OBSAH: Co by měl cvičitel jógy vědět o návycích - PhDr. Věra Knížetová ......................... 3 Tabulka kreditních bodů pro učitele jógy ..................................................................... 4 Zpráva předsedy výboru UJ za období 14.5.2006 - 16.5.2009 ............................. 5 Adresář členů Kontrolní a revizní komise ..................................................................... 6 Adresář členů výboru Unie jógy ........................................................................................ 7 Adresář krajských vedoucích a jejich zástupců .......................................................... 8 Usnesení Valné hromady UJ, konané 14.5. -17.5.2009 v Táboře ........................ 10 Přehled akcí pořádaných v roce 2010, členěno dle krajů ....................................... 12 Praha a Středočeský kraj ..................................................................................... 12 Jihočeský a Plzeňský kraj .................................................................................... 13 Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Královehradecký kraj .................... 15 Pardubický kraj a Vysočina ................................................................................ 16 Jihomoravský kraj .................................................................................................. 17 Olomoucký a Moravskoslezský kraj ............................................................... 21 Zlínský kraj a Une jógy - centrální akce ........................................................ 22 Kalendář všech akcí Unie jógy 2010 ................................................................................ 22 Kontaktní adresy ...................................................................................................................... 30 Základní principy jógy a jógových praktik - Dr.Mukund Bhole ............................. 31 Úrazové pojištění ..................................................................................................................... 35 INTERNETOVÉ STRÁNKY UNIE JÓGY: http:/www.unie-jogy.cz ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ Vedení ČASPV prolongovalo smlouvu na úrazové pojištění členů ČASPV s Pojištovnou GENERALI,a.s. č. pojistné smlouvy: 0212148407 Text smlouvy naleznete na www.caspv.cz /Profil ČASPV/Dokumenty/Smlouva s pojištovnou nebo na: http://www.caspv.cz/page.php?pgeId=16 Postup při hlášení úrazu: 1. vyplnit formulář "Oznámení úrazu" (formulář ke stažení na webu ČASPV: http://www.caspv.cz/data/dokumenty/formular_G.pdf) 2. podepsat odpovědným funkcionářem (předseda odboru, oddílu, klubu...) 3. zaslat na sekretariát ČASPV, Ohradské náměstí 1628/7, 155 00 Praha 5 - Stodůlky (zde musí být "Oznámení“ parafováno zástupcem pojistníka + razítko) 4. sekretariát ČASPV zašle na GENERALI, a.s. UPOZORNĚNÍ: V kolonce POJISTNÍK se vyplňuje: ČASPV 00551368 Ohradské náměstí 1628/7 155 00 Praha 5 - Stodůlky V kolonce POJIŠTĚNÝ se vyplňuje vše o poškozeném. INTERNETOVÉ STRÁNKY ČASPV: http:/www.caspv.cz
17
Embed
INTERNETOVÉ STRÁNKY UNIE JÓGY: http:/ INTERNETOVÉ …[18 ] 16 / 2010 [19 ] JIHOMORAVSKÝ KRAJ - pokračování TERMÍN AKCE, LEKTOŘI MÍSTO, KONTAKT KB 13.3.-19.3. Rekondiční
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
OBSAH:
Co by měl cvičitel jógy vědět o návycích - PhDr. Věra Knížetová ......................... 3
Tabulka kreditních bodů pro učitele jógy ..................................................................... 4
Zpráva předsedy výboru UJ za období 14.5.2006 - 16.5.2009 ............................. 5
Adresář členů Kontrolní a revizní komise ..................................................................... 6
Adresář členů výboru Unie jógy ........................................................................................ 7
Adresář krajských vedoucích a jejich zástupců .......................................................... 8
INTERNETOVÉ STRÁNKY UNIE JÓGY: http:/www.unie-jogy.cz
ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ
Vedení ČASPV prolongovalo smlouvu na úrazové pojištění členů ČASPV s Pojištovnou GENERALI,a.s. č. pojistné smlouvy: 0212148407 Text smlouvy naleznete na www.caspv.cz /Profil ČASPV/Dokumenty/Smlouva s pojištovnou nebo na: http://www.caspv.cz/page.php?pgeId=16 Postup při hlášení úrazu: 1. vyplnit formulář "Oznámení úrazu" (formulář ke stažení na webu ČASPV: http://www.caspv.cz/data/dokumenty/formular_G.pdf) 2. podepsat odpovědným funkcionářem (předseda odboru, oddílu, klubu...) 3. zaslat na sekretariát ČASPV, Ohradské náměstí 1628/7, 155 00 Praha 5 - Stodůlky (zde musí být "Oznámení“ parafováno zástupcem pojistníka + razítko) 4. sekretariát ČASPV zašle na GENERALI, a.s. UPOZORNĚNÍ: V kolonce POJISTNÍK se vyplňuje: ČASPV 00551368 Ohradské náměstí 1628/7 155 00 Praha 5 - Stodůlky V kolonce POJIŠTĚNÝ se vyplňuje vše o poškozeném.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY JÓGY A JÓGOVÝCH PRAKTIK1 Jógačarja Dr.Mukund V.Bhole
2
(Článek je výňatkem z materiálu publikovaného Světovou zdravotnickou
organizací určeného pro lékařskou profesi) překlad Hana Eassey
ÚVOD:
Předmětem JÓGY je hlavně nezprostředkované, přímé prožitkové poznání a pochopení “UNIVERZÁLNÍHO VĚDOMÍ”
3 (Vyššího JÁ) a
povahy a organizace individualizovaných, diferencovaných (rozrůz-něných) a ztotožněných stavů “lidského vědomí”
4 (nižšího já). Toto
přímé poznání přichází bez přímého volního zapojení smyslových a motorických schopností.
5 Joga se považuje za tak starou jako lidstvo
samo. Mějte, prosím, na paměti, že naši předkové žili v úzkém kontaktu s
Přírodou a že podstupovali stejný existenční zápas jako ostatní stvoření rostliné či živočišné říše.
Získávali objektivní i subjektivní poznání o vnějším světě prostřed-nictvím smyslových orgánů, zatímco poznání o vlastní osobě a stavu vědomí získávali pomocí vnitřních pocitů a vjemů.
6
Tito lidé vyjadřovali svoje vnitřní prožitkové poznatky, pocity a myšlenky prostřednictvím zvuků, jazyka a gest. Pro jejich okolí to představovalo audio-vizuální poznání.
7 V určité době bylo toto prožitkové poznání
uspořádáno a kodifikováno a stalo se Védou (Vědění). Pro nezkušené lidi bylo poté zředěno tak, aby i oni mohli nahlédnout do organizace lidského vědomí.
8
Různí lidé se různě pokoušeli uchopit a popsat své vnímání reality. Z toho se vyvinuly různé “daršany”. Daršany nejsou filozofiemi v moderním smyslu. Představují skutečně nazřené poznání vyložené vnímajícím.
9
1 Kapitola pro projekt WHO (World Health Organization - Světová zdravotnická organizace): Kurz
základů jógové nauky pro studenty medicíny a lékaře. 2 M.Bhole, B.S., M.D. (Fyziologie). Společný ředitel výzkumu, Kaivalyadhama, Lonavla. Současná
[email protected] 3 V různých školách jógy se označuje jako ‘Brahman’, ‘Paramátma’, ‘Íšvara’ či ‘Nárájana’. Z nábo-
ženství se nabízí srovnání s “Otcem na nebesích”, “Alláhem”, “Jehovou”. 4 Označuje se jako ‘puruša’, ‘čitta’, ‘nára’, ‘vjakti’, ‘kája-puruša’. 5 Nazývá se ‘rta džňána’ a vede k ‘rtambha pradžňá’. 6 Označuje se jako přímo nazřené/přímé poznání(rta džňána), jež je odlišné od smyslového poznání. 7 Šruta džňána. 8 Purána-y a daršana-y. 9 Daršany se dělí na: (1) Astika daršana-y, jež přijímají autoritu Véd a (2) Nastika daršana-y , jež
nepřijímají autoritu Véd.
[ 32 ] Zpravodaj Unie jógy 16 / 2010 [ 5 ]
Studenti medicíny, lékaři i všichni ostatní, kteří se pohybují v oblasti moderních lékařských věd a začínají se seznamovat s naukou jógy, by se měli snažit uvědomit si následující body. Pak jim může jejich snažení přinést prospěch a zároveň budou schopni jógové koncepty, doktríny, praxe/techniky a programy začlenit do své medicínské praxe jako preventivní a terapeutické nástroje.
Srovnání jazyka používaného v józe a v moderní medicíně
Jógová věda Moderní lékařská věda
Jógová věda se zabývá ‘vědomou lidskou bytostí
10 nebo též ‘VĚDOMÍM´
11,
jež se projevuje a operuje jako ‘lidská bytost’ prostřednictvím fyzického těla (sóma)
12, životní energie (prána šakti)
13
a mysli (manas)’.
Vědomí stále ještě není uznáno jako nezávislá entita
14.
Provádějí se četné výzkumy na neživých izolovaných tkáních a buňkách oddělených od vědomé lidské bytosti.
Jógová nauka v zásadě vychází ze subjektivního, vnitřního prožitkového poznání
15 (pozorování bez účasti smyslů)
lidí žijících v různou dobu v rozličných podmínkách.
Moderní lékařská věda má v zásadě objektivní a experimentální povahu (vychází z pozorování pomocí pěti smyslů). Pokusy se provádějí ve vysoce kontrolovaných podmínkách.
Lidé, kteří rozvinuli dávný systém jógy, vedli kočovný způsob života
16 a / nebo
17
to byli zemědělci a obchodníci. Byli v úzkém spojení s Přírodou. Jejich život naprosto závisel na Přírodě (prakruti).
18
Dnešní životní styl vychází převážně z technologického rozvoje, vnější pros-tředí je umělé a do značné míry kontro-lované. Kontakt s normální Přírodou není v každodenním životě běžný.
10 V různých školách a tradicích se nazývá puruša, átma, čitta, džíiva, nára, vjakti, ghathastha,
kšétradžňá, kšétrika, kutaštha, sákšii, čaitanja. 11 V různých školách a tradicích se nazývá Íšvara, Paramátma, Čit, Nárájana, Brahman. 12 Prožitkový aspekt fyzického těla. 13 Na aktivitu nervového systému se dá nahlížet jako na ‘energii’ (prána šakti). Podle jógy se tato
energie projevuje třemi způsoby viz. krijá šakti (nevolní pohyby), íčchá šakti (rozhodování a výkon rozhodnutí) a džňána šakti (vjemy, vnímání a získávání poznání).
14 Pravděpodobně se jedná o funkční aspekt nervového systému. V této souvislosti se diskutuje role
‘retikulárního aktivačního systému’. 15 Primární senzorické oblasti a motorický kortex mozku mají být neaktivní (tiché). Spojené čili
interpretační oblasti a subkortikální oblasti (manas) mozku zůstávají aktivní. 16 Indo-árijci - rozvinuli ranou védskou (Mantry a Brahmany) a pozdní védskou (Aranjaky a Upanišady)
tradici. 17 Lidé civilizace Údolí Indu pre-védského či mimo-védského původu - rozvinuli tradici šramany. 18 Došli k poznání, že Příroda (prakruti) je složena z pěti hrubých principů/elementů, z nichž každý má
svoji pociťovatelnou modalitu (Panča mahá bhúta a panča tanmátra) viz. pevné látky (prithvi) mající
nizační činnost, Milan Procházka - vedoucí komise školení a lektorského sboru,
Květa Obalilová - vedoucí komise krajských vedoucích a Šárka Valverde – vedoucí
Klubu jógy. Dále byla zvolena Kontrolní a revizní komise ve složení Marie
Hošková, Hana Metelková a Marie Bilinová.
V květnu 2006 se v Plzni konala Mezinárodní konference a seminář lekto-
rů a krajských vedoucích na téma Kundalíní jóga, kterou vedl Dr. Mukund Bhole.
13.1.2007 byla v Brně pracovní schůzka lektorů, jež se zabývala koncepcí
vzdělávání a využitím e-learningu v procesu vzdělávání.
Změnil se způsob distribuce Zpravodaje, který nově dostávají všichni
aktivní cvičitelé prostřednictvím krajských vedoucích.
Počátkem roku 2007 byla dokončena dlouhodobá aktualizace evidence
cvičitelů spojená s výměnou cvičitelských průkazů.
Byly vydány metodické materiály: Jitka Figalová připravila „Kapitoly o
józe“ MUDr. Jaroslava Šedivého, Milan Procházka sepsal brožurku „Životosprá-
va“, obě tyto publikace vydalo SVČ Lužánky v Brně. Dále UJ ve spolupráci s ob-
čanským sdružením Nálanda vydala písemný záznam semináře s Dr. Bhole
„Vědomí těla, vědomí dechu, vědomí mysli“. Také byly doplněny odborné texty
Jóga a sice kapitola Ásany Václavem Hoškem.
Valná hromada UJ v Karlových Varech v květnu 2007 zvolila krajské
vedoucí a jejich zástupce, schválila změnu sídla organizace, v souvislosti s tím
podle tehdy platného zákona došlo ke změně názvu na Unie jógy, o.s. a VH dále
odsouhlasila možnost prodlužování platnosti cvičitelských průkazů i pro námi
vyškolené cvičitele, kteří jsou aktivní mimo naší organizaci.
V říjnu 2007 se v Plzni konal hodnotný Seminář dětské jógy s
kvalitním lektorským zastoupením všech významných jógových organizací.
V listopadu byl ve Vršově Seminář lektorů a krajských vedoucích
s odborným programem Míly Sávitrí Mrnuštíkové. Účastníci semináře sestavili
morální kodex cvičitele UJ, který je součástí teď právě připravovaných průkazů
učitelů jógy.
Na doporučení ČASPV byla zpracována a schválena interní směrnice o
cestovních náhradách.
Projekt mezinárodní spolupráce se nepodařilo uskutečnit, přesto Míle
Sávitrí Mrnuštíkové a Šárce valverde patří poděkování za usilovnou práci a snahu o
navázání mezinárodních kontaktů.
Valná hromada v Opavě v květnu 2008 schválila změny krajských
vedoucích a jejich zástupců a rozhodla o nahrazení pojmu cvičitel jógy termínem
učitel jógy.
[ 4 ] Zpravodaj Unie jógy 16 / 2010 [ 33 ]
ke svému původnímu nesprávnému návyku vrátí. Pokud se takovýto nesprávný
návyk stane stereotypem, dochází k chronickému přetěžování, zatuhnutí a posléze i
zkrácení některých svalů, zatímco jiné, které by se měly podílet svou aktivitou na
držení těla, ochabují.
Tento nežádoucí stav označovaný jako svalová dysbalance, poznamenává
nejen držení těla, ale po čase vede k bolestem hlavy a páteře. Přitom si většinou ani
neuvědomujeme původní příčinu těchto potíží a bolesti řešíme pomocí léků.
Proč k této situaci dochází? Ke vzniku nesprávných návyků vede bohužel i
současný způsob života: nedostatek pestrého pohybu, dlouhodobé vysedávání u
televize nebo počítače, ale také zaměstnání, při němž jednostranně zatěžujeme
určité svaly, zatímco jiné necháváme ochabovat v nečinnosti. Zanedbatelný není
ani stav naší psychiky. Například dlouhodobý stres nebo negativní emoce se promí-
tají do celého organismu včetně svalů. Dochází k tzv. somatizaci psychických
tenzí, při níž některé svaly reagují zvýšeným napětím na to, co se právě děje v naší
hlavě. Často jsou takto postiženy horní části trapézových svalů, což se projeví
trvale zvednutými rameny a tím se nadále posiluje nesprávný návyk. Jak se obrazně
říká „člověk nosí tíhu světa na svých ramenou“.
Je určitě dobré když nás na naše nesprávné a nevhodné návyky upozorní
někdo zvenčí. Mnohem lepší však je když je dokážeme rozpoznat sami. Ale jsme
schopni je u sebe objevit? Bohužel, odvykli jsme naslouchat svému tělu a
signálům, které nám vysílá, přestože jsme všichni vybaveni svalovým citem.
Orientovali jsme se totiž mnohem více na ostatní smysly, především zrak - a
svalový smysl neboli propriocepci využíváme stále méně.
Pokud se cvičitel zaměří na oživení tohoto zanedbávaného smyslu, bude to
určitě prospěšné. Cvičenec se postupně stane schopným lépe pociťovat a vnímat
své vlastní pohyby i návyky, uvědomí si, které z nich jsou neúčelné nebo nevhodné
a dokáže je měnit. Stane se samostatnějším a bude schopen vlastním přičiněním
předcházet hrozícím zdravotním potížím, pramenícím ze zafixovaných nespráv-
ných návyků.
TABULKA KREDITNÍCH BODŮ PRO UČITELE JÓGY
Úroveň \ Délka 1/2 dne 1 den 2 - 3 dny 4 - 6 dnů Déle 6 dnů
Mezinárodní kongres x x 8 10 12
Mezinárodní seminář x 4 8 10 12
Seminář lektorů x 3 6 8 10
Republikový nebo
doškolovací seminář 2 3 6 8 10
Valná hromada x 1 2 x x
Krajský seminář 1 2 4 x x
Pobytové soustředění x 2 4 x x
Pohybové studio 1 2 x x x
Týdenní pobyt s jógou 6
Jógová věda Moderní lékařská věda
Jógová terminologie se vztahuje k ‘Vědomí’
19- univerzálnímu a
individualizovanému. Vědomí se chápe jako “nezávislá entita” oddělená od materiálních předmětů. Individualizované vědomí se diferenciuje jako mysl, smysly, životní energie a tělo
20.
Základní lékařská terminologie se vztahuje k mrtvému tělu (anatomie). Fyziologické výrazy vycházejí ze studií prováděných na zvířatech v bezvědomí. Výzkumy lidského vědomí jsou relativně nové. Vědomí se chápe jako funkční aspekt mozku.
Jsou zde tři koncepty s ohledem na chování a existenci vědomé lidské bytosti: ve vztahu (1) k vnějšímu světu
21,
(2) k vnitřnímu subjektivnímu (já)22
a (3) k transcendentálnímu světu
23.
Takto jasné rozlišení ve vztahu k lidskému vědomí není k dispozici, protože základní výzkumy se prováděly na mrtvém těle, zvířatech v bezvědomí a na abnormalitách lidského chování.
Klasické jógové texty nám sdělují něco jiného, než dnes slyšíme v TV a vidíme na jevištích. V dnešní době se jako jóga prezentují pyramidové sestavy, tance, sport, cvičení apod. Jsou to akční činnosti. Člověk musí mít dobré znalosti různých škol jógy a umět je rozlišit.
Mělo by se rozlišovat mezi posturální psycho-fyziologií a psycho-fyziologií pohybu, práce, létání, vysokých nadmořských výšek, potápění apod. Mělo by se rozlišovat mezi postojem, polohou a pozicí, a to s ohledem na motivaci, cíle a výsledky praktikujících.
Jógu mohou praktikovat mladí, starší i velmi staří lidé, trpící a nemocní jedinci
24
i umírající až do chvíle, kdy jim pracuje vědomí. Plod, novorozenci, děti a pre-adolecsentní populace jsou z praktikování vyjmuti.
Lékařská věda působí na člověka od okamžiku před narozením až do okamžiku smrti. Nemá nicméně co nabídnout vědomí umírajících a nezabývá se smrtí, ani tím, jak umírat. V poslední fázi uržuje člověka pod vlivem silných sedativ.
Jóga vychází ze subjektivní lidské existenční zkušenosti25
a z vnitřního smyslového pozorování (daršana)
26. Toto vědění se odlišuje od objek-
tivního poznání, jež se oproti tomu získává činností pěti smyslových
19 Např. vědomí osobního intelektu (buddhi), výkonný aspekt (ahamkara), pociťující a vnímající aspekt
(manas), pět motorických schopností vedoucích k činnosti (panča karma indrije), pět pociťujících
schopností spojených s vnějším světem (panča džňána indrije), pět pociťovatelných (panča tanmátry), hrubé hmotné přeměty(mahá bhúty).
20 Viz Samkhya Darshana, kde se uvádí detailní vysvětlení a výčet. 21 Džíva ve vztahu k vnějšímu světu předmětů – událostí - jevů (džagat), 22 Átma ve vztahu k prožívanému psycho-fyzickému komplexu (panča-kóša) 23 Paramátma ve vztahu k univerzalizovanému transcendentálnímu stavu vědomí (višva). 24 Juva-vrudha-ativrudhó-va, vjádhitó-džardžarópi-va (Hathapradípika) 25 Anubhava vedoucí k anubhúti (prožitek vedoucí k realizaci) 26 pozorovatel/vnímající (jedinec) – pozorované/vnímané (tělo, psychika – pohyb energie) –
pozorování/vnímání (spojení mezi oběma) nazývané “drašta-drušja-daršana”.
[ 34 ] Zpravodaj Unie jógy 16 / 2010 [ 3 ]
a pěti motorických orgánů (v józe daša indrija) a jejich příslušných předmětů (indirja višaja) a modalit (tanmátra)
27.
Moderní lékařské poznatky a jazyk vycházejí z pitvy mrtvého těla (anatomie), výzkumů zvířat v bezvědomí (fyziologie), tkáňové a buněčné kultury (bakteriologie, virologie, výzkum kmenových buněk atd.) a z pozorování lidských vnitřních dějů prováděného zvnějšku (FMRI, radiologie, ultrazvuk, sonografie, různé “-skopie”). Psychologie, psychiatrie a behaviorismus vycházejí z vnějšího pozorování jedince
28.
Tyto přístupy nám značně pomáhají při plánování a uplatnění různých léčebných procedur. Pacient ale nutně nemusí zakoušet totéž, co se objevuje na přístrojích a co vidí vnější pozorovatel.
Terminologie v józe vychází z vnitřních prožitkových poznatků vědomé bytosti, zatímco lékařská terminologie vychází z vnějšího pozorování, které provádí jiná osoba za pomoci různých přístrojů vybavených čidly využívajícími audio-vizuálních schopností.
29
Přestože existuje řada různých typů “jógy”, většinou se výraz “JÓGA” vztahuje k “duchovní Józe”(adhjátma jóga).
Slovo “JÓGA” se dá chápat jako ‘sloveso’ a jako ‘podstatné jméno’.
1. Jako sloveso jóga označuje “proces STÁVÁNÍ SE” , což vyžaduje činy a činnosti jako prostředek k dosažení;
2. Jako podstatné jméno vyjadřuje “stav BYTÍ” jakožto konec procesu.
Následují některé důležité definice ‘Jógy’:
1. Spojení, setrvávání ve spojení a odpojení (s já, s ne-já nebo s transcendentálním já)
30.
2. Dovednost v činnosti.
3. Stav rovnováhy, integrace a harmonie.
27 K tomuto prožitkovému poznání dochází v důsledku propriocepce, kinestetického vnímání,
viscerálních a vestibulárních vjemů a mozkové aktivity. Exteroceptory (tele-receptory) obvykle vykazují nepatrnou aktivitu nebo jsou úplně neaktivní.
28 Pacienti obvykle zakoušejí bolest, utrpení, depresi, psycho-fyzickou nepohodu a narušené dýchání
(životně důležité funkce) a další funkce (duhkha, daurmanasja, angamédžajatva švása-prašvása). 29 V moderní lékařské fyziologii např. označují výrazy nádech a výdech objem vzduchu měřený v ml;
měření se provádí pomocí spirometru; oproti tomu výraz švása-prašvása (nádech a výdech) znamená
uvědomování si pohybu vzduchu v důsledku jeho doteku na horním rtu a v nosních dírkách (nebo v ústní dutině) a ve zbytku těla, což praktikujícího vede do jakési “konečné stanice proudu dechu”.
Praktikující si takto může uvědomit “délku” svého dechu uvnitř i vně těla a může následně zkoumat,
co se děje v různých destinacích. Délka dechu se měřila na “šířku prstů”. 30 Lékaři a studenti medicíny mohou snadno pochopit toto téma z pohledu činnosti nervového systému.
V józe se jedná o spojitost s prožitkovým poznáním a pochopením vlastního “já” praktikujícího
(student / sádhaka / pacient).
CO BY MĚL CVIČITEL JÓGY VĚDĚT O NÁVYCÍCH
PhDr. Věra Knížetová
Návyky, pohybové, ale i jiné, hrají v životě člověka mimořádně
významnou úlohu. Představují nedílnou součást života a prolínají veškerými našimi
aktivitami, ať již si to uvědomujeme nebo ne. Přestože se bez nich neobejdeme,
mají i svá úskalí.
Obecně za návyky považujeme určité dovednosti nebo způsoby jednání a
chování, které se častým opakováním zautomatizovaly, a my je posléze používáme,
aniž bychom jim věnovali nějakou zvláštní pozornost nebo větší svalové úsilí.
Pokud se jedná o návyky správné, používané ve vhodné situaci, potom je lze
považovat za užitečné, výhodné a účelné, zejména z hlediska hospodárného
využívání energie. Podle některých psychologů se náš život řídí téměř z 50% právě
návyky a to je jistě dostatečný důvod proč stojí za to věnovat jim náležitou
pozornost.
Nás sice zajímají především návyky pohybové, ale dobře víme, že pohyb
nelze oddělovat od psychiky, protože člověk je ve všech svých projevech celistvou
osobností. Víme, že mezi psychikou a pohybovou aktivitou existují souvislosti, ale
i zpětné vazby a těch se dá účinně využívat. Zkušený cvičitel jógy jich využívá již
v úvodu cvičební hodiny tím, že se svým vystupováním snaží navodit příjemnou,
pohodovou atmosféru. Ta bezpochyby přispívá k psychickému i svalovému
uvolnění cvičenců, což je základním předpokladem pro skutečně jógový charakter
dalšího cvičení.
Věnujme se však pohybovým návykům. Jeden ze základních si
osvojujeme již v útlém dětství. Je to vzpřímený postoj. Učíme se postavit na vlastní
nohy a udržovat přitom rovnováhu, což je pro malé dítě, které do té doby pouze
leželo nebo lezlo po čtyřech, docela náročný úkol vyžadující složitou svalovou
koordinaci, značné svalové úsilí a také plnou pozornost.
Ještě náročnější je osvojování si pohybového návyku chůze. Tak, jak se
návyk vzpřímeného postoje a chůze zdokonaluje a upevňuje, potřebuje k tomu dítě
stále menší svalové úsilí, méně pozornosti. Tyto dovednosti se automatizují a
stávají se samozřejmou součástí jeho pohybové výbavy. To mu časem umožní, aby
ušetřený energetický potenciál využívalo k nějaké další – třeba i současné aktivitě.
V tom je výhoda dobře zvládnutého pohybového návyku.
Postupně našich pohybových návyků přibývá, ale ne všechny jsou žádoucí, účelné
a správné. Některými si dokonce ubližujeme a způsobujeme zdravotní problémy.
Pro příklad se vraťme k návyku, který jsme si všichni osvojili již jako děti, a
využíváme jej celý život - k již zmiňovanému vzpřímenému postoji. V dospělosti
mu již většinou nevěnujeme příliš pozornosti a neuvažujeme o tom, zda je správný.
Nevnímáme např., že hlavu máme trvale předsunutou, případně ukloněnou, že
jedno rameno držíme výš, že hrbíme záda. Tyto asymetrie v držení těla se vyskytují
poměrně často, a přesto jejich nositel pociťuje svůj postoj jako normální a pokud
byste jeho držení těla jednorázově opravili, bude si připadat divně a brzy se