci celého regionu, případně se jedná o azonální výskyt. Z tohoto pohledu nabývají na významu všechny teplomilné druhy rostlin a živočichů, a to proto, že se v celém regionu vyskytuje již jen velmi málo vhodných subtermofilních biotopů.

Charakteristiky zjištěných ochranářsky významných druhů obratlovců:

Mloci (Salamandroidea) Ve zkoumaném území nebyli zjištěni. Všechny tři uváděné druhy, tj. mlok skvrnitý

(Salamandra salamandra), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a čolek horský (Mesotriton alpestris) jsou známy až z širšího okolí (okolí Býkova, PR Radim). V území lze předpokládat migraci druhů, ta však s ohledem na absenci pozorování nebude významná. Dotčení této skupiny se tedy nepředpokládá.

Uvažovaný záměr nepředstavuje na tuto skupinu negativní vliv za předpokladu, že přemostění Ježnického potoka a levostranného přítoku řeky Opavy bude realizováno způsobem, kdy nebude zasahováno do toku (zbytečné zpevňování dna apod.) a bude ponechán dostatečný prostor umožňující migraci obratlovců (bude ponechán nezpevněný prostor mezi vodním tokem a mostním objektem). Jedná se o obecné doporučení zajišťující migrační propustnost pro většinu obratlovců.

Žáby (Anura) Z žab bylo zaznamenáno šest druhů, kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) se pak na lokalitě

nevyskytuje, je známa nejblíže z Krnova Chomýže, lze předpokládat pouze náhodný výskyt při migraci. V zájmovém území jsou prakticky všechny druhy vázány na vodní plochy, které nebudou přímo dotčeny. Mimo tato území je lze pozorovat při migraci, a to buď v lesním prostředí, anebo zejména podél místních vodotečí.

Ropucha obecná (Bufo bufo) i skokan hnědý (Rana temporaria) se rozmnožují v rybníčcích u Ježníku a řeky Opavy, skokan hnědý byl navíc zjištěn (pulci) v lesních kalužích podél lesní komunikace v místech uvažovaného záměru. Ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) byla zjištěna jednotlivě při migraci u řeky Opavy. Rosnička zelená (Hyla arborea) byla registrována na lokalitě B (křoviny v okolí Kabátova kopce) a C (okolí rybníčků, pravděpodobně se zde rozmnožuje) a u řeky Opavy. Na obou lokalitách s rybníčky pak byl zjištěn skokan zelený (Pelophylax esculentus). Skokan štíhlý (Rana dalmatina) byl zastižen 15. 7., 1 a 1 ex. při migraci v lese v trase záměru.

Dotčení žab je na lokalitě zanedbatelné, nebudou zasažena místa významnějšího rozmnožování. Z pohledu migrace v území se jeví jako dostatečné přemostění potoků, které si stavba obchvatu vyžádá. Jsou to místa zjištěné i předpokládané migrace v rámci vodních ploch i lesního celku.

Šupinatí (Squamata) U plazů budou dotčena stanoviště s výskytem ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), která byla

zjištěna jednotlivě na okraji Kabátova kopce a ještěrky obecné (Lacerta agilis), která se zde početně vyskytuje v travních ponechalinách v celém území, nejpočetněji pak na lokalitě B. Celkově je však její početnost nízká. Užovka obojková (Natrix natrix) byla zjištěna v okolí rybníčků a u řeky Opavy, její dotčení je zanedbatelné. Slepýš křehký (Anquis fragilis) je hojný prakticky v celém území, byl pozorován na řadě lokalit, prakticky všude, kde přecházejí lesní porosty v travní ponechaliny. Vysoké



početnosti dosahuje ve zmíněných biotopech na jižních stráních Kabátova kopce. Podobně i výskyt zmije obecné (Vipera berus) byl opakovaně potvrzen, početněji právě v okolí Kabátova kopce. Zajímavým zjištěním z území mimo lokalitu je výskyt užovky hladké (Coronella austriaca) na lokalitě Krnov Chomýž (A. Czernik in litt.).

Zásadní dotčení plazů lze na většině území považovat za nízké, pozornost je třeba věnovat travnatým plochám na Kabátově kopci, kde je doporučeno vyloučit jakékoli zásahy do lokality. Dle zákresu trasy vede obchvat při okraji lokality B zaříznutý v terénu, dotčení živočichů na této lokalitě je tak považováno za nízké. Při zasahování do této lokality je nezbytné požádat o výjimky z ochranných podmínek druhů u ještěrky obecné, ještěrky živorodé, slepýše křehkého a zmije obecné.

Brodiví (Ciconiiformes) V případě čápa černého (Ciconia nigra) a volavky popelavé (Ardea cinerea) nebylo hnízdění

zjištěno, hnízdí mimo lokalitu v širším okolí. Čáp černý byl zastižen opakovaně při přeletu území a při sběru potravy v oblasti Horky. Záměrem tak dojde k zániku části potravního stanoviště. Čáp bílý (Ciconia ciconia) se vyskytuje pravidelně v oblasti Horky při sběru potravy a při migraci. Hnízdí v okolí, platí zde totéž co u čápa černého. Zábor potravních stanovišť lze označit za relativně malý, v okolí je řada dalších míst, které oba druhy využívají.

Vrubozobí (Anseriformes) Byla pozorována pouze běžně se vyskytující kachna divoká (Anas platyrhynchos), dotčení

skupiny je zanedbatelné.

Dravci (Accipitriformes) Moták pochop (Circus aeruginosus) na lokalitě nehnízdí, vzácně bývá pozorován při přeletu a

migraci. Jeho dotčené je vyloučeno. Krahujec obecný (Accipiter nisus) se v území vyskytuje pravidelně, patrně hnízdí na okraji lokality nebo v jejím blízkém okolí. Jeho dotčení je malé, využívá okraje sídel i intravilánu Krnova k lovu potravy, zásah do lesního celku je z pohledu tohoto druhu zanedbatelný. Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) bývá pozorován vzácně, hnízdí až v širším okolí mimo lokalitu. Zásah do souvislého lesního celku je z pohledu druhu negativní, protože zde ale nehnízdí, není vyhodnocen jako významný. Zajímavé je pozorování včelojeda lesního (Pernis apivorus), který byl zastižen 25. 6. i 15. 7. při kroužení nad Ježníkem, pravděpodobně hnízdí v okolí lokality. I zde platí, že zásah do souvislého lesního celku je z pohledu druhu negativní, protože zde ale nehnízdí, není vyhodnocen jako významný. Pro tento druh je také potravně zajímavá lokalita B, kde vyhrabává vosí hnízda.

Krátkokřídlí (Gruiformes) V území byl i v předešlých letech zjištěn chřástal polní (Crex crex), aktuálně zjištěn jeden

pravděpodobně hnízdící pár na Kabátově kopci. Dále se vyskytuje na lokalitě Chomýž (dva páry). Při vyloučení zásahů do lokality B nebude negativně ovlivněn.

Hrabaví (Galliformes) Výskyt koroptve polní (Perdix perdix) byl rovněž opakovaně potvrzen, pozorován byl jeden

pár v okolí Kabátova kopce. Dále hnízdí v okolí Chomýže. Její dotčení je považováno za nízké. Přímo na lokalitě pak byla pozorována křepelka polní (Coturnix coturnix), a to na lokalitě A a dále v okolí řeky Opavy. V zájmovém území hnízdí min. tři páry, uvažovaným záměrem dojde k ovlivnění tří párů ve smyslu zániku lokality (záboru zem. půdy). Z hlediska formy vlivu, početnosti druhu v okolí lokality a v rámci Moravskoslezského kraje, lze považovat ovlivnění populace druhu za zanedbatelné.

Sovy (Strigiformes) Z běžných druhů na okraji území (lokalita B) hnízdí kalous ušatý (Asio otus), v širším okolí

pak puštík obecný (Strix aluco) – lokalita D, a v okolí pravděpodobně i sýc rousný (Aegolius



funereus), zjištěný např. u Býkova. V okolí obce Radim byl v r. 2007 dle hlasových projevů zjištěn výr velký (Bubo bubo), který zde pravděpodobně hnízdí. Dotčení sov je zanedbatelné, dojde pouze k záboru potravních stanovišť, který by neměl ovlivnit hnízdění druhů v okolí.

Dlouhokřídlí (Charadriiformes) Žádný ze zajímavějších druhů na lokalitě nehnízdí. Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

byla pozorována v okolí řeky Opavy na tahu, podobně i pisík obecný (Actitis hypoleucos), který zde migruje, hnízdí však v nižších úsecích řeky na náplavech. Sluka lesní (Scolopax rusticola) byla zastižena na tahu v okolí obce Radim a Býkov. Dotčení těchto druhů se nepředpokládá.

Měkkozobí (Columbiformes) Kromě běžně hnízdícího holuba hřivnáče (Columba palumbus) a obou druhů hrdliček

(Streptopelia turtur, S. decaocto) byl zjištěn i holub doupňák (Columba oenas), který ale na lokalitě nehnízdí, byl pozorován pouze na tahu a při přeletu území. Hnízdí v širším okolí v zachovalých bukových porostech.

Lelkové (Caprimulgiformes) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) nebyl na lokalitě zjištěn, byl však pozorován na

nedaleké lokalitě Chomýž (A. Czernik in litt., 2004). Záměrem nebude ovlivněn.

Svišťouni (Apodiformes) Na lokalitě i v okolí loví ve vzdušném prostoru potravu rorýs obecný (Apus apus). Záměrem

nebude ovlivněn, hnízdí v městské části Krnova.

Srostloprstí (Coraciiformes) Ledňáček říční (Alcedo atthis) byl opakovaně pozorován při přeletu nad řekou Opavou, kde

hnízdí. Stavbou nebude ovlivněn. Podobně byl u řeky Opavy pozorován v předešlých letech na tahu dudek chocholatý (Upupa epops), který zde nehnízdí. Rovněž nebude ovlivněn.

Šplhavci (Piciformes) Řada druhů byla pozorována přímo na lokalitě i v bezprostředním okolí, zejména v okrajových

a listnatých částech lesa. Na základě hlasových projevů byl přímo na lokalitě zjištěn jeden hnízdící pár strakapouda malého (Dendrocopos minor) na lokalitě B. Z dalších zajímavých druhů byla pozorována žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus) a datel černý (Dryocopus martius). Žluna zelená a datel černý budou negativně ovlivněni zásahem do lesního celku, kde hnízdí jeden (žluna), respektive dva páry (datel). Na lokalitě B bylo dále zjištěno hnízdění krutihlava obecného (Jynx torquilla), a to jednoho páru. Je zde vázán na rozptýlené dřeviny, hnízdí v dutinách stromů. Jeho dotčení se nepředpokládá.

Pěvci (Passeriformes) Jedná se o řád ptáků s velmi širokou ekologickou valencí, řada druhů je vázána na prostředí

náletových dřevin a keřových porostů, ale i polní monokultury, lesní prostředí a lidská obydlí. V případě realizace záměru dojde k ovlivnění některých druhů a zániku hnízdních biotopů (části lesního celku). V tomto ohledu však lze říci, že záměr nebude mít významný negativní vliv na některou z populací druhů. Je však doporučeno splnit některé podmínky, specifikované v navrhovaných opatřeních.

Z pěvců má význam především hnízdění druhů vázaných na lesostepní porosty, tj. roztroušené keřové porosty s dřevinami v návaznosti na travnaté plochy. Za nejcennější je možné považovat hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio) a bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) a bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), kteří v této oblasti a širším okolí početněji hnízdí, zejména na lokalitě B, kde hnízdí několik párů všech tří druhů ve vazbě na křoviny a travnaté plochy.



Výskyt je možný i v případě ťuhýka šedého (Lanius excubitor), který vzácně hnízdí v okolí lokality, aktuálně však nebyl zjištěn (byl pozorován zejména mimo hnízdní období). Podobně byl mimo hnízdní prostředí pozorován ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), který na lokalitě nehnízdí.

Z dalších druhů má význam hnízdění žluvy hajní (Oriolus oriolus), které byla zjištěna na lokalitě D a v nivě řeky Opavy, zanikne hnízdiště jednoho páru. Lejsek šedý (Muscicapa striata) byl pozorován a pravděpodobně hnízdí v okolí Ježníku, záměrem nebude ovlivněn.

Krkavec velký (Corvus corax) byl zastižen v průběhu června s vyvedenými mláďaty, hnízdí v širším okolí. Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) se pak na lokalitě vyskytuje výhradně ve vzdušném prostoru při lovu potravy, podobně břehule říční (Riparia riparia), která byla zastižena na přeletu nad řekou Opavou. Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) se vyskytuje vzácně v zimním období, opakovaně byl pozorován v okolí Býkova.

Cenným zjištěním je hnízdění strnada lučního (Miliaria calandra), byly zjištěny dva hnízdící páry na loukách s křovinami na jižním svahu Kabátova kopce.

Pěvci jsou záměrem z hlediska záboru biotopů dotčeni zejména zásahem do lesního celku, kde zanikne hnízdiště řady druhů. Jedná se však o druhy běžné, u kterých nedojde k významnějšímu ovlivnění jejich populací ani zániku biotopu v rámci území.

Významný vliv může mít za určitých podmínek mortalita způsobená projíždějícími vozidly a prosklenými plochami, která patří k jedné z nejvyšších z hlediska ovlivnění člověkem. Obchvat je však uvažován v lokalitách, kde se předpokládá jejich přemostění, respektive bude část komunikace zařízlá ve svahu. Takovéto řešení je ideální právě z hlediska možných kolizí, neboť dochází přirozeně k přeletům ve větších výškách nad komunikací (případně migraci pod přemostěním) a kolize s projíždějícími vozidly jsou tak minimální. Zcela zásadní pak zůstává doporučení vyloučit výstavbu průhledných protihlukových stěn, jejichž realizace je zcela nepřípustná.

Netopýři (Microchiroptera) Pozornost byla věnována i této skupině, a to jak lovícím a přeletujícím jedincům, tak

i případným koloniím, zejména ve stromových dutinách. Žádná kolonie nebyla ve sledovaném území nalezena, byli zde ale zjištěni pravidelně lovící čtyři druhy netopýrů.

V době průzkumu byli v nočních hodinách zejména na okraji Krnova a Kabátově kopci pozorováni při přeletu netopýři rezaví (Nyctalus noctula), netopýr dlouhouchý, ušatý (Plecotus austriacus, auritus) a n. hvízdaví (Pipistrellus pipistrellus). Nad rybníčky u Ježníku byl zjištěn netopýr vodní (Myotis daubentonii), který zde loví potravu a také n. večerní (Eptesicus serotinus). Dotčení záměrem je zanedbatelné.

Hlodavci (Rodentia) Zajíc polní (Lepus europaeus) je sice běžným druhem, přesto je však uveden v Červeném

seznamu savců ČR v kategorii téměř ohrožených druhů, neboť jeho početnost dlouhodobě klesá. Tento druh byl pozorován v rámci celého území. Zajímavým druhem je veverka obecná (Sciurus vulgaris), pozorována na lokalitě B a D, v rámci lesa bude zasaženo do biotopu druhu. Z dalších zajímavých byl pozorován plšík lískový (Muscardinus avellanarius), a to v lesním celku. Negativní vlivy jsou z hlediska populací druhů zanedbatelné.

Ochranářsky významné biotopy

Hlavním kritériem, určujícím ochranářský význam biotopů, je zachovalost jejich genofondu a celkové struktury, resp. míra jejich přirozenosti a původnosti. Zcela přirozené, antropicky nepozměněné a nenarušené biotopy se ve střední Evropě vyskytují jen výjimečně na malých plochách, přírodnímu stavu blízké biotopy se vyskytují relativně častěji. Striktní rozdělení biotopů na „přírodní“



a „nepřírodní“, jak bylo zjednodušeně koncipováno pro mapování soustavy Natura 2000 (Chytrý, Kučera et Kočí 2001), je pro konkrétní posouzení významnosti biotopů určitého území pouze orientační: chybí v něm aspekt regionální a především posouzení z hlediska výskytu ochranářsky významných druhů. V krajním případě tak může být – z hlediska genofondu – hodnocen antropicky značně pozměněný biotop s řadou vzácných, chráněných a ohrožených druhů daleko výše než biotop ve stavu přírodě relativně blízkém, antropicky málo narušený, ale s velmi omezeným genofondem nebo dokonce s genofondem oproti původnímu stavu výrazně ochuzeným.

Tento přístup jsme akceptovali při hodnocení biotopů, které budou ovlivněny stavbou silničního obchvatu. Ve vymezeném území se skutečně zachovalé přírodní biotopy nevyskytují, za přírodnímu stavu blízké biotopy můžeme považovat:

• řeku Opavu s břehovými porosty (biotop 31),

• potoční jasanové olšiny na dolním úseku Jeleního potoka (biotop 24),

• kyselé doubravy na JZ svahu Kosteleckého vrchu (biotop 26),

• doubravy na JV svahu kóty 468,3 (biotop 41),

• rudimenty habřin na Kabátově kopci (na biotopu 6).

Přitom za ochranářsky nejvýznačnější biotopy vymezeného území lze jednoznačně považovat subtermofilní loučky na Kabátově kopci, především pro výskyt vzácných teplomilných druhů rostlin a bezobratlých. Podobně vyšší význam mají i zcela umělé biotopy stojatých vod, představované ve vymezeném území rybníčky u Ježnického potoka – biotopy 15, 33 a 35. Jsou významnými centry genofondu obojživelníků a vodních bezobratlých. Podobně lze hodnotit i rákosiny a rybníčky na severním okraji nivy Opavy (biotopy 43 a 44).

1.6. Krajina a krajinný ráz

Krajinný ráz je definován v ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a

krajiny, ve znění pozdějších předpisů - jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika

určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy

do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem

na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny,

harmonického měřítka v krajině.

Krajinný ráz popisované lokality vychází z trvalých ekosystémových režimů krajiny, které jsou dány základními environmentálními podmínkami. V rámci činnosti člověka je přírodní ráz krajiny dotvářen do souboru typických přírodních a člověkem vytvořených prvků, které jsou vnímány jako charakteristické, a které identifikují určitý prostor.

Krajinná scéna a její hodnoty určují především biogeografické přírodní podmínky, nejzřetelněji geomorfologie. Hodnocené území leží v bioregionu Krnovském (1.55), do podcelku Brantické vrchoviny. Údolí Opavy se dále po toku od obce Zátor směrem k Branticím a Krnovu rozšiřuje. Svahy jsou převážně lesnaté a tvoří je ploché mírně rozbrázděné hřbety Bednářského, Dubového a Kosteleckého vrchu. Sporní části svahů jsou často tvořeny mozaikami luk, pastvin a orné půdy. V širokém pásmu nivy Opavy jsou situována drobná sídla (Brantice, Kostelec), která se postupně zástavbou zapojují a tvoří souvislejší celky. Rozptýlené části krajiny, jsou místy zorněny, z části jsou zde kulturní louky.

V nivě Opavice jsou dominantní zejména jiží svahy, které jsou taktéž tvořeny mozaikou remízů, luk a orné půdy. levý břeh Opavice se otevírá směrem do Polska, a je charakteristický



roztroušenými sídelními útvary a vyšším podílem orné půdy. Ulice Ježnická, která tvoří jedinou přístupovou komunikaci k vrcholu Ježníku, je vložena do úzké údolnice (vyplněné Ježnickým potokem), která se vlní od města Krnova směrem k vrcholu Vyhlídka (552 m n.m.).

Přírodní charakteristiky

• niva Opavice otevřená směrem do Polska; pravý břeh nivy ohraničují vrcholy Brantické vrchoviny

• krajinná scéna je střídavě otevřená a uzavřená; v pohledech se projevuje silný prvek kulturních

dominant

• krajina je leso-luční; v blízkosti sídel zemědělská harmonická, u městské části Ježník krajina lesní

• součástí předmětné lokality okolí nejsou paleontologicky významné lokality ani jiné obdobné

plochy;

Estetické charakteristiky

• pohledové charakteristiky lokality jsou do značné míry dány způsobem využití území

• v území není možné vytýčit hlavní pohledovou dominantu;

• významným prvkem krajiny jsou nejen sakrální stavby (např. na S – u napojení na silnici I/57), ale

také širší otevřené pohledy směrem k masivu Hrubého Jeseníku

• zástavba sídel v okolí zájmové lokality (mimo města Krnova) je vesnická, roztroušená, individuální

obytná;

1.7. Charakter osídlení území

Posuzovaný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je poměrně významnou liniovou stavbou, která ve spojení se Severovýchodním obchvatem Krnova významně přispěje ke změně v organizaci dopravního proudu, ale která také poměrně citelným způsobem zasáhne do přítomných složek životního prostředí (biotických i abiotických).

obec Brantice

Správní území obce Brantice se skládá ze dvou katastrálních území: k.ú. Brantice a k.ú. Radim u Brantic. Obec leží v severovýchodní okrajové části Nízkého Jeseníku, západně od města Krnova, v údolí řeky Opavy u silnice I/45 (v úseku Krnov-Bruntál), a řadí se k větším sídlům ORP Krnov. Území obce je hornaté, v pokryvu převládají lesní plochy. V obci se prolíná zemědělská výroba s drobná výroba nezemědělská. V obci se nachází základní škola pro 1.stupeň, pošta, zdravotní zařízení a objekty a plochy občanské vybavenosti. Obec je po stránce pracovních příležitostí a obecných kulturně-sociálních potřeb vázána na město Krnov.

Dle správního členění se obec dělí na 2 místní části (Brantice a Radim u Brantic). Katastrální výměra sídla je 2 673 ha. Žije zde 1 173 obyvatel, z nichž je 706 v produktivním věku, Průměrný věk obyvatel je 36,7 let.

město Krnov

Město leží u soutoku řek Opavy a Opavice v nadmořské výšce 316 m n.m. Zastavěné území není zcela kompaktní, a v podstatě lemuje v celém průběhu významné vodní toky. Jádro města je tvořeno kompaktní zástavbou mezi Cvilínským kopcem, Bezručovým vrchem a řekou Opavicí, na něž navazuje zástavba Chomýže a Krásných Louček.

Charakteristickým znakem urbanistické struktury jádra města je zejména prolínání funkcí bydlení s funkcí obslužnou a výrobní. Zejména funkce výrobní působí ve struktuře města poněkud rušivě – vázáním hmot a zejména nákladní dopravou. Zástavbu jádra města pozměnilo několik



významných vývojových etap, které narušily jednotnou sevřenou historickou strukturu (rušivě působí zejména výstavba panelových domů v bezprostřední blízkosti historického jádra města).

Terén je hornatý a směrem k řece Opavě se mění v rovinu. V pokryvnosti terénu převládá zemědělská půda, lesní plochy tvoří cca 25 % plošné výměry města Krnova. dle správního členění se město dělí na 3 městské části. Katastrální výměra sídla je 4400 ha. Ve městě trvale žije 26 076 obyvatel, z nichž je 16 297 v produktivním věku (dle údajů z roku 2005).

1.8. Staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území

Termín „stará ekologická zátěž" označuje znečištění životního prostředí nad přípustnou míru v důsledku dlouhodobé činnosti v minulém období. Starou ekologickou zátěží mohou být pozůstatky lidské činnosti s negativními dopady na životní prostředí, jako je znečištění podzemních vod, kontaminace zemin a staveb. Důležitým nástrojem pro posuzování rizik souvisejících se znečištěním horninového prostředí (zemin, podzemní vody, půdního vzduchu), stavebních konstrukcí a skládek odpadů, obecně označovaných jako ekologické zátěže je analýza rizik.

Bezprostředně u navržené trasy silnice I/45 se nachází zátěž „Autopark Ježník“ . Jedná se o sklad PHM a několik garáží pro vozidla armády. Objekt je situován 700 m SV od městské části Ježník a cca 1,6 km od někdejších kasáren Sovětské armády v Krnově.Lokalita sloužila jako dekontaminační plocha v průběhu sanace prostor kasáren.

Další zátěží související s vojenstvím je zátěž „Střelnice Chomýž“, která sloužila posádce Sovětské armády v Krnově jako tanková a pěchotní střelnice. Areál leží cca 2,5 km SZ od Krnova a je obklopen zemědělsky využívanou půdou, lesem, remízky a potokem Hůrka. Objekty, které zátěž tvoří, jsou nevyužívané a chátrají. Místy jsou tvořeny černé skládky. V lokalitě bují náletová vegetace.

Zátěž „Krnov – rozvodna SME a.s.“ je zátěž z energetiky. Riziko je střední, bodové. Jedná se o rozvodnu (měnírnu) 110/22 kV, která je v majetku společnosti ČEZ a.s., která je recentně využívána.

Ostatní zátěže nemají pro posuzovanou lokalitu žádný (ani zprostředkovaný) vliv. Jedná se povětšinou o nevyužívané objekty spojené s vojenstvím (před rokem 1989), jako např. zátěž „Muni ční sklad Radim“ popřípadě zátěž „Kasárna Krnov“ . Obě tyto lokality představují uzavřený areál, jehož možný negativní vliv byl vyhodnocen jako nevýznamný a celkové riziko jako žádné. Vlastníkem objektů (stejně jako Autoparku Ježník a Střelnice Chomýž) je Ministerstvo obrany ČR.



Obrázek č. 6: Poloha starých ekologických zátěží v předmětné lokalitě

Okolí města Krnova představuje zemědělskou krajinu, která je mimo městskou zástavbu pouze málo urbanizována. Ráz okolních menších sídel je typicky vesnický, vázaný na způsob využívání krajiny (zemědělská produkce na nadprůměrně bonitních půdách), a proto nepředstavuje žádné nadměrné či extrémní zatížení krajiny. Lokalita rovněž není zatížena povrchovou či podpovrchovou těžbou surovin, a v blízkosti se nenachází žádný provoz těžkého průmyslu. Z výše uvedeného lze dovodit, že se v lokalitě nevyskytují (mimo výše uvedených) extrémní poměry charakteru klimatického, urbanistického ani environmentálního.

1.9. Území historického, kulturního nebo archeologického významu, kulturní památky

Dnešní město Krnov leží v historicky bohaté oblasti. Nejstarší zmínky o osídlení pocházejí z 2. poloviny 13. století, kdy zde byl újezd a později město se slovanským názvem Kyrnow (německy později Jägendorf). O postupném vývoji města vypovídá i nepravidelná síť ulic a nepravidelný půdorys městského jádra. Krnov byl v minulosti křižovatkou obchodních cest ve směru Opava-Bruntál-Olomouc a směrem severním na Glubczyce (dnes Polsko). Rozdělením Opavského knížectví v roce 1377 vzniklo samostatné Krnovské knížectví se svým samostatným samosprávným členěním.

Poměrně vysoký počet obyvatel do města přišel v rámci kolonizace. Většina jeho obyvatel se proto ve 30. letech 20. století přihlásila k německé národnosti. Počátkem roku 1945 byl Krnov vážně poškozen bombardováním spojeneckých vojsk, při poválečném odstraňování trosek zanikly celé ulice v historickém centru. Němečtí obyvatelé byli vysídleni a příchod nového obyvatelstva z různých koutů Československa znamenal ztrátu tradic území. Obraz města byl výrazně poškozen také odstraněním hodnotných historických staveb v 70. a 80. letech 20. století.

Navrhovaná přeložka silnice I/45 prochází městskou částí Ježník. Ježník, německy Mösnig, je osadou, jejíž vznik se datuje k roku 1334, kdy ves koupil Řád německých rytířů. Během dalších staletí se ves vyvíjela pouze minimálně, a za třicetileté války ves zanikla úplně. Na konci 17. století se na

střelnice Chomýž

autopark Ježník

Posuzovaný

záměr

kasárna Krnov

Krnov - rozvodna

muniční sklad Radim



území dnešní městské části Ježník usadili osadníci z Chomýže. Tito se zasloužili o zbudování přístupové silnice, která ve stávající trase slouží jako ulice Stará Ježnická. Již ve 2. polovině 19. století se Ježník stal oblíbeným rekreačním místem pro obyvatele nedalekého Krnova. Na vrchu Ježník nechal sudetský spolek zbudovat 25 m vysokou dřevěnou rozhlednu Vyhlídka, která byla otevřena roku 1894. V roce 1903 se stal Ježník městskou částí Krnova, což s sebou přineslo další rozvoj lokality a podporu místního rekreačního zázemí (výhodná poloha uprostřed poměrně hustých lesů, výborné klima a celá řada vycházkových tras).

Z významných historických resp. kulturních objektů se v Krnově nachází celá řada historicky významných objektů. Vzhledem k faktu, že předmětný záměr zasahuje pouze do městské části Pod Bezručovým vrchem, uvádím pouze objekty situované v této lokalitě.

Významné objekty se nacházejí také v městské části Ježník. Jedná se o zvonici a vilu-venkovský dům rodiny Larischů. Zvonice se nachází v části obce „Pod Bezručovým vrchem“ v katastrálním území Krnov-Horní předměstí a je v rejstříku ÚSKP vedena pod číslem 103076. Památkou je od 23.7.2008. Jedná se o kvalitní příklad tradičního stavebního typu na území rakouského Slezska s ukázkou řemeslných dovedností místního obyvatelstva. Ve výše uvedených katastrálních území se nenacházejí objekty chráněné organizací UNESCO.

Tabulka č. 3:Přehled kulturních památek v k.ú. Krnov – Horní Předměstí Číslo rejstříku Název památky Ulice/umístění Památkou od 28384/8-3010 kostel evangelický Husovo náměstí 3.5.1958

27735/8-3009 kostel Povýšení svatého kříže u hřbitova 3.5.1958

28560/8-36 kostel sv. Benedikta u ulice Bruntálské 3.5.1958

24964/8-18 kostel sv. Martina na náměstí Osvobození 3.5.1958

24258/8-20 městské opevnění – švédská zeď v parku u kostela 3.5.1958

30168/8-2054 městský dům č. p. 9 (č. or. 3) ul. Hobzíkova 3.5.1958

16758/8-3018 vila Aloise Larische (č.p. 6; č.or. 12) na ulici Říční okruh 3.5.1958

25838/8-27 měšťanská dům č. p. 10 ul. Hobzíkova 3.5.1958

14703/8-28 měšťanský dům č. p. 11 ul. Hobzíkova 3.5.1958

20564/8-26 městský dům č. p. 14 Zámecké náměstí 1 3.5.1958



33542/8-23 městský dům č. p. 17 Zámecké náměstí 7 3.5.1958 23201/8-22 městský dům č. p. 18 Zámecké náměstí 9 3.5.1958

100094 textilní továrna A.Larisch a synové Říční okruh 5/12 3.5.1958

14074/8-3022 vila L. Westreicha Šmeralova 20/3 3.5.1958

26253/8-3019 vila Rudolfa Larische Říční okruh 4/14 3.5.1958 102265 silniční most přes řeku Opavu, ul. Opavská 12.3.2007 102876 fara náměstí Osvobození 27/7 17.3.2008

29909/8-29 městský dům Hlavní náměstí 35/1 3.5.1958 37320/8-30 městský dům Hlavní náměstí 36/2 3.5.1958 39389/8-31 městský dům Hlavní náměstí 39/4 3.5.1958 39300/8-34 městský dům Hlavní náměstí 47/15 3.5.1958

102263 hasičská zbrojnice U požárníků 19.3.2007 36116/8-3011 synagoga ul. Soukenická, Barvířská 3.5.1958 41824/8-16 klášter minoritů s kostelem Narození

Panny Marie ul. Štursova 85/2 3.5.1958

47071/8-3014 spořitelna Hlavní náměstí 95/3 3.5.1958 16228/8-3013 radnice Hlavní náměstí 96/1 3.5.1958 34816/8-3145 měšťanský dům Hlavní náměstí 97/36 3.6.1991 18209/8-3144 městský dům Hlavní náměstí 98/35 3.6.1991 28700/8-35 městský dům Hlavní náměstí 105/29 3.5.1958 47072/8-17 špitál s kostelem sv. Ducha náměstí Minoritů 109/2 3.5.1958



42141/8-2464 vila ul. Hlubčická; 151/18; 152/20 3.5.1958 100100 Městské divadlo ul. Mikulášská 911/21 21.9.2005 100050 vila se zahradou a oplocením ul. Zacpalova 964/1 10.2.2003

18122/8-3077 jiná výrobní stavba – závod RIEGER-KLOSS VARHANY; z toho jen ohradní plot

ul. Revoluční 966/56 3.5.1958

15625/8-3021 výstavní pavilón – hala Silesia ul. Mikulášská 1015/12 3.5.1958 34902/8-3012 rodinný dům E. Rügera ul. Bruntálská, 1199/7 3.5.1958

Z archeologicky významných lokalit je nutno připomenout výšinné opevněné sídliště – hradiště, které nese četné archeologické stopy. Tato lokalita (dle ÚSKP 28098/8-37) je situována na kótě 416,8.

Chráněné objekty se nacházejí také v obci Brantice. Protože jsou Brantice sídlem vesnického typu, jsou zde památkově chráněny jen 3 objekty.

Tabulka č. 4: Přehled kulturních památek v k.ú. Brantice Číslo rejstříku Název památky Ulice/umístění Památkou od

19491/8-48 kostel Nanebevzetí Panny Marie 3.5.1958 16390/8-47 zámek Brantice č. p.33 3.5.1958 29858/8-49 bývalá fara Brantice č. p. 163 3.5.1958

Dle sdělení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky č.j. 6072/09 ze dne 19.11.2009, které bylo zpracovateli Oznámení doručeno v rámci projednávání projektové dokumentace ve stupni technické studie, je předmětná stavba v kolizi s územím s archeologickými nálezy (tzv. ÚAN) ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Katastrální území Krnov-Horní Předměstí a Brantice jsou klasifikovány jako ÚAN kategorie I., popřípadě ÚAN II.kategorie. Dělení ÚAN je následující:

ÚAN I. – jedná se o známá archeologická naleziště;

ÚAN II. – jedná se o území, ze kterého archeologické nálezy dosud nepocházejí, ale jejich výskyt je pravděpodobný;

ÚAN III. – jedná se o území, kdy přítomnost dosud neznámých archeologických nalezišť nelze vyloučit.

Před začátkem stavebních prací je nutné kontaktovat Archeologický ústav Akademie věd České republiky a uzavřít dohodu o podmínkách provedení záchranného archeologického průzkumu, tento průzkum umožnit a náklady s ním spojené uhradit.

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně ovlivněny

Zájmovou lokalitou pro přeložku silnice I/45 je území západně od města Krnova, konkrétně na

západním okraji zástavby města, a východně od okraje zástavby městské části Ježník. V zájmové

lokalitě se nyní nacházejí spojité lesní porosty (městské lesy Krnov), a také zemědělsky

obhospodařovaná pole. V blízkosti plánovaného napojení připravovaného záměru na stávající silnici

I/45 (u odbočky na silnici III/4589) u obce Brantice, se navrhovaná stavba přibližuje nadregionálnímu

koridoru ÚSES – řece Opavě. Při posuzování vlivů záměru na složky životního prostředí je nutné

zohlednit nejen charakter lokality, do níž je stavba plánována, ale také vlastnosti stavby jako takové.

Předmětný záměr je nevýrobní liniovou stavbou, jejímž cílem je odvedení tranzitní dopravy

mimo dopravně přetížené centrum města. Dalším, neméně významným cílem, je kompletace obchvatu



města Krnova, tedy navázání na (v současné době) územním rozhodnutím umístěný záměr „Přeložka

silnice I/57 Krnov – Severovýchodní obchvat“, který řeší problém tranzitní dopravy na silnici I/57.

Z praxe je známo, že liniové stavby (silnice, železnice, nadzemní produktovody) jsou

stavbami v krajině poměrně zásadními, které na své okolí působí konstantně a dlouhodobě (bez

zjevných fluktuací intenzity). Vzhledem k poměrně pokročilému stupni poznání jsou investoři

obdobných záměrů schopni přijmout taková opatření, která negativní impakt záměrů minimalizují,

popřípadě zcela eliminují.

2.1. Klimatické poměry

Dle Quitta leží zájmová lokalita na pomezí klimatických oblastí MT 7 a MT 9. Jak je patrné z obrázku č. 7, jsou klimatické oblasti řazeny za sebou dle logické posloupnosti, přičemž chladná oblast (CH 7) představuje území Jeseníků. Mapa klimatických regionů je zpracována pouze pro území České republiky, a proto je z pásem jednotlivých oblastí „vyříznuta“ na území Polska oblast MT 9, zhruba na úrovni Města Albrechtice.

Jednotlivé klimatické oblasti jsou charakterizovány slovně a také tabulkou-číselnými údaji. Hodnoty jednotlivých parametrů jsou uvedeny v tabulce č. 6, slovní hodnocení uvádím níže. Oblast CH 7 uvádím pro účely srovnání, protože se nachází poměrně blízko zájmového území-v blízké předpolí Jeseníků.

CH 7: V oblasti je velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké. Přechodné období je dlouhé; mírně chladné jaro a mírná podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou;

MT 7: normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto; přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem; zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky;

MT 9: léto je dlouhé, teplé, suché až mírně suché; přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem; zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky;

V zájmovém území se neprovádí dlouhodobé měření klimatologických parametrů (průměrná roční výška srážek, průměrná teplota v jednotlivých měsících roku). Toto se dlouhodobě provádí na 23 stanicích rozmístěných v rámci České republiky. Nejbližší takovou stanicí jsou stanice Mošnov (letiště) a Olomouc, které se nachází ve vzdálenosti cca 67 km vzdušnou čarou od místa realizace záměru. Jak již bylo výše uvedeno, je důležitou součástí klimatologické charakteristiky posuzovaného místa nejen polohopis, ale též výškopis. Průměrná nadmořská výšky posuzované oblasti je cca 385 m n.m., což je více než nadmořská výška stanice Olomouc (259 m n.m.) i Mošnov (251 m n.m.). Obě uvedené stanice navíc leží v jiné klimatické oblasti. Grafy zachycující výšku srážek resp. průměrnou roční teplotu v uplynulých 4 dekádách proto neuvádím.



Obrázek 7: Výřez mapy klimatických regionů se znázorněním polohy zájmového území

Tabulka č. 5: Klimatické charakteristiky zájmového území

Parametr MT 7 MT 9 CH 7

Počet letních dnů 30 – 40 40 – 50 10 – 30

Počet dní s průměrnou teplotou 10oC a více 140 – 160 140 – 160 120 – 140

Počet mrazových dnů 110 – 130 110 – 130 140 – 160

Průměrná teplota v lednu [oC] -2 - -3 -3 - -4 -3 - -4

Průměrná teplota v dubnu [oC] 6 – 7 6 - 7- 4 – 6

Průměrná teplota v červenci [oC] 16 – 17 17 - 18 15 – 16

Průměrná teplota v říjnu [oC] 7 – 8 7 – 8 6 – 7

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 – 120 100 – 120 120 – 130

Srážkový úhrn za vegetační období [mm] 400 – 450 400 – 450 500 – 600

Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 – 300 250 – 300 350 – 400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 – 80 60 – 80 100 – 120

Počet zamračených dnů 120 – 150 120 – 150 150 - 160

Počet jasných dnů 40 - 50 40 – 50 40 - 50

2.2. Ovzduší

Úroveň znečištění vnějšího ovzduší nad konkrétním územím je dána zjištěnou hmotnostní koncentrací sledované látky (měřením nebo modelováním). Situace stavu znečištění vnějšího ovzduší je objektivně vyhodnocována z dlouhodobě prováděných měření koncentrací sledovaných látek. Pro tyto účely je na území ČR provozována síť měřících stanic kvality ovzduší (rozmístěných především v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší), výsledky dlouhodobých měření jsou publikovány Českým hydrometeorologickým ústavem Praha – Úsek ochrany čistoty ovzduší a následně je prováděno modelové vyhodnocení území ČR.

Imisní situace posuzované lokality je ve velké míře ovlivněna emisemi z lokálních zdrojů, dále z dopravy na silnicích I/57 a I/45. Podíl na imisní situaci může mít i přenos imisí z Polska.

Přibližná poloha

zájmové lokality



V Krnově a blízkém okolí není umístěna žádná imisní měřicí stanice. Nejbližší imisní stanice je umístěna v Opavě - Kateřinkách. Jedná se o stanici TOVKA, reprezentativnost měřených dat je pro oblastní měřítko (4-50 km).

Tabulka č. 6: Imisní koncentrace znečišťujících látek – stanice TOVKA [µg/m3]

Rok Max. hodinová

koncentrace NO2

Průměrná roční koncentrace

NO2

Max. denní koncentrace PM10

Průměrná roční koncentrace PM10

2009 80,7

(19 MV: 70,2) 2) 17,1

187,0 1)

(36 MV: 58,2) 2)

VoL: 50 3)

31,5

Pozn.: 1) Hodnoty pro průměrné denní koncentrace jsou uvedeny jako maximální z celého roku 2) 19 (36) MV: 19. (36.) nejvyšší naměřená hodnota – určuje, zda je překročen přípustný počet překročení hodnoty limitu. V případě vyšší hodnoty než je limitní hodnota jsou imisní limity překračovány.

3) VoL: Počet překročení limitní hodnoty LV (pro PM10 denní LV=50 g/m3)

Tato stanice zcela nevypovídá o imisní situaci v Krnově, avšak na základě výše uvedených dat lze i v intravilánu Krnova očekávat pozaďové koncentrace NO2 cca 20 µg/m3, koncentrace PM10 cca

30 µg/m3.

Imise benzenu jsou měřeny nejblíže v Ostravě. Dle dostupných dat lze očekávat průměrnou

roční koncentrace benzenu do 2 µg/m3.

Z dat získaných v roce 2008 byly stanoveny tzv. „Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Vymezení OZKO na základě dat z roku 2008 bylo provedeno ve věstníku MŽP č. 4/2010.

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je předmětem tabulek I, jednotlivě pro každou zónu či aglomeraci zvlášť. Členění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 11/2005. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů.

Tabulka č. 7: Údaje o překročení cílového imisního limitu pro vybrané látky (v % území)

Stavební úřad (správní obvod)

As Cd B(a)P Souhrn překročení

CIL

městský úřad Krnov --- --- 5,8 16,0

Z uvedených podkladů je zřejmé, že životní prostředí v dotčeném území vykazuje z hlediska

dlouhodobého sledování kvality ovzduší mírně nadlimitní úroveň znečištění pro B(a)P (cílový imisní

limit), který je vyhlášen pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystému a vegetace dle Nařízení

vlády č. 60/2004 Sb. Oblast, která je v rámci předkládaného záměru navržena k odkanalizování, spadá

do skupiny tzv. oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO).



3. Voda, vodní zdroje, útvary povrchových vod

3.1. Povrchová voda Území města Krnova leží v povodí řeky Odry v dílčím povodí dvou řek ve správě Povodí

Odry a.s.: Opavy a Opavice. Zájmová lokalita bezprostředně sousedí s oběma uvedenými řekami (Opavicí na severu, Opavou na jihu úpravy). Soutok těchto vodotečí se nachází východně od zástavby města, přičemž plánovaná trasa silnice I/45 dotváří pomyslný trojúhelník tvořený rameny obou uvedených řek.

Řeka Opavice (č. h. p. 2-02-01-038) je významným tokem severní části Moravskoslezského kraje, který je dlouhý 34,876 km. Podél toku se nachází několik větších sídelních útvarů (např. Město Albrechtice). Řeka se vlévá u Cvilína do Opavy a je jedním z jejích největších přítoků.

Řeka Opava (č. h. p. 2-02-01-011) je tok dlouhý 104,614 km. Řeka vzniká soutokem Černé, Zlaté a Bílé Opavy ve Vrbně pod Pradědem. Řeka tvoří od soutoku s Opavicí (pod vrchem Cvilín u Krnova) po Opavu-Vávrovice státní hranici s Polskem (v délce cca 25 km). Plocha povodí je 2088,8 km2. Největším přítokem je Moravice (z pravé strany), dalšími pravostrannými jsou Uhlířský potok, Skrbovický potok, Popel, Černý potok, Čižina, Velká, Lipinka, Heraltický potok, Strouha, Sedlinka, Ohrozima, Hrabyňka a Děhylovský potok, zleva pak Černá Opava, Opavice a Štěpánka. Na řece je již několik let plánována výstavba přehrady v obci Nové Heřminovy. Požadavek na výstavu tohoto vodního díla vzrostl po povodních v roce 1997.

Kobylí potok (č. h. p. 2-02-01-051) a Hůrka (č. h. p. 2-02-01-053) jsou menší vodoteče situované severozápadně od zájmového území. Kobylí potok s délkou toku 11,855 km protéká okolo obce Hošťálkovy a zaúsťuje do Opavice severně od Krásných louček. Hůrka pramení pod vrchem Uhlířov a po toku dlouhém 3,443 km zaúsťuje do Opavice u osady Chomýž.

Ježnický potok (č. h. p. 2-02-01-055) je tok délky 4,807 km, který protéká v souběhu s ulicí Ježnickou a zásobuje menší útvary stojatých vod u osady Ježník. Potok se vlévá do Opavice před vtokem řeky do Krnova.

Krasovka (č. h. p. 2-02-01-036) je vodotečí délky 14,174 km, která protéká obcí Radim a u obce Brantice se vlévá do Opavy. Tok na své trase kopcovitým terénem přijímá vodu z několika menších potoků a z melioračních zařízení ve správě ZVHS.

V předmětné lokalitě se nenacházejí větší vodní útvary stojatých vod. Okolo ulice Ježnické je několik menších vodních ploch-jedná se zřejmě o rybníky soukromých vlastníků, které však nebudou realizací záměru dotčeny.

Sledování parametrů jakosti vod je prováděno na profilu Krnov na řece Opavě. Imisní limity

jsou stanoveny v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., třída jakosti vod dle ČSN 75 7221. Výsledky z let

2006-2007 uvádím v tabulce č. 8.

Tabulka č. 8: Ukazatele jakosti vody v profilu Krnov (řeka Opava)

Parametr jednotka minimum maximum průměr třída jakosti

elektrolyt. konduktivita mS.m-1 11,5 37,5 16,2 I.

BSK5 mg.l-1 0,8 7,0 2,1 II.

CHSKCr mg.l-1 5,0 40,0 12,5 II.

N-NH3 mg.l-1 0,04 0,09 0,03 I.

Ndusičnanivý mg.l-1 0,7 4,2 1,6 I.

Pcelk mg.l-1 0,02 0,20 0,06 II.



Do řeky Opavy je plánováno zaústění dešťových vod svedených z tělesa nově projektované silnice I/45, zejména z mimoúrovňových křižovatek.

Obrázek č. 8: Vodní toky v předmětné lokalitě

V okolí města Krnova proběhly v letních měsících roku 1997 povodně. Z koryta vystoupily

řeky Opava i Opavice, které se rozlily do údolí mezi kopci u města. Silnice I/45 byla na některých

místech také zaplavena. Na obrázcích níže uvádím přibližný rozsah rozlivu při Q100 a také tzv.

„aktivní záplavovou oblast“.

Obrázek č. 9: Oblast rozlivu při Q100 v okolí zájmové lokality

Krasovka

Kobylí potok

Hůrka

Opava

náhon

Opavice

Mohla (PL)

Kostelecký potok Ježnický potok

Přibližná poloha

posuzovaného záměru

Pravděpodobný dosah

rozlivu při Q100



3.2. Podzemní voda Pro hodnocení hydrogeologických vlastností zájmové lokality byly využity výsledky dříve

realizovaných geologicko-průzkumných prací. Jedná se o průzkumy různých zaměření, prováděných v širokém časovém horizontu. Zdrojem těchto dat byla Databáze vrtné prozkoumanosti České geologické služby – Geofondu ČR Praha. Sondy, které byly v minulosti realizovány v zájmovém území, v blízkosti projektovaného obchvatu byly vyhodnoceny v rámci geologické rešerše zpracované společností K-GEO. Byly použity sondy vyňaté z následujících archivních zpráv:

GF P104724 - Kratochvíla L., Mrógala E.: Krnov - silnice I/57 - SV obchvat st.č.989 - předběžný geotechnický průzkum, závěrečná zpráva, (2002, Unigeo a.s., Ostrava–Hrabová) – (1)

GF P080968 - Galgánek, J.: Krnov - Kostelec, monitoring chemismu podzemní vody v okolí staré reliktní zátěže životního prostředí pro ochranu vodárenského zdroje. (1994, Unigeo a.s., Ostrava–Hrabová) – (2)

GF P047683 - Bartusek, M.: Inženýrskogeologický průzkum Krnov – Jižní obvodová komunikace (1984, Stavoprojekt, Ostrava ) - (3)

GF V061288 - Lidařík, A.: Rekonstrukce st. silnice II/485 v úseku Bruntál - Krnov. (1968, Dopravoprojekt, Bratislava) - (4)

Dle hydrogeologické rajonizace ČR spadá celé území v oblasti projektované trasy do rajónu číslo 6611 – Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry. Daná oblast je odvodňována řekou Opavou a jejím levostranným přítokem Opavicí, do které se pravostranně vlévají drobné vodoteče (Hůrka, Ježický potok). Zájmová lokalita je z širšího hlediska řazena k povodí řeky Odry. Hydrograficky je zájmové území řazeno k povodí Opavy. Zájmová oblast spadá do hydrografických pořadí 2-02-01-053, 2-02-01-054, 2-02-01-055 a 2-02-01- 037.

Podzemní vody kvartérního původu jsou v zájmové oblasti vázány jednak na polohy fluviálních, deluviofluviálních a glacigenních sedimentů štěrkovitého charakteru, které jsou zrnitostně příznivé pro proudění podzemní vody a vytvářejí tak kolektory charakterizované průlinovou propustností. Štěrky zastižené v údolí Ježického potoka jsou dosti slabě propustné (třída V.) s průměrným koeficientem filtrace 7.10-5 m.s-1 a glacigenní štěrky ve vrtu HV-28/1 jsou mírně propustné (třída IV., koeficient filtrace 1.10-4 m.s-1). Jílovité štěrky v zájmovém území lze řadit mezi slabě propustné zeminy (třída VI., koeficient filtrace 4.10-6 m.s-1). Písčité jíly vykazují koeficient filtrace n.10-7 m.s-1 (velmi slabě propustné, třída VII) a jíly s nízkou plasticitou jsou vzhledem ke zjištěnému koeficientu filtrace v rozmezí 2.10-7 až 8.10-8 m.s-1 velmi slabě propustné (třída VII.) až nepatrně propustné (třída VIII.).

Dále, v oblasti úbočí kopců, je kvartérní voda vázána na příznivé polohy hlinitokamenitých sutí, při jejich styku s předkvartérním podložím. Prameny vázáné na tento mělký oběh podzemních vod mají vesměs nízké, silně rozkolísané vydatnosti a v suchém období často zanikají. Někdy se však mohou vyskytovat drobné prameny se stálejší vydatností a to, jsou-li syceny puklinovými vodami.

Podzemní vody hlubokého oběhu jsou vázány na puklinové systémy a poruchové zóny hornin skalního podloží, se slabou puklinovou propustností se součiniteli filtrace obvykle v rozmezí 10-6 až 10-8 m.s-1. Karbonské horniny vytváří puklinový kolektor s proměnlivým podílem průlinové porozity v pásmu přípovrchového rozpukání a rozpojení hornin, které zasahuje obvykle do hloubek 30-40 m, podél poruchových pásem a puklinových zón i hlouběji. V drobových a slepencových polohách mohou vznikat příznivé podmínky pro soustřeďování podzemních vod. Větráním břidlic vzniká jílovitá substance zatěsňující pukliny, která může téměř znemožňovat oběh podzemní vody.



Úroveň naražené hladiny podzemní vody v projektované trase se v archivních vrtech pohybovala v rozmezí 0,9 m p.t. v údolí Kosteleckého potoka, přes 1,8 m p.t. v údolí Ježnického potoka, až po 8,1 m p.t. (vrt HV-25/1) a 11,7 m p.t. (vrt HV-28/1) v trase.

Obrázek č. 10: Ochranná pásma vodních zdrojů (1:50 000)

Z hydrogeologického hlediska je oblast poměrně významná – v blízkosti stávající silnice I/45

se nachází ochranná pásma vodních zdrojů. Jedná se o

- ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně: Krnov – Kostelec; pásmo bylo vyhlášeno

rozhodnutím č.j. RĺP/voda/8305/2000/231/120/Ur; k pásmu se váže i povolení Lesů ČR

č.j. voda-1279/77-235-Pa-73/78

- ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje: Krnov – Kostelec;

- ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje Krnov-Janov; zdroj je provozován SmVaK a

byl povolen rozhodnutím Okresního národního výboru v Bruntále č.j. Voda-40/83-235-

Pa-53/83 ze dne 5.5.1983; vydatnost zdroje byla omezena na 9500m3.rok-1; jedná se o

parcely 1796, 1750, 1800, vše v k.ú. Janov

Záměr je situován mimo prameniště povrchových vodních útvarů a nedotýká se také žádných vrtů či jiných podzemních zdrojů vod. V lokalitě se přímo nenachází ochranná pásma jímacích území.

4. Geofaktory životního prostředí

Skalní podloží zájmového území a jeho širšího okolí je tvořeno moravskoslezským paleozoikem Českého masívu. V severní části je skalní masív budován horninami spodního karbonu (kulmu) ve vývoji Moravického souvrství (svrchní visé), v jižní části ve vývoji Hornobenešovského souvrství (spodní-střední visé). Litologicky se v obou případech jedná o flyšová souvrství reprezentované drobami, s ojedinělými vložkami slepenců, prachovců a břidlic, která jsou provrásněná a silně tektonicky porušená, prostoupená hustou sítí puklin. Ve svrchních partiích jsou horniny předkvartérního podloží postiženy procesy intenzivního zvětrávání.

Schematická poloha

posuzovaného záměru

OPVZ Krnov-Kostelec

OPVZ Krnov-Janov



Trasa plánovaného obchvatu začíná napojením na stávající silnici I/45 Krnov – Bruntál v extravilánu obce Brantice od níž se v km 0.3 vlevo odklání a prochází pahorkatým, převážně zalesněným územím. Cca v km 1,0 kříží údolí menší bezejmenné vodoteče a lesní cestu, dále je vedena zalesněným územím v úbočí Kosteleckého vrchu, terén postupně stoupá až do max. výšky 405 m n.m. odkud se svažuje do údolí Ježnického potoka, který přechází v km 2,3, zde také kříží stávající místní komunikaci. Dále trasa stoupá do sedla mezi Kabátovým vrchem a vyhlídkou, od km 3,0 pozvolna klesá hospodářsky obdělávaným terénem do údolí Opavice a v km 4,1 se napojuje na stávající silnici I/57 Krnov – Město Albrechtice. Nadmořská výška terénu v prostoru projektované trasy se pohybuje v rozmezí 335-405 m n.m, jedná se o členitý pahorkatý terén a trasa překonává dva dílčí hřebeny. Z geomorfologického hlediska náleží převážná část projektované trasy do okrsku Lichnovská vrchovina, podcelku Brantická vrchovina, celku Nízký Jeseník, Krkonošsko jesenické soustavy a provincie Česká vysočina. V severní části zájmové území zasahuje do okrsku Opavická niva, podcelku Jindřichovská pahorkatina, celku Zlatohorská vrchovina.

4.1. Půda, charakteristika půdních typů v lokalitě

Předmětná stavba „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je liniovou stavbou, která je navržena částečně do zemědělsky využívaných ploch (u napojení na silnici I/57), částečně do ploch zemědělsky nevyužívaných, ale vedených v ZPF (trvalé travní porosty na jihu zájmového území, u napojení na stávající silnici I/45). Nejpodstatnější část záměru je navržena do lesního porostu (městské lesy Krnov) v blízkosti městské části Ježník.

Kvartérní pokryv je na úbočích kopců tvořen převážně deluviálními hlinitokamenitými sedimenty. V prostoru údolíček místních vodotečí je kvartérní sedimentace tvořena fluviálními, případně deluviofluviálními hlinitopísčitými sedimenty. V širším okolí jsou kulmská souvrství překryta mocnými sedimenty pleistocenního kontinentálního zalednění, významný relikt tohoto zalednění byl archivním průzkumem zjištěn v morfologickém sedle mezi Kosteleckým vrchem a Svinnou a glacigenní sedimenty byly zastiženy také v jižní části trasy obchvatu. V blízkosti km 0,8-0,9 projektovaného obchvatu se v minulosti nacházela pískovna s těžebnou, která byla po jejím opuštění zavezena převážně komunálním odpadem města Krnova. Tato skládka byla rekultivována na ornou půdu a intenzivně zemědělsky obhospodařována



Obrázek č. 11: Areály půdních jednotek v zájmovém území (výřez z pedologické mapy)

FLUVIZEM - FL

Recentní půdy bez výrazné stratigrafie půdního profilu vznikaly na plochách pravidelně podléhajících záplavám. Proto je jejich výskyt omezen na bezprostřední blízkost vodních toků. Vznikají ještě v dnešní době - takovéto půdy ještě neukončily svůj vývoj. Některé fluvizemě mohou být zaplavovány nepravidelně, jednou za několik let nebo nejsou zaplavovány vůbec. Na takovýchto lokalitách postupně dochází k přechodu k jiným půdním typům nebo subtypům, často je možno zde nalézt např. fluvizem kambickou.

Rozdílný charakter usazenin výrazně ovlivňuje jednak chemismus, ale také mechanické složení a fyzikální vlastnosti. Vyznačují se neostře diferencovaným půdním profilem, pokud do něj nezasahuje glejový proces. Glejový proces se uplatňuje při vyšší hladině podzemní vody, mění tak charakter půdních vlastností i jejich úrodnost.

Půdní profily nivních půd jsou obvykle velmi hluboké. Ornice je středně hluboká, šedohnědé barvy, různé textury (podle substrátu) a většinou porušené drobtovité struktury. Postupně přechází do slabě prohumózněného substrátu, někdy slabě vápnitého. Pro obsah humusu v ornici jsou typické hodnoty mezi 1,9 a 2,2 %. Půdní reakce je většinou neutrální v celém profilu a sorpční komplex je nasycen nebo plně nasycen. Agronomická hodnota spočívá ve skutečnosti, že mají velmi příznivý vodní režim a jsou půdami vhodnými pro blízkost zdrojů vody pro závlahy (zelinářské polohy). Obecně jsou dobře obdělávatelné, k výraznému zhoršení dochází procesy glejovými.

LUVIZEM - LU

Půdy s profilem diferencovaným na výrazně vybělený (albický) eluviální horizont El s výraznou destičkovitou až lístkovitou strukturou. Přechází často jazykovitými záteky (až klíny), ve kterých lze mikromorfologicky potvrdit rozrušování argilanů, do luvického horizontu Btd (degradovaný Bt). Tento horizont vykazuje vysvětlené povrchy pedů, střídající se s pedy s hnědými argilany. Luvický horizont pozvolna přechází do substrátu.



Původním společenstvem na těchto půdách byl listnatý les (dub, buk, habr, lípa). Ornice zemědělských půd vznikla z uvedených horizontů a ze svrchní části albického horizontu. Proto je světlá, s velkou náchylností k erozi.

Při vysokém nasycení sorpčního komplexu v horizontu Btd obvykle nad 50 % (vM), může docházet v eluviálním horizontu k výrazné acidifikaci.

Tyto půdy se vytvářejí hlavně v rovinách a v mírně zvlněním reliéfu (jinak by podlehly erozi). Vytvářejí se z prachovic, polygenetických hlín, místy i z lehčích, eolickým materiálem obohacených substrátů. Jejich výskyt spadá do klimatických regionů. Stratigrafie profilu: O-Ah nebo Ap-El-Btd-BC-C.

Základním ukazatelem hodnocení kvality půd jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), jako nezbytná součást pedologických charakteristik. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy je zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. V zájmové lokalitě se nacházejí půdy charakterizované BPEJ, jejichž seznam a zatřídění do tříd ochrany je uvedeno v tabulce č. 9.

Tabulka č. 9: Zatřídění přítomných BPEJ do tříd ochrany kód BPEJ třída ochrany 5 14 10 II. třída ochrany 5 26 14 III. třída ochrany 5 37 16 V. třída ochrany 5 46 12 IV. třída ochrany 5 48 11 IV. třída ochrany 5 58 00 I. třída ochrany 5 68 11 V. třída ochrany 5 70 01 V. třída ochrany 7 37 16 V. třída ochrany

Předmětná lokalita tedy zasahuje do klimatické oblasti č. 5, okrajově i do oblasti č. 7. Bonita půd a jejich zařazení do tříd ochrany vychází z tvaru reliéfu a z expozice vůči světovým stranám. Vyskytují se zde tito hlavní půdní představitelé:

HPJ 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry

HPJ 26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry

HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

HPJ 46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření



HPJ 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření

HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé

HPJ 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim

HPJ 70 Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami



D. Údaje o vlivu záměru na životní prostředí Záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov-západní obchvat“ je součástí projektovaného vnějšího

silničního okruhu města Krnova, a jako takový navazuje na Severovýchodní obchvat města - přeložku silnice I/57. Kompletace silničního okruhu okolo města Krnova zajistí odvedení dominantního proudu tranzitní dopravy z centra města, které je nyní dopravně přetíženo.

Posuzovaný záměr je liniovou stavbou nevýrobního charakteru. Lze konstatovat, že byť jsou liniové stavby (silnice, železnice, letiště, produktovody) stavbami nevýrobními, mohou jejich impakty v životním prostředí být velmi patrné. Poměrně značný plošný rozsah těchto staveb a nepřetržité využívání jsou zásadními charakteristikami těchto záměrů. Liniové stavby na druhou stranu patří k záměrům, jejichž negativní působení jsme schopni technickými opatřeními účinně eliminovat až úplně vyloučit.

Základními cíli posuzovaného záměru je odklon tranzitní dopravy mimo zastavěné území a tím přispění ke snížení hlukové zátěže v jádrovém území Krnova (a na ulici Partyzánů), zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů na přechodech pro chodce i podél pozemních komunikací a také zajištění plynulejšího pohybu vozidel.

Záměr je umístěn do nezastavěného území mezi západní okraj zástavby města Krnova a východní okraj městské části Ježník. Na severu je záměr omezen Severovýchodním obchvatem města, na jihu pak navazuje na stávající silnici I/45 poblíž odbočky na silnici III/4589 do obce Brantice.

Pro popis potenciálního impaktu záměru na složky životního prostředí byly zpracovány odborné průzkumy (biologické hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění) a studie (hluková a rozptylová studie).

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Podle vyhodnocení možných negativních vlivů i jejich závěrů, provedených v předcházejících

částech B a C, bude vzhledem k účelu i charakteru posuzovaného záměru „Přeložka silnice I/45 Krnov-západní obchvat“ docházet při jeho provozování k nejvýznamnějšímu ovlivnění složek životního prostředí vztažených k veřejnému zdraví na dotčeném území, v oblastech znečištění ovzduší, hlukové zátěži venkovního prostoru staveb a z pohledu ochrany životního prostředí též v rámci záboru spojitých lesních porostů a záboru zemědělsky využívaných ploch.

Přínos a de facto i vlivy záměru je možno chápat ve třech rovinách. První rovinou je ovlivňování veřejného zdraví působením hluku z dopravy na pozemních komunikacích-zejména v oblastech určených k bydlení ve stávajícím stavu (ulice Partyzánů, která je v současném stavu nejkratší spojnicí silnic I/45 a I/57 v Krnově, a na kterou je doprava naváděna dopravním značením). Aspektem opačným je ovlivnění subjektivně vnímané pohody bydlení v lokalitě Ježník (u nejbližších recentně využívaných obytných domů).

Druhou rovinou je zásah do relativně přírodě blízkého ekosystému městského lesa a do navazující zeleně (např. alej u nevyužívané ulice staré Ježnické, spojité i nespojité pásy zeleně v sedle u Kabátova kopce). Zásah do přirozeného prostředí bude značný, lze jej však částečně kompenzovat náhradní výsadbou a nahrazením přerušených lesních cest cestami novými. Při citlivém provedení stavebních prací budou vlivy stavby na lesní prostředí akceptovatelné.

Třetí rovina vychází z urbanistické koncepce města Krnova, a týká se kompletace silničního obchvatu města (spolu se Severovýchodním obchvatem). Tato rovina navazuje na dvě výše uvedené, a jako taková pouze zvýrazňuje pozitivní charakter záměru. Při hlubším hodnocení je nutno



poznamenat, že přínos záměru není jednoznačně pozitivní, ale případné negativní aspekty lze účinně zmírňovat a negativní vliv kompenzovat.

1.1. Vliv na ovzduší a klima V době realizace stavby může dojít ke krátkodobému snížení pohody bydlení v souvislosti

s prováděnými stavebními pracemi a navazujícím zvýšeným pohybem nákladních vozidel. Přesný počet vozidel, etapizace a způsob výstavby nebyly v době sestavování tohoto Oznámení známy a budou upřesněny v dalším stupni projektové dokumentace (upřesnění „Plánu organizace výstavby“ v dokumentaci pro stavební povolení). Přesné stanovení množství látek emitovaných v souvislosti se stavebními pracemi proto dnes není možné vyjádřit. Lze předpokládat, že dominantní zvýšení prašnosti může nastat zejména při skrývání orniční vrstvy a při provádění přípravy území pro stavbu. Prašnost lze účinně eliminovat skrápěním staveniště a také systematickou očistou stavební mechanizace a vozidel stavbu opouštějících. Subjekt provádějící realizaci stavby bude na staveništi disponovat vhodným zařízením pro kropení a bude také povinen zajistit k tomu odpovídající množství užitkové vody.

Pro výpočet doplňkové imisní zátěže je použit matematický model dle metodiky SYMOS´97, která byla vydána v červnu 1998 Českým hydrometeorologickým ústavem Praha pod názvem "Systém modelování stacionárních zdrojů". Tato metodika byla počátkem roku 2003 upravena a doplněna na verzi 02, aby splňovala podmínky dané nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.

Metodika výpočtu znečištění ovzduší umožňuje:

• výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdrojů

• výpočet znečištění od většího počtu zdrojů

• stanovit charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů

• brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle Klasifikace Bubníka a Koldovského

• odhad koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu.

Pro každý referenční bod umožňuje metodika ve verzi 2003 výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší:

• maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší

• maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek bez ohledu na třídu stability a rychlost větru

• roční průměrné koncentrace

• denní průměrné koncentrace

• klouzavý osmihodinový průměr

• doba trvání koncentrací převyšujících určité předem zadané hodnoty.

Metodika se používá při posuzování vlivu stávajících nebo nově budovaných zdrojů znečištění ovzduší na okolí.



Pro výpočet matematického modelu rozptylu škodlivin v lokalitě bylo zvoleno 1681 referenčních bodů v síti 6 x 6 km s krokem 150 m, ve kterých byl proveden výpočet doplňkové imisní zátěže. Dále bylo mimo síť umístěno 361 referenčních bodů ležících okraji komunikací zahrnutých do výpočtu pro zpřesnění koncentračních izolinií. Pro hodnocení vlivu na obyvatelstvo byly zvoleny 4 referenční body reprezentující lokality bezprostředně ovlivněné změnou dopravní situace. Referenční body byly umístěny takto:

Referenční bod č. 1 – ul. Albrechtická

Referenční bod č. 2 – ul. Partyzánů

Referenční bod č. 3 – ul. Bruntálská

Referenční bod č. 4 – Ježník

Obrázek č. 12: Poloha referenčních bodů použitých v v rozptylové studii

Síť referenčních bodů je volena tak, aby pokrývala oblast nejvyššího předpokládaného ovlivnění imisní situace v posuzované lokalitě.

Výškopis lokality byl stanoven z digitálního modelu terénu lokality.

Výsledkem výpočtu matematického modelu je soubor hodnot doplňkové imisní zátěže referenčních bodů v posuzované lokalitě. Tabulky obsahují:



• název referenčního bodu

• hodnotu maximální hodinové koncentrace (NO2 )

• maximální hodnotu průměrné denní koncentrace ( PM10)

• hodnotu průměrné roční koncentrace (NO2, PM10, benzen)

V následujících tabulkách je provedeno srovnání maximálních vypočtených hodnot doplňkové imisní zátěže posuzované lokality (bez ohledu na umístění) s platným imisním limitem (bez meze tolerance) a očekávaným imisním pozadím.

Nulovou variantou je míněn stav v roce 2040 bez provozu obchvatu, výhledem je míněna situace v roce 2040 s provozem obchvatu.

Tabulka č. 10: Nejvyšší vypočtené hodnoty koncentrací PM10

Období

Průměrné denní koncentrace [µµµµg/m3 ]

Průměrné roční koncentrace [µµµµg/m3 ]

Vypočtená hodnota

příspěvku

Imisní limit

% limitu Vypočtená hodnota

příspěvku

Imisní limit

% limitu Imisní pozadí

% pozadí

Nulová varianta

0,837 50

1,67 0,0836 40

0,21 ~30

0,28

Výhled 0,786 1,57 0,0725 0,18 0,24

Tabulka č. 11: Nejvyšší vypočtené hodnoty koncentrací NO2

Období

Maximální hodinové koncentrace [µµµµg/m3 ]


Vypočtená hodnota

příspěvku

Imisní limit

% limitu Vypočtená hodnota

příspěvku

Imisní limit

% limitu Imisní pozadí

% pozadí

Nulová varianta

7,16 200

3,58 0,212 40

0,53 ~ 20

1,06

Výhled 6,45 3,23 0,195 0,49 0,98

Tabulka č. 12: Nejvyšší vypočtené hodnoty koncentrací benzenu

Období


Vypočtená hodnota příspěvku

Imisní limit % limitu Imisní pozadí % pozadí

Nulová varianta

0,0130 5

0,26 ~ 2

0,65

Výhled 0,0109 0,22 0,55

U hodinových a denních koncentrací je vždy uvedena maximální hodnota, tzn., že v průběhu roku teoreticky nebude překročena tato maximální hodnota.



Změna maximálních hodnot vypočtených imisních koncentrací je dána umístěním konkrétních referenčních bodů v celé síti a zřetelně nevypovídá o změně imisní situace.

Vliv záměru na imise NO2

Maximální hodnota příspěvku NO2 byla pro stávající stav vypočtena 7,16 µg/m3, výhledově

byl vypočten pokles na 6,45 µg/m3. Změna maximálních hodinových koncentrací NO2 je nejvíce

patrná na ulicích Albrechtická a Bruntálská, kde došlo k poklesu o 0,7-0,8 µg/m3. Nárůst lze logicky

očekávat u Ježníku, výsledná hodnota 0,52 µg/m3 je však velmi nízká. V porovnání s imisním limitem

(200 µg/m3) a stávajícímu imisnímu pozadí jde o příspěvek velmi nízký, imisní limit nebude překročen.

U ročních koncentrací byl vypočten pokles maximální hodnoty o cca 8 % na 0,195 µg/m3. Nárůst ročních koncentrací NO2 po realizaci stavby lze opět očekávat na východním okraji Ježníku. Přírůstek však byl vypočten nižší než 0,03 µg/m3, přičemž imisní pozadí lze očekávat kolem hodnoty

20 µg/m3. Pokles imisí v řádu desítek procent lze očekávat u všech komunikací východně od obchvatu, tj. na ulicích Albrechtická, Partyzánská a Bruntálská. Vliv záměru na celkovou imisní situaci NO2 tedy očekáváme pozitivní.

Vliv záměru na imise PM10

Z hlediska denních koncentrací PM10 došlo k mírnému poklesu maximálních hodnot (snížení

o 6 % na 0,786 µg/m3). Lokálně byl vypočten mírný nárůst u Ježníku na 0,049 µg/m3, naproti tomu došlo k významnému poklesu denních imisí PM10 u ulic Albrechtická, Partyzánů a Bruntálská (pokles o 16 % až 25 %).

Do výpočtu není započtena sekundární prašnost (model SYMOS´97 výpočet sekundární prašnosti nezahrnuje), výsledný absolutní pokles imisí PM10 v intravilánu Krnova tedy bude vyšší.

Průměrné roční koncentrace byly vypočteny maximálně v řádu setin µg/m3, maximum pro

stávající stav bylo vypočteno 0,0836 µg/m3, výhledově byl vypočten pokles o 13 % na 0,0725 µg/m3.

Výhledově lze očekávat nárůst příspěvků ročních koncentrací PM10 u Ježníku v řádu tisícin µg/m3, což vzhledem k předpokládanému imisnímu pozadí kolem 30 µg/m3 velmi nízká hodnota. Výrazný pokles je opět vypočten na ulicích Albrechtická, Partyzánů a Bruntálská (lokálně více než o 50 %). Při imisním limitu 40 µg/m3 a imisním pozadí kolem 30 µg/m3 je tato změna velmi nízká, ovšem je nutné připomenout, že s poklesem intenzity dopravy dojde k výraznému snížení sekundární prašnosti.

Vliv záměru na imise benzenu

Pro stav po realizaci obchvatu byl v blízkosti Ježníku vypočten nárůst příspěvku imisních koncentrací benzenu cca 0,001 µg/m3. Při imisním limitu 5 µg/m3 a současném imisním pozadí kolem

2 µg/m3 jde však o nárůst zcela zanedbatelný.

V ostatních lokalitách, zejména na ulici Partyzánů, je vypočten výrazný pokles imisních příspěvků, a to přibližně o 30÷50 %. Zde je tedy význam obchvatu města patrný, i když vypočtené koncentrace dosahují velmi nízkých a výrazně podlimitních hodnot.

Provozem záměru očekáváme snížení imisní zátěže v západní části města, v místě obchvatu sice dojde k navýšení imisních koncentrací, tato změna však bude proti imisním limit ům a očekávanému imisnímu pozadí velmi nízká.

Vliv záměru na klima lze na základě stávajícího poznání vyloučit.



1.2. Vliv na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky Výstavba liniových staveb v blízkosti lidských sídel je vždy komplikovaným záměrem bez

ohledu na zvolené technické řešení. Předkládaný záměr představuje ve své podstatě převedení tranzitní silniční dopravy do nezastavěného území, přičemž napojení projektované přeložky silnice I/45 bude řešeno na obou koncích mimoúrovňovou křižovatkou

Pro zpracování hlukové studie byly využity dva prameny o dopravních intenzitách, a to sčítání dopravy provedené v roce 2000 (referenční stav pro vyhodnocení tzv. staré hlukové zátěže) a v roce 2005 Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (RSD ČR). Pro aproximaci počtu vozidel pro výhledový rok 2040 byly využity růstové koeficienty dopravy stanovené taktéž ŘSD ČR. V době zpracování hlukové studie bylo prováděno celostátní sčítání dopravy, jehož výsledky budou známy až v průběhu roku 2011, a je tedy nutné vycházet pouze z údajů z roku 2005. Kartogram dopravy pro posuzovaný záměr zpracován nebyl. Dle ČSN 73 6102 je požadováno, aby úroveň kvality dopravy na křižovatkách vyhověla v období 20 let po uvedení do provozu. Vzhledem k faktu, že uvedení posuzované stavby do provozu je uvažováno v roce 2020, je jako výpočtový rok uvažován rok 2040.

Dopravní intenzity pro rok 2040 pro stav s realizací záměru, jsou stanoveny stejně jako ve studii rozptylové. Počty vozidel na ulici Partyzánů – profil 7-3042 - byly stanoveny na základě součtu nemovitostí u předmětné ulice a v ulicích navazujících a s využitím předpokladu, že u každé nemovitosti (objekt k bydlení) proběhne dvojnásobná obměna osobních vozidel (tzn. max. 4 jízdy vozidel ke každé nemovitosti za 24 hodin). Tento předpoklad je na straně předběžné opatrnosti, protože ne ke každé nemovitosti připadá osobní vozidlo, a ne každé z těchto vozidel vykoná 4 jízdy denně (doprava je tedy uvažována pouze jako doprava cílová). Počet nákladních vozidel zahrnuje taktéž pouze cílovou dopravu – příjezd vozidel k čerpací stanici a do skladového areálu situovaného východně od ul. Partyzánů směrem k železniční trati. Je zároveň předpokládáno, že realizace přeložky silnice I/45 nevyvolá významnou změnu v dopravní zátěži na ul. Ježnické, protože doprava na této ulici je dopravou cílovou – ulice Ježnická je u sanatoria ukončena točnou (je uslepena).

Rychlost pohybu vozidel po předmětných silnicích je ve výpočtu stanovena na maximálně 90 km.h-1; výpočtová rychlost pohybu vozidel v intravilánu města Krnova je (dle platné legislativy) 50 km.h-1.

V zájmové lokalitě bylo definováno celkem 16 výpočtových bodů. Výpočtové body č. 1 - č. 3 zachycují hlukovou zátěž z provozu na silnici I/45 v úseku od začátku zástavby města Krnova po křižovatku s ulicí Partyzánů; bod č. 3 je orientován směrem k ulici Partyzánů, převládá však u něj hluk ze silnice I/45. Body č. 4-8 reprezentují ulici Partyzánů, která je nyní využívána jako spojnice silnic I/45 a I/57, a je přetížena tranzitní dopravou; bod č. 8 reprezentuje objekty těsně přiléhající k ulici Partyzánů. Výpočtový bod č. 9 zachycuje hluk z dopravy na silnici I/57 (ve směru na Město Albrechtice) u křižovatky s ulicí Partyzánů. Body č. 10-16 jsou umístěny u objektů nacházejících se v blízkosti ulice Ježnické a zachycují tak změnu hlukové zátěže u objektů určených k bydlení nacházejících se nejblíže plánované přeložce silnice I/45.

Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (§ 11 odst. 4) se hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T=50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo dle přílohy č. 3 uvedeného nařízení.



Ze závěrů hlukové studie vyplývá, že:

- v současné době (r. 2010) pravděpodobně nejsou překročeny limity pro hluk z dopravy dané nařízením vlády č. 148/2006 Sb., s využitím korekce na starou hlukovou zátěž a to v denní i v noční době;

- v případě nerealizace záměru pravd ěpodobně dojde v roce 2040 ve výpočtových bodech č. 1, č. 2 a č. 9 k navýšení hlukové zátěže, (a tím k nemožnosti využít korekci na starou hlukovou zátěž), a nebude splněn limit daný pro hluk z hlavních pozemních komunikací v denní i noční době;

- realizací záměru budou i nadále splněny limity pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích u všech výpočtových objektů v blízkosti ulice Ježnické a to v denní i v noční době; v této oblasti (zejména ve výp. bodech č. 14 a 16) sice dojde k mírnému navýšení hlukové zátěže, stále však bude splněn limit daný nařízením vlády č. 148/2006 Sb., s využitím korekce pro hluk z provozu na ostatních pozemních komunikací (silnice III.t řídy);

- realizace záměru a odklon tranzitní dopravy z ulice Partyzánů (silnice III/45820) zajistí v této ulici (výpočtové body č. 4-7) významné snížení intenzity hluku (až o cca 6 dB v denní době) a splnění limit ů pro hluk z dopravy s využitím korekce pro hluk z provozu na ostatních pozemních komunikacích;

- u výpočtového bodu č. 8, který reprezentuje objekty těsně přiléhající k ulici Partyzánů je splnění limit ů vázáno na použití korekce na starou hlukovou zátěž (korekci použít lze, hluková zátěž poklesne pod hodnotu vypočtenou pro rok 2000), v denní i noční době

V dalším stupni projektové dokumentace bude vhodné hlukovou studii aktualizovat zejména s ohledem na znalost nových dopravních intenzit (získaných ze sčítání dopravy provedeného v roce 2010), dále s ohledem na další postup výstavby objektů k bydlení v městské části Ježník (v platné územně plánovací dokumentaci je lokalita okolo městské části Ježník navržena k zástavbě objekty individuálního bydlení). I z tohoto důvodu byl do projektové dokumentace ve stupni technické studie zařazen objekt protihluková opatření-ten v této studii nebyl potvrzen, avšak výhledově bude nutné toto prověření provést znovu.

1.3. Vliv na povrchové a podzemní vody

Předmětný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov-západní obchvat“ je liniovou stavbou, která je součástí plánovaného vnějšího silničního okruhu okolo města Krnova. Plánovaná přeložka je stavbou povrchovou (nadzemní), jejíž součástí je také přemostění několika drobných vodotečí. Na severním i jižním okraji stavby se nacházejí významné vodoteče. Na severu řeka Opavice, na jihu řeka Opava. Tyto vodoteče nejsou přímo záměrem dotčeny.

Projektová dokumentace, která je podkladem pro toto Oznámení řeší odvod dešťových vod z tělesa silnice i z ramp mimoúrovňových křižovatek se silnicí I/45 do silničních svodů a následně zaústěním do řeky Opavy (u mostu přes řeku Opavu na silnici III/4589). Řeka Opava má v předmětném úseku přírodě blízký charakter a je obklopena oboustrannými břehovými porosty. Z pohledu environmentálního se jeví jako vhodnější řešit odvod dešťových vod centralizováním do zásakových jímek. Možnost zásaku tímto řízeným způsobem bude dále prověřena v dalším stupni projektové dokumentace zejména s ohledem na charakter podloží (geologický profil).

Přímý vliv na podzemní vody lze za stávajícího stupně poznání vyloučit. Možné riziko může vyvstat při výstavbě mostních objektů v blízkosti drobných vodotečí zejména v lesním porostu, kdy



bude pravděpodobně nutné provést hloubkové založení, které může vést k narušení hladiny podzemní vody. Před vydáním územního rozhodnutí bude proveden podrobný inženýrsko-geologický průzkum, který určí nejen vhodný způsob založení, ale který také stanoví agresivitu podzemní vody vůči betonovým konstrukcím i jiné parametry ovlivňující způsob založení.

1.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí

Pozemní liniové stavby jsou stavbami s poměrně vysokými nároky na zábor pozemků využívaných k primární produkci, popřípadě ostatních ploch. Nejinak tomu je i v případě posuzovaného obchvatu. Rozsah záborů závisí zejména na kategorii silnice, která je navržena, na počtu jízdních pruhů a také na podmínkách vedení nivelety (nutnost překonávání terénních rozdílů, požadavek na dosažení požadovaných sklonů a nájezdů/sjezdů na mostní objekty apod.).

Díky značně zvlněnému charakteru lokality je část stavby vedena na náspu, část v zářezu. Násypy jsou navrženy také za účelem výstavby mimoúrovňových křižovatek – ramp. Posuzovaná stavba je z hlediska výškových a směrových poměrů vázána navazujícím záměrem – Severovýchodním obchvatem Krnova, tedy přeložkou silnice I/57. Z tohoto důvodu jsou navrženy poměrně široké a vysoké náspy, které zabírají plochy zejména orné půdy. Svrchní kulturní vrstva ornice sice bude v rámci přípravných staveb skryta, ale i přesto dojde k záboru zemědělsky využívaných ploch. Obdobně i u napojení na silnici I/45 jsou navrženy náspy ramp, které jsou prostorově výrazné.

V rámci kompenzačních opatření bude nutné zajistit (a v dalších rozhodnutích nutných pro vydání územního rozhodnutí ošetřit) hospodárné využití skryté ornice (dle podmínek souhlasu s vynětím půdy ze ZPF dle § 9 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění). Záměr se nedotýká chráněných ložiskových území ani jiných ploch, určených k čerpání nerostných surovin.

1.5. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

V území určeném k výstavbě obchvatu města Krnova byly ve vegetačním období roku 2010 provedeny opakované pochůzky s cílem zmapování přítomných biotopů, rekognoskace přítomných taxonů fauny a flóry a naplnění dikce § 18 odstavce 1 prováděcí vyhlášky 395/1992 Sb., k zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Bylo zpracováno biologické hodnocení, tedy dokument jehož cílem je zjištění, popis a vyhodnocení současného stavu krajiny a předpokládaných přímých i nepřímých vlivů investorem zamýšleného užívání krajiny z hlediska vlivu na rostliny a živočichy. V následujících odstavcích jsou uvedeny citace z biologického hodnocení, jehož plné znění je zařazeno jako příloha č. 5 tohoto dokumentu.

Vlivy na Flóru Přímé negativné vlivy, jak jsou schematicky uvedeny pro jednotlivé biotopy v kapitole 6.4

biologického hodnocení, nemusí na většině biotopů znamenat podstatnější negativní ovlivnění flóry a vegetace, protože se ve většině případů – u ochranářsky významných biotopů – jedná jen o částečné narušení, při němž většina nebo podstatná část biotopu zůstane zachována. Taková je situace na loukách v nivě Opavy (biotop 29), v doubravách na JV svahu kóty 468,3 (biotop 41) i v potočních jaseninách Jeleního potoka (biotop 24). Nejcennější botanické lokality s chráněnými a ohroženými druhy rostlin nebudou stavbou nové silnice nikde dotčeny. Jedná se především o lokality ochranářsky významných druhů rostlin na Kabátově kopci. Stavbou nové silnice by mohla být přímo zasažena okrajová (západní) část biotopu 5a, proto navrhujeme posun trasy o cca 50 m západně.

Mezi nepřímé vlivy, jimiž bude nebo může nová silnice během výstavby a potom při vlastním provozu působit na flóru a vegetaci vymezeného území, patří především podpora šíření invazních a expanzních druhů. Jedná se hlavně o možnou podporu šíření křídlatky, případně i o podporu dalšího



šíření lupiny a zlatobýlu. Vážné nebezpečí představuje především křídlatka, která se v současnosti vyskytuje na trase plánovaného obchvatu jen velmi omezeně v nivě Opavy a na přilehlém svahu (biotopy 29 a 42). Je nebezpečí jejího rozšíření během stavby na celou trasu nové komunikace a následně i do přilehlých biotopů, především vlhkých (Ježnický potok, niva Opavice).

Lze předpokládat i pozitivní vlivy nové silnice na flóru a vegetaci, a to především vznikem (nebo podmíněním vzniku) nových otevřených stanovišť, na něž se sice může šířit nežádoucí křídlatka nebo zlatobýl, ale také ochranářsky významné druhy rostlin, především teplomilných v prostoru Kabátova kopce. To je nutné zohlednit i v prováděcím projektu ozelenění nové silnice.

Vlivy na obratlovce U většiny zjištěných druhů lze i přes současné znalosti často obtížně stanovit, zda nemohou

být záměrem alespoň do určité míry ovlivněny. Zcela minimální anebo žádné dotčení lze však předpokládat u druhů, u nichž je možno charakterizovat výskyt jako náhodný bez konkrétních vazeb na zájmové území. Jedná se o druhy, které jsou silněji vázány na jiné biotopy, než které jsou zastoupeny v zájmovém území a které budou stavbou dotčeny.

Za tyto druhy můžeme považovat všechny druhy obojživelníků, neboť se vyskytují v rámci lokality B a vodních ploch, které nebudou záměrem ovlivněny. Vlivy na migrující jedince je možno považovat za zanedbatelné, neboť dojde k přemostění místních vodotečí, kde se hlavní migrace předpokládá.

Zásadní dotčení plazů lze vesměs považovat za nízké, za předpokladu vyloučení zásahů do lokality B. V případě savců se vyskytují zejména běžné druhy, které jsou vázány na lesní prostředí, jež bude zčásti ovlivněno. Ze zvláště chráněných druhů se toto ovlivnění týká veverky obecné a plšíka lískového. V případě možných negativních vlivů (např. hluk, doprava, odlesnění) ale mají tyto druhy možnost se přesunout do nejbližšího okolí, které nebude ovlivněno, a poskytne těmto druhům minimálně stejně kvalitní prostředí. Negativní vlivy na skupinu netopýrů je možno vyloučit.

V případě ptáků bude určitým způsobem ovlivněna řada druhů, nebyly zde však zjištěny druhy vázané výhradně na dotčenou část území. To znamená, že za dodržení navrhovaných opatření nedojde k negativnímu ovlivnění populací druhů ve zkoumané oblasti, pouze k dočasným změnám ve využívání území jako takového.

Záměr bude mít negativní vliv pouze na druhy, které jsou vázány na dotčené plochy, kde dojde k záboru části území. Tento negativní vliv však není zásadní, platí skutečnost zmíněná výše, tj. v okolí uvažovaného záměru se nacházejí stejně kvalitní biotopy, které tyto druhy využívají, případně nohou využít. Největší ovlivnění nastane u křepelky polní, kdy dojde k ovlivnění tří párů ve smyslu zániku lokality. Z hlediska formy vlivu, početnosti druhu v okolí lokality a v rámci Moravskoslezského kraje, lze považovat ovlivnění populace druhu za zanedbatelné.

Pěvci jsou záměrem z hlediska záboru biotopů dotčeni minimálně, významný vliv může mít za určitých podmínek mortalita způsobená projíždějícími vozidly a prosklenými plochami, která patří k jedné z nejvyšších z hlediska ovlivnění člověkem. Obchvat je však uvažován v lokalitách, kde nedochází k intenzivním lokálním přeletům, v rámci údolí potoků se předpokládá jejich přemostění. Zcela zásadní tak zůstává doporučení vyloučit výstavbu průhledných protihlukových stěn, jejichž realizace je zcela nepřípustná.

Vlivy na bezobratlé Většina bezobratlých živočichů je závislá na stavu biotopů, v nichž se vyskytují. Často jsou

významně závislí i na aktuálním stavu vegetace. Vzhledem k tomu, že biotopy zjištěných ochranářsky významných druhů bezobratlých (především lepidopter) nebudou stavbou silničního obchvatu přímo



ovlivněny (biotop 37) nebo budou ovlivněny jen částečně a na zlomku celkové plochy (biotopy 12, 29), lze předpokládat, že ve vymezeném území nedojde stavbou silnice k podstatnému negativnímu ovlivnění populací bezobratlých.

1.6. Vlivy na krajinu Vlivy posuzovaného záměru na krajinu a krajinný ráz byly v náznaku popsány již

v kapitolách uvedených výše (např. D.1.4). Vlivy a změny liniových staveb jsou v krajině lehce rozpoznatelné a patří k nejvíce zásadním. Ovlivnění krajiny je vždy spojeno se spolupůsobením na více složek životního prostředí. V případě posuzovaného záměru se jedná zejména o ovlivnění rozlehlých ploch lesa a tak zemědělsky využívaných ploch nacházejících se mezi městem Krnov a městskou částí Ježník.

Z krajinně-ekologického hlediska je negativním faktorem narušení vesnického rázu krajiny u odbočky na silnici III/4589 k obci Brantice a také zásah do relativně přírodě blízkého rázu zájmové lokality jako celku.

Z pohledového hlediska lze jako narušení pohledových charakteristik chápat také vykácení některých stromů v aleji u ulice Staré Ježnické (v úseku od parkoviště před vstupem do městského lesa směrem ke Krnovu). Kácení se týká pouze některých stromů z této aleje; podstatná část dřevin bude zachována.

Těleso pozemní komunikace, které je vedeno na náspu, bude v krajině poměrně významným objektem. Pro minimalizaci tohoto negativního působení bude v dalším stupni projektové dokumentace detailně řešen projekt vegetačních úprav (stanovení druhů dřevin, stanovení travních směsí pro stabilizaci náspů). V tomto návrhu budou použity široce kořenící stromy, které přispějí ke stabilizaci svahů násypů a zářezů.

Vlivy na krajinu a krajinný ráz tedy lze považovat za akceptovatelné.

1.7. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Jak již bylo výše uvedeno, záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ si nevyžádá

demolici nadzemních objektů resp. objektů určených k bydlení popř. objektů mající historický ráz. Stavba se u napojení na Severovýchodní obchvat Krnova přiblíží ke kapli situované v blízkosti silnice I/57 (nalevo ve směru na Město Albrechtice). Tento objekt nebude posuzovaným záměrem dotčen.

Z hlediska nepřímých vlivů dopravy na kulturní objekty a hmotný majetek je možné záměr považovat za pozitivní zejména s ohledem na vibrace působené dopravou v ulici Bruntálské a ul. Partyzánů. U ulice Bruntálské je situován kostel sv. Benedikta, který je za současného stavu vystaven vibracím ze silnice I/45, na níž po realizaci záměru poklesne dopravní zátěž, a tím i vibrace.

Vliv na chráněné objekty (kulturní památky, historicky či architektonicky významné objekty) lze vyloučit. Stavby tohoto charakteru se (mimo výše uvedených) nacházejí v jiné lokalitě, než ve které je navrženo provedení přeložky.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Předkládaný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ představuje nevýrobní

liniovou stavbu. Těžiště záměru spočívá v odklonu tranzitní složky dopravního proudu mimo zastavěnou oblast města Krnova, konkrétně ulice Partyzánů. Záměr je na obou koncích napojen na stávající silniční síť mimoúrovňovými křižovatkami, které umožní plynulý a bezpečný pohyb dopravního proudu. Prostorové a směrové vedení navržených ramp plně zohledňuje jiné stavby umístěné do území, zejména Severovýchodní obchvat Krnova.



Vlivy vztažené k dotčenému území a k obyvatelstvu lze rozdělit na 2 skupiny, přičemž vlivy negativní lze účinně odstranit vhodnou organizací prací popřípadě technickými opatřeními.

Vlivy pozitivní:

- snížení počtu vozidel přijíždějících do centra města Krnova ve směru od Bruntálu a ve směru od Města Albrechtice, které centrem ve stávajícím stavu projíždějí jako tranzit (směr Město Albrechtice po I/57, směr Polsko po I/45 resp. směr Opava po I/57 popř. po I/45 směr Bruntál);

- zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech pro chodce (resp. cyklistů pohybujících se po pozemních komunikacích) v centru města v souvislosti se snížením počtu vozidel projíždějících zastavěnou částí města;

- celkové zvýšení subjektivně vnímané pohody bydlení v centru města (zejména v blízkosti hlavních dopravních tahů) občany města Krnova

- výrazné snížení hlukové zátěže u obytných domů u ulice Partyzánů, která je obklopena oboustrannou obytnou zástavbou, a to v denní i v noční době;

- zvýšení plynulosti pohybu dopravního proudu vymístěním dopravy vně města;

- zklidnění jízdy vozidel v centru města;

- navázání na Severovýchodní obchvat Krnova (přeložka silnice I/57): kompletace silničního obchvatu města Krnova; distribuce vozidel do dopravních proudů mimo centrum města

Vlivy negativní:

- krátkodobé (a pouze lokální) snížení pohody bydlení při provádění stavebních prací (například pojezdem stavební mechanizace a dopravní techniky);

- zábor městského lesa (mezi stávající silnicí I/45 a ulicí Ježnickou), který je poměrně spojitý, a který je občany města využíván;

- mírné zvýšení hlukové zátěže u stávajících objektů situovaných u ulice Ježnické; toto zvýšení bude (na základě modelace) v limitu stanoveného nařízením vlády č. 148/2006 Sb.

- kácení některých stromů ze zachovalé aleje podél ulice Staré Ježnické

- zábor ploch ZPF (extenzivně i intenzivně využívaných)

- zásah do krajinného rázu výstavbou nových antropogenních tvarů (náspy a zářezy silnice I/45, rampy mimoúrovňových křižovatek

Výrazné negativní účinky záměru v době výstavby se za předpokladu technologické kázně ze strany dodavatele a zodpovědného zpracování a dodržování plánu organizace výstavby v obytném území neprojeví. Vlivy na zdraví obyvatelstva budou v době používání v souladu s požadavky platné legislativy.

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

Město Krnov je centrem mikroregionu Krnovsko, a díky své poloze na průsečíku dvou silnic I. třídy a silnice II. třídy, též významným dopravním uzlem. Tato strategická poloha přináší mimo výhod také celou řadu nevýhod, mezi něž patří také poměrně vysoké počty vozidel projíždějících



městským centrem (průtahem městem). Distribuce dopravního proudu probíhá ve stávajícím stavu v městském centru na systému okružních křižovatek, což není příliš vhodné. V Krnově se nachází několik provozů lehkého průmyslu (strojírny, potravinářské závody), které se nacházejí na okraji města a také v blízkých obcích (např. Úvalno u Krnova).

Předmětný záměr je jednou z částí plánovaného obchvatu města Krnova, který po dokončení vytvoří dopravní cestu pro silniční vozidla pohybující se skrz město. Z podstaty záměru vyplývá, že se jedná o stavbu nevýrobní liniovou, která může ovlivnit životní prostředí pouze v nejbližším okolí místa realizace (a provozování). Realizací přeložky silnice I/45 nedojde k nárůstu počtu vozidel na dopravní síti – nebude vytvořen nový dopravní cíl; dojde pouze k přeskupení počtu vozidel tak, že bude odlehčeno městské centrum (ulice Partyzánů resp. průtah městem).

Město Krnov se nachází v bezprostřední blízkosti státní hranice s Polskem (hranice zástavby města je vzdálena jen cca 0,5 km od státní hranice). Samotný záměr je od státní hranice vzdálen v nejbližším místě-v napojení na silnici I/57 cca 200 m. Nejbližším sídlem na polské straně hranice je obec ChomiąŜa vzdálená napojení přeložky silnice I/45 na silnici I/57 cca 0,3 km vzdušnou čarou (obec de facto lemuje státní hranici).

Dominantním způsobem ovlivnění životního prostředí je působení na hlukovou zátěž a kvalitu ovzduší. Záměr sice je možno vnímat jako nový zdroj znečišťování ovzduší, je ale nutné vzít také v potaz, že vozidla využívající obchvat projíždějí ve stávajícím stavu ulicí Partyzánů. Přeložka silnice I/45 tedy není zcela novým zdrojem znečišťování ovzduší, pouze mění intenzitu zdroje stávajícího – zejména ulice Partyzánů. Vzhledem k výše uvedenému lze negativní přeshraniční působení vyloučit. Při výstavbě může (zejména v letních měsících) docházet ke zvýšení prašnosti. Tento lokálně rekognoskovatelný jev je účinně odbouratelný pravidelným skrápěním staveniště v letních měsících a také pravidelným a systematickým čištěním pozemních komunikací.

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů

Při návrhu kompenzačních opatření je nutné mít na paměti, že liniové stavby představují v krajině poměrně zásadní a nejzřetelnější prvky, jejichž nepříznivé působení a negativní impakt na jednotlivé složky životního prostředí lze vhodnými opatřeními účinně omezit resp. eliminovat. Pozemní komunikace jsou stavbami, které jsou v krajině trvalé a de facto neměnné.

Veškerá rizika spojená se stavebními pracemi a s návozem stavebního materiálu budou za předpokladu správné organizace stavby eliminována. Při stavebních pracích bude dbáno na dodržování všech zásad ochrany vod. Investor stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromaždování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití. Nakládání s odpady bude provedeno v souladu s regulativy schváleného plánu odpadového hospodářství kraje.

Důsledně budou dodržovány podmínky vyjádření všech dotčených orgánů a organizací. Za účelem zamezení vniknutí škodlivých látek do jednotlivých složek životního prostředí budou kontrolována všechna riziková místa a neprodleně odstraňovány vzniklé úkapy závadných látek. Vliv na vegetaci v rámci stavby bude řešen na základě zpracované inventarizace zeleně s minimalizací kácené zeleně (vycházející z dendrologického průzkumu). Dle platných norem bude řešena ochrana stromů, které nebudou stavbou dotčeny a pro které bude v dendrologickém průzkumu stanoven způsob ochrany. Bude rovněž zabezpečeno minimalizování prostoru dotčeného stavebními pracemi. Budou dodrženy podmínky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.



Pro omezení možných negativních vlivů na okolní prostředí navrhujeme zejména následující opatření:

- provedení náhradní výsadby za kácené dřeviny; záměrem jsou dotčeny plochy určené k plnění funkcí lesa a také rozptýlená zeleň v krajině; náhradní výsadba bude provedena za dotčený lesní porost a v rámci realizace nového propojení lesních cest, které je navrženo;

o výsadba široce kořenících dřevin na náspu silnice pro stabilizaci svahů a pro zmírnění negativního vlivu stavby na pohledové charakteristiky

- výhledové provedení protihlukových opatření; zpracovaná hluková studie nepotvrdila nutnost výstavby protihlukových stěn vzhledem ke stávající zástavbě. V lokalitě okolo plánovaného západního obchvatu je (dle územně plánovací dokumentace) možná výstavba rodinných domů. V dalším stupni projektové dokumentace je proto doporučeno zpracování aktualizované hlukové studie s využitím aktuálních dat o počtu vozidel na silniční síti a se zohledněním výstavby v lokalitě.

Ochrana veřejného zdraví a zajištění pohody bydlení

V období výstavby eliminovat emise fyzikálních a chemických agens ze staveniště:

- kropením staveniště zejména v letních měsících, aby bylo zamezeno nadměrnému víření prachu v blízkosti residenčních objektů

- zajištěním čistoty pozemních komunikací a očistou vozidel opouštějících staveniště; čištění pozemní komunikace musí být prováděno systematicky;

- vhodným rozmístěním mechanizace a strojů na staveništi; - vypínáním motorů strojů v době mezi výkony (v době nečinnosti); - kontrolou technického stavu strojů a mechanizace; - prováděním stavebních prací zejména v denní době; (vzhledem k rozsahu a charakteru záměru

je možné práci v noci vyloučit)

Ochrana vod

- zabránit úkapům ropných látek (a jejich následnému proniknutí do dešťové kanalizace) z vozidel a mechanismů pohybujících se po staveništi například důsledným používáním úkapových van (pro zajištění úniku pohonných hmot, mazacích a hydraulických olejů);

- důsledně dbát na doplňování provozních kapalin (PHM, maziva) pouze na plochách zpevněných (popř. na úkapových roštech s připravenými sorbenty pro případ úniku látek);

- dbát na ochranu blízkého ochranného pásma Krnov-Kostelec - v dalším stupni projektové dokumentace prověřit možnost odvádění dešťových vod do

zásakových jímek jako variantu proti nyní navrženému zaústění dešťových vod do řeky Opavy

Ochrana přírody a složek životního prostředí

- odstavovat vozidla pouze na zpevněných plochách - kácení dřevin provádět mimo vegetační dobu; za kácené dřeviny a mýcené křoviny provést

odpovídající náhradní výsadbu (dle podmínek povolení kácení dřevin uděleného v rámci následných správních řízení dle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění)

- řádně provést skrývku půdy a následně vhodně využít skrytou ornici (dle podmínek, které bude obsahovat souhlas s vynětím půdy ze ZPF dle § 9 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění)



- zajistit, aby mosty přes vodní toky umožňovaly migraci živočichů vodních (nutné zajištění drsného-ne hladkého-dna), i živočichů migrujících po souši (ponecháním nesmáčeného pásu břehové bermy minimálně 0,75 m na obou stranách; např. pro migraci lasicovitých šelem)

- provedení mostních objektů přes lesní cesty tak, aby umožňovaly i průchod větším savcům - oplocení nově navrhované silnice I/45, aby bylo zabráněno vbíhání zvěře zejména v úsecích,

kde je silnice vedena v hlubokém zářezu a pro navedení silnice k mostkům přes lesní cesty, kterými mohou silnici I/45 překonat; studiemi je prokázáno, že zvěř má z příkrých a dlouhých srázů strach, a snaží se překážku obejít, opatření má preventivní charakter;

- provedení výsadby dřevin a výsevu travních směsí okolo pojížděné části silničního tělesa; doprovodné výsadby dřevin v okolí komunikace mají velký vliv na riziko vbíhání zvířat na vozovku. Je vhodné, aby mezi krajnicí vozovky a začátkem keřových či stromových porostů byl dostatečně široký sečený pruh (tento je pro živočichy málo atraktivní a i řidiči mají více času případné zvíře včas zaregistrovat)

Dlouhodobá doporučení

V rámci biologického průzkumu byly mapovány i plochy Kabátova kopce, kde byly a jsou rekognoskovány významnější taxony termofytů. Při terénních pochůzkách bylo zjištěno, že zejména západní strana kopce postupně zarůstá, a přítomnost termofytů se stává nevýraznou. Na jižním a jihozápadním svahu Kabátova kopce je prováděn management (pravidelné kosení) zde se nacházejících luk, což přispívá k rozvoji těchto lokalit. Na svahu východním se management (kosení) neprovádí, a louky svou hodnotu ztrácejí. Podpora rozvoje východního svahu Kabátova kopce a provádění kosení je věcí dohody orgánu ochrany přírody s místními neziskovými organizacemi zabývajícími se ochranou přírody a krajiny. Pokud by se kosení na východním svahu Kabátova kopce provádělo, lze to chápat jako přínos pro druhovou diverzitu místního ekosystému.

Doporučení pro další stupeň projektové dokumentace

- prověření možnosti zásaku dešťových vod v zásakových jímkách (prověření vhodného geologického podloží a prověření technické a ekonomické proveditelnosti)

- prověření odsunu trasy o cca 50 m v úseku okolo Kabátova kopce za účelem věší ochrany přítomných termofytů na západní straně. Pokud by odklon trasy od Kabátova kopce nebyl možný (např. by nesplňoval normou požadované parametry), nepředstavovalo by to nebezpečí pro flóru této lokality. Cennější biotopy jsou na jižním a jihovýchodním svahu kopce, který záměrem nebude dotčen.

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech; neurčitosti při specifikaci vlivů

Zpracovatel vycházel při hodnocení vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí z platné

legislativy a souvisejících předpisů, dále z projekčních materiálů a dat poskytnutých objednatelem a

též z rekognoskace in-situ. Podstatnou roli při hodnocení rozsahu impaktu záměru autor vycházel ze

zkušeností s obdobnými záměry realizovanými na území České republiky i z vlastních průzkumů a

rešerší zpracovaných pro obdobné záměry v blízkosti zájmové lokality.

Při zpracování oznámení záměru „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ podle zákona

č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu Přílohy č. 3 se s ohledem na charakter

záměru, jeho umístění a technologii zásadní nedostatky ve znalostech nevyskytly.

Biologické hodnocení (dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném

znění) bylo zpracováno během celého vegetačního období roku 2010 (se zachycením jarního i letního

aspektu), a lze jej proto považovat za dostatečně podrobné.



Jednou z možných neurčitostí je přesnost použitého programového vybavení pro stanovení

hlukové zátěže. Použitý software Cadna A vykazuje odchylku ±1,7 dB, což lze považovat za

přijatelné. Poměrně významnou nepřesností, která se může projevit při interpretaci výsledků hlukové i

rozptylové studie, je počet vozidel projíždějících lokalitou resp. změna počtu vozidel na ulici

Partyzánů a navazujících komunikacích. Počet vozidel pojíždějících po ulici Partyzánů po realizaci

záměru byl stanoven podle počtu nemovitostí nacházejících se na předmětné ulici, a bude nutné jej

dále upřesnit-zejména ve vztahu k recentně zpracovávanému sčítání dopravy, jenž provádí Ředitelství

silnic a dálnic ČR v pravidelných pětiletých intervalech (počet vozidel bude určen sčítáním

provedeným v roce 2010; vyhodnocení tohoto sčítání je očekáváno v druhé polovině roku 2011).



E. Porovnání variant řešení záměru Předkládaný dokument je zpracován na podkladu projektové dokumentace záměru „Přeložka

silnice I/45 Krnov-západní obchvat“ ve stupni technické studie. Jak již bylo výše uvedeno, je záměr projekčně řešen ve dvou variantách, které byly projednány v rámci projekční přípravy s dotčenými orgány státní správy, se zástupci obcí a s provozovateli inženýrských sítí nacházejících se v zájmovém území. Výsledná varianta počítá s mimoúrovňovým řešením styku navrhované přeložky se stávajícími silnicemi I/45 i I/57; projekčně řešená varianta alternativní počítala s řešením styku přeložky se silnicí I/45 i I/57 pomocí okružních křižovatek.

Ve variantě výsledné je celková délka přeložky silnice I/45 (po odečtení ramp MÚK) 2,345 km, spolu s rampami MÚK je pak délka 4,040 km. Silnice I/45 je v této variantě navržena jako dvoupruhová, směrově nerozdělená komunikace kategorie S 9,5/80. V úseku km 1,860-1,525 pro jízdu ve směru staničení a v km 1,665-2,420 pro jízdu proti směru staničení je navrženo zvětšení počtu jízdních pruhů ve stoupání.

Ve variantě alternativní je v drtivé většině své trasy silnice I/45 řešena obdobně jako u varianty výsledné. Rozdílné je pouze napojení křižovatek na stávající silnice I/57 a I/45, které je navrženo pomocí úrovňových jednopruhových okružních křižovatek. Celková délka úpravy (trasy) je 3,2 km. V úseku 0,860-1,430 pro jízdu ve směru staničení a v úseku 1,570-2,420 pro jízdu proti směru staničení je navrženo zvětšení počtu jízdních pruhů ve stoupání.

Alternativní varianta není v textu Oznámení blíže popisována, protože bylo výpočtem prokázáno, že alternativní varianta (napojení přeložené silnice I/45 na stávající silniční síť pomocí okružních křižovatek) nesplňuje normou dané parametry týkající se propustnosti a kapacity křižovatek ve výhledovém období (v dalších letech je očekáván stálý nárůst počtu vozidel na silniční síti).

Řešení křižovatek jako průsečných/stykových naráží na skutečnost, že v křižovatkách dochází ke styku dvou poměrně významných komunikací a nejkritičtější manévr z hlediska kapacity křižovatek – levé odbočení z vedlejší komunikace - má poměrně významné intenzity.

Toto je důvodem, proč zejména křižovatka Sever vykazuje minimální rezervu kapacity pro manévr levého odbočení z obchvatu sil. I/45 na sil. I/57 (směrem na Město Albrechtice) a navíc vykazuje mimořádnou citlivost na jakékoli další zvyšování dopravních zátěží vzhledem k uvažovanému růstu počtu vozidel v dalších letech. U křižovatky Jih je průsečná/styková křižovatka složitá také z důvodu uspořádání nadřazeného směru. Po výstavbě obchvatu (přeložka silnice I/45 – západní obchvat) zůstane velká část dopravy na stávající silnici I/45, protože se jedná o dopravu cílovou/zdrojovou s vazbou na centrální část Krnova. Toto způsobuje, že nejlogičtější varianta uspořádání této úrovňové křižovatky – nadřazený směr obchvat I/45, stykově připojená stávající sil. I/45 je z hlediska kapacity nepříznivá s ohledem na výrazné levé odbočení z vedlejší komunikace, a křižovatka kapacitně nevyhoví. Toto je také důvodem, proč byla varianta s průsečnými křižovatkami pracovně rozpracována pouze jako varianta alternativní. Řešení křižovatek jako křižovatek okružních je podmínečně přijatelné, ale pouze v případě, že by v dalších letech počty vozidel na silniční síti stagnovaly, popř. se snižovaly (oproti roku 2005, ve kterém bylo provedeno poslední publikované sčítání dopravy), což se jeví jako vysoce nepravděpodobné. Pokud by se přeci jen trend zvyšování počtu vozidel v dalších letech zastavil, je varianta s okružními křižovatkami akceptovatelná. Technickým řešením se od varianty výsledné liší pouze napojením nastávající silniční síť, proto lze vyjít z aproximace, že pokud bude přijatelnou shledána varianta výsledná, přijatelnou bude zároveň i varianta alternativní, která je prostorově méně významná (má menší nároky na zábor ploch pro napojení na stávající silniční síť).



Další projekční příprava záměru je věcí dohody města Krnova s budoucím správcem západního obchvatu Krnova, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, a také věcí zapracování koridoru pro výstavbu silnici I/45 do územně plánovací dokumentace města Krnova i obce Brantice.

V rámci technické studie prezentované v roce 2009 bylo uvažováno také s protihlukovými opatřeními (výstavba protihlukových stěn). Předběžně byla stanovena potřeba ochrany objektů u ulice Ježnické a také ploch v blízkosti posuzované silnice I/45, které jsou určeny k výstavbě obytných objektů. V rámci tohoto Oznámení byla zpracována hluková studie, která na základě stávajícího stavu a polohy obytné zástavby nutnost protihlukových opatření nepotvrdila. V rámci další projekční přípravy bude nezbytně nutné zpracovat novou hlukovou studii založenou na aktuálních intenzitách dopravního proudu, zjištěných při celostátním sčítání dopravy provedeném v roce 2010.



F. Doplňující údaje

1. Seznam obrázků Obrázek č. 1: Orientace předmětného záměru ve výřezu mapy

Obrázek č. 2: Objekty ÚSES v předmětné lokalitě

Obrázek č. 3: Poloha chráněných území v okolí města Krnova

Obrázek č. 4: Poloha Evropsky významných lokalit a ptačích oblastí okolí zájmového území

Obrázek č. 5: Výřez mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová, Z. et.al)

Obrázek č. 6: Poloha starých ekologických zátěží v předmětné lokalitě

Obrázek 7: Výřez mapy klimatických regionů se znázorněním polohy zájmového území

Obrázek č. 8: Vodní toky v předmětné lokalitě

Obrázek č. 9: Oblast rozlivu při Q100 v okolí zájmové lokality

Obrázek č. 10: Ochranná pásma vodních zdrojů (1:50 000)

Obrázek č. 11: Areály půdních jednotek v zájmovém území (výřez z pedologické mapy)

Obrázek č. 12: Poloha referenčních bodů použitých v v rozptylové studii

2. Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Rozsah trvalého záboru v jednotlivých kulturách ploch

Tabulka č. 2: Přehled prvků ÚSES v blízkosti zájmového území

Tabulka č. 3:Přehled kulturních památek v k.ú. Krnov – Horní Předměstí

Tabulka č. 4: Přehled kulturních památek v k.ú. Brantice

Tabulka č. 5: Klimatické charakteristiky zájmového území

Tabulka č. 6: Imisní koncentrace znečišťujících látek – stanice TOVKA [µg/m3]

Tabulka č. 7: Údaje o překročení cílového imisního limitu pro vybrané látky (v % území)

Tabulka č. 8: Ukazatele jakosti vody v profilu Krnov (řeka Opava)

Tabulka č. 9: Zatřídění přítomných BPEJ do tříd ochrany

Tabulka č. 10: Nejvyšší vypočtené hodnoty koncentrací PM10

Tabulka č. 11: Nejvyšší vypočtené hodnoty koncentrací NO2

Tabulka č. 12: Nejvyšší vypočtené hodnoty koncentrací benzenu



G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Předmětný záměr „Přeložka silnice I/45 Krnov – západní obchvat“ je liniovou stavbou

navrženou do nezastavěného prostoru západně od města Krnova, mezi západní okraj zástavby města a východní okraj městské části Ježník. Záměr byl projekčně zpracován v roce 2009 společností DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o. ve dvou variantách, které se od sebe navzájem liší pouze technickým řešením napojení na stávající silniční síť (řešení mimoúrovňové oproti napojení pomocí okružních křižovatek). Varianta s úrovňovým napojením (prostřednictvím okružních křižovatek) však neodpovídá očekávaným dopravním intenzitám v dalších letech, a proto je tato varianta dále uváděna jako varianta alternativní. Záměr jako takový je ve výsledné variantě rozdělen do 27 stavebních objektů, kterými jsou jak úprava území, přeložky stávajících pozemních komunikací a inženýrských sítí, tak výstavba mostních objektů a vegetační úpravy spolu s rekultivačními pracemi. Alternativní varianta se skládá celkem z 18 stavebních objektů, z nichž některé jsou v hlavních rysech shodné – např. most přes ulici Ježnickou, přeložky inženýrských sítí apod.

Hlavním stavebním objektem je stavební objekt č. 101 – Silnice I/45 obchvat, dále stavební objekty (SO) 201 Most přes polní cestu v km 1,000 a SO 202 Most přes silnici III/45810 v km 2,160. Silnice v nové trase nahradí stávající dopravní propojení silnic I/45 a I/57 – ulici Partyzánskou, která je obklopena oboustrannou obytnou zástavbou. Předložené technické řešení navazuje na severovýchodní obchvat města Krnova, který je v roce 2010 stavebně povolován (pro severovýchodní obchvat bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí).

Záměr jako takový představuje poměrně značnou změnu v organizaci dopravy i v systému obsluhy lesních porostů a zemědělsky využívaných ploch. Z tohoto důvodu je navržen SO C 108 – Přeložka lesní cesty v km 1,400 – 1,900 resp. dílčí přeložky a úpravy polních a účelových komunikací v začátku a konci úpravy.

Ve variantě výsledné je celková délka přeložky silnice I/45 (po odečtení ramp mimoúrovňových křižovatek) 2,345 km, spolu s rampami mimoúrovňových křižovatek je pak délka 4,04 km. Silnice I/45 je v této variantě navržena jako dvoupruhová, směrově nerozdělená komunikace kategorie S 9,5/80 (šířka 9,5 m, návrhová rychlost 80 km.h-1). V úseku km 1,860-1,525 pro jízdu ve směru od Města Albrechtice na Bruntál a v km 1,665-2,420 pro jízdu od Bruntálu na Město Albrechtice je navrženo zvětšení počtu jízdních pruhů ve stoupání.

Ve variantě alternativní je v drtivé většině své trasy silnice I/45 řešena obdobně jako u varianty výsledné. Rozdílné je pouze napojení křižovatek na stávající silnice I/57 a I/45, které je navrženo pomocí úrovňových jednopruhových okružních křižovatek. Celková délka úpravy (trasy) je 3,2 km. Jsou navrženy také stoupací pruhy, stejně jako ve výše uvedené variantě.

Řešení křižovatek jako okružních naráží na skutečnost, že v křižovatkách dochází ke styku dvou poměrně významných komunikací a nejkritičtější manévr z hlediska kapacity křižovatek – levé odbočení z vedlejší komunikace - má poměrně významné intenzity.

Nedostatečná kapacita okružních křižovatek je hlavním důvodem, proč byla varianta s okružními křižovatkami pracovně rozpracována pouze jako varianta alternativní, a není dále řešena ani posuzována.

Stavba přeložky silnice I/45 – západní obchvat Krnova je stavbou navrženou ve složitém (kopcovitém) terénu. S výstavbou a provozováním záměru jsou vázány vlivy pozitivní i negativní. Pro posouzení významu jednotlivých vlivů byly zpracovány odborné studie a posudky (hluková studie, rozptylová studie, biologické hodnocení), které jsou součástí tohoto dokumentu. Mezi vlivy pozitivní patří zejména:



- snížení počtu vozidel přijíždějících do centra města Krnova ve směru od Bruntálu a ve směru od Města Albrechtice, které centrem ve stávajícím stavu městem pouze projíždějí

- zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech pro chodce (resp. cyklistů pohybujících se po pozemních komunikacích) v centru města v souvislosti se snížením počtu vozidel projíždějících zastavěnou částí města;

- výrazné snížení hlukové zátěže u obytných domů u ulice Partyzánů, která je obklopena oboustrannou obytnou zástavbou, a to v denní i v noční době;

- zvýšení plynulosti pohybu dopravního proudu vymístěním dopravy vně města;

- navázání na Severovýchodní obchvat Krnova (přeložka silnice I/57): kompletace silničního obchvatu města Krnova; distribuce vozidel do dopravních proudů mimo centrum města

S výstavbou a provozováním silnice I/45 (západního obchvatu města Krnova) jsou spojeny také vlivy negativní, které jsou nahraditelné, popřípadě které jsou odstranitelné. Jedná se zejména o:

- zábor městského lesa (mezi stávající silnicí I/45 a ulicí Ježnickou), který je poměrně spojitý, a který je občany města využíván;

- mírné zvýšení hlukové zátěže u stávajících objektů situovaných u ulice Ježnické; toto zvýšení bude (na základě modelace) v limitu stanoveného nařízením vlády č. 148/2006 Sb.

- kácení některých stromů ze zachovalé aleje podél ulice Staré Ježnické

- zábor ploch ZPF (extenzivně i intenzivně využívaných)

Po celkovém zhodnocení lze stavbu považovat za akceptovatelnou s tím, že je nutné na základě nových údajů v další projekční přípravě provést aktualizaci hlukové a rozptylové studie.



Na základě posouzení všech dostupných údajů předloženého záměru „Přeložka silnice I/45

Krnov-západní obchvat“, posouzení současného a výhledového stavu jednotlivých složek životního prostředí a s odkazem na související skutečnosti, lze konstatovat, že předložený záměr nemá zásadní negativní vliv na sledované složky životního prostředí ani na veřejné zdraví.

Vzhledem k výše uvedenému zpracovatelé Oznámení záměru navrhují, aby příslušný úřad proces posuzování vlivu na životní prostředí u záměru „P řeložka silnice I/45 Krnov-západní obchvat“ ukončil již ve zjišťovacím řízení.

Datum zpracování: září 2010

Spolupracovali:

Ing. Roman Kotas, Ing. Adam Kantor (DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o.)

projektová dokumentace – technická studie

Ing. Milan Číhala rozptylová studie

RNDr. Leo Bureš biologické hodnocení

Ing. Marcela Vicenecová (K-GEO s.r.o.) geologická rešerše

Zpracovatel: DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r. o.

Masarykovo nám. č. 5

702 00 Ostrava 1

Ing. Petr Gřunděl, tel. 595 132 065, 724 344 117

Ing. Aleš Hanslík tel. 595 132 049; 739 064 455

Podpis zpracovatelů:



H. Použité zdroje

Literatura, periodika

Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno 1971. 73 s.

Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995. 347 s. ISBN 80-85368-80-3

Haluza, J. et. al.: Územně analytické podklady pro správní obvod městského úřadu Krnov. Ostrava, X./2008

Hanslík, A.: Posouzení vlivu liniových staveb dle platné legislativy ve vazbě na projekční přípravu. In: EIA-IPPC-SEA, ročník XV., III./2010. s.8-12

Lapčík, V.: Oceňování antropogenních vlivů na životní prostředí. Ediční středisko VŠB, Ostrava 1996. 1. vydání ISBN 80-7078-316-8

Olmer, M.; Kessl, J.: Hydrogeologické rajóny. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1990. ISBN 80-209-0114-0

Říha, J.: Posuzování vlivů na životní prostředí. Vyd. ČVUT, Praha 2001. ISBN 80-01-02353-2

Tomášek, M.: Půdy České republiky. Český geologický ústav, Praha 2000. 67 s. ISBN 80-7075-403-6

Provedené průzkumy a studie

Bureš, L.: Biologické hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Bruntál, VIII. 2010

Číhala, M: Rozptylová studie. TESO Ostrava, VIII. 2010

Vicenecová, M.: Krnov – silnice I/45 západní obchvat Geologická rešerše, Ostrava, IX. 2009

Elektronické informa ční zdroje

- http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/ a navazující odkazy (vrstvy)

- http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php

- http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp?view=eia_cr&query=MSK

- http://sekm.cenia.cz/portal/ a navazující odkazy

- http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm

Legislativa

Zákon č. 86/ 2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákon (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška MŽP č. 61/2010 Sb., kterou se mění vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o



podrobnostech nakládání s odpady ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

Vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší

Nařízení vlády č.71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod

Nařízení vlády č. 60/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší

Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi (Praha, leden 2008)



I. Přílohy Příloha č. 1: Vyjádření Městského úřadu Krnov, odboru regionálního rozvoje, oddělení územního plánování k navrhovanému záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ÚP města Krnova, ÚP obce Brantice)

Příloha č. 2: Vyjádření Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k možnému ovlivnění soustavy NATURA 2000

Příloha č. 3: Hluková studie

Příloha č. 4: Rozptylová studie

Příloha č. 5: Biologické hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění

Příloha č. 6: Situace stavby v katastrální mapě (samostatný výkres)


DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o.

Příloha č. 1: Vyjádření Stavebního úřadu města Krnova k navrhovanému záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

(ÚP města Krnova, ÚP obce Brantice)







Příloha č. 2: Vyjádření Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k možnému ovlivnění soustavy NATURA 2000 (§ 45i, 45h zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění)





Příloha č. 3: Hluková studie



Příloha č. 4: Rozptylová studie



Příloha č. 5: Biologické hodnocení dle ů 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění



Příloha č. 6: Situace stavby v katastrální mapě (samostatný výkres)

Oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb., vevveeve znění …€¦ · Oznámení podle zákona č. 100/ 2001 Sb. Přeložka silnice I/45 v rozsahu P řílohy č.3 Krnov – západní

Documents