Florence 1_2011

Page 1

FLORENCE 1/2011 57

s. 3

Téma: Katalog prací

s. 17

Zkušenosti z praxe: Rodičem po transplantaci kmenových buněk krvetvorby

s. 34

Odborná témata: Léčba rányNutriční péče

s. 9

Případová studie: Manuální lymfodrenáže v hojení chronických ran

Vychází pod patronací České asociace sester

leden 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

1č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

Page 2

indol-in.indd 1 10/22/09 17:47 07

Page 3

FLORENCE 1/2011 1

EditORiaL

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci

vám pomohou naše

webové stránky

www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky

všech vydaných čísel.

Více odborných

článků najdete na

webu v rubrice

Florence je také

na facebooku.

Přidejte se k nám!

SeStry promluVily

co budeme ČíSt V roce 2011? NOvé kNihy

Kniha představuje ergoterapii v celém jejím komplexu, a kromě zajímavých souvislostí z historie a filozofie ergo-terapie popisuje současné teoretické koncepty a ergote-rapeutické modely. Prostřednictvím příkladů a kazuistik je propojuje s praxí. V oblasti vyšetření se zaměřuje nejen na posouzení senzomotoriky, ale také na hodno-

cení soběstačnosti, pracovních a volnočasových činností a hodnocení prostředí. Kniha je určena jako učebnice pro studenty ergoterapie, fyzioterapie, sociální práce či spe-ciální pedagogiky. Využijí ji také odborníci v praxi, buď ke zkvalitnění péče o pacienty, nebo v postkvalifikačním vzdělávání. red

Úspěšný titul známého lékaře, neurovědce a psychote-rapeuta, jenž na vlastním životním příběhu a na mnoha příbězích dalších lidí představuje soubor přirozených pro-středků (životní styl, fyzické aktivity, stravovací návyky, op-timalizace stravy – konkrétní rozbory výživy), které kromě klasických lékařských postupů a také psychoterapie přispí-vají k boji proti této zákeřné nemoci. Jde o to, aby člověk mobilizoval svůj imunitní systém a sám se aktivně podílel

na léčení. Jasně, čtivě a s humánním přístupem autor líčí své onemocnění (zhoubný nádor na mozku), terapii, reci-divu, léčbu, jak jí procházel sám, a také jak léčbou (i s jeho pomocí) procházeli i jeho pacienti a další lidé. Seznamuje s výsledky výzkumů, léčení i se statistikami a vytváří ja-kousi „protirakovinnou biologii“. Součástí knihy je i bohatý poznámkový aparát. Knihu doporučila svým lektorským posudkem předsedkyně české Ligy proti rakovině. red

Může internetové poradenství klienta poškodit? Nahradí v budoucnu internetové poradenství práci tváří v tvář? Od-povědi na tyto a četné další otázky lze najít v knižní novince Internet jako cesta pomoci, vydané s podtitulem Interneto-vé poradenství pro pomáhající profese. Publikace předsta-vuje jedinečný příspěvek k etablování internetového pora-denství jako svébytného a nosného nástroje poradenské praxe. Jejími nanejvýš povolanými autory jsou dlouholetí erudovaní pracovníci Linky důvěry o. s. Modrá linka Brno.

Kniha je rozdělena do dvou částí. První je věnována obecným tématům internetového poradenství: definice, pojetí a vymezení služby internetového poradenství, stav internetového poradenství u nás a v zahraničí apod. Druhá část se zaměřuje na specifika internetového poradenství v kontextu linky důvěry a reálií jeho poskytování. Je zamě-

řena především na nejrozšířenější formu – práci s e-mailo-vou komunikací. Zabývá se problematikou internetového poradenství v právním rámci a v rámci sociálních služeb, metodikou práce, standardními i specifickými postupy při poskytování služby, stejně jako v této oblasti nezbytnými technickými požadavky a nároky na zajištění služby. Věnuje se rovněž etickým otázkám, supervizi a dalším tématům.

Text osloví širší okruh čtenářů z řad pomáhajících pro-fesí a poskytovatelů sociálních služeb a je určen především těm, kdo internetové poradny provozují, nebo těm, kteří o zahájení této činnosti uvažují. Jako studijní příručka po-slouží pedagogům a studentům sociální práce, psycholo-gie, sociální pedagogiky, zdravotnické péče apod. Je urče-na také všem „internetistům“, kteří se o dané perspektivní téma zajímají. (tes)

MÁRIA KRIVOŠÍKOVÁ

ÚVOD DO ERGOTERAPIEGRADA PUBLISHING, a. s.,Praha 2011ISBN 978-80-247-2699-1

DAVID SERVAN SCHREIBER

JAK ČELIT RAKOVINĚPORTÁL, s. r. o., Praha 2010, brož., 328 s., 359 KčISBN 978-80-7367-785-5

LADISLAV PTÁČEK, BOHUSLAVA HORSKÁ, ANDREA LÁSKOVÁ

INTERNET JAKO CESTA POMOCIInternetové poradenství pro pomáhající profese

SLON, Praha 2010, 1. vyd., 197 str. ISBN 978-80-7419-034-6

Co je internetové poradenství? Je o internetové poraden-ství zájem a kdo je provozuje? Co vše musí umět zvládnout poradce? Má internetové poradenství nějaké hranice?

Je prosinec roku 2010 a pozítří, osmé­ho, proběhne stávka zaměstnanců ve­řejných služeb a veřejné správy, inicio­vaná i odborovými organizacemi zdra­votníků. Ve zdravotnických zařízeních bude, byť je tím dnem středa, víkendo­vý režim. Něco u nás nevídaného. Vlá­da, proti jejímž rozhodnutím se protes­tuje, hovoří o tom, že stávka je nezod­povědná vůči pacientům, zdravotníci kontrují, že nemohou jinak, neboť do této pozice byli vládou dotlačeni.

Protestující odbory požadují mimo jiné na ministerstvu práce a so ciálních věcí zachovat stávající tabulky a také nezavádět pásmové odměňování v so­ciálních službách. Stávkující vede do ulic obava ze zhoršení jejich materiální­ho postavení a z neobjektivnosti, budou­li odstřižena ochranná křídla tabulky.

Úsporná opatření byla vyhláše­na zrovna v době, kdy lékaři tlačili na zvýšení svých platů. Na studenou spr­chu, která se tím na ně snesla, zareago­vali promptní výzvou Děkujeme, od­

cházíme, a začali balit. Ministr zdra­votnictví Heger slibuje revoltujícím lékařům efektivní zdravotnickou re­formu a zvýšení platů hned poté, co přinese konkrétní úspory.

O sestrách a ostatních nelékařích zatím není řeč – není proč, ty zatím mlčí. Jejich ticho prolomila jejich pro­fesní organizace Česká asociace ses­ter (ČAS), když její prezidentka Dana Jurásková učinila 4. listopadu oficiální prohlášení, jehož celé znění si přečtete v tomto čísle v rubrice Zpravodaj ČAS. Uvádí v něm, že Česká asociace sester vnímá platy nelékařů jako dlouhodo­bě podhodnocené a považuje za napro­sto nesystémové řešit platy jedné skupi­ny zdravotníků na úkor ostatních, bez kterých zdravotní péči poskytovat ne­lze. Varuje vládu před krokem, kterým by se velmi rozkolísal celý systém od­měňování zdravotníků, a sděluje, že by byla v takové situaci nucena aktivizovat nelékaře a podniknout podobnou ná­tlakovou akci jako lékaři.

Stávky, výhrůžky odchodem a dal­ší akce jsou krajní případy, ke kte­rým se v civilizovaném světě sahá, až když ostatní vyjednávání selžou. Do hry při nich bývají vtaženi nevinní li­dé, a to je příliš vážné. Mnozí inicia­tivu Děkujeme, odcházíme považují za nefér vůči pacientům, vůči tomu­to státu, který hradil jejich vzdělání. Já též.

Říká se, že když dva dělají totéž, není to totéž. A to přesně sedí na tu­to situaci. To, co chtějí lékaři a jak toho chtějí dosáhnout, není totéž, co chtějí sestry a jak toho chtějí dosáhnout ony. Má pravdu D. Jurásková, když říká, že sestry jsou zodpovědnější, a já do­dávám, že ne tak hlasité a ne tak ulti­mativní. Sestry, které jsou pacientům mnohem blíž než lékaři, chápou, že zvýšením platů jedné skupiny zdra­votníků se pro ně nevyřeší vůbec nic. Jen se zvýší životní úroveň jedné sku­piny poskytovatelů zdravotní služby na úkor druhé. Učinit to, by bylo ne­správné a nespravedlivé. A proto sest­ry promluvily.

Jarmila Škubová

Jarmila Škubová

Page 4

Obsah

Editorial ................................................................................................................................................................................................1

nové knihy .......................................................................................................................................................................................1

TémaNový katalog prací ............................................................................................................................................................................3

Ze zahraničního tiskuPéče o mrtvé tělo a truchlící pozůstalé ........................................................................................................................................8

recenzované článkypřípadová studiePodíl manuálních lymfodrenáží na hojení chronických ran v domácí péči ........................................................................9Zkušenosti z praxeOdběr kapilární krve – rutina s mnoha riziky? ........................................................................................................................ 12Rodičem po transplantaci kmenových buněk krvetvorby v dětství .................................................................................. 17přehledová studiePsychosociální podpora předčasně porodivších žen po úmrtí novorozence .................................................................. 21Výzkumné sděleníVýzkum popisů pracovních činností vrchních a staničních sester ..................................................................................... 30

odborná témataléčba rányKrok za krokem v základech hojení ran (recenzovaný článek) ............................................................................................ 34Život s chronickou ránou (recenzovaný článek)...................................................................................................................... 39Nutriční péčeKvalifikovaná nutriční péče musí být součástí komplexní léčby......................................................................................... 41Umělá kojenecká výživa (recenzovaný článek) ....................................................................................................................... 44

Zpravodaj ČASPomáháme pomáhat ..................................................................................................................................................................... 47Ošetřovatelství v interních oborech ........................................................................................................................................... 47IX. konference pneumologické sekce ....................................................................................................................................... 48Česká asociace sester v senátu .................................................................................................................................................... 49Výzva prezidentky ČAS k platovým podmínkám zdravotníků ............................................................................................ 50

Florence aktuálněNovela vzdělávacího zákona byla představena veřejnosti ................................................................................................... 51Ohlédnutí za krásnou iniciativou ................................................................................................................................................ 51

Zaznamenali jsmeSmrt a její rituály pro pozůstalé .................................................................................................................................................. 52Praktická realizace podpůrné péče ve zdravotnických zařízeních ..................................................................................... 52Neexistuje „čistá“ nemocnice....................................................................................................................................................... 53Posílení profesionalizace sester prostřednictvím mentorství .............................................................................................. 53220. výročí založení VFN v Praze ................................................................................................................................................. 54

Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 54

Volné chvíleVavřín pro Terezu ............................................................................................................................................................................ 55Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................... 56

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4

www.florence.cz

Ročník VII., číslo 1, leden 2011

Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5

florence.redakce@ambitmedia.cztel.: +420 222 352 578

Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová

e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz

Redakce:PhDr. Eva Wićazová

e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,

Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,

Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,

Růžena Wagnerová

Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník

Vydavatel:Ambit Media, a. s.

www.ambitmedia.cz

Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík

Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý

e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz

Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575

e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz

Obchod:Alexandra Manová

tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz

Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866

e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz

Personální inzerce:fax: +420 222 352 572

e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414

684 01 Slavkov u Brna

Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,

Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz,

infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,

Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

predplatne@abompkapa.sk

Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur

Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)

Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 12. 2010

Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou

správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545

Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75

Šedá: CMYK 0-0-0-75

Vychází pod patronací České asociace sester

Foto na titulní straně Václav Kříž

Sestra Jip, 1. chirurgické kliniky, VFN, praha

čAsOPis s nAdPOlOViční VěTŠinOu RecenzOVAných článků

Page 5

FLORENCE 1/2011 3

Sociální služby1. Pracovník v sociálních službáchPracovník v sociálních službách zů­stává ve 3.–9. platové třídě (PT), avšak ve znění jednotlivých plato­vých tříd došlo k velké aktualizaci prací a přibyla řada nových činností. Pro usnadnění je v 5.–7. PT označeno, jaké činnosti jsou považovány za „zá­kladní výchovnou nepedagogickou činnost“, což doposud působilo řadu výkladových problémů a mělo své ná­vaznosti na požadovanou kvalifikaci. V 5. PT bylo doplněno: „vedení k sa­mostatnosti, nácvik dovedností, roz­víjení schopností, pomoc při plně­ní osobních cílů“ a „sledování potřeb klienta, vedení záznamů o průbě­hu sociální služby (tj. klíčový pra­covník), řešení záležitostí spojených s poskytovanou službou“. V 8. PT by­lo ve zkratce doplněno: „metodika, organizování a zajištění přímé ob­služné péče a nepedagogické činnosti a příprava procesů“, „neodkladná po­moc osobám vystaveným stálému ri­ziku ohrožení zdraví nebo života di­stanční formou“ a „plánování prů­běhu sociální služby“. V 9. PT bylo doplněno: „komplexní koordinace a zajištění přímé obslužné péče a ne­pedagogické činnosti při poskytování více služeb sociální péče“.

Příklady zařazení pracovníka v sociálních službácha) Přímá obslužná péče – zejména nácvik jednoduchých denních činností, hygiena, oblékání, podpora soběstač-nosti, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů aj.• 3. PT – poskytování přímé obslužné

péče soběstačným klientům, bez po-stižení aj.;

• 4. PT – klientům fyzicky či psychic-ky postiženým, inkontinentním, ne-pohyblivým aj.;

• 5. PT – sledování potřeb klienta a vedení individuálních záznamů o průběhu sociální služby (tzv. klí-čový pracovník);

• 8. PT – zpracování metodiky, or-ganizování a zajišťování přímé ob-služné péče, plánování průběhu po-

Dne 1. 10. 2010 vstoupilo v účinnost vládní nařízení č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Tento nový katalog prací, který nahradil nařízení vlády č. 137/2009 Sb., přináší řadu velmi důležitých změn jak v sociálních službách, tak zejména ve zdravotnictví. Uveďme nejdůležitější z nich.

NoVý Katalog prací

skytování sociální služby včetně je-jího hodnocení;

• 9. PT – komplexní koordinace při po-skytování více služeb sociální péče.

b) Základní výchovná nepedago-gická činnost – zejména rozvíjení a upevňování hygienických, společen-ských, pracovních návyků a manuální zručnosti, tvořivé činnosti, volnočaso-vé aktivity aj.:• 5. PT – podpora při vytváření, pro-

hlubování a upevňování hygienic-kých a pracovních návyků, spo-lupráce na posilování sociálních a společenských kontaktů;

• 6. PT – názorné předvádění řeme-slných a jiných prací, rozvíjení mo-toriky, nácvik denních běžných čin-ností, vytváření vztahu klientů k ži-vým tvorům včetně péče o ně;

• 7. PT – fixace návyků u mentál-ně postižených, rozvíjení pracov-ních návyků, aktivity a individu-ální manuální zručnosti, zajišťová-ní materiálu a pomůcek pro výcvik, speciální postupy a nástroje, zajiš-ťování zájmové a kulturní činnosti, volnočasové aktivity zaměřené na rozvíjení osobnosti;

• 8. PT – zpracování metodiky, orga-nizování a zajišťování nepedago-gické činnosti, plánování průběhu sociální služby;

• 9. PT – komplexní koordinace ne-pedagogické činnosti při poskytová-ní více služeb sociální péče.

2. Sociální pracovníkDoposud byl sociální pracovník zařa­zen do 7.–12. PT, nově je zařazen do 8.–13. PT. Podobně jako u pracovní­ka v sociálních službách došlo k vel­ké aktualizaci prací a přibyla řada no­vých činností.• V8. PT doplněno: „provádění díl­

čích odborných sociálních prací“ a odstraněno komplexní zajišťo­vání přímé obslužné a nepedago­gické činnosti (tato činnost byla přesunuta k pracovníku v sociál­ních službách);

• v10. PT doplněno: „poskytování odborné sociálně­právní pomo­

ci osobám ohroženým násilným chováním vykázané osoby, zajiš­tění spolupráce a informovanos­ti mezi intervenčními centry, po­skytovateli sociálních služeb, ob­cemi, policií aj.“;

• v 11. PT doplněno: „tvorba kon­cepce a strategie poskytování ví­ce druhů sociálních služeb, kvali­ta, analytická činnost a metodika v rámci zařízení“;

• ve 12. PT doplněno: „příprava a koordinace sociálně­preventiv­ních programů týraných, zneuží­vaných a zanedbávaných dětí, po­suzování zvláště složitých případů ohrožených dětí“;

• nová13. PT „rozvoj metod, apli­kace poznatků z psychologie a ji­ných oborů“.

ZdravotnictvíV oblasti zdravotnictví byl u řady za­městnání radikálně změněn obsah jednotlivých platových tříd, u jiných došlo pouze ke kosmetickým změ­nám. Rovněž jsou povolání, která zů­stala beze změny, těch je však mi­nimum, a navíc bylo doplněno ně­kolik zcela nových povolání. Velmi důležitou změnou je skutečnost, že se u mnoha povolání upouští od de­tailního vyjmenovávání činností za­řazených do jednotlivých platových tříd a zavádí se, podobně, jako je to­mu již u všeobecných sester, použí­vání pojmů základní, specializovaná a vysoce specializovaná péče. Defini-ce druhů ošetřovatelské péče najde­te v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 424/2004 Sb., o činnostech zdravotnických pra­covníků:

Definice druhů ošetřovatelské péčea) základní – péče o pacienty nad 6 let, kterým zdravotní stav nebo lé­čebný postup umožňují běžné aktivi­ty denního života, riziko ohrožení ži­votních funkcí je minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychic­kého stavu;b) specializovaná – péče o pacienty, kterým zdravotní stav nebo léčebný postup výrazně omezují běžné aktivi­

téMa

ing. Tereza havelková.Odborový svaz zdravotnictví

a sociální péče ČR

Page 6

8 FLORENCE 1/2011

zE zahRaNičNíhO tisku

Doporučení zdůrazňují nutnost poskytovat pacientům v terminálním stadiu vysoce kvalitní péči, která vy­chází z poznání, že se pacient blíží ke konci života, z holistického zhodnoce­ní stavu pacienta, plánování a koor­dinace péče. To znamená, že je třeba spolupracovat s kolegy z primární pé­če, s dobrovolnickým sektorem a so­ciální péčí.

HILLS M, ALBARRAN JW. After death 1: caring for bereaved relatives and being aware of cultural differences (Po smrti 1: péče o truchlící příbuzné a znalost kulturních rozdílů): 19–20.

První část dvoudílného článku se zabývá analýzou prožívání žalu a pé­čí o zemřelé pacienty, která respektuje kulturní a náboženské zvyklosti rodi­ny. Reakce truchlících příbuzných mo­hou být různé a proměnlivé a do určité míry jsou ovlivněny tím, zda bylo úmr­tí nenadálé, nebo očekávané. Na chová­ní členů rodiny mají vliv i kulturní fak­tory a schopnost sester zvládnout růz­né extrémy a poskytnout rodině pomoc závisí na jejich komunikačních doved­nostech.

Komunikaci s rodinou značně usnadňují následující předpoklady: zajištění klidného prostředí poskytu­jícího soukromí, individualizovaná emo cionální podpora a pravdivé in­formování rodiny, sestra musí rodin­ným příslušníkům poskytnout pří­ležitost, aby verbalizovali své emoce, a na jejich otázky musí odpovídat cit­livě, jednoduše a jasně. Příbuzným je možné nabídnout přístup k duchovní péči, zvlášť u nábožensky založených rodin, a také možnost podívat se na zemřelého.

V mnoha náboženstvích jsou ve věrouce a tradicích zakotveny obřady související se smrtí, které mají stale­tou tradici. Je důležité, aby sestry mě­ly určité znalosti o praktikách a rituá­lech hlavních náboženství v dané ko­munitě.

Nursing times, 2010, 106, č. 28HILLS M, ALBARRAN JW. After death 2: exploring the procedures for laying out and preparing the body for viewing (Po smrti 2: péče o mrtvé tělo a jeho příprava, pokud chtějí příbuzní zemřelé-ho vidět): 22–24.

Tato část dvoudílného článku se za­bývá přípravou těla zemřelého pacien­ta k převozu do márnice a aspekty, kte­

Nursing times, 2010, 106, č. 27WILSON J, THOMPSON-HILL J, CHAPLIN D. Natio-nal guidance on last offices would prevent family distress (Celostátně platné doporučené postupy péče o mrtvé tělo by zabránily stresu rodinných příslušníků): 8.

Autoři článku vysvětlují, proč jsou ve Velké Británii zapotřebí celostátně platné pokyny, jimiž by se řídila péče o mrtvé tělo. Zatím totiž existuje spous­ta sporných otázek, pokud jde o nejlep­ší postupy. Patří mezi ně mj. problém, zda by měly být intravenózní katetry ponechány in situ, s čímž nesouhlasí koroneři a což je i poten ciálním zdro­jem stresu rodinných příslušníků. Existují také problémy se zachováním důstojnosti zesnulého kvůli nedostat­ku vhodného vybavení, například pro obézní pacienty.

Péče o mrtvé tělo od okamžiku smrti až k pohřbu se řídí předpisy ně­kolika profesních skupin, jejichž po­stupy se někdy značně liší od toho, co je považováno za nejlepší ošetřovatel­skou praxi. Nedostatek standardizo­vaného výcviku zaměřeného na pří­pravu sester na péči o zemřelé pacien­ty znamená, že se praxe řídí místními zvyklostmi, a proto se ve Velké Bri­tánii připravují doporučené postupy, které budou celostátně platné a přija­telné pro všechny skupiny. Měly by za­jistit, že sestry budou pečovat o zesnu­lé způsobem, který bude respektovat jejich důstojnost a náboženské a spiri­tuální potřeby jejich rodin. Sestry mu­sí mít také přehled o zákonech týkají­cích se úmrtí a musí umět poznat, kte­rá úmrtí vyžadují zavolání koronera. Snaha je vytvořit doporučené postupy, které budou moci převzít všechny pro­fese jako nejlepší praxi a které budou vyhovovat různým zdravotnickým za­řízením.

HAYES A. How nurses working in acute care help to ensure patients achieve a good death (Jak mohou sestry pracující v akutní péči pomoci pa-cientům zemřít tam, kde chtějí): 18.

Nové doporučené postupy britské organizace National End of Life Care poskytují sestrám pracujícím v akut­ní péči praktické rady, jak by se mohly postarat o to, aby se většímu počtu pa­cientů splnilo přání umírat doma, bez zbytečných intervencí a převozů do ne­mocnice.

ré je třeba vzít v úvahu, když chtějí pří­buzní zesnulého vidět.

Před zahájením posledních úprav zemřelého je třeba vědět, zda existu­je riziko infekce, a v takovém přípa­dě učinit potřebná opatření. Rovněž je třeba upozornit na nebezpečí v přípa­dě, že byl pacient vystaven radioaktiv­ním látkám nebo prodělával radiač­ní terapii. Příprava těla k převozu do márnice zahrnuje jeho umytí, prove­dení ústní hygieny, učesání vlasů. Po­kud nevyžaduje náboženství pacienta něco jiného, je zemřelý uložen na zá­dech na rovné podložce a horní kon­četiny jsou nataženy podél těla. Sest­ry musí vědět, že některá náboženství zakazují umytí těla, a v takovém pří­padě je nutné na to upozornit perso­nál márnice.

Někdy je třeba provést pitvu ze­mřelého, obvykle kvůli určení příči­ny smrti nebo získání nových poznat­ků o určité nemoci. Některá nábožen­ství vyžadují pohřbení zemřelého do 24 hodin od úmrtí a odklad z důvodu pitvy může rodinu vystavit zbytečné­mu emo cionálnímu stresu. Pokud při­padá v úvahu dárcovství orgánů, může být řešení této otázky pro příbuzné vel­mi stresující. Rozhodování je snadnější, když je v dokumentaci zaznamenáno přání pacienta, avšak pokud tomu tak není, je třeba k rodině přistupovat vel­mi citlivě. Výhodná zde může být spo­lupráce s nemocničním transplantač­ním koordinátorem.

Pokud si přeje rodina vidět mrtvé­ho, je třeba, aby bylo tělo oblečeno do čistého pyžama a přikryto bílým pro­stěradlem, přičemž ruce a obličej zů­stávají odkryté. V některých přípa­dech je nutné zemřelého obléci podle požadavků jeho náboženství. U mu­žů je někdy nutné oholit obličej. Ze­mřelým je třeba nasadit zubní protézy. Oči jsou zavřené, vlasy učesané. Je­li to možné, zajistěte samostatnou míst­nost, kde si rodina bude moci sednout. Lůžko musí být čisté, jeho okolí ukli­zené. Je třeba odstranit zdravotnic­ké přístroje a pomůcky. Sestra rodinu k zemřelému doprovodí a je jí v přípa­dě potřeby k dispozici. Příbuzní mu­sí mít možnost strávit se zesnulým do­statečně dlouhou dobu.

Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

pÉČe o mrtVÉ tĚlo i trucHlící poZŮStalÉPŘINÁŠÍME VÝBĚR Z OBSAHU ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 27 a 28

Nursing Times, 2010, 106, č. 27

Nursing Times, 2010, 106, č. 28

Page 7

FLORENCE 1/2011 9

RECENzOvaNý čLáNEk

Souhrn: Předložená kazuistika se týká léčby bércových vředů (ulcus cruris – UC) v domácí zdravotní péči u 79letého pa­cienta, který se s UC léčil již od 25 let. Zdůrazněn je zde hlavně význam manuální lymfodrenáže při léčbě bércových vře­dů, uvedeny jsou také konkrétní ošetřovatelské diagnózy. Klíčová slova: bércový vřed – manuální lymfodrenáž – domácí péče.

(Contribution of manual lymphatic drainage to healing of chronic wounds in home care)Summary: The presented case report deals with treatment of venous leg ulcers (ulcus cruris – UC) in home care. The 79 year old patient was having medical treatment for UC since he was 25. The article accentuates especially the importance of manual lymphatic drainage in treatment of venous leg ulcers and also lists specific nursing diagnoses.Key words: venous leg ulcer – manual lymphatic drainage – home care.

pŘípadoVÁ Studie

podíl maNuÁlNícH lymFodreNÁží Na HoJeNí cHroNicKýcH raN V domÁcí pÉČi

Ria OtrubováADP Homedica, s. r. o., Hodonín

1992: ukonč. gymnázium, Hodonín; 1994: ukonč. SZŠ,

Znojmo – všeob. sestra; 2005: PSS – sestra specialistka v oboru

chirurgie, NCONZO Brno; lektor. činnost – obor přímá

obslužná péče, pečov. služba; 1994–1997: Nem. TGM, Hodo-

nín, chir. odd., sestra u lůžka, sestra chir. ambulancí; od 2002:

vrchní sestra ADP Homedica, Hodonín, sestra v soukr. proktol.

a chir. ambulanci; od 2007: koordinátorka pečov. služby

Homedica, o. p. s.

Petra VisingerováADP Homedica, s. r. o., Hodonín

1980–1984: SZŠ, Kyjov – všeob. sestra, 1998: kurs manuál.

lymfodrenáže pro maséry, ved. MUDr. M. Bechyně CSc.; 1985–2001: interní odd. Ne-

mocnice Kyjov; od 2002: ADP Homedica, Hodonín

ÚvodBércovým vředem označujeme po­škození povrchu kůže, které zasahu­je i do hlubších vrstev (škáry). V jeho okolí zpravidla probíhá zánětlivý pro­ces. Bércový vřed, či spíše podmínky ovlivňující jeho vznik, se obvykle tvoří pomalu. Tím, že v žilách dolních kon­četin neproudí krev tak, jak má, vytvá­řejí se kolem kotníků otoky a pokožka na bércích je nedostatečně vyživována. Vlivem nedostatečného prokrvení se pokožka ztenčuje, na povrchu se tvo­ří drobné šupinky a pigmentové skvr­ny. Pokožka je tak velmi náchylná ke vzniku „oděrek“ a „stroupků“. Ty mo­hou v některých případech vzniknout bez zjevné příčiny. I nepatrné podráž­dění pokožky, jako je například poští­páním hmyzem nebo škrábnutí, mů­že skončit nehojícím se „stroupkem“, z nějž se postupně vyvine mělký vřed s nepravidelnými okraji, který mokvá. Poškozené místo je bolestivé a velmi náchylné k infekci.

Bércový vřed se zpravidla vytvo­ří pacientovi, který dlouhodobě tr­

pí onemocněním cévního systému dolních končetin. Nejčastější příči­nou bývá chronická žilní nedostateč­nost, což je stav, při kterém se vlivem změn na stěnách cév městná žilní krev v dolních končetinách a tvoří se „kře­čové žíly“, které později často vedou ke vzniku bércového vředu. Pokud již do­jde k tvorbě bércových vředů, je ma­nuální lymfodrenáž nedílnou, ale bo­hužel často opomíjenou součástí cel­kové léčby.

Kazuistika Osobní anamnéza. Pacient P. L. – 79 let, žije s manželkou ve velkém rodinném domě v moravském městečku. Zabývá se vinařstvím, vlastní mnoho vinohra­dů, dva vinné sklepy a stále aktivně, s pomocí syna, vyrábí víno. Pracoval jako zámečník v Kovodělu. Dle doku­mentace ošetřujícího lékaře se s bérco­vými vředy léčí již od roku 1961. V ro­ce 1985 byla u pacienta diagnostiková­na chronická obstrukční plicní nemoc, v roce 1990 mu byla přiznána plná in­validita. Na přelomu roku 2001 a 2002

mu byla diagnostikována hypertrofie levé komory. Nyní navštěvuje pravi­delně kožní, plicní a urologickou am­bulanci. V současné době mu již zdra­votní stav nedovoluje těžkou práci na poli, a proto se věnuje spíše jen „ladě­ní“ vína ve sklípku.

Medikace. V současné době užívá tyto léky: Detralex, Aulin, Xyzal, Car­dilopin 5 mg, na bércové vředy masti od kožní lékařky, Rivanol.

průběh domácí péčeNaše péče začala v červnu roku 2009 na doporučení praktické lékařky, kte­rá se pozastavovala spíše nad velkou spotřebou obvazového materiálu, ale po seznámení se stavem bércových vředů (ulcus cruris – UC) souhlasi­la s pravidelnými denními převazy v rámci DP. Do té doby si pacient vře­dy převazoval sám, prováděl laváže v plechovém kbelíku – používal slabě růžový roztok hypermanganu, Pron­tosan, Rivanol, různá externa od kož­ní lékařky přímo na rány, to vyvoláva­lo pálení, bolesti, které byly v noci té­

Obr. 1 a 2. Bércové vředy přibližně v polovině léčby

Page 8

12 FLORENCE 1/2011

RECENzOvaNý čLáNEk

ÚvodKapilární krev je poměrně snadno do­stupný biologický materiál, který má zásadní význam ke stanovení mnoha analytů v krvi pacienta, zejména pak při stanovení koncentrace glukózy. Analýza glykémie z kapilární krve pa­tří mezi vyšetření, která jsou v klinic­ké praxi požadována denně.

Kompetentní osobou zajišťující od­běr kapilární krve je všeobecná sestra (VS), která postupem kapilárního od­běru může přímo ovlivnit faktory pre­analytické fáze (tzn. období od ordi­nace po vyšetření krevního vzorku v laboratoři). Tato doba předcházející vlastní analýze krevního vzorku je roz­hodující ve vztahu k negativním fakto­rům, které následně ovlivňují spoleh­livost vyšetření. Je nutné si uvědomit, že VS jsou přímo zodpovědné za od­běr kvalitního vzorku a za správnost krevní analýzy. Pro zajištění kvalitní­ho vzorku kapilární krve je nezbytné, aby VS znaly a následně minimalizo­valy negativní faktory preanalytické fáze (Peprla, Kuklínek, 1996).

Význam zajištění kvalitního vzorku krveVyšetření nesprávně odebraného vzor­ku vede ke zkreslené interpretaci vý­sledků, což má přímý dopad na pa­cienta ve smyslu ohrožení jeho zdraví, ale také potenciálně souvisí s prodlu­žováním hospitalizace. Nesprávně ode­braný vzorek může být také laborato­ří odmítnut pro nemožnost jeho analý­zy. Opakované odběry krve zatěžují jak pa cienta, tak i management nemocni­ce, neboť mají vliv na zvyšování finanč­ních nákladů a prodlužují dobu efek­tivního hodnocení ak tuálního stavu nemocného. Náš příspěvek vznikl jako

Souhrn: Příspěvek přibližuje problematiku odběru kapilární krve a zejména úlohu sestry při zajištění odpovídajícího způ­sobu provedení odběru. Zvláštní pozornost je věnována omezení negativních dopadů na krevní vzorek a pozdější hodno­cení a diagnostiku (preanalytickou variabilitu).Klíčová slova: odběr kapilární krve – všeobecná sestra – správný postup – preanalytická, analytická a postanalytická fáze.

(Capillary blood drawing technique)Summary: The article addresses capillary blood drawing technique and the role of the general nurse in assuring the correct procedure with the goal of eliminating negative influences on the blood sample and the rest results.Key words: capillary blood collection – general nurse – correct procedure, preanalytical, analytical, postanalytical phase.

ZKuŠeNoSti Z praXe

odbĚr KapilÁrNí KrVe – rutiNa S mNoHa riZiKy?

Mgr. Alena staňkováKatedra ošetřovatelství LF MU, Brno

2000–2004: Gymnázium J. G. Mendela, Brno; 2005–2008: bakal. studium – všeob. sestra, katedra ošetř. LF MU; 2008–2010: magister. studium – ošetř. v gerontologii, katedra ošetř. LF MU; od 2009: Klinika int. hematoonkologie FN Brno, všeob. sestra bez odb. dohledu; od 2010: LF MU, Brno, katedra ošetř., asistentka

Phdr. Andrea Pokorná, Ph.d.Katedra ošetřovatelství LF MU, Brno

1992: ukonč. SZŠ, Nový Jičín – zdrav. sestra; 1999: ukonč. magist. studium – učit. pro SZŠ, LF UP, Olomouc; 2007: ukonč. rig. studium, SZU Bratislava; 2009: ukonč. doktor. studium – hygiena, epid. a prev. lékař., LF MU, Brno; 1992: Měst. nem. Fifejdy, Ostrava, zdrav. sestra; 1993: NsP Nový Jičín, zdrav. sestra; 1994–1997: FNsP Brno, zdrav. sestra; 1997–1998: Soukr. polikl. Kopřivnice, zdrav. sestra; 1998–2000: Škol. úřad Nový Jičín, učit.; 2000–2002: SZŠ Nový Jičín, učit. odb. předmětů; 2002–2004: SZŠ Jaselská, Brno, učit. odb. předmětů; od 2004: LF MU, kat. ošetř., odb. asist.

reakce na výsledky dotazníkového šet­ření ohledně zvyklostí a znalostí sester při odběru kapilární krve.

metodika šetření Průzkum byl prováděn ve FN Brno­Bohunice mezi NLZP z chirurgických i interních pracovišť (celkový počet re­spondentů 194, z toho 85 z interních a 109 z chirurgických pracovišť).

Cílem šetření bylo nejen zhodno­tit názory a znalosti sester v souvislos­ti s odběrem kapilární krve, ale také zhodnotit znalost faktorů preanaly­tické variability při kapilárním odbě­ru krve.

Výsledky průzkumuZ průzkumu vyplynulo, že všeobecné sestry (dále i NLZP) zařazené v našem šetření neznají či neumějí minimali­zovat některé zásadní faktory preana­lytické fáze, a tak může docházet ke zkreslení výsledků analýzy kapilární krve. Z výsledků deskriptivní statis­tiky dat vyplynulo, že pouhých 68,6 % (n=133) oslovených NLZP se domní­vá, že postupem odběru kapilární kr­ve je možné zkreslit výsledky analý­zy. Také výběr místa odběru (prstu ke kapilárnímu odběru) považuje správ­ně za faktor zkreslení výsledků pouze 36,1 % (n=70) oslovených. Dalším ri­zikovým faktorem preanalytické fá­ze je komprese prstu. Překvapivým zjištěním bylo, že pouhých 40,7 % (n=79) oslovených uvedlo, že ví o rizi­ku ovlivnění výsledků vyšetření kom­presí prstu. S tím také souvisí zjiště­ní, že 71,1 % (n=138) respondentů od­povědělo, že vymačkávají kapku krve. Znalost správného způsobu kompre­se prstu (pouze v případě, že je nutná) při odběru kapilární krve je zásadní

pro zajištění správné analýzy vzorku, která poskytuje nezkreslené výsled­ky vyšetření. To, že provádí kompre­si celé dlaně a prstu směrem k místu vpichu uvedlo pouhých 17,1 % (n=33) respondentů. Dále z výzkumu vyply­nulo, že oslovení NLZP upřednost­ňují klasické jehly k odběru kapilární krve před odběrovým perem s lance­tami, což je nevhodné vzhledem k bo­lesti, kterou působí pacientům (viz dá­le). Pero s lancetami využívá pouhých 41,2 % (n=80) NLZP. Jednoznačně po­zitivně lze hodnotit zjištění, že 89,2 % (n=83) dotazovaných NLZP uvedlo, že otírá první kapku krve. Zajímal nás také důvod, proč tak respondenti či­ní. Domníváme se, že znalost faktu, že první kapka musí být otřena, nesta­čí vždy k tomu, aby tak všichni kona­li. 77,5 % (n=134) respondentů důvod otírání kapky uvedlo správně (tedy prevence zkreslení výsledků), dalších 22,5 % (n=39) důvod neznalo.

Odběru kapilární krve není čas­to věnována dostatečná pozornost, je bagatelizován a existují názory, že se při něm nedá nic pokazit. Samozřej­mě, že jej určitým způsobem zajistí každá VS, otázkou ale zůstává, do jaké míry je odběr proveden správně. Prá­vě z tohoto důvodu dále uvádíme ne­jen faktory ovlivňující odběr kapilár­ní krve, ale i doporučený postup, jak efektivně odběr zajistit.

Faktory ovlivňující odběr kapilární krveProces odběru kapilární krve začíná ordinací požadovaného vyšetření (nej­častěji glykémie) lékařem a končí ana­lýzou vzorku v laboratoři. Během celé­ho postupu odběru kapilární krve mů­že snadno dojít ke zkreslení výsledku

Page 9

FLORENCE 1/2011 13

analýzy vyšetřované kapilární krve, a to zejména na základě dále uvedených faktorů, které lze rozdělit na ovlivnitel­né a neovlivnitelné (Bartoš, 2005).

Mezi ovlivnitelné faktory řadíme jak ty, které lze ovlivnit přípravou pa­cienta, tak faktory, které ovlivňujeme činnostmi a postupy při odběru krve.

Faktory ovlivnitelné přípravou pacientaFyzická aktivita obecně mění kon­centraci analytů. Dochází kromě jiné­ho k metabolickým změnám, které se projevují spotřebou substrátů, zejména glukózy. Glykémie zprvu stoupá, poz­ději při vyčerpání glykogenových zá­sob, což se děje po delší fyzické zátěži, klesá. Změny analytů závisejí na délce a intenzitě zátěže a také na trénovanos­ti jedince. Podle toho se doporučuje in­terval odpočinku před odběrem. Obec­ně se před odběrem kapilární krve na glykémii doporučuje desetiminutový fyzický klid (Racek, et al, 2005).

Psychický stres je často doprovod­ným jevem různých onemocnění, dia­gnostických a terapeutických výkonů. Projevuje se zejména vyplavením hor­monů kůry nadledvinek (katechola­minů), které mají metabolické účinky, jako je např. hyperglykémie (Racek et al, 2006; Bartoš, 2005).

Vliv diety, potravy, alkoholu a te-kutin. Koncentrace glukózy v krvi odpovídá příjmu potravy. Po poži­tí potravy dochází ke zvýšení hladi­ny glukózy, která se u zdravého člově­ka normalizuje do dvou hodin. U dia­betika tomu tak není a přetrvává u něj hyperglykémie. Nevhodné je také pít před odběrem kávu, neboť kofein sti­mulací katecholaminů zvyšuje kon­centraci glukózy. Naopak požití alko­holu hladinu glukózy snižuje (inhibuje glukoneogenezi). Abychom zabránili chybám v interpretaci výsledků, je pro většinu biochemických testů doporu­čeno lačnění alespoň 12 hodin. Samo­zřejmě záleží na okolnostech a typu vyšetření glykémie – postprandiální, akutní odběr atd. (Zima, 2007; Bartoš, 2005; Racek, et al, 2006).

Vliv léků. Léky mohou významně měnit hladiny některých analytů. Pod­statné je například užívání kortikoi­dů, které způsobují hyperglykémii. Pa­cientům užívajícím tyto léky se provádí glykemický profil stejně jako u diabeti­ků ke kontrole hladiny glykémie. Opač­ně ovlivňují hladinu glykémie perorál­ní antidiabetika. Specifická je situace při podávání léčiv parenterálně (zejmé­na roztoku glukózy). Odběr krve by­chom neměli rozhodně provádět z kon­četiny, do které je aplikována infúze.

Při nepřiměřené rychlostí aplikované­ho infúzního roztoku může být změně­na koncentrace látek v krvi, i když jsme odběr provedli z druhé ruky. Proto se doporučuje odběr krve provádět před podáním infúzního roztoku nebo po něm, a to v intervalu minimálně 1 ho­diny, anebo provést záznam o probí­hající aplikaci léčiva na průvodku či do dokumentace nemocného. Informová­ní a poučení pacienta o těchto doporu­čeních závisí na typu vyšetření glyké­mie – náhodná glykémie, glykémie na­lačno, postprandiální glykémie, orální glukózo­toleranční test apod. (Zima, 2007; Racek et al, 2006).

Faktory ovlivnitelné způsobem odběru kapilární krveNačasování odběru krve. Správný timing odběru kapilární krve je klí­čový zejména pro pacienty s dlouho­době sledovaným glykemickým pro­filem. Dále je načasování odběru zá­sadní, chceme­li pacientovi provést odběr glykémie nalačno (po pacien­tovi požadujeme osmihodinové lač­nění), nebo naopak po jídle. Na zá­kladě toho se s pacientem domlou­váme na určitou hodinu, kdy se má k odběru dostavit.

Identifikace pacienta je velmi podstatnou součástí postupu při od­běru každého biologického materiá­lu. Řádná identifikace pacienta je pre­vencí záměny, a tím i nesprávné inter­pretace výsledků, což hraje zásadní roli při plánování dalších terapeutic­kých postupů. Identifikaci pacienta provedeme dostupným způsobem jak u pacientů schopných spolupráce, tak u pacientů nespolupracujících, např. v bezvědomí (nejvhodnější metodou je elektronická identifikace pomocí čá­rového kódu nemocného, ale ta není vždy dostupná).

Ověření dodržení doporučených zásad před odběrem u pacienta zjišťu­jeme dotazem na dodržení zásad před odběrem, o kterých jsme pacienta pře­dem poučili. Informace o tom, zda pa­cient naše doporučení dodržel, má zá­sadní význam k zabezpečení spolehli­vého výsledku a následné léčbě. Pokud tedy pacient doporučení nedodržel ne­bo o nich nebyl dopředu poučen, je nut­né vyšetření odložit na jindy nebo ty­to informace zohlednit při interpretaci výsledků (zápis do dokumentace).

Poloha při odběru. Ve stoje stoupá hydrostatický tlak, čímž dojde k pře­sunu vody a iontů z plazmy do inters­ticia. V cévách tak dochází k zahuště­ní plazmy látkami, které neprocházejí kapilární membránou, což jsou zejmé­

na bílkoviny a látky na ně vázané. Tyto látky se pak nacházejí v plazmě ve vyš­ších koncentracích. Dále také dochází k posturálnímu stresu, který způso­buje spuštění osy renin­angiotenzin­ ­aldosteron s příslušnou fyziologic­kou odpovědí. Rozdíl v koncentracích látek vstoje a vleže se pohybuje me­zi 10–20 %. Pro zachování standard­ního odběru je tedy vhodné pro sta­novení většiny analytů zajistit polohu vsedě, a to po dobu 10–15 minut před odběrem (Bartoš, 2005). Nemocného vyzveme, aby se posadil a svěsil hor­ní končetinu podél těla.

Výběr místa odběru. Kapilární krev je nejčastěji odebírána z vnitř­ní strany bříška prstů na horních končetinách, protože zde je prst nej­lépe prokrven. Nejvhodnější je uka­zovák, prostředník a prsteník. Palec a malík k odběru kapilární krve ne­jsou obvykle používány (nejsou po­važovány za dostatečně prokrvené). Avšak v případě dlouhodobého sle­dování glykémie je užíváme. Ojedině­le je možno provést odběr z ušního la­lůčku. U dětí do jednoho roku lze od­běr kapilární krve provést z laterální nebo mediální chodidlové plochy na patě nebo z chodidlové plochy palce na noze. Pro výběr správného místa vpichu posuzujeme stav kůže poten­cionálních míst odběru. Nevhodné jsou prsty s hematomem, puchýřem (po napíchnutí hematomu či puchýře můžeme nabrat krev s jeho obsahem, což může zkreslit výsledky analýzy), s nadměrně ztvrdlou kůží, málo pro­krvené, chladné až cyanotické, s he­mostázou (trápení pacientů, výsled­ky často nemohou být použity). Do­statečné prokrvení odběrových míst je předpokladem správně provedené­ho odběru a výsledků. Prokrvení mís­ta vpichu lze zvýšit omytím horních končetin v teplé vodě (důsledek vazo­dilatace cév) či aplikací tepla – fyzi­kální terapie, cca 40 °C po dobu 5 mi­nut (Mikšová et al, 2006; Krišková et al, 2006; Šamáčková et al, 2002).

Řádná kontrola identifikačních údajů na odběrových zkumavkách, kontrola pomůcek k odběru ve smys­lu neporušenosti obalu, zachování ste­rility, odběru do správných zkumavek, které příslušejí konkrétnímu paciento­vi, jsou předpokladem eliminace rizik.

Dezinfekce místa vpichu je zá­kladní prevencí přenosu infekce do pacientova krevního oběhu před ja­kýmkoliv odběrem krve. K dezinfek­ci se využívají lihové roztoky, jódové tinktury, aerosolové přípravky. Dezin­fekční roztok se vždy po nanesení mu­

RECENzOvaNý čLáNEk

Page 10

28 FLORENCE 1/2011

26. 1

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: M

anip

ulat

ivní

cho

vání

ve

vzta

hu

nadř

ízen

ý a

podř

ízen

ýFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

27. 1

. a 2

3. 6

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če u

pac

. na

neur

olog

ii v

kost

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

27.–

28. 1

.Če

ská

spol

. pro

léčb

u rá

ny,

SLR,

FZS

UP,

PKN

, a. s

.IX

. cel

ostá

t. ko

ngre

s m

ezio

bor.

spol

uprá

ce

při l

éčbě

ran

a ko

žníc

h de

fekt

ůPa

rdub

ice

sekr

etar

iat@

cslr.

cz

27.–

28. 1

.1.

LF

UK

2. p

ražs

ké m

ezio

bor.

onko

logi

cké

kolo

kviu

mCl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

que,

Pra

ha 9

We

mak

e m

edia

, inf

o@w

emak

emed

ia.c

z

1.–2

. 2.

Stom

atol

ogic

ká k

linik

a LF

UK

a

FN v

Hra

dci K

rálo

véPr

even

ce v

e st

omat

olog

ii pr

o se

stry

I (1

. čás

t)St

omat

ol. k

linik

a LF

UK

a FN

HK

– po

sluc

hárn

aKv

ěta

Prou

zová

, DiS

., pr

ouzk

ve@

fnhk

.cz,

495

833

312

, Le

nka

Baža

ntov

á, b

azan

tova

l@lfh

k.cu

ni.c

z, 4

95 8

32 1

02

8. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Del

irant

ní s

tavy

u s

enio

růFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

9. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

str

av. v

e sv

ětě

– Ev

ropa

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

16. 2

.Ú

stav

teor

ie a

pra

xe o

šetř

ovat

elst

ví,

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v p

rim. p

éči

Sem

inář

: Zák

ony

a vy

hláš

ky v

prá

ci s

este

r II

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

16.–

17. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: O

šetř

. péč

e o

cévn

í vst

upy,

Pr

o m

imop

raž.

záj

emce

hra

z. z

pro

jekt

u M

ZFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Jar

osla

va Ž

ižko

vá, D

iS.,

jaro

slav

a.zi

zkov

a@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

83 2

56

21.–

23. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: S

yste

miz

ace

a ho

dnoc

. kva

lity

nutr

. péč

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, han

a.kr

ampe

rova

@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

82 4

11

24. 2

. a 2

2. 9

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če n

a in

tern

ím o

dd.

z po

hled

u zd

rav.

ses

try

ON

K, a

.s., ř

edite

lstv

í – 2

. pat

roSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

25. 2

.Kl

inik

a on

kolo

gie

a ra

diot

erap

ie

FN H

rade

c Kr

álov

é5.

kon

fere

nce

všeo

b. s

este

r a ra

diol

. asi

sten

tůN

ové

Adal

bert

inum

, Vel

ké n

áměs

tí 32

, H. K

rálo

vépl

asie

va@

fnhk

.cz

25.–

26. 2

.Sd

ruže

ní p

rakt

. lék

ařů,

Sdr

užen

í pra

kt.

léka

řů p

ro d

ěti a

dor

ost a

ČA

SM

ožno

sti s

ledo

vání

kva

lity

posk

yt. z

drav

. péč

e v

ordi

-na

cích

pra

kt. l

ékař

ů TO

P H

otel

, Pra

haht

tp://

ahou

.cz/

kong

res/

, lill

y@ah

ou.c

z

26. 2

.ČA

S: in

tern

í sek

ceKo

nfer

ence

inte

rníc

h ob

orů

Kong

reso

vý s

ál N

em. N

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

28. 2

.–2.

3.

FTN

sP, P

raha

Cert

if. z

ákl.

kurs

Baz

ální

stim

ulac

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

únor

ČAS:

regi

on H

rade

c Kr

álov

éKo

nfer

ence

: Kom

unik

ace

s pa

cien

tem

FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

únor

du

ben

ČAS:

regi

on M

otol

Sem

inář

: Ces

ta k

cel

ostn

í péč

i o v

ážně

nem

ocné

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

3.–

4. 3

.N

euro

chir.

klin

ika

FN B

rno,

pro

f. M

. Sm

rčka

Inte

nz. p

éče

v ne

uroc

hiru

rgii

(urč

. pro

NLZ

P)Bo

by C

entr

um, B

rno

J. Be

zrou

ková

, jbe

zrou

k@fn

brno

.cz,

tel:

532

233

753

8. 3

. Če

ská

spol

. pod

pory

zdr

aví,

ČAS:

se

kce

prim

. ses

ter,

Uro

gyn.

spo

lečn

ost

10. k

onfe

renc

e In

coFo

ra: I

nkon

tinen

ce v

prim

ární

péč

iFT

NsP

, Pra

haRe

nata

Hav

lová

, Čes

ká s

pole

čnos

t pod

pory

zdr

aví,

Hav

lo-

va@

cspz

.cz,

+42

0 26

1 08

3 18

6, +

420

724

207

874

9. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Výž

iva

u on

kol.

paci

entů

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Zac

háze

ní s

léky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

21. 3

.–1.

4.

FTN

sP, P

raha

Spec

. stu

dium

v A

RIP,

Mod

ul R

ole

sest

ry s

peci

alis

tky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4A

lena

Kov

ářov

á, a

lena

.kov

arov

a@ft

n.cz

, tel

.: 26

1 08

3 41

8

22. 3

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: To

xiko

man

ie, z

ávis

lost

iFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Teku

tiny

a fla

voni

dyFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

., 10

hod

.Pr

ezid

ium

ČA

SFó

rum

del

egát

ů ČA

S –

volb

yH

otel

DU

O, P

raha

ww

w.cn

na.cz

24. 3

. ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Psyc

hiat

rické

oše

třov

atel

ství

Konf

ekčn

í sál

, PL

Kosm

onos

yM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

24. 3

. a 1

3. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: K

ardi

opul

mon

ální

resu

scita

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

25.–

26. 3

.Lá

zně

Luha

čovi

ceXV

III. l

uhač

ovic

ké d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

ci-

enty

s re

spir.

one

m.

Luha

čovi

ceM

UD

r. Ev

a Ša

bová

26. 3

.Se

nolo

gick

á se

kce

ČGPS

ČSL

JEP

12. k

onfe

renc

e o

nem

ocec

h pr

suVe

lká

posl

uchá

rna

FN M

otol

, V Ú

valu

84,

Pra

ha 5

Pave

l.Str

nad@

lfmot

ol.c

uni.c

z

28. 3

.–1.

4.

teor

. čás

tFT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: D

louh

odob

á U

PV,

Pro

mim

opra

ž. z

ájem

ce h

raz.

z p

roje

ktu

MZ

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4M

gr. J

aros

lava

Žiž

ková

, DiS

., ja

rosl

ava.

zizk

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

256

29. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

átní

kon

fere

nce

mik

robi

olog

ický

ch la

bora

ntů

Brno

scer

na@

fnbr

no.c

z

30. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

át. k

onf.:

- Zdr

avot

ní la

bora

nt v

dia

gnos

tické

péč

iFN

Mot

ol, P

raha

Mgr

. Mar

tina

Bune

šová

, mbu

neso

va@

sezn

am.c

z

břez

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: M

ykol

ogic

ká o

nem

ocně

ní k

ůže

a ne

htů

FN M

otol

, Pra

haha

na.c

erna

@fn

mot

ol.c

z

1. 4

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iPr

ac. d

en M

arty

Sta

ňkov

é II:

Akt

uáln

í otá

zky

ve v

zděl

. ne

léka

ř. zd

rav.

pra

covn

íků

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

ilon

A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, ose

tro@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

538

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

8.–1

0. 4

.Sd

ruže

ní k

řesť

ansk

ých

zdra

votn

íků

(SKZ

)XX

. kon

fere

nce

SKZ:

Výz

vy v

med

icín

ě pr

o 21

. sto

letí

SOŠ

info

rmat

iky

a sp

ojů,

Čic

hnov

a 23

, Brn

oin

fo@

skzc

r.cz,

ww

w.s

kzcr

.cz

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

.Ú

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

21.–

22. 4

.M

OÚ

Brn

o, Č

AS

Konf

eren

ce p

ro n

elék

ař. z

drav

. pra

covn

íky,

BO

D 2

011

BVV,

pav

ilon

A, B

rno

Eva

Čech

man

ová,

cec

hman

ova@

mou

.cz,

ww

w.m

ou.c

z

27. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

i str

av. v

e sv

ětě

– A

sie

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

27. 4

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Celo

ústa

vní k

onfe

renc

e: M

oder

ní o

šetř

. v 2

1. s

tol.

– VI

II.Ki

no „9

9“, Z

ahra

dní 7

64, K

olín

IVSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

Dat

umPo

řada

tel

náz

ev a

kce

(tém

a)M

ísto

Kont

akt

pŘeH

led

VZd

ĚlÁV

acíc

H a

Kcí (

lede

n 20

11 –

dub

en 2

011)

Page 11

FLORENCE 1/2011 29

26. 1

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: M

anip

ulat

ivní

cho

vání

ve

vzta

hu

nadř

ízen

ý a

podř

ízen

ýFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

27. 1

. a 2

3. 6

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če u

pac

. na

neur

olog

ii v

kost

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

27.–

28. 1

.Če

ská

spol

. pro

léčb

u rá

ny,

SLR,

FZS

UP,

PKN

, a. s

.IX

. cel

ostá

t. ko

ngre

s m

ezio

bor.

spol

uprá

ce

při l

éčbě

ran

a ko

žníc

h de

fekt

ůPa

rdub

ice

sekr

etar

iat@

cslr.

cz

27.–

28. 1

.1.

LF

UK

2. p

ražs

ké m

ezio

bor.

onko

logi

cké

kolo

kviu

mCl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

que,

Pra

ha 9

We

mak

e m

edia

, inf

o@w

emak

emed

ia.c

z

1.–2

. 2.

Stom

atol

ogic

ká k

linik

a LF

UK

a

FN v

Hra

dci K

rálo

véPr

even

ce v

e st

omat

olog

ii pr

o se

stry

I (1

. čás

t)St

omat

ol. k

linik

a LF

UK

a FN

HK

– po

sluc

hárn

aKv

ěta

Prou

zová

, DiS

., pr

ouzk

ve@

fnhk

.cz,

495

833

312

, Le

nka

Baža

ntov

á, b

azan

tova

l@lfh

k.cu

ni.c

z, 4

95 8

32 1

02

8. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Del

irant

ní s

tavy

u s

enio

růFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

9. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

str

av. v

e sv

ětě

– Ev

ropa

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

16. 2

.Ú

stav

teor

ie a

pra

xe o

šetř

ovat

elst

ví,

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v p

rim. p

éči

Sem

inář

: Zák

ony

a vy

hláš

ky v

prá

ci s

este

r II

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

16.–

17. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: O

šetř

. péč

e o

cévn

í vst

upy,

Pr

o m

imop

raž.

záj

emce

hra

z. z

pro

jekt

u M

ZFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Jar

osla

va Ž

ižko

vá, D

iS.,

jaro

slav

a.zi

zkov

a@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

83 2

56

21.–

23. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: S

yste

miz

ace

a ho

dnoc

. kva

lity

nutr

. péč

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, han

a.kr

ampe

rova

@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

82 4

11

24. 2

. a 2

2. 9

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če n

a in

tern

ím o

dd.

z po

hled

u zd

rav.

ses

try

ON

K, a

.s., ř

edite

lstv

í – 2

. pat

roSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

25. 2

.Kl

inik

a on

kolo

gie

a ra

diot

erap

ie

FN H

rade

c Kr

álov

é5.

kon

fere

nce

všeo

b. s

este

r a ra

diol

. asi

sten

tůN

ové

Adal

bert

inum

, Vel

ké n

áměs

tí 32

, H. K

rálo

vépl

asie

va@

fnhk

.cz

25.–

26. 2

.Sd

ruže

ní p

rakt

. lék

ařů,

Sdr

užen

í pra

kt.

léka

řů p

ro d

ěti a

dor

ost a

ČA

SM

ožno

sti s

ledo

vání

kva

lity

posk

yt. z

drav

. péč

e v

ordi

-na

cích

pra

kt. l

ékař

ů TO

P H

otel

, Pra

haht

tp://

ahou

.cz/

kong

res/

, lill

y@ah

ou.c

z

26. 2

.ČA

S: in

tern

í sek

ceKo

nfer

ence

inte

rníc

h ob

orů

Kong

reso

vý s

ál N

em. N

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

28. 2

.–2.

3.

FTN

sP, P

raha

Cert

if. z

ákl.

kurs

Baz

ální

stim

ulac

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

únor

ČAS:

regi

on H

rade

c Kr

álov

éKo

nfer

ence

: Kom

unik

ace

s pa

cien

tem

FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

únor

du

ben

ČAS:

regi

on M

otol

Sem

inář

: Ces

ta k

cel

ostn

í péč

i o v

ážně

nem

ocné

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

3.–

4. 3

.N

euro

chir.

klin

ika

FN B

rno,

pro

f. M

. Sm

rčka

Inte

nz. p

éče

v ne

uroc

hiru

rgii

(urč

. pro

NLZ

P)Bo

by C

entr

um, B

rno

J. Be

zrou

ková

, jbe

zrou

k@fn

brno

.cz,

tel:

532

233

753

8. 3

. Če

ská

spol

. pod

pory

zdr

aví,

ČAS:

se

kce

prim

. ses

ter,

Uro

gyn.

spo

lečn

ost

10. k

onfe

renc

e In

coFo

ra: I

nkon

tinen

ce v

prim

ární

péč

iFT

NsP

, Pra

haRe

nata

Hav

lová

, Čes

ká s

pole

čnos

t pod

pory

zdr

aví,

Hav

lo-

va@

cspz

.cz,

+42

0 26

1 08

3 18

6, +

420

724

207

874

9. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Výž

iva

u on

kol.

paci

entů

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Zac

háze

ní s

léky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

21. 3

.–1.

4.

FTN

sP, P

raha

Spec

. stu

dium

v A

RIP,

Mod

ul R

ole

sest

ry s

peci

alis

tky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4A

lena

Kov

ářov

á, a

lena

.kov

arov

a@ft

n.cz

, tel

.: 26

1 08

3 41

8

22. 3

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: To

xiko

man

ie, z

ávis

lost

iFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Teku

tiny

a fla

voni

dyFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

., 10

hod

.Pr

ezid

ium

ČA

SFó

rum

del

egát

ů ČA

S –

volb

yH

otel

DU

O, P

raha

ww

w.cn

na.cz

24. 3

. ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Psyc

hiat

rické

oše

třov

atel

ství

Konf

ekčn

í sál

, PL

Kosm

onos

yM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

24. 3

. a 1

3. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: K

ardi

opul

mon

ální

resu

scita

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

25.–

26. 3

.Lá

zně

Luha

čovi

ceXV

III. l

uhač

ovic

ké d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

ci-

enty

s re

spir.

one

m.

Luha

čovi

ceM

UD

r. Ev

a Ša

bová

26. 3

.Se

nolo

gick

á se

kce

ČGPS

ČSL

JEP

12. k

onfe

renc

e o

nem

ocec

h pr

suVe

lká

posl

uchá

rna

FN M

otol

, V Ú

valu

84,

Pra

ha 5

Pave

l.Str

nad@

lfmot

ol.c

uni.c

z

28. 3

.–1.

4.

teor

. čás

tFT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: D

louh

odob

á U

PV,

Pro

mim

opra

ž. z

ájem

ce h

raz.

z p

roje

ktu

MZ

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4M

gr. J

aros

lava

Žiž

ková

, DiS

., ja

rosl

ava.

zizk

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

256

29. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

átní

kon

fere

nce

mik

robi

olog

ický

ch la

bora

ntů

Brno

scer

na@

fnbr

no.c

z

30. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

át. k

onf.:

- Zdr

avot

ní la

bora

nt v

dia

gnos

tické

péč

iFN

Mot

ol, P

raha

Mgr

. Mar

tina

Bune

šová

, mbu

neso

va@

sezn

am.c

z

břez

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: M

ykol

ogic

ká o

nem

ocně

ní k

ůže

a ne

htů

FN M

otol

, Pra

haha

na.c

erna

@fn

mot

ol.c

z

1. 4

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iPr

ac. d

en M

arty

Sta

ňkov

é II:

Akt

uáln

í otá

zky

ve v

zděl

. ne

léka

ř. zd

rav.

pra

covn

íků

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

ilon

A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, ose

tro@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

538

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

8.–1

0. 4

.Sd

ruže

ní k

řesť

ansk

ých

zdra

votn

íků

(SKZ

)XX

. kon

fere

nce

SKZ:

Výz

vy v

med

icín

ě pr

o 21

. sto

letí

SOŠ

info

rmat

iky

a sp

ojů,

Čic

hnov

a 23

, Brn

oin

fo@

skzc

r.cz,

ww

w.s

kzcr

.cz

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

.Ú

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

21.–

22. 4

.M

OÚ

Brn

o, Č

AS

Konf

eren

ce p

ro n

elék

ař. z

drav

. pra

covn

íky,

BO

D 2

011

BVV,

pav

ilon

A, B

rno

Eva

Čech

man

ová,

cec

hman

ova@

mou

.cz,

ww

w.m

ou.c

z

27. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

i str

av. v

e sv

ětě

– A

sie

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

27. 4

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Celo

ústa

vní k

onfe

renc

e: M

oder

ní o

šetř

. v 2

1. s

tol.

– VI

II.Ki

no „9

9“, Z

ahra

dní 7

64, K

olín

IVSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

Pozn

ámka

: pod

barv

ené

akce

poř

ádá

ČAS.

Úpl

ný p

řehl

ed v

zděl

ávac

ích

akcí

201

1 na

jdet

e na

ww

w.fl

oren

ce.c

z. V

zděl

ávac

í akc

e IP

VZ p

ro z

drav

otní

ky n

elék

aře,

lede

n 20

11 –

dub

en 2

011,

přih

lášk

y a

dalš

í inf

orm

ace

najd

ete

na w

ww

.ipvz

.cz.

rozs

áhlý

pře

hled

akc

í tak

é na

web

u

ww

w.fl

oren

ce.c

zfa

cebo

ok F

LORE

NCE

pros

tor p

ro v

zkaz

y a

kom

unik

aci

Page 12

30 FLORENCE 1/2011

RECENzOvaNý čLáNEkRECENzOvaNý čLáNEk

pracovníci ve stejných pozicích by měli mít stejné nebo podobné pracovní náplněV personalistice lze najít řadu doku­mentů, které musí vypracovat a vést personalista nebo personální úsek každé organizace. Patří sem rovněž popis pracovní činnosti pracovníka, který vymezuje základní pracovní po­vinnosti a činnosti každého zaměst­nance. Pracovní smlouvy se na tento dokument často také odvolávají. Vy­tváření popisů pracovních činnos­tí není jednoduchou záležitostí, má je v kompetenci personální nebo právní úsek a tvoří součást personální doku­mentace každého jedince v organiza­ci. Pracovníci, kteří pracují ve stejných pracovních pozicích, avšak v různých organizacích, by měli mít stejné nebo velice podobné pracovní náplně. To je velice důležité například při změně zaměstnavatele (když například zdra­votnický pracovník přechází z jedné nemocnice do druhé, avšak bude pra­covat ve stejné pozici).

Výchozím předpokladem tohoto výzkumu je hypotéza, podle které sta­niční a vrchní sestry ve všech nemoc­nicích v České republice nezávisle na zřizovateli vykonávají stejné činnos­ti. Proto by i personální dokumentace v podobě popisů pracovních činností mohla mít společný základ.

Souhrn: Článek se zabývá tvorbou personální dokumentace, a to především popisů pracovních činností vrchních a sta­ničních sester. Podkladem pro napsání tohoto příspěvku byly popisy pracovních činností ze tří fakultních nemocnic, dvou krajských nemocnic a jedné vojenské nemocnice v České republice. Na základě komparace interních personálních doku­mentů bylo zjištěno, že v nemocniční praxi neexistuje jednotný vzorový personální dokument popisující pracovní náplň staniční a vrchní sestry, ani metodický postup jeho tvorby. Proto byly na základě analýzy získaných popisů pracovních čin­ností vytvořeny vlastní pracovní náplně vrchních a staničních sester, které lze použít ve všech nemocnicích, ze kterých by­ly dokumenty získány, nezávisle na velikosti a zřizovateli nemocnice.Klíčová slova: zdravotnictví – nemocnice – personalistika – vrchní sestra – staniční sestra – popis pracovních činností – analýza – komparace.

(The research of job descriptions head and department nurses)Summary: The paper deals with creation personnel documentation, especially job descriptions of head and department nurses. The background for writing this paper were job descriptions from three faculty hospitals, two regional hospitals and one army hospital in the Czech republic. There was found that unified example personal document which describes work load department and head nurses and methodological of their creation in hospital s praxis doesn’t exist on the base of comparison these internal personal documents. Therefore were created own job descriptions of department and head nurses on the base of analysis obtained job descriptions which we can use in all hospitals independent on size and founder of the hospital where the documents were obtained. Key words: health care – hospitals – personnel management – head nurse – department nurse – job description – analysis – comparison.

VýZKumNÉ SdĚleNí

VýZKum popiSŮ pracoVNícH ČiNNoStí VrcHNícH a StaNiČNícH SeSter

ing. Tomáš kotrba, Ph.d.Ústav managementu, Mende-lova univerzita, Brno

porovnání pracovních činností různých organizacíPodkladem pro napsání tohoto pří­spěvku byly popisy pracovních čin­ností ze tří fakultních nemocnic, dvou krajských a jedné vojenské nemocni­ce. Nemocnice nejsou v článku záměr­ně citovány. Dokumenty byly získány přímo od náměstkyň pro ošetřovatel­skou péči/hlavních sester a bylo s nimi zacházeno jako s velice důvěrným ma­teriálem, který nebude nikde zveřej­

něn. Autor je získal pouze pro vědecké účely svého výzkumu. Cílem výzkumu bylo porovnat popisy pracovních čin­ností více organizací a pomocí jejich analýzy vytvořit jednotný personální dokument pro zkoumané organizace.

Neexistuje jednotná metodika vytváření popisů pracovních činností Na základě analýzy interních perso­nálních dokumentů spolupracujících

Ilustrační foto Václav Kříž

Page 13

FLORENCE 1/2011 31

RECENzOvaNý čLáNEk

RECENzOvaNý čLáNEk

nemocnic (a konzultací s náměstky­němi/hlavními sestrami) bylo zjiště­no, že každá organizace si sama vy­tváří své vlastní popisy pracovních činností. Rovněž jednotná metodika vytváření popisů pracovních činnos­tí neexistuje. Proto se tyto dokumen­ty v jednotlivých spolupracujících ne­mocnicích velice liší.

různá pojetí pracovních činnostíV extrémních případech jde o stručné jednostránkové vymezení pracovních činností v podobě obecných formula­cí, odkazující na nejrůznější legisla­tivní dokumenty (zákony, nařízení a vyhlášky), které z právního hledis­ka ovlivňují pracovní oblast zaměst­nance. Dále jsou zde odkazy na in­terní nemocniční dokumenty (etický kodex chování a jednání zaměstnan­ce, organizační řád, vyhlášky a naří­zení ředitele apod.). Výhoda tohoto pojetí popisu pracovních činností je v jeho jednoduchosti a přehlednosti, a to jak pro zaměstnance, tak zaměst­navatele, který jej může lehce upra­vovat (například o novely legislativ­ních dokumentů), případně doplnit odkazy na další dokumenty. Nevý­hodný je pro samotného zaměstnan­ce, který musí dohledat všechny do­kumenty a podrobně se s nimi sezná­mit. Svým podpisem rovněž ztvrzuje, že byl s nimi seznámen. Měl by tedy vědět, co podepisuje a k čemu se za­vazuje.

V druhém krajním případě šlo o velice podrobné vymezení pracov­ních činností a povinností vrchní a staniční sestry (sepsáno bylo přibliž­ně sedmdesát konkrétních bodů). Po­pis pracovních činností byl rozpraco­ván do nejmenších detailů, které neby­ly nijak seřazeny, případně rozřazeny do jednotlivých tematických oblastí. Výhodou takto pojatého personální­ho dokumentu byla vysoká míra kon­krétnosti, kdy zaměstnanci musí být po přečtení jasné, co se od něj očeká­vá. Nevýhodou je vyšší míra nepře­hlednosti. Tvůrce dokumentu může navíc v tomto případě opomenout ně­jakou důležitou zásadu.

Popis pracovní činnosti vrchní sestry je oproti popisu pracovní čin­nosti staniční sestry ve všech spolu­pracujících nemocnicích více a po­drobněji rozpracován. Důvodem mo­hou být vyšší nároky na tuto pracovní pozici.

Na základě porovnání všech zís­kaných popisů pracovních činnos­tí vytvořil autor tohoto článku vlast­

ní návrh, a to jak pro staniční, tak pro vrchní sestru. Dokumentace obsahu­je odkazy na nejdůležitější legislativ­ní dokumenty a dále konkrétní vyme­zení pracovních činností, které jsou z důvodu vyšší přehlednosti rozřazeny do těchto skupin: obecné a legislativ-ní předpisy, odborné činnosti, výchovné a vzdělávací činnosti, manažerské čin-nosti, kontrolní činnosti a ekonomické činnosti. V dokumentu jsou samozřej­mě vymezeny kvalifikační předpokla­dy, vztahy nadřízenosti a podřízenos­ti, a je zde uvedena charakteristika pracovní funkce.

pracovní činnosti staniční sestryPracovní činnosti staniční sestry ma­jí spíše operativní charakter, protože se týkají převážně každodenních, opa­kujících se činností a úkolů. Staniční sestra může být nadřízenou pro funk­ce: všeobecné zdravotní sestry spe­cialistky, všeobecné zdravotní sestry, zdravotnické asistenty, ošetřovatelky a sanitářky. Počet a struktura podří­zených závisí na jednotlivých odděle­ních. Následuje příklad manažerských požadavků na tuto pozici. Všechny požadavky jsou určeny pouze pro od­dělení, ve kterém je staniční sestra za­řazena, a jí podřízené:• Zodpovídá za personální politiku

pracoviště a hospodaření pracoviště. • Realizujeadeleguječinnostvošet­

řovatelském týmu, koordinuje čle­ny týmu.

• Sestavuje plán seminářů na svémúseku, zajišťuje jejich realizaci.

• Ve spolupráci s vrchní sestrou se­stavuje plán osobního a profesního rozvoje pracovníků.

• Organizujepracovní činnost ošet­řovatelského týmu na svěřeném úseku. Sestavuje měsíční rozpis služeb a dbá na účelné rozložení personálu dle zátěže.

• Realizujeplánnástupní praxe ab­solventů a průběžně provádí jejich hodnocení.

• Vespoluprácisvrchnísestroupro­vádí hodnocení pracovníků ja­ko podklad pro osobní hodnocení a odměny.

• Vespoluprácisvrchnísestrouřešípřípadné spory na pracovišti.

• Organizujeavedepracovníporadyošetřovatelského týmu.

• Provádíkontrolníčinnostdleplá­nu nemocnice, provádí stálé a na­mátkové kontroly.

• Kontrolujeměsíčnívýkazyošetřo­vatelského týmu a včas je předává vrchní sestře.

pracovní činnosti vrchní sestryVelké požadavky jsou rovněž klade­ny na vrchní sestru, která pracuje na střední úrovni řízení a má v kompe­tenci veškerou administrativu, orga­nizaci práce svých podřízených a plá­nování práce. Jejím úkolem je zajistit celkový provoz pracoviště. To se však odvíjí vždy od podmínek konkrétní kliniky. Vrchní sestra má vyšší odpo­vědnost, ale také pravomoci. Pro své povolání musí mít koncepční myšle­ní, protože řeší spíše úkoly taktického a strategického rázu. Manažerské po­žadavky u vrchní sestry jsou určeny pouze pro kliniku, ve které je zaměst­nanec zařazen:• Odpovídá za personální politiku

a hospodaření pracoviště.• Realizujeadeleguječinnostvošet­

řovatelském týmu.• Vedezapracováníunovýchpracov­

níků a absolventů, určuje ve spolu­práci se staniční sestrou školitele.

• Připravujeplányseminářůazajiš­ťuje jejich realizaci.

• Sestavujepropracovníkyplányosob­ního a profesního rozvoje, zajišťuje účast na vzdělávacích akcích nemoc­nice a jiných organizací. Je povinna vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, k če­muž vede své podřízené.

• Řídí provádění ošetřovatelskéhoprocesu na své klinice, pravidelně sleduje kvalitu poskytované ošet­řovatelské péče, koordinuje čin­nost ošetřovatelského týmu, sledu­je vytíženost pracovníků, uskuteč­ňuje jejich přesuny.

• Plánuje, řídí, koordinuje a vyhod­nocuje celkovou klinickou ošetřo­vatelskou praxi a administrativní aspekty provozu oddělení, což za­hrnuje řízení finančních, materiál­ních a lidských zdrojů.

• Sledujeazajišťujeplněníplánupra­covníků, zajišťuje jejich rozmístění dle ošetřovatelské zátěže.

• Upřesňuje pracovní náplně a se­znamuje s nimi nové pracovníky.

• Provádí přijímání a propouštěníveškerého ošetřovatelského perso­nálu ve spolupráci s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči dle plat­né systemizace včetně změn v pra­covních úvazcích, délce pracovních poměrů a rizikových skupin.

• Provádíhodnocenípracovníkůja­ko podklad pro osobní hodnocení a odměny.

• Připravuje podklady pro dlouho­dobé plánování materiálně­tech­nického zabezpečení pracoviště a plán stavu pracovníků.

Page 14

34 FLORENCE 1/2011

s. 34

Téma 1: Krok za krokem v zákla-dech hojení ran

s. 39

Téma 2: Život s chronickou ránou

ZKuŠeNoSti Z praXe

KroK Za KroKem V ZÁKladecH HoJeNí raN

lÉČba rÁNy

Mgr. Markéta koutnáPoradna pro léčbu rány KARIM 1. LF UK a VFN, Praha

1973–1977: SZŠ, Mladá Boleslav; 1983: ukonč. postgrad. studium ARIP, KAR, VFN, Praha; 2007: ukonč. bakalář. studium ošetřovatelství, 1. LF UK, Praha; 2009: ukonč. magister. studium, Fakulta humanit. studií UK, kat. řízení a supervize v soc. a zdrav. organizacích; hlavní konzultantka pro léčbu rány VFN, Praha, členka předsednictva České společnosti pro léčbu rány

Souhrn: Vývoj moderního způsobu hojení ran začíná rozdělovat zdravotníky na ty, kteří se profilují v tomto způsobu hojení, a na ostatní respek­tující sice nové možnosti, avšak mající malé praktické zkušenosti. Pro druhou skupinu je určen tento jednoduchý přehled zahrnující základní skupiny s jejich vlastnostmi a reakcemi. Léčba metodou vlhkého hojení neznamená pouze použití speciálních terapeutických materiálů, ale za­měřuje se rovněž na systémový přístup v řešení rány s využitím všech specialistů s ohledem k etiologii rány.Klíčová slova: hojení ran – generické skupiny – zásady ošetřování ran – výběr krytí.

(Step by step in the basic of wound healing)Summary: The development of the modern way of healing divides health care workers to those who are increasingly profiled in this method of healing, and others, while respecting the new options, but having little experience. For the second group is assigned to a similar core group, in­cluding an overview of their properties and reactions. Treatment using the moist wound healing not only the therapeutic use of special materi­als, but also focuses on systematic approach to wound, using all specialists with regard to the etiology of the wound.Key words: wound healing – generics groups – guides wounds caregiving – choice of dressing.

ÚvodHojení ran prožívá v posledních letech svo­je znovuzrození. Tato převratná změna se tý­ká nejen používání specifických materiálů a komplexního přístupu v řešení problému, ale i zvýšeného zájmu ze strany lékařů, zdra­votnických pracovníků i samotných pacientů. Každý rok představují společnosti nové ma­teriály, objevují se stovky nových názvů. Pro lepší orientaci byly tyto materiály rozděleny podle účinku na generické skupiny tak, jak je tento systém využíván ve farmakologii. Je zce­la zřejmé, že ti, kteří se věnují hojení ran jako doplňující činnosti (kromě svého základního zaměření), si nemohou udržet přehled o všech novinkách a využívat různá nabízená krytí. Přesto (v tuto dobu) zůstává několik základ­ních skupin, s kterými je možné zajistit a lé­čit všechny typy ran. Alespoň jedním zástup­cem z každé této generické skupiny by měla být vybavena jednotlivá oddělení nebo ordi­nace praktického lékaře, pokud se někdy vě­nují ošetření ran.

Kromě základních znaků typických pro ur­čité stadium defektu, jako jsou sekrece, spo­dina rány, foetor nebo projevy v okolí, existu­jí ještě další okolnosti ovlivňující volbu typu te­rapeutického materiálu.

co rozhoduje o výběru krytí?• mobilita pacienta – pro interval převazu,

způsob fixace;• inkontinence–intervalpřevazu,cenakrytí,

konzistence krytí;• komorbidity–očekávámečastékomplikace

– častěji vybíráme baktericidní krytí;• ročníobdobí–vlétěurčímekratšíinterval;• lokalita–možnostkontaminacemočí,stoli­

cí, sputem, exkrety;• hloubka–proudrženímateriáluvlokalitě;• spoluprácepacienta–důvěravdodrženívšech

doporučení i respektování lokální léčby;• mentalitapacienta–krátkýčidlouhýinter­

val převazu podle možností zapojení dal­ších pracovníků do ošetření – rodina, agen­tury domácí péče.

Odborné téma – Léčba rány

receNZoVaNý ČlÁNeK

Page 15

Odborné téma – Léčba rány

Obr. 1. Reakci materiálu, projevy rány a kvalitu fixace sledujeme již při vzhledu sekundár-ního (savého) krytí. Obr. vlevo demonstruje silnou sekreci z rány s přítomností patogenu Pseudomonas aeruginosa. Fixace není dostačující, distálně sledujeme povrchovou exkoriaci, kterou je potřeba rovněž ošetřit a fixovat. Na obr. vpravo je vidět hemoragic-ká sekrece u pacienta s dekubitem. Na základě přecházejících informací lze uvažovat o vyčištění rány a krvácení z granulace, která je velmi křehká a může být poraněna i při minimálním podnětu. Druhou možností je pohmoždění tkáně v sakrální oblasti, například při manipulaci u pacienta s paraplegií. Podle těchto informací vybereme typ primárního i sekundárního krytí, interval převazu a způsob fixace.

Obr. 2. Aplikace obkladu na ránu: Dezinfekční roztoky ve formě obkladu čistí mechanicky ránu, odstraňují biofilm, zklidňují bolest. Průměrná doba aplikace je 20 minut.

Obr. 3. Množství hydrogelu se liší podle stadia rány, nekróza, povlak – více, granulace, epitelizace – méně, vždy alespoň v 0,5cm vrstvě

Obr. 4. Některá antiseptika reagují na ráně změnou vzhledu

Obr. 5. Reakce Suprasorbu X – phmb na ulceraci dolní končetiny

Obr. 6. Atrauman Ag impregnovaný nanočásticemi stříbra nemění po aplikaci na ránu vzhled ani po několika dnech

INZERCE

Page 16

Odborné téma – Nutriční péče

44 FLORENCE 1/2011

ZKuŠeNoSti Z praXe

umĚlÁ KoJeNecKÁ VýžiVa

Pharmdr. Šárka erbanováLékárna Ústřední vojenské nemocnice Praha

1990–1998: gymnázium, Havlíčkův Brod; 1998–2003: Farmaceutická fakulta UK, Hra-dec Králové; od 2003: Lékárna ÚVN Praha, farmaceutka; 2004: doktorát v oboru far macie; 2007: atestace v oboru nemocniční lékárenství

Souhrn: Nejpřirozenějším zdrojem výživy pro novorozence a kojence je mateřské mléko, proto kojení představuje nejoptimálnější způsob stravy pro děti do 6 měsíců věku. Pokud se ale vyskytnou závažné problémy, proč dítě nelze plně kojit, nebo pokud nedostačuje příjem od matky, je nutno při­stoupit k náhradní mléčné výživě. Její složení odpovídá potřebám věku a popř. přidruženým problémům, které dítě provázejí. Klíčová slova: kojenecká výživa – mateřské mléko.

(Powdered infant formula)Summary: Breast milk is the most natural source of nutrition for newborns and infants. Therefore, breast­feeding represets the optimal food for chil­dren until six months of age. In case of major problems with breast­feeding or in case of insufficient intake of breast milk, it is necessary to use infant formula. Composition of infant formula corresponds to nutritional needs of age, or to associated problems, that concern the baby.Key words: infant formula – breast milk.

ÚvodV České republice 95 procent matek zahájí ko­jení novorozence, ale pouze 35 % kojí dítě plně do šesti měsíců věku, což je doporučená doba výhradní výživy mateřským mlékem. Článek se zabývá jednotlivými typy umělé kojenec­ké výživy. Základním faktem ale zůstává, že optimální způsob výživy v prvních měsících života kojence je kojení (více informací na www.kojeni.cz).

mateřské mlékoMateřské mléko (MM) pokrývá plně nutriční potřebu do 6. měsíce života kojence a má i ne­nutriční – imunologický význam, je univer­zální svým složením, obsahuje různé složky působící proti infekci. Je to např. paraamino­benzoová kyselina (PABA), která je nezbytná pro výživu střevních bakterií (a údajně působí i proti malárii), laktoferin, druhý nejvíce za­stoupený protein v lidském mléku, jenž váže železo a blokuje růst některých bakterií (Es-cherichia coli, Salmonella) aj., a imunoglobulin A (IgA), protilátku chránící dítě před infek­cí. MM rovněž obsahuje optimální množství aminokyselin cystinu, metioninu a taurinu, potřebných pro rozvoj nervové soustavy. Ma­teřské mléko má rovněž optimální teplotu a je v prsu okamžitě k dispozici.

Kravské mléko Nedoporučuje se podávat dětem do jednoho roku věku. Je u něj vysoké riziko vzniku alergií (aler­gie na bílkovinu kravského mléka – viz dále). Kravské mléko má vysoký obsah bílkovin a solí, což představuje velkou zátěž pro ledviny dítěte, zároveň je chudé na obsah železa, jódu a vitami­nů, může vést až k chudokrevnosti kojence. Stej­ným způsobem se přistupuje i k jiným typům ži­vočišných mlék, kde je také vysoké riziko vzniku alergií (kozí, ovčí mléko). Starším dětem se mlé­

ko kravské může podávat, je ale chybou upřed­nostňovat mléka nízkotučná či odtučněná.

Požadavky na složení kojenecké výživy na­jdeme ve vyhlášce MZ ČR č. 54/2004 Sb., o po­travinách určených pro zvláštní výživu a o způ­sobu jejich použití.

Kojenecká výživa pro donošené děti (základ – kravské mléko)Tato skupina se dále dělí na startovací (počáteční) a pokračovací formule. Svým složením odpovídá aktuálním potřebám dítěte daného věku.

Počáteční (startovací) formuleStartovací formule (k názvu mají připojenu čís­lici jedna) představují náhradu MM od naroze­ní do jednoho roku věku dítěte.

Obsahují tzv. adaptovanou bílkovinu, kde poměr syrovátkové bílkoviny a kaseinu je vyšší nebo roven jedné. Kasein je hlavním proteinem v kravském mléce a obvykle tvoří 80 % všech mléčných bílkovin. Syrovátka ve většině přípa­dů obsahuje okolo 12 % bílkovin a přes 60 % sa­charidů (hlavně laktózu), vitaminy B1, B2, B6, B12, C a E. Z minerálních látek je bohatá na hoř­čík, fosfor, kalcium, draslík, sodík, zinek, ni­acin a biotin, obsahuje i některé tělu prospěš­né kyseliny, jako jsou kyselina listová a panto­tenová. Z uvedeného vyplývá, že syrovátka je mnohem bohatší na stavební kameny organis­mu a nepředstavuje takovou zátěž pro zpraco­vání jako kasein. Některá počáteční mléka mají úmyslně vyšší obsah kaseinu, a proto je takové mléko více sytivé a používá se u některých dětí před spaním. Firmy označují tento typ různě – Hajaja, Good night, Forte, Extra aj.

Tuky v kojenecké výživě mají pokrýt maxi­málně 55 % energie. Formule musí obsahovat stanovený poměr esenciálních mastných kyse­lin linolové a linoleové, které lze přijímat pouze potravou a které jsou nezbytné pro syntézu pro­

receNZoVaNý ČlÁNeK

Page 17

Odborné téma – Nutriční péče

FLORENCE 1/2011 45

po zavedení prvních nemléčných příkrmů do stravy dítěte, tedy zhruba po ukončeném 6. mě­síci. Nekryjí totiž plně potřeby dítěte, mají nižší energetickou hodnotu, nižší obsah bílkovin než mléka počáteční. Nemívají adaptovanou bílko­vinu, ale obsah bílkovin je nižší, než je tomu v kravském mléce. Jsou fortifikovány železem, jódem, zinkem, obvykle i vitaminy A, D, C, E. V batolecím věku je možno použít buď pokra­čovací mléka, nebo speciální mléka pro batola­ta, většinou označovaná číslicí 3, která nabízí většina výrobců. Jde o plnotučné mléko fortifi­kované stopovými prvky a vitaminy. Množství vypitého mléka za den by se i v batolecím věku mělo pohybovat kolem 0,5 l/den.

modifikované fyziologické formuleMezi modifikované fyziologické formule řa­díme mléka antiregurgitační, hypoantigenní a formule pro kojence se zažívacími potížemi.

Antiregurgitační mléka (proti ublinkávání)Ve 4. měsíci věku ublinkávají až 2/3 kojenců, což je způsobeno nezralostí v kardioezofageál­ní junkci. Není tedy nutné paušálně řešit ten­to problém antiregurgitačními mléky (v názvu označena AR). U většiny případů stačí dietní a režimová opatření (zvýšená poloha v postýl­ce, nenechat spát kojence na bříšku, odříhávání

staglandinů a dalších biologicky aktivních lá­tek. Není však povinný obsah polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které po­máhají např. snižovat hladinu cholesterolu.

Stávající doporučení připouští kromě zá­kladního cukru (laktózy) i přítomnost jiných sacharidů jako sacharózy či bezlepkového škrobu. Sacharóza představuje určité nebezpe­čí – má vyšší sladivost než laktóza, zvyká dě­ti na sladkou chuť a může být zdrojem zubní­ho kazu.

Součástí náhradní kojenecké výživy býva­jí i prebiotika – oligosacharidy, které jsou pří­tomny i v MM. Z velké části nedochází k je­jich absorpci v tenkém střevě, a pomáhají tak k osídlení střeva adekvátními mikroorganismy jako Bifidobacter, Lactobacillus aj.

Startovací formule jsou zastoupeny na na­šem trhu přípravky, jako jsou Nestlé Beba 1, Sunar 1, Nutrilon1, Hero Baby Lactum1, Ha­mi 1, Hipp 1, Novalac 1 aj. Ve složení se li­ší jemnými kvalitativními i kvantitativními detaily.

Pokračovací mlékaSoučástí názvu bývá číslice 2, tato mléka jsou určena pro kojence od ukončeného 4. měsíce až do skončení batolecího věku. Dle doporučení pediatrů by se až na výjimky měla používat až

i během jídla). AR mléka by měla být podávána hlavně jedincům, kteří neprospívají kvůli ub­linkávání. Jejich speciální úpravy je využíváno u počátečních i pokračovacích formulí. Hlav­ním mechanismem je zvýšení viskozity mléka v žaludku pomocí karubinu, rýžového škrobu nebo guaru (látek bobtnajících). Studie s jícno­vou pH metrií ukázaly, že podávání AR mlék snižuje počet refluxních epizod, ale celkový čas expozice kyselému bolusu v jícnu zůstává ne­změněn. AR mléka snižují energetickou ztrátu dítěte, nechrání však sliznici jícnu. U více než 40 % regurgitací nereagujících na dietní a re­žimová opatření jsou chronické potíže spoje­ny s alergií na bílkovinu kravského mléka. Zde je nutné zkusit podat extenzivní hydrolyzáty na 1 až 2 týdny a zhodnotit jejich efekt (viz dále). Příkladem AR mlék je Beba AR, Nutrilon AR, Nutriton obsahující nízkokalorické ztužovadlo, Novalac AR aj.

Hypoantigenní mlékaMléka hypoantigenní jsou určena pro kojence se zvýšeným rizikem alergie na bílkovinu krav­ského mléka (ABKM), v názvu jsou označová­na HA. ABKM je imunologická reakce na jeden či více proteinů KM, prevalence tohoto one­mocnění je 2–7,5 %. Dlouhodobě perzistuje jen u malého množství dětí. Více než polovina re­

Ilustrační foto Profimedia

Page 18

52 FLORENCE 1/2011

Smrt a JeJí rituÁly pro poZŮStalÉ

praKticKÁ realiZace podpŮrNÉ pÉČe Ve ZdraVotNicKýcH ZaŘíZeNícH

Tradiční podzimní konference s ne­tradičním tématem smrt a její ri­tuály se konala 13. 11. pod vedením MUDr. Tamary Tošnerové z Am­bulance pro poruchy paměti FNKV v Praze. Konference byla součástí projektu www.pecujici.cz a byla při­pravena ve spolupráci s ÚO 3. LF UK Praha a Českou asociací sester za podpory MZ ČR. Mezi zúčastněnými byly nejen sestry, sociální pracovníci a lékaři, ale také pečující z řad laické veřejnosti. Problematika příčin umí­rání, smrti, péče o pozůstalé, pomoci ve smutku a žalu zde byla zmiňována hned z několika pohledů – duchov­

Konference pořádaná Fakultní Tho­mayerovou nemocnicí s poliklinikou (FTNsP) v Praze a občanským sdru­žením Lékořice pod záštitou ministra zdravotnictví a České asociace sester (ČAS) se konala v Praze 10. listopadu. Cílem bylo poskytnout managemen­tům nemocnic, zdravotníkům, nezis­kovým organizacím a další zájemcům přehled o možnostech realizace pod-půrné péče v podmínkách současné-ho zdravotnictví.Zahájila ji hlavní sestra FTNsP Mgr. Lenka Hejzlarová, která hovoři­la o tom, jak nemocnice vnímá Cen­trum podpůrné péče Lékořice. Bě­hem dne vystoupili lékaři, duchovní pracující v nemocnicích, zástupci ob­čanských sdružení (Amélie, Lékořice), herní terapeutka, sestry, koordinátor­ky dobrovolníků, pedagogové, psycho­logové. Své zkušenosti představili od­

ního, psychologického, lékařského, společenského, uměleckého, historic­kého i multikulturního, ale také z po­hledu těch, pro které je pohřebnictví povoláním.

Živá diskuse se týkala otázky, zda a kdy nabízet pozůstalým v nemocni­ci nebo v zařízení sociální péče pří­ručku pro pozůstalé, vydanou minis­terstvem pro místní rozvoj, obsahují­cí všechny důležité odpovědi na dění kolem ztráty blízkého člověka, po­hřbu a vyřízení pozůstalosti. Vzhle­dem k náročnosti situace, kdy dochá­zí k předávání věcí zemřelého rodině a pozůstalým, by ji ošetřující perso­

borníci z FTNsP, ze Všeobecné fakult­ní nemocnice (VFN) v Praze, Krajské nemocnice Liberec, a. s., FN Bratisla­va, FN v Motole, FN Královské Vino­hrady, Pardubické krajské nemocnice, a. s., a Základní a Mateřské školy při této nemocnici.

Pro zúčastněné bylo velice cenné vyslechnout zkušenosti z jiných praco­višť a v nejedné hlavě jistě uzrál nápad vyzkoušet něco z toho i „doma“. Svůj vypracovaný a komplexní program (pro pacienty i personál – sportovní, kulturní, relaxační aj. aktivity, jazy­kové konverzace) představila Lékoři­ce, jejíž webové stránky stojí za to ote­vřít. Představeno bylo mnoho progra­mů pro dětské pacienty, které by bylo možno shrnout pod heslo hrou a tvo-řivostí proti strachu. Přitom se ne­zapomínalo ani na rodiče. Prezenta­ci „barevné nemocnice“ zase připravil

nál přijal jako možnost lépe pomoci v těžké situaci.

Druhým tématem konference byl problém dluhů a dlužníků. Není to jen společenský a ekonomický pro­blém. Pohled na dluhy jako motiv se­bevraždy z hlediska psychiatra byl za­měřen na incidenci pokusů a dokona­ných sebevražd s ohledem na výšku dluhů, pohlaví, rodinný stav a posto­je rodiny.

Smrt a její rituály patří k životu jako řada dalších věcí, jen diskuse o ní bývá z obavy odsouvána nebo nepřijata. Po­řadatelům se však za přispění předná­šejících podařilo připravit vzdělávací akci hodnotnou nejen z profesního, ale také z lidského hlediska.

vw

Motol, což je pracoviště s tradičně roz­vinutou péčí dobrovolníků, psycholo­gů, duchovních a dalších, a kde pod­půrná péče po řídicí linii spadá pod náměstkyni pro ošetřovatelskou péči. Tento organizační systém se osvědčil. V souvislosti s Motolem se také hovo­řilo o propojení seniorské části ne-mocnice s dětskou, kde pro radost pod vedením odborníků vyrábějí dár­ky jedni pacienti druhým. Přednáše­jící se pochlubili také „prostorem ti-cha“, který byl otevřen pro setkávání rodin s pacienty i personálem nemoc­nice, místem určeným ke kontemplaci, rozhovorům a jiným pomáhajícím ak­tivitám. Je to využívaná služba a slou­ží všem věkovým kategoriím.

Na konferenci se také hovořilo o historii dobrovolnictví v ČR po sa­metové revoluci a o zkušenostech zís­kávaných ze zahraničí. V našich ne­mocnicích došlo za posledních dvacet let k velkým změnám, a to především v zaměření péče od jednotlivce na celou rodinu.

Charakter dobrovolnické péče se mění – to konstatovali shodně všich­ni – od pouhého vyplňování času ke specifickým činnostem. Rovněž je evi­dentní posun v zájmu o podpůrnou péči pro personál. Všichni přítomní se jednoznačně shodli, že podpůrná pé­če jak pro klienty, tak pro personál je potřebná a že je správné a nezbytné, aby byla podporována i ze strany ma­nagementů nemocnic. Nakonec všich­ni souhlasili s tím, že podpůrná péče by se měla stát součástí ošetřovatel-ské péče.

JšFoto LékořiceHlavní sestra FTNsP Mgr. Lenka Hejzlarová

zazNaMENaLi jsME

Page 19

FLORENCE 1/2011 53

zazNaMENaLi jsME

Empowering the Professionaliza­tion of Nurses through Mentorship ( EmpNURS) je projekt Evropské ko­mise v rámci programu celoživotní­ho vzdělávání a probíhá v letech 2010–2013. Projektové aktivity jsou záměr­ně připraveny jako srovnávací studie. Existuje předpoklad, že tradiční ev­ropské země (Velká Británie a Finsko), kde je dlouhodobě užíván model men­torského vzdělávání na základě ná­rodních standardů a dlouholetých zkušeností, budou nejen zdrojem cen­ných informací pro tvorbu mentor­ských modelů v zemích s kratší tradicí členství v EU (Česká republika, Litva, Rumunsko, Maďarsko), ale umožní ta­ké dlouhodobější koordinaci navazují­cích evaluačních činností.

Role České republiky je v tomto projektu originální tím, že na rozdíl od ostatních „nových“ zemí Evropské unie, kde neexistuje tradice vzdělává­ní mentorů, se v ČR uskutečňuje jejich vzdělávání jako běžná součást činnos­ti vzdělávacích institucí na akademic­ké úrovni. Přesto však chybí jednotný systém či alespoň doporučení pro ty­to edukační aktivity a zejména dopo­ručení pro zajištění kontinuity práce s mentory a hodnocení kvality činností

poSíleNí proFeSioNaliZace SeSter proStŘedNictVím meNtorStVí

mentorů v rámci zpětné vazby. V pro­jektu je zapojeno celkem 11 účastníků ze 7 zemí (Finsko, Velká Británie, Ho­landsko, Česká republika, Litva, Ru­munsko a Maďarsko). Očekávané cíle projektu spočívají v podpoře profesi­onalizace kvalifikovaných sester zvý­šením jejich supervizních dovedností, přípravě homogenního způsobu vzdě­lávání mentorů (mentorship pilot mo­del) s respektem ke kulturním rozdí­lům v participujících zemích, posílení integrity vzdělávání a klinické praxe

a rovněž zvýšení kongruence, tedy shodnosti a souladu vzdělávání vše­obecných sester v Evropské unii. Pří­nosem pro jednotlivé zapojené země bude vytvoření základů národních doporučení pro vzdělávání mentorů a evaluaci výuky v klinické praxi po­mocí standardizovaných postupů.

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.,

katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno

Zástupci jednotlivých zapojených institucí. (Zleva horní řada: Ildikó Szögedi, Maďarsko; Heini Toivonen, Finsko; Andrea Pokorná, ČR; Illeana Antohe, Rumunsko; Karen Holland, VB; Erna Tichelar, Ho-landsko; Camilla Standler-Laine, Finsko; Juho Markus Heiskanen, Finsko. Dole: Grazvyde Masiliuniene, Litva; Olga Riklikiene, Litva; Mikko Saarikoski, Finsko; Camelia Bogdanici, Rumunsko; Zdeňka Surá, ČR)

„Nozokomiální infekce představu­jí nejzávažnější a nejdražší epidemio­logický problém civilizovaných ze­mí. Na rozdíl od většiny z nich je ale v České republice dlouhodobě igno­rován, a to na úrovni celého zdravot­nického systému. Managementy zdra­votnických zařízení sice intenzivně upozorňují na nedostatek financí po­třebných k řešení nozokomiálních in­fekcí a kladou stále vyšší nároky na rozpočty zdravotních pojišťoven, při­tom ale podle zkušeností ze zahrani­čí lze minimálně celou třetinu nákla­dů ušetřit pouhou prevencí a důsled­ným sledováním přijatých opatření,“ uvedla na tiskové konferenci pořáda­né firmou Hartmann­Rico 30. listopa­du v Praze RNDr. Renata Podstatová, předsedkyně Společnosti prevence no­zokomiálních nákaz.

Klíčovým problémem u nás je pod­le ní absence jak standardních definic

NeeXiStuJe „ČiStÁ“ NemocNice

a kritérií těchto infekcí, tak jednotné metodiky pro jejich sledování a hláše­ní. V důsledku tak chybí legislativní zá­zemí, které by v hodnocení kvality péče zdravotnických zařízení zohledňovalo výskyt nozokomiálních infekcí, a mo­tivovalo je tak k systematickému zavá­dění preventivních opatření. Z hlediska prevence je společným problémem čes­kých zdravotnických zařízení zejmé­na nízká kapacita pro izolaci pacientů, chybějící pravidla pro hygienu rukou ošetřujícího personálu, nedostatečné zásady bariérové techniky a nedůsled­ná kontrola jejich dodržování. „Neexis­tuje nemocnice bez nozokomiálních nákaz, i když to některé tvrdí a i když, jak jsme zjistili, leckdo z lékařů netuší, co to nozokomiální nákaza vlastně je,“ dodala R. Podstatová.

„Jako velmi účinný prostředek pro snížení výskytu nozokomiálních infek­cí se ve světě prosazuje používání jed­

norázového operačního krytí, oblečení a pomůcek. K minimalizaci infekčního rizika v období hospitalizace po operač­ním výkonu výrazně přispívá důsledné používání kvalitních rukavic, ovšem za předpokladu dodržování hygieny a asepse při jejich oblékání a výměně,“ doplnil dr. Podstatovou marketingo­vý manažer Hartmann­Rico Mgr. Pe­tr Hložánek.

Nozokomiální infekce vznikají v souvislosti s lékařským ošetřením či vyšetřením a projeví se během poby­tu nebo krátce po propuštění pa cienta z nemocničního zařízení. Nákaza vý­razně ohrožuje bezpečnost pacien­ta a prodlužuje jeho pobyt v nemocni­ci v průměru o 16 dní. Podle epidemio­logické zprávy ECDC v Evropské unii druhotné náklady spojené s prodlouže­nou pracovní neschopností pacientů dosahují 1,4 miliardy eur ročně. (Více k tématu nozokomiálních infekcí viz Florence č. 12/2010, str. 26–31.)

tz­red

Page 20

DRuHPLODů SPOJKA SMYčKY ŘíMSKýMI

číS. 45 OPLAKAT OSAHáNí NáHLéMYšLENKY

NEPRO-fESIONáL

TěžKýKOV

OSOBNí Zá-JMENO

--------------PLYNNý

uHLOVODíK

1. čáSTTAJENKY

DOMáCKYEDuARD

VýVOJOVýÚSEK

--------------OHRADA

SLABIKASMíCHu

--------------ZN. MILIAM-

PéRu

BREčET--------------

CHLAPEC

HuDEBNíSKLADBA TLAčENICE CITOSLOVCE

POCHOPENí

OSOBNí Zá-JMENO

--------------CITOSLOVCE

LEKNuTí

DRuHJAVORu

--------------TRENéR

NáZEVHLáSKY

--------------TRNOVNíK

PíLE

DRuHTKANINY

--------------JITŘENKA

SKOTSKéHRABSTVí

--------------VOLEB.

SCHRáNKA

3. čáSTTAJENKY

SuNDAT BOTY--------------

PSACíPOTŘEBA

ZKR. NAší VY-SOKé šKOLY

--------------KONTRABAS

NEVYBíRAT BIBLICKáHORA

žENSKé JMéNO

VýDuMEK (NáŘ.)

--------------ZáPAS.

žíNěNKA

šIROKý PRů-CHOD

--------------ROSTLINNý

ÚTVAR

uKAZOVACíZáJMENO

STŘELECKýCíL

--------------EVROPAN

KOčKOVITášELMA

--------------MLáDě KOčKY

SKŘíň

TISKAŘSKáSCHRáNKA

--------------DRuH MASA

ZN. VOLT-AMPéRu

--------------KAZ

fáZEMěSíCE

A SICE--------------HIMáLAJ. HOR-

SKá SKuPINA

čáSTI VOZů--------------

JEDNOTKA MNOžSTVí IN-

fORMACE

PLAVIDLOZ KMENů

--------------VýKON fOTBA-

LISTY

žENSKé JMéNO

ExISTOVATI--------------

SPOJKA

SVATEBNíKVěTINA

--------------NáZEV

HLáSKY

2. čáSTTAJENKY

ODRůDA BýT VNEJISTOTě

POMůCKA:AKA, AYR,

POuK.

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 20. 1. 2011 pomocí SMS ve tvaru FLO KR1 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR1 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu. Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.

znění tajenky z minulého čísla: Pan doktor má doma havárii vody. Instalatér vše opraví a za hodinu vše funguje. Předá zákazníkoví účet. Ten se zhrozí: „Cože? Za hodinu práce 1500 korun? To já tedy jako lékař nevydělám.“ Instalatér na to: „To jsem já jako lékař taky nikdy nevydělal.“ Úspěšné luštitelky z minulého čísla: Naďa Adamcová, Olomouc; Vla-dimíra Přecechtělová, Heřmánkovice; Iveta Dofková, Ostrava – Třebovice; Dana Linková, Červený Kostelec; Miroslava Smitková, Litoměřice; Pavlína Handlová, Nesovice; Markéta Vojtová, Hradec Králové 6; Miroslava Lacinová, České Budějovice; Jana Štefánková, Uherský Ostrov; Ludmila Haládiková, Vyškov.

balíček kosmetiky BIO DEPILESS od společnosti A care BeautyVyhrajte 10 ×

BIO DEPILESS – švýcarská kosmetika, která přináší ženám jednoduchá řešení. Zpomaluje růst nežádoucích chloupků a současně zajistí luxusní péči o pleť.

Více na www. acarebeauty.cz

V ordinaci se ozvala rána. „co to děláte?“ obrátil se lékař na více než plnoštíhlou pacientku. „plním váš příkaz, pane doktore.“ „Jaký příkaz?“ „Vždyť jste … (viz tajenku).”

super-oxidovaný pH neutrální roztok na ošetřování akutních i chronických ran širokospektrální účinek na bakterie (vč. MRSA, VRE), spory, viry, kvasinky nepoškozuje zdravou tkáň ani sliznice výrazně redukuje zápach z rány netoxický, ekologicky bezpečný ekonomicky efektivní balení 500 ml – hrazeno VZP kanystr 5 l

Page 21

Sanatorium ART, spol. s r. o. Mánesova 24/3,370 01 Èeské Budìjovice e−mail: sanatoriumart@sanatoriumart.cz

www.sanatoriumart.cz

Page 22

Méně traumatu. Méně bolesti.TM

Technologie Safetac® je patentovaná adhezívní technologie měkkého silikonu. Krytí s technologií Safetac jsou atraumatická nejen při nošení, ale i během převazu. Hlavní výhodou těchto krytí je minimalizace traumatu rány, okolní kůže a bolesti pacienta.

Máte-li zájem dozvědět se více o výhodách technologie Safetac, navštivte www.molnlycke.com.

Krytí s technologií Safetac

Mepilex® Mepitel® One Mepitel® Mepilex® Lite Mepilex® Transfer

Mepilex® Border Mepilex® Border Ag Mepilex® Border Lite Mepilex® Ag Mepilex® Heel Mepilex® Border Sacrum

Symbol a slovní označení jsou registrované obchodní značky společnosti Mölnlycke Health Care Mölnlycke Health Care s.r.o. Hájkova 22, 130 00 Praha 3, tel.: 221 890 517, fax: 224 817 582, www.molnlycke.com