FLORENCE 1/2011 57 s. 3 Téma: Katalog prací s. 17 Zkušenosti z praxe: Rodičem po transplantaci kmenových buněk krvetvorby s. 34 Odborná témata: Léčba rány Nutriční péče s. 9 Případová studie: Manuální lymfodrenáže v hojení chronických ran Vychází pod patronací České asociace sester leden 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz 1 čASOPIS MODERNíHO OšETřOVATELSTVí FLORENCE
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
FLORENCE 1/2011 57
s. 3
Téma: Katalog prací
s. 17
Zkušenosti z praxe: Rodičem po transplantaci kmenových buněk krvetvorby
s. 34
Odborná témata: Léčba rányNutriční péče
s. 9
Případová studie: Manuální lymfodrenáže v hojení chronických ran
Vychází pod patronací České asociace sester
leden 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
1č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í
Florence
indol-in.indd 1 10/22/09 17:47 07
FLORENCE 1/2011 1
EditORiaL
Hledáte konkrétní článek?
K bleskové orientaci
vám pomohou naše
webové stránky
www.florence.cz.
Najdete tu i rejstříky
všech vydaných čísel.
Více odborných
článků najdete na
webu v rubrice
Florence je také
na facebooku.
Přidejte se k nám!
SeStry promluVily
co budeme ČíSt V roce 2011? NOvé kNihy
Kniha představuje ergoterapii v celém jejím komplexu, a kromě zajímavých souvislostí z historie a filozofie ergo-terapie popisuje současné teoretické koncepty a ergote-rapeutické modely. Prostřednictvím příkladů a kazuistik je propojuje s praxí. V oblasti vyšetření se zaměřuje nejen na posouzení senzomotoriky, ale také na hodno-
cení soběstačnosti, pracovních a volnočasových činností a hodnocení prostředí. Kniha je určena jako učebnice pro studenty ergoterapie, fyzioterapie, sociální práce či spe-ciální pedagogiky. Využijí ji také odborníci v praxi, buď ke zkvalitnění péče o pacienty, nebo v postkvalifikačním vzdělávání. red
Úspěšný titul známého lékaře, neurovědce a psychote-rapeuta, jenž na vlastním životním příběhu a na mnoha příbězích dalších lidí představuje soubor přirozených pro-středků (životní styl, fyzické aktivity, stravovací návyky, op-timalizace stravy – konkrétní rozbory výživy), které kromě klasických lékařských postupů a také psychoterapie přispí-vají k boji proti této zákeřné nemoci. Jde o to, aby člověk mobilizoval svůj imunitní systém a sám se aktivně podílel
na léčení. Jasně, čtivě a s humánním přístupem autor líčí své onemocnění (zhoubný nádor na mozku), terapii, reci-divu, léčbu, jak jí procházel sám, a také jak léčbou (i s jeho pomocí) procházeli i jeho pacienti a další lidé. Seznamuje s výsledky výzkumů, léčení i se statistikami a vytváří ja-kousi „protirakovinnou biologii“. Součástí knihy je i bohatý poznámkový aparát. Knihu doporučila svým lektorským posudkem předsedkyně české Ligy proti rakovině. red
Může internetové poradenství klienta poškodit? Nahradí v budoucnu internetové poradenství práci tváří v tvář? Od-povědi na tyto a četné další otázky lze najít v knižní novince Internet jako cesta pomoci, vydané s podtitulem Interneto-vé poradenství pro pomáhající profese. Publikace předsta-vuje jedinečný příspěvek k etablování internetového pora-denství jako svébytného a nosného nástroje poradenské praxe. Jejími nanejvýš povolanými autory jsou dlouholetí erudovaní pracovníci Linky důvěry o. s. Modrá linka Brno.
Kniha je rozdělena do dvou částí. První je věnována obecným tématům internetového poradenství: definice, pojetí a vymezení služby internetového poradenství, stav internetového poradenství u nás a v zahraničí apod. Druhá část se zaměřuje na specifika internetového poradenství v kontextu linky důvěry a reálií jeho poskytování. Je zamě-
řena především na nejrozšířenější formu – práci s e-mailo-vou komunikací. Zabývá se problematikou internetového poradenství v právním rámci a v rámci sociálních služeb, metodikou práce, standardními i specifickými postupy při poskytování služby, stejně jako v této oblasti nezbytnými technickými požadavky a nároky na zajištění služby. Věnuje se rovněž etickým otázkám, supervizi a dalším tématům.
Text osloví širší okruh čtenářů z řad pomáhajících pro-fesí a poskytovatelů sociálních služeb a je určen především těm, kdo internetové poradny provozují, nebo těm, kteří o zahájení této činnosti uvažují. Jako studijní příručka po-slouží pedagogům a studentům sociální práce, psycholo-gie, sociální pedagogiky, zdravotnické péče apod. Je urče-na také všem „internetistům“, kteří se o dané perspektivní téma zajímají. (tes)
MÁRIA KRIVOŠÍKOVÁ
ÚVOD DO ERGOTERAPIEGRADA PUBLISHING, a. s.,Praha 2011ISBN 978-80-247-2699-1
DAVID SERVAN SCHREIBER
JAK ČELIT RAKOVINĚPORTÁL, s. r. o., Praha 2010, brož., 328 s., 359 KčISBN 978-80-7367-785-5
LADISLAV PTÁČEK, BOHUSLAVA HORSKÁ, ANDREA LÁSKOVÁ
INTERNET JAKO CESTA POMOCIInternetové poradenství pro pomáhající profese
SLON, Praha 2010, 1. vyd., 197 str. ISBN 978-80-7419-034-6
Co je internetové poradenství? Je o internetové poraden-ství zájem a kdo je provozuje? Co vše musí umět zvládnout poradce? Má internetové poradenství nějaké hranice?
Je prosinec roku 2010 a pozítří, osmého, proběhne stávka zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy, iniciovaná i odborovými organizacemi zdravotníků. Ve zdravotnických zařízeních bude, byť je tím dnem středa, víkendový režim. Něco u nás nevídaného. Vláda, proti jejímž rozhodnutím se protestuje, hovoří o tom, že stávka je nezodpovědná vůči pacientům, zdravotníci kontrují, že nemohou jinak, neboť do této pozice byli vládou dotlačeni.
Protestující odbory požadují mimo jiné na ministerstvu práce a so ciálních věcí zachovat stávající tabulky a také nezavádět pásmové odměňování v sociálních službách. Stávkující vede do ulic obava ze zhoršení jejich materiálního postavení a z neobjektivnosti, budouli odstřižena ochranná křídla tabulky.
Úsporná opatření byla vyhlášena zrovna v době, kdy lékaři tlačili na zvýšení svých platů. Na studenou sprchu, která se tím na ně snesla, zareagovali promptní výzvou Děkujeme, od
cházíme, a začali balit. Ministr zdravotnictví Heger slibuje revoltujícím lékařům efektivní zdravotnickou reformu a zvýšení platů hned poté, co přinese konkrétní úspory.
O sestrách a ostatních nelékařích zatím není řeč – není proč, ty zatím mlčí. Jejich ticho prolomila jejich profesní organizace Česká asociace sester (ČAS), když její prezidentka Dana Jurásková učinila 4. listopadu oficiální prohlášení, jehož celé znění si přečtete v tomto čísle v rubrice Zpravodaj ČAS. Uvádí v něm, že Česká asociace sester vnímá platy nelékařů jako dlouhodobě podhodnocené a považuje za naprosto nesystémové řešit platy jedné skupiny zdravotníků na úkor ostatních, bez kterých zdravotní péči poskytovat nelze. Varuje vládu před krokem, kterým by se velmi rozkolísal celý systém odměňování zdravotníků, a sděluje, že by byla v takové situaci nucena aktivizovat nelékaře a podniknout podobnou nátlakovou akci jako lékaři.
Stávky, výhrůžky odchodem a další akce jsou krajní případy, ke kterým se v civilizovaném světě sahá, až když ostatní vyjednávání selžou. Do hry při nich bývají vtaženi nevinní lidé, a to je příliš vážné. Mnozí iniciativu Děkujeme, odcházíme považují za nefér vůči pacientům, vůči tomuto státu, který hradil jejich vzdělání. Já též.
Říká se, že když dva dělají totéž, není to totéž. A to přesně sedí na tuto situaci. To, co chtějí lékaři a jak toho chtějí dosáhnout, není totéž, co chtějí sestry a jak toho chtějí dosáhnout ony. Má pravdu D. Jurásková, když říká, že sestry jsou zodpovědnější, a já dodávám, že ne tak hlasité a ne tak ultimativní. Sestry, které jsou pacientům mnohem blíž než lékaři, chápou, že zvýšením platů jedné skupiny zdravotníků se pro ně nevyřeší vůbec nic. Jen se zvýší životní úroveň jedné skupiny poskytovatelů zdravotní služby na úkor druhé. Učinit to, by bylo nesprávné a nespravedlivé. A proto sestry promluvily.
Jarmila Škubová
Jarmila Škubová
Obsah
Editorial ................................................................................................................................................................................................1
nové knihy .......................................................................................................................................................................................1
TémaNový katalog prací ............................................................................................................................................................................3
Ze zahraničního tiskuPéče o mrtvé tělo a truchlící pozůstalé ........................................................................................................................................8
recenzované článkypřípadová studiePodíl manuálních lymfodrenáží na hojení chronických ran v domácí péči ........................................................................9Zkušenosti z praxeOdběr kapilární krve – rutina s mnoha riziky? ........................................................................................................................ 12Rodičem po transplantaci kmenových buněk krvetvorby v dětství .................................................................................. 17přehledová studiePsychosociální podpora předčasně porodivších žen po úmrtí novorozence .................................................................. 21Výzkumné sděleníVýzkum popisů pracovních činností vrchních a staničních sester ..................................................................................... 30
odborná témataléčba rányKrok za krokem v základech hojení ran (recenzovaný článek) ............................................................................................ 34Život s chronickou ránou (recenzovaný článek)...................................................................................................................... 39Nutriční péčeKvalifikovaná nutriční péče musí být součástí komplexní léčby......................................................................................... 41Umělá kojenecká výživa (recenzovaný článek) ....................................................................................................................... 44
Zpravodaj ČASPomáháme pomáhat ..................................................................................................................................................................... 47Ošetřovatelství v interních oborech ........................................................................................................................................... 47IX. konference pneumologické sekce ....................................................................................................................................... 48Česká asociace sester v senátu .................................................................................................................................................... 49Výzva prezidentky ČAS k platovým podmínkám zdravotníků ............................................................................................ 50
Florence aktuálněNovela vzdělávacího zákona byla představena veřejnosti ................................................................................................... 51Ohlédnutí za krásnou iniciativou ................................................................................................................................................ 51
Zaznamenali jsmeSmrt a její rituály pro pozůstalé .................................................................................................................................................. 52Praktická realizace podpůrné péče ve zdravotnických zařízeních ..................................................................................... 52Neexistuje „čistá“ nemocnice....................................................................................................................................................... 53Posílení profesionalizace sester prostřednictvím mentorství .............................................................................................. 53220. výročí založení VFN v Praze ................................................................................................................................................. 54
Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 54
Volné chvíleVavřín pro Terezu ............................................................................................................................................................................ 55Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................... 56
Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4
www.florence.cz
Ročník VII., číslo 1, leden 2011
Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5
[email protected].: +420 222 352 578
Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová
e-mail: [email protected]
Redakce:PhDr. Eva Wićazová
e-mail: [email protected]
Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,
Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,
Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,
Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,
Růžena Wagnerová
Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník
Vydavatel:Ambit Media, a. s.
www.ambitmedia.cz
Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík
Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý
e-mail: [email protected]
Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575
e-mail: [email protected]
Obchod:Alexandra Manová
tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]
Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866
e-mail: [email protected]
Personální inzerce:fax: +420 222 352 572
e-mail: [email protected]
Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414
684 01 Slavkov u Brna
Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,
Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],
infolinka 800 300 302, www.periodik.cz
SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,
Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,
Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur
Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)
Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X
Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 12. 2010
Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.
Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou
správnost inzerátů.
Copyright © Ambit Media, a. s., 2011
Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545
Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75
Šedá: CMYK 0-0-0-75
Vychází pod patronací České asociace sester
Foto na titulní straně Václav Kříž
Sestra Jip, 1. chirurgické kliniky, VFN, praha
čAsOPis s nAdPOlOViční VěTŠinOu RecenzOVAných článků
FLORENCE 1/2011 3
Sociální služby1. Pracovník v sociálních službáchPracovník v sociálních službách zůstává ve 3.–9. platové třídě (PT), avšak ve znění jednotlivých platových tříd došlo k velké aktualizaci prací a přibyla řada nových činností. Pro usnadnění je v 5.–7. PT označeno, jaké činnosti jsou považovány za „základní výchovnou nepedagogickou činnost“, což doposud působilo řadu výkladových problémů a mělo své návaznosti na požadovanou kvalifikaci. V 5. PT bylo doplněno: „vedení k samostatnosti, nácvik dovedností, rozvíjení schopností, pomoc při plnění osobních cílů“ a „sledování potřeb klienta, vedení záznamů o průběhu sociální služby (tj. klíčový pracovník), řešení záležitostí spojených s poskytovanou službou“. V 8. PT bylo ve zkratce doplněno: „metodika, organizování a zajištění přímé obslužné péče a nepedagogické činnosti a příprava procesů“, „neodkladná pomoc osobám vystaveným stálému riziku ohrožení zdraví nebo života distanční formou“ a „plánování průběhu sociální služby“. V 9. PT bylo doplněno: „komplexní koordinace a zajištění přímé obslužné péče a nepedagogické činnosti při poskytování více služeb sociální péče“.
Příklady zařazení pracovníka v sociálních službácha) Přímá obslužná péče – zejména nácvik jednoduchých denních činností, hygiena, oblékání, podpora soběstač-nosti, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů aj.• 3. PT – poskytování přímé obslužné
péče soběstačným klientům, bez po-stižení aj.;
• 4. PT – klientům fyzicky či psychic-ky postiženým, inkontinentním, ne-pohyblivým aj.;
• 5. PT – sledování potřeb klienta a vedení individuálních záznamů o průběhu sociální služby (tzv. klí-čový pracovník);
• 8. PT – zpracování metodiky, or-ganizování a zajišťování přímé ob-služné péče, plánování průběhu po-
Dne 1. 10. 2010 vstoupilo v účinnost vládní nařízení č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Tento nový katalog prací, který nahradil nařízení vlády č. 137/2009 Sb., přináší řadu velmi důležitých změn jak v sociálních službách, tak zejména ve zdravotnictví. Uveďme nejdůležitější z nich.
NoVý Katalog prací
skytování sociální služby včetně je-jího hodnocení;
• 9. PT – komplexní koordinace při po-skytování více služeb sociální péče.
b) Základní výchovná nepedago-gická činnost – zejména rozvíjení a upevňování hygienických, společen-ských, pracovních návyků a manuální zručnosti, tvořivé činnosti, volnočaso-vé aktivity aj.:• 5. PT – podpora při vytváření, pro-
hlubování a upevňování hygienic-kých a pracovních návyků, spo-lupráce na posilování sociálních a společenských kontaktů;
• 6. PT – názorné předvádění řeme-slných a jiných prací, rozvíjení mo-toriky, nácvik denních běžných čin-ností, vytváření vztahu klientů k ži-vým tvorům včetně péče o ně;
• 7. PT – fixace návyků u mentál-ně postižených, rozvíjení pracov-ních návyků, aktivity a individu-ální manuální zručnosti, zajišťová-ní materiálu a pomůcek pro výcvik, speciální postupy a nástroje, zajiš-ťování zájmové a kulturní činnosti, volnočasové aktivity zaměřené na rozvíjení osobnosti;
• 8. PT – zpracování metodiky, orga-nizování a zajišťování nepedago-gické činnosti, plánování průběhu sociální služby;
• 9. PT – komplexní koordinace ne-pedagogické činnosti při poskytová-ní více služeb sociální péče.
2. Sociální pracovníkDoposud byl sociální pracovník zařazen do 7.–12. PT, nově je zařazen do 8.–13. PT. Podobně jako u pracovníka v sociálních službách došlo k velké aktualizaci prací a přibyla řada nových činností.• V8. PT doplněno: „provádění díl
čích odborných sociálních prací“ a odstraněno komplexní zajišťování přímé obslužné a nepedagogické činnosti (tato činnost byla přesunuta k pracovníku v sociálních službách);
• v10. PT doplněno: „poskytování odborné sociálněprávní pomo
ci osobám ohroženým násilným chováním vykázané osoby, zajištění spolupráce a informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli sociálních služeb, obcemi, policií aj.“;
• v 11. PT doplněno: „tvorba koncepce a strategie poskytování více druhů sociálních služeb, kvalita, analytická činnost a metodika v rámci zařízení“;
• ve 12. PT doplněno: „příprava a koordinace sociálněpreventivních programů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, posuzování zvláště složitých případů ohrožených dětí“;
• nová13. PT „rozvoj metod, aplikace poznatků z psychologie a jiných oborů“.
ZdravotnictvíV oblasti zdravotnictví byl u řady zaměstnání radikálně změněn obsah jednotlivých platových tříd, u jiných došlo pouze ke kosmetickým změnám. Rovněž jsou povolání, která zůstala beze změny, těch je však minimum, a navíc bylo doplněno několik zcela nových povolání. Velmi důležitou změnou je skutečnost, že se u mnoha povolání upouští od detailního vyjmenovávání činností zařazených do jednotlivých platových tříd a zavádí se, podobně, jako je tomu již u všeobecných sester, používání pojmů základní, specializovaná a vysoce specializovaná péče. Defini-ce druhů ošetřovatelské péče najdete v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 424/2004 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků:
Definice druhů ošetřovatelské péčea) základní – péče o pacienty nad 6 let, kterým zdravotní stav nebo léčebný postup umožňují běžné aktivity denního života, riziko ohrožení životních funkcí je minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu;b) specializovaná – péče o pacienty, kterým zdravotní stav nebo léčebný postup výrazně omezují běžné aktivi
téMa
ing. Tereza havelková.Odborový svaz zdravotnictví
a sociální péče ČR
8 FLORENCE 1/2011
zE zahRaNičNíhO tisku
Doporučení zdůrazňují nutnost poskytovat pacientům v terminálním stadiu vysoce kvalitní péči, která vychází z poznání, že se pacient blíží ke konci života, z holistického zhodnocení stavu pacienta, plánování a koordinace péče. To znamená, že je třeba spolupracovat s kolegy z primární péče, s dobrovolnickým sektorem a sociální péčí.
HILLS M, ALBARRAN JW. After death 1: caring for bereaved relatives and being aware of cultural differences (Po smrti 1: péče o truchlící příbuzné a znalost kulturních rozdílů): 19–20.
První část dvoudílného článku se zabývá analýzou prožívání žalu a péčí o zemřelé pacienty, která respektuje kulturní a náboženské zvyklosti rodiny. Reakce truchlících příbuzných mohou být různé a proměnlivé a do určité míry jsou ovlivněny tím, zda bylo úmrtí nenadálé, nebo očekávané. Na chování členů rodiny mají vliv i kulturní faktory a schopnost sester zvládnout různé extrémy a poskytnout rodině pomoc závisí na jejich komunikačních dovednostech.
Komunikaci s rodinou značně usnadňují následující předpoklady: zajištění klidného prostředí poskytujícího soukromí, individualizovaná emo cionální podpora a pravdivé informování rodiny, sestra musí rodinným příslušníkům poskytnout příležitost, aby verbalizovali své emoce, a na jejich otázky musí odpovídat citlivě, jednoduše a jasně. Příbuzným je možné nabídnout přístup k duchovní péči, zvlášť u nábožensky založených rodin, a také možnost podívat se na zemřelého.
V mnoha náboženstvích jsou ve věrouce a tradicích zakotveny obřady související se smrtí, které mají staletou tradici. Je důležité, aby sestry měly určité znalosti o praktikách a rituálech hlavních náboženství v dané komunitě.
Nursing times, 2010, 106, č. 28HILLS M, ALBARRAN JW. After death 2: exploring the procedures for laying out and preparing the body for viewing (Po smrti 2: péče o mrtvé tělo a jeho příprava, pokud chtějí příbuzní zemřelé-ho vidět): 22–24.
Tato část dvoudílného článku se zabývá přípravou těla zemřelého pacienta k převozu do márnice a aspekty, kte
Nursing times, 2010, 106, č. 27WILSON J, THOMPSON-HILL J, CHAPLIN D. Natio-nal guidance on last offices would prevent family distress (Celostátně platné doporučené postupy péče o mrtvé tělo by zabránily stresu rodinných příslušníků): 8.
Autoři článku vysvětlují, proč jsou ve Velké Británii zapotřebí celostátně platné pokyny, jimiž by se řídila péče o mrtvé tělo. Zatím totiž existuje spousta sporných otázek, pokud jde o nejlepší postupy. Patří mezi ně mj. problém, zda by měly být intravenózní katetry ponechány in situ, s čímž nesouhlasí koroneři a což je i poten ciálním zdrojem stresu rodinných příslušníků. Existují také problémy se zachováním důstojnosti zesnulého kvůli nedostatku vhodného vybavení, například pro obézní pacienty.
Péče o mrtvé tělo od okamžiku smrti až k pohřbu se řídí předpisy několika profesních skupin, jejichž postupy se někdy značně liší od toho, co je považováno za nejlepší ošetřovatelskou praxi. Nedostatek standardizovaného výcviku zaměřeného na přípravu sester na péči o zemřelé pacienty znamená, že se praxe řídí místními zvyklostmi, a proto se ve Velké Británii připravují doporučené postupy, které budou celostátně platné a přijatelné pro všechny skupiny. Měly by zajistit, že sestry budou pečovat o zesnulé způsobem, který bude respektovat jejich důstojnost a náboženské a spirituální potřeby jejich rodin. Sestry musí mít také přehled o zákonech týkajících se úmrtí a musí umět poznat, která úmrtí vyžadují zavolání koronera. Snaha je vytvořit doporučené postupy, které budou moci převzít všechny profese jako nejlepší praxi a které budou vyhovovat různým zdravotnickým zařízením.
HAYES A. How nurses working in acute care help to ensure patients achieve a good death (Jak mohou sestry pracující v akutní péči pomoci pa-cientům zemřít tam, kde chtějí): 18.
Nové doporučené postupy britské organizace National End of Life Care poskytují sestrám pracujícím v akutní péči praktické rady, jak by se mohly postarat o to, aby se většímu počtu pacientů splnilo přání umírat doma, bez zbytečných intervencí a převozů do nemocnice.
ré je třeba vzít v úvahu, když chtějí příbuzní zesnulého vidět.
Před zahájením posledních úprav zemřelého je třeba vědět, zda existuje riziko infekce, a v takovém případě učinit potřebná opatření. Rovněž je třeba upozornit na nebezpečí v případě, že byl pacient vystaven radioaktivním látkám nebo prodělával radiační terapii. Příprava těla k převozu do márnice zahrnuje jeho umytí, provedení ústní hygieny, učesání vlasů. Pokud nevyžaduje náboženství pacienta něco jiného, je zemřelý uložen na zádech na rovné podložce a horní končetiny jsou nataženy podél těla. Sestry musí vědět, že některá náboženství zakazují umytí těla, a v takovém případě je nutné na to upozornit personál márnice.
Někdy je třeba provést pitvu zemřelého, obvykle kvůli určení příčiny smrti nebo získání nových poznatků o určité nemoci. Některá náboženství vyžadují pohřbení zemřelého do 24 hodin od úmrtí a odklad z důvodu pitvy může rodinu vystavit zbytečnému emo cionálnímu stresu. Pokud připadá v úvahu dárcovství orgánů, může být řešení této otázky pro příbuzné velmi stresující. Rozhodování je snadnější, když je v dokumentaci zaznamenáno přání pacienta, avšak pokud tomu tak není, je třeba k rodině přistupovat velmi citlivě. Výhodná zde může být spolupráce s nemocničním transplantačním koordinátorem.
Pokud si přeje rodina vidět mrtvého, je třeba, aby bylo tělo oblečeno do čistého pyžama a přikryto bílým prostěradlem, přičemž ruce a obličej zůstávají odkryté. V některých případech je nutné zemřelého obléci podle požadavků jeho náboženství. U mužů je někdy nutné oholit obličej. Zemřelým je třeba nasadit zubní protézy. Oči jsou zavřené, vlasy učesané. Jeli to možné, zajistěte samostatnou místnost, kde si rodina bude moci sednout. Lůžko musí být čisté, jeho okolí uklizené. Je třeba odstranit zdravotnické přístroje a pomůcky. Sestra rodinu k zemřelému doprovodí a je jí v případě potřeby k dispozici. Příbuzní musí mít možnost strávit se zesnulým dostatečně dlouhou dobu.
Mgr. Libuše Dobrovodská ([email protected])
pÉČe o mrtVÉ tĚlo i trucHlící poZŮStalÉPŘINÁŠÍME VÝBĚR Z OBSAHU ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 27 a 28
Nursing Times, 2010, 106, č. 27
Nursing Times, 2010, 106, č. 28
FLORENCE 1/2011 9
RECENzOvaNý čLáNEk
Souhrn: Předložená kazuistika se týká léčby bércových vředů (ulcus cruris – UC) v domácí zdravotní péči u 79letého pacienta, který se s UC léčil již od 25 let. Zdůrazněn je zde hlavně význam manuální lymfodrenáže při léčbě bércových vředů, uvedeny jsou také konkrétní ošetřovatelské diagnózy. Klíčová slova: bércový vřed – manuální lymfodrenáž – domácí péče.
(Contribution of manual lymphatic drainage to healing of chronic wounds in home care)Summary: The presented case report deals with treatment of venous leg ulcers (ulcus cruris – UC) in home care. The 79 year old patient was having medical treatment for UC since he was 25. The article accentuates especially the importance of manual lymphatic drainage in treatment of venous leg ulcers and also lists specific nursing diagnoses.Key words: venous leg ulcer – manual lymphatic drainage – home care.
pŘípadoVÁ Studie
podíl maNuÁlNícH lymFodreNÁží Na HoJeNí cHroNicKýcH raN V domÁcí pÉČi
Ria OtrubováADP Homedica, s. r. o., Hodonín
1992: ukonč. gymnázium, Hodonín; 1994: ukonč. SZŠ,
Znojmo – všeob. sestra; 2005: PSS – sestra specialistka v oboru
chirurgie, NCONZO Brno; lektor. činnost – obor přímá
obslužná péče, pečov. služba; 1994–1997: Nem. TGM, Hodo-
nín, chir. odd., sestra u lůžka, sestra chir. ambulancí; od 2002:
vrchní sestra ADP Homedica, Hodonín, sestra v soukr. proktol.
a chir. ambulanci; od 2007: koordinátorka pečov. služby
Homedica, o. p. s.
Petra VisingerováADP Homedica, s. r. o., Hodonín
1980–1984: SZŠ, Kyjov – všeob. sestra, 1998: kurs manuál.
lymfodrenáže pro maséry, ved. MUDr. M. Bechyně CSc.; 1985–2001: interní odd. Ne-
mocnice Kyjov; od 2002: ADP Homedica, Hodonín
ÚvodBércovým vředem označujeme poškození povrchu kůže, které zasahuje i do hlubších vrstev (škáry). V jeho okolí zpravidla probíhá zánětlivý proces. Bércový vřed, či spíše podmínky ovlivňující jeho vznik, se obvykle tvoří pomalu. Tím, že v žilách dolních končetin neproudí krev tak, jak má, vytvářejí se kolem kotníků otoky a pokožka na bércích je nedostatečně vyživována. Vlivem nedostatečného prokrvení se pokožka ztenčuje, na povrchu se tvoří drobné šupinky a pigmentové skvrny. Pokožka je tak velmi náchylná ke vzniku „oděrek“ a „stroupků“. Ty mohou v některých případech vzniknout bez zjevné příčiny. I nepatrné podráždění pokožky, jako je například poštípáním hmyzem nebo škrábnutí, může skončit nehojícím se „stroupkem“, z nějž se postupně vyvine mělký vřed s nepravidelnými okraji, který mokvá. Poškozené místo je bolestivé a velmi náchylné k infekci.
Bércový vřed se zpravidla vytvoří pacientovi, který dlouhodobě tr
pí onemocněním cévního systému dolních končetin. Nejčastější příčinou bývá chronická žilní nedostatečnost, což je stav, při kterém se vlivem změn na stěnách cév městná žilní krev v dolních končetinách a tvoří se „křečové žíly“, které později často vedou ke vzniku bércového vředu. Pokud již dojde k tvorbě bércových vředů, je manuální lymfodrenáž nedílnou, ale bohužel často opomíjenou součástí celkové léčby.
Kazuistika Osobní anamnéza. Pacient P. L. – 79 let, žije s manželkou ve velkém rodinném domě v moravském městečku. Zabývá se vinařstvím, vlastní mnoho vinohradů, dva vinné sklepy a stále aktivně, s pomocí syna, vyrábí víno. Pracoval jako zámečník v Kovodělu. Dle dokumentace ošetřujícího lékaře se s bércovými vředy léčí již od roku 1961. V roce 1985 byla u pacienta diagnostikována chronická obstrukční plicní nemoc, v roce 1990 mu byla přiznána plná invalidita. Na přelomu roku 2001 a 2002
mu byla diagnostikována hypertrofie levé komory. Nyní navštěvuje pravidelně kožní, plicní a urologickou ambulanci. V současné době mu již zdravotní stav nedovoluje těžkou práci na poli, a proto se věnuje spíše jen „ladění“ vína ve sklípku.
Medikace. V současné době užívá tyto léky: Detralex, Aulin, Xyzal, Cardilopin 5 mg, na bércové vředy masti od kožní lékařky, Rivanol.
průběh domácí péčeNaše péče začala v červnu roku 2009 na doporučení praktické lékařky, která se pozastavovala spíše nad velkou spotřebou obvazového materiálu, ale po seznámení se stavem bércových vředů (ulcus cruris – UC) souhlasila s pravidelnými denními převazy v rámci DP. Do té doby si pacient vředy převazoval sám, prováděl laváže v plechovém kbelíku – používal slabě růžový roztok hypermanganu, Prontosan, Rivanol, různá externa od kožní lékařky přímo na rány, to vyvolávalo pálení, bolesti, které byly v noci té
Obr. 1 a 2. Bércové vředy přibližně v polovině léčby
12 FLORENCE 1/2011
RECENzOvaNý čLáNEk
ÚvodKapilární krev je poměrně snadno dostupný biologický materiál, který má zásadní význam ke stanovení mnoha analytů v krvi pacienta, zejména pak při stanovení koncentrace glukózy. Analýza glykémie z kapilární krve patří mezi vyšetření, která jsou v klinické praxi požadována denně.
Kompetentní osobou zajišťující odběr kapilární krve je všeobecná sestra (VS), která postupem kapilárního odběru může přímo ovlivnit faktory preanalytické fáze (tzn. období od ordinace po vyšetření krevního vzorku v laboratoři). Tato doba předcházející vlastní analýze krevního vzorku je rozhodující ve vztahu k negativním faktorům, které následně ovlivňují spolehlivost vyšetření. Je nutné si uvědomit, že VS jsou přímo zodpovědné za odběr kvalitního vzorku a za správnost krevní analýzy. Pro zajištění kvalitního vzorku kapilární krve je nezbytné, aby VS znaly a následně minimalizovaly negativní faktory preanalytické fáze (Peprla, Kuklínek, 1996).
Význam zajištění kvalitního vzorku krveVyšetření nesprávně odebraného vzorku vede ke zkreslené interpretaci výsledků, což má přímý dopad na pacienta ve smyslu ohrožení jeho zdraví, ale také potenciálně souvisí s prodlužováním hospitalizace. Nesprávně odebraný vzorek může být také laboratoří odmítnut pro nemožnost jeho analýzy. Opakované odběry krve zatěžují jak pa cienta, tak i management nemocnice, neboť mají vliv na zvyšování finančních nákladů a prodlužují dobu efektivního hodnocení ak tuálního stavu nemocného. Náš příspěvek vznikl jako
Souhrn: Příspěvek přibližuje problematiku odběru kapilární krve a zejména úlohu sestry při zajištění odpovídajícího způsobu provedení odběru. Zvláštní pozornost je věnována omezení negativních dopadů na krevní vzorek a pozdější hodnocení a diagnostiku (preanalytickou variabilitu).Klíčová slova: odběr kapilární krve – všeobecná sestra – správný postup – preanalytická, analytická a postanalytická fáze.
(Capillary blood drawing technique)Summary: The article addresses capillary blood drawing technique and the role of the general nurse in assuring the correct procedure with the goal of eliminating negative influences on the blood sample and the rest results.Key words: capillary blood collection – general nurse – correct procedure, preanalytical, analytical, postanalytical phase.
ZKuŠeNoSti Z praXe
odbĚr KapilÁrNí KrVe – rutiNa S mNoHa riZiKy?
Mgr. Alena staňkováKatedra ošetřovatelství LF MU, Brno
2000–2004: Gymnázium J. G. Mendela, Brno; 2005–2008: bakal. studium – všeob. sestra, katedra ošetř. LF MU; 2008–2010: magister. studium – ošetř. v gerontologii, katedra ošetř. LF MU; od 2009: Klinika int. hematoonkologie FN Brno, všeob. sestra bez odb. dohledu; od 2010: LF MU, Brno, katedra ošetř., asistentka
Phdr. Andrea Pokorná, Ph.d.Katedra ošetřovatelství LF MU, Brno
1992: ukonč. SZŠ, Nový Jičín – zdrav. sestra; 1999: ukonč. magist. studium – učit. pro SZŠ, LF UP, Olomouc; 2007: ukonč. rig. studium, SZU Bratislava; 2009: ukonč. doktor. studium – hygiena, epid. a prev. lékař., LF MU, Brno; 1992: Měst. nem. Fifejdy, Ostrava, zdrav. sestra; 1993: NsP Nový Jičín, zdrav. sestra; 1994–1997: FNsP Brno, zdrav. sestra; 1997–1998: Soukr. polikl. Kopřivnice, zdrav. sestra; 1998–2000: Škol. úřad Nový Jičín, učit.; 2000–2002: SZŠ Nový Jičín, učit. odb. předmětů; 2002–2004: SZŠ Jaselská, Brno, učit. odb. předmětů; od 2004: LF MU, kat. ošetř., odb. asist.
reakce na výsledky dotazníkového šetření ohledně zvyklostí a znalostí sester při odběru kapilární krve.
metodika šetření Průzkum byl prováděn ve FN BrnoBohunice mezi NLZP z chirurgických i interních pracovišť (celkový počet respondentů 194, z toho 85 z interních a 109 z chirurgických pracovišť).
Cílem šetření bylo nejen zhodnotit názory a znalosti sester v souvislosti s odběrem kapilární krve, ale také zhodnotit znalost faktorů preanalytické variability při kapilárním odběru krve.
Výsledky průzkumuZ průzkumu vyplynulo, že všeobecné sestry (dále i NLZP) zařazené v našem šetření neznají či neumějí minimalizovat některé zásadní faktory preanalytické fáze, a tak může docházet ke zkreslení výsledků analýzy kapilární krve. Z výsledků deskriptivní statistiky dat vyplynulo, že pouhých 68,6 % (n=133) oslovených NLZP se domnívá, že postupem odběru kapilární krve je možné zkreslit výsledky analýzy. Také výběr místa odběru (prstu ke kapilárnímu odběru) považuje správně za faktor zkreslení výsledků pouze 36,1 % (n=70) oslovených. Dalším rizikovým faktorem preanalytické fáze je komprese prstu. Překvapivým zjištěním bylo, že pouhých 40,7 % (n=79) oslovených uvedlo, že ví o riziku ovlivnění výsledků vyšetření kompresí prstu. S tím také souvisí zjištění, že 71,1 % (n=138) respondentů odpovědělo, že vymačkávají kapku krve. Znalost správného způsobu komprese prstu (pouze v případě, že je nutná) při odběru kapilární krve je zásadní
pro zajištění správné analýzy vzorku, která poskytuje nezkreslené výsledky vyšetření. To, že provádí kompresi celé dlaně a prstu směrem k místu vpichu uvedlo pouhých 17,1 % (n=33) respondentů. Dále z výzkumu vyplynulo, že oslovení NLZP upřednostňují klasické jehly k odběru kapilární krve před odběrovým perem s lancetami, což je nevhodné vzhledem k bolesti, kterou působí pacientům (viz dále). Pero s lancetami využívá pouhých 41,2 % (n=80) NLZP. Jednoznačně pozitivně lze hodnotit zjištění, že 89,2 % (n=83) dotazovaných NLZP uvedlo, že otírá první kapku krve. Zajímal nás také důvod, proč tak respondenti činí. Domníváme se, že znalost faktu, že první kapka musí být otřena, nestačí vždy k tomu, aby tak všichni konali. 77,5 % (n=134) respondentů důvod otírání kapky uvedlo správně (tedy prevence zkreslení výsledků), dalších 22,5 % (n=39) důvod neznalo.
Odběru kapilární krve není často věnována dostatečná pozornost, je bagatelizován a existují názory, že se při něm nedá nic pokazit. Samozřejmě, že jej určitým způsobem zajistí každá VS, otázkou ale zůstává, do jaké míry je odběr proveden správně. Právě z tohoto důvodu dále uvádíme nejen faktory ovlivňující odběr kapilární krve, ale i doporučený postup, jak efektivně odběr zajistit.
Faktory ovlivňující odběr kapilární krveProces odběru kapilární krve začíná ordinací požadovaného vyšetření (nejčastěji glykémie) lékařem a končí analýzou vzorku v laboratoři. Během celého postupu odběru kapilární krve může snadno dojít ke zkreslení výsledku
FLORENCE 1/2011 13
analýzy vyšetřované kapilární krve, a to zejména na základě dále uvedených faktorů, které lze rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné (Bartoš, 2005).
Mezi ovlivnitelné faktory řadíme jak ty, které lze ovlivnit přípravou pacienta, tak faktory, které ovlivňujeme činnostmi a postupy při odběru krve.
Faktory ovlivnitelné přípravou pacientaFyzická aktivita obecně mění koncentraci analytů. Dochází kromě jiného k metabolickým změnám, které se projevují spotřebou substrátů, zejména glukózy. Glykémie zprvu stoupá, později při vyčerpání glykogenových zásob, což se děje po delší fyzické zátěži, klesá. Změny analytů závisejí na délce a intenzitě zátěže a také na trénovanosti jedince. Podle toho se doporučuje interval odpočinku před odběrem. Obecně se před odběrem kapilární krve na glykémii doporučuje desetiminutový fyzický klid (Racek, et al, 2005).
Psychický stres je často doprovodným jevem různých onemocnění, diagnostických a terapeutických výkonů. Projevuje se zejména vyplavením hormonů kůry nadledvinek (katecholaminů), které mají metabolické účinky, jako je např. hyperglykémie (Racek et al, 2006; Bartoš, 2005).
Vliv diety, potravy, alkoholu a te-kutin. Koncentrace glukózy v krvi odpovídá příjmu potravy. Po požití potravy dochází ke zvýšení hladiny glukózy, která se u zdravého člověka normalizuje do dvou hodin. U diabetika tomu tak není a přetrvává u něj hyperglykémie. Nevhodné je také pít před odběrem kávu, neboť kofein stimulací katecholaminů zvyšuje koncentraci glukózy. Naopak požití alkoholu hladinu glukózy snižuje (inhibuje glukoneogenezi). Abychom zabránili chybám v interpretaci výsledků, je pro většinu biochemických testů doporučeno lačnění alespoň 12 hodin. Samozřejmě záleží na okolnostech a typu vyšetření glykémie – postprandiální, akutní odběr atd. (Zima, 2007; Bartoš, 2005; Racek, et al, 2006).
Vliv léků. Léky mohou významně měnit hladiny některých analytů. Podstatné je například užívání kortikoidů, které způsobují hyperglykémii. Pacientům užívajícím tyto léky se provádí glykemický profil stejně jako u diabetiků ke kontrole hladiny glykémie. Opačně ovlivňují hladinu glykémie perorální antidiabetika. Specifická je situace při podávání léčiv parenterálně (zejména roztoku glukózy). Odběr krve bychom neměli rozhodně provádět z končetiny, do které je aplikována infúze.
Při nepřiměřené rychlostí aplikovaného infúzního roztoku může být změněna koncentrace látek v krvi, i když jsme odběr provedli z druhé ruky. Proto se doporučuje odběr krve provádět před podáním infúzního roztoku nebo po něm, a to v intervalu minimálně 1 hodiny, anebo provést záznam o probíhající aplikaci léčiva na průvodku či do dokumentace nemocného. Informování a poučení pacienta o těchto doporučeních závisí na typu vyšetření glykémie – náhodná glykémie, glykémie nalačno, postprandiální glykémie, orální glukózotoleranční test apod. (Zima, 2007; Racek et al, 2006).
Faktory ovlivnitelné způsobem odběru kapilární krveNačasování odběru krve. Správný timing odběru kapilární krve je klíčový zejména pro pacienty s dlouhodobě sledovaným glykemickým profilem. Dále je načasování odběru zásadní, chcemeli pacientovi provést odběr glykémie nalačno (po pacientovi požadujeme osmihodinové lačnění), nebo naopak po jídle. Na základě toho se s pacientem domlouváme na určitou hodinu, kdy se má k odběru dostavit.
Identifikace pacienta je velmi podstatnou součástí postupu při odběru každého biologického materiálu. Řádná identifikace pacienta je prevencí záměny, a tím i nesprávné interpretace výsledků, což hraje zásadní roli při plánování dalších terapeutických postupů. Identifikaci pacienta provedeme dostupným způsobem jak u pacientů schopných spolupráce, tak u pacientů nespolupracujících, např. v bezvědomí (nejvhodnější metodou je elektronická identifikace pomocí čárového kódu nemocného, ale ta není vždy dostupná).
Ověření dodržení doporučených zásad před odběrem u pacienta zjišťujeme dotazem na dodržení zásad před odběrem, o kterých jsme pacienta předem poučili. Informace o tom, zda pacient naše doporučení dodržel, má zásadní význam k zabezpečení spolehlivého výsledku a následné léčbě. Pokud tedy pacient doporučení nedodržel nebo o nich nebyl dopředu poučen, je nutné vyšetření odložit na jindy nebo tyto informace zohlednit při interpretaci výsledků (zápis do dokumentace).
Poloha při odběru. Ve stoje stoupá hydrostatický tlak, čímž dojde k přesunu vody a iontů z plazmy do intersticia. V cévách tak dochází k zahuštění plazmy látkami, které neprocházejí kapilární membránou, což jsou zejmé
na bílkoviny a látky na ně vázané. Tyto látky se pak nacházejí v plazmě ve vyšších koncentracích. Dále také dochází k posturálnímu stresu, který způsobuje spuštění osy reninangiotenzin aldosteron s příslušnou fyziologickou odpovědí. Rozdíl v koncentracích látek vstoje a vleže se pohybuje mezi 10–20 %. Pro zachování standardního odběru je tedy vhodné pro stanovení většiny analytů zajistit polohu vsedě, a to po dobu 10–15 minut před odběrem (Bartoš, 2005). Nemocného vyzveme, aby se posadil a svěsil horní končetinu podél těla.
Výběr místa odběru. Kapilární krev je nejčastěji odebírána z vnitřní strany bříška prstů na horních končetinách, protože zde je prst nejlépe prokrven. Nejvhodnější je ukazovák, prostředník a prsteník. Palec a malík k odběru kapilární krve nejsou obvykle používány (nejsou považovány za dostatečně prokrvené). Avšak v případě dlouhodobého sledování glykémie je užíváme. Ojediněle je možno provést odběr z ušního lalůčku. U dětí do jednoho roku lze odběr kapilární krve provést z laterální nebo mediální chodidlové plochy na patě nebo z chodidlové plochy palce na noze. Pro výběr správného místa vpichu posuzujeme stav kůže potencionálních míst odběru. Nevhodné jsou prsty s hematomem, puchýřem (po napíchnutí hematomu či puchýře můžeme nabrat krev s jeho obsahem, což může zkreslit výsledky analýzy), s nadměrně ztvrdlou kůží, málo prokrvené, chladné až cyanotické, s hemostázou (trápení pacientů, výsledky často nemohou být použity). Dostatečné prokrvení odběrových míst je předpokladem správně provedeného odběru a výsledků. Prokrvení místa vpichu lze zvýšit omytím horních končetin v teplé vodě (důsledek vazodilatace cév) či aplikací tepla – fyzikální terapie, cca 40 °C po dobu 5 minut (Mikšová et al, 2006; Krišková et al, 2006; Šamáčková et al, 2002).
Řádná kontrola identifikačních údajů na odběrových zkumavkách, kontrola pomůcek k odběru ve smyslu neporušenosti obalu, zachování sterility, odběru do správných zkumavek, které příslušejí konkrétnímu pacientovi, jsou předpokladem eliminace rizik.
Dezinfekce místa vpichu je základní prevencí přenosu infekce do pacientova krevního oběhu před jakýmkoliv odběrem krve. K dezinfekci se využívají lihové roztoky, jódové tinktury, aerosolové přípravky. Dezinfekční roztok se vždy po nanesení mu
RECENzOvaNý čLáNEk
28 FLORENCE 1/2011
26. 1
.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: M
anip
ulat
ivní
cho
vání
ve
vzta
hu
nadř
ízen
ý a
podř
ízen
ýFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
27. 1
. a 2
3. 6
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: O
š. pé
če u
pac
. na
neur
olog
ii v
kost
ceO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
27.–
28. 1
.Če
ská
spol
. pro
léčb
u rá
ny,
SLR,
FZS
UP,
PKN
, a. s
.IX
. cel
ostá
t. ko
ngre
s m
ezio
bor.
spol
uprá
ce
při l
éčbě
ran
a ko
žníc
h de
fekt
ůPa
rdub
ice
sekr
etar
iat@
cslr.
cz
27.–
28. 1
.1.
LF
UK
2. p
ražs
ké m
ezio
bor.
onko
logi
cké
kolo
kviu
mCl
ario
n Co
ngre
ss H
otel
Pra
que,
Pra
ha 9
We
mak
e m
edia
, inf
o@w
emak
emed
ia.c
z
1.–2
. 2.
Stom
atol
ogic
ká k
linik
a LF
UK
a
FN v
Hra
dci K
rálo
véPr
even
ce v
e st
omat
olog
ii pr
o se
stry
I (1
. čás
t)St
omat
ol. k
linik
a LF
UK
a FN
HK
– po
sluc
hárn
aKv
ěta
Prou
zová
, DiS
., pr
ouzk
ve@
fnhk
.cz,
495
833
312
, Le
nka
Baža
ntov
á, b
azan
tova
l@lfh
k.cu
ni.c
z, 4
95 8
32 1
02
8. 2
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Del
irant
ní s
tavy
u s
enio
růFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
9. 2
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Ro
zdíl.
str
av. v
e sv
ětě
– Ev
ropa
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
16. 2
.Ú
stav
teor
ie a
pra
xe o
šetř
ovat
elst
ví,
1. L
F U
K a
ČAS:
sek
ce s
este
r v p
rim. p
éči
Sem
inář
: Zák
ony
a vy
hláš
ky v
prá
ci s
este
r II
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4
(are
ál F
TNsP
, pav
. A1,
1. p
.)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z,
Tel.:
261
083
395
16.–
17. 2
.FT
NsP
, Pra
haCe
rtif.
kur
s: O
šetř
. péč
e o
cévn
í vst
upy,
Pr
o m
imop
raž.
záj
emce
hra
z. z
pro
jekt
u M
ZFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Mgr
. Jar
osla
va Ž
ižko
vá, D
iS.,
jaro
slav
a.zi
zkov
a@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
83 2
56
21.–
23. 2
.FT
NsP
, Pra
haCe
rtif.
kur
s: S
yste
miz
ace
a ho
dnoc
. kva
lity
nutr
. péč
eFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Mgr
. Han
a Kr
ampe
rová
, han
a.kr
ampe
rova
@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
82 4
11
24. 2
. a 2
2. 9
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: O
š. pé
če n
a in
tern
ím o
dd.
z po
hled
u zd
rav.
ses
try
ON
K, a
.s., ř
edite
lstv
í – 2
. pat
roSt
áňa
Kubi
ncov
á, 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
25. 2
.Kl
inik
a on
kolo
gie
a ra
diot
erap
ie
FN H
rade
c Kr
álov
é5.
kon
fere
nce
všeo
b. s
este
r a ra
diol
. asi
sten
tůN
ové
Adal
bert
inum
, Vel
ké n
áměs
tí 32
, H. K
rálo
vépl
asie
va@
fnhk
.cz
25.–
26. 2
.Sd
ruže
ní p
rakt
. lék
ařů,
Sdr
užen
í pra
kt.
léka
řů p
ro d
ěti a
dor
ost a
ČA
SM
ožno
sti s
ledo
vání
kva
lity
posk
yt. z
drav
. péč
e v
ordi
-na
cích
pra
kt. l
ékař
ů TO
P H
otel
, Pra
haht
tp://
ahou
.cz/
kong
res/
, lill
y@ah
ou.c
z
26. 2
.ČA
S: in
tern
í sek
ceKo
nfer
ence
inte
rníc
h ob
orů
Kong
reso
vý s
ál N
em. N
a H
omol
ce, P
raha
jana
.hru
skov
á@vf
n.cz
28. 2
.–2.
3.
FTN
sP, P
raha
Cert
if. z
ákl.
kurs
Baz
ální
stim
ulac
eFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
únor
ČAS:
regi
on H
rade
c Kr
álov
éKo
nfer
ence
: Kom
unik
ace
s pa
cien
tem
FN
Hra
dec
Král
ové
Bc. I
vana
Šla
isov
á, te
l.: 4
95 8
32 6
10 s
lais
iva@
fnhk
.cz
únor
du
ben
ČAS:
regi
on M
otol
Sem
inář
: Ces
ta k
cel
ostn
í péč
i o v
ážně
nem
ocné
FN M
otol
, Pra
hasy
lvie
.kre
ckov
a@se
znam
.cz
3.–
4. 3
.N
euro
chir.
klin
ika
FN B
rno,
pro
f. M
. Sm
rčka
Inte
nz. p
éče
v ne
uroc
hiru
rgii
(urč
. pro
NLZ
P)Bo
by C
entr
um, B
rno
J. Be
zrou
ková
, jbe
zrou
k@fn
brno
.cz,
tel:
532
233
753
8. 3
. Če
ská
spol
. pod
pory
zdr
aví,
ČAS:
se
kce
prim
. ses
ter,
Uro
gyn.
spo
lečn
ost
10. k
onfe
renc
e In
coFo
ra: I
nkon
tinen
ce v
prim
ární
péč
iFT
NsP
, Pra
haRe
nata
Hav
lová
, Čes
ká s
pole
čnos
t pod
pory
zdr
aví,
Hav
lo-
va@
cspz
.cz,
+42
0 26
1 08
3 18
6, +
420
724
207
874
9. 3
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Výž
iva
u on
kol.
paci
entů
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
17. 3
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Zac
háze
ní s
léky
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
17. 3
. Ú
TPO
1. L
F U
K a
ČAS:
sek
ce s
este
r v
prim
. péč
iKu
rs: P
erife
rní ž
ilní k
anyl
ace
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4
(are
ál F
TNsP
, pav
. A1,
1. p
.)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z,
Tel.:
261
083
395
21. 3
.–1.
4.
FTN
sP, P
raha
Spec
. stu
dium
v A
RIP,
Mod
ul R
ole
sest
ry s
peci
alis
tky
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4A
lena
Kov
ářov
á, a
lena
.kov
arov
a@ft
n.cz
, tel
.: 26
1 08
3 41
8
22. 3
.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: To
xiko
man
ie, z
ávis
lost
iFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
23. 3
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Teku
tiny
a fla
voni
dyFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
23. 3
., 10
hod
.Pr
ezid
ium
ČA
SFó
rum
del
egát
ů ČA
S –
volb
yH
otel
DU
O, P
raha
ww
w.cn
na.cz
24. 3
. ČA
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Psyc
hiat
rické
oše
třov
atel
ství
Konf
ekčn
í sál
, PL
Kosm
onos
yM
gr. L
ucie
Kop
alov
á, S
ZŠ a
VO
ŠZ, B
ožen
y N
ěmco
vé 4
82,
M. B
oles
lav,
mob
il: 6
07 2
58 3
38, l
ucie
.kop
alov
a@se
znam
.cz
24. 3
. a 1
3. 1
0.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: K
ardi
opul
mon
ální
resu
scita
ceO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
25.–
26. 3
.Lá
zně
Luha
čovi
ceXV
III. l
uhač
ovic
ké d
ny, s
este
r. se
kce:
Oše
tř. p
éče
o pa
ci-
enty
s re
spir.
one
m.
Luha
čovi
ceM
UD
r. Ev
a Ša
bová
26. 3
.Se
nolo
gick
á se
kce
ČGPS
ČSL
JEP
12. k
onfe
renc
e o
nem
ocec
h pr
suVe
lká
posl
uchá
rna
FN M
otol
, V Ú
valu
84,
Pra
ha 5
Pave
l.Str
nad@
lfmot
ol.c
uni.c
z
28. 3
.–1.
4.
teor
. čás
tFT
NsP
, Pra
haCe
rtif.
kur
s: D
louh
odob
á U
PV,
Pro
mim
opra
ž. z
ájem
ce h
raz.
z p
roje
ktu
MZ
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4M
gr. J
aros
lava
Žiž
ková
, DiS
., ja
rosl
ava.
zizk
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
256
29. 3
.ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
átní
kon
fere
nce
mik
robi
olog
ický
ch la
bora
ntů
Brno
scer
na@
fnbr
no.c
z
30. 3
.ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
át. k
onf.:
- Zdr
avot
ní la
bora
nt v
dia
gnos
tické
péč
iFN
Mot
ol, P
raha
Mgr
. Mar
tina
Bune
šová
, mbu
neso
va@
sezn
am.c
z
břez
enČA
S: re
gion
Mot
olSe
min
ář: M
ykol
ogic
ká o
nem
ocně
ní k
ůže
a ne
htů
FN M
otol
, Pra
haha
na.c
erna
@fn
mot
ol.c
z
1. 4
. Ú
TPO
1. L
F U
K a
ČAS:
sek
ce s
este
r v
prim
. péč
iPr
ac. d
en M
arty
Sta
ňkov
é II:
Akt
uáln
í otá
zky
ve v
zděl
. ne
léka
ř. zd
rav.
pra
covn
íků
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4
(are
ál F
TNsP
, pav
ilon
A1,
1. p
.)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, ose
tro@
lf1.c
uni.c
z,
Tel.:
261
083
538
7.–8
. 4.
ARO
, Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce Ú
stí n
. L.
Žalu
dovy
dny
Hot
el C
lario
n, Ú
stí n
ad L
abem
dani
el.n
alos
@ m
nul.c
z
8.–1
0. 4
.Sd
ruže
ní k
řesť
ansk
ých
zdra
votn
íků
(SKZ
)XX
. kon
fere
nce
SKZ:
Výz
vy v
med
icín
ě pr
o 21
. sto
letí
SOŠ
info
rmat
iky
a sp
ojů,
Čic
hnov
a 23
, Brn
oin
fo@
skzc
r.cz,
ww
w.s
kzcr
.cz
10.–
14. 4
.Sp
oleč
nost
pro
náv
ykov
é ne
moc
i ČLS
JEP
AT K
onfe
renc
e 20
11Př
ehra
da S
ečPh
Dr.
Mat
úš Š
ucha
, Ph.
D.,
cai@
adik
tolo
gie.
cz
12. 4
. N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.VI
. čes
kobu
děj.
odb.
kon
fere
nce:
Pr
oble
mat
ika
hoje
ní ra
nH
otel
Gom
el, Č
eské
Bud
ějov
ice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz, 7
23 8
47 0
04, 3
87 8
72 0
15
13. 4
.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.D
en ji
hoče
skéh
o ka
rdio
ncen
tra
Tow
nshe
nd In
t. Sc
hool
, Hlu
boká
nad
Vlta
vou
Prim
. MU
Dr.
Fran
tišek
Touš
ek, F
ESC,
to
usek
@ne
mcb
.cz,
387
874
301
13.–
14. 4
.N
árod
ní tk
áňov
é Ce
ntru
m, a
. s.,
a
Tkáň
ová
bank
a FN
Brn
oBi
oim
plan
tolo
gie
2011
Hol
iday
In, B
rno
tk.b
anka
@fn
brno
.cz
14. 4
. a 1
0. 1
1.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: P
erio
p. p
éče
v ch
ir.:
Příp
rava
nem
. k o
pera
ci, p
oope
r. pé
čeO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
15. 4
.ČS
NM
a Č
AS:
sek
ce n
ukle
ární
med
icín
yXV
II. p
raco
vní d
en s
ekce
NeZ
P ČS
NM
a Č
AS
Prah
a, L
ékař
ský
dům
Mile
na M
atys
ová,
mile
na.m
atys
ova@
fnhk
.cz,
Vl
asta
Mík
ová,
vla
sta.
mik
ova@
fnol
.cz
15.–
16. 4
. Pr
even
ce 2
000,
s. r.
o.
Odb
orný
kur
s ly
mfo
-tap
ingu
Lo
ndýn
ská
59, P
raha
2te
l: 22
1 62
0 21
4, in
fo@
prev
ence
2000
.cz
16. 4
.ČA
S: p
neum
olog
ická
sek
ce
X. k
onfe
renc
e se
kce:
Nal
éhav
é st
avy
v pn
eum
ol.
Nem
ocni
ce N
a H
omol
ce, P
raha
Eva
Feke
teov
á, fe
kete
ova@
lery
med
.cz
2. d
ekád
a du
bna
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
Den
jiho
česk
ého
kard
ioce
ntra
Tow
nshe
nd In
t. Sc
hool
, Hlu
boká
nad
Vlta
vou
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
387
872
015
20. 4
.Ps
ychi
atric
ká s
ekce
ČA
SPo
sto
pách
psy
chia
tric
kého
oše
třov
atel
ství
XIV
.Ú
VN P
raha
, kon
gres
ové
cent
rum
Mgr
. Tom
áš P
etr,
tom
as.p
etr@
uvn.
cz
21.–
22.
4.
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
XI. T
imro
vy d
ny (o
ftal
mol
ogie
)Ba
zilik
a, Č
eské
Bud
ějov
ice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
387
872
015
21.–
22. 4
.M
OÚ
Brn
o, Č
AS
Konf
eren
ce p
ro n
elék
ař. z
drav
. pra
covn
íky,
BO
D 2
011
BVV,
pav
ilon
A, B
rno
Eva
Čech
man
ová,
cec
hman
ova@
mou
.cz,
ww
w.m
ou.c
z
27. 4
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Ro
zdíl.
i str
av. v
e sv
ětě
– A
sie
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, jar
osla
va.p
olak
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
252
27. 4
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Celo
ústa
vní k
onfe
renc
e: M
oder
ní o
šetř
. v 2
1. s
tol.
– VI
II.Ki
no „9
9“, Z
ahra
dní 7
64, K
olín
IVSt
áňa
Kubi
ncov
á, 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
Dat
umPo
řada
tel
náz
ev a
kce
(tém
a)M
ísto
Kont
akt
pŘeH
led
VZd
ĚlÁV
acíc
H a
Kcí (
lede
n 20
11 –
dub
en 2
011)
FLORENCE 1/2011 29
26. 1
.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: M
anip
ulat
ivní
cho
vání
ve
vzta
hu
nadř
ízen
ý a
podř
ízen
ýFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
27. 1
. a 2
3. 6
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: O
š. pé
če u
pac
. na
neur
olog
ii v
kost
ceO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
27.–
28. 1
.Če
ská
spol
. pro
léčb
u rá
ny,
SLR,
FZS
UP,
PKN
, a. s
.IX
. cel
ostá
t. ko
ngre
s m
ezio
bor.
spol
uprá
ce
při l
éčbě
ran
a ko
žníc
h de
fekt
ůPa
rdub
ice
sekr
etar
iat@
cslr.
cz
27.–
28. 1
.1.
LF
UK
2. p
ražs
ké m
ezio
bor.
onko
logi
cké
kolo
kviu
mCl
ario
n Co
ngre
ss H
otel
Pra
que,
Pra
ha 9
We
mak
e m
edia
, inf
o@w
emak
emed
ia.c
z
1.–2
. 2.
Stom
atol
ogic
ká k
linik
a LF
UK
a
FN v
Hra
dci K
rálo
véPr
even
ce v
e st
omat
olog
ii pr
o se
stry
I (1
. čás
t)St
omat
ol. k
linik
a LF
UK
a FN
HK
– po
sluc
hárn
aKv
ěta
Prou
zová
, DiS
., pr
ouzk
ve@
fnhk
.cz,
495
833
312
, Le
nka
Baža
ntov
á, b
azan
tova
l@lfh
k.cu
ni.c
z, 4
95 8
32 1
02
8. 2
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Del
irant
ní s
tavy
u s
enio
růFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
9. 2
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Ro
zdíl.
str
av. v
e sv
ětě
– Ev
ropa
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
16. 2
.Ú
stav
teor
ie a
pra
xe o
šetř
ovat
elst
ví,
1. L
F U
K a
ČAS:
sek
ce s
este
r v p
rim. p
éči
Sem
inář
: Zák
ony
a vy
hláš
ky v
prá
ci s
este
r II
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4
(are
ál F
TNsP
, pav
. A1,
1. p
.)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z,
Tel.:
261
083
395
16.–
17. 2
.FT
NsP
, Pra
haCe
rtif.
kur
s: O
šetř
. péč
e o
cévn
í vst
upy,
Pr
o m
imop
raž.
záj
emce
hra
z. z
pro
jekt
u M
ZFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Mgr
. Jar
osla
va Ž
ižko
vá, D
iS.,
jaro
slav
a.zi
zkov
a@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
83 2
56
21.–
23. 2
.FT
NsP
, Pra
haCe
rtif.
kur
s: S
yste
miz
ace
a ho
dnoc
. kva
lity
nutr
. péč
eFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Mgr
. Han
a Kr
ampe
rová
, han
a.kr
ampe
rova
@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
82 4
11
24. 2
. a 2
2. 9
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: O
š. pé
če n
a in
tern
ím o
dd.
z po
hled
u zd
rav.
ses
try
ON
K, a
.s., ř
edite
lstv
í – 2
. pat
roSt
áňa
Kubi
ncov
á, 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
25. 2
.Kl
inik
a on
kolo
gie
a ra
diot
erap
ie
FN H
rade
c Kr
álov
é5.
kon
fere
nce
všeo
b. s
este
r a ra
diol
. asi
sten
tůN
ové
Adal
bert
inum
, Vel
ké n
áměs
tí 32
, H. K
rálo
vépl
asie
va@
fnhk
.cz
25.–
26. 2
.Sd
ruže
ní p
rakt
. lék
ařů,
Sdr
užen
í pra
kt.
léka
řů p
ro d
ěti a
dor
ost a
ČA
SM
ožno
sti s
ledo
vání
kva
lity
posk
yt. z
drav
. péč
e v
ordi
-na
cích
pra
kt. l
ékař
ů TO
P H
otel
, Pra
haht
tp://
ahou
.cz/
kong
res/
, lill
y@ah
ou.c
z
26. 2
.ČA
S: in
tern
í sek
ceKo
nfer
ence
inte
rníc
h ob
orů
Kong
reso
vý s
ál N
em. N
a H
omol
ce, P
raha
jana
.hru
skov
á@vf
n.cz
28. 2
.–2.
3.
FTN
sP, P
raha
Cert
if. z
ákl.
kurs
Baz
ální
stim
ulac
eFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
únor
ČAS:
regi
on H
rade
c Kr
álov
éKo
nfer
ence
: Kom
unik
ace
s pa
cien
tem
FN
Hra
dec
Král
ové
Bc. I
vana
Šla
isov
á, te
l.: 4
95 8
32 6
10 s
lais
iva@
fnhk
.cz
únor
du
ben
ČAS:
regi
on M
otol
Sem
inář
: Ces
ta k
cel
ostn
í péč
i o v
ážně
nem
ocné
FN M
otol
, Pra
hasy
lvie
.kre
ckov
a@se
znam
.cz
3.–
4. 3
.N
euro
chir.
klin
ika
FN B
rno,
pro
f. M
. Sm
rčka
Inte
nz. p
éče
v ne
uroc
hiru
rgii
(urč
. pro
NLZ
P)Bo
by C
entr
um, B
rno
J. Be
zrou
ková
, jbe
zrou
k@fn
brno
.cz,
tel:
532
233
753
8. 3
. Če
ská
spol
. pod
pory
zdr
aví,
ČAS:
se
kce
prim
. ses
ter,
Uro
gyn.
spo
lečn
ost
10. k
onfe
renc
e In
coFo
ra: I
nkon
tinen
ce v
prim
ární
péč
iFT
NsP
, Pra
haRe
nata
Hav
lová
, Čes
ká s
pole
čnos
t pod
pory
zdr
aví,
Hav
lo-
va@
cspz
.cz,
+42
0 26
1 08
3 18
6, +
420
724
207
874
9. 3
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Výž
iva
u on
kol.
paci
entů
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
17. 3
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Zac
háze
ní s
léky
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
17. 3
. Ú
TPO
1. L
F U
K a
ČAS:
sek
ce s
este
r v
prim
. péč
iKu
rs: P
erife
rní ž
ilní k
anyl
ace
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4
(are
ál F
TNsP
, pav
. A1,
1. p
.)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z,
Tel.:
261
083
395
21. 3
.–1.
4.
FTN
sP, P
raha
Spec
. stu
dium
v A
RIP,
Mod
ul R
ole
sest
ry s
peci
alis
tky
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4A
lena
Kov
ářov
á, a
lena
.kov
arov
a@ft
n.cz
, tel
.: 26
1 08
3 41
8
22. 3
.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: To
xiko
man
ie, z
ávis
lost
iFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
23. 3
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Teku
tiny
a fla
voni
dyFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.cz
, tel
.: 261
083
252
23. 3
., 10
hod
.Pr
ezid
ium
ČA
SFó
rum
del
egát
ů ČA
S –
volb
yH
otel
DU
O, P
raha
ww
w.cn
na.cz
24. 3
. ČA
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Psyc
hiat
rické
oše
třov
atel
ství
Konf
ekčn
í sál
, PL
Kosm
onos
yM
gr. L
ucie
Kop
alov
á, S
ZŠ a
VO
ŠZ, B
ožen
y N
ěmco
vé 4
82,
M. B
oles
lav,
mob
il: 6
07 2
58 3
38, l
ucie
.kop
alov
a@se
znam
.cz
24. 3
. a 1
3. 1
0.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: K
ardi
opul
mon
ální
resu
scita
ceO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
25.–
26. 3
.Lá
zně
Luha
čovi
ceXV
III. l
uhač
ovic
ké d
ny, s
este
r. se
kce:
Oše
tř. p
éče
o pa
ci-
enty
s re
spir.
one
m.
Luha
čovi
ceM
UD
r. Ev
a Ša
bová
26. 3
.Se
nolo
gick
á se
kce
ČGPS
ČSL
JEP
12. k
onfe
renc
e o
nem
ocec
h pr
suVe
lká
posl
uchá
rna
FN M
otol
, V Ú
valu
84,
Pra
ha 5
Pave
l.Str
nad@
lfmot
ol.c
uni.c
z
28. 3
.–1.
4.
teor
. čás
tFT
NsP
, Pra
haCe
rtif.
kur
s: D
louh
odob
á U
PV,
Pro
mim
opra
ž. z
ájem
ce h
raz.
z p
roje
ktu
MZ
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4M
gr. J
aros
lava
Žiž
ková
, DiS
., ja
rosl
ava.
zizk
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
256
29. 3
.ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
átní
kon
fere
nce
mik
robi
olog
ický
ch la
bora
ntů
Brno
scer
na@
fnbr
no.c
z
30. 3
.ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
át. k
onf.:
- Zdr
avot
ní la
bora
nt v
dia
gnos
tické
péč
iFN
Mot
ol, P
raha
Mgr
. Mar
tina
Bune
šová
, mbu
neso
va@
sezn
am.c
z
břez
enČA
S: re
gion
Mot
olSe
min
ář: M
ykol
ogic
ká o
nem
ocně
ní k
ůže
a ne
htů
FN M
otol
, Pra
haha
na.c
erna
@fn
mot
ol.c
z
1. 4
. Ú
TPO
1. L
F U
K a
ČAS:
sek
ce s
este
r v
prim
. péč
iPr
ac. d
en M
arty
Sta
ňkov
é II:
Akt
uáln
í otá
zky
ve v
zděl
. ne
léka
ř. zd
rav.
pra
covn
íků
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4
(are
ál F
TNsP
, pav
ilon
A1,
1. p
.)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, ose
tro@
lf1.c
uni.c
z,
Tel.:
261
083
538
7.–8
. 4.
ARO
, Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce Ú
stí n
. L.
Žalu
dovy
dny
Hot
el C
lario
n, Ú
stí n
ad L
abem
dani
el.n
alos
@ m
nul.c
z
8.–1
0. 4
.Sd
ruže
ní k
řesť
ansk
ých
zdra
votn
íků
(SKZ
)XX
. kon
fere
nce
SKZ:
Výz
vy v
med
icín
ě pr
o 21
. sto
letí
SOŠ
info
rmat
iky
a sp
ojů,
Čic
hnov
a 23
, Brn
oin
fo@
skzc
r.cz,
ww
w.s
kzcr
.cz
10.–
14. 4
.Sp
oleč
nost
pro
náv
ykov
é ne
moc
i ČLS
JEP
AT K
onfe
renc
e 20
11Př
ehra
da S
ečPh
Dr.
Mat
úš Š
ucha
, Ph.
D.,
cai@
adik
tolo
gie.
cz
12. 4
. N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.VI
. čes
kobu
děj.
odb.
kon
fere
nce:
Pr
oble
mat
ika
hoje
ní ra
nH
otel
Gom
el, Č
eské
Bud
ějov
ice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz, 7
23 8
47 0
04, 3
87 8
72 0
15
13. 4
.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.D
en ji
hoče
skéh
o ka
rdio
ncen
tra
Tow
nshe
nd In
t. Sc
hool
, Hlu
boká
nad
Vlta
vou
Prim
. MU
Dr.
Fran
tišek
Touš
ek, F
ESC,
to
usek
@ne
mcb
.cz,
387
874
301
13.–
14. 4
.N
árod
ní tk
áňov
é Ce
ntru
m, a
. s.,
a
Tkáň
ová
bank
a FN
Brn
oBi
oim
plan
tolo
gie
2011
Hol
iday
In, B
rno
tk.b
anka
@fn
brno
.cz
14. 4
. a 1
0. 1
1.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: P
erio
p. p
éče
v ch
ir.:
Příp
rava
nem
. k o
pera
ci, p
oope
r. pé
čeO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
15. 4
.ČS
NM
a Č
AS:
sek
ce n
ukle
ární
med
icín
yXV
II. p
raco
vní d
en s
ekce
NeZ
P ČS
NM
a Č
AS
Prah
a, L
ékař
ský
dům
Mile
na M
atys
ová,
mile
na.m
atys
ova@
fnhk
.cz,
Vl
asta
Mík
ová,
vla
sta.
mik
ova@
fnol
.cz
15.–
16. 4
. Pr
even
ce 2
000,
s. r.
o.
Odb
orný
kur
s ly
mfo
-tap
ingu
Lo
ndýn
ská
59, P
raha
2te
l: 22
1 62
0 21
4, in
fo@
prev
ence
2000
.cz
16. 4
.ČA
S: p
neum
olog
ická
sek
ce
X. k
onfe
renc
e se
kce:
Nal
éhav
é st
avy
v pn
eum
ol.
Nem
ocni
ce N
a H
omol
ce, P
raha
Eva
Feke
teov
á, fe
kete
ova@
lery
med
.cz
2. d
ekád
a du
bna
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
Den
jiho
česk
ého
kard
ioce
ntra
Tow
nshe
nd In
t. Sc
hool
, Hlu
boká
nad
Vlta
vou
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
387
872
015
20. 4
.Ps
ychi
atric
ká s
ekce
ČA
SPo
sto
pách
psy
chia
tric
kého
oše
třov
atel
ství
XIV
.Ú
VN P
raha
, kon
gres
ové
cent
rum
Mgr
. Tom
áš P
etr,
tom
as.p
etr@
uvn.
cz
21.–
22.
4.
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
XI. T
imro
vy d
ny (o
ftal
mol
ogie
)Ba
zilik
a, Č
eské
Bud
ějov
ice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
387
872
015
21.–
22. 4
.M
OÚ
Brn
o, Č
AS
Konf
eren
ce p
ro n
elék
ař. z
drav
. pra
covn
íky,
BO
D 2
011
BVV,
pav
ilon
A, B
rno
Eva
Čech
man
ová,
cec
hman
ova@
mou
.cz,
ww
w.m
ou.c
z
27. 4
.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Ro
zdíl.
i str
av. v
e sv
ětě
– A
sie
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosl
ava
Polá
ková
, jar
osla
va.p
olak
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
252
27. 4
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Celo
ústa
vní k
onfe
renc
e: M
oder
ní o
šetř
. v 2
1. s
tol.
– VI
II.Ki
no „9
9“, Z
ahra
dní 7
64, K
olín
IVSt
áňa
Kubi
ncov
á, 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
Pozn
ámka
: pod
barv
ené
akce
poř
ádá
ČAS.
Úpl
ný p
řehl
ed v
zděl
ávac
ích
akcí
201
1 na
jdet
e na
ww
w.fl
oren
ce.c
z. V
zděl
ávac
í akc
e IP
VZ p
ro z
drav
otní
ky n
elék
aře,
lede
n 20
11 –
dub
en 2
011,
přih
lášk
y a
dalš
í inf
orm
ace
najd
ete
na w
ww
.ipvz
.cz.
rozs
áhlý
pře
hled
akc
í tak
é na
web
u
ww
w.fl
oren
ce.c
zfa
cebo
ok F
LORE
NCE
pros
tor p
ro v
zkaz
y a
kom
unik
aci
30 FLORENCE 1/2011
RECENzOvaNý čLáNEkRECENzOvaNý čLáNEk
pracovníci ve stejných pozicích by měli mít stejné nebo podobné pracovní náplněV personalistice lze najít řadu dokumentů, které musí vypracovat a vést personalista nebo personální úsek každé organizace. Patří sem rovněž popis pracovní činnosti pracovníka, který vymezuje základní pracovní povinnosti a činnosti každého zaměstnance. Pracovní smlouvy se na tento dokument často také odvolávají. Vytváření popisů pracovních činností není jednoduchou záležitostí, má je v kompetenci personální nebo právní úsek a tvoří součást personální dokumentace každého jedince v organizaci. Pracovníci, kteří pracují ve stejných pracovních pozicích, avšak v různých organizacích, by měli mít stejné nebo velice podobné pracovní náplně. To je velice důležité například při změně zaměstnavatele (když například zdravotnický pracovník přechází z jedné nemocnice do druhé, avšak bude pracovat ve stejné pozici).
Výchozím předpokladem tohoto výzkumu je hypotéza, podle které staniční a vrchní sestry ve všech nemocnicích v České republice nezávisle na zřizovateli vykonávají stejné činnosti. Proto by i personální dokumentace v podobě popisů pracovních činností mohla mít společný základ.
Souhrn: Článek se zabývá tvorbou personální dokumentace, a to především popisů pracovních činností vrchních a staničních sester. Podkladem pro napsání tohoto příspěvku byly popisy pracovních činností ze tří fakultních nemocnic, dvou krajských nemocnic a jedné vojenské nemocnice v České republice. Na základě komparace interních personálních dokumentů bylo zjištěno, že v nemocniční praxi neexistuje jednotný vzorový personální dokument popisující pracovní náplň staniční a vrchní sestry, ani metodický postup jeho tvorby. Proto byly na základě analýzy získaných popisů pracovních činností vytvořeny vlastní pracovní náplně vrchních a staničních sester, které lze použít ve všech nemocnicích, ze kterých byly dokumenty získány, nezávisle na velikosti a zřizovateli nemocnice.Klíčová slova: zdravotnictví – nemocnice – personalistika – vrchní sestra – staniční sestra – popis pracovních činností – analýza – komparace.
(The research of job descriptions head and department nurses)Summary: The paper deals with creation personnel documentation, especially job descriptions of head and department nurses. The background for writing this paper were job descriptions from three faculty hospitals, two regional hospitals and one army hospital in the Czech republic. There was found that unified example personal document which describes work load department and head nurses and methodological of their creation in hospital s praxis doesn’t exist on the base of comparison these internal personal documents. Therefore were created own job descriptions of department and head nurses on the base of analysis obtained job descriptions which we can use in all hospitals independent on size and founder of the hospital where the documents were obtained. Key words: health care – hospitals – personnel management – head nurse – department nurse – job description – analysis – comparison.
VýZKumNÉ SdĚleNí
VýZKum popiSŮ pracoVNícH ČiNNoStí VrcHNícH a StaNiČNícH SeSter
ing. Tomáš kotrba, Ph.d.Ústav managementu, Mende-lova univerzita, Brno
porovnání pracovních činností různých organizacíPodkladem pro napsání tohoto příspěvku byly popisy pracovních činností ze tří fakultních nemocnic, dvou krajských a jedné vojenské nemocnice. Nemocnice nejsou v článku záměrně citovány. Dokumenty byly získány přímo od náměstkyň pro ošetřovatelskou péči/hlavních sester a bylo s nimi zacházeno jako s velice důvěrným materiálem, který nebude nikde zveřej
něn. Autor je získal pouze pro vědecké účely svého výzkumu. Cílem výzkumu bylo porovnat popisy pracovních činností více organizací a pomocí jejich analýzy vytvořit jednotný personální dokument pro zkoumané organizace.
Neexistuje jednotná metodika vytváření popisů pracovních činností Na základě analýzy interních personálních dokumentů spolupracujících
Ilustrační foto Václav Kříž
FLORENCE 1/2011 31
RECENzOvaNý čLáNEk
RECENzOvaNý čLáNEk
nemocnic (a konzultací s náměstkyněmi/hlavními sestrami) bylo zjištěno, že každá organizace si sama vytváří své vlastní popisy pracovních činností. Rovněž jednotná metodika vytváření popisů pracovních činností neexistuje. Proto se tyto dokumenty v jednotlivých spolupracujících nemocnicích velice liší.
různá pojetí pracovních činnostíV extrémních případech jde o stručné jednostránkové vymezení pracovních činností v podobě obecných formulací, odkazující na nejrůznější legislativní dokumenty (zákony, nařízení a vyhlášky), které z právního hlediska ovlivňují pracovní oblast zaměstnance. Dále jsou zde odkazy na interní nemocniční dokumenty (etický kodex chování a jednání zaměstnance, organizační řád, vyhlášky a nařízení ředitele apod.). Výhoda tohoto pojetí popisu pracovních činností je v jeho jednoduchosti a přehlednosti, a to jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele, který jej může lehce upravovat (například o novely legislativních dokumentů), případně doplnit odkazy na další dokumenty. Nevýhodný je pro samotného zaměstnance, který musí dohledat všechny dokumenty a podrobně se s nimi seznámit. Svým podpisem rovněž ztvrzuje, že byl s nimi seznámen. Měl by tedy vědět, co podepisuje a k čemu se zavazuje.
V druhém krajním případě šlo o velice podrobné vymezení pracovních činností a povinností vrchní a staniční sestry (sepsáno bylo přibližně sedmdesát konkrétních bodů). Popis pracovních činností byl rozpracován do nejmenších detailů, které nebyly nijak seřazeny, případně rozřazeny do jednotlivých tematických oblastí. Výhodou takto pojatého personálního dokumentu byla vysoká míra konkrétnosti, kdy zaměstnanci musí být po přečtení jasné, co se od něj očekává. Nevýhodou je vyšší míra nepřehlednosti. Tvůrce dokumentu může navíc v tomto případě opomenout nějakou důležitou zásadu.
Popis pracovní činnosti vrchní sestry je oproti popisu pracovní činnosti staniční sestry ve všech spolupracujících nemocnicích více a podrobněji rozpracován. Důvodem mohou být vyšší nároky na tuto pracovní pozici.
Na základě porovnání všech získaných popisů pracovních činností vytvořil autor tohoto článku vlast
ní návrh, a to jak pro staniční, tak pro vrchní sestru. Dokumentace obsahuje odkazy na nejdůležitější legislativní dokumenty a dále konkrétní vymezení pracovních činností, které jsou z důvodu vyšší přehlednosti rozřazeny do těchto skupin: obecné a legislativ-ní předpisy, odborné činnosti, výchovné a vzdělávací činnosti, manažerské čin-nosti, kontrolní činnosti a ekonomické činnosti. V dokumentu jsou samozřejmě vymezeny kvalifikační předpoklady, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, a je zde uvedena charakteristika pracovní funkce.
pracovní činnosti staniční sestryPracovní činnosti staniční sestry mají spíše operativní charakter, protože se týkají převážně každodenních, opakujících se činností a úkolů. Staniční sestra může být nadřízenou pro funkce: všeobecné zdravotní sestry specialistky, všeobecné zdravotní sestry, zdravotnické asistenty, ošetřovatelky a sanitářky. Počet a struktura podřízených závisí na jednotlivých odděleních. Následuje příklad manažerských požadavků na tuto pozici. Všechny požadavky jsou určeny pouze pro oddělení, ve kterém je staniční sestra zařazena, a jí podřízené:• Zodpovídá za personální politiku
pracoviště a hospodaření pracoviště. • Realizujeadeleguječinnostvošet
řovatelském týmu, koordinuje členy týmu.
• Sestavuje plán seminářů na svémúseku, zajišťuje jejich realizaci.
• Ve spolupráci s vrchní sestrou sestavuje plán osobního a profesního rozvoje pracovníků.
• Organizujepracovní činnost ošetřovatelského týmu na svěřeném úseku. Sestavuje měsíční rozpis služeb a dbá na účelné rozložení personálu dle zátěže.
• Realizujeplánnástupní praxe absolventů a průběžně provádí jejich hodnocení.
• Vespoluprácisvrchnísestrouprovádí hodnocení pracovníků jako podklad pro osobní hodnocení a odměny.
• Vespoluprácisvrchnísestrouřešípřípadné spory na pracovišti.
• Organizujeavedepracovníporadyošetřovatelského týmu.
• Provádíkontrolníčinnostdleplánu nemocnice, provádí stálé a namátkové kontroly.
• Kontrolujeměsíčnívýkazyošetřovatelského týmu a včas je předává vrchní sestře.
pracovní činnosti vrchní sestryVelké požadavky jsou rovněž kladeny na vrchní sestru, která pracuje na střední úrovni řízení a má v kompetenci veškerou administrativu, organizaci práce svých podřízených a plánování práce. Jejím úkolem je zajistit celkový provoz pracoviště. To se však odvíjí vždy od podmínek konkrétní kliniky. Vrchní sestra má vyšší odpovědnost, ale také pravomoci. Pro své povolání musí mít koncepční myšlení, protože řeší spíše úkoly taktického a strategického rázu. Manažerské požadavky u vrchní sestry jsou určeny pouze pro kliniku, ve které je zaměstnanec zařazen:• Odpovídá za personální politiku
a hospodaření pracoviště.• Realizujeadeleguječinnostvošet
řovatelském týmu.• Vedezapracováníunovýchpracov
níků a absolventů, určuje ve spolupráci se staniční sestrou školitele.
• Připravujeplányseminářůazajišťuje jejich realizaci.
• Sestavujepropracovníkyplányosobního a profesního rozvoje, zajišťuje účast na vzdělávacích akcích nemocnice a jiných organizací. Je povinna vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, k čemuž vede své podřízené.
• Řídí provádění ošetřovatelskéhoprocesu na své klinice, pravidelně sleduje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, koordinuje činnost ošetřovatelského týmu, sleduje vytíženost pracovníků, uskutečňuje jejich přesuny.
• Plánuje, řídí, koordinuje a vyhodnocuje celkovou klinickou ošetřovatelskou praxi a administrativní aspekty provozu oddělení, což zahrnuje řízení finančních, materiálních a lidských zdrojů.
• Sledujeazajišťujeplněníplánupracovníků, zajišťuje jejich rozmístění dle ošetřovatelské zátěže.
• Upřesňuje pracovní náplně a seznamuje s nimi nové pracovníky.
• Provádí přijímání a propouštěníveškerého ošetřovatelského personálu ve spolupráci s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči dle platné systemizace včetně změn v pracovních úvazcích, délce pracovních poměrů a rizikových skupin.
• Provádíhodnocenípracovníkůjako podklad pro osobní hodnocení a odměny.
• Připravuje podklady pro dlouhodobé plánování materiálnětechnického zabezpečení pracoviště a plán stavu pracovníků.
34 FLORENCE 1/2011
s. 34
Téma 1: Krok za krokem v zákla-dech hojení ran
s. 39
Téma 2: Život s chronickou ránou
ZKuŠeNoSti Z praXe
KroK Za KroKem V ZÁKladecH HoJeNí raN
lÉČba rÁNy
Mgr. Markéta koutnáPoradna pro léčbu rány KARIM 1. LF UK a VFN, Praha
1973–1977: SZŠ, Mladá Boleslav; 1983: ukonč. postgrad. studium ARIP, KAR, VFN, Praha; 2007: ukonč. bakalář. studium ošetřovatelství, 1. LF UK, Praha; 2009: ukonč. magister. studium, Fakulta humanit. studií UK, kat. řízení a supervize v soc. a zdrav. organizacích; hlavní konzultantka pro léčbu rány VFN, Praha, členka předsednictva České společnosti pro léčbu rány
Souhrn: Vývoj moderního způsobu hojení ran začíná rozdělovat zdravotníky na ty, kteří se profilují v tomto způsobu hojení, a na ostatní respektující sice nové možnosti, avšak mající malé praktické zkušenosti. Pro druhou skupinu je určen tento jednoduchý přehled zahrnující základní skupiny s jejich vlastnostmi a reakcemi. Léčba metodou vlhkého hojení neznamená pouze použití speciálních terapeutických materiálů, ale zaměřuje se rovněž na systémový přístup v řešení rány s využitím všech specialistů s ohledem k etiologii rány.Klíčová slova: hojení ran – generické skupiny – zásady ošetřování ran – výběr krytí.
(Step by step in the basic of wound healing)Summary: The development of the modern way of healing divides health care workers to those who are increasingly profiled in this method of healing, and others, while respecting the new options, but having little experience. For the second group is assigned to a similar core group, including an overview of their properties and reactions. Treatment using the moist wound healing not only the therapeutic use of special materials, but also focuses on systematic approach to wound, using all specialists with regard to the etiology of the wound.Key words: wound healing – generics groups – guides wounds caregiving – choice of dressing.
ÚvodHojení ran prožívá v posledních letech svoje znovuzrození. Tato převratná změna se týká nejen používání specifických materiálů a komplexního přístupu v řešení problému, ale i zvýšeného zájmu ze strany lékařů, zdravotnických pracovníků i samotných pacientů. Každý rok představují společnosti nové materiály, objevují se stovky nových názvů. Pro lepší orientaci byly tyto materiály rozděleny podle účinku na generické skupiny tak, jak je tento systém využíván ve farmakologii. Je zcela zřejmé, že ti, kteří se věnují hojení ran jako doplňující činnosti (kromě svého základního zaměření), si nemohou udržet přehled o všech novinkách a využívat různá nabízená krytí. Přesto (v tuto dobu) zůstává několik základních skupin, s kterými je možné zajistit a léčit všechny typy ran. Alespoň jedním zástupcem z každé této generické skupiny by měla být vybavena jednotlivá oddělení nebo ordinace praktického lékaře, pokud se někdy věnují ošetření ran.
Kromě základních znaků typických pro určité stadium defektu, jako jsou sekrece, spodina rány, foetor nebo projevy v okolí, existují ještě další okolnosti ovlivňující volbu typu terapeutického materiálu.
co rozhoduje o výběru krytí?• mobilita pacienta – pro interval převazu,
způsob fixace;• inkontinence–intervalpřevazu,cenakrytí,
konzistence krytí;• komorbidity–očekávámečastékomplikace
– častěji vybíráme baktericidní krytí;• ročníobdobí–vlétěurčímekratšíinterval;• lokalita–možnostkontaminacemočí,stoli
cí, sputem, exkrety;• hloubka–proudrženímateriáluvlokalitě;• spoluprácepacienta–důvěravdodrženívšech
doporučení i respektování lokální léčby;• mentalitapacienta–krátkýčidlouhýinter
val převazu podle možností zapojení dalších pracovníků do ošetření – rodina, agentury domácí péče.
Odborné téma – Léčba rány
receNZoVaNý ČlÁNeK
Odborné téma – Léčba rány
Obr. 1. Reakci materiálu, projevy rány a kvalitu fixace sledujeme již při vzhledu sekundár-ního (savého) krytí. Obr. vlevo demonstruje silnou sekreci z rány s přítomností patogenu Pseudomonas aeruginosa. Fixace není dostačující, distálně sledujeme povrchovou exkoriaci, kterou je potřeba rovněž ošetřit a fixovat. Na obr. vpravo je vidět hemoragic-ká sekrece u pacienta s dekubitem. Na základě přecházejících informací lze uvažovat o vyčištění rány a krvácení z granulace, která je velmi křehká a může být poraněna i při minimálním podnětu. Druhou možností je pohmoždění tkáně v sakrální oblasti, například při manipulaci u pacienta s paraplegií. Podle těchto informací vybereme typ primárního i sekundárního krytí, interval převazu a způsob fixace.
Obr. 2. Aplikace obkladu na ránu: Dezinfekční roztoky ve formě obkladu čistí mechanicky ránu, odstraňují biofilm, zklidňují bolest. Průměrná doba aplikace je 20 minut.
Obr. 3. Množství hydrogelu se liší podle stadia rány, nekróza, povlak – více, granulace, epitelizace – méně, vždy alespoň v 0,5cm vrstvě
Obr. 4. Některá antiseptika reagují na ráně změnou vzhledu
Obr. 5. Reakce Suprasorbu X – phmb na ulceraci dolní končetiny
Obr. 6. Atrauman Ag impregnovaný nanočásticemi stříbra nemění po aplikaci na ránu vzhled ani po několika dnech
INZERCE
Odborné téma – Nutriční péče
44 FLORENCE 1/2011
ZKuŠeNoSti Z praXe
umĚlÁ KoJeNecKÁ VýžiVa
Pharmdr. Šárka erbanováLékárna Ústřední vojenské nemocnice Praha
1990–1998: gymnázium, Havlíčkův Brod; 1998–2003: Farmaceutická fakulta UK, Hra-dec Králové; od 2003: Lékárna ÚVN Praha, farmaceutka; 2004: doktorát v oboru far macie; 2007: atestace v oboru nemocniční lékárenství
Souhrn: Nejpřirozenějším zdrojem výživy pro novorozence a kojence je mateřské mléko, proto kojení představuje nejoptimálnější způsob stravy pro děti do 6 měsíců věku. Pokud se ale vyskytnou závažné problémy, proč dítě nelze plně kojit, nebo pokud nedostačuje příjem od matky, je nutno přistoupit k náhradní mléčné výživě. Její složení odpovídá potřebám věku a popř. přidruženým problémům, které dítě provázejí. Klíčová slova: kojenecká výživa – mateřské mléko.
(Powdered infant formula)Summary: Breast milk is the most natural source of nutrition for newborns and infants. Therefore, breastfeeding represets the optimal food for children until six months of age. In case of major problems with breastfeeding or in case of insufficient intake of breast milk, it is necessary to use infant formula. Composition of infant formula corresponds to nutritional needs of age, or to associated problems, that concern the baby.Key words: infant formula – breast milk.
ÚvodV České republice 95 procent matek zahájí kojení novorozence, ale pouze 35 % kojí dítě plně do šesti měsíců věku, což je doporučená doba výhradní výživy mateřským mlékem. Článek se zabývá jednotlivými typy umělé kojenecké výživy. Základním faktem ale zůstává, že optimální způsob výživy v prvních měsících života kojence je kojení (více informací na www.kojeni.cz).
mateřské mlékoMateřské mléko (MM) pokrývá plně nutriční potřebu do 6. měsíce života kojence a má i nenutriční – imunologický význam, je univerzální svým složením, obsahuje různé složky působící proti infekci. Je to např. paraaminobenzoová kyselina (PABA), která je nezbytná pro výživu střevních bakterií (a údajně působí i proti malárii), laktoferin, druhý nejvíce zastoupený protein v lidském mléku, jenž váže železo a blokuje růst některých bakterií (Es-cherichia coli, Salmonella) aj., a imunoglobulin A (IgA), protilátku chránící dítě před infekcí. MM rovněž obsahuje optimální množství aminokyselin cystinu, metioninu a taurinu, potřebných pro rozvoj nervové soustavy. Mateřské mléko má rovněž optimální teplotu a je v prsu okamžitě k dispozici.
Kravské mléko Nedoporučuje se podávat dětem do jednoho roku věku. Je u něj vysoké riziko vzniku alergií (alergie na bílkovinu kravského mléka – viz dále). Kravské mléko má vysoký obsah bílkovin a solí, což představuje velkou zátěž pro ledviny dítěte, zároveň je chudé na obsah železa, jódu a vitaminů, může vést až k chudokrevnosti kojence. Stejným způsobem se přistupuje i k jiným typům živočišných mlék, kde je také vysoké riziko vzniku alergií (kozí, ovčí mléko). Starším dětem se mlé
ko kravské může podávat, je ale chybou upřednostňovat mléka nízkotučná či odtučněná.
Požadavky na složení kojenecké výživy najdeme ve vyhlášce MZ ČR č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.
Kojenecká výživa pro donošené děti (základ – kravské mléko)Tato skupina se dále dělí na startovací (počáteční) a pokračovací formule. Svým složením odpovídá aktuálním potřebám dítěte daného věku.
Počáteční (startovací) formuleStartovací formule (k názvu mají připojenu číslici jedna) představují náhradu MM od narození do jednoho roku věku dítěte.
Obsahují tzv. adaptovanou bílkovinu, kde poměr syrovátkové bílkoviny a kaseinu je vyšší nebo roven jedné. Kasein je hlavním proteinem v kravském mléce a obvykle tvoří 80 % všech mléčných bílkovin. Syrovátka ve většině případů obsahuje okolo 12 % bílkovin a přes 60 % sacharidů (hlavně laktózu), vitaminy B1, B2, B6, B12, C a E. Z minerálních látek je bohatá na hořčík, fosfor, kalcium, draslík, sodík, zinek, niacin a biotin, obsahuje i některé tělu prospěšné kyseliny, jako jsou kyselina listová a pantotenová. Z uvedeného vyplývá, že syrovátka je mnohem bohatší na stavební kameny organismu a nepředstavuje takovou zátěž pro zpracování jako kasein. Některá počáteční mléka mají úmyslně vyšší obsah kaseinu, a proto je takové mléko více sytivé a používá se u některých dětí před spaním. Firmy označují tento typ různě – Hajaja, Good night, Forte, Extra aj.
Tuky v kojenecké výživě mají pokrýt maximálně 55 % energie. Formule musí obsahovat stanovený poměr esenciálních mastných kyselin linolové a linoleové, které lze přijímat pouze potravou a které jsou nezbytné pro syntézu pro
receNZoVaNý ČlÁNeK
Odborné téma – Nutriční péče
FLORENCE 1/2011 45
po zavedení prvních nemléčných příkrmů do stravy dítěte, tedy zhruba po ukončeném 6. měsíci. Nekryjí totiž plně potřeby dítěte, mají nižší energetickou hodnotu, nižší obsah bílkovin než mléka počáteční. Nemívají adaptovanou bílkovinu, ale obsah bílkovin je nižší, než je tomu v kravském mléce. Jsou fortifikovány železem, jódem, zinkem, obvykle i vitaminy A, D, C, E. V batolecím věku je možno použít buď pokračovací mléka, nebo speciální mléka pro batolata, většinou označovaná číslicí 3, která nabízí většina výrobců. Jde o plnotučné mléko fortifikované stopovými prvky a vitaminy. Množství vypitého mléka za den by se i v batolecím věku mělo pohybovat kolem 0,5 l/den.
modifikované fyziologické formuleMezi modifikované fyziologické formule řadíme mléka antiregurgitační, hypoantigenní a formule pro kojence se zažívacími potížemi.
Antiregurgitační mléka (proti ublinkávání)Ve 4. měsíci věku ublinkávají až 2/3 kojenců, což je způsobeno nezralostí v kardioezofageální junkci. Není tedy nutné paušálně řešit tento problém antiregurgitačními mléky (v názvu označena AR). U většiny případů stačí dietní a režimová opatření (zvýšená poloha v postýlce, nenechat spát kojence na bříšku, odříhávání
staglandinů a dalších biologicky aktivních látek. Není však povinný obsah polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které pomáhají např. snižovat hladinu cholesterolu.
Stávající doporučení připouští kromě základního cukru (laktózy) i přítomnost jiných sacharidů jako sacharózy či bezlepkového škrobu. Sacharóza představuje určité nebezpečí – má vyšší sladivost než laktóza, zvyká děti na sladkou chuť a může být zdrojem zubního kazu.
Součástí náhradní kojenecké výživy bývají i prebiotika – oligosacharidy, které jsou přítomny i v MM. Z velké části nedochází k jejich absorpci v tenkém střevě, a pomáhají tak k osídlení střeva adekvátními mikroorganismy jako Bifidobacter, Lactobacillus aj.
Startovací formule jsou zastoupeny na našem trhu přípravky, jako jsou Nestlé Beba 1, Sunar 1, Nutrilon1, Hero Baby Lactum1, Hami 1, Hipp 1, Novalac 1 aj. Ve složení se liší jemnými kvalitativními i kvantitativními detaily.
Pokračovací mlékaSoučástí názvu bývá číslice 2, tato mléka jsou určena pro kojence od ukončeného 4. měsíce až do skončení batolecího věku. Dle doporučení pediatrů by se až na výjimky měla používat až
i během jídla). AR mléka by měla být podávána hlavně jedincům, kteří neprospívají kvůli ublinkávání. Jejich speciální úpravy je využíváno u počátečních i pokračovacích formulí. Hlavním mechanismem je zvýšení viskozity mléka v žaludku pomocí karubinu, rýžového škrobu nebo guaru (látek bobtnajících). Studie s jícnovou pH metrií ukázaly, že podávání AR mlék snižuje počet refluxních epizod, ale celkový čas expozice kyselému bolusu v jícnu zůstává nezměněn. AR mléka snižují energetickou ztrátu dítěte, nechrání však sliznici jícnu. U více než 40 % regurgitací nereagujících na dietní a režimová opatření jsou chronické potíže spojeny s alergií na bílkovinu kravského mléka. Zde je nutné zkusit podat extenzivní hydrolyzáty na 1 až 2 týdny a zhodnotit jejich efekt (viz dále). Příkladem AR mlék je Beba AR, Nutrilon AR, Nutriton obsahující nízkokalorické ztužovadlo, Novalac AR aj.
Hypoantigenní mlékaMléka hypoantigenní jsou určena pro kojence se zvýšeným rizikem alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM), v názvu jsou označována HA. ABKM je imunologická reakce na jeden či více proteinů KM, prevalence tohoto onemocnění je 2–7,5 %. Dlouhodobě perzistuje jen u malého množství dětí. Více než polovina re
Ilustrační foto Profimedia
52 FLORENCE 1/2011
Smrt a JeJí rituÁly pro poZŮStalÉ
praKticKÁ realiZace podpŮrNÉ pÉČe Ve ZdraVotNicKýcH ZaŘíZeNícH
Tradiční podzimní konference s netradičním tématem smrt a její rituály se konala 13. 11. pod vedením MUDr. Tamary Tošnerové z Ambulance pro poruchy paměti FNKV v Praze. Konference byla součástí projektu www.pecujici.cz a byla připravena ve spolupráci s ÚO 3. LF UK Praha a Českou asociací sester za podpory MZ ČR. Mezi zúčastněnými byly nejen sestry, sociální pracovníci a lékaři, ale také pečující z řad laické veřejnosti. Problematika příčin umírání, smrti, péče o pozůstalé, pomoci ve smutku a žalu zde byla zmiňována hned z několika pohledů – duchov
Konference pořádaná Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou (FTNsP) v Praze a občanským sdružením Lékořice pod záštitou ministra zdravotnictví a České asociace sester (ČAS) se konala v Praze 10. listopadu. Cílem bylo poskytnout managementům nemocnic, zdravotníkům, neziskovým organizacím a další zájemcům přehled o možnostech realizace pod-půrné péče v podmínkách současné-ho zdravotnictví.Zahájila ji hlavní sestra FTNsP Mgr. Lenka Hejzlarová, která hovořila o tom, jak nemocnice vnímá Centrum podpůrné péče Lékořice. Během dne vystoupili lékaři, duchovní pracující v nemocnicích, zástupci občanských sdružení (Amélie, Lékořice), herní terapeutka, sestry, koordinátorky dobrovolníků, pedagogové, psychologové. Své zkušenosti představili od
ního, psychologického, lékařského, společenského, uměleckého, historického i multikulturního, ale také z pohledu těch, pro které je pohřebnictví povoláním.
Živá diskuse se týkala otázky, zda a kdy nabízet pozůstalým v nemocnici nebo v zařízení sociální péče příručku pro pozůstalé, vydanou ministerstvem pro místní rozvoj, obsahující všechny důležité odpovědi na dění kolem ztráty blízkého člověka, pohřbu a vyřízení pozůstalosti. Vzhledem k náročnosti situace, kdy dochází k předávání věcí zemřelého rodině a pozůstalým, by ji ošetřující perso
borníci z FTNsP, ze Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, Krajské nemocnice Liberec, a. s., FN Bratislava, FN v Motole, FN Královské Vinohrady, Pardubické krajské nemocnice, a. s., a Základní a Mateřské školy při této nemocnici.
Pro zúčastněné bylo velice cenné vyslechnout zkušenosti z jiných pracovišť a v nejedné hlavě jistě uzrál nápad vyzkoušet něco z toho i „doma“. Svůj vypracovaný a komplexní program (pro pacienty i personál – sportovní, kulturní, relaxační aj. aktivity, jazykové konverzace) představila Lékořice, jejíž webové stránky stojí za to otevřít. Představeno bylo mnoho programů pro dětské pacienty, které by bylo možno shrnout pod heslo hrou a tvo-řivostí proti strachu. Přitom se nezapomínalo ani na rodiče. Prezentaci „barevné nemocnice“ zase připravil
nál přijal jako možnost lépe pomoci v těžké situaci.
Druhým tématem konference byl problém dluhů a dlužníků. Není to jen společenský a ekonomický problém. Pohled na dluhy jako motiv sebevraždy z hlediska psychiatra byl zaměřen na incidenci pokusů a dokonaných sebevražd s ohledem na výšku dluhů, pohlaví, rodinný stav a postoje rodiny.
Smrt a její rituály patří k životu jako řada dalších věcí, jen diskuse o ní bývá z obavy odsouvána nebo nepřijata. Pořadatelům se však za přispění přednášejících podařilo připravit vzdělávací akci hodnotnou nejen z profesního, ale také z lidského hlediska.
vw
Motol, což je pracoviště s tradičně rozvinutou péčí dobrovolníků, psychologů, duchovních a dalších, a kde podpůrná péče po řídicí linii spadá pod náměstkyni pro ošetřovatelskou péči. Tento organizační systém se osvědčil. V souvislosti s Motolem se také hovořilo o propojení seniorské části ne-mocnice s dětskou, kde pro radost pod vedením odborníků vyrábějí dárky jedni pacienti druhým. Přednášející se pochlubili také „prostorem ti-cha“, který byl otevřen pro setkávání rodin s pacienty i personálem nemocnice, místem určeným ke kontemplaci, rozhovorům a jiným pomáhajícím aktivitám. Je to využívaná služba a slouží všem věkovým kategoriím.
Na konferenci se také hovořilo o historii dobrovolnictví v ČR po sametové revoluci a o zkušenostech získávaných ze zahraničí. V našich nemocnicích došlo za posledních dvacet let k velkým změnám, a to především v zaměření péče od jednotlivce na celou rodinu.
Charakter dobrovolnické péče se mění – to konstatovali shodně všichni – od pouhého vyplňování času ke specifickým činnostem. Rovněž je evidentní posun v zájmu o podpůrnou péči pro personál. Všichni přítomní se jednoznačně shodli, že podpůrná péče jak pro klienty, tak pro personál je potřebná a že je správné a nezbytné, aby byla podporována i ze strany managementů nemocnic. Nakonec všichni souhlasili s tím, že podpůrná péče by se měla stát součástí ošetřovatel-ské péče.
JšFoto LékořiceHlavní sestra FTNsP Mgr. Lenka Hejzlarová
zazNaMENaLi jsME
FLORENCE 1/2011 53
zazNaMENaLi jsME
Empowering the Professionalization of Nurses through Mentorship ( EmpNURS) je projekt Evropské komise v rámci programu celoživotního vzdělávání a probíhá v letech 2010–2013. Projektové aktivity jsou záměrně připraveny jako srovnávací studie. Existuje předpoklad, že tradiční evropské země (Velká Británie a Finsko), kde je dlouhodobě užíván model mentorského vzdělávání na základě národních standardů a dlouholetých zkušeností, budou nejen zdrojem cenných informací pro tvorbu mentorských modelů v zemích s kratší tradicí členství v EU (Česká republika, Litva, Rumunsko, Maďarsko), ale umožní také dlouhodobější koordinaci navazujících evaluačních činností.
Role České republiky je v tomto projektu originální tím, že na rozdíl od ostatních „nových“ zemí Evropské unie, kde neexistuje tradice vzdělávání mentorů, se v ČR uskutečňuje jejich vzdělávání jako běžná součást činnosti vzdělávacích institucí na akademické úrovni. Přesto však chybí jednotný systém či alespoň doporučení pro tyto edukační aktivity a zejména doporučení pro zajištění kontinuity práce s mentory a hodnocení kvality činností
poSíleNí proFeSioNaliZace SeSter proStŘedNictVím meNtorStVí
mentorů v rámci zpětné vazby. V projektu je zapojeno celkem 11 účastníků ze 7 zemí (Finsko, Velká Británie, Holandsko, Česká republika, Litva, Rumunsko a Maďarsko). Očekávané cíle projektu spočívají v podpoře profesionalizace kvalifikovaných sester zvýšením jejich supervizních dovedností, přípravě homogenního způsobu vzdělávání mentorů (mentorship pilot model) s respektem ke kulturním rozdílům v participujících zemích, posílení integrity vzdělávání a klinické praxe
a rovněž zvýšení kongruence, tedy shodnosti a souladu vzdělávání všeobecných sester v Evropské unii. Přínosem pro jednotlivé zapojené země bude vytvoření základů národních doporučení pro vzdělávání mentorů a evaluaci výuky v klinické praxi pomocí standardizovaných postupů.
PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.,
katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Zástupci jednotlivých zapojených institucí. (Zleva horní řada: Ildikó Szögedi, Maďarsko; Heini Toivonen, Finsko; Andrea Pokorná, ČR; Illeana Antohe, Rumunsko; Karen Holland, VB; Erna Tichelar, Ho-landsko; Camilla Standler-Laine, Finsko; Juho Markus Heiskanen, Finsko. Dole: Grazvyde Masiliuniene, Litva; Olga Riklikiene, Litva; Mikko Saarikoski, Finsko; Camelia Bogdanici, Rumunsko; Zdeňka Surá, ČR)
„Nozokomiální infekce představují nejzávažnější a nejdražší epidemiologický problém civilizovaných zemí. Na rozdíl od většiny z nich je ale v České republice dlouhodobě ignorován, a to na úrovni celého zdravotnického systému. Managementy zdravotnických zařízení sice intenzivně upozorňují na nedostatek financí potřebných k řešení nozokomiálních infekcí a kladou stále vyšší nároky na rozpočty zdravotních pojišťoven, přitom ale podle zkušeností ze zahraničí lze minimálně celou třetinu nákladů ušetřit pouhou prevencí a důsledným sledováním přijatých opatření,“ uvedla na tiskové konferenci pořádané firmou HartmannRico 30. listopadu v Praze RNDr. Renata Podstatová, předsedkyně Společnosti prevence nozokomiálních nákaz.
Klíčovým problémem u nás je podle ní absence jak standardních definic
NeeXiStuJe „ČiStÁ“ NemocNice
a kritérií těchto infekcí, tak jednotné metodiky pro jejich sledování a hlášení. V důsledku tak chybí legislativní zázemí, které by v hodnocení kvality péče zdravotnických zařízení zohledňovalo výskyt nozokomiálních infekcí, a motivovalo je tak k systematickému zavádění preventivních opatření. Z hlediska prevence je společným problémem českých zdravotnických zařízení zejména nízká kapacita pro izolaci pacientů, chybějící pravidla pro hygienu rukou ošetřujícího personálu, nedostatečné zásady bariérové techniky a nedůsledná kontrola jejich dodržování. „Neexistuje nemocnice bez nozokomiálních nákaz, i když to některé tvrdí a i když, jak jsme zjistili, leckdo z lékařů netuší, co to nozokomiální nákaza vlastně je,“ dodala R. Podstatová.
„Jako velmi účinný prostředek pro snížení výskytu nozokomiálních infekcí se ve světě prosazuje používání jed
norázového operačního krytí, oblečení a pomůcek. K minimalizaci infekčního rizika v období hospitalizace po operačním výkonu výrazně přispívá důsledné používání kvalitních rukavic, ovšem za předpokladu dodržování hygieny a asepse při jejich oblékání a výměně,“ doplnil dr. Podstatovou marketingový manažer HartmannRico Mgr. Petr Hložánek.
Nozokomiální infekce vznikají v souvislosti s lékařským ošetřením či vyšetřením a projeví se během pobytu nebo krátce po propuštění pa cienta z nemocničního zařízení. Nákaza výrazně ohrožuje bezpečnost pacienta a prodlužuje jeho pobyt v nemocnici v průměru o 16 dní. Podle epidemiologické zprávy ECDC v Evropské unii druhotné náklady spojené s prodlouženou pracovní neschopností pacientů dosahují 1,4 miliardy eur ročně. (Více k tématu nozokomiálních infekcí viz Florence č. 12/2010, str. 26–31.)
tzred
DRuHPLODů SPOJKA SMYčKY ŘíMSKýMI
číS. 45 OPLAKAT OSAHáNí NáHLéMYšLENKY
NEPRO-fESIONáL
TěžKýKOV
OSOBNí Zá-JMENO
--------------PLYNNý
uHLOVODíK
1. čáSTTAJENKY
DOMáCKYEDuARD
VýVOJOVýÚSEK
--------------OHRADA
SLABIKASMíCHu
--------------ZN. MILIAM-
PéRu
BREčET--------------
CHLAPEC
HuDEBNíSKLADBA TLAčENICE CITOSLOVCE
POCHOPENí
OSOBNí Zá-JMENO
--------------CITOSLOVCE
LEKNuTí
DRuHJAVORu
--------------TRENéR
NáZEVHLáSKY
--------------TRNOVNíK
PíLE
DRuHTKANINY
--------------JITŘENKA
SKOTSKéHRABSTVí
--------------VOLEB.
SCHRáNKA
3. čáSTTAJENKY
SuNDAT BOTY--------------
PSACíPOTŘEBA
ZKR. NAší VY-SOKé šKOLY
--------------KONTRABAS
NEVYBíRAT BIBLICKáHORA
žENSKé JMéNO
VýDuMEK (NáŘ.)
--------------ZáPAS.
žíNěNKA
šIROKý PRů-CHOD
--------------ROSTLINNý
ÚTVAR
uKAZOVACíZáJMENO
STŘELECKýCíL
--------------EVROPAN
KOčKOVITášELMA
--------------MLáDě KOčKY
SKŘíň
TISKAŘSKáSCHRáNKA
--------------DRuH MASA
ZN. VOLT-AMPéRu
--------------KAZ
fáZEMěSíCE
A SICE--------------HIMáLAJ. HOR-
SKá SKuPINA
čáSTI VOZů--------------
JEDNOTKA MNOžSTVí IN-
fORMACE
PLAVIDLOZ KMENů
--------------VýKON fOTBA-
LISTY
žENSKé JMéNO
ExISTOVATI--------------
SPOJKA
SVATEBNíKVěTINA
--------------NáZEV
HLáSKY
2. čáSTTAJENKY
ODRůDA BýT VNEJISTOTě
POMůCKA:AKA, AYR,
POuK.
Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 20. 1. 2011 pomocí SMS ve tvaru FLO KR1 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR1 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu. Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.
znění tajenky z minulého čísla: Pan doktor má doma havárii vody. Instalatér vše opraví a za hodinu vše funguje. Předá zákazníkoví účet. Ten se zhrozí: „Cože? Za hodinu práce 1500 korun? To já tedy jako lékař nevydělám.“ Instalatér na to: „To jsem já jako lékař taky nikdy nevydělal.“ Úspěšné luštitelky z minulého čísla: Naďa Adamcová, Olomouc; Vla-dimíra Přecechtělová, Heřmánkovice; Iveta Dofková, Ostrava – Třebovice; Dana Linková, Červený Kostelec; Miroslava Smitková, Litoměřice; Pavlína Handlová, Nesovice; Markéta Vojtová, Hradec Králové 6; Miroslava Lacinová, České Budějovice; Jana Štefánková, Uherský Ostrov; Ludmila Haládiková, Vyškov.
balíček kosmetiky BIO DEPILESS od společnosti A care BeautyVyhrajte 10 ×
BIO DEPILESS – švýcarská kosmetika, která přináší ženám jednoduchá řešení. Zpomaluje růst nežádoucích chloupků a současně zajistí luxusní péči o pleť.
Více na www. acarebeauty.cz
V ordinaci se ozvala rána. „co to děláte?“ obrátil se lékař na více než plnoštíhlou pacientku. „plním váš příkaz, pane doktore.“ „Jaký příkaz?“ „Vždyť jste … (viz tajenku).”
super-oxidovaný pH neutrální roztok na ošetřování akutních i chronických ran širokospektrální účinek na bakterie (vč. MRSA, VRE), spory, viry, kvasinky nepoškozuje zdravou tkáň ani sliznice výrazně redukuje zápach z rány netoxický, ekologicky bezpečný ekonomicky efektivní balení 500 ml – hrazeno VZP kanystr 5 l
Sanatorium ART, spol. s r. o. Mánesova 24/3,370 01 Èeské Budìjovice e−mail: [email protected]
www.sanatoriumart.cz
Méně traumatu. Méně bolesti.TM
Technologie Safetac® je patentovaná adhezívní technologie měkkého silikonu. Krytí s technologií Safetac jsou atraumatická nejen při nošení, ale i během převazu. Hlavní výhodou těchto krytí je minimalizace traumatu rány, okolní kůže a bolesti pacienta.
Máte-li zájem dozvědět se více o výhodách technologie Safetac, navštivte www.molnlycke.com.
Krytí s technologií Safetac
Mepilex® Mepitel® One Mepitel® Mepilex® Lite Mepilex® Transfer
Mepilex® Border Mepilex® Border Ag Mepilex® Border Lite Mepilex® Ag Mepilex® Heel Mepilex® Border Sacrum
Symbol a slovní označení jsou registrované obchodní značky společnosti Mölnlycke Health Care Mölnlycke Health Care s.r.o. Hájkova 22, 130 00 Praha 3, tel.: 221 890 517, fax: 224 817 582, www.molnlycke.com
Related Documents
